60 Co 176/2024

Plný text

Krajský soud v Brně - pobočka ve Zlíně rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Rezka a soudců JUDr. Karla Šabaty, PhD., a JUDr. Petra Coufalíka, Ph.D., ve věci žalobkyně: právnická osoba , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 , jméno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/1 proti žalované: právnická osoba ., IČO IČO sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Kroměříži ze dne 24. 4. 2024, č. j. 16 C 165/2023-74 ve znění výroku I opravného usnesení Okresního soudu v Kroměříži ze dne 24. 4. 2024, č. j. 16 C 165/2023-77

I. Rozsudek soudu I. stupně ve znění výroku I opravného usnesení Okresního soudu v Kroměříži ze dne 24. 4. 2024, č. j. 16 C 165/2023-77, se v napadených výrocích I, II, III a IV potvrzuje.

II. Ve výroku V se rozsudek soudu I. stupně mění tak, že žalovaná je povinna nahradit České republice náklady řízení zálohované státem před soudem I. stupně ve výši 890 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Kroměříži.

III. Žalovaná je povinna nahradit České republice náklady odvolacího řízení zálohované státem ve výši 1 210 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Kroměříži.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Rozsudkem Okresního soudu v Kroměříži ze dne 24. 4. 2024, č. j. 16 C 165/2023-74 bylo zrušeno podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalované k pozemku parc. č. , číslo, , jehož součástí je stavba , č. p., a k pozemku parc. č. , číslo, v obci , adresa, , katastrální území , adresa, . Uvedené nemovitosti byly výrokem II přikázány do vlastnictví žalované. Výrokem III byla (po opravě) uložena žalované povinnost zaplatit žalobkyni na vypořádací podíl částku 125 000 Kč do 30 dnů od právní moci rozhodnutí. Výrokem IV nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků a výrokem V byla žalobkyni uložena povinnost zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Kroměříži doplatek znalečného ve výši 890 Kč. Usnesením Okresního soudu v Kroměříži ze dne 24. 4. 2024, č. j. 16 C 165/2023-77 byl výrokem I opraven výrok III rozsudku Okresního soudu v Kroměříži ze dne 24. 4. 2024, č. j. 16 C 165/2023-74, tak, že žalovaná je povinna uhradit žalobkyni na vypořádací podíl částku 125 000 Kč.

2. Soud I. stupně odůvodnil své rozhodnutí tak, že žádný ze spoluvlastníků nemá zájem setrvat ve spoluvlastnickém vztahu a nemovitosti nejsou reálně dělitelné a přikázal nemovitosti do vlastnictví žalované. Soud vyšel ze závěrů znaleckého posudku a na vyrovnání podílu uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 125 000 Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku. K návrhu žalobkyně vypořádat spoluvlastnictví prodejem nemovitostí, uvedl soud, že tento způsob přichází v úvahu, pouze pokud nelze nemovitosti reálně rozdělit, ani přikázat za náhradu některému ze spoluvlastníků. Znalecký posudek k určení obvyklé ceny nemovitých věcí považoval soud I. stupně za dostatečný a uvedl, že znalkyně se řádně vypořádala s námitkami účastníků, posudek řádně odůvodnila. Srovnávané nemovité věci odpovídají nemovité věci, která je předmětem řízení a ocenění odpovídá podmínkám trhu a nevzbuzuje pochybnosti. V souladu s rozhodovací praxí soudů nepřiznal soud I. stupně žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení s poukazem na povahu tohoto řízení. Ve vztahu k nákladům řízení zálohovaným státem rozhodl tak, že žalobkyně navrhla důkaz znaleckým posudkem a na zálohu byla pokryta částka 10 000 Kč, a proto ji uložil i doplatek ve výši 890 Kč.

3. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně v zákonné lhůtě odvolání, ve kterém napadá výši vypořádacího podílu vycházející z nesprávných závěrů znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, . Soud nesprávně nezohlednil námitky žalobkyně proti tomuto posudku, které spočívají v tom, žalobkyně použila malé množství srovnávaných nemovitostí, srovnávat srovnávané nemovité věci nebyly vhodně vybrány z hlediska jejich charakteru, typu, velikosti, polohy, technického stavu, kvality a vybavení. Znalkyně použila u srovnávacích vzorků jedna a tři koeficient, který jednotkovou cenu snížil o více než 40 % a znalkyně toto řádně neodůvodnila. Vznikly pochybnosti o vhodnosti zvolených srovnávacích vzorků, když došlo k tak významnému snížení jednotkové ceny a znalkyně nebyla schopna vysvětlit, jakým způsobem a na základě čeho k celkovému koeficientu dospěla a vysvětlila toto pouze odkazem na počítačový program. Dovozuje, že znalecký posudek měl být doplněn o další vzorky, popřípadě měl být vypracován revizní znalecký posudek. Znalkyně by se rovněž měla vyjádřit k tomu, zda se ve druhém nadzemním podlaží nachází půdní prostor, jehož výměra by měla být zohledněna při výpočtu užitné plochy.

4. Žalovaná ve vyjádření k odvolání uvedla, že považuje skutkové i právní závěry soudu I. stupně za správné. Stanovená obvyklá cena zcela koresponduje s technickým stavem předmětné nemovitosti, která je neobyvatelná a určena ke kompletní rekonstrukci nebo demolici. Poukazuje také na to, že oba spoluvlastníci nabyli spoluvlastnické podíly za výrazně nižší ceny, než vyplývají ze znaleckého posudku.

5. Krajský soud v Brně - pobočka ve Zlíně jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř.), po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), k tomu legitimovaným subjektem (§ 201 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř. a contario), obsahuje způsobilé odvolací důvody, že soud I. stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním /§ 205 odst. 2 písm. e) o. s. ř./ a že rozhodnutí soudu I. stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci /§ 205 odst. 2 písm. g) o. s. ř./, přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení mu předcházející (§ 212a o. s. ř.) a dospěl k závěru, že ve věci jsou důvody pro potvrzení rozhodnutí soudu I. stupně.

6. Nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.(§ 1140 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012)

7. Nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.(§ 1143 zákona č. 89/2012)

8. Není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.(§ 1147 zákona č. 89/2012)

9. Soud I. stupně v souladu s § 1140 občanského zákoníku dovodil, že jsou důvody pro zrušení spoluvlastnictví, když ani jeden ze spoluvlastníků nemá zájem ve spoluvlastnickém vztahu setrvat.

10. Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu I. stupně, že jsou důvody pro zrušení spoluvlastnictví. Odvolací soud poznamenává, že žádný z účastníků netvrdil a ani v průběhu řízení nevyšly najevo žádné důvody, z kterých by bylo zjevné, že o zrušení spoluvlastnictví je žádáno v nevhodnou dobu nebo k újmě některého ze spoluvlastníků.

11. Ze závěru znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, vyplývá, že předmětné nemovité věci nejsou reálně dělitelné. V podstatě i z fotodokumentace ke znaleckému posudku lze seznat, že dům , č. p., , který je součástí pozemku parc. č. , číslo, je jednopodlažní, dispozičně řešený jako dva pokoje a kuchyň, koupelna a veranda a nelze jej tedy s ohledem na velikost a dispozici rozdělit na dvě bytové jednotky, a to ani vertikálně, ani horizontálně. Dělením nelze vytvořit takové bytové jednotky, které by měly vlastní kuchyň a sociální zařízení s vlastními vchody a napojením na inženýrské sítě a byly by funkční. Pozemky parc. č. , číslo, , zastavěná plocha, a parc. č. , číslo, , zahrada, tvoří jeden funkční celek a nelze je rozdělit tak, aby bylo možné na tyto umístit dvě standardní stavby, když absence zahrady v malé obci, kde se předpokládá zahrada u rodinného domu, by výrazně snížila hodnotu obou pozemků. Soud I. stupně také správně dovodil, že je dána posloupnost způsobu vypořádání, zrušení spoluvlastnictví a že prodej předmětu vypořádání přichází v úvahu až v případě, že nelze předměty vypořádání přikázat za náhradu některému ze spoluvlastníků. Taková situace v dané věci nenastala a není známa žádná skutečnost, která by bránila přikázání věci za náhradu. Soud I. stupně správně zohlednil, že žalovaná je vlastníkem většinového podílu, přitom je zároveň solventní a správně přikázal předmět vypořádání do vlastnictví žalované. Odvolací soud dodává, že v řízení nebyly tvrzeny, ani nevyšly najevo žádné skutečnosti, které by svědčily pro přikázání předmětu vypořádání žalobkyni.

12. Stěžejní odvolací námitky žalobkyně směřovaly proti výši vypořádacího podílu. Soud I. stupně správně ustanovil znalce k určení obvyklé ceny vypořádávaných nemovitých věcí a z této potom určil výši vypořádacího podílu. Žalobkyně zpochybňuje závěry znaleckého posudku, ze kterého soud I. stupně vycházel. Pokud žalobkyně navrhuje doplnění posudku o další srovnávací vzorky, tak soud je přesvědčen, že je to odborná otázka a soud není oprávněn určovat, jak má být znalecký posudek vypracován a jaké metody mají být uplatněny. Soud I. stupně neshledal ani důvody pro vypracování revizního posudku. Odvolací soud doplnil dokazování výslechem znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, . Znalkyně stvrdila závěry písemně podaného znaleckého posudku, ze kterého byla určena obvyklá cena vypořádávaných nemovitostí 500 000 Kč. Znalkyně sama uvedla, že v posudku je drobná nepřesnost v uvedení výše koeficientu pro snížení hodnoty srovnávacích vzorků a vysvětlila, že tato skutečnost nemá dopad na výši obvyklé ceny, neboť spadá pod zaokrouhlení částky jednotkové ceny. Žalobkyně navrhovala i v odvolacím řízení, stejně jako v řízení před soudem I. stupně, vypracování revizního znaleckého posudku. Odvolací soud však k tomuto nepřistoupil. Znalkyně vysvětlila, jak dospěla k výši obvyklé , Anonymizováno, a tento postup dokázala vysvětlit. Stanovení výše obvyklé ceny je podloženo znaleckým výpočtem, přičemž odvolací soud má za to, že například při stanovení zhodnocení či znehodnocení vzorku je přípustná i přiměřená míra znaleckého uvážení. Znalkyně uvedla, že při hodnocení vzala v úvahu i veškeré příslušenství nemovité věci, tedy i existenci studny. Pokud žalobkyně namítala, že znalkyně neužila při stanovení koeficientu aritmetický průměr při určení koeficientu srovnávacích vzorků, tak z písemného vyhotovení posudku je zřejmé, že znalkyně hodnotila sedm kritérií, které porovnala s hodnocenou nemovitou věcí a stanovila navýšení či snížení koeficientu dle srovnání stavu vzorku a hodnocené nemovité věci. Tím, že koeficienty násobila, promítla se reálná váha všech hodnocených kritérií do celkového koeficientu a následně do jednotkové ceny. Odvolací soud má tedy za to, že znalkyně použila přiměřené srovnávací vzorky a výsledky porovnání promítla do určení obvyklé ceny a neshledla důvody pro přehodnocení tohoto znaleckého posudku. Soud I. stupně výše obvyklé ceny stanovil správně (při zohlednění výše spoluvlastnického podílu ideální jedné čtvrtiny), správnou výši vypořádacího podílu. Odvolací soud proto ve výrocích I až III ve znění opravného usnesení Okresního soudu v Kroměříži z 24. 4. 2024, č. j. 16 C 165/2023-77, podle § 219 o. s. ř. rozsudek soudu I. stupně potvrdil.

13. Výrok o náhradě nákladů řízení mezi účastníky byl shledán jako správný, v souladu s ustálenou rozhodovací praxí obecných soudů i Ústavního soudu. V tomto směru odvolací soud plně odkazuje na odůvodnění učiněné soudem I. stupně.

14. Výrok V rozsudku soudu I. stupně byl podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změněn. Z obsahu spisu se podává, že v souvislosti se znaleckým dokazováním vznikly náklady vynaložené na znalečné. V řízení před soudem I. stupně tyto náklady spočívají ve znalečném 10 890 Kč, z kterých 10 000 Kč je kryto zálohou. Zálohu na provedení důkazu složenou žalobkyní. Vzhledem k charakteru řízení, kdy soud není vázán žalobním návrhem a nelze tedy ani určit úspěch ve věci, se jeví jako spravedlivé, aby zbylé náklady na vypracování znaleckého posudku, které nebyly kryty zálohou, zaplatila žalovaná, když žalobkyni již uhradila zálohu na provedení důkazů ve výši 10 000 Kč.

15. Stejnou úvahou se odvolací soud řídil i při rozhodování o náhradě nákladů zálohovaných státem v odvolacím řízení. Zde vznikly náklady na znalečné ve výši 1 210 Kč. Odvolací soud proto zavázal žalovanou k úhradě těchto nákladů řízení, neboť ani při připočtení této částky nepřekročí náklady hrazené žalovanou výši zálohy zaplacenou žalobkyní.

16. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud takto rozhodl ze stejných důvodů, z jakých potvrdil výrok IV rozsudku soudu I. stupně. V dané věci jde o řízení, kde nelze stanovit úspěch ve věci, jde o řízení, ve kterém soud není vázán žalobním návrhem (srovnej rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. IV ÚS 404/22, I ÚS 3202/20), a proto nebyla přiznána náhrada nákladů odvolacího řízení žádnému z účastníků.