12 C 31/2024

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudcem JUDr. Martinem Svobodou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o určení neexistence věcného břemene,

I. Určuje se, že nemovité věci ve výlučném vlastnictví žalobkyně, a to pozemek parc. č. Anonymizováno o výměře 746 m2 (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba adresa, č. p. Anonymizováno (rod. dům) a pozemek parc. Anonymizováno (zahrada) o výměře 878 m2, v katastru nemovitostí vedeném u právnická osoba pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště adresa, na LV č. hodnota, v k. ú. adresa, obec adresa, nejsou zatíženy věcným břemenem užívání ve prospěch žalované, které bylo na listu vlastnictví zapsáno v rámci řízení Anonymizováno, na základě Smlouvy o zřízení věcného břemene - úplatná Anonymizováno

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení v částce 16 986,06 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Původní žalobci jméno FO a jméno FO se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 20. 2. 2024 ve znění změny připuštěné usnesením zdejšího soudu ze dne 7. 6. 2024 č. j. spisová značka domáhali určení, že nemovité věci specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku (dále jen „Nemovitosti“) nejsou zatíženy věcným břemenem užívání ve prospěch žalované, které bylo na listu vlastnictví zapsáno v rámci řízení Anonymizováno, na základě Smlouvy o zřízení věcného břemene - úplatná Anonymizováno Tvrdili, že jsou spoluvlastníky Nemovitostí se spoluvlastnickým podílem ½ každý, že ve prospěch žalované je zřízeno uvedené věcné břemeno, že žalované odeslali žádost o zrušení věcného břemene, na kterou žalovaná nereagovala, a že již v minulosti došlo k zániku věcného břemene, neboť ze smlouvy o vzniku věcného břemene vyplývá, že věcné břemeno ve prospěch žalované bylo zřízeno pouze po dobu jejího svobodného života, přičemž žalovaná uzavřela sňatek s jméno FO, čímž věcné břemeno zaniklo. Naléhavý právní zájem na určení žalobci spatřují v tom, že bez součinnosti žalované nemají jinou možnost, jak dosáhnout výmazu věcného břemene z katastru nemovitostí.

2. Usnesením Okresního soudu v Kroměříži ze dne 7. 6. 2024 č. j. spisová značka bylo rozhodnuto o vstupu žalobkyně do řízení na místo původních žalobců, neboť po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod vlastnického práva k Nemovitostem.

3. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě sdělila, že má doživotní bezplatné bydlení v Nemovitostech, které užívá pravidelně, a že nesouhlasí s výmazem v katastru nemovitostí. právnická osoba rámci jednání soudu žalovaná k dotazu soudu sdělila, že je vdaná, že se vdala 16. 12. 1989 za jméno FO narozeného datum.

5. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, z čehož učinil následující skutková zjištění:

6. Z výpisů z katastru nemovitostí je prokázáno, že ke dni zahájení řízení bylo vlastnické právo k Nemovitostem zapsáno na původní žalobce v režimu spoluvlastnictví s podílem ½ každý, a že na základě kupní smlouvy ze dne 7. 3. 2024 bylo s právními účinky zápisu k 11. 4. 2024 zapsáno vlastnické právo na nynější žalobkyni. V katastru nemovitostí je zapsáno věcné břemeno užívání – právo doživotního a bezplatného užívání části domu č. p. Anonymizováno se st. p. Anonymizováno, zahrady Anonymizováno/Anonymizováno dle smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 25. 8. 1987, registrace dne 25. 8. 1987, s oprávněním pro žalovanou, a to na základě smlouvy o zřízení věcného břemene – úplatná Anonymizováno, zápis proveden dne 9. 4. 2024 v rámci řízení Anonymizováno K tomu třeba uvést, že z výpisů z katastru nemovitostí a ze sdělení katastrálního úřadu ze dne 25. 4. 2024 vyplývá a je těmito prokázáno, že v průběhu řízení katastrální úřad provedl opravu čísla smlouvy a opravu datace u listiny týkající se předmětného věcného břemene, neboť původně (mimo jiné i v době zahájení řízení) byla v katastru nemovitostí uvedená nesprávná datace a označení smlouvy o zřízení věcného břemene, a to dnem 11. 8. 1987 a označením Anonymizováno toto jsou však údaje vztahující se nikoliv ke smlouvě o vzniku věcného břemene ve prospěch žalované, nýbrž ke smlouvě darovací a smlouvě o vzniku věcného břemene ve prospěch jméno FO, jak je blíže specifikováno v tomto odůvodnění níže.

7. Darovací smlouvou a smlouvou o vzniku věcného břemene uzavřené dne 11. 8. 1987 ve formě notářského zápisu registrovaného Státním notářstvím adresa pod č. reg. Anonymizováno převodkyně jméno FO darovala Nemovitosti jméno FO a jméno FO dar do svého vlastnictví přijal. Současně bylo zřízeno právo doživotního, bezplatného a nedílného užívání převáděných nemovitostí ve prospěch jméno FO.

8. Smlouvou o vzniku věcného břemene uzavřené dne 25. 8. 1987 ve formě notářského zápisu registrovaného Státním notářstvím adresa pod č. reg. Anonymizováno zřizovatel jméno FO zřídil ve prospěch žalované coby oprávněné po dobu jejího svobodného stavu věcné břemeno bezplatného spoluužívání kuchyně a 1 pokoje nacházejících se vzadu ve dvoře Nemovitostí, dále spoluužívání sociálního zařízení, dvora, zahrady a volný přístup a odchod z Nemovitostí (dále též jako „věcné břemeno spoluužívání“).

9. Dne 24. 1. 2024 původní žalobci doporučeně odeslali žalované žádost o podepsání dohody o zániku předmětného věcného břemene užívání včetně návrhu na jeho výmaz z katastru nemovitostí. Zároveň žalovanou upozornili, že pokud neobdrží požadované dokumenty, budou se muset domáhat zrušení věcného břemene soudní cestou (vizte žádost ze dne 24. 1. 2024 a podací lístek).

10. Byl-li navrhován důkaz výslechem původní žalobkyně a výpisem z evidence obyvatel na žalovanou, pak soud tyto důkazy pro nadbytečnost neprovedl (jejich provedení zamítl). Takto soud učinil z toho důvodu, že všechny rozhodné skutečnosti potřebné pro rozhodnutí ve věci samé byly v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí věci zjištěny již v řízení provedeným dokazováním, kdy navíc na výslechu původní žalobkyně jméno FO žalobkyně nadále netrvala a skutečnost toho, že se žalovaná provdala, byla ze strany samotné žalované učiněna nespornou.

11. K průběhu důkazního řízení soud poznamenává, že v průběhu jednání účastníky náležitě poučil o koncentraci řízení ke konci prvního jednání ve věci a o následcích spojených s koncentrací řízení. Nadto se soud výslovně dotázal žalované, zdali nenavrhuje žádný další důkaz listinou či výslechem případných svědků; žalovaná na poučení o koncentraci řízení a na výslovný dotaz soudu sdělila, že žádná další tvrzení nemá a že žádný důkaz neoznačuje. Soud účastníky rovněž řádně poučil dle § 119a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).

12. Z takto provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.

13. Žalobkyně vlastní Nemovitosti, ke kterým je v katastru nemovitostí zapsáno věcné břemeno ve prospěch žalované, a to na základě smlouvy o vzniku věcného břemene, kterou jméno FO zřídil pro žalovanou po dobu jejího svobodného stavu věcné břemeno bezplatného spoluužívání Nemovitostí. Žalovaná se v prosinci 1989 provdala.

14. Protože žalovaná je občanem Slovenské republiky, posuzoval soud, zda je v dané věci dána jeho pravomoc. Pro posouzení mezinárodní pravomoci ve věci soud aplikoval příslušná ustanovení nařízení evropského parlamentu a rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Dle článku 24 bodu 1 tohoto nařízení je pro řízení, jejichž předmětem jsou věcná práva k nemovitostem, dána výlučná příslušnost soudů členského státu, v němž se nemovitost nachází. Nemovitosti zatížené věcným břemenem, jež je předmětem tohoto řízení, se nachází v České republice. Ve věci je tedy dána pravomoc českých soudů. Rozhodné právo pro řízení je třeba určit dle nařízení evropského parlamentu a rady (EU) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), dle jehož článku 4 odst. 1 písm. c) se smlouva, jejímž předmětem je věcné právo k nemovitosti, řídí právem země, ve které se nemovitost nachází. Rozhodným právem je tedy české právo.

15. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

16. Naléhavý právní zájem na určení neexistence věcného břemene ve smyslu § 80 o. s. ř. je ve věci dán tím, že nemovitosti žalobkyně jsou zatíženy věcným břemenem, což žalobkyni, která je povinna strpět výkon práva odpovídajícího věcnému břemenu ze strany žalované, nepochybně omezuje v nerušeném výkonu vlastnického práva. Žalobkyně se přitom výmazu věcného břemene z katastru nemovitostí nemůže domoci jiným způsobem nežli skrze určovací žalobu, neboť stran výmazu věcného břemene z katastru nemovitostí žalovaná neposkytuje žalobkyni potřebnou součinnost. Naléhavý právní zájem na určovací žalobě je dán také potřebou odstranit nesoulad skutečného stavu se stavem zapsaným v katastru nemovitostí, a tím i nutností odstranění nejistoty v právním postavení žalobkyně, coby vlastníka Nemovitostí.

17. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle odst. 2 téhož ustanovení, není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Soud tedy vznik věcného břemene, jakož i práva a povinnosti z věcného břemene vzniklé přede dnem 1. 1. 2014, posuzoval dle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“).

18. Podle § 135b odst. 1 obč. zák. ve znění účinném ke dni 25. 8. 1987 (tj. k datu uzavření smlouvy o zřízení předmětného věcného břemene), věcná břemena omezují vlastníka nemovité věci a toho, komu náleží právo osobního užívání pozemku, ve prospěch někoho jiného tak, že jsou povinni něco trpět, něco konat nebo něčeho se zdržet. Práva odpovídající věcným břemenům jsou spojena buď s vlastnictvím určité nemovitosti, nebo s osobním užíváním určitého pozemku anebo náležejí určité osobě.

19. Podle § 135c odst. 1 obč. zák. ve znění účinném ke dni 25. 8. 1987, věcná břemena vznikají mimo jiné písemnou smlouvou. K účinnosti smlouvy, z níž se nabývají práva odpovídající věcným břemenům, je třeba její registrace státním notářstvím. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, smlouvou může zřídit věcné břemeno vlastník nemovitosti. Podle odstavce 4 téhož ustanovení, věcná břemena zanikají ze zákona, rozhodnutím oprávněného orgánu nebo písemnou smlouvou.

20. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod shora citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí v celém jejím rozsahu vyhověl.

21. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně a tehdejší vlastník Nemovitostí (jméno FO) uzavřeli dne 25. 8. 1987 smlouvu ve smyslu § 135c odst. 1, odst. 2 obč. zák., kterou bylo ve prospěch žalované zřízeno věcné břemeno spoluužívání Nemovitostí. Věcné břemeno spoluužívání bylo touto smlouvo zřízeno toliko po dobu svobodného života (stavu) žalované, tedy coby věcné břemeno na dobu určitou; v takovém případě věcné břemeno zaniká ze zákona (§ 135c odst. 4 obč. zák.) uplynutím této doby, což v posuzovaném případě znamená, že věcné břemeno zaniklo okamžikem, kdy žalovaná uzavřela sňatek. Žalovaná se provdala dne 16. 12. 1989, tímto dnem proto věcné břemeno zřízené smlouvou ze dne 25. 8. 1987 zaniklo.

22. Jelikož věcné břemeno zaniklo, bylo návrhu na určení neexistence věcného břemene vyhověno.

23. Sluší se poznamenat, že pokud bylo v katastru nemovitostí předmětné věcné břemeno zapsáno jako doživotní, šlo ze strany katastru nemovitostí o mylný zápis, když smlouvou ze dne 25. 8. 1987 bylo věcné břemeno zřízeno jen po dobu svobodného stavu žalované. Tento mylný zápis ostatně odpovídá tomu, že věcné břemeno ve prospěch žalované bylo v katastru nemovitostí chybně zapsáno na základě smlouvy ze dne 11. 8. 1987, Anonymizováno kterou však nebylo zřízeno věcné břemeno ve prospěch žalované, nýbrž věcné břemeno ve prospěch jméno FO, a to skutečně doživotně. Mylný zápis byl v katastru nemovitostí opraven až v průběhu tohoto řízení (zápisem provedeným dne 9. 4. 2024), údaj o doživotním právu vyplývajícím z věcného břemene však opraven nebyl, ačkoli opraven býti správně měl.

24. Výrok o tom, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení, má oporu v ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Náklady řízení žalobkyně představuje zaplacený soudní poplatek v částce 2 000 Kč a náhrada za právní zastoupení advokátem - v souladu s návrhem žalobkyně, kterým je soud vázán - v částce 14 986,06 Kč. Náhrada právního zastoupení advokátem je tvořena dle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „advokátní tarif“) 4 úkony právní služby [převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, předžalobní výzva a písemné podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, účast advokáta u jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu] se sazbou mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby po 2 500 Kč (tj. za 4 úkony celkem 10 000 Kč), v souladu s ust. § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu 4x režijním paušálem v celkové výši 1 200 Kč, náhradou nákladů spojených s cestou z Brna do Kroměříže a zpět dne 4. 11. 2024 ve výši 1 434,06 Kč, představující náhradu za promeškaný čas dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu za 4 započaté půlhodiny po 100 Kč (tj. 400 Kč) a náklady cestovného osobním automobilem dle vyhlášky č. 398/2023 Sb.; více právní zástupce žalobkyně nepožadoval; dále žalobkyni rovněž přísluší 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem tedy byly přiznány žalobkyni náklady řízení v částce 16 986,06 Kč.

25. Lhůta k plnění vyplývá z ustanovení § 160 odst. 1 věta první po středník o. s. ř. Povinnost zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce protistrany vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži. Právo odvolání nepřísluší účastníku, který se jej vzdal. Nebude-li dobrovolně splněna povinnost stanovená tímto rozhodnutím, lze podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.