59 Co 246/2025

Plný text

Krajský soud v Brně - pobočka ve Zlíně rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Mgr. Dalibora Bruka a soudkyň JUDr. Ivony Ryšánkové a Mgr. Jany Smýkalové ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená dne Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným: Anonymizováno sídlem adresa zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B 2. Jméno advokáta C., IČO IČO advokáta C sídlem Adresa advokáta C zastoupená advokátem Jméno advokáta D sídlem Adresa advokáta D 3. Jméno advokáta E., IČO IČO advokáta E sídlem Adresa advokáta E zastoupená advokátem Jméno advokáta F sídlem Adresa advokáta F o zaplacení 335 570 Kč s příslušenstvím o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Kroměříži ze dne 25. 6. 2025, č. j. 18 C 249/2016-786

I. Rozsudek soudu I. stupně se v napadených výrocích I., II., III. a IV. potvrzuje.

II. Rozsudek soudu I. stupně se v napadeném výroku V. mění tak, že žalobkyně je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Kroměříži na náhradě nákladů státu 100 869,58 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku na účet č. 19-1827691/0710, v. s. 1811024916.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit na nákladech odvolacího řízení žalovanému 1) částku 26 517 Kč, žalované 2) částku 25 817 Kč a žalované 3) částku 30 144 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejich zástupců.

1. Okresní soud v Kroměříži (dále jen „soud I. stupně“) shora citovaným rozsudkem zamítl žalobu o zaplacení 335 570 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 323 070 Kč od datum do zaplacení (výrok I), zavázal žalobkyni zaplatit žalovanému 1) na náhradě nákladů řízení 104 829,46 Kč k rukám zástupce žalovaného 1) do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II), zavázal žalobkyni zaplatit žalované 2) na náhradě nákladů řízení 395 616,18 Kč k rukám zástupce žalované 2) do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III), zavázal žalobkyni zaplatit žalované 3) na náhradě nákladů řízení 208 261,97 Kč k rukám zástupce žalované 3) do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok IV) a zavázal žalobkyni zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži na náhradě nákladů státu 158 408,46 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku na účet č. 191827691/0710, variabilní symbol 1811024916 (výrok IV).

2. Podle podstatné části odůvodnění napadeného rozsudku žalobkyně vlastní dům č. p. adresa. Dům je vícepodlažní, podsklepený, v prvním nadzemním podlaží je prodejna dentálních potřeb a zubní ordinace, druhé nadzemní podlaží a podkroví slouží k bydlení. Je starý více než 110 let, nachází se v záplavovém území na podloží jílovitého nivního sedimentu, technologicky byl vystavěn podle tehdy běžných postupů. Dům prošel za dobu své existence přestavbami, které změnily jeho původní dispoziční uspořádání, což mělo vliv na rovnoměrnost zatížení jeho základů, a byl dodatečně zaizolován proti zemní vlhkosti podsekáním zdiva a jeho vypodložením asfaltovými pásy (viz revizní znalecký posudek). Žalované 2) a 3) prováděly v období podzim 2014 (chodníky) a jaro 2015 (vozovka) revitalizaci adresa k objednávce žalovaného 1) jako investující obce. Manžel žalobkyně jméno FO nahlásil žalovanému 1), že dne datum evidoval silné otřesy související se stavební činností žalovaných 2) a 3). Dopisem z datum uplatnila žalobkyně u žalovaného 1) škodu, spočívající v popraskaném zdivu domu a na některých místech opadané omítce, způsobenou velkými otřesy při pěchování chodníkového podkladu. Účastníci řízení spolu vzniklou situaci komunikovali; po zjištění, že samotná statika domu narušena není, se několik odborníků zabývalo trhlinami na fasádě a vnitřní výmalbě a sdělovali k nim svá stanoviska. Po zajištění stanoviska pojišťovny, která odmítla věc klasifikovat jako pojistnou událost pro dřívější stav nemovitosti žalobkyně a neprůkaznou příčinnou souvislost ve vztahu k požadované kompletní opravě celé fasády, přestali žalovaní s žalobkyní o náhradě uplatněné škody jednat. Podle revizního znaleckého posudku trhliny ve zdivu domu žalobkyně musely nutně existovat již před započetím revitalizace náměstí s ohledem na vlastnosti podloží, na kterém stojí, jeho stáří a přestavby (zejména změny dispozičního uspořádání a vodorovné podsekání zdiva pro dodatečnou izolaci proti zemní vlhkosti), což jsou všechno faktory, které způsobily nízkou odolnost nosných konstrukcí vůči deformačnímu zatížení (duktilitu). Byly-li tedy existující trhliny zapraveny, mohly se díky stavební činnosti žalovaných prokreslit či zvýraznit, nešlo však o příčinu jejich vzniku a není možné zpětně určit, kterých trhlin se toto mohlo/mělo týkat a v jakém rozsahu; nadto by šlo jedině o fasádu uliční (severní), popř. částečně boční (východní), jistě ne o dvorní část (jižní, na které byly trhliny také zdokumentovány) a jistě ne o prostory vnitřní. Fasáda byla naposledy opravována v roce 2009 pouze do úrovně 1. NP a na snímku předcházejícímu výměně chodníků u domu žalobkyně jsou na uliční fasádě patrny nejméně dvě trhliny táhnoucí se zpod parapetů pod okny. Po právní stránce hodnotil soud I. stupně věc takto: Aktivní legitimace žalobkyně je dána, neboť tvrzená škoda vznikla na jejím majetku, stejně jako pasivní legitimace všech žalovaných, zapojených do stavební činnosti, která měla škodu způsobit (vyřešeno závazně v prvním kasačním usnesení odvolacího soudu č. j. 59 Co 82/2021-426 ze dne datum, bod 8). Odpovědnost za škodu vzniklou stavební činností podle § 2926 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) je objektivní a nelze se jí zprostit. Není rozhodné, zda stavitel dodržel předepsané postupy, či nikoli; odpovídá tak či tak. Prokáže-li se vznik škody, je při zkoumání příčinné souvislosti namístě pouze úvaha, má-li škoda původ ve stavební činnosti a nepodílel-li se na ní také poškozený, popř. jakou měrou (§ 2916 o. z.). Po provedeném dokazování dospěl soud I. stupně k závěru, že odpovědnost žalovaných za vzniklou škodu není dána, neboť stavební činnost spojená s revitalizací adresa z podzimu 2014 (konkrétně dne datum) nebyla – pokud vůbec – jedinou a už vůbec ne hlavní příčinou vzniku škody žalobkyně – trhlin zdiva vedoucích k popraskání fasády, kterou žalobkyně požadovala kompletně obnovit, k čemuž si nechala zpracovat cenový odhad. Žalobkyně nikdy v průběhu řízení přesně nespecifikovala, jaké konkrétní trhliny měly být činností žalovaných způsobeny. Setrvávala na svém, že fasáda i vnitřní omítky byly zcela bez vad. To se však provedeným dokazováním ukázalo jako nemožné. I proto se od počátku jeví nepřiléhavě její požadavek na kompletní opravu fasády celého domu. tituly před jménem jméno FO zachytil fotograficky trhliny i na jižní fasádě (dvorní, odlehlé od komunikace, ke které přiléhá strana severní), přestože takový vliv činnosti žalovaných na dům žalobkyně vyloučili znalci jméno FO i znalecký ústav zcela. Příčinná souvislost tedy chybí i proto, že nelze rozlišit, které (povrchové) trhliny byly na domě už před rekonstrukcí a které až po. Potřebné se nepodařilo zjistit ani několikerým znaleckým zkoumáním. Nevyzní-li znalecké zkoumání jednoznačně ve prospěch tvrzení, že výlučnou (či převážnou) příčinou vzniklé škody je stavební činnost žalovaných, jako se stalo v projednávané věci, není možné žalobě (ani zčásti) vyhovět. I výsledek znaleckého zkoumání může vyznít nejistě, ať už z nedostatku vstupních podkladů či absence odborných metod, které by mohly přinést hmatatelný exaktně ověřitelný závěr. Odpoví-li znalec na soudem položené otázky „nevím“, „nemohu s jistotou potvrdit“, „mohlo se stát“, pak rozhoduje soud podle rozložení důkazního břemene a výsledek řízení jde k tíži toho, kdo tvrdil, leč spolehlivě neprokázal, což je v tomto případě žalobkyně. Poučována již v tomto směru soudem byla (viz jednání z datum) a k pokynu odvolacího soudu byl vypracován i revizní znalecký posudek znaleckého ústavu. Všechny v úvahu přicházející důkazní prostředky již byly v tomto řízení vyčerpány, úspěch však žalobkyni ani tak nepřinesly. Se závěry znalce tituly před jménem jméno FO se vypořádal znalecký ústav. Revizní posudek znaleckého ústavu připustil, že se některé existující trhliny mohly na fasádě žalobkyně prokreslit (jedině z uliční strany), nebyl však schopen toto nijak kvantifikovat ani rozlišit, které ano a které ne. Žalobkyně tak požaduje po žalovaných nahradit náklad údržby svého domu – odstranění závad, které před revitalizací bezpečně existovaly a během ní se mohly i nemusely více či méně projevit navenek. S takto důkazně postaveným žalobním žádáním však uspět nemůže. Soud I. stupně proto žalobu na náhradu škody spočívající v nákladech na opravu fasády, jakož i v nároku na úhradu nákladů na znalecký posudek zpracovaný před zahájením řízení zamítl. Ve věci neúspěšná žalobkyně byla podle § 142 odst. 1 o. s. ř. zavázána nahradit žalovaným náklady účelně vynaložené k bránění jejich práva, spočívající v odměně zvolených zástupců. K žalobkyní navrženému postupu podle § 142 odst. 3 o. s. ř. není vzhledem k výsledku řízení důvod a soud neshledal důvod ani k aplikaci § 150 o. s. ř. Ve věci nejsou dány žádné mimořádné okolnosti hodné zvláštního zřetele, které by měly jít k tíži úspěšných žalovaných.

3. Proti rozsudku podala žalobkyně odvolání, v němž namítá, že soud I. stupně nepřihlédl k ní tvrzeným skutečnostem nebo k ní označeným důkazům, ačkoliv k tomu nebyly splněny předpoklady /§ 205 odst. 2 písm. b) o. s. ř./, řízení je postiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci /§ 205 odst. 2 písm. c) o. s. ř./, soud I. stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním /§ 205 odst. 2 písm. e) o. s. ř./ a rozhodnutí soudu I. stupně spočívá na nesprávném posouzení věci /§ 205 odst. 2 písm. g) o. s. ř./. Žalobkyně namítala, že rozhodnutí soudu I. stupně je pro ni zcela překvapivé, neboť poté, co dal soud I. stupně žalobkyni 2× za pravdu a konstatoval, že právní základ žalobou uplatněného nároku je opodstatněný, tak následně, po změně soudce, bez jakéhokoli poučení, je žaloba zcela zamítnuta. Napadené rozhodnutí je navíc vnitřně rozporné, když na jedné straně nárok zcela zamítá a na druhé straně uvádí, že k poškození dojít mohlo. Napadené rozhodnutí dále nepřípustně omezuje žalobní návrh. Žalobkyně se domáhá škody způsobené stavební činností prováděnou žalovanými v rámci revitalizace náměstí, nikoli škody vzniklé k podzimu 2014 při výměně chodníků, nebo dokonce pouze škody vzniklé dne datum (body 46 a 43), jako to zcela neopodstatněně a nově tvrdí soud I. stupně. Je až zarážející, že veškeré důkazy potvrzující nárok žalobkyně, jsou důkazy, z nichž soud I. stupně nečiní žádné skutkové závěry, tyto nijak nehodnotí, nebo je ignoruje, zatímco dva znalecké posudky (jeden zaplacený žalovanými a druhý revizní) vykládá v co nejširším smyslu. Rovněž není žalobkyni známo, kdy a jak došlo k omezení žalobního nároku na pouhé poškození fasády domu, jak zcela nově tvrdí soud I. stupně (bod 44). Při vyčíslení škody sice žalobkyně vyšla z vyčíslení (opravy fasády) tituly před jménem jméno FO, to ale neznamená, že v důsledku toho požaduje nahradit pouze event. poškození fasády. Když žalobkyně zjistila, že činností žalovaných je poškozována její nemovitost, opakovaně na to upozornila žalované, ale tito nepřijali potřebná opatření, ač tak několikráte přislíbili. Na tomto místě je nutno připomenout objektivní odpovědnost žalovaných, v důsledku které dochází k obrácení důkazního břemene na žalované. Soud I. stupně opomenul zásadní důkazy či neprovedl žalobkyní navržené důkazy bez patřičného a přiléhavého odůvodnění (křížový výslech soudních znalců, výslech svědků, místní šetření), provedené důkazy nehodnotil a nečinil z nich žádné skutkové závěry (znalecký posudek tituly před jménem jméno FO, výpovědi svědků) a jeho závěry jsou v extrémním nesouladu se skutkovými zjištěními a provedenými důkazy. Soud I. stupně uvádí (bod 12, 13), že na fotografii je po zvětšení patrná trhlina, kdy fotografie byla zjevně pořízena v srpnu 2014. Předmětné hodnocení je spekulace, datum pořízení fotografie není známo, mohlo se jednat i o fotografie pořízení před opravou fasády v roce 2009, či o fotografie pořízení již po zahájení stavebních činností žalovaných. I za situace, kdy by na nemovitosti (vně) byly 2 trhliny, po provedení činnosti žalovaných se těchto trhlin na nemovitosti (vně i uvnitř) nacházelo mnohonásobně více. Jednotlivé dokumentace trhlin svědčí spíše o subjektivním náhledu dokumentujících osob než o skutečném vývoji poškození nemovitosti. Řádná dokumentace (pasportizace) ze strany žalovaných učiněna nebyla. Vznik poškození nemovitosti v době revitalizace náměstí potvrdili dva svědci, z jejich výpovědi soud neučinil žádná skutková zjištění a jejich výpověď bagatelizuje. Nutno dodat, že žalobkyně byla připravena na podporu svých tvrzení označit další svědky, což se s ohledem na soudem sdělený názor (odražený v prvních dvou rozsudcích ve věci) jevilo jako nadbytečné. Soudem nepřipuštěné svědectví jméno FO, který v roce 2009 prováděl opravu – vyčištění fasády domu žalobkyně z důvodu posprejování, může přitom hrát zásadní roli. Svědek ve svém čestném prohlášení uvádí, že v roce 2009 neměla fasáda domu jiné poškození než znečištění sprejem, které svědek odstraňoval, a fasádu po vyčištění fotograficky zdokumentoval. Nicméně i tyto fotografie byly soudem I. stupně odmítnuty a neprovedeny. První fotodokumentaci trhlin pak provedl tituly před jménem jméno FO (datum). Tento odborník na statistku prohlásil, že dům není staticky ohrožen, přesto soud I. stupně vychází z ničím nepodloženého tvrzení znalců, kteří se statikou budov primárně nezabývají a ani nemají oprávnění tuto posuzovat. Žalovaní k obhlídce nemovitosti přistoupili až datum, kdy došlo k prvotní dokumentaci, která měla být následně konfrontována dne datum. Kontrolní prohlídky se žalobkyně neúčastnila, trhliny nebyly řádně změřeny, ani nijak zaznačeny, aby se případné rozšíření dalo vůbec ověřit. Je tak otázka, zda ona kontrolní prohlídka vůbec proběhla. Další obhlídku a dokumentaci trhlin provádí v květnu a červnu 2015 znalec tituly před jménem adresa, který však vyznačuje trhliny další v místech, kde je tituly před jménem jméno FO nevyznačil. Laickým pozorováním nákresů tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO vyvstává otázka, jak je možné, že se tyto neshodují. Dále žalobkyně zpochybňuje věrohodnost znalce jméno FO, který byl objednán i zaplacen žalovanými, dále namítá, že znalci jméno FO a jméno FO nedostali možnost se k reviznímu znaleckému posudku vyjádřit (znalecký posudek znalce jméno FO soud I. stupně vůbec nehodnotil). Žalobkyně namítá rovněž podjatost znaleckého ústavu pro jeho poměr ke znalci jméno FO. Nemovitost žalobkyně před revitalizací náměstí nevykazovala vady, měla nově opravenou fasádu (rok 2009) a interiér byl po rekonstrukci (rok 2014). Jinými slovy řečeno, nemovitost nebyla viditelně poškozená. Je tedy jedno, zda se činností žalovaných vady na nemovitosti „pouze“ vykreslily, objevily, otevřely či znovu otevřely, neboť po činnosti žalovaných nemovitost vady viditelně vykazovala. Žalobkyně se po celou dobu domáhala odstranění tohoto poškození, tedy zapravení viditelných trhlin, natažení nové fasády, vymalování, tak aby nemovitost byla ve stavu jako před revitalizací náměstí. Dnes je na nemovitosti nová fasáda z května 2023. Za více než dva roky se na nemovitosti neprojevily žádné vady. Žalobkyně má za to, že rozsudek je v důsledku nepřípustné změny žalobního nároku žalobkyně ze strany soudu I. stupně absolutně nepřezkoumatelný. Žalobkyně tvrdí, že všechny znalecké posudky připouští, že nebýt činnosti žalovaných ke škodnímu následku by v rozhodné době nedošlo. Žalobkyni není zřejmé, z čeho soud I. stupně v bodě 44 uzavírá, že provedeným dokazováním se ukázalo jako nemožné, že fasáda i vnitřní omítky byly zcela bez vad. Žalobkyně doložila, že byla provedena jak oprava fasády, tak i výmalba vnitřních prostor, viditelné poškození tak na nemovitosti nebylo. Přinejmenším fasáda nebyla popraskaná ani předtím, o čemž svědčí prohlášení jméno FO. Žalobkyně poukazuje na logický rozpor v posudcích znalců právnická osoba jméno FO, kteří tvrdí, že ověřit příčinu vzniku poškození v činnosti žalovaných nelze, současně však tvrdí, že příčina vzniku je jiná než právě činnost žalovaných. Soud I. stupně svůj závěr staví na posudku znalce jméno FO, který se (nepřekvapivě) staví na stranu svého kolegy, soudem neustanoveného znalce jméno FO. Přitom sám soud upozorňuje, že znalecký posudek znalce jméno FO není nadřazen ostatním ve věci zpracovaným znaleckým posudkům, ale že se k němu přiklonil. Předmětný znalecký posudek však nevysvětluje, jak je možné, že k poškození domu žalobkyně došlo zrovna v době stavební činnosti žalovaných. Žalobkyně zpochybňuje pravdivost závěrů znalců ohledně podloží domu i ohledně vlivu umístění domu v záplavové oblasti i ohledně toho, že stavební činnost žalovaných nebyla příčinou vzniku poškození jejího domu. Soud I. stupně pochybil, pokud žalobkyni uložil povinnost nahradit náklady řízení a nepostupoval dle § 142 odst. 3 o. s. ř. Nárok žalobkyně byl založen na posouzení odborné otázky – na znaleckém posudku. V projednávané věci bylo zpracováno hned několik znaleckých posudků, jejichž závěry z větší části dávaly žalobkyni za pravdu. Jeví se jako nespravedlivé až kruté ukládat žalobkyni povinnost k náhradě nákladů řízení ve výši 867 116 Kč, která téměř trojnásobně převyšuje předmět sporu. Žalobkyně neurčila výši částky svévolně, ale v dobré víře vycházela z vyčíslení odborníka. Není chybou žalobkyně, že řízení není skončeno ani po devíti letech. Soud I. stupně vycházel z nesprávné tarifní hodnoty sporu. Uplatnil-li žalobce spolu s pohledávkou na náhradu škody též náklady spojené s jejím uplatněním, jde toliko o příslušenství pohledávky, nikoliv o další pohledávku se samotným skutkovým základem. Předmětem sporu je náhrada škody ve výši 323 070 Kč, ve zbytku jde o příslušenství. Za nemorální lze považovat i uložení povinnosti hradit náklady znalečného ohledně znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO, neboť pochybil soud I. stupně, pokud tohoto znalce v rozporu s pokynem odvolacího soudu ustanovil, aniž šlo o revizní znalecký posudek.

4. V doplnění odvolání žalobkyně navrhla provedení důkazu vyjádřením statika tituly před jménem jméno FO. Dále žalobkyně namítla, že vypracováním revizního znaleckého posudku pověřil soud I. stupně adresa který pověřil tituly před jménem právnická osoba, tituly za jménem, adresa Tato osoba však reálně znalecký posudek nezpracovala a na jeho zpracování se ani nijak nepodílela. Znalecký posudek zpracovávali jiné osoby. Soud I. stupně proto neměl námitku podjatosti znaleckého ústavu zamítnout pro opožděnost. Odmítnutím námitky podjatosti a nepřipuštěním dotazů na tituly před jménem jméno FO ve vztahu k prokázání či vyvrácení jeho podjatosti zatížil soud I. stupně řízení vadou, navíc citelně zasáhl do práva žalobkyně na spravedlivý proces. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

5. Žalovaný 1) se k odvolání žalobkyně vyjádřil tak, že s ním v celém rozsahu nesouhlasí a považuje napadené rozhodnutí za věcně správné. Po provedeném dokazování dospěl soud I. stupně ke správnému závěru, tedy že odpovědnost žalovaných za vznik tvrzené škody dána není, neboť stavební činnost související s revitalizací adresa na podzim roku 2014 nebyla příčinou vzniku škody, jíž žalobkyně spatřuje v trhlinách zdiva vedoucích k popraskání fasády, jejíž kompletní obnovy se domáhala. Z provedeného dokazování nepochybně vyplynulo, že trhliny ve zdivu domu žalobkyně musely existovat již před zahájením revitalizace náměstí. Pokud tedy byly existující trhliny v minulosti zapraveny, mohlo v důsledku stavební činnosti žalovaných dojít nanejvýš k jejich opětovnému prokreslení či zvýraznění, nešlo však o příčinu jejich vzniku. Nově předložený důkaz žalobkyně, jímž je vyjádření statika tituly před jménem jméno FO ze dne datum, je třeba uvést, že se jedná o důkazní prostředek předložený až po koncentraci řízení, k němuž nelze přihlížet. Žalovaný 1) navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně potvrdil.

6. Žalovaná 2) se k odvolání žalobkyně vyjádřila tak, že je považuje za nedůvodné, jelikož rozsudek není zatížen žádnými vadami. Žalovaná 2) odmítá, že by rozsudek byl pro žalobkyni překvapivý, neboť předchozí mezitímní rozsudky byly odvolacím soudem pro fatální vady zrušeny. Není pravdou, že by byl rozsudek soudu I. stupně vnitřně rozporný, pokud byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta a zároveň bylo připuštěno, že některé již dříve existující trhliny mohly být stavební činností žalovaných „otevřeny“. Žalobkyně nebyla za celou dobu řízení schopna prokázat, jaké trhliny měly být otevřeny. Z revizního posudku vyplývá, že primárním důvodem vzniku či otevření trhlin byly důvody na straně žalobkyně, nikoliv činnost žalovaných. Rozsudek neomezuje žalobní návrh. Bylo povinností žalobkyně tvrdit konkrétní jednání žalovaných (nikoliv zcela nekonkrétně uvést, že se jednalo o „revitalizaci náměstí“), které způsobilo škodu, a vymezit, jaká konkrétní škoda jí byla způsobena. Tuto povinnost však žalobkyně nesplnila. Je zcela logické, že se soud I. stupně přiklonil k reviznímu znaleckému posudku, a to s ohledem na rozpornost dosud zpracovaných znaleckých posudků, kterou se nepodařilo jinak odstranit. Žalovaná 2) se dále vyjádřila k jednotlivým odvolacím námitkám žalobkyně tak, že je nepovažuje za relevantní. Naopak dle 2. žalované se žalobkyně snaží překrucovat jednotlivé skutečnosti a z těchto vyvozovat absurdní závěry. Žalovaná 2) navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně potvrdil.

7. Žalovaná 3) se k odvolání žalobkyně vyjádřila tak, že je neshledává důvodným. Žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně příčinné souvislosti mezi činností žalovaných a škodou na domě žalobkyně, ba dokonce byla v řízení taková příčinná souvislost vyloučena. Proto byla v řízení neúspěšná, žádný argument uvedený v odvolání na této jednoduché skutečnosti nic nemění. Rozhodnutí nemůže být pro žalobkyni překvapivé, a to s ohledem na vzájemně si odporující znalecké posudky. Pokud jde o náklady řízení, žalobkyně, byť si s ohledem na závěry posudků tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO musela být vědoma spornosti nároku, vždy umanutě trvala na žalované částce a odmítala pokusy o smír (poslední dokonce ze dne datum) Konečná výše nákladů řízení je pouze důsledkem postoje žalobkyně, která naprosto nereflektovala důkazní situaci. Soud I. stupně v žádném případě neomezil nárok žalobkyně, rozhodl o celém předmětu řízení tak, jak jej vymezila sama žalobkyně. Na tomto místě je nutno důrazně odmítnout, že by snad žalobkyně požadovala jen „zamalování“ trhlin či jiné jejich „zneviditelnění“. Čeho se žalobkyně domáhala, vyplývá jasně ze znění žaloby, především pak z částky, kterou žalobkyně požadovala a která se odvíjela od vyčíslení „sanace popraskané fasády“. Z tohoto vyčíslení se podává, že se mělo jednat o úplné a definitivní odstranění trhlin (nikoliv jejich zamalování). Příčinná souvislost mezi činností žalovaných a vzniklou škodou v podobě vzniku trhlin na fasádě domu nebyla prokázána.

8. Krajský soud v Brně - pobočka ve Zlíně jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“), po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), k tomu legitimovaným subjektem – účastníkem řízení (§ 201 o. s. ř.), kdy jde o rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř. a contrario), a odvolání obsahuje způsobilé odvolací důvody, přezkoumal rozhodnutí soudu I. stupně, jakož i řízení jeho vydání předcházející (§ 212a odst. 1, 5 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání převážně důvodné není.

9. Soud I. stupně dostatečným způsobem zjistil skutkový stav, a to v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí, skutková zjištění podřadil pod odpovídající právní normy a rovněž proti jeho právnímu hodnocení nelze ničeho namítat. Odvolací soud se se skutkovými i právními závěry soudu I. stupně ztotožňuje. Na výstižné odůvodnění rozsudku soudu I. stupně lze pro stručnost odkázat.

10. Odvolací soud neprovedl důkaz listinami (vyjádření statika, sdělení malířského mistra) předloženými žalobkyní k odvolání, neboť se jedná o nové důkazy, které nebyly uplatněny před soudem I. stupně a nejedná se o žádnou z výjimek dle ustanovení § 205a o. s. ř.

11. K odvolacím námitkám žalobkyně uvádí odvolací soud následující: Předně se nelze ztotožnit s námitkou, že rozhodnutí soudu I. stupně je zcela překvapivé. Nepředvídatelným, resp. překvapivým, je takové rozhodnutí, které nebylo možno na základě zjištěného skutkového stavu věci, postupu odvolacího soudu a dosud přednesených tvrzení účastníků řízení předvídat. Tak je tomu tehdy, když odvolací soud (oproti soudu I. stupně) posuzoval skutečnost, kterou žádný z účastníků řízení nikdy netvrdil či nepopíral, popř. která nebyla předmětem posuzování soudu prvního stupně (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. 22 Cdo 3071/2024). Z pohledu shora citované judikatury nemůže být napadené rozhodnutí pro žalobkyni překvapivým, neboť „překvapivost“ (nepředvídatelnost) rozhodnutí nezakládá pouze to, že soud I. stupně dvakrát žalobě co do základu vyhověl (ostatně oba mezitímní rozsudky byly odvolacím soudem pro vady zrušeny). Rozhodnutí soudu I. stupně se nezakládá na skutečnosti, kterou by žádný z účastníků nikdy netvrdil či nepopíral, popř. která by nebyla předmětem dokazování. Žalovaní opakovaně namítali, že není dána příčinná souvislost mezi jimi realizovanou stavební činností a škodou, která žalobkyni vznikla, popř. že škoda tvrzená žalobkyní vůbec nevznikla. K této otázce pak bylo zaměřeno veškeré dokazování. Soud I. stupně poté, co jeho poslední rozhodnutí bylo zrušeno, postupoval dle pokynů odvolacího soudu a nechal zpracovat revizní znalecký posudek, který vyzněl pro žalobkyni nepříznivě. Rozhodnutí soudu I. stupně tak zcela jistě není rozhodnutím překvapivým (nepředvídatelným) z pohledu ustálené judikatury.

12. Odvolací soud nesouhlasí ani s námitkou žalobkyně, že by napadené rozhodnutí nepřípustně omezovalo žalobní návrh. Žalobkyně žalobou velmi obecně specifikovala poškození svého domu spočívající v popraskání fasády a vnitřních omítek schodiště v NP předmětného domu (viz žaloba, která nebyla nikdy změněna) a požadovala nahradit škodu spočívající v nákladech na opravu fasády celého domu (sanace trhlin) ve výši 323 070 Kč, tento žalobní návrh žalobkyně nijak nemodifikovala (nerozšířila) a o tomto nároku také soud I. stupně rozhodl. Je věcí žalobkyně, jakou škodu požaduje po žalovaných uhradit, pokud se rozhodla požadovat po žalovaných pouze náhradu nákladů na opravu fasády, rozhodl soud I. stupně správně pouze o tomto nároku, což nelze považovat za „omezování“ žalobního návrhu.

13. Žalobkyně v žalobě uvedla, že škoda spočívající v popraskání fasády a vnitřních omítek domu jí byla způsobena stavební činností žalovaných při revitalizaci adresa (konkrétně při rekonstrukci pěších komunikací, parkovacích stání a silniční komunikace), která probíhala v období od října 2014. Žalobkyně v žádném svém podání ani u jednání nevymezila časové období, kdy předmětné práce probíhaly, resp. kdy docházelo k hutnění povrchů (a tedy k silným vibracím, které měly dle žalobkyně poškození její nemovitosti způsobit). Žalovaný 2) sdělil, že práce s odstraňováním zámkové dlažby a podkladu v blízkosti domu žalobkyně byly zahájeny datum, chodník byl dokončen k datum, práce na opravě silnice probíhaly od března do května 2015.

14. Z provedeného dokazování pak vyplývá, že se započetím prací na chodnících došlo datum (viz oznámení o zahájení prací na č. l. 351), dne datum na kontrolním dni stavby (viz č. l. 503) sdělil manžel žalobkyně jméno FO, že „dne datum ve svém domě i ordinaci paní jméno FO zaznamenal silné otřesy způsobené stavební činností“, přičemž žalovaný 1) přislíbil zajistit prohlídku nemovitosti žalobkyně statikem. Dopisem ze dne datum (č. l. 185) sdělila žalobkyně žalovanému 1), že před pokládkou dlažby chodníku spravovali podloží pracovníci stavebním strojem, který při pěchování půdy způsoboval tak velké otřesy, že v důsledku této činnosti popraskalo zdivo jejího domu a opadla na některých místech omítka. Dopisem ze dne datum (č. l. 186) sdělila žalobkyně žalovanému 1), že z důvodu nešetrného hutnění materiálu došlo ke zjevnému poškození zdí a omítek jak v interiéru, tak i na fasádě z venkovních stran. Dne datum informoval telefonicky manžel žalobkyně 1. žalovaného, že jim v okně praskla tabulka skla důsledkem vibrace (viz zápis z 9. kontrolního dne stavby č. l. 500). Skutkový závěr soudu I. stupně o tom, že k hutnění povrchů při rekonstrukci chodníků (a k vibracím v okolí domu žalobkyně) došlo již v listopadu 2014 a že žalobkyně oznámila tvrzená poškození fasády a vnitřních omítek již v listopadu 2014, je tak správný a nelze v tom spatřovat „omezování“ žalobního nároku. Z provedeného dokazování vyplývá, že v důsledku hutnění povrchů v souvislosti s opravou silniční komunikace oznámil manžel žalobkyně, že praskla tabulka skla, přičemž poškození skla není předmětem tohoto řízení, jak uvedl již soud I. stupně. Z dokazování dále vyplývá, že v období od datum, kdy byla provedena 1. prohlídka domu žalobkyně statikem tituly před jménem jméno FO, do datum, kdy byla provedena 2. prohlídka domu žalobkyně statikem tituly před jménem jméno FO, nedošlo na nemovitosti žalobkyně, co se týče popraskání fasády a vnitřních omítek, k žádným podstatným změnám. Lze tedy uzavřít, že trhliny na fasádě domu žalobkyně (eventuelně na vnitřních omítkách u schodiště) byly zachyceny již v listopadu 2014 a poté se nijak významně nezměnily, nemohly být tudíž způsobeny při stavebních pracích realizovaných na jaře roku 2015. Jedná se o skutkový závěr soudu I. stupně, který je souladný s provedeným dokazováním, nikoliv „omezováním“ žalobního návrhu (viz bod 48 odůvodnění napadeného rozhodnutí).

15. Úprava objektivní odpovědnosti za škodu způsobenou na nemovitosti zakotvená v § 2926 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, (dále jen „o. z.“), zakládá absolutní odpovědnost, tj. bez možnosti zproštění se odpovědnosti (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 3704/2021 ze dne datum). Předpoklady vzniku povinnosti nahradit škodu jsou: 1. provádění nebo zajišťování prací, 2. vznik škody na nemovité věci a 3. příčinná souvislost mezi nimi. Splnění všech uvedených předpokladů prokazuje poškozený. Žalobkyně se proto mýlí, pokud dovozuje, že v důsledku objektivní odpovědnosti žalovaných dochází k obrácení důkazního břemene na žalované. Naopak, je to žalobkyně, kdo musí prokázat, že příčinou tvrzeného poškození byla právě stavební činnost realizovaná žalovanými (o tom byla také žalobkyně poučena soudem I. stupně).

16. Odvolatelka dále polemizuje s hodnocením důkazů soudem I. stupně a namítá, že soud I. stupně opomenul zásadní důkazy (nezohlednil některé provedené důkazy, např. výslech svědků), či neprovedl žalobkyní navržené důkazy bez patřičného odůvodnění (křížový výslech soudních znalců, výslech svědků, místní šetření), provedené důkazy nehodnotil a nečinil z nich žádné skutkové závěry (znalecký posudek tituly před jménem jméno FO, výpovědi svědků) a jeho závěry jsou v extrémním nesouladu se skutkovými zjištěními a provedenými důkazy.

17. Odvolací soud nemůže souhlasit s tvrzením žalobkyně, že by soud I. stupně „zásadní důkazy opomenul“. Žalobkyně (s výjimkou výslechu svědků) neuvádí, které důkazy by to měly být. Pokud jde o výslech svědků, svědci navržení žalobkyní (konkrétně jméno FO a tituly před jménem jméno FO) byli soudem I. stupně vyslechnuti, a jejich výpovědí se soud I. stupně zabýval (srov. bod 14 a 34 rozsudku), přičemž srozumitelně a přiléhavě vysvětlil, proč z jejich výpovědi ničeho podstatného nezjistil. Odvolací soud pouze doplňuje, že pokud svědek jméno FO uvedl, že si „nevšiml žádných prasklin či trhlin“, pak to ještě neprokazuje, že trhliny zde objektivně (před zahájením prací) nebyly, když praskliny tloušťky 0,5 mm nemusí být laikovi na první pohled patrné. O tom svědčí i samotná výpověď jmenovaného svědka, který uvedl, že v době rekonstrukce (podle něj chodníku) si všiml prasklé okenní tabulky… jiných prasklin zvnitřku či vnějšku objektu si nevšiml (ačkoliv v době, kdy praskla okenní tabule, již praskliny na fasádě dle tvrzení žalobkyně byly). Výpověď svědkyně tituly před jménem jméno FO nepovažuje odvolací soud za věrohodnou (ať už z důvodu plynutí času, případně z důvodu vztahu k žalobkyni), neboť ačkoliv svědkyně prohlásila, že před rekonstrukcí náměstí z vnějšku ani z vnitřku nebyly žádné praskliny ani trhliny, je tato její výpověď v rozporu s jinými objektivními důkazy, zejména s fotografiemi popsanými v bodě 12 a 13 rozsudku soudu I. stupně, jakož i se závěry znaleckých posudků, které se shodují na tom, že minimálně trhliny ve dvorní (jižní) straně fasády se vyskytovaly na fasádě dávno před rekonstrukcí náměstí.

18. Pokud žalobkyně namítá, že soud I. stupně ignoroval video z datum, pak je pravdou, že ačkoliv žalobkyně navrhla provedení tohoto videa k důkazu, soud I. stupně tento důkazní návrh opomenul (neprovedl jej, ani se s ním v rozsudku nevypořádal). Odvolací soud má však za to, že tato vada nemohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci samé. Předmětné video, které bylo součástí (přílohou) znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO, sloužilo totiž především jako podklad pro znalecké zkoumání a soud nemohl z videa samotného učinit žádná pro věc významná skutková zjištění (kromě toho, že datum probíhalo hutnění opravované silniční komunikace vedle domu žalobkyně vibrační deskou, což však samo o sobě sporné mezi účastníky není). Navíc video bylo pořízeno až v době hutnění povrchu silnice, kdy již většina trhlin vně i uvnitř domu dle žalobkyně existovala.

19. Odvolací soud nemá důvod pochybovat o tom, že fotografie popsané v bodech 12 a 13 odůvodnění napadeného rozhodnutí pocházejí z doby před rekonstrukcí náměstí. Konkrétně fotografie č. 120 jpg (CD v příloze č.l. 79) byla pořízena v době stavby vodovodu, která probíhala v srpnu 2014, což je z fotografie přímo patrné. Druhou fotografii lze časově zařadit před listopad 2014 z toho důvodu, že je na fotografii zachycena původní dlažba chodníku. Nejedná se tedy v žádném případě o „spekulace“ soudu I. stupně, jak tvrdí žalobkyně. Předmětné fotografie pak prokazují, že trhliny na fasádě domu žalobkyně v daných místech byly již před započetím prací na opravě chodníků a komunikací.

20. Pokud soud I. stupně zamítl návrh žalobkyně na provedení dokazování opětovným výslechem znalců tituly před jménem jméno FO, tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO, Ph.D, jakož i návrh na místní šetření, pak se v odůvodnění rozsudku vypořádal s tím, proč navržené důkazy neprovedl (viz body 39 a 40 rozsudku), a nelze přisvědčit žalobkyni, že by tak učinil bez patřičného a přiléhavého odůvodnění.

21. Pokud soud I. stupně nehodnotil znalecký posudek tituly před jménem jméno FO, pak již z odůvodnění zrušovacího usnesení Krajského soudu v Brně - pobočka ve Zlíně ze dne datum, č. j. 59 Co 18/2024-677 je patrné, že předmětný posudek vykazuje vady a je nepřezkoumatelný (viz bod 17 odůvodnění). Z posudku není patrné, jakým způsobem dospěl znalec k prezentovaným závěrům a není jej možno považovat za komplexní, neboť se nezabývá stavem objektu, jeho stářím, konstrukčním řešením, jeho opakovanými přestavbami či nástavbami, opravami, ani podložím apod., ačkoliv jde o skutečnosti významné (jak vyplývá nejen ze znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO, znaleckého ústavu, ale též ze znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO). Znalec v posudku uvedl, že první prohlídku domu žalobkyně uskutečnil dne datum bez účasti stran a při této prohlídce provedl měření trhlin na uliční fasádě s tím, že šířka trhlin je do 0,5 mm. Znalec však neuvádí, kolik trhlin takto „změřil“, jaká je jejich délka, kde přesně se vyskytují, nepřikládá žádné fotografie. Následně znalec pouze lakonicky sděluje, že umístění, tvar a směr trhlin v ploše fasády potvrzuje, že trhliny vyvolala seismicita pocházející z dynamických účinků použitých hutnících strojů, není však vůbec zřejmé, jakým způsobem (jakou metodou) znalec k takovému závěru dospěl. Dále znalec sdělil, že „účinky nestejnoměrného sedání objektu vylučuje, protože převážně svislé trhliny nejsou pro stejnoměrné sedání stavebního objektu typické, když pro stejnoměrné sedání základů zděných objektů jsou typické trhliny jdoucí pod úhlem 45º (popř. 60º), které nenašel“. Nicméně již ze zákresu tituly před jménem jméno FO je zřejmé, že na domě jsou nejen svislé trhliny, ale též trhliny šikmé či vodorovné. Pokud jde o druhé šetření realizované znalcem dne datum, z obsahu posudku není vůbec patrné, jakým způsobem při prohlídce znalec postupoval a co zjistil. Znalec uvedl: „Na vnitřních omítkách se vyskytují téměř vlasové trhliny, které jsou malířem opravené sádrou a zatřené malbou. Od paní žalobkyně se znalci dostalo vysvětlení, že celý interiér byl znovu po roce 2016 vymalovaný a trhliny byly vyspravené správkovou maltou s vysokou plasticitou“. Z uvedeného však není zřejmé, zda v interiéru domu v době prohlídky trhliny byly či nikoliv. Odvolací soud proto uzavírá, že znalecký posudek je natolik vadný (nepřezkoumatelný a vnitřně rozporný), že soud I. stupně nepochybil, pokud z něj nevycházel a nečinil z něj žádné závěry. Vady posudku nebyly odstraněny ani výslechem znalce. Navíc tento znalecký posudek byl zpracován zcela nadbytečně (dle pokynu odvolacího soudu měl být zpracován revizní znalecký posudek, nikoliv další znalecký posudek).

22. Žalobkyně namítá, že soud I. stupně nepřipustil svědectví jméno FO, který v roce 2009 prováděl opravu fasády domu žalobkyně. Odvolací soud předně podotýká, že žalobkyně neučinila návrh na provedení důkazu svědeckou výpovědí jméno FO, a proto nemohl být tento důkaz soudem I. stupně provedený. Nicméně z vyjádření jméno FO, které je součástí doplnění znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO (viz č. l. 281), vyplývá, že v roce 2009 při opravě fasády domu žalobkyně byly vyspraveny vlásečnicové praskliny (ne spáry) na běžné fasádě s tím, že hlavním účelem opravy bylo sjednocení barvy fasády. I z předmětného vyjádření tedy plyne, že na fasádě domu žalobkyně se v roce 2009 vyskytovaly vlásečnicové praskliny fasády, které byly pouze malířsky zapraveny, což vyvrací tvrzení žalobkyně, že její dům byl před započetím revitalizace náměstí bez jakýchkoliv prasklin (trhlin).

23. Žalobkyně tvrdila, že před započetím stavebních prací (zejména hutnících prací) byla fasáda jejího domu i vnitřní omítky bez jakýchkoliv vad (trhlin, prasklin, poškození) a že praskliny na fasádě či vnitřních omítkách kolem schodiště vznikly až v důsledku stavební činnosti realizované žalovanými. Toto její tvrzení však bylo spolehlivě vyvráceno jak fotografiemi (viz bod 12), tak shora popsaným vyjádřením jméno FO, které je součástí znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO, tak zejména revizním znaleckým posudkem znaleckého ústavu, podle kterého trhliny na domě č. p. se vyskytovaly již před stavebními pracemi při revitalizaci náměstí. Vznik těchto trhlin byl dle revizního znaleckého posudku zapříčiněn více faktory, mezi které patří přirozené rodné přijmení materiálů, zatížení vynucenou deformací od sedání základových konstrukcí a od rozdílného dotvarování a smršťování zdiva jednotlivých stěn, u kterých v průběhu existence domu v důsledku prováděných přestaveb docházelo ke změnám silového i deformačních zatížení. Tyto trhliny byly sice povrchově opravovány, avšak účinná oprava trhlin scelením zdiva nebyla provedena. Protože v létě 2014 bylo provedeno nové vymalování místností nadzemních podlaží, byly trhliny na vnitřních omítkách zamalované. Znalecký ústav shrnul, že příčinou vzniku trhlin na domu žalobkyně byl technický stav domu. Poškození domu trhlinami vzniklo kombinací nepřiznivých vlivů (záplavová oblast s vysokou hladinou podzemní vody, podloží písčitý jíl, stáří domu, proběhlé přestavby). Při hutnění podlaží a podkladních vrstev chodníku i jiných stavebních pracích, které se prováděly v těsné blízkosti domu, byly uplatněny standardní technologické postupy a nic nedokazuje, že by docházelo k nadlimitní hodnotě dynamického zatížení. Vzhledem k poměrně značné citlivosti letitými trhlinami porušeného zdiva však nelze vyloučit, že v souvislosti s pracemi, při nichž byly použity vibrační lišty, mohlo dojít k prokreslení zatřených trhlin (trhliny by se bez stavebních prací projevily později) a k otevření či zvýraznění původních, méně zřetelných, trhlin na fasádách. Jak doplnil znalecký ústav u jednání, „dům byl prostoupen trhlinami, to je stoprocentní, o tom nelze pochybovat. Činností žalovaných mohlo dojít k prohloubení a zviditelnění trhlin, ale ty trhliny tam byly“ a dále uvedl, že „kdyby byl dům v pořádku, žádné trhliny by se neprokreslily“.

24. Ze shora uvedeného ovšem vyplývá, že stavební činnost realizovaná žalovanými 2) a 3) nebyla hlavní a podstatnou příčinou vzniku trhlin, neboť trhliny byly na domě žalobkyně již před zahájením stavební činnosti (i když uvnitř domu byly trhliny zapravené). Stavební činnost žalovaných mohla vést pouze k obnovení zamalovaných trhlin na vnitřních omítkách, či „možná“ k otevření a zvýraznění původních trhlin na fasádě. Jinými slovy řečeno, stavební činnost žalovaných 2) a 3) vedla pouze ke zvýraznění již existujících trhlin a nebyla hlavní a podstatnou příčinou vzniku trhlin, není tudíž dána příčinná souvislost mezi stavební činností žalobkyně a vznikem poškození. Závěr soudu I. stupně, že odpovědnost žalovaných není dána, je proto správný.

25. Odvolací soud nemá důvod pochybovat o správnosti revizního znaleckého posudku, v němž je jasně a srozumitelně vysvětleno, k jakým závěrům znalecký ústav dospěl a z jakých podkladů tyto závěry vyvodil. Revizní znalecký posudek se podrobně vypořádal se znaleckými posudky tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, vysvětlil, proč považuje znalecký posudek tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, za výstižnější a poukázal na rozpornost závěrů tituly před jménem jméno FO. Odvolací soud má ve shodě s revizním znaleckým posudkem za to, že znalecký posudek tituly před jménem jméno FO neobstojí již z toho důvodu, že je v něm uvažováno s jiným podložím, než které bylo zjištěno následně provedenou sondou přímo v domě žalobkyně. Z toho pohledu tak není možné považovat znalecký posudek tituly před jménem jméno FO za úplný, a to stejné platí i o posudku tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO (tyto posudky stav domu vůbec nezohlednily). Navíc tituly před jménem adresa v posudku vychází z tvrzení žalobkyně (které bylo v průběhu řízení vyvráceno), že před zahájením stavebních prací byl předmětný dům bez jakýchkoliv vad (trhlin) a trhliny vznikly až v důsledku stavební činnosti žalovaných 2) a 3). Revizní znalecký posudek byl přitom porovnán i s ostatními důkazy (zejm. fotografiemi zachycujícími stav fasády domu žalobkyně před zahájením stavebních prací, zápisy z kontrolních dnů, statickým posouzením tituly před jménem jméno FO), přičemž odvolací soud uzavírá, že je s těmito dalšími důkazy v souladu (na rozdíl od posudku tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO). Např. ze statického posudku tituly před jménem jméno FO vyplývá, že tento uskutečnil prohlídku domu žalobkyně krátce po provedených pracích na chodnících (tj. datum a následně dne datum) a dospěl k závěru, že trhliny na fasádách mají dlouhodobý charakter (neboť lom omítky v trhlinách je začerněn dlouhodobě usazovaným prachem) a jsou způsobeny převážně nerovnoměrným poklesem základů. Není tedy opodstatněná námitka žalobkyně, že soud I. stupně vycházel pouze z revizního znaleckého posudku a jiné důkazy pominul a že hodnotil důkazy „svévolně“. Hodnocení důkazů provedené soudem I. stupně je komplexní, soud I. stupně hodnotil důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a vysvětlil také, proč z některých provedených důkazů skutková zjištění neučinil.

26. Pokud žalobkyně namítá, že se neshoduje zakreslení trhlin ve fasádě domu provedené ve statickém posudku tituly před jménem jméno FO se zakreslením trhlin ve fasádě tak, jak je provedl tituly před jménem adresa, čímž zpochybňuje věrohodnost tituly před jménem jméno FO, pouhým srovnáním předmětných zákresů je zřejmé, že šlo o subjektivní zachycení trhlin, které se však víceméně u obou znalců shoduje (některé trhliny jsou navíc v náčrtu tituly před jménem jméno FO a některé jsou navíc v náčrtu tituly před jménem jméno FO). V žádném případě to však nesvědčí o nevěrohodnosti tituly před jménem jméno FO či jeho náčrtu.

27. Ačkoliv byly vnitřní prostory domu před poměrně krátkou dobou vymalovány (v roce 2024), z revizního znaleckého posudku vyplývá, že trhliny se uvnitř domu objevují opětovně (viz obrázky č. 33 až 40 revizního znaleckého posudku), což jen podporuje závěry revizního znaleckého posudku o tom, že trhliny v domě (vně i uvnitř) se vyskytují dlouhodobě, vždy jsou zapraveny pouze malířským způsobem a po určité době se znovu projeví.

28. Pokud žalobkyně zpochybňuje odborné závěry revizního znaleckého posudku ohledně podloží, na němž je dům postaven, odvolací soud jen připomíná, že nemůže přezkoumávat odborné závěry znalce. Pokud se však znalecký ústav přiklonil k závěrům znalce jméno FO, který vycházel z přesnějších laboratorních zkoušek (naproti tomu znalec jméno FO vycházel pouze z vizuálního zkoumání podloží), nelze závěrům znaleckého ústavu ničeho vytýkat (takové závěry jsou zcela logické). Vzhledem k tomu, že sonda byla provedena v domě žalobkyně a obsah sondy byl podroben laboratornímu zkoumání (viz znalecký posudek č. l. 240), nelze přisvědčit žalobkyni, že by ze strany znalců právnická osoba jméno FO šlo o pouhé domněnky.

29. Námitky žalobkyně, že revizní znalecký posudek zpracovala jiná než ustanovená osoba, rovněž nejsou důvodné. Usnesením Okresního soudu v Kroměříži ze dne datum, č. j. 18 C 249/2016-701 soud ustanovil znalecký ústav a poněkud nadbytečně uvedl, že vypracováním revizního znaleckého posudku je znaleckým ústavem pověřen tituly před jménem právnická osoba, tituly za jménem, adresa Vycházel přitom zřejmě z předchozí e-mailové komunikace, v níž znalecký ústav předběžně sdělil soudkyni, že znalecké posouzení bude zpracovávat odborné pracoviště adresa kde je vedoucím tituly před jménem právnická osoba, který určí konkrétního zpracovatele. Je zcela na znaleckém ústavu, kterou konkrétní osobu (či osoby) určí jako zpracovatele znaleckého posudku (soud nemůže znaleckému ústavu do této pravomoci nijak zasahovat). Znalecký ústav (konkrétně zmíněný vedoucí adresa) pověřil zpracováním znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem a tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, které současně označil jako osoby, které mohou znalecký posudek stvrdit, doplnit nebo vysvětlit jeho obsah. Pokud tedy znalecký posudek zpracovaly shora uvedené osoby jako osoby pověřené znaleckým ústavem, bylo postupováno v souladu se zákonem a znaleckému ústavu nelze ničeho vytknout.

30. Odvolací soud neshledal důvodnou námitku žalobkyně, že revizní znalecký posudek byl zpracován vyloučeným znaleckým ústavem, a to pro poměr zpracovatele znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, ke zpracovateli přezkoumávaného znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem Odvolací soud má (ve shodě se soudem I. stupně – viz usnesení ze dne datum, č. j. 18 C 249/2016-727) za to, že ze samotné skutečnosti, že znalec jméno FO, zpracovávající přezkoumávaný posudek vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, působí současně v instituci jmenované k revizi jako znalecký ústav, nelze dovozovat, že by měl znalecký ústav (či jím pověřený tituly před jménem jméno FO) osobní zájem na výsledku řízení. Ostatně sama žalobkyně netvrdí žádný osobní vztah znalců právnická osoba jméno FO, případně ekonomickou závislost znaleckého ústavu (či tituly před jménem jméno FO) na znalci jméno FO, pouze poukazuje na vzájemnou kolegialitu obou znalců. Jak vyplývá z vyjádření znaleckého ústavu (č. l. 840 spisu), tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, je adresa, zatímco tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem a tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, jsou zařazeni na ústavu právnická osoba, tudíž tituly před jménem právnická osoba tituly před jménem jméno FO, ani tituly před jménem jméno FO nemají společné pedagogické, publikační nebo projektové aktivity, jejich kanceláře jsou umístěny dokonce v jiných budovách. Rozhodně nelze hovořit o tom, že by jejich vzájemný kolegiální vztah byl tak těsný, že by šlo uvažovat o podjatosti. Odvolací soud shrnuje, že žalobkyně netvrdí konkrétní okolnosti, ze kterých by mohlo být usuzováno na poměr znaleckého ústavu k věci, k účastníkům řízení či jejich zástupcům, ani se takové okolnosti z obsahu spisu nepodávají.

31. Bezpředmětné jsou námitky žalobkyně ohledně toho, že znalecký ústav neaplikoval závaznou normu ČSN 730040. Předně je třeba odmítnout názor žalobkyně, že české technické normy jsou obecně právně závazné. České technické normy (ČSN) nejsou obecně závazné (dle zákona č. 22/1997 Sb.) a jejich používání je dobrovolné. Stávají se však závaznými v případech, kdy se na ně odvolává právní předpis (vyhláška, nařízení vlády), rozhodnutí úřadu, nebo pokud je jejich dodržení výslovně uvedeno ve smlouvě. jméno FO u jednání dne datum uvedl, že při zpracování znaleckého posudku vzal v potaz normu ČSN 730040 (odkázal na stranu 52 znaleckého posudku) a upřesnil, že nebyl prováděn výpočet dynamických účinků vibrací. Z námitek žalobkyně nelze přesně seznat, jaký vliv má tvrzené nezohlednění normy na správnost revizního znaleckého posudku. Znalecký ústav v posudku uvádí, že trhliny se na domě č. p. vyskytovaly již před stavebními pracemi při revitalizaci náměstí a byly opravovány pouze povrchově (účinná oprava scelením zdiva nebyla provedena). Vzhledem k poměrně značné citlivosti letitými trhlinami porušeného zdiva nelze vyloučit, že v souvislosti s pracemi, při nichž byly použity vibrační lišty, mohlo dojít k prokreslení zatřených trhlin (uvnitř i vně domu) či k otevření původních, méně zřetelných trhlin na fasádách. Znalecký ústav tak uznává vliv vibrací (v souladu se zmíněnou technickou normou). To však nic nemění na poměrně jednoznačném závěru revizního znaleckého posudku, že stavební práce (tedy ani vibrace způsobené stavebními pracemi) nebyly hlavní a podstatnou příčinu vzniku trhlin vně a uvnitř domu, ale že hlavní a podstatnou příčinou vzniku těchto trhlin byl celkový stav a stáří domu, jeho předchozí stavební opravy a úpravy, jakož i podloží domu apod. Stavební práce realizované žalovanými 2) a 3) pak mohly mít za následek pouze nepatrné zvýraznění stávajících poruch.

32. Odvolací soud nemůže přisvědčit ani námitce žalobkyně, že soud I. stupně pochybil, pokud neumožnil opětovný výslech dříve slyšených znalců, kteří se tak nemohli k závěrům revizního znaleckého posudku vyjádřit. Takový postup občanský soudní řád nevyžaduje a závisí tak na zvážení soudu, jak bude postupovat. Nutno říct, že znalci jméno FO a jméno FO (ustanovení soudem), jakož i znalec jméno FO (který zpracovával znalecký posudek na žádost žalovaných) byli soudem již dříve vyslechnuti, a právě proto, že ani jejich výslech nevedl k odstranění rozporů mezi jejich znaleckým posudky, bylo nutné ustanovit dle § 127 odst. 2, 3 o. s. ř. znalecký ústav za účelem zpracování revizního znaleckého posudku, který by předchozí posudky přezkoumal. Soud I. stupně tak postupoval zcela v souladu se zákonem a nijak nepochybil, pokud neprovedl opětovný výslech již dříve slyšených znalců jako nadbytečný.

33. Žalobkyně opakuje, že provedeným dokazováním bylo jednoznačně prokázáno, že měla-li nemovitost nějaké vady, trhliny, tyto byly zakryté, nemovitost tedy viditelně žádné poškození nevykazovala. Tak tomu zřejmě bylo u vnitřních omítek, které byly krátce před rekonstrukcí náměstí nově vymalovány (trhliny byly tedy překryty). Toto tvrzení je však nepravdivé ohledně venkovní fasády. Ze shora zmíněných fotografií, jakož i z posudku tituly před jménem jméno FO vyplývá, že fasáda domu žalobkyně vykazovala vlásečnicové trhliny (do 0,5 mm) již před započetím rekonstrukce, přičemž ve dvorní části objektu, která stavebními pracemi nemohla být vůbec dotčena (jak se shodují všichni znalci), jsou trhliny fasády ještě výraznější. Z provedeného dokazování tedy naopak vyplynulo, že fasáda domu žalobkyně měla trhliny již před započetím prací (z nichž některé byly pouze zamalované, tudíž ne zcela dobře viditelné). Obdobné trhliny jako dům žalobkyně vykazovaly i jiné domy adresa, jak vyplývá z fotografií obsažených v příloze č. 79 spisu (konkrétně fotografie domů č. p.), což svědčí o správnosti závěrů revizního znaleckého posudku, jakož i znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO, že trhliny souvisí především s podložím (záplavová oblast s vysokou hladinou podzemní vody, podloží písčitý jíl atd.).

34. Odvolací soud na závěr uvádí, že žalobkyni se odvoláním nepodařilo zpochybnit správnost závěrů soudu I. stupně, a proto odvolací soud výrok I rozsudku soudu I. stupně dle § 219 o. s. ř. potvrdil.

35. Soud I. stupně nepochybil, pokud úspěšným žalovaným přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Nelze přisvědčit žalobkyni, že soud I. stupně měl postupovat dle § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť toto ustanovení na danou věc vůbec nedopadá. Podle § 142 odst. 3 o. s. ř., i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Předpokladem aplikace daného ustanovení je, že účastník měl v řízení alespoň částečný úspěch. V dané věci však byla žaloba zcela zamítnuta. Není přitom rozhodné, že posouzení základu nároku záviselo z velké části na znaleckém posudku.

36. Námitka žalobkyně, že soud I. stupně nesprávně určil výši odměny za jeden úkon právní služby, není důvodná. Předmětem řízení učinila žalobkyně částku 335 570 Kč, tudíž celá tato částka je tarifní hodnotou ve smyslu § 8 odst. 1 advokátního tarifu, i když zahrnuje i náklady na zpracování znaleckého posudku (samostatný nárok). Z této tarifní hodnoty pak činí odměna za jeden úkon právní služby 9 660 Kč dle § 7 advokátního tarifu. Pokud jde o konkrétní výpočet nákladů řízení, které vynaložili jednotliví žalovaní, proti tomuto výpočtu žalobkyně ničeho nenamítala, a proto soud zcela odkazuje na odůvodnění soudu I. stupně v bodech 55 až 58 napadeného rozsudku.

37. Žalobkyně považuje za nespravedlivé, že je povinna hradit náklady řízení trojnásobně převyšující žalovanou částku. Výše nákladů řízení je dána především tím, že žalobkyně žalovala společně a nerozdílně tři žalované, z nichž každý byl zastoupen jiným právním zástupcem, dále tím, že dokazování si vyžádalo zpracování nákladných znaleckých posudků, které buď zaplatili žalovaní (konkrétně 2. žalovaná), nebo na ně složili nemalou zálohu, a v neposlední řadě i délkou tohoto řízení, kterou sice žalobkyně nezavinila, nicméně nezavinili ji ani žalovaní, tudíž nemůže mít vliv na posouzení nároku žalovaných na náhradu nákladů řízení. Nejedná se ani o mimořádnou okolnost, kterou by bylo možné zohlednit postupem dle § 150 o. s. ř. Odvolací soud neshledal ani žádné další okolnosti, které by měly vést k moderaci nákladů řízení.

38. Ze shora uvedených důvodů odvolací soud potvrdil rozsudek soudu I. stupně i v nákladových výrocích II až IV.

39. Neúspěšná žalobkyně byla zavázána nahradit státu náklady řízení spočívající v proplaceném znalečném dle § 148 odst. 1 o. s. ř., když na straně žalobkyně nejsou dány podmínky pro osvobození od soudních poplatků. Odvolací soud má za to, že je důvodná námitka žalobkyně, že by jí neměly být dány k úhradě náklady řízení spočívající ve znalečném proplaceném znalci tituly před jménem jméno FO, kterého soud I. stupně ustanovil v rozporu se závazným pokynem odvolacího soudu. Z ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř. vyplývá, že stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Musí se však jednat o účelně vynaložené náklady. Pokud stát vynaloží náklady zbytečné a bez návrhu stran (například nechá zpracovat znalecký posudek, který však pro řízení nic neosvědčí nebo prokazuje skutečnost, která je již prokázána jinak), nelze je uložit účastníkům k náhradě (srov. BÍLÝ, Martin. § 148 [Právo státu na náhradu nákladů řízení]. In: SVOBODA, Karel, SMOLÍK, Petr, LEVÝ, Jiří, DOLEŽÍLEK, Jiří a kol. Občanský soudní řád. 3. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č.

2. Dostupné na beck-online.cz). Pokud tedy v tomto řízení soud vynaložil náklady na znalecký posudek, který nechal zpracovat zcela nadbytečně (namísto revizního znaleckého posudku), není spravedlivé, aby tyto náklady byly uloženy účastníkům řízení. Odvolací soud proto přistoupil ke změně výroku V rozsudku soudu I. stupně, když ponížil náklady řízení státu, které je žalobkyně povinna hradit, o znalečné proplacené znalci tituly před jménem jméno FO. Ostatní náklady státu byly vypočteny správně a v tomto rozsahu lze odkázat na odůvodnění soudu I. stupně.

40. I v odvolacím řízení byli žalovaní zcela úspěšní, a proto mají dle § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. V odvolacím řízení učinili právní zástupci každého ze žalovaných celkem 2 úkony (vyjádření k odvolání, účast u jednání odvolacího soudu, které trvalo dvě hodiny), za něž jim náleží odměna ve výši 2 × 9 660 Kč a paušální náhrada hotových výdajů v výši 2 × 450 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Dále je možné považovat za účelně vynaložený náklad každého ze žalovaných též cestovné a náhradu za ztrátu času. U žalovaného 1) činí cestovné 945 Kč (cesta adresa do adresa a zpět v délce 120 km, při použití vozidla typ vozidla reg. zn. SPZ při průměrné spotřebě 5,7 l na 100 km, vyhláškové ceně benzinu 34,70 Kč za litr a paušální sazbě 5,90 Kč za kilometr) a náhrada za ztrátu času stráveného cestou z adresa do adresa a zpět za 5 půlhodin po 150 Kč, tj. celkem 750 Kč. U žalované 2) činí cestovné 666 Kč (cesta z adresa a zpět v délce 82 km, při použití vozidla typ vozidla reg. zn. SPZ při průměrné spotřebě 6,4 l na 100 km, vyhláškové ceně benzinu 34,70 Kč za litr a paušální sazbě 5,90 Kč za kilometr) a náhrada za ztrátu času stráveného cestou z adresa a zpět za 3 půlhodiny po 150 Kč, tj. celkem 450 Kč. U žalované 3) činí cestovné 3 192 Kč (cesta z adresa a zpět v délce 420 km, při použití vozidla typ vozidla, reg. zn. SPZ při průměrné spotřebě 4,9 l na 100 km, vyhláškové ceně benzinu 34,70 Kč za litr a paušální sazbě 5,90 Kč za kilometr) a náhrada za ztrátu času stráveného cestou z adresa a zpět za 10 půlhodin po 150 Kč, tj. celkem 1 500 Kč. K nákladům řízení všech žalovaných byla připočtena 21% DPH, neboť všichni právní zástupci žalovaných osvědčili, že jsou plátci daně z přidané hodnoty.

41. Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 věta první po středník o. s. ř., povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupců žalovaných vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozhodnutí je přípustné dovolání, které lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozsudku k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži, jestliže rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, může být po uplynutí lhůty k plnění podán návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.