19 C 271/2023

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl soudcem Mgr. Milanem Polehlou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B pro zaplacení 500 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 500 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 19. 8. 2022 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna uhradit žalované náklady řízení ve výši 127 799 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 500 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 19. 8. 2022 do zaplacení.

2. Žalobu odůvodnila tím, že dne 5. 10. 2018 uzavřela s , jméno FO, , r. , datum narození, (dále jen „, jméno FO, “) Smlouvu o spolupráci, ve které se zavázala vyplatit , jméno FO, částku 500 000 Kč jako jednorázovou kompenzaci za zhoršené podmínky užívání sousedních pozemků a za nerušený průběh realizace projektu , projekt, , který žalobkyně chtěla postavit na pozemcích , pozemek, , , pozemek, a , pozemek, v obci a katastrálním území , adresa, (dále jen „, projekt, “). V uvedené smlouvě se oba účastníci zavázali zdržet se činnosti směřující proti získání demoličních výměrů na stávající stavby umístěné na pozemcích, územního a stavebního povolení ke stavbě inženýrských sítí, komunikací, jakož i stavby , projekt, . Pro případ, že by , jméno FO, zemřel, pak na jeho místo měli vstoupit jeho dědicové. Když , jméno FO, skutečně zemřel, přešly povinnosti ze Smlouvy o spolupráci na dědice, mj. na žalovanou. Ta navzdory shora uvedenému závazku plynoucímu ze Smlouvy o spolupráci podala námitky účastníka řízení a později odvolání proti rozhodnutí o dodatečném povolení stavby , projekt, , i když k tomu neměla žádné relevantní důvody a podklady. Se svými námitkami, ani s odvoláním, žalovaná úspěšná nebyla, ale v důsledku jejího jednání došlo ke zpoždění dokončení stavby a kolaudace o 187 dní. Tím, že žalovaná popsaným jednáním porušila Smlouvu o spolupráci, vzniklo žalobkyni ve smyslu ust. § 2913 občanského zákoníku právo na náhradu škody. Tato škoda činí nejméně 500 000 Kč, což je částka, která byla v souladu se Smlouvou o spolupráci vyplacena , jméno FO, . Kromě částky 500 000 Kč pak po žalované požaduje též zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po dni, kdy žalované zaslala předžalobní výzvu, ve které ji upozornila na porušení smluvních povinností.

3. Následně žalobkyně změnila žalobní tvrzení v tom směru, že částka 500 000 Kč je po žalované požadována jako částečná náhrada škody, která žalobkyni vznikla tím, že v důsledku porušení čl. II. bod. 1 ve spojení s čl. IV. bod Smlouvy o spolupráci ze dne 5. 10. 2018 ze strany žalované, které spočívalo v podání námitek účastníka řízení a později odvolání proti dodatečnému stavebnímu povolení stavby , projekt, , bylo prodlouženo řádné dokončení této stavby v době od 15. 6. 2022 do 19. 1. 2023, tj. o 187 dnů, čímž žalobkyni vznikla škoda ve výši 929 051 Kč (10 % ročně z částky 37 652 600 Kč za 187 dnů) za dodatečné úvěrové náklady, ze kterých prozatím požaduje jen částku 500 000 Kč. Uvedené náklady jí vznikly proto, že poslední části kupních cen jednotlivých zájemců o bytové jednotky, byly navázány na kolaudaci bytového domu, která se jednáním žalované o uvedený časový úsek oddálila. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla financována prostředky svých investorů, tak se o dobu prodlení také prodloužila její povinnost hradit smluvní úroky z půjčené částky ve výši 10 % ročně. Pokud jde o příčinnou souvislost mezi porušením smlouvy ze strany žalované a vzniklou škodou, tak ta spočívá v tom, že žalovaná podáním opravných prostředků o uvedený časový úsek dokončení stavby oddálila, k čemuž by v případě neporušení smlouvy ze strany žalované nedošlo.

4. Soud tuto změnu žaloby připustil usnesením č. j. 19 C 271/2023-338 ze dne 7. 1. 2025, které nabylo právní moci téhož dne.

5. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a namítala, že: a) částka 500 000 Kč vyplacená , jméno FO, mu byla vyplacená za zhoršené užívání nemovitosti; b) vše, k čemu se , jméno FO, ve Smlouvě o spolupráci zavázal, splnil. Uvedená smlouva pak byla zkonzumována vydáním stavebního povolení, resp. uzavřením veřejnoprávní smlouvy o provedení stavby dne 29. 10. 2019. Po tomto datu již porušit smlouvu ani nebylo možné; c) výklad povinností , jméno FO, nelze rozšiřovat na vydání dodatečného stavebního povolení, které vycházelo ze stavu nutně v rozporu s projektovou dokumentací, která byla přílohou Smlouvy o spolupráci a podkladem pro uzavření veřejnoprávní smlouvy. Žalobkyní uváděný výklad smlouvy je nesprávný, a to i s ohledem na § 2898 o. z ve spojení s § 81 odst. 2 o. z, protože jinak by se , jméno FO, dopředu vzdával možnosti požadovat po žalobkyni jakékoliv újmy např. z titulu provádění prací v rozporu se zákonem; e) za situace, kdy , jméno FO, zemřel, již není možné jeho vůli zjišťovat a v takovém případě se přisuzuje projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen - viz § 556 odstavec 1 věta 2 o. z. a protože , jméno FO, s žalobkyní o smlouvě nikdy nejednal a ostatní osoby nebyly pověřeny jednat za něho, nelze dovozovat jiné znění smlouvy, než písemné smlouvy; f) při pochybnostech o výkladu platí ustanovení § 557 odstavec 2 o. z.; g) žalovaná smlouvu neporušila, neboť podáním námitek a opravných prostředků pouze realizovala svá zákonná oprávnění, přičemž platí, že výkon zákonných oprávnění nemůže být současně považován za protiprávní jednání. S ní text Smlouvy o spolupráci ani nikdo nekonzultoval a ona neměla žádné informace o tom, že by písemný text smlouvy měl být vykládán jinak; h) byla to naopak žalobkyně, kdo postupoval v rozporu s § 118 odst. 1 stavebního zákona, když za situace, kdy se chtěla odchýlit od vydaného územního a stavebního povolení včas nepožádala o změnu stavby. To, že je stavba prováděná v rozporu s veřejnoprávní smlouvou, zjistil stavební úřad a nařídil bezodkladné zastavení stavby a dne 3. 12. 2021 rozhodl o odstranění části stavby; i) obstát nemůže ani tvrzená škoda spočívající v údajně déle trvajícím řízení, neboť je zjevné, že žalobkyně by jím sjednaný termín dokončení stavby stejně nemohla dodržet, kdy termín dokončení stavby byl sjednán do 31. 8. 2021 a odvolání žalované bylo podáno až rok poté, kdy již stavba měla být dávno dokončena; j) Smlouva o zápůjčce byla uzavřená bezmála 4 roky předtím, než žalobkyně vůbec mohla začít realizovat stavební práce podle smlouvy o výstavbě a navíc nahrazovala předchozí zápůjčku již z roku 2014. Potřeba žalobkyně načerpat peněžní prostředky na základě této smlouvy tak vůbec nesouvisela s touto výstavbou; k) kromě toho neexistuje ani příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením závazku, když stavba měla být dávno zkolaudována ještě za života , jméno FO, a k prodlení 187 dnů došlo výlučně z důvodů na straně žalobkyně; l) k tíži žalované nemůže jít to, že správní řízení trvá delší čas, než by správně trvat mělo. Pokud snad správní orgány nedodržely lhůtu, měla se žalobkyně domáhat po těchto orgánech odškodnění z titulu zákona č. 82/1998 Sbírky; m) z povahy závazků vyplývajících ze Smlouvy o spolupráci je zřejmé, že uzavření takovéto smlouvy nemůže být běžnou správou společné věci ve smyslu § 1128 o. z. Vznikly-li z ní vůbec nějaké závazky, pak šlo o závazky toliko osobního charakteru, které na ni nemohly v důsledku smrti otce přejít; n) v dědickém řízení nebyla žádná pohledávka ze Smlouvy o spolupráci přihlášena.

6. Z provedeného dokazování zjistil soud (přičemž co z kterého důkazu soud zjistil, je vždy uvedeno kurzívou v závorce) k tomu, co předcházelo uzavření Smlouvy o spolupráci, následující: prvotní projekt žalobkyně na výstavbu , projekt, byl již z roku 2015 (viz výpověď jednatele žalované , jméno FO, ). Majitelé nemovitostí v dané lokalitě (, jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a další) ale s touto výstavbou nesouhlasili a založili spolek, jehož účelem bylo této výstavbě zabránit. Podávali různé podněty, odvolání, chodili na schůzky s hlavním architektem, s primátorem města , obec, atd. Tato činnost probíhala do doby, než se , jméno FO, rozhodli svoji nemovitost prodat, pak ostatní dospěli k závěru, že je zbytečné něco dál řešit, protože již vyčerpali veškeré možnosti (viz výpověď svědkyně , jméno FO, ). V roce 2017 pak vznikl nový větší projekt žalobkyně na výstavbu , projekt, . Žalobkyně měla zájem získat k němu stavební povolení jednodušším způsobem přes veřejnoprávní smlouvu a k tomu potřebovala souhlas jediných soukromoprávních účastníků stavebního řízení, což byli spoluvlastníci sousedních pozemků , jméno FO, a jeho vnuk , jméno FO, (viz výpověď jednatele žalované , jméno FO, ). Projekt , projekt, měl vzniknout na , pozemek, a , pozemek, a dále na pozemcích , pozemek, a , pozemek, , zapsaných na LV č. , hodnota, a LV č., hodnota, pro obec a k. ú. , adresa, . Spoluvlastníky sousedních pozemků , pozemek, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. , adresa, , rodinný dům a , pozemek, , zahrada (dále jen „, pozemek, “) byli , jméno FO, a jeho vnuk , jméno FO, , přičemž každý z nich vlastnil ½ těchto nemovitostí (viz cit. LV). Na realizaci tohoto projektu měla žalobkyně zajištěné i finanční prostředky, kdy mj. byla mezi žalobkyní a , jméno FO, dne 1. 1. 2016 uzavřená Smlouva o zápůjčce, na základě které zapůjčitel poskytl žalobkyni peněžní půjčku ve výši 37 652 600 Kč. Žalobkyně se zavázala tuto zápůjčku a sjednaný úrok ve výši 10 % ročně vrátit do 31. 12. 2020. Smlouva nahrazovala Smlouvu o zápůjčce ze dne 30. 6. 2014, ve znění dodatku č. 1 ze dne 3. 7. 2014, Smlouvu o zápůjčce ze dne 19. 12. 2014, Smlouvu o zápůjčce ze dne 5. 3. 2015 a Smlouvu o zápůjčce ze dne 19. 3. 2015 ve znění jejího dodatku č. 1 ze dne 8. 7. 2015 a dodatku č. 2 ze dne 10. 7. 2015 (viz citovaná smlouva). Dodatkem č. 1 ze dne 23. 12. 2020 se žalobkyně zavázala vrátit zapůjčenou částku nejpozději do 31. 12. 2021 (viz citovaný dodatek). Dodatkem č. 2 ze dne 23. 12. 2021 se žalobkyně zavázala vrátit zapůjčenou částku nejpozději do 31. 12. 2022 (viz citovaný dodatek).

7. Z provedeného dokazování zjistil soud k samotnému uzavření Smlouvy o spolupráci následující: mezi žalobkyní a , jméno FO, byla dne 5. 10. 2018 uzavřena Smlouva o spolupráci. Smlouva byla uzavřena v souvislosti se záměrem žalobkyně vybudovat v sousedství , jméno FO, developerský projekt , projekt, podle projektové dokumentaci, která tvořila přílohu č. 1 této smlouvy. Smlouva deklarovala společný zájem na úpravě vzájemných vztahů při realizaci této výstavby v přibližné podobě odpovídající projektové dokumentaci /článek čl. I bod 1., bod 4. smlouvy/. Žalobkyně se v této smlouvě zavázala vyplatit , jméno FO, částku 500 000 Kč jako jednorázovou kompenzaci za zhoršené podmínky užívání jeho sousedního pozemku v souvislosti s výstavbou , projekt, . Z toho částka 250 000 Kč měla být vyplacena při podpisu smlouvy a druhá částka 250 000 Kč měla být vyplacena nejpozději do pěti pracovních dnů ode dne, kdy žalobkyně získá pravomocné stavební povolení, anebo účinnou veřejnoprávní smlouvu, která nahrazuje územní a stavební řízení, obojí k realizaci výstavby projektu , projekt, v intencích projektové dokumentace. V případě, že z jakéhokoliv důvodu nedojde k získání pravomocného stavebního povolení anebo účinné veřejnoprávní smlouvy, která nahrazuje územní a stavební řízení, pak žalobkyni nevzniká povinnost uhradit druhou část sjednané kompenzace ve výši 250 000 Kč a současně , jméno FO, nevzniká povinnost vrátit žalobkyni zpět částku 250 000 Kč jako první část sjednané kompenzace /čl. II. bod 1.1 smlouvy/. Účastníci se dále zavázali zdržet se činnosti směřující proti získání demoličních výměrů na stávající stavby umístěné na pozemku územního a stavebního povolení ke stavbě inženýrských sítí, komunikací, jakož i stavby , projekt, /čl. II bod 2.1 smlouvy/. Pro případ, že by , jméno FO, ztratil způsobilost být účastníkem této smlouvy z důvodu jeho úmrtí, pak bylo sjednáno, že na jeho místo vstupují jeho právní nástupci – dědicové dle zákona či z pořízení pro případ smrti /čl. II bod 4 smlouvy/. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to na 120 měsíců od podpisu smlouvy /čl. III bod 1. smlouvy/. Pro případ, že i ze strany kteréhokoliv vlastníka nemovitých věcí zapsaných na LV č. , hodnota, pro k. ú. a obec , adresa, nedojde k uzavření předložené veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní řízení a stavební povolení k realizaci projektu dle projektové dokumentace ve lhůtě 15 dní od jejího předložení, případně dojde-li z jejich stany k podání námitek či k odvolání v souvislosti s žádostí o vydání územního rozhodnutí či žádosti o vydání stavebního povolení k realizaci projektu dle projektové dokumentace, byla žalobkyně oprávněna od této smlouvy odstoupit /čl. III bod 2. smlouvy/. Smlouva byla podepsána , jméno FO, za žalobkyni a , jméno FO, (viz citovaná smlouva).

8. Samotnému uzavření smlouvy předcházela jednání, kdy jednatel žalobkyně kontaktoval nejprve snachu pana , jméno FO, , jméno FO, . Následně proběhlo několik jednání mezi žalobkyní a , jméno FO, , z nichž se , jméno FO, zúčastnil jen toho před podpisem smlouvy. Na přání , jméno FO, žalobkyně upravila projekt, kdy na místo drátěného plotu vznikla betonová zeď a do štítové zdi domu sousedící s domem , jméno FO, nedávali okna do obytných místností, aby , jméno FO, nebyli rušeni hlukem a pohledem. Pokud jde o výši kompenzace, tak žalobkyně původně nabízela částku 250 000 Kč, že to bude 500 000 Kč si vymínili , jméno FO, . Těch 500 000 Kč mělo být za to, že se vedle domu , jméno FO, povolí, postaví a zkolauduje dům a taky za ztížené podmínky při výstavbě. , jméno FO, měli převzít peníze a nic nedělat, myšleno neuplatňovat námitky, nepodávat odvolání. Na tom se dohodl se synem a manželkou , jméno FO, , které , jméno FO, ustanovil jako své zástupce. , jméno FO, říkal, že je mu to jedno, ať si to vyřídí s mladýma, že už tady stejně dlouho nebude. Projekt ale viděl. Nebyl na tom dobře pokud jde o pohybový aparát, ale hlava mu fungovala, bavili se spolu o starých časech na , adresa, (viz výpověď jednatele žalobkyně , jméno FO, ). Naopak podle svědka , jméno FO, , syna , jméno FO, , otec u toho, když se u nich doma dojednávala Smlouva o spolupráci, nebyl a ani neví o tom, že by se otec s , jméno FO, kdy potkal. Nejdříve se stavbou nesouhlasili, ale bylo marné to zastavit. K projektu pak měli připomínky a bylo jim vyhověno. Částka 500 000 Kč byla za výstavbu bytového domu, což je omezovalo a nebyla vyplacena v souvislosti s administrací procesu stavebního řízení. Otec Smlouvu o spolupráci podepsal, nečetl ji, ale on s manželkou se mu to snažili vysvětlit. Otec byl senilní (viz výpověď svědka , jméno FO, ). Smlouvu připravila žalobkyně. Snacha , jméno FO, ji konzultovala s , jméno FO, . , jméno FO, nikoho (tedy ani ji) vyjednáváním textu smlouvy nepověřil. Schůzky s panem , jméno FO, byly i u nich doma, zúčastnili se jich ona s manželem a , jméno FO, . , jméno FO, u toho nebyl, tchýně možná jednou. Projektová dokumentace pro ně byla důležitá. K projektu měli připomínky. , jméno FO, se o projekt nezajímal. Částka 500 000 Kč byla za to, že se tam bude několik let stavět a bude tam nějaký diskomfort a dále to bylo za to, že se k té stavbě v sousedství nebudou nijak vyjadřovat. , jméno FO, probíral text smlouvy s manželkou. Senilní nebyl, pálilo mu to. Smlouvu četla tchýně, pak si to nahoře (v patře domu, pozn. soudu) přetlumočili (viz výpověď svědkyně , jméno FO, ). Svědkyně , jméno FO, , vdova po , jméno FO, , přišla do styku s , jméno FO, poprvé a naposledy, když k nim přišel domů za snachou a synem a oznamoval jim, že se bude bourat vedlejší dům. Ona s tím nesouhlasila, protože dům stavěl architekt , jméno FO, . Také je informoval o tom, že tam chce stavět bytový dům s podzemními garážemi. To se jí také nelíbilo. Schůzka vlastně nijak nedopadla a dalších jednání se neúčastnila a dál to vyřizovali syn a snacha. Na čem se domluvili neví. Manžel se s , jméno FO, o stavbě nebavil, aspoň o tom neví. Podmínky Smlouvy o spolupráci s , jméno FO, pravděpodobně probírala snacha. Smlouvu o spolupráci nikdy neviděla a nenašla ji ani doma po smrti manžela. Ale ví, že manžel dostal peníze. Podpisy na smlouvě patří manželovi, poznala je. Manžel byl v pořádku, hlava mu fungovala, akorát špatně chodil. Nepotřeboval nic vysvětlovat, určitě by si s tou smlouvou poradil sám, neměl problémy. Pokud něco podepisoval, tak věděl, co podepisuje. S ní tuto smlouvu nijak nekonzultoval, nebyla majitelem domu, jí se to netýkalo (viz výpověď svědkyně , jméno FO, ). O smlouvě s žalobkyní nejvíce jednala snacha , jméno FO, , jméno FO, , která text smlouvy, kterou připravila žalobkyně, dokonce konzultovala s advokátem , jméno FO, (viz e-mailová komunikace mezi , jméno FO, a , jméno FO, ).

9. Částka 500 000 Kč byla žalobkyní vyplacena podle smlouvy, a to tak, že prvních 250 000 Kč předal , jméno FO, , jméno FO, po podpisu Smlouvy o spolupráci, druhých 250 000 Kč jim předal po nabytí právní moci veřejnoprávní smlouvy. Peníze dostali mladí , jméno FO, (viz výpověď jednatele žalované , jméno FO, ). Celá částka 500 000 Kč byla jen pro , jméno FO, , vyplacena byla nadvakrát a byla řádně zdaněná. Peníze od , jméno FO, převzala , jméno FO, a předala je tchýni (viz výpověď svědkyně , jméno FO, ). Podle jejího manžela , jméno FO, . ale byla 1/2 z částky 500 000 Kč určena pro otce a druhá 1/2 z částky 500 000 Kč pro jejich syna , jméno FO, (viz výpověď svědka , jméno FO, ). Také podle , jméno FO, obdržel , jméno FO, jen částku 250 000 Kč. Peníze jí dala dole v domě snacha a ona je zanesla nahoru manželovi, pro něhož bylo obtížné chodit po schodech. Co jí k tomu řekla, neví. Ale našla po manželovi daňové přiznání a doklad o zaplacení daně z částky 250 000 Kč. Šlo o daňové přiznání za rok 2018. V tom daňovém přiznání je napsáno, že je to kompenzace za zhoršení jejich životních podmínek z důvodu stavby (viz výpověď svědkyně , jméno FO, a text vepsaný do daňového přiznání). Má za to, že 250 000 Kč z částky 500 000 Kč si nechali mladí pro vnuka, kterému patřila 1/2 domu, tak se to asi dělilo napůl (viz výpověď svědkyně , jméno FO, ).

10. K tomu, co následovalo po uzavření Smlouvy o spolupráci zjistil soud následující: dne 23. 10. 2019 byla uzavřena Veřejnoprávní smlouva o umístění a provedení stavby pod sp. zn. , spisová značka, . Smlouva byla uzavřená mezi správním orgánem – , úřad, a stavebníkem – žalobkyní. Smlouva byla uzavřená podle ustanovení § 78 a § 116 stavebního zákona a § 159 a násl. správního řádu. Jejím předmětem bylo umístění a provedení stavebního záměru označeného jako , projekt, . Smlouva nabyla účinnosti dne 25. 10. 2019 s tím, že její účinky zanikají uplynutím 2 let ode dne její účinnosti, leda že by byly splněny podmínky uvedené v § 78a odst. 6 nebo § 116 odst. 5 stavebního zákona. Tuto smlouvu podepsal mj. , jméno FO, (viz cit. veřejnoprávní smlouva). Žalobkyně poté zahájila výstavbu. Při prohlídce rozestavěné stavby bylo stavebním úřadem zjištěno, že stavba je v některých částech prováděna v rozporu s veřejnoprávní smlouvou, a proto žalobkyni vyzval k bezodkladnému zastavení prací na daných částech stavby a dne 10. 5. 2021 zahájil řízení o odstranění části stavby, a to dílčích změn v 1. NP, 2. NP, 3. NP a dne 3. 12. 2021 zahájil řízení o odstranění části stavby, a to dílčích změn v 3. NP. Bylo totiž zjištěno, že žalobkyně provádí dílčí změny v 1., 2. a 3. NP spočívající v rozdělení některých bytů na menší, případně zvětšení bytů, a s tím související dispoziční změny a změny v umístění některých okenních a dveřních otvorů. Vzhledem k tomu, že žalobkyně podala žádost o dodatečné povolení části stavby (dne 9. 6. 2021 a 20. 12. 2021), byla řízení o odstranění stavby přerušena a stavební úřad zahájil řízení o dodatečném povolení části stavby. Řízení o odstranění celé stavby zahájeno nebylo, neboť k tomu nebyl shledán důvod (viz zpráva , úřad, ze dne 29. 6. 2022). , jméno FO, dne 15. 8. 2021 zemřel. Žalovaná po něm v rámci pozůstalostního řízení zdědila id. 1/6 domu č.p. , adresa, na , adresa, . Zbývající id. 2/6 uvedeného domu zdědil jeho vnuk , jméno FO, . Žádný závazek ze Smlouvy o spolupráci se v tomto pozůstalostním řízení neřešil (viz usnesení OS ve Zlíně ze dne 17. 1. 2022, č. j. 33 D 1735/2021-26). Dne 30. 3. 2022 podala žalovaná jakožto nový spoluvlastník vedlejších nemovitostí na shora uvedený stavební úřad námitky účastníka řízení, ve kterých namítala nesprávnost umístění celé stavby s tím, že toto umístění neodpovídá veřejnosprávní smlouvě a dále nedostatečný počet parkovacích míst (viz Námitky účastníka řízení ze dne 30. 3. 2022). , úřad, (stavební úřad) vydal dne 15. 6. 2022 Rozhodnutí o dodatečném povolení stavby na část stavby , projekt, , č. j. , spisová značka, , které se týkalo změny ve velikosti dveří trafostanice a změny dveří do rozvodny, rozdělení technické místnosti na 3 prostory, dispoziční změny v ateliéru a v bytových jednotkách (1. NP), rozdělení bytu 2.04 na 2 bytové jednotky, dispoziční změny a posun 2 oken na jihovýchodní fasádě a doplnění 2 terasových oken a přiřazení části terasy v jiném bytě a dispoziční změny v bytových jednotkách (2. NP) a dispoziční změny v bytových jednotkách kromě bytové jednotky 3. 13 (ve 3. NP) (viz cit. rozhodnutí stavebního úřadu). Žalovaná proti tomuto rozhodnutí podala dne 13. 7. 2022 odvolání. V něm opětovně namítala nesprávné umístění stavby s tím, že stavební úřad se tím dostatečně nezabýval (viz cit. odvolání žalované). Žalobkyně na to reagovala tak, že předžalobními výzvami ze dne 20. 7. 2022 a 18. 8. 2022 vyzvala žalovanou k dodržování Smlouvy o spolupráci a žádala po ní, ať vezme své odvolání do rozhodnutí o dodatečném povolení stavby zpět, čímž by byla z pohledu žalobkyně celá věc vyřešena a současně žalobkyni upozornila na to, že v opačném případě po ní bude vymáhat vzniklou škodu a bezdůvodné obohacení všemi právními prostředky (viz výzvy k dodržování smluvní povinnosti – předžalobní výzva dle § 142a o.s.ř. ze dne 20. 7. 2022 a 18. 8. 2022) a žádala ji o schůzku, kterou ale žalovaná odmítla. Žalobkyně žalované poskytla i Smlouvu o spolupráci, aby se s ní mohla seznámit (viz e-maily z 28. 7. 2022 a 31. 7. 2022). Žalovaná na svém odvolání trvala a , úřad, o odvolání žalované rozhodl rozhodnutím ze dne 1. 12. 2022, č. j. , spisová značka, , kdy odvolání žalované odmítl a napadené rozhodnutí potvrdil. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 19. 12. 2022 (viz Rozhodnutí , úřad, ze dne 1. 12. 2022). Následně byl , úřad, (stavebním úřadem) vydán Kolaudační souhlas s užíváním stavby ze dne 19. 1. 2023, č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 19. 1. 2023 (viz cit. kolaudační souhlas) a téhož dne bylo vydáno i Rozhodnutí o přidělení čísla popisného , úřad, (stavební úřad) č. j. , spisová značka, (viz Rozhodnutí o přidělení čísla popisného ze dne 19. 1. 2023, č. j. , spisová značka, ). Mezi datem vydání Rozhodnutí o dodatečném povolení stavby na část stavby , projekt, , č. j. , spisová značka, ze dne 15. 6. 2022 a datem vydání Kolaudačního souhlasu s užíváním stavby ze dne 19. 1. 2023, který téhož dne nabyl právní moci, přitom uplynulo 187 dní (viz výpočet délky čekání žalobkyně na kolaudační souhlas). Mezitím žalobkyně v letech 2020-2022 uzavřela s budoucími kupujícími Smlouvy o budoucí kupní smlouvě k bytovým jednotkám v , projekt, , a to konkrétně s , jméno FO, , s , jméno FO, , s , jméno FO, , s , jméno FO, a , jméno FO, , s , jméno FO, , se , jméno FO, , s , jméno FO, , s , jméno FO, , s , jméno FO, , s , jméno FO, , s , jméno FO, , s , jméno FO, . , jméno FO, , se společností , právnická osoba, , s , jméno FO, , s , jméno FO, , s , jméno FO, , s , jméno FO, a s , jméno FO, . V těchto smlouvách byl jako termín dokončení bytových jednotek stanoven termín 31. 12. 2021, vyjma smlouvy s , jméno FO, a s , jméno FO, , kde byl termín dokončení stanoven na 30. 9. 2021. Posledních zpravidla 40 % (někdy ale 20 %, 50 % nebo 60 %) kupních cen mělo být uhrazeno do 15 dnů poté, kdy jim žalobkyně předloží kopii pravomocného kolaudačního rozhodnutí a souhlas k užívání domů (viz cit. smlouvy). Žalovaná nakonec nesouhlasila ani s rozhodnutím , úřad, ze dne 1. 12. 2022 a napadla je správní žalobou u Krajského soudu v Brně. Ten svým rozsudkem č. j. 62 A 17/2023-50 ze dne 27. 7. 2023 její žalobu zamítl s odůvodněním, že dodatečně povolenými změnami stavby nedošlo ke změně umístění stavby, rozšíření půdorysu stavby ani jejího objemu a v tomto ohledu nemohly být dodatečně povolené části stavby v rozporu se závaznými stanovisky či veřejnoprávní smlouvou. Jediná změna vzhledu stavby spočívá v úpravě umístění okenních otvorů a ani zvýšení bytových jednotek z původních 19 na 20 nepředstavuje změnu využití území. Ani počet stání nelze hodnotit jako nedostatečný a jen těžko si lze představit, že by v důsledku vzniku 1 nové bytové jednotky došlo k zásadnímu zhoršení dopravní situace nebo ztížení vjíždění nebo vyjíždění žalované z garáže. Námitky žalované jsou tedy nedůvodné (viz cit. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 27. 7. 2023).

11. Shrnutí skutkového stavu: již v roce 2015 měla žalobkyně zájem postavit ve , adresa, , v části , adresa, , bytový dům. Majitelé nemovitostí v dané lokalitě (, jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a další) se tomu snažili zabránit a založili si k tomu i spolek. Tento spolek fungoval do doby, než jedni ze členů spolku , jméno FO, prodali žalobkyni svůj dům a ostatní jeho členové pak dospěli k závěru, že již vyčerpali veškeré svoje možnosti (viz výpověď svědkyně , jméno FO, ). Z toho má soud za prokázané, že ne všichni obyvatelé dané lokality si přáli, aby žalobkyně v dané lokalitě postavila bytový dům.

12. V roce 2017 pak žalobkyně přišla s novým a ještě větším projektem na výstavbu , projekt, , který měl vzniknout na , pozemek, a , pozemek, a dále na , pozemek, a , pozemek, , zapsaných na LV č. , hodnota, a LV č. , hodnota, pro obec a k. ú. , adresa, . Žalobkyně měla zájem získat stavební povolení jednodušším způsobem přes veřejnoprávní smlouvu a k tomu potřebovala souhlas jediných soukromoprávních účastníků stavebního řízení, což byli spoluvlastníci sousedních pozemků , jméno FO, a jeho vnuk , jméno FO, , přičemž každý z nich vlastnil ½ těchto nemovitostí (viz účastnická výpověď jednatele žalobkyně , jméno FO, a příslušné LV). Proto žalobkyně uzavřela s , jméno FO, dne 5. 10. 2018 Smlouvu o spolupráci. Ta deklarovala jejich společný zájem na úpravě vzájemných vztahů při realizaci této výstavby v přibližné podobě odpovídající projektové dokumentaci (čl. I. bod 5 smlouvy). Žalobkyně se v ní zavázala vyplatit , jméno FO, částku 500 000 Kč jako jednorázovou kompenzaci za zhoršené podmínky užívání jeho sousedního pozemku v souvislosti s výstavbou , projekt, , z čehož částka 250 000 Kč měla být vyplacena při podpisu smlouvy a druhá částka 250 000 Kč měla být vyplacena nejpozději do pěti pracovních dnů ode dne, kdy žalobkyně získá pravomocné stavební povolení, anebo účinnou veřejnoprávní smlouvu, která nahrazuje územní a stavební řízení, obojí k realizaci výstavby projektu , projekt, v intencích projektové dokumentace. Účastníci se v této smlouvě dále zavázali zdržet se činnosti směřující proti získání demoličních výměrů na stávající stavby umístěných na pozemku územního a stavebního povolení ke stavbě inženýrských sítí, komunikací, jakož i stavby , projekt, /čl. II bod 2.1 smlouvy/. Pro případ, že by , jméno FO, ztratil způsobilost být účastníkem této smlouvy z důvodu jeho úmrtí, pak bylo sjednáno, že na jeho místo vstoupí jeho dědicové /čl. II bod 4 smlouvy/. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to na 120 měsíců od podpisu smlouvy /čl. III bod 1. smlouvy/. Pokud by nedošlo ze strany kteréhokoliv vlastníka nemovitých věcí zapsaných na LV č. , hodnota, pro k. ú. a obec , adresa, k uzavření předložené veřejnoprávní smlouvy ve lhůtě 15 dní od jejího předložení, případně dojde-li z jejich stany k podání námitek či k odvolání v souvislosti s žádostí o vydání územního rozhodnutí či žádosti o vydání stavebního povolení k realizaci projektu dle projektové dokumentace, byla žalobkyně oprávněna od této smlouvy odstoupit /III bod 2. smlouvy/. Smlouva byla podepsána , jméno FO, za žalobkyni a , jméno FO, (viz citovaná smlouva). Z této smlouvy má soud za prokázané, že částka 500 000 Kč byla jednorázovou kompenzací pro , jméno FO, za zhoršené podmínky užívání sousedního pozemku v souvislosti s výstavbou Rezidence Čepkovská. Vyplacení prvních 250 000 Kč bylo vázáno toliko na podpis smlouvy ze strany , jméno FO, , druhých 250 000 Kč bylo vázáno na získání pravomocného stavebního povolení anebo účinné veřejnoprávní smlouvy. , jméno FO, se v této smlouvě zavázal zdržet se činnosti směřující proti získání demoličních výměrů na stávající stavby a stavebního povolení ke stavbě inženýrských sítí, komunikací jakož i stavby. Smlouva tedy na jedné straně , jméno FO, kompenzovala zhoršené podmínky spojené s výstavbou a na druhé straně žalobkyni zajišťovala bezproblémové získání pravomocného stavebního povolení anebo účinné veřejnoprávní smlouvy, když právě k tomuto směřovaly jak čl. II. bod 1.1. a 1.2. smlouvy, ale i bod 2.1. smlouvy. Současně mělo vše platit i pro případné právní nástupce , jméno FO, .

13. Uzavření Smlouvy o spolupráci předcházela jednání, kdy jednatel žalobkyně , jméno FO, ohledně tohoto projektu kontaktoval nejprve snachu pana , jméno FO, , jméno FO, . Následně proběhlo několik jednání mezi žalobkyní a , jméno FO, , kdy , jméno FO, byli mj. seznámeni i s projektem (viz výpověď jednatele žalobkyně , jméno FO, ) a měli k němu připomínky. , jméno FO, se o projekt nezajímal (viz výpověď svědkyně , jméno FO, a účastnický výslech jednatele žalobkyně , jméno FO, ). Žalobkyně projekt na přání , jméno FO, upravila tak, že na místo drátěného plotu vznikla betonová zeď a ve štítové zdi sousedící s domem , jméno FO, nebyla umístěna okna do obytných místností, aby , jméno FO, nebyli rušeni hlukem a pohledem. Současně žalobkyně , jméno FO, nabídla finanční kompenzaci ve výši 250 000 Kč, později na přání , jméno FO, navýšenou na 500 000 Kč (viz výpověď jednatele žalobkyně , jméno FO, ). Podle , jméno FO, se , jméno FO, zúčastnil jednoho jednání o smlouvě, toho před podpisem Smlouvy o spolupráci, kdy se všichni (, jméno FO, , , jméno FO, , jeho syn , jméno FO, a jeho snacha , jméno FO, ) setkali v kuchyni dole v domě u , jméno FO, . Jak bude bytový dům vypadat , jméno FO, viděl a nechával to na mladých (viz výpověď jednatele žalobkyně , jméno FO, ). Naopak podle slyšených svědků se , jméno FO, těchto jednání vůbec neúčastnil (viz výpověď svědků , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, ). K tomu soud uvádí, že má za prokázané, že , jméno FO, se přímo jednání o textu Smlouvy o spolupráci neúčastnil, protože pokud by tomu tak bylo, jistě by se na to někdo od , jméno FO, pamatoval, ale ti to vyloučili. Pokud , jméno FO, mluvil o tom, že se , jméno FO, jednání zúčastnil, tak současně uvedl, že to bylo až před podpisem smlouvy, tedy v době, kdy už smlouva musela být dojednaná. Navíc i , jméno FO, uvedl, že s ním , jméno FO, smlouvu neřešil, nechával to na mladých. O smlouvě vyjednávala nejvíce snacha , jméno FO, , jméno FO, , která text smlouvy, kterou připravila žalobkyně, dokonce konzultovala s advokátem , jméno FO, . , jméno FO, přitom nikoho, tedy ani snachu , jméno FO, vyjednáváním textu smlouvy nepověřil.14. , jméno FO, Smlouvu o spolupráci každopádně podepsal (viz výpověď svědka , jméno FO, ) a to, že podpisy na smlouvě jsou jeho, potvrdila i jeho manželka (viz výpověď svědkyně , jméno FO, ). I když podle jeho syna byl v té době již senilní (viz výpověď svědka , jméno FO, ), podle ostatních svědků sice špatně chodil, ale pálilo mu to (viz výpovědi svědků , jméno FO, a , jméno FO, ) a pokud něco podepisoval, tak věděl, co podepisuje (viz výpověď , jméno FO, ). Soud má za prokázané, že , jméno FO, v té době senilní nebyl a že hlava mu fungovala. Uvěřil přitom z jeho pohledu věrohodnějším svědkyním, zejména pak z toho, že jeho manželka , jméno FO, s ním byla v mnohem těsnějším kontaktu, než syn , jméno FO, , takže to, jak se chová a jedná, znala lépe a popsala to zcela věrohodně.

15. Podle , jméno FO, , jméno FO, smlouvu ani nečetl, jen mu ji s manželkou dovysvětlili (viz výpověď svědka , jméno FO, ), ale nijak dopodrobna, protože hlavně ji probíral se svojí manželkou , jméno FO, (viz výpověď svědkyně , jméno FO, ). To ale manželka , jméno FO, popřela, když uvedla, že Smlouvu o spolupráci nikdy neviděla, manžel s ní tuto smlouvu nekonzultoval, jí se to netýkalo. Manžel ani nepotřeboval nic vysvětlovat, určitě by si s tou smlouvou poradil sám, neměl problémy, pokud něco podepisoval, tak věděl, co podepisuje (viz výpověď svědkyně , jméno FO, ). Z toho má soud za prokázané, že , jméno FO, se se smlouvou seznámil, četl ji, ale dopodrobna ji nekonzultoval s nikým, neboť mladí , jméno FO, ji s ním sice probírali, ale nijak dopodrobna, manželka , jméno FO, ji s ním neprobírala vůbec a s , jméno FO, ji neřešil, ti se spolu bavili o starých časech na Čepkově.

16. Částka 500 000 Kč byla žalobkyní vyplacena podle smlouvy, a to tak, že prvních 250 000 Kč předal , jméno FO, , jméno FO, po podpisu Smlouvy o spolupráci (dne 5. 10. 2018), druhých 250 000 Kč po nabytí právní moci veřejnoprávní smlouvy (dne 25. 10. 2019). Peníze dostali mladí , jméno FO, (viz výpověď jednatele žalobkyně , jméno FO, ), ti je pak předali manželce , jméno FO, , jméno FO, , která je předala , jméno FO, (viz výpověď svědkyně , jméno FO, ). Podle , jméno FO, jí ale , jméno FO, předala jen částku 250 000 Kč, kterou pak ona předala manželovi a druhých 250 000 Kč si mladí nechali pro vnuka , jméno FO, , kterému patřila 1/2 domu (viz výpověď svědkyně , jméno FO, ). Také podle , jméno FO, bylo druhých 250 0000 Kč určeno pro syna , jméno FO, (viz výpověď , jméno FO, ). , jméno FO, pak tyto peníze zdanil (viz výpověď svědkyně , jméno FO, ), minimálně tedy těch prvních 250 000 Kč (viz doklady o zaplacení daně). Z výše uvedeného má soud za prokázané, že žalobkyně svůj závazek ze Smlouvy o spolupráci dodržela, když vyplatila celou sjednanou částku 500 000 Kč a jak s touto částkou bylo dále v rámci rodiny , jméno FO, naloženo, je pro toto řízení nepodstatné. Minimálně prvních 250 000 Kč ale dostal , jméno FO, a také je řádně zdanil.

17. Podstatnou otázkou pro toto řízení pak bylo, za co vlastně mělo být vyplaceno těch 500 000 Kč, event. zda to mělo být vyplaceno i za něco jiného, než co je výslovně uvedeno ve smlouvě. Podle , jméno FO, to mělo být za to, že se vedle domu , jméno FO, povolí, postaví a zkolauduje dům a taky za ztížené podmínky při výstavbě. , jméno FO, měli převzít peníze a nic nedělat, myšleno neuplatňovat námitky, nepodávat odvolání (viz účastnická výpověď jednatele žalobkyně , jméno FO, ). Také podle , jméno FO, byla částka 500 000 Kč za to, že se tam bude několik let stavět a bude tam nějaký diskomfort a dále to bylo za to, že se k té stavbě v sousedství nebudou nijak vyjadřovat (viz výpověď svědkyně , jméno FO, ). Naopak podle , jméno FO, ml. byla částka 500 000 Kč vyplacena za výstavbu bytového domu, což je omezovalo a nebyla vyplacena v souvislosti s administrací procesu stavebního řízení (viz výpověď svědka , jméno FO, ). Manželka , jméno FO, o tom, za co bylo těch 500 000 Kč, nevěděla, ale poukázala na text uvedený v daňovém přiznání, kde je napsáno že je to kompenzace za zhoršení jejich životních podmínek z důvodu stavby (viz výpověď svědkyně , jméno FO, a cit. text). Ze shora uvedeného má soud za prokázané, že částka 500 000 Kč byla míněna jako jednorázová kompenzace za zhoršené podmínky užívání sousedního pozemku, tak jak je to uvedeno i ve smlouvě. Na tom se shodli jak jednatel žalobkyně , jméno FO, , tak i svědci , jméno FO, a , jméno FO, , vyplývá to i ze samotné Smlouvy o spolupráci a konec konců i z textu připsaného do daňového přiznání, kterým , jméno FO, danil prvních 250 000 Kč. Pokud , jméno FO, a , jméno FO, uváděli, že ta částka 500 000 Kč byla také za to, že , jméno FO, té stavbě nebude nijak bránit, tak k tomu soud uvádí, že mezi nimi dvěma to takto možná dohodnuto bylo (ostatně právě oni o smlouvě nejvíc vyjednávali), ale k , jméno FO, se tato informace nedostala a ve smlouvě to explicitně také uvedeno není.

18. Ze shora uvedeným souvisí i další podstatná otázka, jaké povinnosti pro , jméno FO, ze smlouvy vyplývaly. Zde je evidentní, že ve všech pro , jméno FO, podstatných ustanoveních smlouvy se mluví o získání stavebního povolení nebo účinné veřejnoprávní smlouvy (čl. II. bod 1.1., 1.2.), nedělání nic proti získání stavebního povolení ke stavbě , projekt, (čl. II. bod 2.1.) nebo o žádosti o vydání stavebního povolení k realizaci projektu (čl. III. bod 2). A současně se tam nikde nepíše nic o tom, že se , jméno FO, zavazuje i po účinnosti veřejnoprávní smlouvy nijak nebránit žalobkyni ve výstavbě a nijak ji nebránit v získání kolaudačního rozhodnutí atd. Ze shora uvedeného tak má soud za prokázané, že nabytím účinnosti veřejnoprávní smlouvy byly veškeré povinnosti , jméno FO, ze smlouvy splněny.

19. Dne 23. 10. 2019 byla uzavřena Veřejnoprávní smlouva o umístění a provedení stavby pod sp. zn. , spisová značka, , jejímž předmětem bylo umístění a provedení stavebního záměru označeného jako , projekt, . Smlouva nabyla účinnosti dne 25. 10. 2019 (viz cit. veřejnoprávní smlouva). Tímto má soud za prokázané, že povinnosti , jméno FO, ze Smlouvy o spolupráci byly splněny.

20. Žalobkyně poté zahájila výstavbu a současně v letech 2020–2022 uzavírala s budoucími kupujícími Smlouvy o budoucí kupní smlouvě k bytovým jednotkám v , projekt, . V těchto smlouvách byl jako termín dokončení bytových jednotek stanoven termín 31. 8. 2021, vyjma smlouvy s panem , jméno FO, a s paní , jméno FO, , kde byl termín dokončení stanoven na 30. 9. 2021. Doplacení kupních cen za bytové jednotky jednotlivými kupujícími pak bylo navázáno na předložení kopie pravomocného kolaudačního rozhodnutí a souhlas k užívání domů (viz cit. smlouvy). Při prohlídce rozestavěné stavby ale bylo stavebním úřadem zjištěno, že stavba je v některých částech prováděna v rozporu s veřejnoprávní smlouvou, proto stavební úřad vyzval žalobkyni k bezodkladnému zastavení prací na daných částech stavby dne 10. 5. 2021 a dne 3. 12. 2021 a zahájil řízení o odstranění části stavby, a to dílčích změn v 1. NP, 2. NP, 3. NP. Žalobkyně na to zareagovala žádostí o dodatečné povolení části stavby (dne 9. 6. 2021 a 20. 12. 2021), takže obě řízení o odstranění stavby byla přerušena a stavební úřad zahájil řízení o dodatečném povolení části stavby. Celá stavba jako taková ale zastavena nebyla (viz zpráva , úřad, ze dne 29. 6. 2022) a následně pak stavební úřad vydal dne 15. 6. 2022 Rozhodnutí o dodatečném povolení stavby na část stavby , projekt, , č. j. , spisová značka, (viz cit. rozhodnutí stavebního úřadu). Toto rozhodnutí aprobovalo změny projektu, které nebyly z laického pohledu nijak zásadní (týkaly se velikosti dveří trafostanice a dveří do rozvodny, rozdělení technické místnosti na 3 prostory, dispoziční změny v ateliéru a v bytových jednotkách (1. NP), rozdělení bytu 2.04 na 2 bytové jednotky, dispoziční změny a posun 2 oken na jihovýchodní fasádě a doplnění 2 terasových oken a přiřazení části terasy v jiném bytě a dispoziční změny v bytových jednotkách (2. NP) a dispoziční změny v bytových jednotkách kromě bytové jednotky 3. 13 (ve 3. NP), ale z pohledu stavebního práva byly natolik zásadní, že vyvolaly potřebu vydání Rozhodnutí o dodatečném povolení stavby na část stavby. Ze shora uvedeného má soud za prokázané, že žalobkyně nedodržela projekt, na který byla navázána veřejnoprávní smlouva a na který mj. odkazovala i Smlouva o spolupráci a stavební úřad proti tomu zakročil. Celá záležitost se nepravomocně napravila vydáním Rozhodnutím pro dodatečném povolení části stavby ze dne 15. 6. 2022.

21. Mezitím , jméno FO, dne 15. 8. 2021 zemřel a žalovaná po něm v rámci pozůstalostního řízení zdědila id. 1/6 domu č.p. , adresa, . Zbývající id. 2/6 uvedeného domu zdědil jeho vnuk , jméno FO, . Žádný závazek ze Smlouvy o spolupráci se v tomto pozůstalostním řízení neřešil (viz usnesení OS ve Zlíně ze dne 17. 1. 2022, č. j. 33 D 1735/2021-26). Dne 30. 3. 2022, tedy v době, kdy již měla být stavba bytového domu dokončena nejen podle veřejnoprávní smlouvy (do 25. 10. 2021), ale i podle Smluv o budoucí kupní smlouvě k bytovým jednotkám v , projekt, (do 31. 8. 2021, resp. 30. 9. 2021), podala žalovaná jakožto nový spoluvlastník domu č. p. , adresa, ke shora uvedenému stavebnímu úřadu námitky účastníka řízení, ve kterých namítala nesprávnost umístění celé stavby s tím, že toto umístění neodpovídá veřejnosprávní smlouvě a dále nedostatečný počet parkovacích míst. Stavební úřad ve věci rozhodl dne 15. 6. 2022, když dospěl mj. k závěru, že námitky žalované nejsou důvodné. I proti tomuto rozhodnutí podala žalovaná dne 13. 7. 2022 odvolání. , úřad, o odvolání žalované rozhodl rozhodnutím ze dne 1. 12. 2022, č.j. , spisová značka, , kdy odvolání žalované odmítl a napadené rozhodnutí potvrdil. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 19. 12. 2022 (viz cit. rozhodnutí ze dne 1. 12. 2022). Žalobkyně mezitím vyzývala žalovanou k dodržování Smlouvy o spolupráci a žádala po ní, ať vezme své odvolání do rozhodnutí o dodatečném povolení stavby zpět a současně žalovanou upozornila na to, že v opačném případě po ní bude vymáhat vzniklou škodu a bezdůvodné obohacení (viz předžalobní výzvy ze dne 20. 7. 2022 a 18. 8. 2022) a žádala ji o schůzku, kterou ale žalovaná odmítla, a poskytla ji i Smlouvu o spolupráci, aby se s ní mohla seznámit (viz e-maily z 28. 7. 2022 a 31. 7. 2022). Ze shora uvedeného má soud za prokázané, že žalovaná podávala opravné prostředky proti dodatečné kolaudaci a že s nimi nebyla úspěšná a také to, že žalobkyně žalovanou v předžalobních výzvách upozorňovala na to, že tím porušuje Smlouvu o spolupráci a že jí tuto smlouvu přitom i poskytla.

22. Krátce poté, co dne 15. 6. 2022 nabylo právní moci Rozhodnutí o dodatečném povolení stavby na část stavby , projekt, , č. j. , spisová značka, , byl žalobkyni vydán též Kolaudační souhlas s užíváním stavby ze dne 19. 1. 2023, č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 19. 1. 2023 (viz cit. kolaudační souhlas). Mezi datem vydání Rozhodnutí o dodatečném povolení části stavby č. j. , spisová značka, ze dne 15. 6. 2022 a datem vydání Kolaudačního souhlasu s užíváním stavby ze dne 19. 1. 2023, uplynulo 187 dní (viz výpočet délky čekání žalobkyně na kolaudační souhlas). Ze shora uvedeného má soud za prokázané, že stavba vč. kolaudace se tím protáhla o 187 dnů.

23. Na realizaci tohoto projektu měla žalobkyně zajištěné finanční prostředky mj. ze Smlouvy o zápůjčce ze dne 30. 6. 2014 uzavřené s , jméno FO, na částku 37 652 600 Kč za sjednaný úrok ve výši 10 % ročně a na ni navazující Smlouvy o zápůjčce (souhrnné) a dodatky, z nichž poslední dodatek č. 2 ze dne 23. 12. 2021 prodloužil splatnost zápůjčky a sjednaného úroku do 31. 12. 2022 (viz cit. smlouvy o zápůjčce). Ze shora uvedeného má soud za prokázané, že žalovaná na výstavbu používala půjčené peníze úročené částkou 10 % ročně a že tím, jak se stavba prodlužovala, vznikaly žalobkyni finanční vícenáklady.

24. Žalovaná nakonec nesouhlasila ani s rozhodnutím , úřad, ze dne 1. 12. 2022 a napadla je správní žalobou u Krajského soudu v Brně, který rozsudkem ze dne 27. 7. 2023, č. j. 62 A 17/2023-50, její žalobu zamítl s odůvodněním, že dodatečně povolenými změnami stavby nedošlo ke změně umístění stavby, rozšíření půdorysu stavby ani jejího objemu a v tomto ohledu nemohly být dodatečně povolené části stavby v rozporu se závaznými stanovisky či veřejnoprávní smlouvou. Jediná změna vzhledu stavby spočívá v úpravě umístění okenních otvorů a zvýšení bytových jednotek z původních 19 na 20, což nepředstavuje změnu využití území. Ani počet stání nelze hodnotit jako nedostatečný a jen těžko si lze představit, že by v důsledku vzniku 1 nové bytové jednotky došlo k zásadnímu zhoršení dopravní situace nebo ztížení vjíždění nebo vyjíždění žalované z garáže. Námitky žalované jsou tedy nedůvodné (viz rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 27. 7. 2023, č. j. 62 A 17/2023-50). Ze shora uvedeného má soud za prokázané, že žalovaná se svými námitkami a odvoláními vlastně neuspěla nikdy a nikde.

25. Podle § 1746 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), mohou smluvní strany svá vzájemná práva a povinnosti upravit i jinou smlouvou než jsou typové smlouvy shora vyjmenované.

26. Podle § 555 odst. 1 o. z. právní jednání se posuzuje podle svého obsahu.

27. Podle § 556 odst. 1, 2 o. z. co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen (odst. 1). Při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají (odst. 2).

28. Podle § 557 připouští-li použitý výraz různý výklad, vyloží se v pochybnostech k tíži toho, kdo výrazu použil jako první.

29. Podle § 2913 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

30. Podle § 2009 odst. 1 o. z. smrtí dlužníka povinnost nezanikne, ledaže jejím obsahem bylo plnění, které mělo být provedeno osobně dlužníkem.

31. Právní hodnocení: z provedeného dokazování vyplynulo, že mezi žalobkyní a , jméno FO, byla dne 5. 10. 2018 uzavřena Smlouva o spolupráci, která měla upravovat vztahy obou stran při realizaci projektu , projekt, , konkrétně , jméno FO, kompenzovala zhoršené podmínky spojené s výstavbou a žalobkyni zajišťovala bezproblémové získání pravomocného stavebního povolení anebo účinné veřejnoprávní smlouvy, když právě k tomuto směřovaly jak čl. II. bod 1.1. a 1.2. smlouvy, ale i bod 2.1. smlouvy. Mezi stranami tedy byla uzavřena nepojmenovaná smlouva podle § 1786 odst. 2 o. z.

32. Dále má soud za prokázané, že obě strany smlouvy své závazky z této smlouvy splnily. Žalobkyně tím, že , jméno FO, vyplatila ve 2 splátkách celou dohodnutou kompenzaci ve výši 500 000 Kč. , jméno FO, tím, že podepsal veřejnoprávní smlouvu, která posléze nabyla účinnosti (proto by také u něho nepřicházela v úvahu např. povinnost vrátit žalobkyni částku 500 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. o. z.). Nic dalšího dělat neměl.

33. Na žalovanou, jakožto jednu z dědiců po , jméno FO, , tím pádem žádné povinnosti vyplývající ze Smlouvy o spolupráci nepřešly. Smlouva sice počítala s variantou, že , jméno FO, ztratí způsobilost být účastníkem smlouvy nebo že zemře a pak by na jeho místo vstoupili jeho dědicové, ale to by platilo jen tehdy, pokud by , jméno FO, ztratil způsobilost nebo zemřel ještě před nabytím účinnosti veřejnoprávní smlouvy, což se ale nestalo.

34. Pokud žalobkyně tvrdila, že přímo ze smlouvy vyplývá povinnost , jméno FO, nedělat během celé výstavby až do kolaudace nic, tak ze Smlouvy o spolupráci nic takového nevyplývá, do textu smlouvy se toto nijak nepromítlo a tato její interpretace je ryze účelová. Smlouva o spolupráci sice deklarovala společný zájem stran na úpravě vzájemných vztahů při realizaci výstavby v přibližné podobě odpovídající projektové dokumentaci (viz čl. I bod 1., bod 4. smlouvy), ale zde šlo o zcela obecnou a vágní deklaraci, ze které pro , jméno FO, přímo žádné povinnosti nevyplývaly. Žalobkyně se sice snažila tyto články smlouvy interpretovat tak, že , jméno FO, nesměl po celou dobu výstavby dělat nic, ale tato její interpretace neodpovídá textu smlouvy, jejímu jazykovému, systematickému a teologickému výkladu dle § 555 o. z. Ve všech pro , jméno FO, podstatných ustanoveních smlouvy se mluví o získání stavebního povolení nebo účinné veřejnoprávní smlouvy (čl. II. bod 1.1., 1.2.), nedělání nic proti získání stavebního povolení ke stavbě , projekt, (čl. II. bod 2.1.) nebo o žádosti o vydání stavebního povolení k realizaci projektu (čl. III. bod 2). Smlouvu o spolupráci podrobenou jazykovému, systematickému a teologickému výkladu dle § 555 o. z., nelze vykládat tak, že by , jméno FO, vznikaly jiné povinnosti než ty, co jsou uvedené v čl. II. bod 1. 1. a 1. 2, resp. v čl. II. bod 2. 1, smlouvy a co směřovalo k získání pravomocného stavebního povolení. Přitom kdyby to mělo být tak, jak tvrdí žalobkyně, tak by přece nebylo nic jednoduššího, než do čl. II. bod. 1. 1, 1. 2. a 2. 1. přímo napsat, že , jméno FO, se zavazuje i po účinnosti veřejnoprávní smlouvy (protože primárně v této smlouvě šlo o získání účinné veřejnoprávní smlouvy) nijak nebránit žalobkyni ve výstavbě a nijak ji nebránit v získání kolaudačního rozhodnutí. Nadto i kdyby použité výrazy připouštěly různý výklad, což dle soudu ani nepřipouštějí, tak by soud stejně podle § 557 o. z. tento výklad musel vyložit v pochybnostech k tíži toho, kdo výrazu použil jako první, což byla žalobkyně, protože návrh písemné smlouvy připravovala ona.

35. Z provedeného dokazování pak má soud dále za prokázané, že na straně , jméno FO, vůbec nemohl být úmysl, že by se měl zavazovat k něčemu jinému, než co je v písemném textu smlouvy. Za situace, kdy , jméno FO, zemřel a jeho vůli nebylo možno zjistit jeho výslechem, soud vyslechl alespoň svědky, kteří byli nebo mohli být s celou situací obeznámeni. Pokud , jméno FO, uváděl, že , jméno FO, měli převzít peníze a nic nedělat, myšleno neuplatňovat námitky, nepodávat odvolání nebo , jméno FO, uváděla, že se ke stavbě neměli nijak vyjadřovat, tak mezi nimi dvěma (, jméno FO, x , jméno FO, ) to takto zřejmě myšleno bylo, ale k , jméno FO, se tato informace vůbec nedostala, takže ani nemohl projevit vůli s tím souhlasit. Ve smlouvě nic takového není, , jméno FO, s ním smlouvu takto podrobně neprobírala a odkazovala na to, že , jméno FO, smlouvu řešil s manželkou , jméno FO, (viz výpověď svědkyně , jméno FO, ), která to ale popřela s tím, že se o tom s manželem vůbec nebavila (viz výpověď , jméno FO, ). Ani syn , jméno FO, mu to nemohl říci, protože on sám tuto smlouvu takto nechápal, když podle něho ta kompenzace byla za výstavbu bytového domu (viz výpověď svědka , jméno FO, ). A ani , jméno FO, o tomto , jméno FO, neinformoval, když sám uvedl, že se spolu bavili o tom, jak to bylo na , adresa, v minulosti a , jméno FO, stejně všechno nechával na mladých s tím, že on už tady dlouho nebude (viz účastnická výpověď jednatele žalobkyně , jméno FO, ). Vyjednáváním textu smlouvy , jméno FO, nikoho (tedy ani snachu) nepověřil (viz výpověď svědkyně , jméno FO, ).

36. A i kdyby vůle žalobkyně a , jméno FO, byla taková, jak uváděla žalobkyně, tak z textu smlouvy to seznatelné není, žalovaná u toho, když se smlouva dojednávala, ani nebyla a z textu smlouvy to poznat nemohla, takže ani nemohla vědět, že smlouvu porušuje. Pokud tedy jde o porušení Smlouvy o spolupráci, tak tady soud uzavírá, že žalovaná tuto smlouvu neporušila.

37. Žalovaná tedy smlouvu neporušila, přičemž lze souhlasit i s její obranou, že podáním námitek a opravných prostředků pouze realizovala svá zákonná oprávnění, přičemž platí, že výkon zákonných oprávnění nemůže být současně považován za protiprávní jednání. Stejně tak soud souhlasí i s námitkami žalované, že to byla naopak žalobkyně, kdo postupoval v rozporu s § 118 odst. 1 stavebního zákona, když za situace, kdy se chtěla odchýlit od vydaného územního a stavebního povolení, včas nepožádala o změnu stavby. To, že stavba je prováděná v rozporu s veřejnoprávní smlouvou, zjistil stavební úřad a ten následně konal tak, jak je popsáno shora.

38. Dalším předpokladem vzniku nároku na náhradu škody je samotný vznik škody. Zde je nepochybné, že podáním odvolání žalované do rozhodnutí o dodatečném povolení stavby došlo k tomu, že dokončení a kolaudace stavby se zdrželo o 187 dnů. A protože úhrady posledních částí kupních cen jednotlivých zájemců o bytové jednotky byly navázány právě na kolaudaci bytového domu, žalobkyni se tím prodloužila její povinnost hradit smluvní úroky ze smlouvy o zápůjčce a mohla jí vzniknout škoda. Tato škoda jí ale určitě nemohla vzniknout tak, jak ji vyčíslovala žalobkyně (10 % ročně z částky 37 652 600 Kč za 187 dnů je 929 051 Kč), protože předchozí splátky budoucí kupující žalobkyni přece uhradili, takže žalobkyně nemohla při výpočtu škody vycházet z částky 37 652 600 Kč. Ale za situace, kdy soud dospěl k závěru, že žalovaná smlouvu neporušila, se tím ani zabývat nemusel.

39. Posledním předpokladem vzniku nároku na náhradu škody je příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a škodou. Ani ta daná není, protože pokud by žalobkyně neporušila stavební zákon a veřejnoprávní smlouvu a tím i Smlouvu o spolupráci, tak by stavbu dokončila do 31. 8. 2021, tak jak to plánovala a bez možnosti žalované do tohoto procesu jakkoliv zasahovat, protože , jméno FO, zemřel jen krátce předtím (15. 8. 2021). Ale hlavně, pokud by žalobkyně sama včas požádala o dodatečné povolení části stavby, ještě před tím, než ty změny na stavbě fakticky provedla a ještě před tím, než je objevil stavební úřad, tak by to také stihla ještě za života , jméno FO, a zase bez možnosti žalované do toho zasahovat.

40. Z výše uvedeného vyplývá, že ani jeden z předpokladů vzniku nároku na náhradu škody podle § 2913 o. z. v daném případě nebyl splněn. Proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok I.).

41. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 127 799 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 500 000 Kč sestávající z částky 10 300 Kč za každý z 9 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení dle § 1 odst. 1 písm. a/ a. t., vyjádření k žalobě dle § 11 odst. 1 písm. d/ a. t., účast na jednání před soudem dne 23. 7. 2023 dle § 11 odst. 1 písm. g/ a. t., další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 24. 7. 2023 dle § 11 odst. 1 písm. c/ a. t., účast na jednání před soudem dne 7. 11. 2024 dle § 11 odst. 1 písm. g/ a. t., další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 22. 11. 2024 dle § 11 odst. 1 písm. c/ a. t., účast na jednání před soudem dne 7. 11. 2025 dle § 11 odst. 1 písm. g/ a. t., účast na jednání před soudem dne 30. 1. 2025 dle § 11 odst. 1 písm. g/ a. t.) ve výši 92 700 Kč; dále z náhrady hotových výdajů za 9 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. ve výši dalších 2 700 Kč; dále z náhrady za ztrátu času ve výši 3 000 Kč za 30 x 100 Kč § 14 a. t. v souvislosti s cestami realizovanými ke shora uvedeným 5 soudním jednáním – 6 x půlhodina za každou takovou cestu; z cestovních náhrad v celkové výši 7 219 Kč, a to v souvislosti s cestami k soudním jednáním realizovanými ve dnech 23. 7. 2024, 26. 9. 2024, 7. 11. 2024 , 7. 1. 2025 a 30. 1. 2025 (ve výši 3 x 1 471 Kč za každou cestu z , adresa, a zpět v roce 2024 vozidlem , automobil, , při ceně 38,70 Kč/l motorové nafty dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, průměrné spotřebě 5,60 l/100 km a amortizaci vozidla 5,60 Kč/km dle stejné vyhlášky, resp. ve výši 2 x 1 403 Kč za každou cestu v roce 2025 na stejné trase a stejným vozidlem, při ceně 34,70 Kč/l motorové nafty dle vyhlášky č. 475/2024 Sb. při průměrné spotřebě 5,60 l/100 km a amortizaci vozidla 5,80 Kč/km dle stejné vyhlášky) a konečně z daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 105 619 Kč ve výši zbývajících 22 180 Kč. Celkem tak tyto náklady řízení činí 127 799 Kč a žalobkyně je povinna zaplatit je žalované podle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám jejího právního zástupce. K tomu ještě dodává, že pokud jde o účtované odměny za porady s klientem, tak žalovaná doložila, že se tyto porady uskutečnily, kdy se tyto porady uskutečnily, jak dlouho trvaly, že věcně i časově souvisely s konáním jednotlivých soudních jednání a že šlo o účelně vynaložené náklady řízení účastníka.

42. Lhůtu k plnění stanovil soud jako třídenní, když podmínky pro stanovení lhůty jiné v daném případě neshledal.