60 Co 10/2025
č. j. 60 Co 10/2025-101
V PLATNOSTI- OS Kroměříž 12 C 31/2024-80
- KS Brno 60 Co 10/2025-101
Krajský soud v Brně – pobočka ve Zlíně potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, který určil neexistenci věcného břemene ve prospěch žalované na nemovitostech žalobkyně. Soud se ztotožnil s tím, že věcné břemeno zaniklo s uzavřením manželství žalované, což bylo podmínkou jeho trvání podle smlouvy. Rozsudek o náhradě nákladů odvolacího řízení ve výši 7 584,20 Kč byl potvrzen na základě § 224 odst. 1 a § 149 odst. 1 občanského soudního řádu. Soud upozornil, že žalovaná nemá nárok na zvýšení náhrady nákladů, protože nepodala odvolání proti nákladovému výroku.
Plný text
Krajský soud v Brně - pobočka ve Zlíně, rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Rezka a soudců JUDr. Karla Šabaty, PhD., a JUDr. Petra Coufalíka, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o určení neexistence věcného břemene o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Anonymizováno ze dne Anonymizováno, č. j. Anonymizováno, ve znění opravného usnesení Okresního soudu v Anonymizováno ze dne Anonymizováno, č. j. Anonymizováno
I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.
II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady odvolacího řízení ve výši 7.584,20 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Rozsudkem Okresního soudu v Anonymizováno ze dne datum, č. j. Anonymizováno, bylo určeno, že nemovité věci ve výlučném vlastnictví žalobkyně, a to pozemek p. č. st. Anonymizováno o výměře Anonymizováno m², jehož součástí je stavba č. p. Anonymizováno a pozemek p. č. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno vše v obci a katastrálním území adresa, nejsou zatíženy věcným břemenem užívání ve prospěch žalované, které bylo zapsáno v rámci řízení sp. zn. Anonymizováno na základě smlouvy o zřízení věcného břemene – úplatná Anonymizováno. Výrokem II. byla žalované uložena povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 16 986,06 Kč. Soud prvního stupně v odůvodnění rozhodnutí uzavřel, že věcné břemeno společného užívání předmětných nemovitých věcí bylo zřízeno pouze na dobu svobodného stavu žalované. Žalovaná se dne datum provdala a tímto dnem zaniklo věcné břemeno. Žalobě bylo proto vyhověno.
2. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná zákonné lhůtě odvolání, ve kterém namítá, že nesouhlasí s rozhodnutím soudu prvního stupně a že na základě smlouvy z roku Anonymizováno má právo doživotního užívání. Dále namítá nepřiměřenou výši nákladů řízení, která je protiústavní a v rozporu s dobrými mravy.
3. Krajský soud v Brně - pobočka ve adresa, jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř.), po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), k tomu legitimovaným subjektem (§ 201 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř. a contrario), obsahuje způsobilé odvolací důvody, že soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním (§ 205 odst. 2 písm. e/ o. s. ř.), a že rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§ 205 odst. 2 písm. g/ o. s. ř.), přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení mu předcházející (§ 212a o. s. ř.) a dospěl k závěru, že ve věci jsou důvody pro potvrzení rozhodnutí soudu prvního stupně.
4. Podle § 36 odst. 1 občanského zákoníku zákona č. 40/1964 Sb. ve znění účinném do datum vznik, změnu nebo zánik práva či povinnosti lze vázat na splnění podmínky. K podmínce nemožné, na kterou je vázán zánik práva nebo povinnosti, se nepřihlíží. Podle § 135b odst. 1 téhož zákona věcná břemena omezují vlastníka nemovité věci a toho, komu náleží právo osobního užívání pozemku, ve prospěch někoho jiného tak, že jsou povinni něco trpět, něco konat nebo něčeho se zdržet. Práva odpovídající věcným břemenům jsou spojená buď s vlastnictvím určité nemovitosti, nebo s osobním užíváním určitého pozemku, anebo náležejí určité osobě. Podle § 135c odst. 1 téhož zákona věcná břemena vznikají ze zákona, rozhodnutím oprávněného orgánu, písemnou smlouvou a na základě závěti; právo odpovídající věcnému břemeni lze nabýt také výkonem práva. K účinnosti smlouvy, z níž se nabývají práva odpovídajícím věcným břemenům, je třeba její registrace státním notářstvím. Podle odstavce čtvrtého věcná břemena zanikají ze zákona, rozhodnutím oprávněného orgánu nebo písemnou smlouvou. K účinnosti smlouvy, z níž zanikají práva odpovídající věcným břemenům, je třeba její registrace státním notářstvím.
5. Soud prvního stupně se věcí z pohledu shora citovaných ustanovení zabýval, učinil správná skutková zjištění a věc správně právně posoudil. Odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně je správné a pro stručnost lze na ně odkázat. Odvolací soud proto rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné podle § 219 o. s. ř. potvrdil.
6. Soud prvního stupně dospěl ke správnému právnímu závěru, že právní vztah mezi účastníky má být podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku posouzen podle zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku, tedy podle ustanovení zákona účinných v době vzniku právního vztahu. Zde lze odkázat plně na odůvodnění učiněné soudem prvního stupně. Odvolací soud ještě dodává, že podle § 868 zákona č. 40/1964 Sb. ve znění zákona č. 509/1991 Sb. je třeba na daný právní vztah aplikovat právní úpravu účinnou před novelizací zákona č. 40/1964 Sb. zákonem č. 509/1991 Sb., tj. do datum. Podle tohoto ustanovení se řídí ustanoveními zákona č. 509/1991 Sb. i právní vztahy vzniklé před datum, vznik těchto právních vztahů, jakož i nároky z nich vzniklé před datum, se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. V dané věci je předmětem posouzení, na jaké časové období bylo věcné břemeno zřízeno, tedy je posuzován vznik tohoto právního vztahu a délka trvání právního vztahu, když tento nárok vznikl do datum.
7. Zcela se lze ztotožnit s odůvodněním soudu prvního stupně ve vztahu k existenci naléhavého právního zájmu žalobkyně na předmětné určovací žalobě.
8. Odvolací soud se ztotožňuje se zjištěním soudu prvního stupně a jeho závěry o skutkovém stavu. K tomuto pouze dodává, že žalovaná před soudem prvního stupně prohlásila, že dne datum se vdala za jméno FO. Soud prvního stupně žalovanou nevyslechl jako účastníci řízení, a tedy neprovedl k této skutečnosti důkaz. Nicméně při rozhodování lze vycházet z toho, že uzavření manželství žalovanou dne datum je ve smyslu § 120 odst. 3 občanského soudního řádu doznanou skutečností a tuto skutečnost lze vzít za skutkové zjištění soudu.
9. Podle § 36 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku mohou být právní následky (účinky) právního úkonu učiněny závislými na jakékoliv skutečnosti neboli na podmínce. Podmínka je tak vedlejším ustanovením v právním úkonu, kterým se účinnost právního úkonu, to je vznik, změna či zánik subjektivních práv a povinností, činí závislým na skutečnosti. Právo věcného břemene pro žalovanou spočívající v bezplatném spoluužívání kuchyně a jednoho pokoje nacházejícího se vzadu ve dvoře předmětných nemovitostí, dále spoluužívání sociálního zařízení, dvora a zahrady a ve volném přístupu a odchodu z nemovitosti, bylo zřízeno smlouvou o vzniku věcného břemene ze dne datum uzavřené formou notářského zápisu sepsaného tituly před jménem jméno FO pod sp. zn. Anonymizováno odstavce prvního vyplývá, že věcné břemeno se zřizuje po dobu svobodného stavu žalované. Z tohoto ustanovení tedy vyplývá, že věcné břemeno se zřizuje na dobu určitou, na dobu, kdy bude žalovaná ve stavu svobodném, tedy do uzavření manželství žalovanou. Uzavřením manželství dne datum došlo k naplnění podmínky a věcné břemeno zřízené ve prospěch žalované na předmětných nemovitostech, zaniklo. Protože věcné břemeno zaniklo, odvolací soud se ztotožnil se závěry soudu prvního stupně a rozsudek soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. potvrdil.
10. Námitky žalované směřovaly i do nákladového výroku II., a to především do výše těchto nákladů řízení. Nákladový výrok je v souladu se zásadou úspěchu ve věci, kdy žalobce byl ve věci plně úspěšný a podle § 142 odst. 1 o. s. ř. má právo na plnou náhradu nákladů řízení. Soud prvního stupně správně uzavírá, že náklady řízení spočívají v náhradě za zaplacený soudní poplatek 2 000 Kč a dále v nákladech právního zastoupení. Při stanovení výše nákladů právního zastoupení vycházel soud prvního stupně správně z vyhlášky č. 177/1996 Sb., která stanoví výši odměny a náhrady výdajů advokáta. Odměna za jeden úkon právní služby činí dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinem do datum dle § 9 odst. 3 písm. a) a § 7 odst. 1 částku 2 500 Kč. Advokát učinil ve věci čtyři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to převzetí zastoupení, předžalobní výzvu, podání žaloby a účast u jednání soudu. Za každý z těchto úkonů mu náleží odměna 2 500 Kč a paušální náhrada výdajů dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. po 300 Kč za úkon. Soud prvního stupně přiznal advokátovi správně i náhradu za promeškaný čas cestou k jednání soudu a náhradu cestovného, kdy odůvodnění učiněné soudem prvního stupně k tomuto je správné. Soud prvního stupně také správně podle § 137 odst. 1, 3 o. s. ř. zvýšil odměnu a náhradu výdajů advokáta o 21 % daň z přidané hodnoty. Odvolací soud ještě podotýká, že žalobce nepodal proti nákladovému výroku odvolání a ve smyslu rozhodovací praxe Ústavního soudu nelze v takovém případě pouze k odvolání protistrany navýšit náhradu nákladů řízení (srovnej rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I ÚS 1238/23).
11. Jednání odvolacího soudu bylo konáno po účinnosti novelizace vyhlášky č. 177/1996 Sb. vyhláškou č. 258/2024 Sb. a podle přechodných ustanovení náleží advokátu odměna za úkon určená dle § 9 odst. 3 písm. a) a § 7 odst. 1 ve výši 3 700 Kč za úkon a paušální náhrada výdajů dle § 13 odst. 4 ve výši 450 Kč za úkon. V odvolacím řízení učinil zástupce žalobce jeden úkon právní služby, a to účast u jednání odvolacího soudu a advokátu náleží za odvolací řízení odměna 3 700 Kč a paušální náhrada výdajů 450 Kč. Dále advokátu náleží náhrada cestovného dle vyhlášky č. 475/2024 Sb. za cestu k jednání odvolacího soudu z adresa a zpět, za 193,60 km, při spotřebě benzínu 5,7 litru na 100 km a ceně benzínu 35,80 Kč za litr, celkem cestovné 1 517,94 Kč. Podle § 14 odst. 1, odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. mu náleží i náhrada za ztrátu času cestou k jednání odvolacího soudu za 6 půlhodin po 100 Kč. Celkem činí odměna a náhrada výdajů advokáta 6 267,94. Po navýšení o 21 % daň z přidané hodnoty činí náklady odvolacího řízení 7 584,20 Kč. Podle § 224 odst. 1 a § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna nahradit náklady odvolacího řízení k rukám zástupce žalobce. Zástupce žalobce nevyčíslil své náklady ve lhůtě tří dnů od konání jednání odvolacího soudu, a proto byla náhrada přiznána dle obsahu spisu. Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzená jinak. V takovém případě je možné podat dovolání k Nejvyššímu soudu České republiky do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí prostřednictvím Okresního soudu v Anonymizováno. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem plně dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.