59 Co 6/2026

Plný text

Krajský soud v Brně - pobočka ve Zlíně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Dalibora Bruka a soudkyň JUDr. Ivony Ryšánkové a Mgr. Jany Smýkalové ve věci žalobkyně: právnická osoba, IČO Anonymizováno sídlem 17. listopadu 2172/15, 708 33 Ostrava-Poruba Anonymizováno žalované: Jméno žalované., IČO anonymizováno sídlem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o 486 398,22 Kč s příslušenstvím o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Kroměříži ze dne 9. října 2025, č. j. 7 C 97/2024-341

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 2 512 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobkyně.

1. V záhlaví citovaným rozsudkem Okresní soud v Kroměříži (soud prvního stupně) zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni částku ve výši 486 398,22 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 486 398,22 Kč od datum do zaplacení, a to do tří od právní moci rozhodnutí (I) a zavázal žalovanou zaplatit žalobbkyni náhradu nákladů řízení ve výši 34 151,56 Kč do 3 dnů od právní moci rozhodnutí (II).

2. V podstatných důvodech svého rozhodnutí uvedl, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva týkající se provedení Smluvního výzkumu „Ověřování adsorpčních vlastností biocharu“ zhotovitelem (žalobkyní) pro objednatele (žalovanou), a to za úplatu. Smlouva je platná, dostatečně určitá, vymezující přesné podmínky Smluvního výzkumu. Žalovaná se zavázala výsledky Smluvního výzkumu převzít a zaplatit sjednanou cenu. Výše ceny sjednána v článku 1., bod 1.4. tak, že celkový rozsah ceny je omezen do částky 989 000 Kč bez DPH. Smlouva za žalovanou podepsaná jednatelem jméno FO (statutárním zástupcem žalované), za žalobkyni děkanem fakulty tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, Anonymizováno. Dle článku 2, bod 2. 1. termín zahájení smluvního výzkumu byl stanoven k datu doručení první dílčí objednávky. Termín ukončení smluvního výzkumu byl stanoven předáním vyhodnocení posledního testování v rámci sjednaného finančního objemu. Dle článku 3., bod 3. 1. byla cena části smluvního výzkumu je podle dílčích objednávek stanovená žalobkyní. Žalovaná se zavázala dle bodu 3. 2. hradit dílčí plnění podle smlouvy na základě daňových dokladů a cena bude navýšena o daň z přidané hodnoty (DPH) dle bodu 3.

3. Uzavřená smlouva je platná.

3. Žalobkyně provedla pro žalovanou předmětný Smluvní výzkum, prostřednictvím tří dílčích plnění, když první a druhé dílčí plnění bylo žalovanou dle smluvního vztahu zaplacené. Po provedení třetího dílčího plnění žalobkyně vystavila fakturu za provedenou výzkumnou činnost a fakturu doručila žalované. Žalovaná po doručení faktury požádala z finančních důvodů o prodloužení lhůty splatnosti do konce roku Anonymizováno. Následně dne datum písemně uznala dluh z faktury č. Anonymizováno (předmětná faktura). Učinila tak nesporným, že dílo bylo předáno dne datum bez vad a nedodělků. Částku ve výši 486 398,22 Kč se zavázala žalobkyni zaplatit ve lhůtě do datum.

4. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že ke dni uznání dluhu, dluh žalované existoval, neboť žalobkyně provedla pro žalovanou Smluvní výzkum ověřování adsorpčních vlastností biocharu. Tento Smluvní výzkum byl originální, nikoliv převzatý z jiných výzkumů. Následné jednání žalované soud považuje za účelové, obstrukční, ve snaze nesplnit své povinnosti vyplývající ze smluvního vztahu, Smluvního výzkumu na základě Rámcové smlouvy. V průběhu řízení nebylo prokázáno, že by žalobkyně nesplnila své povinnosti vyplývající ze smlouvy, případně, že by pro žalovanou použila výsledky jiného výzkumu.

5. Mezi žalobkyní a žalovanou má soud za prokázané uzavření Rámcové smlouvy shora citované k provedení Smluvního výzkumu „Ověřování adsorpčních vlastností biocharu“. Smluvní výzkum byl proveden na základě tří objednávek. Všechny tři objednávky byly žalobkyní řádně provedeny a bez výhrad výsledky výzkumu žalované předány a o předání byly sepsány protokoly. Za první a druhý výzkum žalovaná řádně zaplatila žalobkyni sjednanou cenu 256 520 Kč + 291 511,99 Kč = 548 031,99 Kč. Za třetí výzkum žalovaná sjednanou cenu ve výši 486 398,22 Kč odmítá zaplatit.

6. Písemně tento dluh vůči žalované uznala dne datum. Uznání závazku je jednostranné právní jednání, učiněné dlužníkem. Tímto žalovaná tedy stvrdila existenci smluvního vztahu vyplývající z Rámcové smlouvy o provedení Smluvního výzkumu a založila tak vyvratitelnou právní domněnku, že dluh v době uznání existoval. V průběhu řízení žalovaná ani netvrdila, že původní závazek z Rámcové smlouvy zanikl, například z důvodu odstoupení od smlouvy.

7. Námitka žalované, že žalobkyně použila výsledky výzkumu z jiných výzkumů žalobkyně, soud považuje za účelovou ze strany žalované, neboť Smluvní výzkum probíhal Anonymizováno Anonymizováno žalovaná de facto tuto námitku neměla (nevznesla) až do doby, kdy byla žalobkyní opakovaně vyzývána k zaplacení poslední, třetí, dílčí faktury za Smluvní výzkum.

8. Vzhledem ke shora uvedenému soud proto dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je dán dle ustanovení o uznání dluhu občanského zákoníku, žaloba je tedy důvodná, proto bylo žalobě v celém rozsahu vyhověno.

9. Proti tomuto rozsudku podala odvolání žalovaná. Uvedla, že je nesporné, že uzavřela se žalobkyní smlouvu č. Anonymizováno ze dne datum, ale má za to, že žalobkyně nesplnila svoje povinnosti z této smlouvy a nevznikl jí tak nárok na úhradu ceny – respektive její žalované části. Žalovaná si je vědoma, že podepsala uznání dluhu a tím došlo ke vzniku vyvratitelné domněnky, že dluh v době podpisu existoval. Žalovaná však až následně zjistila, že žalobkyně svou povinnost nesplnila. Uznáním dluhu se zakládá vyvratitelná právní domněnka o existenci uznávaného závazku v době uznání. Důsledkem uznání závazku je tedy přesun důkazní povinnosti z věřitele na dlužníka, na němž tak je, aby prokázal, že závazek nevznikl, zanikl či byl převeden na někoho jiného. Žalovaná namítala a v řízení dle jejího mínění prokázala, že její dluh nevznikl, když žalobkyně nesplnila povinnosti ze smlouvy. Dle článku 1 odst. 1.1 Smlouvy bylo předmětem smlouvy provedení smluvního výzkumu Ověřování adsorpčních vlastností biocharu zhotovitelem pro objednatele za úplatu. Žalobkyně jako zhotovitel se zavázala „provést“ pro žalovanou objednatele smluvní výzkum sjednaného rozsahu, skladby a kvality. Žalovaná v průběhu celého řízení před soudem prvního stupně namítala, že žalobkyně své povinnosti dle smlouvy nesplnila, když výzkum neprovedla, ale pouze použila výsledky z již provedeného výzkumu. K tomu žalovaná označila řadu důkazů, ale soud tyto důkazy neprovedl – zejména znalecký posudek na porovnání výsledků výzkumu žalobkyně a Přílohy číslo 4 doložené žalobkyní v rámci projektu s názvem Aplikace pro pokročilé materiály.

10. Dále soud zatížil řízení vadou, když v rozporu se zásadou koncentrace řízení připustil žalobkyni, dokládat další a další důkazy ve věci, tyto důkazy provedl a hodnotil je. Jednalo se zejména o nějaké výstupy AI k propojení osoby tituly před jménem jméno FO s žalovanou a společností právnická osoba.

11. Žalovaná v průběhu řízení také namítala, že je namístě jednání žalobkyně posoudit dle § 6 a § 8 občanského zákoníku, když bylo jednoznačně prokázáno, že žalobkyně postupuje tak, že provede jeden výzkum v rámci nějakého projektu a následně jej využívá pro další komerční projekty bez nutnosti vynaložit již další prostředky na tento výzkum. Ve vztahu k žalované tak žalobkyně například požaduje uhradit náklady na výzkum a mzdové náklady, které však nevynaložila, a použila plnění získané bez souvislosti se Smlouvou.

12. Žalovaná proto navrhla změnu rozhodnutí soudu prvního stupně a zamítnutí žaloby.

13. K odvolání žalované se vyjádřila žalobkyně. Uvedla, že návrh na zpracování znaleckého posudku k porovnání výsledků výzkumu žalobkyně pro žalovanou a přílohy č. 4 doložené údajně žalobkyní v rámci projektu APLIKACE PRO POKROČILÉ MATERIÁLY nepřednesl po poučení účastníků dle ustanovení § 119a) o. s. ř. a je tedy nepřípustný.

14. Věcně se žalované pak nepodařilo doložit přílohu č. 4 opatřenou nějakým podpisem ze strany žalobkyně, ani prokázat, že přílohu č. 4 vytvořila žalobkyně, když ta osoba, které věcně výzkum v rámci projektu APLIKACE PRO POKROČILÉ MATERIÁLY za žalobkyni realizovala, tedy tituly před jménem jméno FO, v rámci své výpovědi výslovně uvedla, že tuto přílohu nezpracovávala. Už to samo osobě je logickým důvodem, proč v rámci hospodárnosti nepřikračovat ke zpracování znaleckého posudku.¨ 15. Stejně tak není nijak ze strany žalované reflektován ten skutkový stav, že smluvní výzkum pro žalobkyni byl zaměřen na něco zcela jiného než výzkum v rámci projektu APLIKACE PRO POKROČILÉ MATERIÁLY, přesněji – smluvní výzkum byl na ověřování adsorpčních vlastností biocharu a výzkum v rámci projektu na vývoj poloprovozní technické linky na výrobu Biochar – grafenoxidu. Biochar – grafen oxid není totéž co biochar, a adsorpční vlastnosti jednoho nemají s vývojem poloprovozní linky na zkoumání druhého nic společného. Tedy zmiňovaný znalecký posudek by nic nového nepřinesl – buď by porovnával text, jak se požadovalo v průběhu řízení, přičemž toto porovnání ve spise je založeno a strany se k němu vyjadřovaly (za strany žalobkyně lze zopakovat, že přílohu č. 4 nezpracovávala, a pokud je tam shoda, tak v popisech toho, co stejně u stejné suroviny z hlediska vědy být patrně musí, přičemž jinak se výzkum smluvní s výzkumem v rámci projektu neměly jak shodovat, když každý byl zaměřen na něco jiného), nebo by měl porovnávat vlastní výzkum, jak je požadováno v odůvodnění odvolání, přičemž zde postačí podívat se na požadovaný obsah smluvního výzkumu a požadovaný obsah výzkumu v rámci projektu, a je zjevné, že tady shoda být ani nemůže.

16. Rozporované AI výstupy jsou dle přesvědčení žalobkyně přípustným důkazem, když za důkaz lze připustit vše, co může přispět ke zjištění stavu, v tomto případě samozřejmě když jsou výstupy jako AI výstupy označeny. Žalobkyně výslovně uvedla, o výstupy jakých nástrojů AI se jednalo, a doložila doslovné plné znění výstupů. Oba výstupy byla navrhnuty v reakci na průběh jednání a popření spojení mezi osobou tituly před jménem jméno FO, žalované a společností právnická osoba. (která realizovala projekt APLIKACE PRO POKROČILÉ MATERIÁLY) ze strany žalované. Výstupy AI byly předloženy v rámci nejbližší možné procesní reakce žalobkyně (tedy v reakci na písemné podání žalované při prvním následujícím ústním jednání). Žalobkyně má právo reagovat na tvrzení a důkazy učiněné žalovanou, a jestliže žalovaná v přípise datum jakoukoliv svou provázanost se společností právnická osoba. popřela, měla žalobkyně právo na to reagovat a realitu prokázat, přičemž žalovaná k reakci využila první následující jednání a navrhla důkazy, které o. s. ř. umožňuje. Soud i v této záležitosti postupoval správně.

17. Soud se dle přesvědčení žalobkyně předmětem sporu zabýval, a zabýval se tím, co požaduje žalobkyně po žalované zaplatit – sjednanou cenu smluvního výzkumu, a prostě dospěl k závěru, že z provedeného dokazování vyplývá, že nárok žalobkyně je oprávněný. Smluvní cena smluvního výzkumu není totéž, co uznatelné náklady účtovatelné v rámci projektu. Žalovaná nikdy v průběhu řízení nespecifikovala, které nároky (která konkrétní položka čeho) měly být vyúčtovány 2x, z pohledu žalobkyně prostě proto, že i žalovaná sama musí vědět, že žádný takový ani z povahy věci existovat nemůže. Důvod pro aplikaci ustanovení § 6 a § 8 OZ v předmětném sporu není.

18. Žalobkyně považuje rozsudek za správný, neshledává oprávněnou žádnou z odvolacích námitek a navrhla potvrzení napadeného rozsudku.

19. Krajský soud v Brně - pobočka v Zlíně jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.), po zjištění že odvolání bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), k tomu oprávněným účastníkem (§ 201 o. s. ř.), toto je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř. a contrario), obsahuje způsobilé odvolací důvody, přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení jeho vydání předcházející (§ 212a odst. 1, 5 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

20. Podle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.) smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit.

21. Podle § 2631 o. z., spočívá-li dílo v jiném výsledku činnosti, než je zhotovení věci nebo údržba, oprava či úprava věci, postupuje zhotovitel při této činnosti, jak bylo ujednáno a s odbornou péči tak, aby dosáhl výsledku činosti určeného ve smlouvě.

22. Podle § 2632o. z., není-li předmětem díla hmotná věc, odevzdá zhotovitel výsledek své činnosti objednateli. Dílo s nehmotným výsledkem se považuje za předané, je-li dokončeno a zhotovitel umožní jeho užití.

23. Podle ustanovení § 2053 o. z., uzná-li někdo svůj dluh do co důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

24. Soud prvního stupně na základě provedeného dokazování učinil odpovídající skutková zjištění, která v podstatném správně právně posoudil a odvolací soud se skutkovými i právními závěry soudu prvního stupně v podstatném ztotožňuje a v podrobnostech odkazuje na odůvodnění napadeného rozhodnutí.

25. Lze shrnout, že mezi žalobkyní jako zhotovitelem a žalovanou jako objednatelem byla dne datum uzavřena Rámcová smlouva o smluvním výzkumu č. Anonymizováno, jejímž předmětem bylo provedení smluvního výzkumu Ověřování adsorpčních vlastností biocharu zhotovitelem (žalobkyní) pro objednatele (žalovanou), a to za úplatu. Smlouva byla shledána platnou, dostatečně určitou, vymezující přesné podmínky smluvního výzkumu, a v tomto ohledu nebylo ani mezi účastníky sporu. Žalobkyně provedla pro žalovanou předmětný Smluvní výzkum, prostřednictvím tří dílčích plnění, když první a druhé dílčí plnění bylo žalovanou dle smluvního vztahu zaplacené. Žalovaná převzala také třetí dílčí plnění bez námitek, žalobkyně vyučtovala žalované cenu plnění, kterou žalovaná přes uznání dluhu odmítla zaplatit s námitkou, že žalobkyně třetí dílčí plnění neprovedla, resp. pro splnění svého závazku použila výsledky výzkumu z jiného projektu. Žalovaná však dílo bez námitek převzala, a posleze také písemně dne datum uznala dluh z faktury č. Anonymizováno (předmětná faktura), přičemž prohlásila, že dílo bylo předáno dne datum bez vad a nedodělků a cenu za uvedenou část díla ve výši 486 398,22 Kč se zavázala žalobkyni zaplatit ve lhůtě do datum, což neučinila.

26. V řízení nebylo prokázáno, že ke splnění svého závazku by žalobkyně použila výsledku výzkumu realizovaného v rámci jiného projetu (namítaného projektu APLIKACE PRO POKROČILÉ MATERIÁLY), který byl zaměřený zcela odlišně. Případný znalecký posudek pro srovnání výzkumů provedených v rámci projektu APLIKACE PRO POKROČILÉ MATERIÁLY a výzkumu realizovaného žalobkyní pro žalovanou na základě Rámcové smlouvy lze považovat za nadbytečný již jen z důvodu, že předmětem těchto výzkumu byla odlišná problematika. Smluvní výzkum se týkal ověřování adsorpčních vlastností biocharu, zatímco projekt APLIKACE PRO POKROČILÉ MATERIÁLY měl za úkol vývoj technologické linky na výrobu materiálu s označením BIOCHAR-GRAFENOXID.

27. Nelze tak ani přesvědčit námitce žalované, že by jednání žalobkyně mohlo být snad posuzováno z hlediska § 6 a § 8 o. z. Jedná-li se přitom u zhotovitele o vysokou školu, je pak jenom přirozené, že při plnění zadání využívá veškeré své poznatky nabyté při své odborné činnosti. Z ničeho také nevyplývá, že dohodnutá cena za dílo by měla souviset s náklady na výzkum či mzdovými náklady, které dle tvrzení žalované žalobkyně vůbec nevynaložila, resp. je nevynaložila v souvislosti s plněním rámcové smlouvy.

28. Odvolací soud však musí korigovat závěr soudu I. stupně o tom, že nárok žalobkyně je dán dle ustanovení o uznání dluhu, neboť právním důvodem pro plnění je v projednávané věci zhotovení díla žalobkyní na základě Rámcové smlouvy o smluvním výzkumu Anonymizováno, dle objednávky žalované, které bylo žalované řádně předáno, ta si ho převzala a je povinna k úhradě jeho ceny.

29. Uznání dluhu dle § 2053 o. z. je jedním z instrumentů zajištění dluhu, ale samo o sobě není titulem pro plnění, nicméně tento závěr soudu I. stupně ničeho nemění na věcné správnosti rozhodnutí.

30. V rámci odvolacího řízení nebyly jinak zjištěny žádné skutečnosti, které by měly vést k změně nebo zamítnutí rozhodnutí soudu prvního stupně a za tohoto stavu proto odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné dle § 219 o. s. ř. potvrdil.

31. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl dle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že jejich náhradu přiznal úspěšné žalobkyni. Na jejich náhradě náleží žalobkyni 2x režijní paušál á 300 Kč (vyjádření k odvolání, účast u jednání) a dále náhrada jízdného vozem zn. Anonymizováno, RZ SPZ, na cestě Ostrava-Zlín-Ostrava, celkem 222 km, při průměrné ceně benzínu Natural 39,90 Kč/litr a spotřebě 6,8 l a amortizaci vozidla 5,90 Kč/km. Celková náhrada jízdného tak činí částku 1 912 Kč a spolu s náhradou režijního paušálu činí náklady odvolacího řízení částku 2 512 Kč, které uložil odvolací soud uhradit žalované do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobkyně. Proti tomuto rozhodnutí lze podat dovolání do dvou měsíců od doručení tohoto rozsudku k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži, jestliže rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, může být po uplynutí lhůty k plnění podán návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.