59 CO 196/2021

Plný text

Krajský soud v Brně, pobočka ve Zlíně, rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Dalibora Bruka a soudců JUDr. Ivony Ryšánkové a JUDr. Ladislava Pavlíčka v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o určení neúčinnosti právního jednání o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 30. června 2021, č. j. 4 C 353/2019-87

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech odvolacího řízení částku 300 Kč do 3 dnů od právní moci rozhodnutí.

1. V záhlaví citovaným rozsudkem Okresní soud v Uherském Hradišti (dále jen soud I. stupně) rozhodl tak, že určuje se, že právní jednání dlužníka - [jméno] [příjmení], bytem [adresa], r.č.: [číslo], a Žalované - [jméno] [příjmení], bytem [adresa], datum [datum narození], spočívající v uzavření kupní smlouvy ze dne [datum], na jejímž základě bylo převedeno vlastnické právo k nemovitým věcem: pozemkům st [číslo] o výměře 190 m² – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: [adresa], rodinný dům, stavba stojí na pozemku pč. St [číslo], St 4830/55 o výměře 17 m² – ostatní plocha, jiná plocha, St [číslo] o výměře 125 m² – ostatní plocha, jiná plocha, zapsaným na [list vlastnictví] vedeném pro k. ú. [obec] u [obec], obec Boršice a okres [okres] Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, katastrální pracoviště Uherské Hradiště, které jsou ke dni vydání rozsudku v katastru nemovitostí zapsány jako parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [obec], [adresa], rodinný dům, parc. [číslo] ostatní plocha – jiná plocha, parc. [číslo] ostatní plocha – jiná plocha, na listu vlastnictví [číslo] vedeném pro k. ú. [obec] u [obec], obec Boršice a okres [okres], Katastrálním pracovištěm Uherské Hradiště, kdy vklad vlastnického práva byl povolen rozhodnutím Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrálního pracoviště Uherské Hradiště č.j. V-597/2018-711 s právními účinky vkladu ke dni [datum], není vůči žalobci - [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO], právně účinné (I.) a žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 2 900 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku (II.).

2. V podstatných důvodech svého rozhodnutí uvedl, žalobu shledal žalobu důvodnou. Pravomocným směnečným platebním rozkazem a rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum] byli žalovaní [právnická osoba], [jméno] a [jméno] [příjmení] zavázáni k zaplacení částky 750.000 Kč s příslušenstvím a nákladů řízení ve výši 45.086 Kč. Směnečný platební rozkaz je pravomocný proti žalovanému [jméno] [příjmení] a vykonatelný [datum]. Citovaný rozsudek ze dne [datum] je vykonatelný proti společnosti [právnická osoba] dne [datum] a vůči [jméno] [příjmení] je vykonatelný [datum] Ani přes právní moc a vykonatelnost těchto rozhodnutí povinní svůj dluh vůči žalobkyni v přiznané jistině ve výši 750.000 Kč neuhradili a jak žalobkyně uvedla, byly v rámci exekučního řízení zaplaceno pouze dvě částky 4.300 Kč a 37.000 Kč. Přestože směnka ze dne [datum] na částku 1.503.586 Kč na řad žalobkyně, vystavená společností [právnická osoba] a avalovaná [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] se stala splatnou [datum], povinné osoby z této směnky svůj dluh vůči žalobkyni neuhradily a jak výše uvedeno [jméno] [příjmení] smlouvou ze dne [datum] převedl nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] v k. ú. [obec] u [obec] za dohodnutou cenu 100.000 Kč na [jméno] [příjmení], a tím se vlastně zbavil majetku, z něhož mohl být oprávněný zcela, případně částečně, uspokojen. Existence dalšího majetku společnosti [právnická osoba] a dalších povinných [jméno] a [jméno] [příjmení] nebyla prokázána, což lze dovodit i z probíhajícího exekučního řízení, v rámci kterého byla zatím vymožena pouze nepatrná částka. V době, kdy [jméno] [příjmení] převáděl na [jméno] [příjmení] označené nemovitosti, byla [jméno] [příjmení] manželkou druhého dlužníka [jméno] [příjmení] a švagrovou [jméno] [příjmení]. Lze tedy předpokládat, že s finanční situací, jak společnosti [právnická osoba], tak i dalších zavázaných osob, tedy [jméno] [příjmení] [jméno] manžela a [jméno] [příjmení] - tehdejšího švagra, byla obeznámena a úmysl dlužníka [jméno] [příjmení] zbavit se majetku a tím zkrátit věřitele jí musel být znám. V této souvislosti lze poukázat také na velmi nízkou částku, za kterou byly sporné nemovitosti převáděny. V souzené věci se však jedná o právní úkon mezi dlužníkem a osobu blízkou a není tedy třeba prokazovat úmysl dlužníka zkrátit věřitele, neboť tento úmysl dlužníka se ze zákona předpokládá. V daném případě důkazní břemeno leží na osobě blízké, tedy na žalované, aby prokázala, že úmysl dlužníka zkrátit věřitele nemohla v době učiněného odporovatelného právního úkonu při vyvinutí náležité pečlivosti rozpoznat. Z žádného důkazu nelze dovodit, že by žalovaná prokázala náležitou pečlivost k tomu, aby případný úmysl dlužníka zkrátit věřitele rozpoznala. Jak výše uvedeno, žalovaná se k žalobě nevyjádřila, žádný důkaz o tom, že vyvinula náležitou pečlivost a byla dostatečně aktivní k tomu, aby se přesvědčila o úmyslu k uzavření kupní smlouvy, neprokázala a soud tedy považuje žalobu za důvodnou a ve smyslu citovaného ustanovení § 589 o.z. určil, že kupní smlouva je vůči žalobkyni neúčinná.

3. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 2.900 Kč, (§151 odst. 3 o. s. ř., vyhlášky [číslo]), které soud uložil žalované uhradit do 3 dnů od právní moci rozhodnutí.

4. Podle § 151 odst. 3 o. s. ř. účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoloží výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku. Podle § 1 a 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb. výše paušální náhrady, která náleží účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem, podle § 137 odst. 2 o. s. ř. a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, činí 300 Kč za každý úkon. V souzené věci činí paušální náhrada žalobkyně 900 Kč, tj. náhrada za tři úkony po 300 Kč (výzva k plnění, žaloba, doplnění žaloby). Náklady řízení spolu se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2.000 Kč tedy činí 2.900 Kč.

5. Proti rozsudku podala odvolání žalovaná. Namítala, že na základě uzavřené Dohody o uspořádání majetkových povinností a práv a vypořádání společného jmění ze dne [datum], tedy v době, kdy [jméno] [příjmení] nežila s [jméno] [příjmení], kdy manželství bylo následně rozvedeno dohodou bývalých manželů, koupila [jméno] [příjmení] od [jméno] [příjmení] nemovitost zapsanou v [list vlastnictví] v k. ú. [obec] u [obec] dne [datum], na jejímž základě bylo převedeno vlastnické právo k nemovitým věcem výhradně na [jméno] [příjmení].

6. Má za to, že již v době koupě se v osobě [jméno] [příjmení] (bývalý švagr), jednalo o osobu blízkou pouze formálně, přičemž vymezení osoby blízké v českém právním řádu je opravdu nejednotné. Odvolatelka jako žalovaná, koupila kupní smlouvou (nikoliv smlouvou darovací, jak mylně uvedeno v rozsudku) nemovitost zapsanou na [list vlastnictví] v k. ú. [obec] u [obec] od svého bývalého švagra a v dobré víře, naprosto bez vědomí jeho závazku, tak jako bez vědomí závazku svého bývalého manžela, a to do svého výlučného vlastnictví po uzavření dohody o majetkovém vypořádání SJM.

7. Z uvedeného je spíše patrné, že důkazní břemeno prokázání úmyslu zkrátit své věřitele, leželo na straně žalobkyně nikoliv žalované.

8. Žalovaná, jako odvolatelka, nebyla s [jméno] [příjmení] v žádném kontaktu. Prodej nemovitostí zprostředkoval její známý v rámci své realitní činnosti, nikoliv někdo z okruhu její bývalé rodiny. Není a nebylo povinností žalované lustrovat majetkové poměry osoby [jméno] [příjmení], když žalovaná ani takovou možnost neměla. Žádné omezující majetkové právo v listu vlastnictví zapsáno nebylo. Predigovat tedy fiktivní znalost majetkových poměrů [jméno] [příjmení] je ze strany soudu ničím nepodložená spekulace.

9. Soudu I. stupně byla známa zdravotní situace žalované, ta sdělila soudu, že je dlouhodobě v pracovní neschopnosti i z psychických důvodů. Trvala na své osobní účasti na jednání, aby mohla hájit svá majetková práva před soudem. Soud I. stupně měl žalované ustanovit opatrovníka z řad advokátů, aby hájil její zájmy, když toho žalovaná sama nebyla schopna, což bylo soudu známo.

10. Z ustanovení § 18 o. s. ř. se podává, že účastníci mají v občanském soudním řízení rovné postavení. Mají právo jednat před soudem ve své mateřštině. Soud je povinen zajistit jim stejné možnosti k uplatnění jejich práv. Postupem nalézacího soudu byla žalované odňata možnost splnit povinnost tvrzení a využít svého práva vyjádřit se k věci a uvést potřebné skutečnosti či důkazy. Projednáváním věci bez účasti žalované nemohly být spolehlivě zajištěny veškeré skutečnosti významné pro jejich správné posouzení, a proto navrhla, aby odvolací soud s odkazem na ustanovení § 205 odst. 2 písm. c), d), e) o. s. ř. buďto rozsudek soudu I. stupně změnil tak, že žaloba se zamítá a žalované bude přiznána náhrada nákladů řízení, event. rozsudek bude zrušen a věc vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení, neboť žalované nebylo umožněno hájit svá práva před soudem, a o věci bylo rozhodnuto bez její osobní účasti, i když na této trvala.

11. Žalobkyně ve svém vyjádření k odvolání uvedla, že žalovaná neprokazuje, že by nebyli žalovaná a původní vlastník osobami blízkými. Pouhé tvrzení žalované nejsou způsobilé vyvrátit zákonnou domněnku založenou dle § 22 odst. 1 věta poslední o.z.. Soud I. stupně se touto skutečností důkladně zabýval a v odůvodnění napadeného rozhodnutí se s ní náležitě vypořádal. Totéž platí o otázce, zda byl žalované znám úmysl dlužníka zkrátit své věřitele, resp. zda žalovaná vyvinula náležitou pečlivost ověření, zda převod předmětu nemovitostních věcí z dlužníka na žalovaného nemůže jeho věřitele zkrátit. Tvrzení žalované rovněž nejsou způsobilá přenést důkazní břemeno k výše uvedenému na žalobce. V situaci, kdy společnost [právnická osoba] přestala platit závazky svým věřitelům, se žalobkyni jeví být načasování rozvodu manželství žalované a [jméno] [příjmení] a převod nemovitých věcí dlužníka na žalovanou za kupní cenu 100.000 Kč jako čistě účelové s cílem dostat nemovitou věc z dosahu jeho věřitelů. K otázce zastoupení žalované v řízení před soudem I. stupně žalobkyně sděluje, že jí nejsou známy podrobnosti zdravotního stavu žalované a její komunikace se soudem. Žalobkyně se nicméně domnívá, že za situace, kdy soudní jednání původně nařízené na [datum] bylo ze zdravotních důvodů na straně žalované o dva měsíce odročeno, získal dostatek času k tomu, aby si zástupce obstaral.

12. Nad rámec výše uvedeného žalobkyně uvádí, že dluh přiznaný jí exekučním titulem – rozsudkem Městského soudu v Praze č. j. 13 Cm 15/2018-85 ze dne 29. 1. 2019 nebyl v plné výši uhrazen, když z exekuce vedené proti společnosti [právnická osoba] a dlužníkovi pod sp. zn. 220 EX 3633/19 dosud obdržela celkem cca 160.000 Kč a z exekuce vedené proti [jméno] [příjmení] pod sp. zn. 220 EX 5761/18 neobdržela ničeho.

13. Žalobkyně proto navrhla rozsudek soudu I. stupně potvrdit.

14. Krajský soud v [obec] pobočka v Zlíně jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) k tomu oprávněným účastníkem (§ 201 o. s. ř.), toto je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř. a contrario) obsahuje způsobilé odvolací důvody namítající že soud I. stupně neúplně zjistil skutkový stav věci (§ 205 odst. 2 písm. d/ o. s. ř.) a z provedeného dokazování dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním (§ 205 odst. 2 písm. e/ o. s. ř.), kdy na jejich základě dospěl rovněž k nesprávným právním závěrům (§ 205 odst. 2 písm. g/ o. s. ř.) přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení jeho vydání předcházející (§ 212a odst. 1, 5 o. s. ř.) a aniž by byl vázán uplatněnými odvolacími důvody (§ 212 odst. 1 o. s. ř.), dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

15. Podle § 589 odst. 1 o.z., zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li právo třetí osoby již vykonatelné, anebo bylo-li již uspokojeno. Podle odst. 2 neúčinnost právního jednání dlužníka se zakládá rozhodnutím soudu o žalobě věřitele, kterou bylo odporováno právnímu jednání dlužníka (odpůrčí žaloba).

16. Podle § 590 odst. 1 o.z. věřitel se může dovolat neúčinnosti právního jednání, které dlužník učinil v posledních 5 letech v úmyslu zkrátit své věřitele, byl-li takový úmysl druhé straně znám, a) kterým dlužník v posledních 2 letech zkrátil své věřitele, musel-li být druhé straně znám dlužníkův úmysl věřitele zkrátit nebo b) kterým byl věřitel zkrácen a k němuž v posledních 2 letech došlo mezi dlužníkem a osobou jemu blízkou nebo které dlužník učinil ve prospěch takové osoby, ledaže druhé straně v době, kdy se právní jednání stalo, dlužníkův úmysl zkrátit věřitele znám nebyl a ani znám být nemusel.

17. Podle odst. 2 věřitel se může dovolat neúčinnosti kupní nebo směnné smlouvy uzavřené v posledním roce, musela-li druhá strana poznat v dlužníkově jednání mrhání majetkem, kterým je dlužníkův věřitel zkracován.

18. Podle § 101 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.), nestanoví-li zákon jinak, soud pokračuje v řízení, i když jsou účastníci nečinní.

19. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř., nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

20. Odvolací soud konstatuje, že soud I. stupně dospěl ve svém rozhodnutí ke správnému skutkovému zjištění, které také správně právně posoudil, a odvolací soud tak může zcela odkázat na přiléhavé odůvodnění napadeného rozhodnutí.

21. Procesní rámec, ve kterém soud I. stupně ve věci rozhodl, zcela odpovídá zákonné úpravě o jednání v nepřítomnosti účastníka řízení, neboť žalovaná měla dostatek prostoru a času sdělit soudu, zda je schopna či neschopna jednat ve věci a k tomu obdržela i příslušné poučení o možnosti ustanovení opatrovníka, pakliže zde byly zdravotní důvody, které jí bránily v účasti u jednání. Žalovaná nejenom, že tyto skutečnosti soudu nesdělila, ale zůstala zcela pasivní a za tohoto stavu odvolací soud uzavírá, že projednání věci v její nepřítomnosti splňuje zákonné podmínky vyžadované pro takovýto průběh jednání.

22. Řízení před soudem I. stupně je pak stíháno principem tzv. neúplná apelace (založené poučením dle § 119 a odst. 1 o. s. ř.), a proto žalovaná nemůže již uplatňovat důkazy a skutečnosti, které bylo možno uplatnit před soudem I. stupně, za které lze považovat navrhované výslechy svědka [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení].

23. Žalobkyně prokázala rozhodné skutečnosti pro uplatnění nároku s tím, že zákonná fikce posouzení osob sešvagřených jako osob blízkých v projednané věci ze strany žalované nebyla nijak vyvrácena a žalovaná ani neprokázala, že by vynaložila náležitou pečlivost tomu, že by jí úmysl zkrátit věřitele dlužníkem, nemohl být znám. Bylo pak prokázáno, že dlužník ([jméno] Kadlček nedisponuje jiným majetkem, z něhož by pohledávka žalobkyně mohla být uspokojena, což mimo jiné vyplývá z exekučního řízení vedeného proti němu (sp. zn. 220 EX [číslo]).

24. V této souvislosti odvolací soud jenom poznamenává, že stejně jako dlužník i manžel žalované odpovídal za předmětný dluh z titulu ručitelského závazku a tím spíše lze předpokládat, že žalovaná byla informována o majetkové situaci dlužníka a jeho závazcích. Dovozovat z titulu uzavření dohody o uspořádání majetkových povinností a práv a vypořádání společného jmění ze dne [datum], na jejím základě bylo pak manželství žalované a pana [jméno] [příjmení] rozsudkem Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 4. 12. 2018, č. j. 9 C 67/2018-18, rozhodnuto o rozvodu manželství, skutečně neobstojí. Pochybení je již jenom v tom ohledu, že předmětná dohoda nabyla účinnosti právě až rozvodem manželství účastníků dne 4. 12. 2018 č. j. 9 C 67/2018-18. Žalovaná přitom nabyla předmětné nemovitosti [datum], tedy ještě za trvání manželství, kdy k tomu odvolací soud může podotknout, že jak vyplývá z obsahu spisu, režimem těchto nemovitostí se zabývaly soudy z důvodu návrhu žalované na částečné zastavení exekuce v rámci exekučního řízení vedeného proti manželu žalované [jméno] [příjmení] se závěrem, že tyto nemovitosti nespadají do výlučného vlastnictví žalované a věřitel (žalobce) se z nich jako majetku ve společném jmění může uspokojit (viz rozhodnutí KS v [obec] ze dne 26. listopadu 2020, č. j. 10 Co 510/2019-155).

25. Za tohoto stavu proto odvolací soud rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný dle § 219 o. s. ř. potvrdil.

26. O náhradě nákladů odvolacího řízení pak rozhodl tak, že jejich náhradu přiznal úspěšné žalobkyni ve výši 300 Kč za 1 úkon – vyjádření k odvolání dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. a tuto částku je žalovaná povinna uhradit k rukám žalobkyně do tří dnů od právní moci rozhodnutí.

27. Odvolací soud ještě poznamenává, že v průběhu odvolacího řízení zanikla k [datum] původní žalobkyně [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO], v důsledku fúze sloučením s nástupnickou společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO], proto odvolací soud rozhodl usnesením ze dne o procesním nástupnictví této společnosti dle § 107 odst. 3 o. s. ř. usnesením ze dne 24. ledna 2022, č. j. 59 Co 196/202, se kterou dál pokračoval v řízení.