59 Co 134/2025

Plný text

Krajský soud v Brně - pobočka ve Zlíně rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Mgr. Dalibora Bruka a soudkyň JUDr. Ivony Ryšánkové a Mgr. Jany Smýkalové ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované , bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B pro zaplacení 500.000 Kč s příslušenstvím o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu ve Zlíně ze dne 30. 1. 2025, č. j. 19 C 271/2023-257

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náklady odvolacího řízení v plné výši v částce 28.896 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Soud I. stupně v záhlaví označeným rozsudkem zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 500.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení a žalobkyni uložil povinnost uhradit žalované náklady řízení ve výši 127.999 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované.

2. V odůvodnění rozhodnutí soud I. stupně v podstatném uvedl, že žalobkyně po změně žaloby žádala žalovanou částku jako částečnou náhradu škody, která jí vznikla porušením smlouvy o spolupráci, spočívajícím v podání námitek účastníka řízení a odvoláním proti dodatečnému stavebnímu povolení, v důsledku čehož došlo k prodloužení dokončení stavby , název, o , počet, dnů a tím žalobkyni vznikla škoda ve výši , částka, Kč (, počet, % ročně z částky , částka, Kč za , počet, dnů) za dodatečné úvěrové náklady. Po skutkové stránce měl soud I. stupně za prokázané, že žalobkyně potřebovala souhlas k získání stavebního povolení pro výstavbu , název, od spoluvlastníků sousedních pozemků , tituly před jménem, , jméno FO, a jeho vnuka , jméno FO, . S , tituly před jménem, , jméno FO, uzavřela dne , datum, smlouvu o spolupráci, v níž se zavázala vyplatit , tituly před jménem, , jméno FO, jednorázovou kompenzaci za zhoršené podmínky užívání jeho pozemku v souvislosti s výstavbou rezidence v částce , částka, , z níž , částka, mělo být vyplaceno při podpisu smlouvy a zbylých , částka, do pěti pracovních dnů od získání pravomocného stavebního povolení anebo účinné veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní a stavební řízení. , tituly před jménem, , jméno FO, se zavázal zdržet se činnosti směřující proti získání demoličních výměrů na stávající stavby umístěných na pozemku, územního a stavebního povolení ke stavbě inženýrských sítí, komunikací a stavby. Pro případ úmrtí , tituly před jménem, , jméno FO, měla smlouva platit pro jeho právní nástupce. Uzavření smlouvy předcházela jednání o jejím textu, kterých se , tituly před jménem, , jméno FO, neúčastnil, o smlouvě jednala s jednatelem žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, nejvíce snacha , tituly před jménem, , jméno FO, , jméno FO, , avšak , tituly před jménem, , jméno FO, nikoho vyjednáváním o obsahu smlouvy nepověřil. , tituly před jménem, , jméno FO, se se smlouvou seznámil, s nikým ji podrobně nekonzultoval, s , tituly před jménem, , jméno FO, ji neřešil. Kompenzace ve výši , částka, byla za zhoršené podmínky užívání sousedního pozemku, žalobkyní byla podle smlouvy vyplacena. Soud I stupně dovodil, že všechny povinnosti , tituly před jménem, , jméno FO, ze smlouvy byly splněny dne , datum, , kdy nabyla účinnosti veřejnoprávní smlouva. Žalobkyně poté zahájila výstavbu, v r. , roky, uzavírala s budoucímu kupujícími smlouvy o budoucí kupní smlouvě k bytovým jednotkám v rezidenci s termínem dokončení , datum, , příp. , datum, , ve kterých bylo doplacení kupních cen navázáno na předložení kolaudačního rozhodnutí a souhlasu k užívání domů. Žalobkyně nedodržela projektovou dokumentaci, stavebním úřadem bylo v průběhu výstavby zjištěno, že stavba je v některých částech prováděna v rozporu s veřejnoprávní smlouvou. Žalobkyně požádala dne , datum, a , datum, o dodatečné stavební povolení části stavby. Rozhodnutí o dodatečném povolení stavby vydal stavební úřad dne , datum, ., tituly před jménem, , jméno FO, zemřel dne , datum, , žalovaná po něm zdědila id. , výše podílu, nemovitosti, zbývající , výše podílu, zdědil vnuk , jméno FO, . Závazek ze smlouvy o spolupráci se v dědickém řízení neřešil. Stavba rezidence měla být dokončena podle veřejnoprávní smlouvy do , datum, . Žalovaná podala dne , datum, u stavebního úřadu námitky, jimiž namítala nesprávné umístění stavby v rozporu s veřejnoprávní smlouvou a nedostatečný počet parkovacích míst. Námitky byly dle rozhodnutí stavebního úřadu ze dne , datum, nedůvodné. Dne , datum, podala žalovaná proti rozhodnutí stavebního úřadu odvolání, které bylo rozhodnutím krajského úřadu ze dne , datum, odmítnuto a napadené rozhodnutí bylo potvrzeno. Žalobkyně vyzvala žalovanou ke zpětvzetí odvolání, upozorňovala ji na porušování smlouvy o spolupráci, kterou jí také poskytla. Rozhodnutí krajského úřadu napadla žalobkyně správní žalobou, která byla rozsudkem krajského soudu ze dne , datum, zamítnuta. Mezi vydáním rozhodnutí o dodatečném povolení části stavby a vydáním kolaudačního souhlasu s užíváním stavby uplynulo , počet, dnů, o tuto dobu se výstavba prodloužila. Na výstavbu rezidence používala žalobkyně zapůjčené peněžní prostředky, které byly úročeny , počet, % ročně.Po právní stránce soud I. stupně při aplikaci ustanovení § 1746 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), § 2913, § 2009 odst. 1 o. z. uzavřel, že smlouva o spolupráci byla nepojmenovanou smlouvou podle § 1786 odst. 2 o. z. , tituly před jménem, , jméno FO, měla kompenzovat zhoršené podmínky spojené s výstavbou rezidence, žalobkyni zajistit bezproblémové získání pravomocného stavebního povolení nebo účinné veřejnoprávní smlouvy. Obě strany závazky ze smlouvy splnily, neboť žalobkyně vyplatila , tituly před jménem, , jméno FO, kompenzaci ve výši , částka, a , tituly před jménem, , jméno FO, podepsal veřejnoprávní smlouvu, která nabyla účinnosti. Na žalovanou jako jednu z dědiců , tituly před jménem, , jméno FO, proto již žádné povinnosti ze smlouvy nepřešly, neboť jmenovaný zemřel před nabytím účinnosti veřejnoprávní smlouvy. Povinnost , tituly před jménem, , jméno FO, nedělat nic během celé výstavby až do kolaudace ze smlouvy nevyplývala, mezi , tituly před jménem, , jméno FO, a , jméno FO, to takto bylo myšleno, avšak do textu smlouvy se to nepromítlo a vyjednáváním o textu smlouvy , tituly před jménem, , jméno FO, nikoho nepověřil. Soud I. stupně uvedl, že i kdyby vůle obou smluvních stran taková byla, žalovaná u jednání o obsahu smlouvy nebyla, z jejího textu takovou vůli poznat nemohla a smlouvu tudíž neporušila. Podáním námitek a opravných prostředků pak pouze realizovala svá zákonná oprávnění a jejich výkon nemůže být považován za protiprávní jednání. Naopak žalobkyně postupovala v rozporu s § 118 odst. 1 stavebního zákona, neboť včas nepožádala o změnu stavby. Nebyl splněn ani další předpoklad nároku na náhradu škody spočívající ve vzniku škody, neboť žalobkyni nemohla škoda vzniknout tak, jak ji vyčíslila, jelikož předchozí splátky budoucí kupující žalobkyni uhradili a žalobkyně nemohla proto vycházet při výpočtu škody z půjčené částky , částka, . Soud I. stupně neměl za naplněný ani předpoklad vzniku nároku na náhradu škody spočívající v příčinné souvislosti mezi porušením povinnosti a škodou, k čemuž uvedl, že pokud by žalobkyně neporušila stavební zákon, veřejnoprávní smlouvu a tím i smlouvu o spolupráci, stavbu by dokončila do , datum, . Žalovaná by do jejího dokončení již nemohla zasahovat také tehdy, pokud by žalobkyně požádala o dodatečné povolení části stavby před tím, než změny fakticky provedla. Soud I. stupně tak neměl naplněný žádný z předpokladů vzniku nároku na náhradu škody podle § 2913 o. z.

3. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně odvolání, jímž namítala nesprávnost skutkových zjištění a nesprávné právní posouzení věci. Závěry soudu I. stupně o povinnostech smluvních stran měla v rozporu s účelem smlouvy o spolupráci, kterým byl podle čl. I odst. 4 společný zájem na úpravě vzájemných vztahů při realizaci výstavby projektu , název, . Namítala, že dle jazykového výkladu byla smlouva uzavřena k úpravě vzájemných vztahů při celé době realizace výstavby projektu rezidence, toto období je časově rámováno sjednanou dobou účinnosti smlouvy včetně závazku vyjádřeného v čl. 2.1. smlouvy zdržet se činnosti směřující proti získání stavebního povolení. Podle teleologického výkladu byl zájem stran upravit vzájemná práva a povinnosti po celou dobu trvání výstavby rezidence, nikoli jen do okamžiku uzavření veřejnoprávní smlouvy. Smysl a účel smlouvy o spolupráci lze spatřovat v dokončení rezidence bez vlivů druhé smluvní strany, které by bránily nebo zpozdily realizaci projektu, žalobkyně by ji neuzavřela jen pro část jeho realizace. Smlouva počítá s delším trváním, což lze vidět i v článku II bod 4 smlouvy o vstupu dědiců na místo , tituly před jménem, , jméno FO, v případě jeho úmrtí. Nabytí účinnosti veřejnoprávní smlouvy se váže jen k povinnosti vyplatit kompenzaci za zhoršené podmínky užívání sousedního pozemku v souvislosti s výstavbou rezidence, tento okamžik není rozhodný pro samotné trvání smlouvy, která zůstává v platnosti i po nabytí účinnosti veřejnoprávní smlouvy a další povinnosti jsou tudíž platné až do okamžiku vymezenému v čl. I odst. 4 smlouvy, nejpozději do uplynutí doby , počet, měsíců od podpisu smlouvy dle čl. II odst. 1 smlouvy. Svoji interpretaci smlouvy nemá žalobkyně za účelovou, je podpořena výslechem , jméno FO, , která potvrdila, že jí byl tento závazek jasný. Žalovaná jako dědička po , tituly před jménem, , jméno FO, tak smluvní povinnost dle čl. II odst. 2 smlouvy porušila. Na vůli lze usuzovat i z následného chování rodiny , jméno, , kteří od uzavření smlouvy žádné kroky proti realizaci projektu nečinili. Žalobkyně při vyjednávání konkrétní podoby smlouvy jednala zejména se snachou , tituly před jménem, , jméno FO, , jméno FO, a měla za to, že výsledky jednání jsou konzultovány s celou rodinou , jméno, . Protože soud I. stupně se dále nezabýval vznikem škody, její výší ani příčinnou souvislostí, je jeho rozsudek dle žalobkyně nepřezkoumatelný. Nesprávně soud I. stupně také aplikoval ustanovení § 557 o. z., neboť ve smlouvě vystupuje alespoň jeden podnikatel. Namísto toho měl užít ustanovení § 558 o. z., projev vůle smluvních stran je proto zapotřebí znovu zkoumat. Žalobkyně navrhla, aby napadený rozsudek byl zrušen a věc vrácena soudu I. stupně k novému rozhodnutí.

4. Žalovaná v písemném vyjádření k odvolání měla skutková zjištění za správná. Z čl. II odst. 1.1 smlouvy vyplývalo, že závazky smluvních stran směřovaly k vydání stavebního povolení, tomu odpovídalo jejich zajištění podmínkami vyplacení obou splátek. Pokud by tomu bylo jinak, zahrnula by žalobkyně do textu smlouvy závazky týkající se přímo kolaudace stavby a druhou splátku by neodložila na vydání pravomocného stavebního povolení, ale na kolaudaci. Závazky smluvních stran byly zhruba jeden rok po podpisu smlouvy řádně splněny. Čl. I odst. 4 smlouvy je jen obecnou proklamací o společném zájmu na úpravě vzájemných vztahů, která odráží jakékoliv dvoustranné právní jednání. Jen proto, že smlouva obsahovala závazky pro případ smrti , tituly před jménem, , jméno FO, , nelze dovozovat, že strany měly na mysli jiný obsah závazků. Žalobkyně chybně zaměňuje závěr o splnění závazků s platností smlouvy. Ani čl. III smlouvy o trvání smlouvy na dobu určitou nevypovídá nic o výkladu žalobkyně. Výslechem svědků nebyla prokázána tvrzení žalobkyně, pro svědkyni , jméno FO, byla zásadní projektová dokumentace, vyloučila, že by ona nebo její manžel byli pověřeni , tituly před jménem, , jméno FO, k vyjednávání o obsahu smlouvy. S , tituly před jménem, , jméno FO, obsah smlouvy nikdo neprobíral, natož aby mu tvrdil, že smlouva ho má zavazovat šířeji, než bylo písemně ujednáno. Žalovaná se o existenci smlouvy dozvěděla až po podání odvolání proti rozhodnutí o dodatečném stavebním povolení e-mailem z , datum, , smlouvu s ní nikdo neprojednával. Výkon zákonných oprávnění nemůže být považován za protiprávní jednání. Žalobkyně měla podle § 118 odst. 1 stavebního zákona provádět stavbu v souladu s jejím povolením, avšak dle zjištění stavebního úřadu ji prováděla v rozporu s veřejnoprávní smlouvou, což vedlo k prodloužení dokončení stavby a prvotní příčinou je protiprávní jednání žalobkyně. S ohledem na sjednaný termín v budoucích kupních smlouvách byla žalobkyně již od , datum, v prodlení s dokončením, skutečnou příčinou prodlení je nedodržování stavebně-právních předpisů žalobkyní. Pokud by svým povinnostem dostála, stavbu by dokončila v r. , rok, před tím, než žalovaná podíl na nemovitosti nabyla a realizovala svá zákonná oprávnění. Tvrzená škoda nemohla žalobkyni vzniknout, neboť smlouva o zápůjčce byla uzavřena přibližně čtyři roky před tím, než žalobkyně mohla začít realizovat stavební práce, smlouva dokonce nahrazovala předchozí zápůjčku z r. , rok, a potřeba žalobkyně načerpat peněžní prostředky nemohla mít žádnou souvislost s konkrétní výstavbou a tvrzená škoda nemohla být v příčinné souvislosti s podáním odvolání. Příčinnou souvislost vylučuje i skutečnost, že žalobkyně uzavřela dodatek o prodloužení termínu k vrácení zápůjčky dne , datum, . Žalobkyně navrhla, aby rozsudek soudu I. stupně byl potvrzen.

5. Odvolací soud konstatuje, že odvolání žalobkyně je včasné (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), žalobkyně je osobou k jeho podání oprávněnou (§ 201 o. s. ř.), odvolání směřuje proti rozhodnutí, které lze odvoláním napadnout (§ 201, § 202 a contrario, o. s. ř.) a uvádí v něm způsobilé odvolací důvody, podřaditelné pod ustanovení § 205 odst. 2 písm. c), g) o. s. ř.

6. Po přezkoumání rozhodnutí soudu I. stupně včetně řízení jemu předcházejícího (§ 212a o. s. ř.) dospěl odvolací soud k závěru, že odvolání není důvodné.

7. Žalobkyně v odvolání zpochybňuje skutkovou stránku věci a brojí proti právnímu posouzení. Nesouhlasí se závěrem soudu I. stupně, že závazky smluvních stran ze smlouvy o spolupráci, uzavřené mezi nimi dne , datum, , byly splněny tím, že žalobkyně vyplatila právnímu předchůdci žalované , tituly před jménem, , jméno FO, celou částku kompenzace za zhoršené podmínky spojené s výstavbou rezidence a , tituly před jménem, , jméno FO, podepsal veřejnoprávní smlouvu. Veřejnoprávní smlouva nahrazovala podle zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění účinném do , datum, , rozhodnutí stavebního úřadu o umístění stavby a stavební povolení a po nabytí její účinnosti mohla žalobkyně započít s realizací výstavby rezidence. V důsledku toho na žalovanou jako jednu z dědiců po , tituly před jménem, , jméno FO, žádné povinnosti ze smlouvy o spolupráci nepřešly.

8. Žalobkyně namítá, že závazek upravený v čl. II bod 2.1 smlouvy trval po celou dobu výstavby projektu rezidence, což je zřejmé zejména z účelu smlouvy a sjednané doby platnosti smlouvy.

9. Rozhodná ujednání smlouvy o spolupráci jsou následující.V čl. I bod I smlouvy žalobkyně deklarovala záměr vybudovat projekt , název, dle projektové dokumentace, která byla přílohou smlouvy.V čl. I bod. 4 byl deklarován společný zájem stran na úpravě vzájemných vztahů při realizaci výstavby projektu v přibližné podobě odpovídající projektové dokumentaci a stanovení vzájemných povinností a práv účastníků smlouvy.V čl. II bod 1.1 se žalobkyně zavázala vyplatit , tituly před jménem, , jméno FO, částku , částka, jako jednorázovou kompenzaci za zhoršené podmínky užívání jeho pozemku v souvislosti s výstavbou rezidence tak, že částka , částka, bude vyplacena při podpisu smlouvy a další částka , částka, nejpozději do , počet, pracovních dnů ode dne, kdy žalobkyně získá pravomocné stavební povolení anebo účinnou veřejnoprávní smlouvu, která nahrazuje územní a stavební řízení k realizaci výstavby projektu rezidence. V případě, že žalobkyně z jakéhokoli důvodu pravomocné stavební povolení anebo účinnou veřejnoprávní smlouvu nezíská, nevzniká jí povinnost uhradit druhou částku , částka, a , tituly před jménem, , jméno FO, nevzniká povinnost vrátit žalobkyni první částku , částka, .V čl. II bod 2.1. se účastníci zavázali zdržet se činností směřujících proti získání žalobkyní demoličních výměrů na stávající stavby, územního a stavebního povolení ke stavbě inženýrských sítí, komunikací a stavby rezidence.V čl. II bod 4 bylo sjednáno, že v případě ztráty způsobilosti , tituly před jménem, , jméno FO, být účastníkem smlouvy z důvodu jeho úmrtí vstupují na jeho místo jeho právní dědicové.V čl. III bod 1 bylo sjednáno, že smlouva se uzavírá na dobu určitou , počet, měsíců od podpisu smlouvy. Závazek žalobkyně vyplatit druhou částku kompenzace , částka, Kč, která má být vyplacena nejpozději do , počet, pracovních dnů ode dne, kdy žalobkyně získá pravomocné stavební povolení anebo účinnou veřejnoprávní smlouvu, která nahrazuje územní a stavební řízení k realizaci výstavby projektu rezidence, zaniká, pokud podmínky k vyplacení nebudou splněny do konce účinnosti smlouvy.V čl. III bod 2 bylo sjednáno, že v případě, že strany kteréhokoli vlastníka nemovitých věcí sousedního pozemku (tj. pozemku ve spoluvlastnictví , tituly před jménem, , jméno FO, a , jméno FO, ) nedojde k uzavření veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní řízení a stavební povolení k realizaci výstavby projektu rezidence ve lhůtě , počet, dnů od jejího předložení, případně dojde-li z jejich strany k podání námitek či odvolání v souvislosti s žádostí o vydání územního rozhodnutí či žádosti o vydání stavebního povolení, je žalobkyně oprávněna od smlouvy odstoupit.

10. Ke skutkové stránce je možné uvést, že soud I. stupně rozhodl na základě dostatečně zjištěného skutkového stavu, pro účely rozhodnutí opatřil rozhodná a potřebná skutková zjištění, která vyplynula z řádně procesně provedeného dokazování. Skutková zjištění, k nimž soud I. stupně dospěl, nevykazují jakýkoliv nesoulad s provedenými důkazy a odpovídají obsahu spisu. Soud I. stupně provedl všechny důkazy relevantní pro právní posouzení věci, které hodnotil v souladu s kritérii vyplývajícími z ustanovení § 132 o. s. ř. v jejich jednotlivosti i vzájemném kontextu s přihlédnutím ke všemu, co v řízení vyplynulo a uvedli sami účastníci. Správné skutkové závěry soudu I. stupně odvolací soud akceptuje a může na ně odkázat.

11. Žalobkyně v odvolání prosazuje skutkovou verzi, která v provedeném dokazování nemá podklad. Její interpretace smluvních závazků plynoucích ze smlouvy o spolupráci spočívající v tom, že závazek , tituly před jménem, , jméno FO, zdržet se činnosti směřující proti získání demoličních výměrů na stávající stavby, územního a stavebního povolení ke stavbě inženýrských sítí, komunikací a stavby rezidence, se vztahoval k celé době realizace výstavby rezidence, dle odvolacího soudu neobstojí.

12. Soud I. stupně se v souladu s ustanovením § 555 o. z. zabýval posouzením obsahu smlouvy o spolupráci a správně s ohledem na ustanovení § 556 odst. 1 o. z. zkoumal, zda tvrzený úmysl žalobkyně, že závazek vyplývající z čl. II bod 2.1 smlouvy měl účastníky zavazovat po celou dobu výstavby projektu rezidence, byl druhé smluvní straně znám. Správně vycházel z toho, že právní jednání se posuzuje podle svého obsahu, nikoli podle subjektivních představ jedné ze stran. To znamená, že rozhodující je, co bylo ve smlouvě ujednáno, nikoli co si jedna strana (zde žalobkyně) následně vykládá jako její účel. Opíral se přitom o hodnocení skutečností, které předcházely uzavření smlouvy o spolupráci, okolnostmi jejího uzavření, jakož i následným chováním účastníků po uzavření smlouvy. Lze konstatovat, že soud I. stupně vzal v úvahu všechna zjištění, která vyplynula z dokazování o průběhu kontraktačního procesu a jednání účastníků po uzavření smlouvy, kdy pečlivě hodnotil skutečnosti podávající se z výpovědí , Anonymizováno, žalobkyně a slyšených svědků ve vzájemné provázanosti též s listinnými důkazy. Odvolací soud se ztotožňuje s jeho závěrem, že závazek , tituly před jménem, , jméno FO, byl v souvislosti s podepsáním veřejnoprávní smlouvy a nabytím její účinnosti splněn, úmysl předestřený žalobkyní v řízení mu nebyl znám a písemný projev vůle ve prospěch verze žalobkyně nesvědčí.

13. Správně soud I. stupně vyhodnotil, že čl. I bod 4 smlouvy o spolupráci obsahuje pouze obecné deklarace o společném zájmu stran na realizaci projektu. Tyto formulace přitom nejsou formulovány jako závazky, ale jako vyjádření záměru a vůle spolupracovat. Neobsahují žádné konkrétní povinnosti, které by bylo možné vymáhat a z předmětného ujednání nelze dovozovat, že povinnosti účastníků smlouvy se vztahovaly na celou dobu realizace výstavby rezidence. Konkrétní povinnosti , tituly před jménem, , jméno FO, byly výslovně uvedeny v čl. II bod 2.1 smlouvy, v němž se zavazuje (společně se žalobkyní jako druhou účastnicí smlouvy) zdržet se činností směřujících proti získání povolení k výstavbě. Tento závazek je omezen dle textace smlouvy na fázi získávání demoličních výměrů, územního a stavebního povolení. Ze smlouvy nelze dovodit, že by se účastník měl zdržet činností i po získání těchto povolení, například v rámci kolaudačního řízení nebo samotné výstavby a uvedené nelze dovodit ani z dalších provedených důkazů. Odvolává-li se žalobkyně na výpověď , Anonymizováno, , tituly před jménem, , jméno FO, , jméno FO, , nutno poznamenat, že jmenovaná o podmínkách smlouvy o spolupráci s , Anonymizováno, žalobkyně vůbec nevyjednávala a její manžel s ní smlouvu nekonzultoval. Podle svědkyně , jméno FO, se ke stavbě neměli (, jméno, ) vůbec vyjadřovat, což by korespondovalo s výpovědí , Anonymizováno, žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , že , jméno, měli převzít peněžní prostředky a neuplatňovat námitky či nepodávat odvolání, avšak uvedená námitka přehlíží, že , tituly před jménem, , jméno FO, sjednáním obsahu smlouvy nepověřil žádnou osobu z okruhu rodinných příslušníků a z dokazování také nevyšlo najevo, že by úmysl žalobkyně mu byl někým z rodiny tlumočen a že jej tedy musel znát. Dle teleologického výkladu účelem smlouvy bylo především umožnit žalobkyni získat potřebná povolení k výstavbě rezidence. To vyplývá i z ustanovení o kompenzaci (čl. II bod 1.1), která je rozdělena na dvě části, přičemž výplata druhé části je podmíněna právě získáním pravomocného stavebního povolení nebo účinné veřejnoprávní smlouvy. Z obsahu smlouvy jednoznačně vyplývá, že závazky , tituly před jménem, , jméno FO, byly soustředěny do fáze získávání veřejnoprávní smlouvy nebo stavebního povolení k výstavbě projektu rezidence. Žádné ustanovení smlouvy neukládá , tituly před jménem, , jméno FO, povinnost zdržet se činností po získání těchto povolení, a to ani ve vztahu ke kolaudačnímu řízení nebo samotné výstavbě. Soud I. stupně přiléhavě podotkl, že pokud by povinnosti , tituly před jménem, , jméno FO, dle čl. II bod 2.1 měly být vázány nikoli jen k získání demoličních výměrů na stávající objekty a územního a stavebního povolení ke stavbě inženýrských sítí, komunikací a stavby rezidence, bylo zcela jednoduché tento záměr do smlouvy uvést, např. v podobě, že se účastník zavazuje nebránit žalobkyni ve výstavbě či v získání kolaudačního rozhodnutí.

14. Jestliže žalobkyně poukazuje na ujednanou platnost smlouvy v čl. III odst. 1, ani tato ve prospěch žalobkyní zastávaného stanoviska nesvědčí. Naopak předmětný článek svědčí soudem I. stupně přijatému závěru, neboť hovoří o zániku závazku žalobkyně vyplatit , tituly před jménem, , jméno FO, druhou část kompenzace v případě, že po sjednanou dobu trvání smlouvy žalobkyně nezíská pravomocné stavební povolení anebo účinnou veřejnoprávní smlouvu. Ze sjednání doby trvání smlouvy nelze vyvozovat existenci závazku účastníků dle čl. II bod 2.1 po celou dobu trvání smlouvy. Zánik smlouvy uplynutím doby, na kterou byla sjednána, nelze ztotožňovat se zánikem smluvního závazku jeho splněním (§ 1908 o. z.).

15. S uvedeným souvisí námitka žalobkyně, že soud I. stupně nesprávně aplikoval ustanovení § 557 o. z., jestliže konstatoval, že i kdyby použité výrazy připouštěly různý výklad (což však vyloučil), v pochybnostech by bylo nutno je vyložit k tíži žalobkyně, která návrh smlouvy připravila. Byť ustanovení § 558 odst. 1 o. z. je speciálním ustanovením ve vztahu k § 557 o. z. a použije se při výkladu právního jednání mezi podnikatelem a nepodnikatelem, což je případ posuzované smlouvy o spolupráci, na správnosti skutkových závěrů soudu I. stupně nemá tato okolnost s ohledem na shora uvedené důvody vliv. Lze v dané souvislosti poznamenat, že smlouva o spolupráci byla smlouvou spotřebitelskou a při výkladu obsahu smlouvy musí soud použít výklad pro spotřebitele nejpříznivější (§ 1812 odst. 1 o. z.). Interpretace smlouvy předestřená žalobkyní je pro , tituly před jménem, , jméno FO, jako spotřebitele méně příznivá a v případě různého výkladu (což však v dané věci nenastalo) by tímto způsobem smlouvu nebylo možné vyložit.

16. Vycházeje ze skutkového stavu věci, odvolací soud neshledal pochybení soudu I. stupně ani v právním hodnocení věci. Soud I. stupně přezkoumávanou věc posoudil podle správných právních norem, které správně vyložil a na posuzovaný případ i správně aplikoval.

17. Žalobkyně se domáhá náhrady škody, která jí měla vzniknout porušením smluvního závazku ze strany žalované jako právní nástupkyně , tituly před jménem, , jméno FO, tím, že uplatnila opravné prostředky proti dodatečnému stavebnímu povolení. Žalobkyni nelze přisvědčit, že rozsudek soudu I. stupně není přezkoumatelný. Soud I. stupně v napadeném rozsudku podrobně rozvedl důvody, pro které nárok žalobkyně na náhradu škody není důvodný a zabýval se tím, zda jsou naplněny předpoklady pro vznik odpovědnosti žalované za škodu.

18. Odvolací soud právním závěrům soudu I. stupně může plně přisvědčit, přičemž z hlediska právního posouzení věci zdůrazňuje, že ujednání v čl. II bod 2.1 smlouvy nelze považovat za ujednání, které by mělo žalovanou platně zavazovat v tom směru, že nebude podávat opravné prostředky ve stavebním řízení.

19. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.Z pohledu ústavněprávní roviny nutno zmínit čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, který zaručuje každému domáhat se stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu. V článku 37 odst. 3 Listina základních práv a svobod zaručuje všem účastníkům v řízení (před soudem nebo jiným orgánem) rovná práva. Právo na přístup k soudu a správním orgánům je základním procesním právem, které je garantováno ústavním pořádkem a jeho smluvní omezení nelze mít za přípustné.Účastník stavebního řízení byl podle zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění účinném do , datum, , oprávněn podat námitky (§ 60, § 93) či odvolání (§ 134, § 135). Subsidiárním právním předpisem ke stavebnímu zákonu je zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, který upravuje právo účastníka činit návrhy, vyjádření, podávat námitky a odvolání (§ 27 a násl., § 81 a násl.). Uvedená práva jsou koncipována jako procesní záruky ochrany práv účastníků správního řízení a nelze se jich předem platně vzdát ani se zavázat, že nebudou uplatněna.

20. Soud I. stupně správně dovodil, že žalovaná podáním námitek a opravných prostředků pouze realizovala svá zákonná oprávnění, jejichž výkon nemůže být současně považován za protiprávní jednání. Odvolací soud z pohledu shora uvedeného doplňuje, že předmětné smluvní ujednání, jestliže by mělo zahrnovat závazek , tituly před jménem, , jméno FO, , resp. žalované zdržet se podávání opravných prostředků ve stavebním řízení, by bylo ujednáním absolutně neplatným ve smyslu ustanovení § 580 odst. 1, § 588 o. z. Takový závazek by byl v rozporu s ústavním pořádkem, neboť by žalovanou zbavoval možnosti uplatnit ústavně zaručené právo na účast v řízení a na přístup ke správním orgánům a tím odporoval čl. 36 a 37 Listiny základních práv a svobod. Byl by také v rozporu s kogentními ustanoveními veřejného práva, v konkrétnu výše uvedenými ustanoveními správního řádu a stavebního zákona, která upravují procesní práva účastníků řízení, jež chrání základní záruky spravedlivého procesu. Vzdání se práva je možné až v rámci konkrétního řízení, přičemž musí být učiněno výslovně a procesně správným způsobem, nikoli ve smlouvě mimo řízení.

21. Výše uvedené posouzení má pak dopad na hodnocení naplnění podmínky spočívající v protiprávnosti jednání žalované pro účely nároku na náhradu škody.Podle § 2913 odst. 1 o. z., poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. Předpokladem odpovědnosti za náhradu škody je protiprávní jednání škůdce spočívající v porušení smluvně převzaté povinnosti, vznik škody a příčinná souvislosti mezi škodou a protiprávním jednáním.

22. Jednání žalované, které spočívalo v podání námitek ve stavebním řízení a odvolání proti dodatečnému stavebnímu povolení, nelze posoudit jako jednání protiprávní, neboť žalovaná měla zákonné právo podat námitky a měla zákonné právo podat odvolání. Výkon zákonného práva není protiprávním jednáním. Podání námitek a odvolání je legitimním výkonem procesních práv, které slouží k ochraně zájmů účastníka stavebního řízení. Není tudíž splněn základní předpoklad odpovědnosti za škodu podle § 2913 o. z.23. , tituly před jménem, , jméno FO, v době uzavření smlouvy o spolupráci věděl, že žalobkyně bude provádět výstavbu rezidence v rozsahu projektové dokumentace, která byla přílohou smlouvy o spolupráci. Nevěděl však a nemohl předpokládat, že žalobkyně při provádění výstavby poruší podmínky veřejnoprávní smlouvy, v důsledku toho bude nutné zahájit řízení o dodatečném stavebním povolení a vznikne mu, resp. žalované jako jeho právní nástupkyni procesní právo podat odvolání proti dodatečnému stavebnímu povolení. Dodatečné stavební povolení je přitom mimořádný institut aplikovaný v případě porušení stavebních předpisů. Řízení o dodatečném stavebním povolení má ze své povahy legalizovat protiprávní stav. Požadovat po účastníkovi, aby se předem vzdal práva podat opravný prostředek proti rozhodnutí, které má legalizovat porušení stavebních předpisů, je v rozporu s právem účastníka domáhat se zákonem dovolenými právními prostředky ochrany před nezákonným jednáním. Lze zmínit, že správní řád v ustanovení § 81 odst. 2 výslovně uvádí, že právo podat odvolání nepřísluší účastníkovi, který se tohoto práva vzdal písemně nebo ústně do protokolu po oznámení rozhodnutí.

24. Podle § 1 odst. 2 o. z., nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.

25. Jestliže by závazek sjednaný v čl. II bod 2.1 smlouvy měl zahrnovat nemožnost podání opravných prostředků ve stavebním řízení, jednalo by se o závazek představující blanketní vzdání se neurčených práv. Takový závazek fakticky znamenal vzdání se budoucích procesních práv účastníka stavebního řízení, porušoval by ústavně zaručená práva , tituly před jménem, , jméno FO, , resp. žalované (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod), narušoval veřejný pořádek, přičemž taková ujednání jsou ve smyslu ustanovení § 1 odst. 2 o. z. zakázaná a jako odporující zákonu neplatným ujednáním (§ 580 odst. 1 o. z.). Nelze se totiž platně vzdát práv, která teprve vzniknou a která jsou zaručena ústavními normami a pravidly upravujícími procesní práva účastníků řízení.

26. Ve světle shora uvedeného odvolací soud konstatuje, že soud I. stupně dospěl ke správnému právnímu závěru, že nárok žalobkyně na náhradu škody není důvodný a žalobu po právu zamítl. Odvolací soud proto napadený rozsudek podle § 219 o. s. ř. ve výroku o věci samé, jakož i ve správném nákladovém výroku, opírajícím se o procesní úspěšnost žalované, jako věcně správný potvrdil.

27. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně nebyla procesně úspěšná, proto jí byla uložena povinnost nahradit náklady této fáze řízení žalované. Účelně vynaloženými náklady žalované jsou odměna advokáta za dva úkony právní služby po 10.300 Kč podle § 7, § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dál jen „advokátní tarif“), a to písemné vyjádření k odvolání a účast u jednání (§ 11 odst. 1 písm. g/, k/), náhrada hotových výdajů ke 2 úkonům právní služby po 450 Kč podle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu, náhrada za promeškaný čas v rozsahu šesti půlhodin po 150 Kč podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 advokátního tarifu, cestovné ve výši 1.481 Kč za cestu k jednání z Brna do Zlína a zpět o vzdálenosti 186 km vozidlem s průměrnou spotřebou 5,6 l nafty/100 km při ceně pohonných hmot 34,70 Kč/1 litr a základní sazbě za opotřebení vozidla 5,80 Kč/1 km dle vyhlášky č. 475/2024 Sb. a náhrada 21 % DPH ve výši 5.015 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem 28.896 Kč.K zaplacení byla určena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. lhůta do tří dnů od právní moci rozhodnutí; platebním místem byl podle § 149 odst. 1 o. s. ř. stanoven advokát žalované.