59 Co 120/2025

Plný text

Krajský soud v Brně - pobočka ve Zlíně, rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Dalibora Bruka a soudkyň JUDr. Ivony Ryšánkové a Mgr. Jany Smýkalové ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozený dne Datum narození žalobce A b) Jméno žalobce B , narozený dne Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce B oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným:

1. Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno 2. Jméno žalované A , IČO IČO žalované A sídlem Adresa žalované A oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o určení neplatnosti nájemní smlouvy o odvolání žalobců i žalovaných proti rozsudku Anonymizováno ze dne Jméno žalované B . Anonymizováno , č.j. Anonymizováno I. Rozsudek soudu I. stupně se v napadeném výroku I potvrzuje.II. Rozsudek soudu I. stupně se v napadeném výroku II. mění tak, že žalobci a) a b) jsou povinni rovným dílem zaplatit žalovaným 1. a 2. náklady řízení ve výši , Anonymizováno, Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaných.III. Žalobci jsou povinni zaplatit žalovaným 1. a 2. náklady odvolacího řízení ve výši , Anonymizováno, Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaných.

1. Soud I. stupně v záhlaví uvedeným rozsudkem (v pořadí druhým) rozhodl tak, že zamítl žalobu o určení neplatnosti smlouvy o nájmu honitby uzavřené dne , datum, žalovaným 1. jako pronajímatelem a žalovaným 2. jako nájemcem (výrok I.) a zavázal žalobce rovným dílem zaplatit žalovanému 1. a žalovanému 2. plnou náhradu nákladů řízení ve výši , Anonymizováno, Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaných (výrok II).

2. Podle podstatné části odůvodnění dospěl soud I. stupně k závěru, že se dne , datum, konala valná hromada žalovaného 1. Podle stanov žalovaného 1. platných ke dni konání valné hromady ve znění ze dne , datum, mohla valná hromada přijmout rozhodnutí o přenesení působnosti rozhodovat o nájmu honitby na honební výbor, přičemž valná hromada konaná dne , datum, takové rozhodnutí přijala kvalifikovanou většinou, když nikdo z přítomných nebyl proti a na valné hromadě hlasovali alespoň někteří členové žalovaného 1. a rozhodnutí o přenesení působnosti nebylo napadeno námitkou neplatnosti. Honební výbor žalovaného 1. udělil souhlas honebnímu starostovi s uzavřením přezkoumávané nájemní smlouvy dne , datum, . Bylo-li namítáno, že výbor nebyl svolán v souladu se stanovami žalovaného 1., nebyl usnášeníschopným, nebyl oprávněn jednat, tyto námitky směřují nikoliv do existence či neexistence souhlasu samotného, nýbrž do neplatnosti rozhodnutí honebního výboru o udělení souhlasu. Jelikož platnost rozhodnutí honebního společenství lze vyslovit jen v řízení dle § 22 odst. 8 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, a v řízení dle § 80 o. s. ř. nelze tuto otázku řešit ani jako předběžnou, bylo nadbytečné provádět dokazování ohledně toho, zda byl honební výbor svolán v souladu se stanovami, zda byl usnášeníschopný a současně soudu nepříslušelo v tomto řízení posuzovat oprávněnost souhlasu samotného. Byl-li souhlas udělen a rozhodnutí honebního výboru o udělení souhlasu nebylo napadeno žalobou dle § 22 odst. 8 zákona č. 449/2001 Sb., je třeba na takové rozhodnutí hledět jako na platné. V době, kdy byl již souhlas s uzavřením smlouvy o nájmu udělen, zveřejnil žalovaný 1. pozvánku ze dne , datum, na valnou hromadu žalovaného 1., na níž mělo být projednáváno a hlasováno o žádostech a nabídkách na nájem honitby. Zápisem z valné hromady konané dne , datum, vzal soud za prokázané, že v rozporu s pozvánkou a s programem valné hromady nebyla žádost žalobců o nájem honitby projednána valnou hromadou. Žalobci se v řízení vedeném u , Anonymizováno, pod sp. zn. , Anonymizováno, domáhají vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady žalovaného 1. ze dne , datum, (řízení není dosud skončeno). Mezi účastníky je sporu o tom, zda žalobci jsou či nejsou členy žalovaného 1.

3. Soud I. stupně učinil závěr, že žalobci jsou aktivně věcně legitimováni k podání žaloby o určení neplatnosti smlouvy o nájmu honitby, a to jak v případě, že žalobci jsou členy žalovaného 1., tak v případě, že žalobci nejsou členy žalovaného 1. Dále se soud I. stupně zabýval otázkou, zda žalobci mají na požadovaném určení naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 o. s. ř. a dospěl k následujícím závěrům. Žalobci formulovali negativní žalobní petit, když se domáhali určení neplatnosti nájemní smlouvy, aniž by reagovali na plynutí času, kdy v průběhu řízení nabyla nájemní smlouva ze dne , datum, účinnosti, a to , datum, . Od tohoto okamžiku již větší jistotu právního postavení i pevnější základ právního poměru žalobcům poskytovalo určení neexistence/existence nájmu založeného touto smlouvou, nikoliv jen určení neplatnosti právního titulu, na základě kterého měl nájem vzniknout. Otázka platnosti či neplatnosti nájemní smlouvy je jen otázkou předběžnou při řešení otázky existence či neexistence nájmu, a proto také tato žaloba na určení neplatnosti smlouvy nenaplňuje preventivní funkci určovací žaloby (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 33 Cdo 1582/2013). Soud žalobce o nedostatku naléhavého právního zájmu poučil, nicméně žalobci na toto poučení nijak nereagovali. Žalobcům jako případným členům žalovaného 1. nesvědčí naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Jimi uplatněné důvody neplatnosti týkající se valné hromady i důvody týkající se neplatnosti rozhodnutí honebního výboru ze dne , datum, o udělení souhlasu s uzavřením smlouvy o nájmu honitby mohou žalobci uplatnit a také uplatňují v řízení o vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánů spolku, což je statusová věc právnické osoby, která může být v případě honebního společenstva uplatněna jen členem, a to postupem podle § 22 odst. 8 zákona č. 449/2001 Sb. ve spojení s § 85 písm. a) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), k jejímuž projednání a rozhodnutí je příslušný krajský soud v prvním stupni. Platnost rozhodnutí valné hromady honebního společenstva ani platnost rozhodnutí honebního výboru nemůže být řešena v jiném řízení než dle § 22 odst. 8 zákona č. 449/2001 Sb., a to ani jako otázka předběžná (viz usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 2927/2017). Pokud žalobci uplatňovali totožné důvody vedoucí k neplatnosti valné hromady či rozhodnutí honebního výboru z pozice nečlenů žalovaného 1., zde nebyl prokázán jejich naléhavý právní zájem, neboť jako nečlenové by nebyli v žádném právním poměru s žalovaným 1., nebyli ani účastníky uzavřené smlouvy o nájmu, jako nečlenů se jich způsob tvorby vůle žalovaného 1. nedotýká a současně žalobci netvrdili takové okolnosti (např. že jsou bývalí členové), pro které by zájem žalobců na požadovaném určení převyšoval nad zájmem žalovaného 1. spravovat své vnitřní poměry samostatně bez zásahů třetích osob. Žalobci uplatnili v řízení i důvody neplatnosti nájemní smlouvy, které vycházejí z obsahu nájemní smlouvy a v uzavření nájemní smlouvy honebním starostou bez souhlasu honebního výboru. Tyto důvody uplatnili jako nečlenové žalovaného 1. a současně uvedli že ve vztahu k naléhavému právnímu zájmu jsou jejich právní poměry dotčeny uzavřenou smlouvou o nájmu, neboť jejich pozemky jsou součástí honitby a mohli by požadovat bezdůvodné obohacení a současně bez určení neplatnosti smlouvy by zůstala neprojednána jejich žádost o nájem honitby ze dne , datum, . Soud nepovažuje za důvodnou argumentaci o naléhavém právním zájmu žalobců z pozice nečlenů žalovaného 1. v případě bezdůvodného obohacení, neboť právní postavení žalobců by mohlo být v takovém případě dotčeno jen samotným neoprávněným užíváním, na což nemají právní poměry zaniklé z nájemní smlouvy uzavřené mezi žalovanými žádný dopad, a vedle toho by v případě vzniku bezdůvodného bohacení náležela žalobcům ochrana prostřednictvím žaloby na plnění, která má přednost před určovací žalobou. Ačkoliv v předcházejícím rozhodnutí soud přijal dílčí závěr o naplněnosti naléhavého právního zájmu dle § 80 o. s. ř. žalobců coby nečlenů žalovaného 1. opírající se o zmařenou příležitost uzavřít nájemním smlouvu s žalovaným 1., nyní již žalobcům díky účinnosti nájemní smlouvy a formulaci petitu na určení neplatnosti nájemní smlouvy ani tento naléhavý právní zájem nesvědčí pro nenaplněnost preventivní funkce určovací žaloby. Soud si byl vědom toho, že důsledek nedostatku naléhavého právního zájmu spočívá v zamítnutí žaloby bez dalšího, nicméně s ohledem na ztrátu naléhavého právního zájmu žalobců až po vydání původního prvostupňového rozhodnutí, vázanost soudu prvního stupně vyřešit předběžnou otázkou o posouzení nicotnosti usnesení valné hromady žalovaného 1. ze dne , datum, , provedl soud dokazování i k věcnému posouzení sporu. Žalobci uplatnili jako nečlenové důvod neplatnosti vycházející z obsahu nájemní smlouvy, a to: uzavření s neexistujícím subjektem na straně nájemce pro vadu spočívající v chybně uvedeném IČO žalovaného 2. Vada spočívají v uvedení chybného IČO žalovaného není způsobilá vyvolat zdánlivost právního jednání dle § 553 z. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Ve vztahu k druhé námitce žalobců – absenci udělení souhlasu honebnímu starostovi k uzavření smlouvy o nájmu honitby dle § 23 odst. 1 z. č. 449/2001 Sb., o myslivosti, vzal soud za prokázané, jak je uvedeno shora, že tento souhlas udělen byl, a to před uzavřením smlouvy dne , datum, při jednání honebního výboru žalovaného 1. dne , datum, . Honební výbor byl oprávněn udělit souhlas s uzavřením smlouvy o nájmu honitby, neboť na něj byla přenesena působnosti rozhodnutím valné hromady ze dne , datum, (v souladu se stanovami). Rozhodnutí valné hromady také není v rozporu s dobrými mravy, neboť jeho přijetí předpokládá v ust. § 21 odst. 2 z. č. 449/2001 Sb., o myslivosti a současně nejde o změnu stanov, která by odporovala donucujícím ustanovení zákona, tudíž nejsou naplněny ani důvody § 245 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, pro které se hledí na rozhodnutí jako by nebylo vůbec přijato. Rozhodnutí valné hromady ze dne , datum, není nicotné a jelikož proti němu nebyla uplatněna žaloba podle § 22 odst. 8 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, pak je třeba na takové rozhodnutí pohlížet jako na platné. Přijal-li honební výbor jednající na základě tohoto platného a účinného přenesení působnosti rozhodnutí ze dne , datum, , jednal i on v rámci svého oprávnění a jím udělený souhlas honebnímu starostovi s uzavřením nájemní smlouvy s žalovaným 2. je ve spojení s nastoupením domněnky platnosti pro nepodání žaloby o určení neplatnosti rozhodnutí honebního výboru, platný a účinný. V řízení nebyly shledány takové vady, pro které by mohl soud vyslovit neplatnost nájemní smlouvy, a i z těchto důvodů byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud I. stupně podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalovaným, jenž byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , Anonymizováno, Kč.

4. Proti rozsudku podali odvolání oba žalobci, neboť mají za to, že soud I. stupně neúplně zjistil skutkový stav a následně věc také nesprávné posoudil. Žalobci nesouhlasí se závěry soudu I. stupně, že není dán jejich naléhavý právní zájem na požadovaném určení, ani se závěrem o konání valné hromady dne , datum, . Žalobci mají za to, že je dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neboť učinili řádnou nabídku na uzavření smlouvy o nájmu honitby, která nebyla vůbec projednána. Určení neplatnosti smlouvy o nájmu honitby může odstranit stav nejistoty a žalobci tím získají opětovně možnost, aby bylo rozhodnuto o jejich nabídce na pronájem honitby. Odkazují přitom na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn 22 Cdo 797/2000, nebo 30 Cdo 1943/2004, ze kterých plyne, že naléhavý právní zájem na určení neplatnosti smlouvy podle § 80 písm. c) o. s. ř. může mít i osoba, která není účastníkem smlouvy, jestliže by vyhovění mohlo mít příznivý dopad na její právní postavení. Stejně tak je třeba upozornit na rozhodnutí sp. zn. 30 Cdo 4101/2016, ze kterého plyne, že Nejvyšší soud se neztotožňuje (jako obecně uplatnitelným, respektive kategorickým) s právním názorem o absenci naléhavého právního zájmu na určení neplatnosti nájemní smlouvy již z toho důvodu, že požadovaná deklarace neplatnosti právního úkonu (nyní právního jednání) má toliko povahu předběžné otázky k určení neexistence nájemního vztahu samotného, aniž by soud při posuzování toto otázky reagoval na hmotně právní tvrzení v řízení přednesená. Fakticky se dá říci, že toto rozhodnutí lze vztáhnout i na toto řízení, protože v řízení, ve kterém bylo rozhodováno výše uvedeným rozsudkem, byla řešena právě otázka nabídkového řízení na pronájem obecního majetku, a rozhodně zde nebyla řešena otázka, že účinností nájemní smlouvy došlo ke ztrátě naléhavého právního zájmu, ale právě naopak. Žalobci jsou proto přesvědčeni, že s odkazem na výše uvedené je na straně žalobců dán naléhavý právní zájem na určení neplatnosti nájemní smlouvy tak, aby následně bylo možno rozhodnout o předběžné nabídce žalobců na pronájem honitby, o které dosud nebyl rozhodnuto. Dále také žalobci zpochybňují závěr soudu I. stupně o tom, že se valná hromada dne , datum, konala a byly zde přijaty jednotlivé body usnesení. Pokud soud I. stupně svůj závěr o konání valné hromady opřel zejména o okolnost, že správní orgán potvrdil, že dne , datum, obdržel vyrozumění o výsledcích jednání valné hromady, pak zcela přehlédl, že v rozporu s tímto potvrzením správního orgánu je na stanovách honebního společenstva s datem , datum, razítko správního orgánu s poznámkou registrovaná změna stanov již dne , datum, , tedy více jak měsíc před údajným převzetím listin dne , datum, . O přijetí těchto listin není ve správním spise nejmenší zmínka, a je tedy otázka důvěryhodnosti potvrzení vystaveného správním orgánem, když navíc z tohoto potvrzení ani není patrno, jaké konkrétní listiny měly být správnímu orgánu předloženy. Dále je třeba poukázat i na další nesrovnalosti týkající se valné hromady údajně konané dne , datum, . Pozvánka na tuto valnou hromadu je opatřena razítkem obce , adresa, , kde je v razítku uvedeno nesprávné identifikační číslo obce. Stejně tak i podpis svědkyně , jméno FO, je zcela odlišný od podpisu na kopii občanského průkazu založené ve spise a stejně tak i s podpisy v knize pošty, kterou ostatně svědkyně , jméno FO, vedla. Navíc je třeba poukázat i na rozpory ve výpovědi této svědkyně. Svědkyně uvedla ve svém prohlášení, že pozvánka měla být zveřejněna na úřední desce a že po jejím snětí ji opařila svým razítkem a podpisem. Na pozvánce však o snětí pozvánky z úřední desky není nejmenší zmínka. V knize přijaté pošty obce , adresa, v daném obdobní není žádný zápis o přijetí pozvánky na valnou hromadu ke zveřejnění a žalobcům se nechce věřit, že by bylo možno přijímat poštu ke zveřejnění pouze neformálně bez její evidence, a přitom činit na neformálně přijaté listině záznam o tom, kdy byla tato listina vyvěšena, a dokonce opatřena razítkem obce. Svědkyně uvedla, že pokud byly přineseny listiny ke zveřejnění, pak listinu orazila razítkem, podepsala a tuto vrátila tomu, kdo ji přinesl. Ovšem taková listina předložena nebyla. Pokud by i přes tyto nesrovnalosti pozvánky na valnou hromadu bylo možno dospět k závěru, že by se v daném termínu měla valná hromada konat a konala se, je třeba dále uvést, jakým způsobem byla prováděna kontrola, respektive prezentace údajných účastníků této valné hromady. Je třeba poukázat na zásadní rozpory ohledně pořizování prezenční listiny. Tvrzení, že se všichni znají a že ví, že jsou členy honebního společenstva, rozhodně nemůže obstát k prokázání členství v honebním společenstvu. Navíc všichni slyšení účastníci řízení či svědci uvedli, že ke dni konání valné hromady nebyl k dispozici seznam členů, kteří měli být členy honebního společenstva ke dni konání valné hromady, a tedy nelze vůbec zjistit, kdo ke dni údajně konané valné hromady byl skutečným členem honebního společenstva a kdo nikoliv. Ostatně takovýto seznam ke dni konání valné hromady nebyl v průběhu řízení vůbec předložen. Žalobci odkazují na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 15 A 126/2012, ze kterého plyne, že členství v honebním společenstvu po jeho vzniku může být založeno jen na základě soukromoprávního aktu, na jehož straně je úkon směřující k založení členství (přihláška) a na druhé straně úkon akceptující (rozhodnutí valné hromady) o přijetí za člena. Žalovaní netvrdli, že osoby, jejichž přihlášky sami žalovaní předložili, byly přijaty na některé valné hromadě, a tito členové se tak stali řádnými členy honebního společenstva. Žalobci zpochybnili, že by se případné valné hromady zúčastnil jakýkoliv skutečný člen honebního společenstva, a tedy se valná hromada nekonala, protože na této valné hromadě nebyl přítomen žádný člen honebního společenstva, jednak protože nebylo vůbec možno zjistit členskou základnu, ale také protože tzv. členové honebního společenstva podepsaní na prezenční listině ve skutečnosti ke dni konání valné hromady řádnými členy honebního společenstva nebyli. Přestože žalobci požadovali, aby žalovaný doložil a prokázal, kdo byl ke dni konání valné hromady členem honebního společenstva, tímto se soud I. stupně nezabýval. V prezenční listině jsou jako členové uvedeny následující osoby: , jméno FO, – starosta honebního společenstva – z předložených dokladů je patrno, že pozemky nabyl nejdříve v roce 1998, tedy nemohl být zakládajícím členem, protože honební společenstvo vzniklo v roce , Anonymizováno, , a tedy musel být za člena honebního společenstva řádně přijat. Toto však doloženo nebylo. , jméno FO, – sám uvedl, že pozemky vlastní od roku , Anonymizováno, , tedy nemohl být zakládajícím členem honebního společenstva. Sám uvedl, že podával přihlášku za člena honebního společenstva, tato přihláška doložena nebyla. , jméno FO, – tato osoba se vůbec nevyskytuje v seznamu předloženém žalovaným. , jméno FO, – není ničím doloženo, že by byl zakládajícím členem honebního společenstva nebo byl v minulosti za člena přijat. Žalobci jsou přesvědčeni, že se valná hromada dne , datum, vůbec nekonala, na této valné hromadě nebylo přijato žádné usnesení, a pokud byly vyhotoveny listiny předložené následně správnímu orgánu, pak tyto byly vyhotoveny mimo valnou hromadu právě pro potřeby předložení správnímu orgánu, ale nejedná se o řádné závěry valné hromady. Proto je třeba považovat usnesení valné hromady za nicotná, a nedošlo tudíž k přenesení působnosti rozhodovat o způsobu využití společenstevní honitby na honební výbor. Žalobci navrhli, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

5. Proti výroku II. rozsudku podali odvolání také oba žalovaní, kteří mají za to, že jim měly být přiznány náklady řízení v celkové výši , Anonymizováno, Kč, a to za 16 úkonů právní služby po 4 000 Kč (za dva žalované), za 3 úkony právní služby po 5 920 Kč (za dva žalované), náhrada hotových výdajů, a to za 1. žalovaného 16 x 300 Kč a 3 x 450 Kč a za 2. žalovaného 16 x 300 Kč a 3 x 450 Kč, jakož i náhrada za promeškaný čas za 36 půlhodin po 100 Kč a za 6 půlhodin po 150 Kč, jakož i vyčíslené cestovné a DPH. Soud I. stupně přiznal odměnu pouze za 14 úkonů právní služby poskytnutých žalovaným do , datum, a za 2 úkony právní služby poskytnuté zmalovaným od , datum, , aniž by bylo zřejmé, z jakých důvodů považoval vyčíslení nákladů řízení předloženým žalobcem za nesprávné.

6. Žalovaní se k odvolání žalobců vyjádřili tak, že považují odvolání za nedůvodné. Žalovaní mají za to, že při hodnocení otázky naléhavého právního zájmu na určení neplatnosti smlouvy o nájmu honitby uzavřené dne , datum, je nutno rozlišovat stav existující do doby, kdy smlouva nabyla účinnosti (, datum, ), a stav po uvedeném datu, kdy již mezi žalovanými vznikl nájemní vztah. Jestliže nalézací soud ve svém prvním rozsudku uzavřel, že naléhavý právní zájem na určení neplatnosti nájemní smlouvy může být dán, učinil tak právě s výhradou, že tento závěr platí pouze do doby, než nájemní smlouva nabude účinnosti. Tomu přisvědčil i odvolací soud ve zrušovacím usnesení (odst. 21). Po , datum, však naléhavý právní zájem na navrhovaném určení zanikl, neboť po vzniku nájmu již žaloba na určení neplatnosti nájemní smlouvy nemohla naplnit preventivní účel; k tomu byla způsobilá toliko žaloba na určení neexistence nájemního vztahu. To potvrzuje i nalézacím soudem zmiňované usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 33 Cdo 1582/2013, popř. rozsudek Nejvyššího soudu z , datum, , sp. zn. II Odon 50/96, uveřejněný v časopisu Soudní rozhledy č. 5/1996. Na správnosti závěru o ztrátě naléhavého právního zájmu vysloveného nalézacím soudem nic nemění ani žalobci odkazovaný rozsudek ze dne , datum, , sp. zn. 30 Cdo 4101/2016, který na danou věc nedopadá, neboť žalovaný 1. není vázán povinností svůj záměr pronajmout honitbu nikde zveřejnit a není povinen provádět ani výběrové řízení mezi zájemci o nájem, když takovou povinnost mají podle § 32 odst. 4 zákona o myslivosti pouze právnické osoby, které hospodaří s majetkem státu nebo majetek státu spravují. Žalobci přitom dle obsahu odvolání usilují o dosažení stavu, kdy „získají opětovně možnost, aby bylo ať již kladně či záporně, ale především rozhodnuto o jejich nabídce na pronájem honitby.“ Ve vztahu k tomuto zamýšlenému výsledku nemůže izolované určení neplatnosti nájemní smlouvy ze dne , datum, přinést žádnou stabilizaci právních poměrů mezi účastníky, neboť žalovaný 1. nebude ani při navrhovaném určení povinen se nabídkou žalobců na pronájem honitby zabývat. Žaloba tak není s to splnit zamýšlený preventivní účel. Žalobci ovšem nemají naléhavý právní zájem ani na případném určení neexistence nájemního vztahu mezi žalovanými. V případě, že nejsou členy žalovaného 1., není naléhavý právní zájem na takovém určení možno opřít o tvrzenou zmařenou příležitost uzavřít nájemní smlouvu. Samo marné předložení návrhu na uzavření smlouvy oslovenému obecně nezakládá naléhavý právní zájem neúspěšného oferenta na určení neexistence smluvního vztahu založeného akceptací konkurenčního návrhu na uzavření smlouvy předloženého oslovenému třetí osobou. Opačný závěr by představoval excesivně širokou interpretaci ustanovení § 80 o. s. ř. a vedl by ke zcela nepřijatelnému zmnožení okruhu osob s aktivní věcnou legitimací k podání určovací žaloby, které by zcela popíralo účel toho institutu, jak by vymezen v ustálené judikatuře. Při absenci členství žalobců v žalovaném 1. nelze naléhavý právní zájem na určení neexistence nájemního vztahu mezi žalovanými odůvodnit ani (v průběhu řízení rovněž uplatněným) tvrzením, že žalobci jsou vlastníky honebních pozemků tvořících součást honitby , adresa, a mohou po žalovaném 1. požadovat vydání bezdůvodného obohacení za užívání těchto pozemků. V případě, že žalobci členy žalovaného 1. jsou, pak není naléhavý právní zájem na určení neexistence nájemního vztahu dán proto, že žalobci nepodali podle ustanovení § 22 odst. 8 zákona o myslivosti návrh na vyslovení neplatnosti rozhodnutí honebního výboru žalovaného 1. ze dne , datum, , na jehož základě byla smlouva o nájmu honitby ze dne , datum, uzavřena (srov. nález pléna Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. Pl. ÚS 74/04, rozsudek Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. 21 Co 278/2017 – 119 a navazující usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , č. j. 26 Cdo 387/2018-145). Valná hromada žalovaného 1. dne , datum, přenesla působnost uzavřít nájemní smlouvu na honební výbor. Žalobci ve svém odvolání vytýkají nalézacímu soudu, že ve skutkové rovině dospěl k nesprávnému závěru, že se valná hromada žalovaného 1. dne , datum, konala a v souladu s ustanovením § 21 odst. 2 zákona o myslivosti rozhodla o přenosu působnosti uzavřít nájemní smlouvu na honební výbor. Výpovědi fyzických osob, o jejichž obsah nalézací soud tento závěr opírá, žalobci vesměs odmítají jako zcela nevěrohodné a současně popírají pravost a obsahovou správnost všech listinných důkazů, které byly v této souvislosti provedeny, a to včetně listin vyhotovených orgány veřejné správy a (překvapivě) i včetně listin, které sami předložili k důkazu. Přitom tvrdí, že všechny listiny včetně těch, které tvoří součást správního spisu vedeného Městským úřadem , adresa, jako orgánem státní správy myslivosti, jsou soukromými listinami „a tedy obsahovou a věcnou správnost by tedy měli prokazovat žalovaní, kteří pro sebe z těchto listin vyvozují příznivé následky.“ Tyto vývody žalobců považují žalovaní za nesprávné. I když listiny vytvářené žalovaným 1. a jeho orgány mají bezpochyby povahu soukromých listin, nebyla jejich důkazní hodnota automaticky anulována tím, že žalobci jednostranným prohlášením svého procesního zástupce zpochybnili jejich pravost a obsahovou a věcnou správnost. Žalovaní mají zato, že pravost předmětných listin byla prokázána, a to zejména účastnickou výpovědí honebního starosty a honebního místostarosty žalovaného 1. coby jeho statutárních orgánů, výpověďmi slyšených svědků, listinami označenými v podání žalovaných ze dne , datum, , sdělením , právnická osoba, , adresa, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, /, č. účtu, /, Anonymizováno, , jakož i listinami tvořícími obsah rejstříkového spisu vedeného ve věcech žalovaného 1. Městským úřadem , adresa, jako věcně a místně příslušným orgánem státní správy myslivosti. Sdělení , právnická osoba, , adresa, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, /, č. účtu, /, Anonymizováno, , stejně jako listiny zahrnuté do rejstříkového spisu vedeného ve věcech žalovaného 1. Městským úřadem , adresa, a vyhotovené označeným úřadem pak mají povahu veřejných listin ve smyslu § 567 a násl. občanského zákoníku, a svým obsahem zejména prokazují, že , jméno FO, je honebním starostou žalovaného 1. a , právnická osoba, jeho honebním místostarostou a že žalovaný 1. informoval , právnická osoba, , adresa, o konání své valné hromady dne , datum, , jakož i o výsledcích jejího jednání, a to již dne , datum, , přičemž v této souvislosti do rejstříkového spisu založil žalovaný 1. jak zápis z jednání valné hromady, tak i písemné vyhotovení přijatých usnesení, v nichž se unisono konstatuje, že valná hromada žalovaného 1. konaná dne , datum, v souladu s ustanovením § 21 odst. 2 zákona o myslivosti a v souladu s čl. 5 odst. 3 stanov žalovaného 1. rozhodla o tom, že působnosti rozhodovat o způsobu využití společenstevní honitby , adresa, , včetně uzavření, změny nebo vypovězení smlouvy o nájmu honitby, se přenáší na honební výbor žalovaného 1. Pokud žalobci zpochybňují „obsahovou a věcnou správnost“ zápisu z valné hromady ze dne , datum, a písemného vyhotovení usnesení přijatých touto valnou hromadou, a tvrdí, že dne , datum, se žádná valná hromada žalovaného 1. nekonala, spočívalo důkazní břemeno ve světle shora citovaného usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , č. j. 33 Cdo 1469/2023-203, na nich. Toto břemeno však žalobci neunesli. Ke zpochybňujícím tvrzením žalobců týkajícím se členství , jméno FO, v žalovaném 1. pak žalovaní zdůrazňují, že tento byl ke dni konání valné hromady dne , datum, vlastníkem honebních pozemků p. č. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, . Námitka, že , jméno FO, nemohl být zakládající členem žalovaného 1. v roce , Anonymizováno, je bezpředmětná, neboť podle právní úpravy platné v době vzniku žalovaného 1. nebylo vlastnictví honebních pozemků zákonnou podmínkou členství v honebním společenstvu. , jméno FO, současně při své svědecké výpovědi objasnil, že do zápisu z jednání valné hromady , datum, a písemného vyhotovení usnesení byl po jejich vyhotovení doplněn bod týkající se volby , právnická osoba, , který byl v prvotním vyhotovení omylem vynechán, pročež vznikly dvě verze zápisu i usnesení. Ke zpochybňujícím tvrzením žalobců týkajícím se členství , jméno FO, ml. a jeho členství v žalovaném 1. žalovaní uvádí, že , jméno FO, ml. (ročník , Anonymizováno, . byl ke dni konání valné hromady dne , datum, vlastníkem honebních pozemků p. č. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, . Ke zpochybňujícím tvrzením žalobců týkajícím se členství , jméno FO, a jeho členství v žalovaném 1. žalovaní uvádí, že , jméno FO, a jeho manželka , jméno FO, byli ke dni konání valné hromady dne , datum, vlastníky honebních pozemků p. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, . Žalovaní konečně odmítají zpochybňující vývody žalobců týkající se svědecké výpovědi , jméno FO, . K tvrzení žalobců, že razítko obce , adresa, není pravé, žalovaní uvádějí, že neměli žádnou možnost ovlivnit, jakým razítkem obce bude pozvánka na valnou hromadu opatřena; o razítcích používaných obcí , adresa, v roce , Anonymizováno, ostatně nemají informace. Odmítají však námitku, že na razítku vyznačeném na pozvánce je uvedeno chybné IČO - žalobci zde účelově využívají skutečnost, že poslední číslice uvedená na razítku, kterou je číslice 1, může být v důsledku mírného rozmazání inkoustu popř. nedokonalosti raznice čtena též jako číslice 4. IČO obce , adresa, (, Anonymizováno, . je na razítku vyznačeno správně. Žalovaní navrhli, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně ve výroku I. jako věcně správný potvrdil.

7. Krajský soud v , Anonymizováno, - , Anonymizováno, , adresa, , jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“), po zjištění, že odvolání žalobců bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), k tomu legitimovanými subjekty – účastníky řízení (§ 201 o. s. ř.), kdy jde o rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř. a contrario), a obsahují způsobilé odvolací důvody, které lze podřadit pod ustanovení § 205 odst. 2 písm. d) a g) o. s. ř., přezkoumal rozhodnutí soudu I. stupně a řízení jeho vydání předcházející (§ 212a odst. 1, 5 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalobců není důvodné a odvolání žalovaných je důvodné pouze částečně.

8. Z obsahu spisu se podává, že žalobci, kteří se považují za členy žalovaného 1., což však žalovaný 1. zpochybňuje, se domáhají určení, že smlouva o nájmu honitby uzavřená dne , datum, žalovaným 1. jako pronajímatelem a žalovaným 2. jako nájemcem, je neplatná, a to z toho důvodu, že nájemní smlouva byla uzavřena bez předchozího rozhodnutí valné hromady žalovaného 1., která se konala až dne , datum, , a pokud byla předmětná nájemní smlouva uzavřena se souhlasem honebního výboru, pak k přenesení pravomoci na honební výbor nikdy nedošlo. Žalobci tvrdili, že mají naléhavý zájem na požadovaném určení, neboť jako členové žalovaného 1. nemají jinou možnost než se tímto způsobem domoci neplatnosti nájemní smlouvy. Dále žalobci tvrdili, že nájemní smlouva byla uzavřena za nepřiměřeně nízké nájemné (tudíž poškodila hospodářské zájmy 1. žalovaného). Žalobci dále podáním ze dne , datum, doplnili, že smlouva o nájmu honitby byla uzavřena s neexistujícím nájemcem (viz nesprávné IČO , Anonymizováno, ). U jednání dne , datum, pak žalobci uvedli, že i kdyby členy žalovaného 1. nebyli, byl by dán naléhavý právní zájem na určení neplatnosti smlouvy o nájmu honitby, neboť dne , datum, doručili žalovanému 1. svůj návrh na uzavření smlouvy o nájmu honitby (což je mezi účastníky nesporné). Pokud by byla předmětná smlouva určena jako neplatná, mohl by být jejich návrh na uzavření smlouvy o nájmu honitby projednán a nájemní smlouva s nimi uzavřena.

9. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

10. Podle § 21 odst. 1 písm. c) zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti (dále jen „zákon o myslivosti“) do působnosti valné hromady náleží rozhodovat o způsobu využití společenstevní honitby, včetně uzavření, změny nebo vypovězení smlouvy o nájmu honitby. Podle odst. 2 valná hromada může přenést působnost podle odstavce 1 písm. c) na honební výbor.

11. Podle § 22 odst. 8 zákona o myslivosti považuje-li člen honebního společenstva rozhodnutí valné hromady za nezákonné nebo odporující stanovám, může se do 15 dnů ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl, nejpozději však do 3 měsíců od konání valné hromady, domáhat, aby soud vyslovil neplatnost rozhodnutí valné hromady, jinak jeho právo zaniká; toto platí obdobně i pro rozhodnutí přijaté podle odstavce 7.

12. Podle § 23 odst. 1 zákona o myslivosti honební starosta zastupuje honební společenstvo navenek. Uzavřít, změnit nebo vypovědět smlouvu o nájmu honitby může honební starosta jenom s předchozím souhlasem příslušného orgánu honebního společenstva, jinak je jím provedený úkon neplatný.

13. Soud I. stupně se správně zabýval tím, zda je dán naléhavý právní zájem žalobců na požadovaném určení ve smyslu ustanovení § 80 o. s. ř.

14. Žalobci tvrdí, že jsou členové žalovaného 1. Lze souhlasit se soudem I. stupně, že žalobci jako členové žalovaného 1. nemají naléhavý právní zájem na určení neplatnosti smlouvy o nájmu honitby z důvodu, že nebyl udělen souhlas valné hromady či honebního výboru s uzavřením nájemní smlouvy, ani z důvodu nepřiměřeně nízkého nájemného. Žalobci, pokud jsou členové žalovaného 1., nemohou mít naléhavý právní zájem na určení neplatnosti smlouvy o nájmu honitby z důvodu, že je v rozporu se zákonem či stanovami honebního společenstva, pokud zmeškali lhůtu k podání žaloby na neplatnost rozhodnutí honebního výboru dle § 22 odst. 8 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, jež uzavření této nájemní smlouvy předcházelo (obdobně viz rozsudek Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , sp. zn. 21 Co 278/2017). Soudní praxe (srov. usnesení Nejvyššího soudu z , datum, , sp. zn. 27 Cdo 2927/2017) se ustálila v názoru, že i v poměrech honebních společenstev platí, že platnost rozhodnutí valné hromady honebního společenstva (resp. honebního výboru honebního společenstva, přenesla-li valná hromada na honební výbor své kompetence vyplývající z § 21 odst. 1 písm. c) zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů) nelze přezkoumávat v jiném řízení než v řízení upraveném ustanovením § 22 odst. 8 zákona č. 449/2001 Sb.; nelze ji tudíž napadat žalobou podle § 80 o. s. ř. a nemůže být ani posuzována jako předběžná otázka v jiném soudním řízení (neurčuje-li zákon jinak). Opačný závěr by právní úpravu začleněnou do § 22 odst. 8 zákona č. 449/2001 Sb. činil nadbytečnou a vnášel by – v rozporu s principem právní jistoty – do poměrů honebního společenstva, jeho členů a koneckonců i třetích osob právní nejistotu (srov. obdobně důvody rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 29 Cdo 383/2010, a z , datum, , sp. zn. 27 Cdo 1495/2017). Není-li neplatnost rozhodnutí valné hromady či honebního výboru vyslovena, je třeba na takové rozhodnutí hledět zásadně jako na platné, byť by bylo stiženo vadami, pro které by mohla být (v řízení podle § 22 odst. 8 zákona č. 449/2001 Sb.) vyslovena jeho neplatnost (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 26 Cdo 341/2021).

15. Naléhavý právní zájem žalobců na určení neplatnosti smlouvy o nájmu honitby ze shora uvedených důvodů by nebyl dán ani tehdy, pokud by žalobci nebyli členy žalovaného 1., neboť v takovém případě je tvorba vůle honebního společenstva závislá pouze na členech honebního společenstva a třetí osoby (nečlenové) nemohou mít vliv na proces tvorby vůle honebního společenstva a nemohou tudíž ani zpochybňovat rozhodnutí orgánů honebního společenstva (včetně rozhodnutí o uzavření smlouvy o nájmu honitby s třetím subjektem). Poměrů žalobců se pak nijak nemůže týkat ani otázka výše nájemného.

16. Na poměry této věci není aplikovatelný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 28 Cdo 4005/2011, neboť se nejedná o případ, že by se žalobci stali členy žalovaného 1. až po marném uplynutí lhůty k podání žaloby na neplatnost rozhodnutí honebního výboru (takovou skutečnost žádný z účastníků netvrdí).

17. Pokud žalobci spatřují naléhavý právní zájem na určení neplatnosti smlouvy o nájmu honitby v tom, že v případě vyslovení neplatnosti smlouvy by se mohli domáhat vydání bezdůvodného obohacení, pak tento důvod neplatnosti naléhavý právní zájem žalobců nezakládá již z toho důvodu, že žaloba na vydání bezdůvodného obohacení je žalobou na plnění, přičemž v řízení o žalobě na plnění (na vydání bezdůvodného obohacení) by byla otázka platnosti či neplatnosti smlouvy o nájmu řešena jako předběžná.

18. Odvolací soud však dospěl k závěru, že žalobci mají naléhavý právní zájem na určení neplatnosti smlouvy o nájmu z důvodu zmařené příležitosti uzavřít smlouvu o nájmu se žalovaným 1. Mezi účastníky je nesporné, že žalobci sami požádali dne , datum, (tedy dříve, než byla uzavřena smlouva o nájmu honitby mezi žalovanými) žalovaného 1. o uzavření smlouvy o nájmu honitby, přičemž tato žádost žalobců nebyla projednána. Pokud by soud vyslovil neplatnost smlouvy o nájmu honitby, mohli by žalobci opětovně jednat se žalovaným 1., který by měl nabídku žalobců minimálně projednat.

19. Odvolací soud se neztotožňuje se soudem I. stupně v závěru, že poté, co smlouva o nájmu honitby ze dne , datum, nabyla účinnosti (a to dne , datum, ), nemají žalobci naléhavý právní zájem na určení neplatnosti smlouvy o nájmu honitby ani z důvodu „zmařené příležitosti“, neboť se mohou domáhat určení neexistence nájmu založeného touto smlouvou. Odvolací soud souhlasí s odvolací námitkou žalobců, že se v judikatuře dovolacího soudu neprosadil právní názor, že namísto žaloby o určení neplatnosti kupní (popř. nájemní) smlouvy je třeba (zásadně) žalovat na určení (ne)existence právního vztahu, který (ne)byl založen touto smlouvou (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 30 Cdo 449/2014). Po zvážení konkrétních okolností každého jednotlivého případu je možné žalovat i na určení neplatnosti smlouvy o nájmu. Z obsahu spisu přitom nevyplývá, že by snad právní poměr mezi žalovanými byl odvozován ještě z jiného právního důvodu než ze smlouvy o nájmu honitby ze dne , datum, , za tohoto stavu proto postačí, pokud se žalobci domáhají určení neplatnosti nájemní smlouvy. Ostatně i z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 28 Cdo 4005/2011 vyplývá, že Nejvyšší soud shledal naléhavý právní zájem žalobce (který se následně stal členem honebního společenstva) na určení neplatnosti smlouvy o nájmu honitby (nepovažoval za nutné domáhat se určení neexistence nájemního vztahu).

20. I přesto, že odvolací soud dospěl k závěru, že žalobci mají na požadovaném určení naléhavý právní zájem, považuje rozhodnutí soudu I. stupně za věcně správné, když smlouvu o nájmu honitby neshledal neplatnou.

21. Soud I. stupně provedl ve věci rozsáhlé dokazování a s jeho skutkovými zjištěními se odvolací soud zcela ztotožňuje. Zejména lze souhlasit se skutkovým závěrem soudu I. stupně, že dne , datum, se konala valná hromada žalovaného 1., kdy této valné hromady se účastnili mimo jiné členové žalovaného 1. , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, , jakož i další osoby, které jednaly jako zmocněnci členů žalovaného 1., a to , jméno FO, (zastupoval svého tchána , jméno FO, ), , jméno FO, (zastupoval svou manželku , jméno FO, , adresa, , jméno FO, (zastupoval celou řadu členů 1. žalovaného, zejména obec , adresa, , obec , adresa, , popř. , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a další). Tento skutkový závěr vyplývá z výslechu svědků , jméno FO, (zapisovatele) a , jméno FO, , popř. účastníků , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, , kteří potvrdili, že se valné hromady osobně zúčastnili a na valné hromadě hlasovali. , jméno FO, (jako zapisovatel) a , jméno FO, (jako honební starosta) rovněž uvedli, že vyhotovili a podepsali zápis z valné hromady (č.l. 43 spisu), jakož i seznam usnesení valné hromady (č.l. 40 spisu), čímž potvrdili pravost předmětných listin. , jméno FO, vypověděl, že zápis z valné hromady, jakož i seznam přijatých usnesení předal státnímu orgánu myslivosti, tj. Městskému Úřadu , adresa, , Odbor životního prostředí (dále jen „státní orgán myslivosti“). Tento státní orgán myslivosti osvědčil (viz sdělení na č.l. 287 spisu), že mu byly výsledky jednání valné hromady honebního společenstva , adresa, konaného dne , datum, doručeny dne , datum, . Ani odvolací soud proto nemá pochybnosti o pravosti uvedených listin. Pokud žalobci předkládali listinu na č.l. 89, již soud I. stupně se vypořádal s tím, z jakého důvodu považuje tuto listinu za nevěrohodnou (viz odstavec 57 odůvodnění).

22. O konání valné hromady svědčí i to, že pozvánka na konání valné hromady , Anonymizováno, dne , datum, v , Anonymizováno, hodin (s bodem programu: přenesení působnosti rozhodovat o způsobu využití společenstevní honitby na honební výbor), byla vyvěšena na „vývěsce“ obce , adresa, , což potvrdila tehdejší zaměstnankyně obce , jméno FO, slyšená jako svědkyně, o jejíž nestrannosti a věrohodnosti nemá odvolací soud důvod pochybovat. Odvolací soud nesouhlasí se žalobci, že by výpověď svědkyně byla rozporná, v tomto ohledu lze odkázat na odůvodnění soudu I. stupně. Svědkyně nemá žádný vztah k účastníkům řízení, ani zájem na výsledku sporu, a z ničeho se nepodává, že by svědkyně uváděla nepravdu. Svědkyně srozumitelně a logicky vysvětlila, které listiny vyvěšovala na „vývěsku“ a které na „úřední desku“, vyjádřila se rovněž k pravosti svého podpisu na programu valné hromady a odvolací soud (ve shodě se soudem I. stupně) nemá důvod svědkyni nevěřit.

23. Ze zápisu z valné hromady konané dne , datum, a seznamu přijatých usnesení (jejichž pravost byla prokázána) vyplývá, že tato valná hromada mimo jiné schválila změny ve stanovách honebního společenstva a přenesla působnost rozhodovat o způsobu využití společenstevní honitby, včetně uzavření, změny nebo vypovězení smlouvy o nájmu honitby, na honební výbor. Platnost přijatých usnesení nebyla nikdy napadena žalobou. Přenesení pravomoci z valné hromady na honební výbor pak připouštěly stanovy honebního společenstva ve znění účinném ke dni , datum, (srov. čl. 5 odst. 3). Lze tedy uzavřít, že od , datum, měl pravomoc rozhodovat o způsobu využití honitby honební výbor.

24. Odvolací námitka žalobců, že se valná hromada dne , datum, nekonala a nebyla zde přijata jednotlivá usnesení, proto obstát nemůže. V odvolání polemizují žalobci s hodnocením dokazování tak, jak je provedl soud I. stupně, nicméně s většinou argumentů žalobců se soud I. stupně přesvědčivě vypořádal a na jeho odůvodnění lze odkázat.

25. Pokud žalobci namítají, že na stanovách je razítko s datem registrace dne , datum, , nemá tato námitka žádný vliv na správnost úsudku soudu I. stupně, že se valná hromada dne , datum, uskutečnila a že na ní byla schválena změna stanov včetně přenesení působnosti rozhodovat o využití honitby na honební výbor. Ostatně datum registrace stanov dne , datum, koresponduje i se sdělením státního orgánu myslivosti (viz č.l. 204 spisu).

26. Stejně tak jsou bezvýznamné námitky žalobců, že na pozvánce na valnou hromadu se nachází razítko obce se špatným identifikačním číslem a znakem obce, neboť tato skutečnost není pro hodnocení důkazů významná. Z výslechu svědkyně , jméno FO, vyplývá, že ona sama zajistila vyvěšení pozvánky na „vývěsce“ obce. Pokud žalobci předložili razítka uložená v archivu obce , adresa, (viz č.l. 82 spisu), přičemž argumentují tím, že tato razítka neodpovídají razítku na programu valné hromady ze dne , datum, (viz č.l. 33 spisu), pak tímto důkazem neprokazují, že by razítko nacházející se na programu valné hromady bylo falešné (na srovnávacích razítkách jsou razítka , právnická osoba, , adresa, , nikoliv obce , adresa, ), nelze ani uzavřít, že by IČO obce na razítku programu valné hromady bylo nesprávné (spíše je špatně čitelné).

27. Nad rámec toho odvolací soud dodává, že případné nedostatky při zveřejnění pozvánky na konání valné hromady v roce , Anonymizováno, by mohly mít vliv na zkoumání platnosti usnesení na valné hromadě přijatých, což však není předmětem tohoto řízení. Stejně tak ostatní odvolací námitky žalobců, které směřují do způsobu, jakým byla prováděna kontrola účastníků této valné hromady, kontrola plných mocí, kontrola členství, jakož i pochybnosti ohledně toho, kolik členů se valné hromady zúčastnilo, by mohly mít význam v řízení o posouzení platnosti rozhodnutí valné hromady, nemají však význam v tomto řízení, v němž přezkum platnosti usnesení přijatých na valné hromadě neprobíhá (nesmí probíhat).

28. Pokud žalobci v odvolání namítají, že se snad předmětné valné hromady nezúčastnil žádný skutečný člen honebního společenstva, pak tato námitka neobstojí a vypořádal se s ní již soud I. stupně v bodě 59 odůvodnění. Jak bylo uvedeno shora, valné hromady konané dne , datum, se účastnili členové , jméno FO, , který je rovněž honebním starostou od vzniku 1. žalovaného a který disponoval 6 hlasy, , jméno FO, (disponoval 1 hlasem) a , jméno FO, (disponoval 2 hlasy). Všechny uvedené osoby byly nepochybně vlastníky honebních pozemků v roce , Anonymizováno, (viz výpis z katastru nemovitostí č.l. , Anonymizováno, až , Anonymizováno, , Anonymizováno, . a jsou zapsány v seznamu členů honebního společenstva (č.l. , Anonymizováno, ., když u , jméno FO, a , jméno FO, byly doloženy i přihlášky ke členství (viz č.l. , Anonymizováno, a č.l. , Anonymizováno, spisu), odvolací soud proto nemá pochybnosti o tom, že tyto osoby byly přijaty za členy žalovaného 1. – sám žalovaný 1. je za své členy považuje a vede je v seznamu členů (na rozdíl od žalobců). Dále se předmětné valné hromady účastnil , jméno FO, , který zastupoval svou manželku , jméno FO, , která je členem 1. žalovaného (viz seznam členů, plná moc č.l. , Anonymizováno, spisu), , jméno FO, , který zastupoval svého tchána , jméno FO, , který byl členem 1. žalovaného (viz seznam členů, plná moc č.l. , Anonymizováno, spisu a výpis z katastru nemovitostí č.l. , Anonymizováno, spisu) a , jméno FO, , který zastupoval řadu členů, zejména , jméno FO, (disponoval 24 hlasy), obec , adresa, (disponovala 18 hlasy), obec , adresa, (disponovala 10 hlasy) - viz seznam členů, plné moci na č.l. , Anonymizováno, spisu a výpis z katastru nemovitostí č.l. , Anonymizováno, .

29. Je pravdou, že seznam členů tak, jak byl předložen soudu I. stupně, není seznamem členů platným k datu , datum, , ale jedná se zřejmě o následně aktualizovaný seznam členů, neboť jsou v něm jako členové evidovány i osoby, které se staly členy až po roce , Anonymizováno, (např. , jméno FO, ). To však neznamená, že by soud nemohl z daného seznamu podpůrně vycházet. Je nepochybné, že nejméně , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , ale i , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , obec , adresa, , či obec , adresa, jsou v tomto seznamu jako členové vedeni a o členství těchto osob v žalovaném 1. odvolací soud nepochybuje.

30. Soud I. stupně se vypořádal s tím, proč neprovedl výslechy svědků, a to stávající starostky obce , adresa, , jméno FO, a bývalého starosty obce , adresa, pana , Anonymizováno, , když účastníci na těchto důkazních návrzích netrvali. Žalobci dále k důkazu navrhli výslech svědků , Anonymizováno, , , jméno FO, , , Anonymizováno, , kteří se měli vyjádřit k otázce podpisu plných mocí na valnou hromadu. Soud I. stupně tyto důkazní návrhy zamítl, nicméně v odůvodnění napadeného rozsudku neuvedl, proč tak učinil. Odvolací soud nepovažoval tuto procesní vadu za natolik závažnou, aby mohla být důvodem pro zrušení rozsudku soudu I. stupně, neboť tato vada neměla vliv na správnost rozhodnutí. Plné moci, které udělily shora uvedené osoby, nebyly podstatné pro rozhodnutí v této věci a soud I. stupně své rozhodnutí na předmětných plných mocích nezaložil. Z plných mocí udělených těmito osobami pak nevycházel ani soud odvolací. Za nadbytečný se jeví i důkazní návrh zástupce žalobců učinit dotaz na obec , adresa, a obec , adresa, , zda rada obce nebo zastupitelstvo obce projednávalo zmocnění obcí k jednání a zastupování obcí na valné hromadě konané dne , datum, , jelikož v případě honebního společenstva se nejedná o obchodní korporaci, a proto není pro udělení plné moci starostou obce k zastupování (a k hlasování) na valné hromadě honebního společenstva potřeba souhlasu zastupitelstva s delegováním zástupce (srov. usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne , datum, , č. j. 8 Cmo 247/2022-280). Z toho důvodu byl důkazní návrh žalobců správně zamítnut. Pokud žalobci trvali na předkládání veškerých důkazů v originálech (nikoliv v kopiích), jeví se takový požadavek jako nadbytečný.

31. V řízení bylo dále prokázáno (viz body 62 a 64 odůvodnění napadeného rozsudku), že honební výbor žalovaného 1., na nějž byla působnost rozhodovat o nájmu honitby přenesena rozhodnutím valné hromady ze dne , datum, , udělil dne , datum, souhlas honebnímu starostovi s uzavřením smlouvy o nájmu honitby se žalovaným 2. Žalobci (ani žádný člen 1. žalovaného) nepodali žalobu na vyslovení neplatnosti rozhodnutí honebního výboru, a proto je třeba na rozhodnutí honebního výboru hledět jako na platné.

32. Pokud byla smlouva o nájmu honitby ze dne , datum, uzavřena honebním starostou s předchozím souhlasem honebního výboru v mezích jeho působnosti (tudíž se souhlasem příslušného orgánu), aniž by došlo k vyslovení neplatnosti rozhodnutí honebního výboru o schválení nájmu honitby, je třeba smlouvu o nájmu honitby považovat za platnou (srov. § 23 odst. 1 zákona o myslivosti). Smlouva o nájmu honitby byla uzavřena písemně na dobu deseti let (tedy v souladu s ustanovením § 33 odst. 1 zákona o myslivosti) a obsahuje podstatné náležitosti, tedy specifikaci pronajímatele, nájemce i název honitby, která je pronajímána. Odvolací soud neshledal žádný důvod neplatnosti smlouvy o nájmu honitby (např. pro rozpor se zákonem, stanovami 1. žalovaného či s dobrými mravy). Pokud žalobci namítají, že předmětná smlouva byla uzavřena s neexistujícím subjektem, neboť žalovaný 2. byl ve smlouvě označen nesprávným identifikačním číslem, pak této námitce přisvědčit nelze. Uvedení chybného identifikačního čísla důvod neplatnosti nezakládá, navíc dodatkem č. 1 byla vada zhojena, když žalovaný 2. byl označen správným identifikačním číslem.

33. Neplatnost smlouvy o nájmu honitby pro rozpor se stanovami či zákonem nezakládá ani nízké nájemné, neboť ve stanovách žalovaného 1. není minimální výše nájemného upravena. Nájemné je tak stanoveno dohodou účastníků smlouvy, což odpovídá ustanovení § 33 odst. 2 zákona o myslivosti. S ohledem na spolkovou autonomii honebního společenstva, smysl myslivosti a účel honitby nehraje výše nájemného zásadní roli při výběru nájemce. Nízké nájemné samo o sobě důvodem neplatnosti být nemůže.

34. Vzhledem k tomu, že se žalobcům platnost smlouvy o nájmu honitby zpochybnit nepodařilo, odvolací soud rozsudek soudu I. stupně ve výroku I jako věcně správný potvrdil dle § 219 o. s. ř.

35. Soud I. stupně nepochybil, pokud přiznal žalovaným, kteří byli v řízení úspěšní, právo na náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Lze však přisvědčit námitce žalovaných, že se soud I. stupně nevypořádal s tím, proč nepřiznává odměnu za některé z vyúčtovaných úkonů právní služby. Odměna za jeden úkon právní služby do , datum, byla správně určena dle § 9 odst. 3 písm. a) ve spojení s § , právnická osoba, odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“) ve znění účinném do , datum, na 2 000 Kč za každého ze žalovaných (tj. 4 000 Kč za jeden úkon právní služby za oba žalované). Odměna za jeden úkon právní služby od , datum, pak činí dle AT účinného od , datum, dle § 9 odst. 3 písm. a) ve spojení s § , právnická osoba, odst. 3 700 Kč za jednoho žalovaného a 2 960 Kč za druhého žalovaného (tj. celkem 6 660 Kč za jeden úkon právní služby za oba žalované). Zástupce žalovaných učinil do , datum, celkem 13 úkonů právní služby po 4 000 Kč, přičemž se jedná o následující úkony právní služby: 1. převzetí a příprava zastoupení, 2. vyjádření k žalobě ze dne , datum, , 3), vyjádření k doplnění žaloby ze dne , datum, , 4) účast na jednání dne , datum, , 5), 6) účast na jednání dne , datum, , které trvalo více než dvě hodiny, 7) vyjádření k odvolání žalobců ze dne , datum, , 8) účast na jednání dne , datum, , 9) účast na jednání dne , datum, , 10), 11. účast na jednání dne , datum, , které trvalo déle než dvě hodiny, 12., 13) účast na jednání dne , datum, , které trvalo déle než dvě hodiny. Dále zástupci žalovaných náleží odměna ve výši jedné poloviny (tj. ve výši 2 000 Kč) za podání odvolání do nákladového výroku (§ 11 odst. 2 písm. c) AT). Odměna za zastupování advokátem tak činí celkem 54 000 Kč a náhrada hotových výdajů za 14 úkonů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT ve znění účinném do , datum, činí 4 200 Kč. Od , datum, učinil zástupce žalovaných 3 úkony právní služby po 6 660 Kč, a to vyjádření ze dne , datum, a účast na jednání přesahující dvě hodiny dne , Jméno žalované B, . 2025, za což mu náleží odměna ve výši 19 980 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 3 x 450 Kč. Odvolací soud nepřiznal žalovaným odměnou a náhradu hotových výdajů za návrh na opravu protokolu a doplnění dokazování ze dne , datum, , za vyjádření na výzvu soudu k výsledku mimosoudních jednání, ani za označení důkazů dle poučení soudu, neboť tyto úkony mohly být učiněny u jednání, popř. se nejedná o písemné podání či návrh ve věci samé, a proto přiznání odměny za tyto úkony se nejeví odvolacímu soudu jako účelné.

36. Náklady řízení žalovaných tvoří rovněž cestovné a náhrada za ztrátu času, přičemž výše cestovného i náhrady za ztrátu času byla určena správně na celkovou částku 11 990,45 Kč, přičemž proti těmto nákladům žádný z účastníků ničeho nenamítal, a proto je v tomto rozsahu možné odkázat na odůvodnění soudu I. stupně. K nákladům řízení byla připočtena i 21 % DPH, která činí 19 219,30 Kč.

37. Ze shora uvedených důvodů proto odvolací soud rozsudek soudu I. stupně v napadeném výroku II. změnil dle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. a přiznal žalovaným právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 110 740 Kč.

38. Žalobci byli v odvolacím řízení neúspěšní, a proto jsou dle § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 o. s. ř. povinni nahradit žalovaným náklady odvolacího řízení, které tvoří odměna za právní zastoupení advokátem za 2 úkony právní služby po 6 660 Kč dle § 3 (vyjádření k odvolání a účast u jednání odvolacího soudu), náhrada hotových výdajů ve výši 2 x 450 Kč (jednalo se o společné úkony při zastupování dvou osob, proto byla za každý úkon přiznána jedna náhrada hotových výdajů), náhrada za ztrátu času za 6 půlhodin po 150 Kč dle § 14 odst. 4 AT v platném znění a cestovné za cestu k jednání odvolacího soudu z , adresa, a zpět osobním automobilem , Anonymizováno, , reg. zn. , SPZ, , které činí při celkové vzdálenosti 184 km, průměrné spotřebě 4,8 l na 100 km, vyhláškové ceně nafty 34,70 Kč za litr a základní sazbě 5,80 Kč za kilometr (vyhláška č. 475/2024 Sb.) celkem 1 373,70 Kč. K nákladům odvolacího řízení ve výši 16 493,70 Kč byla připočtena 21 % DPH ve výši 3 463,70 Kč, náklady odvolacího řízení tak činí celkem po zaokrouhlení 19 957 Kč.

39. Odvolací soud stejně jako soud I. stupně neshledal podmínky pro postup dle ustanovení § 150 o. s. ř., což ostatně ani sami žalobci nenavrhovali.

40. Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 věta první po středník o. s. ř., povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalovaných vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.