4 C 353/2019

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Hamadovou v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o určení neúčinnosti právního jednání

I. Určuje se, že právní jednání Dlužníka - [jméno] [příjmení], bytem [adresa], r.č.: [číslo], a Žalované - [celé jméno žalované], bytem [adresa], datum nar.: [datum], spočívající v uzavření kupní smlouvy ze dne [datum], na jejímž základě bylo převedeno vlastnické právo k nemovitým věcem: St [číslo] o výměře 190 m² – zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba: [adresa], rodinný dům, stavba stojí na pozemku pč. St [číslo] [číslo] o výměře 17 m² – ostatní plocha, jiná plocha St [číslo] o výměře 125 m² – ostatní plocha, jiná plocha zapsaným na [list vlastnictví] vedeném pro k. ú. [obec] u [obec], [územní celek] a okres [okres] Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, [stát. instituce], které jsou ke dni vydání rozsudku v katastru nemovitostí zapsány jako: parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [obec], [adresa], rodinný dům, parc. [číslo] ostatní plocha – jiná plocha, parc. [číslo] ostatní plocha – jiná plocha, na listu vlastnictví [číslo] vedeném pro k. ú. [obec] u [obec], [územní celek] a okres [okres] Katastrálním úřadem pro Zlínský kraj, [stát. instituce], kdy vklad vlastnického práva byl povolen rozhodnutím [stát. instituce], [stát. instituce] [číslo jednací] s právními účinky vkladu ke dni [datum], není vůči Žalobci - [právnická osoba], se sídlem [adresa původní účastnice], [IČO], právně účinné.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 2 900 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně navrhla vydání shora uvedeného rozsudku. Nemovitosti jak jsou v původní žalobě ze dne [datum] označeny, byly v průběhu řízení v katastru nemovitostí změněny ve svém označení, nicméně nejedná se o změnu nemovitostí jako takových, ale pouze o změnu spočívající v tom, že od pozemku parc. č. St [číslo] v původní výměře 190 m² byl oddělen nově vzniklý pozemek parc. [číslo] o výměře 6 m²; pozemek parc. č. St [číslo] má tedy novou výměru 184 m² a pozemek parc. [číslo] o výměře 17 m² byl sloučen do pozemku parc. [číslo] o výměře 125 m², takže pozemek parc. [číslo] má nyní výměru 142 m². Žalobkyně uvedené změny označila v podání ze dne [datum] a doložila listinami z katastrálního úřadu, konkrétně oznámení Katastrálního úřadu, [stát. instituce] o provedení zápisu v katastru nemovitostí ze dne [datum]. Soud uvedenou změnu nepovažuje za změnu žaloby ve smyslu § 95 o.s.ř., ale jedná se pouze o upřesnění označení sporných nemovitostí.

2. Žalobu žalobkyně zdůvodnila tím, že je oprávněným majitelem směnky vystavené společností [právnická osoba] dne [datum] na řad žalobce znějící na směnečnou sumu 1 503 586 Kč s datem splatnosti [datum]. Směnka je avalovaná [jméno] [příjmení], bytem [adresa], bytem [adresa], [rodné číslo] (dále jen„ Dlužník“). Návrhem na vydání směnečného platebního rozkazu žalobkyně u [název soudu] uplatnila část svého nároku z uvedené směnky ve výši 750 000 Kč a příslušenství. Soud návrhu vyhověl a rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] uložil dlužníkovi, aby žalobci společně a nerozdílně se společností [právnická osoba] a [jméno] [příjmení] zaplatil směnečný peníz ve výši 750 000 Kč s příslušenstvím a náklady řízení ve výši 45 086 Kč. Rozsudek vůči dlužníkovi nabyl právní moci dne [datum] a vykonatelnosti [datum]. Žalobkyně jako oprávněná se exekučním návrhem prostřednictvím [exekutorský úřad] [anonymizováno], soudního exekutora [titul] [jméno] [příjmení] po dlužníkovi a společnosti [právnická osoba] jako povinným domáhá zaplacení vykonatelného dluhu. Doposud obdržela pouze částku 4 300 Kč a 37 000 Kč vymoženou v této exekuci. Dlužník byl ke vzniku směnečného závazku vlastníkem v žalobě označených nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] v [katastrální uzemí] Kupní smlouvou ze dne [datum] převedl své vlastnické právo k sporným nemovitostem na žalovanou, a to v úmyslu zkrátit žalobkyni jako svého věřitele. Žalovaná je bývalou manželkou [jméno] [příjmení], který je bratrem dlužníka a v době převodu vlastnického práva k nemovitostem byla švagrovou dlužníka, tedy osobou blízkou dlužníkovi. Žalobkyně uvedla, že žalované musel být znám úmysl dlužníka zkrátit věřitele, neboť jako švagrová dlužníka byla obeznámena s majetkovou situací dlužníka a společnosti [právnická osoba] (výstavce směnky), přičemž v době převodu nemovitosti byl dlužník jediným společníkem uvedené společnosti a současně byl [jméno] [příjmení] jejím jediným jednatelem. Dlužník žádné jiné nemovité věci nevlastní a nemá jiný hodnotnější majetek použitelný k uspokojení pohledávky žalobkyně, když exekucí byli ve vztahu k dlužníkovi vydány pouze exekuční příkazy přikázáním pohledávky z účtů peněžního ústavu a srážkami ze mzdy dlužníka a dosud vymoženo pouze 41 300 Kč [právnická osoba] a [jméno] [příjmení] rovněž nemají hodnotnější majetek použitelný k uspokojení pohledávky žalobkyně. Kupní smlouva jako právní jednání, kterým byly nemovitosti převedeny na žalovanou, tedy jednoznačně zkracuje žalobkyni jako věřitele dlužníka. Žalobkyně výzvou ze dne [datum] vyzvala dlužníka i žalovanou k převodu vlastnického práva zpět na dlužníka, na výzvu však nereagovali. Žalobkyně se tedy domáhá určení, že právní jednání spočívající v uzavření kupní smlouvy ze dne [datum] je vůči žalobkyni právně neúčinné.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K nařízenému jednání na [datum] se omluvila s tím, že výslovně nesouhlasí, aby bylo jednáno bez její přítomnosti a doložila lékařskou zprávu o svém zdravotním stavu. Z lékařské zprávy [titul] [jméno] [příjmení], ordinace praktického lékaře v [obec] ze dne [datum] bylo zjištěno, že pacientka je dlouhodobě v pracovní neschopnosti pro přetrvávající psychické potíže. S ohledem na zdravotní stav nelze ze zdravotních důvodů doporučit účast na jednání u soudu. Soud vyzval [titul] [jméno] [příjmení] ke sdělení, zda zdravotní stav žalované dovoluje, aby samostatně vystupovala v soudním řízení nebo zda s ohledem na její zdravotní stav, kdy není schopna jednat samostatně, je třeba, aby jí soud ustanovil opatrovníka. Označená lékařka soudu sdělila, že není schopna vyjádřit se k aktuálnímu stavu žalované, neboť žalovaná byla na poslední kontrole [datum], dále je v péči specialistů, nyní kontaktována o případné doložení průběžné dokumentace, prozatím bez odpovědi. Soud poté vyzval žalovanou ke sdělení adres ošetřujících lékařů (specialistů), kteří jsou způsobilí vyjádřit se ke zdravotní způsobilosti či nezpůsobilosti žalované dostavit se a zúčastnit se soudního jednání. Byla upozorněna na to, že v případě že nebude způsobilá samostatně jednat u soudu, což je třeba prokázat, bude jí ustanoven opatrovník. Na uvedenou výzvu, která byla následně urgována dotazem ze dne [datum], žalovaná nereagovala, požadované údaje soudu nesdělila. K jednání dne [datum] se nedostavila, ačkoliv byla řádně a včas předvolána, svoji nepřítomnost neomluvila, soud tedy jednal a rozhodl bez přítomnosti žalované. K jednání se nedostavila ani žalobkyně, ta svoji neúčast včas a řádně omluvila a sdělila, že souhlasí s projednáním věci v její nepřítomnosti.

4. Údaje uvedené žalobkyní v žalobě byly prokázány předloženými listinnými důkazy, ze kterých soud zjistil následující skutkový stav: 5. [právnická osoba], [IČO] se sídlem [adresa], vystavila dne [datum] směnku na řad [právnická osoba] se sídlem [adresa], na částku 1 503 586 Kč. Datum splatnosti je ve směnce uveden [datum]. Jako aval (rukojmí) za výstavce jsou označeni a podepsáni [jméno] [příjmení], RČ [číslo], bytem [adresa], bytem [obec a číslo]. 6. [název soudu] vydal dne [datum] Směnečný platební rozkaz č. j. [číslo jednací] ve věci žalobce [právnická osoba] proti žalovaným: 1. [právnická osoba], 2. [jméno] [příjmení], 3. [jméno] [příjmení] o zaplacení 750 000 Kč s příslušenstvím tak, že žalovaným uložil zaplatit společně a nerozdílně směnečný peníz ve výši 750 000 Kč s 6 % úrokem p.a. od [datum] do zaplacení a náhradu nákladů řízení ve výši 45 086 Kč. Toto rozhodnutí nabylo právní moci vůči žalovanému 2) tedy [jméno] [příjmení] dne [datum] a vykonatelnosti téhož dne. Směnečný platební rozkaz se nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaných 1) a 3) a soud jej tedy usnesením ze dne [datum] zrušil.

7. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] ve věci žalobce [právnická osoba] proti žalovaným: 1. [právnická osoba], 2. [jméno] [příjmení], 3. [jméno] [příjmení] o zaplacení 750 000 Kč s příslušenstvím bylo rozhodnuto tak, že žalovaný 1) a 3) jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně směnečný peníz ve výši 750 000 Kč s 6 % úrokem p.a. od [datum], a to společně a nerozdílně s žalovaným 2), jemuž byla táž povinnost uložena směnečným platebním rozkazem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací]. Žalovaným 1) a 3) byla dále stanovena povinnost zaplatit společně a nerozdílně náklady řízení ve výši 45 086 Kč, a to rovněž společně a nerozdílně s žalovaným 2), jemuž byla táž povinnost uložena směnečným platebním rozkazem. Tento rozsudek nabyl právní moci vůči žalovanému 1) dne [datum] a vykonatelnosti dne [datum] a vůči žalovanému 3) dne [datum] a vykonatelnosti dne [datum].

8. Ze spisu Okresního soudu ve [obec] sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že žalobkyně podáním doručeným soudu dne [datum] podala žádost o pověření a nařízení exekuce ve věci oprávněného [právnická osoba] proti povinnému [jméno] [příjmení] v návaznosti na exekuční titul – směnečný platební rozkaz a rozsudek shora citovaný. Vedením exekuce byl pověřen rozhodnutím Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum] soudní exekutor [titul] [jméno] [příjmení], exekutorský úřad [obec a číslo]. Podáním ze dne [datum] doručeným soudnímu exekutorovi dne [datum] se bývalá manželka povinného [celé jméno žalované] domáhala částečného zastavení exekuce s poukazem na to, že je vlastnicí nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] v k. ú. [obec] u [obec], když exekutor rozhodl exekučním příkazem ze dne [datum] o provedení exekuce prodejem těchto nemovitostí. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] soud návrh bývalé manželky povinného [jméno] [příjmení] [celé jméno žalované] na částečné zastavení exekuce zamítl. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí a z listinných důkazů založených ve spise vyplývá, že manželství [jméno] a [jméno] [příjmení] uzavřené dne [datum] bylo rozvedeno rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum]. Bývalá manželka povinného doložila ke svému návrhu na zastavení exekuce Dohodu o uspořádání majetkových povinností a práv a vypořádání společného jmění mezi [celé jméno žalované] a povinným [jméno] [příjmení] s datem [datum], ve které je uvedeno, že„ od data podpisu této dohody je výlučným vlastnictvím každého z účastníků jakýkoliv movitý nebo nemovitý majetek, který jednotlivý účastník svým jménem nabyde“. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro [územní celek], k. ú. [obec] u [obec], u [stát. instituce], kat. pracoviště [okres] zřejmé, že předmětem zápisu jsou nemovitosti – pozemek p.č. St [číslo], jehož součástí je stavba [adresa] rodinný dům a dále pozemky p. [číslo] p. [číslo]. Jako vlastník je evidována [celé jméno žalované], přičemž jako titul nabytí je uvedena kupní smlouva ze dne [datum] s právními účinky zápisu ke dni [datum].

9. Žalobkyně jako důkaz předložila označenou kupní smlouvu uzavřenou dne [datum] mezi prodávajícím [jméno] [příjmení] a kupující [celé jméno žalované], podle které byly touto kupní smlouvou převedeny označené pozemky zapsané na [list vlastnictví] v k. ú. [obec] u [obec], z prodávajícího na kupující za dohodnutou kupní cenu 100 000 Kč.

10. Z odůvodnění usnesení Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum], kterým byl návrh bývalé manželky [celé jméno žalované] na částečné zastavení exekuce proti povinnému [jméno] [příjmení] zamítnut, dále vyplývá, že jestliže za trvání manželství [jméno] a [jméno] [příjmení] byly nemovitosti převedené kupní smlouvou ze dne [datum] na kupující [celé jméno žalované], nenabyla je pouze do svého výlučného vlastnictví, nýbrž tyto nemovitosti byly nabyty do SJM s [jméno] [příjmení]. Důvod pro částečné zastavení exekuce tedy shledán nebyl.

11. Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] k odvolání [celé jméno žalované] proti usnesení Okresního soudu ve [obec] usnesení okresního soudu potvrdil. Ztotožnil se se závěrem, že odvolatelka [celé jméno žalované] nenabyla předmětné nemovité věci do svého výlučného vlastnictví, když k uzavření kupní smlouvy a vkladu vlastnického práva k nemovitým věcem došlo za trvání jejího manželství s povinným [jméno] [příjmení].

12. Z výpisu obchodního rejstříku [název soudu] ohledně společnosti x [právnická osoba] bylo zjištěno, že tato společnost byla zapsána s původním názvem x [právnická osoba] [datum]. Jako jednatel této společnosti byl zapsán [datum] [jméno] [příjmení], jako jednatel byl vymazán [datum] a téhož data byl jako jednatel označen [jméno] [anonymizováno], [ulice] republika. [jméno] [příjmení] byl společníkem této společnosti od prosince [rok] do března [rok], kdy byl vymazán a jako společník byl [datum] zapsán [jméno] [příjmení].

13. Z výpisu z Katastru nemovitostí, [stát. instituce], kat. pracoviště [okres] nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] je zřejmé, že k datu [datum] byl jako vlastník těchto nemovitostí evidován [jméno] [příjmení], přičemž na těchto nemovitostech vázlo zástavní právo ve prospěch ČMSS k zajištění pohledávky do výše 1 mil. Kč, dále zástavní právo ve prospěch ČMSS ve prospěch budoucí pohledávky do výše 620 tis. Kč. Z výpisu z Katastru nemovitostí, [stát. instituce], kat. pracoviště [obec] [list vlastnictví] s označenými nemovitostmi parc. [číslo] – sportoviště a rekreační plocha a parc. [číslo] - jiná plocha, vyplývá, že jako vlastník je evidován k datu [datum] [jméno] [příjmení]. Na zmíněných nemovitostech vázne zástavní právo ve prospěch [právnická osoba] na splacení jistiny úvěru ve výši 5 mil. Kč a s příslušenstvím a s ostatní dluhu do výše 6 mil. Kč.

14. Žalobkyně jako další důkaz předložila výzvu k plnění ze dne [datum] adresovanou [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalované], ve které žalobkyně upozornila jmenované, že převod vlastnického práva k nemovitostem uskutečněných shora citovanou smlouvou je neúčinným právním jednáním a oba jmenované vyzvala k „ nápravě tohoto protiprávního stavu, a to převodem vlastnického práva sporných nemovitostí zpět na [jméno] [příjmení]“. Předmětem žaloby je neúčinnost právního úkonu, konkrétně darovací smlouvy ze dne [datum] mezi prodávajícím [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalované].

15. Podle § 589 odst. 1 obč. zákoníku, zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li právo třetí osoby již vykonatelné, anebo bylo-li již uspokojeno. Podle odst. 2 neúčinnost právního jednání dlužníka se zakládá rozhodnutím soudu o žalobě věřitele, kterou bylo odporováno právnímu jednání dlužníka (odpůrčí žaloba).

16. Podle § 590 odst. 1 věřitel se může dovolat neúčinnosti právního jednání, a) které dlužník učinil v posledních 5 letech v úmyslu zkrátit své věřitele, byl-li takový úmysl druhé straně znám, b) kterým dlužník v posledních 2 letech zkrátil své věřitele, musel-li být druhé straně znám dlužníkův úmysl věřitele zkrátit nebo c) kterým byl věřitel zkrácen a k němuž v posledních 2 letech došlo mezi dlužníkem a osobou jemu blízkou nebo které dlužník učinil ve prospěch takové osoby, ledaže druhé straně v době, kdy se právní jednání stalo, dlužníkův úmysl zkrátit věřitele znám nebyl a ani znám být nemusel. Podle odst. 2 věřitel se může dovolat neúčinnosti kupní nebo směnné smlouvy uzavřené v posledním roce, musela-li druhá strana poznat v dlužníkově jednání mrhání majetkem, kterým je dlužníkův věřitel zkracován.

17. Smyslem žaloby podle ustanovení § 589 a § 590 občanského zákoníku (odpůrčí žaloby) je z pohledu věřitele dosáhnout rozhodnutí soudu, kterým by bylo určeno, že je vůči němu neúčinný dlužníkem učiněný právní úkon, jenž zkracuje uspokojení jeho vymahatelné pohledávky. Rozhodnutí soudu, kterým by bylo odpůrčí žalobě vyhověno, pak představuje podklad k tomu, že se věřitel může na základě titulu způsobilého k výkonu rozhodnutí vydaného proti dlužníku domáhat nařízení výkonu rozhodnutí postižením toho, co odporovatelným právně neúčinným právním úkonem ušlo z dlužníkova majetku a to nikoliv vůči dlužníku, ale vůči osobě, v jejíž prospěch byl právní úkon učiněn. V případě, že uspokojení věřitele z tohoto majetku není dobře možné, může se věřitel místo určení neúčinnosti právního úkonu domáhat, aby mu ten, komu z odporovatelného právního úkonu dlužníka vznikl prospěch, vydal takto získané plnění. Odpůrčí žaloba je tedy právním prostředkem sloužícím k uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, a to postižením věcí, práv nebo jiných majetkových hodnot, které odporovaným právním úkonem ušly z dlužníkova majetku. K odpůrčí žalobě je aktivně věcně legitimován věřitel, jehož pohledávka za dlužníkem je vykonatelná. Vykonatelnou se rozumí taková pohledávka, jejíž plnění lze vynutit cestou exekuce, tj. pohledávka, která byla věřiteli přiznána vykonatelným rozhodnutím nebo jiným titulem. Dlužníkovy právní úkony zkracují pohledávku věřitele zejména tehdy, jestliže vedou ke zmenšení majetku dlužníka a jestliže v důsledku nich nastane zmenšení majetku, které má současně za následek, že věřitel nemůže dosáhnout uspokojení té pohledávky z majetku dlužníka, ačkoliv nebýt těchto úkonů, by se z majetku dlužníka uspokojil. Břemeno tvrzení a důkazní břemeno o tom, že pohledávka je vymahatelná a že dlužníkovy právní úkony objektivně zkracují jeho uspokojení, nese věřitel.

18. Podmínky, za nichž věřitel může právním úkonem dlužníka odporovat uvádí ustanovení § 590 obč. zákoníku. Jde-li o právní úkon mezi dlužníkem a osobu jemu blízkou nebo o právní úkon učiněný dlužníkem ve prospěch osoby jemu blízké, nemusí žalující věřitel tvrdit ani prokazovat, že žalovanému musel být úmysl dlužníka odporovaným právním úkonem zkrátit věřitele znám. Zákon v tomto případě předpokládá, že žalovaný o úmysl dlužníka zkrátit odporovaným právním úkonem věřitele věděl, ledaže žalovaný prokáže, že v době právního úkonu dlužníkův úmysl zkrátit věřitele i při náležité péči nemohl poznat. Žalovaná dlužníkovi blízká osoba se za této situace odpůrčí žalobě ubrání jen jestliže prokáže, že úmysl dlužníka zkrátit odporovaným právním úkonem věřitelem nemohla i při náležité pečlivosti poznat. Úspěšná obrana žalované dlužníkovy blízké osoby spočívá nejen v jejím tvrzení, že o úmysl dlužníka zkrátit odporovaným právním úkonem věřitele nevěděla a ani nemohla vědět, ale také v tvrzení a prokázání toho, že o tomto úmyslu nevěděla a nemohla vědět přesto, že vyvinula náležitou pečlivost. Vyvinutí náležité pečlivosti předpokládá, že osoba dlužníkovi blízká vykonala s ohledem na okolnosti případu a s přihlídnutím k obsahu právního úkonu dlužníka takovou činnost (aktivitu), aby úmysl dlužníka zkrátit věřitele, který v době odporovaného právního úkonu objektivně vzato musel být z jejich výsledků, poznala. Zákon po dlužníkovi blízké osobě požaduje, aby se při právních úkonech s dlužníkem, nebo při právních úkonech, které dlužník učinil v její prospěch, tímto způsobem přesvědčila, že právní úkon nezkracuje věřitele dlužníka, a vede ji k tomu, aby nečinila právní úkony na újmu práv věřitelů dlužníka. V případě, že se tak nezachová, musí být srozuměna s tím, že věřitel může požadovat uspokojení své pohledávky také z toho, co na základě takového právního úkonu od dlužníka nabyla. Pokud jde o osoby blízké, tyto jsou označeny v ustanovení § 22 obč. zákoníku, a kromě jiných osob se má za to, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí.

19. S ohledem na provedené důkazy a v návaznosti na odůvodnění citovaných ustanovení občanského zákoníku dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Pravomocným směnečným platebním rozkazem a rozsudkem [název soudu] ze dne [datum] byli žalovaní [právnická osoba], [jméno] a [jméno] [příjmení] zavázáni k zaplacení částky 750 000 Kč s příslušenstvím a nákladů řízení ve výši 45 086 Kč. Směnečný platební rozkaz je pravomocný proti žalovanému [jméno] [příjmení] a vykonatelný [datum]. Citovaný rozsudek ze dne [datum] je vykonatelný proti společnosti [právnická osoba] dne [datum] a vůči [jméno] [příjmení] je vykonatelný [datum] Ani přes právní moc a vykonatelnost těchto rozhodnutí povinní svůj dluh vůči žalobkyni v přiznané jistině ve výši 750 000 Kč neuhradili a jak žalobkyně uvedla, byly v rámci exekučního řízení zaplaceno pouze dvě částky 4 300 Kč a 37 000 Kč. Přestože směnka ze dne [datum] na částku 1 503 586 Kč na řad žalobkyně, vystavená společností [právnická osoba] a avalovaná [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] se stala splatnou [datum], povinné osoby z této směnky svůj dluh vůči žalobkyni neuhradily a jak výše uvedeno [jméno] [příjmení] smlouvou ze dne [datum] převedl nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] v k. ú. [obec] u [obec] za dohodnutou cenu 100 000 Kč na [celé jméno žalované], a tím se vlastně zbavil majetku, z něhož mohl být oprávněný zcela, případně částečně, uspokojen. Existence dalšího majetku společnosti [právnická osoba] a dalších povinných [jméno] a [jméno] [příjmení] nebyla prokázána, což lze dovodit i z probíhajícího exekučního řízení, v rámci kterého byla zatím vymožena pouze nepatrná částka. V době, kdy [jméno] [příjmení] převáděl na [celé jméno žalované] označené nemovitosti, byla [celé jméno žalované] manželkou druhého dlužníka [jméno] [příjmení] a švagrovou [jméno] [příjmení]. Lze tedy předpokládat, že s finanční situací, jak společnosti [právnická osoba], tak i dalších zavázaných osob, tedy [jméno] [příjmení] [jméno] manžela a [jméno] [příjmení] - tehdejšího švagra, byla obeznámena a úmysl dlužníka [jméno] [příjmení] zbavit se majetku a tím zkrátit věřitele jí musel být znám. V této souvislosti lze poukázat také na velmi nízkou částku, za kterou byly sporné nemovitosti převáděny. V souzené věci se však jedná o právní úkon mezi dlužníkem a osobu blízkou a není tedy třeba prokazovat úmysl dlužníka zkrátit věřitele, neboť tento úmysl dlužníka se ze zákona předpokládá. V daném případě důkazní břemeno leží na osobě blízké, tedy na žalované, aby prokázala, že úmysl dlužníka zkrátit věřitele nemohla v době učiněného odporovatelného právního úkonu při vyvinutí náležité pečlivosti rozpoznat. Z žádného důkazu nelze dovodit, že by žalovaná prokázala náležitou pečlivost k tomu, aby případný úmysl dlužníka zkrátit věřitele rozpoznala. Jak výše uvedeno, žalovaná se k žalobě nevyjádřila, žádný důkaz o tom, že vyvinula náležitou pečlivost a byla dostatečně aktivní k tomu, aby se přesvědčila o úmyslu k uzavření kupní smlouvy, neprokázala a soud tedy považuje žalobu za důvodnou a ve smyslu citovaného ustanovení § 589 o.z. určil, že kupní smlouva je vůči žalobkyni neúčinná.

20. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení.

21. Podle § 151 odst. 3 o.s.ř. účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoloží výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku. Podle § 1 a 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb. výše paušální náhrady, která náleží účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem, podle § 137 odst. 2 o.s.ř. a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, činí 300 Kč za každý úkon. V souzené věci činí paušální náhrada žalobkyně 900 Kč, tj. náhrada za tři úkony po 300 Kč (výzva k plnění, žaloba, doplnění žaloby). Náklady řízení spolu se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 000 Kč tedy činí 2 900 Kč.