59 CO 196/2021

Plný text

Krajský soud v Brně, pobočka ve Zlíně, rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Dalibora Bruka a soudců JUDr. Ivony Ryšánkové a JUDr. Ladislava Pavlíčka v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o určení neúčinnosti právního jednání o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 30. června 2021, č. j. 4 C 353/2019-87

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech odvolacího řízení částku 300 Kč do 3 dnů od právní moci rozhodnutí.

1. V záhlaví citovaným rozsudkem Okresní soud v Uherském Hradišti (dále jen soud I. stupně) rozhodl tak, že určuje se, že právní jednání dlužníka - jméno příjmení, bytem adresa, r.č.: číslo, a Žalované - jméno příjmení, bytem adresa, datum datum narození, spočívající v uzavření kupní smlouvy ze dne datum, na jejímž základě bylo převedeno vlastnické právo k nemovitým věcem: pozemkům st číslo o výměře 190 m² – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: adresa, rodinný dům, stavba stojí na pozemku pč. St číslo, St 4830/55 o výměře 17 m² – ostatní plocha, jiná plocha, St číslo o výměře 125 m² – ostatní plocha, jiná plocha, zapsaným na list vlastnictví vedeném pro k. ú. obec u obec, obec Boršice a okres okres Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, katastrální pracoviště Uherské Hradiště, které jsou ke dni vydání rozsudku v katastru nemovitostí zapsány jako parc. č. st. číslo, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba obec, adresa, rodinný dům, parc. číslo ostatní plocha – jiná plocha, parc. číslo ostatní plocha – jiná plocha, na listu vlastnictví číslo vedeném pro k. ú. obec u obec, obec Boršice a okres okres, Katastrálním pracovištěm Uherské Hradiště, kdy vklad vlastnického práva byl povolen rozhodnutím Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrálního pracoviště Uherské Hradiště č.j. V-597/2018-711 s právními účinky vkladu ke dni datum, není vůči žalobci - právnická osoba, se sídlem adresa, IČO, právně účinné (I.) a žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 2 900 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku (II.).

2. V podstatných důvodech svého rozhodnutí uvedl, žalobu shledal žalobu důvodnou. Pravomocným směnečným platebním rozkazem a rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne datum byli žalovaní právnická osoba, jméno a jméno příjmení zavázáni k zaplacení částky 750.000 Kč s příslušenstvím a nákladů řízení ve výši 45.086 Kč. Směnečný platební rozkaz je pravomocný proti žalovanému jméno příjmení a vykonatelný datum. Citovaný rozsudek ze dne datum je vykonatelný proti společnosti právnická osoba dne datum a vůči jméno příjmení je vykonatelný datum Ani přes právní moc a vykonatelnost těchto rozhodnutí povinní svůj dluh vůči žalobkyni v přiznané jistině ve výši 750.000 Kč neuhradili a jak žalobkyně uvedla, byly v rámci exekučního řízení zaplaceno pouze dvě částky 4.300 Kč a 37.000 Kč. Přestože směnka ze dne datum na částku 1.503.586 Kč na řad žalobkyně, vystavená společností právnická osoba a avalovaná jméno příjmení a jméno příjmení se stala splatnou datum, povinné osoby z této směnky svůj dluh vůči žalobkyni neuhradily a jak výše uvedeno jméno příjmení smlouvou ze dne datum převedl nemovitosti zapsané na list vlastnictví v k. ú. obec u obec za dohodnutou cenu 100.000 Kč na jméno příjmení, a tím se vlastně zbavil majetku, z něhož mohl být oprávněný zcela, případně částečně, uspokojen. Existence dalšího majetku společnosti právnická osoba a dalších povinných jméno a jméno příjmení nebyla prokázána, což lze dovodit i z probíhajícího exekučního řízení, v rámci kterého byla zatím vymožena pouze nepatrná částka. V době, kdy jméno příjmení převáděl na jméno příjmení označené nemovitosti, byla jméno příjmení manželkou druhého dlužníka jméno příjmení a švagrovou jméno příjmení. Lze tedy předpokládat, že s finanční situací, jak společnosti právnická osoba, tak i dalších zavázaných osob, tedy jméno příjmení jméno manžela a jméno příjmení - tehdejšího švagra, byla obeznámena a úmysl dlužníka jméno příjmení zbavit se majetku a tím zkrátit věřitele jí musel být znám. V této souvislosti lze poukázat také na velmi nízkou částku, za kterou byly sporné nemovitosti převáděny. V souzené věci se však jedná o právní úkon mezi dlužníkem a osobu blízkou a není tedy třeba prokazovat úmysl dlužníka zkrátit věřitele, neboť tento úmysl dlužníka se ze zákona předpokládá. V daném případě důkazní břemeno leží na osobě blízké, tedy na žalované, aby prokázala, že úmysl dlužníka zkrátit věřitele nemohla v době učiněného odporovatelného právního úkonu při vyvinutí náležité pečlivosti rozpoznat. Z žádného důkazu nelze dovodit, že by žalovaná prokázala náležitou pečlivost k tomu, aby případný úmysl dlužníka zkrátit věřitele rozpoznala. Jak výše uvedeno, žalovaná se k žalobě nevyjádřila, žádný důkaz o tom, že vyvinula náležitou pečlivost a byla dostatečně aktivní k tomu, aby se přesvědčila o úmyslu k uzavření kupní smlouvy, neprokázala a soud tedy považuje žalobu za důvodnou a ve smyslu citovaného ustanovení § 589 o.z. určil, že kupní smlouva je vůči žalobkyni neúčinná.

3. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 2.900 Kč, (§151 odst. 3 o. s. ř., vyhlášky číslo), které soud uložil žalované uhradit do 3 dnů od právní moci rozhodnutí.

4. Podle § 151 odst. 3 o. s. ř. účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoloží výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku. Podle § 1 a 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb. výše paušální náhrady, která náleží účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem, podle § 137 odst. 2 o. s. ř. a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, činí 300 Kč za každý úkon. V souzené věci činí paušální náhrada žalobkyně 900 Kč, tj. náhrada za tři úkony po 300 Kč (výzva k plnění, žaloba, doplnění žaloby). Náklady řízení spolu se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2.000 Kč tedy činí 2.900 Kč.

5. Proti rozsudku podala odvolání žalovaná. Namítala, že na základě uzavřené Dohody o uspořádání majetkových povinností a práv a vypořádání společného jmění ze dne datum, tedy v době, kdy jméno příjmení nežila s jméno příjmení, kdy manželství bylo následně rozvedeno dohodou bývalých manželů, koupila jméno příjmení od jméno příjmení nemovitost zapsanou v list vlastnictví v k. ú. obec u obec dne datum, na jejímž základě bylo převedeno vlastnické právo k nemovitým věcem výhradně na jméno příjmení.

6. Má za to, že již v době koupě se v osobě jméno příjmení (bývalý švagr), jednalo o osobu blízkou pouze formálně, přičemž vymezení osoby blízké v českém právním řádu je opravdu nejednotné. Odvolatelka jako žalovaná, koupila kupní smlouvou (nikoliv smlouvou darovací, jak mylně uvedeno v rozsudku) nemovitost zapsanou na list vlastnictví v k. ú. obec u obec od svého bývalého švagra a v dobré víře, naprosto bez vědomí jeho závazku, tak jako bez vědomí závazku svého bývalého manžela, a to do svého výlučného vlastnictví po uzavření dohody o majetkovém vypořádání SJM.

7. Z uvedeného je spíše patrné, že důkazní břemeno prokázání úmyslu zkrátit své věřitele, leželo na straně žalobkyně nikoliv žalované.

8. Žalovaná, jako odvolatelka, nebyla s jméno příjmení v žádném kontaktu. Prodej nemovitostí zprostředkoval její známý v rámci své realitní činnosti, nikoliv někdo z okruhu její bývalé rodiny. Není a nebylo povinností žalované lustrovat majetkové poměry osoby jméno příjmení, když žalovaná ani takovou možnost neměla. Žádné omezující majetkové právo v listu vlastnictví zapsáno nebylo. Predigovat tedy fiktivní znalost majetkových poměrů jméno příjmení je ze strany soudu ničím nepodložená spekulace.

9. Soudu I. stupně byla známa zdravotní situace žalované, ta sdělila soudu, že je dlouhodobě v pracovní neschopnosti i z psychických důvodů. Trvala na své osobní účasti na jednání, aby mohla hájit svá majetková práva před soudem. Soud I. stupně měl žalované ustanovit opatrovníka z řad advokátů, aby hájil její zájmy, když toho žalovaná sama nebyla schopna, což bylo soudu známo.

10. Z ustanovení § 18 o. s. ř. se podává, že účastníci mají v občanském soudním řízení rovné postavení. Mají právo jednat před soudem ve své mateřštině. Soud je povinen zajistit jim stejné možnosti k uplatnění jejich práv. Postupem nalézacího soudu byla žalované odňata možnost splnit povinnost tvrzení a využít svého práva vyjádřit se k věci a uvést potřebné skutečnosti či důkazy. Projednáváním věci bez účasti žalované nemohly být spolehlivě zajištěny veškeré skutečnosti významné pro jejich správné posouzení, a proto navrhla, aby odvolací soud s odkazem na ustanovení § 205 odst. 2 písm. c), d), e) o. s. ř. buďto rozsudek soudu I. stupně změnil tak, že žaloba se zamítá a žalované bude přiznána náhrada nákladů řízení, event. rozsudek bude zrušen a věc vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení, neboť žalované nebylo umožněno hájit svá práva před soudem, a o věci bylo rozhodnuto bez její osobní účasti, i když na této trvala.

11. Žalobkyně ve svém vyjádření k odvolání uvedla, že žalovaná neprokazuje, že by nebyli žalovaná a původní vlastník osobami blízkými. Pouhé tvrzení žalované nejsou způsobilé vyvrátit zákonnou domněnku založenou dle § 22 odst. 1 věta poslední o.z.. Soud I. stupně se touto skutečností důkladně zabýval a v odůvodnění napadeného rozhodnutí se s ní náležitě vypořádal. Totéž platí o otázce, zda byl žalované znám úmysl dlužníka zkrátit své věřitele, resp. zda žalovaná vyvinula náležitou pečlivost ověření, zda převod předmětu nemovitostních věcí z dlužníka na žalovaného nemůže jeho věřitele zkrátit. Tvrzení žalované rovněž nejsou způsobilá přenést důkazní břemeno k výše uvedenému na žalobce. V situaci, kdy společnost právnická osoba přestala platit závazky svým věřitelům, se žalobkyni jeví být načasování rozvodu manželství žalované a jméno příjmení a převod nemovitých věcí dlužníka na žalovanou za kupní cenu 100.000 Kč jako čistě účelové s cílem dostat nemovitou věc z dosahu jeho věřitelů. K otázce zastoupení žalované v řízení před soudem I. stupně žalobkyně sděluje, že jí nejsou známy podrobnosti zdravotního stavu žalované a její komunikace se soudem. Žalobkyně se nicméně domnívá, že za situace, kdy soudní jednání původně nařízené na datum bylo ze zdravotních důvodů na straně žalované o dva měsíce odročeno, získal dostatek času k tomu, aby si zástupce obstaral.

12. Nad rámec výše uvedeného žalobkyně uvádí, že dluh přiznaný jí exekučním titulem – rozsudkem Městského soudu v Praze č. j. 13 Cm 15/2018-85 ze dne 29. 1. 2019 nebyl v plné výši uhrazen, když z exekuce vedené proti společnosti právnická osoba a dlužníkovi pod sp. zn. 220 EX 3633/19 dosud obdržela celkem cca 160.000 Kč a z exekuce vedené proti jméno příjmení pod sp. zn. 220 EX 5761/18 neobdržela ničeho.

13. Žalobkyně proto navrhla rozsudek soudu I. stupně potvrdit.

14. Krajský soud v obec pobočka v Zlíně jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) k tomu oprávněným účastníkem (§ 201 o. s. ř.), toto je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř. a contrario) obsahuje způsobilé odvolací důvody namítající že soud I. stupně neúplně zjistil skutkový stav věci (§ 205 odst. 2 písm. d/ o. s. ř.) a z provedeného dokazování dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním (§ 205 odst. 2 písm. e/ o. s. ř.), kdy na jejich základě dospěl rovněž k nesprávným právním závěrům (§ 205 odst. 2 písm. g/ o. s. ř.) přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení jeho vydání předcházející (§ 212a odst. 1, 5 o. s. ř.) a aniž by byl vázán uplatněnými odvolacími důvody (§ 212 odst. 1 o. s. ř.), dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

15. Podle § 589 odst. 1 o.z., zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li právo třetí osoby již vykonatelné, anebo bylo-li již uspokojeno. Podle odst. 2 neúčinnost právního jednání dlužníka se zakládá rozhodnutím soudu o žalobě věřitele, kterou bylo odporováno právnímu jednání dlužníka (odpůrčí žaloba).

16. Podle § 590 odst. 1 o.z. věřitel se může dovolat neúčinnosti právního jednání, které dlužník učinil v posledních 5 letech v úmyslu zkrátit své věřitele, byl-li takový úmysl druhé straně znám, a) kterým dlužník v posledních 2 letech zkrátil své věřitele, musel-li být druhé straně znám dlužníkův úmysl věřitele zkrátit nebo b) kterým byl věřitel zkrácen a k němuž v posledních 2 letech došlo mezi dlužníkem a osobou jemu blízkou nebo které dlužník učinil ve prospěch takové osoby, ledaže druhé straně v době, kdy se právní jednání stalo, dlužníkův úmysl zkrátit věřitele znám nebyl a ani znám být nemusel.

17. Podle odst. 2 věřitel se může dovolat neúčinnosti kupní nebo směnné smlouvy uzavřené v posledním roce, musela-li druhá strana poznat v dlužníkově jednání mrhání majetkem, kterým je dlužníkův věřitel zkracován.

18. Podle § 101 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.), nestanoví-li zákon jinak, soud pokračuje v řízení, i když jsou účastníci nečinní.

19. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř., nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

20. Odvolací soud konstatuje, že soud I. stupně dospěl ve svém rozhodnutí ke správnému skutkovému zjištění, které také správně právně posoudil, a odvolací soud tak může zcela odkázat na přiléhavé odůvodnění napadeného rozhodnutí.

21. Procesní rámec, ve kterém soud I. stupně ve věci rozhodl, zcela odpovídá zákonné úpravě o jednání v nepřítomnosti účastníka řízení, neboť žalovaná měla dostatek prostoru a času sdělit soudu, zda je schopna či neschopna jednat ve věci a k tomu obdržela i příslušné poučení o možnosti ustanovení opatrovníka, pakliže zde byly zdravotní důvody, které jí bránily v účasti u jednání. Žalovaná nejenom, že tyto skutečnosti soudu nesdělila, ale zůstala zcela pasivní a za tohoto stavu odvolací soud uzavírá, že projednání věci v její nepřítomnosti splňuje zákonné podmínky vyžadované pro takovýto průběh jednání.

22. Řízení před soudem I. stupně je pak stíháno principem tzv. neúplná apelace (založené poučením dle § 119 a odst. 1 o. s. ř.), a proto žalovaná nemůže již uplatňovat důkazy a skutečnosti, které bylo možno uplatnit před soudem I. stupně, za které lze považovat navrhované výslechy svědka jméno příjmení a jméno příjmení.

23. Žalobkyně prokázala rozhodné skutečnosti pro uplatnění nároku s tím, že zákonná fikce posouzení osob sešvagřených jako osob blízkých v projednané věci ze strany žalované nebyla nijak vyvrácena a žalovaná ani neprokázala, že by vynaložila náležitou pečlivost tomu, že by jí úmysl zkrátit věřitele dlužníkem, nemohl být znám. Bylo pak prokázáno, že dlužník (jméno Kadlček nedisponuje jiným majetkem, z něhož by pohledávka žalobkyně mohla být uspokojena, což mimo jiné vyplývá z exekučního řízení vedeného proti němu (sp. zn. 220 EX číslo).

24. V této souvislosti odvolací soud jenom poznamenává, že stejně jako dlužník i manžel žalované odpovídal za předmětný dluh z titulu ručitelského závazku a tím spíše lze předpokládat, že žalovaná byla informována o majetkové situaci dlužníka a jeho závazcích. Dovozovat z titulu uzavření dohody o uspořádání majetkových povinností a práv a vypořádání společného jmění ze dne datum, na jejím základě bylo pak manželství žalované a pana jméno příjmení rozsudkem Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 4. 12. 2018, č. j. 9 C 67/2018-18, rozhodnuto o rozvodu manželství, skutečně neobstojí. Pochybení je již jenom v tom ohledu, že předmětná dohoda nabyla účinnosti právě až rozvodem manželství účastníků dne 4. 12. 2018 č. j. 9 C 67/2018-18. Žalovaná přitom nabyla předmětné nemovitosti datum, tedy ještě za trvání manželství, kdy k tomu odvolací soud může podotknout, že jak vyplývá z obsahu spisu, režimem těchto nemovitostí se zabývaly soudy z důvodu návrhu žalované na částečné zastavení exekuce v rámci exekučního řízení vedeného proti manželu žalované jméno příjmení se závěrem, že tyto nemovitosti nespadají do výlučného vlastnictví žalované a věřitel (žalobce) se z nich jako majetku ve společném jmění může uspokojit (viz rozhodnutí KS v obec ze dne 26. listopadu 2020, č. j. 10 Co 510/2019-155).

25. Za tohoto stavu proto odvolací soud rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný dle § 219 o. s. ř. potvrdil.

26. O náhradě nákladů odvolacího řízení pak rozhodl tak, že jejich náhradu přiznal úspěšné žalobkyni ve výši 300 Kč za 1 úkon – vyjádření k odvolání dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. a tuto částku je žalovaná povinna uhradit k rukám žalobkyně do tří dnů od právní moci rozhodnutí.

27. Odvolací soud ještě poznamenává, že v průběhu odvolacího řízení zanikla k datum původní žalobkyně právnická osoba, se sídlem adresa, IČO, v důsledku fúze sloučením s nástupnickou společností právnická osoba, se sídlem adresa, IČO, proto odvolací soud rozhodl usnesením ze dne o procesním nástupnictví této společnosti dle § 107 odst. 3 o. s. ř. usnesením ze dne 24. ledna 2022, č. j. 59 Co 196/202, se kterou dál pokračoval v řízení. Proti tomuto rozhodnutí lze podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu prostřednictvím soudu I. stupně k Nejvyššímu soudu ČR v obec, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.