60 Co 253/2024

Plný text

Krajský soud v Brně - pobočka ve Zlíně, rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Rezka a soudců JUDr. Karla Šabaty, PhD., a JUDr. Petra Coufalíka, Ph.D., ve věci žalobce: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupená advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 48.141 Kč s příslušenstvím o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 24. 6. 2024, č. j. 3 C 298/2023-54

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady odvolacího řízení v částce 10.489,90 Kč k rukám zástupce žalobce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Rozsudkem Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne , právnická osoba, , bylo rozhodnuto, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 48.141 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 48.141 Kč od 25. 8. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.), žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 24.431,29 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce (výrok II.).

2. Své rozhodnutí odůvodnil soud I. stupně v podstatných částech tím, že dne , datum, v , Anonymizováno, došlo v obci , adresa, na parkovací ploše u sportovní haly k dopravní nehodě, kterou zavinila žalovaná jakožto řidička vozidla tím, že se při couvání plně nevěnovala řízení vozidla a narazila do zaparkovaného poškozeného vozidla vlastníka , jméno FO, . Policie po vyšetření dopravní nehody následně žalovanou, dopátrala, kdy žalovaná sdělila, že v době nehody střet vozidel nezaznamenala, tento však nevylučuje. Žalované byla udělena v příkazním řízení bloková pokuta ve výši 1.100 Kč za naplnění přestupku podle § 125 odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2020 Sb. Škoda na poškozeném vozidle činila 48.141,11 Kč. Poškozené vozidlo bylo poškozeno na levých předních dveřích, a to promáčknutím v jejich levé spodní polovině, odřením se zřetelnou rýhou. Soud I. stupně dospěl k závěru, že žalovaná způsobila dopravní nehodu, od které odjela, přičemž opustila místo nehody bez zřetele hodného důvodu, čímž naplnila podstatu regresního nároku podle ustanovení § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 168/1999 Sb. Jednou z povinností řidiče je ve smyslu ustanovení § 47 zákona č. 361/2000 Sb., zastavit po nehodě, oznámit nehodu, sepsat záznam o nehodě. K naplnění této podstaty se nevyžaduje úmysl, postačuje nedbalostní jednání. Soud I. stupně má pochybnost o tvrzení žalované, že si nabourání vozidla nevšimla, neboť k nárazu došlo výraznou intenzitou s ohledem na charakter poškození dveří, kdy takový náraz musela zaregistrovat. Proto taková tvrzená nevědomost o dopravní nehodě není zřetelem hodným důvodem, který by nezaložil regresní nárok. Řidič je povinen dbát, co se děje při řízení a při couvání. Žalovaná opustila místo dopravní nehody, aniž by k tomu měla jakýkoliv důvod. I v přestupkovém řízení byla uznána vinnou z nedbalostního deliktu. Proto soud shledal žalobu jako důvodnou. Žalobkyně má také právo na zaplacení úroku z prodlení podle § 1970 o. z. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

3. Proti tomuto rozsudku podala odvolání žalovaná. Toto odvolání směřuje proti oběma výrokům napadeného rozsudku. V podstatných částech svého odvolání uvedla, že stěžejní je, jaký závěr učinili zkušení policisté po ohledání a výslechu žalované. Přestupek žalované byl kvalifikován podle ustanovení § 125 odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb. Řidička je malého vzrůstu, řídila velké vozidlo. Vozidlo poškozené žalovanou bylo lehce poškrábáno. Nejednalo se o náraz, ani střet. Podstatné je, že žalovaná věděla, že nehodu způsobila a že bez zřetele hodného důvodu místo opustila. Taková skutečnost není prokázána. Správní orgán věc hodnotil, že nedošlo k ujetí od nehody. V blokovém řízení vyřízený přestupek vylučuje, že věděla o nehodě. Každé odjetí z místa dopravní nehody nemůže založit regres. V tomto případě nebylo prokázáno, že by řidič o nehodě věděl. Došlo k lehkému kontaktu, který nemusela žalovaná zaznamenat. Pokud by policejní orgán nabyl přesvědčení, že úmyslně odjela od nehody, pak by přestupek byl kvalifikován podle § 125c písm. i) zákona č. 361/2000 Sb. Otázka intenzity je závěrem odborným. Na automobilu žalované nebyly žádné stopy. Žalovaná by akceptovala závěry soudu I. stupně, pokud by řidič o nehodě věděl a místo by opustil. Navrhla, aby byl rozsudek soudu I. stupně změněn tak, že žaloba bude zamítnuta a žalované bude přiznána náhrada nákladů řízení.

4. K podanému odvolání se písemně vyjádřil žalobce. V podstatných částech svého vyjádření uvedl, že dopravní nehodou došlo ke škodě převyšující 40.000 Kč, což svědčí pro výraznou intenzitu. Nevědomost, co vozidlo dělá, je hrubá nedbalost. Při vyjíždění z parkovacího místa je třeba dbát zvýšené opatrnosti. I v jiných obdobných věcech soudy přisvědčily argumentaci žalobce. Na řidiče motorových vozidel je kladen větší důraz ve smyslu opatrnosti a obezřetnosti, neboť provoz vozidla je činnost, při které může dojít a také dochází ke způsobení škody na majetku třetích osob. Pokud by se žalovaná věnovala řízení vozidla a zachovala náležitou opatrnost, pocítila by střet s poškozeným vozidlem. Měla si počínat opatrně a v případě nejistoty se ujistit o vzdálenosti mezi vozidly. Pokud by přesto střet nezaznamenala, nebyla způsobilá k řízení motorového vozidla pro oslabené smyslové vnímání. Ke spáchání přestupku ve smyslu zákona č. 361/2000 Sb. postačí zavinění z nedbalosti. Za případy zřetele hodné se považují zdravotní důvody účastníka nehody, zdravotní potíže osob blízkých, případ, kdy se vozidlo ocitne nezávisle na vůli provozovatele v dispoziční sféře jiné osoby. Takový důvod však žalovaná netvrdí. Náraz musela cítit. Absence vědomosti o dopravní nehodě není rozhodná pro naplnění postižního práva žalobce. Závěry šetření dopravní nehody policejním orgánem nejsou proto rozhodující, přičemž však policejní orgán bezpečně určil, že viníkem dopravní nehody je žalovaná, která byla uznána vinnou ze spáchání nedbalostního přestupku uložením pokuty příkazem na místě. Žalovaná svým jednáním naplnila postižní nárok podle § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 168/1999 Sb. Navrhl, aby bylo odvolání žalované zamítnuto a žalobci přiznána náhrada nákladů řízení.

5. Krajský soud v Brně - pobočka ve Zlíně, jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou (§ 201 o. s. ř.), že směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 a contrario o. s. ř.) a že bylo podáno včas (§ 204 o. s. ř.), v souladu s § 212 a § 212a o. s. ř. přezkoumal napadené rozhodnutí soudu I. stupně i řízení, které mu předcházelo, a poté dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

6. Podle § 94 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb., práva a povinnosti vyplývající ze škodných událostí vzniklých provozem vozidla, které nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí zákonem č. 168/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a to i v případě, že ke vzniku práva nebo povinnosti došlo ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

7. S odkazem na ustanovení § 94 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb., je třeba věc právně posoudit podle ustanovení zákona č. 168/1999 Sb., jak to soud I. stupně správně učinil.

8. Podle § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 168/1999 Sb., pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného zvláštního zřetele opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody.

9. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. pojištění odpovědnosti se vztahuje na každou osobu, která je povinna nahradit újmu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě.

10. Podle § 8 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., pojištěný je povinen bez zbytečného odkladu písemně oznámit pojistiteli, že došlo ke škodné události s uvedením skutkového stavu týkajícího se této události, předložit k tomu příslušné doklady a v průběhu šetření škodné události postupovat v souladu s pokyny pojistitele.

11. Podle § 8 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. pojištěný je povinen v případě dopravní nehody nepodléhající oznámení Policii České republiky podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích bez zbytečného odkladu předložit pojistiteli společný záznam o dopravní nehodě.

12. Podle § 47 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., zákon o silničním provozu, dopravní nehoda je událost v provozu na pozemních komunikacích, například havárie nebo srážka, která se stala nebo byla započata na pozemní komunikaci a při níž dojde k usmrcení nebo zranění osoby nebo ke škodě na majetku v přímé souvislosti s provozem vozidla v pohybu.

13. Z ustanovení § 47 odst. 2 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb., zákon o silničním provozu, vyplývá, že řidič, který měl účast na dopravní nehodě, je povinen neprodleně zastavit vozidlo.

14. Podle ustanovení § 47 odst. 3 písm. c), f), g) zákona č. 361/2000 Sb., zákon o silničním provozu, účastníci dopravní nehody jsou povinni:c) označit místo dopravní nehody,f) prokázat si na požádání navzájem svou totožnost a sdělit údaje o vozidle, které mělo účast na dopravní nehodě,g) v případech, kdy nevznikne povinnost oznámit nehodu policii, sepsat společný záznam o dopravní nehodě, který podepíší a neprodleně předají pojistiteli; tento záznam musí obsahovat identifikaci místa a času dopravní nehody, jejích účastníků a vozidel, její příčiny, průběhu a následků, záznam lze pořídit a jednotlivě autentizovat též elektronicky, podepíší-li jej účastníci elektronickým podpisem.

15. Žalobce v žalobních tvrzeních tvrdil, že žalovaná jako řidička vozidla zn. , Anonymizováno, , RZ , SPZ, způsobila dopravní nehodu tím, že při couvání plně nevěnovala pozornost svému okolí a narazila do zaparkovaného osobního automobilu zn. , Anonymizováno, , RZ , SPZ, ve vlastnictví , jméno FO, , přičemž bezprostředně po střetu s poškozeným vozidlem z místa dopravní nehody s vozidlem odjela.

16. Předmětem sporu tak bylo mimo jiné posouzení, zda se tento tvrzený skutek stal, zda takto žalovaná jednala a zda tímto jednání naplnila skutkovou podstatu postižního práva žalobce podle ustanovení § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 168/1999 Sb., tj. zda žalovaná ve smyslu daného ustanovení bez zřetele hodného zvláštního zřetele opustila místo dopravní nehody.

17. Výkladem ustanovení § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 168/1999 Sb., se zabýval Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 12. 3. 2024, sp. zn. 23 Cdo 2700/2023. Dovolací soud uzavřel, že gramatický, historický i teleologický výklad ustanovení § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 168/1998 Sb. vedou k závěru, že opuštění místa dopravní nehody pojištěným bez objektivní příčiny, bez zřetele hodného důvodu, představuje nepřijatelné chování, jež bez dalšího znemožňuje zjištění skutečné příčiny dopravní nehody a které samo o sobě zakládá právo pojistitele požadovat po pojištěném, co za něho plnil.

18. V otázce posouzení, zda se skutek stal tak, jak je tvrzen žalobcem v podané žalobě a zda skutek tvrzený žalobcem spáchala žalovaná, pak žalovaná odkázala ve svém písemném vyjádření (č. l. 35) na závěry šetření dané dopravní nehody a zjištění policejního orgánu i uloženou sankci, s čímž vším žalovaná souhlasila.

19. Z protokolu o nehodě v silničním provozu zpracovaného 4. 2. 2023, pod č. j. KRPZ-9911-11/PŘ-2023, Policií ČR, Krajským ředitelství policie Zlínského kraje, Územní odbor Uherské Hradiště, dopravním inspektorátem, z dokladu označeného „dopravní nehodu zavinil“, z fotografické dokumentace pro pojišťovnu, ze zápisu o poškození motorového vozidla, a z „bloku na pokutu na místě nezaplacenou“ přitom bylo zjištěno, že dne , datum, v době kolem , Anonymizováno, , ve , adresa, u sportovní haly, došlo k dopravní nehodě, kterou zavinila žalovaná jako řidička osobního automobilu zn. , Anonymizováno, , RZ , SPZ, tím, že se při couvání plně nevěnovala řízení vozidla a narazila do zaparkovaného osobního automobilu zn. , Anonymizováno, , RZ , SPZ, . Žalovaná jako řidička v době dopravní nehody střet nezaznamenala, tento však nevylučuje. Věc byla vyřízena udělením blokové pokuty ve výši 1.100 Kč žalované, která byla viníkem dopravní nehody. V tomto jednání žalované byl policejním orgánem shledán přestupek podle ustanovení § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb. Žalovaná s tímto vyřízením dopravní nehody souhlasila, což stvrdila svým podpisem na dokladu označeném jako „dopravní nehodu způsobil“ a také podpisem bloku na pokutu na místě nezaplacenou, kde svým podpisem stvrdila, že údaje uvedené na všech částech bloku souhlasí. V části bloku 5 je přitom popsán způsob spáchání skutku tak, že jako řidička se při couvání plně nevěnovala řízení, v části 7 je uvedena forma zavinění žalované, a to nedbalost. Výše pokuty udělené žalované jako řidičce činila 1.100 Kč.

20. Z uvedeného je tedy zřejmé, že žalobce unesl důkazní břemeno v tom, že žalovaná způsobila dopravní nehodu tím, že při couvání plně nevěnovala pozornost svému okolí a narazila do zaparkovaného osobního automobilu zn. , Anonymizováno, , RZ , SPZ, ve vlastnictví jiné osoby, přičemž z vylíčení popisu skutku plyne, že nesporným je také to, že po střetu s poškozeným vozidlem žalovaná z místa dopravní nehody s vozidlem odjela. Odjetím z místa dopravní nehody porušila ustanovení § 47 odst. 2 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb. a neoznačením místa dopravní nehody ustanovení § 47 odst. 3 písm. c) zákona č. 361/2000 Sb. Nebyla též respektována povinnost oznámit pojistiteli bez zbytečného odkladu škodnou událost ve smyslu § 8 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., ani povinnost předložit společný záznam o dopravní nehodě ve smyslu § 8 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. a § 47 odst. 3 písm. g) zákona č. 361/2000 Sb.

21. Pokud pak jde o výši způsobené škody, rozsah poškození poškozeného vozidla vyplývá z fotografické dokumentace a ze zápisu o poškození motorového vozidla, přičemž výše způsobené škody vyplývá z dokladu posudek/kalkulace č. 2023/00061 společnosti , právnická osoba, a také z faktury vystavené společností , právnická osoba, V tomto směru žalobce unesl důkazní břemeno také k otázce výše pojistného plnění, resp. výše způsobené škody. Uvedené skutečnosti žalovaná v žádném směru do okamžiku nastoupení účinků koncentrace řízení nerozporovala.

22. Vozidlo zn. , Anonymizováno, , RZ , SPZ, , kterým žalovaná jako řidička způsobila škodu na cizím vozidle, bylo pojištěno povinným ručením u žalobce, který je pojistitel, což plyne ze smluvní dokumentace na č. l. 9 a násl. spisu.

23. Kryje-li pojištění odpovědnosti z provozu vozidla odpovědnost kterékoliv osoby, která při provozu vozidla nastala, pak i regresní nárok může být uplatněn vůči komukoliv, kdo za újmu z jakéhokoliv titulu odpovídá a kdo zároveň naplnil zákonné důvody pro vznik regresu. Postih tak lze uplatit i vůči jiné osobě, která jako řidič vozidla odpovídá za újmu podle obecné úpravy v ustanovení § 2910 o. z.

24. Z právního názoru vyjádřeného v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 11. 2011, sp. zn. 32 Cdo 3266/2010, plyne, že použití občanského zákoníku o odpovědnosti za škodu má význam pouze pro určení toho, na jehož odpovědnost za škodu se pojištění odpovědnosti vztahuje.

25. S ohledem na zjištěný skutek, popsaný shora, je zřejmé, že žalovaná jako řidička jednala protiprávně, když porušila ustanovení § 24 odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb., neboť řidič při couvání nesmí ohrozit ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích, tedy řidič má povinnost ve smyslu § 2 písm. l) téhož zákona počínat si tak, aby jinému účastníku provozu na pozemních komunikacích nevzniklo žádné nebezpečí. Žalovaná konkrétně dostatečným způsobem neověřila dopravní situaci za vozidlem a couvala do prostoru, do něhož neměla náležitý přehled. Pokud neměla ze svého místa dostatečný přehled, byla povinna couvání vůbec nezahajovat a zajistit jeho bezpečné provedení tím, že vystoupí z vozidla a o situaci v prostoru za vozidlem se bezprostředním způsobem přesvědčí, nebo ve smyslu § 24 odst. 3 téhož zákona zajistit bezpečné couvání pomocí způsobilé a náležitě poučené osoby.

26. Tímto protiprávním jednáním způsobila škodu poškozením levých předních dveří automobilu zn. , Anonymizováno, , RZ , SPZ, ve vlastnictví jiné osoby.

27. Mezi protiprávním jednáním žalované a vznikem škody na automobilu zn. , Anonymizováno, , RZ , SPZ, ve vlastnictví jiné osoby, je dána příčinná souvislost, neboť nebýt jednání žalované by ke škodě na osobním automobilu ve vlastnictví jiné osoby nedošlo.

28. Jestliže couvala do prostoru, do něhož neměla náležitý přehled a jestliže dostatečně bezprostředně neověřila situaci, věděla, že svým jednáním může způsobit porušení zájmu chráněnému zákonem a bez přiměřených důvodů spoléhala, že takový následek nezpůsobí. V jednání žalované bylo zapotřebí dovodit nedbalost vědomou. Tento závěr je pak v souladu s domněnkou nedbalosti zakotvenou v ustanovení § 2911 občanského zákoníku.

29. Za těchto okolností s ohledem na shora uvedené žalovaná jako řidička vozidla odpovídá za újmu podle obecné úpravy v ustanovení § 2910 o. z. a odpovědnost za škodu z pojištění odpovědnosti se na ni vztahuje.

30. Pro případ vzniku dopravní nehody zákon stanoví jejím účastníkům řadu povinností. K těmto povinnostem patří neopouštět místo dopravní nehody bez zřetele hodných důvodů.

31. Jinými slovy, má-li k tomu účastník nehody opodstatněné důvody, nemusí své povinnosti dostát bez rizika postihu. Zákon takové okolnosti nevymezuje. Jde o takový okruh situací, které existují objektivně a vyvolávají na účastníka nehody takový tlak, že splnění oznamovací povinnosti neopouštět místo dopravní nehody je proti tomu méně podstatnou záležitostí. K takovým důvodům náleží například zdravotní důvody účastníka nehody, zdravotní potíže osob blízkých, které se musí řešit.

32. K rozhodnutí věci zbývá posoudit procesní obranu žalované, že v době dopravní nehody střet nezaznamenala, tento střet však současně ani nevylučuje (k tomu srovnej protokol o nehodě v silničním provozu v části vylíčení události, viz č. l. 20). Odvolací soud dospěl k závěru, že při posuzování naplnění předpokladů pro postižní právo žalobce je třeba vycházet ze zjištění konkrétních okolností vždy v konkrétní řešené věci. V této konkrétní věci ze skutkových zjištění soudu I. stupně, s nimiž se odvolací soud ztotožnil, vyplynulo, že žalovaná dne , datum, , v době kolem , Anonymizováno, při couvání vozidlem, které řídila, narazila do zaparkovaného vozidla, přičemž bez toho, aby bylo, jakkoliv ohroženo její zdraví, nebo její vlastní majetek, měla zájem místo dopravní nehody opustit. Přitom připustila, že „střet nevylučuje“. Škodnou událost sama nijak neoznámila, ani později (soud I. stupně uvádí, že policie následně žalovanou jako řidičku dopátrala viz bod 4 odůvodnění). Nadto se bezprostředně nepřesvědčila o situaci na místě samém, protože jinak by vizuálně zjevné poškození druhého vozidla zjevně registrovala. Nelze přehlédnout souvislosti zjištěného průběhu nehody, kdy žalovaná při couvání vozidlem, které řídila, nabourala do druhého vozidla, do levých předních dveří, a přitom tvrdila Policii ČR, že „střet nevylučuje“ a přijala odpovědnost za střet vozidla ve správním řízení, lze tedy důvodně předpokládat, že si musela být možnosti poškození vozidla vědoma již bezprostředně po dopravní nehodě, přesto sama o své vůli aktivním jednáním škodnou událost Policii ČR nenahlásila, a to ani později.

33. Za těchto okolností nelze procesní obraně žalované přisvědčit, pro nedůvodnost.

34. Proto bylo třeba rozsudek soudu I. stupně potvrdit jako ve výroku věcně správný (§ 219 o. s. ř.).

35. Odpovídající bylo také rozhodnutí soudu I. stupně ohledně úroku z prodlení i v otázce náhrady nákladů řízení, když v těchto otázkách odkazuje odvolací soud pro stručnost na odůvodnění provedené soudem I. stupně, s nímž se plně ztotožňuje.

36. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., § 224 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl v odvolacím řízení plně procesně úspěšný a náleží mu náhrada nákladů odvolacího řízení v plné výši. K nákladům žalobce náleží odměna právního zástupce žalobce ve výši podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve výši 3.060 Kč za každý z následujících úkonů právní služby:- písemné vyjádření k odvolání (§ 11 odst. 1 písm. k/ vyhlášky č. 177/1996 Sb.)- účast u jednání odvolacího soudu (§ 11 odst. 1 písm. g/ vyhlášky č. 177/1996 Sb.)tj. celkem 6.120 Kč.

37. K nákladům právního zástupce žalobce náleží dále náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý z úkonů právní služby podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. celkem 600 Kč. Dále náhrada za ztrátu času stráveného na cestě k soudu a zpět podle § 14 vyhlášky č. 177/1996 Sb., celkem 6 započatých půlhodin po 100 Kč, tj. 600 Kč. Dále cestovné za cestu vozidlem zn. , Anonymizováno, RZ , SPZ, , ze sídla advokátní kanceláře k odvolacímu soudu a zpět, při průměrné spotřebě 4,9 litru nafty/100 km. Celkem ujeto 180 km, při základní sazbě náhrady 5,60 Kč za 1 km a při ceně pohonné hmoty 38,70 Kč. Cestovné celkem činí 1.349,34 Kč. Právnímu zástupci žalobce náleží dále náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, ze všech uvedených částek.

38. Celkovou částku nákladů odvolacího řízení ve výši 10.489,90 Kč bylo žalované uloženo zaplatit k rukám zástupce žalobce s odkazem na ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. ve lhůtě uvedené v § 160 odst. 1 o. s. ř., když nebyly zjištěny důvody pro její prodloužení.

39. Odvolací soud nevyhověl důkaznímu návrhu žalované na provedení účastnického výslechu žalované. Tento důkazní návrh byl činěn v rozporu s koncentrací řízení. Odvolací soud dospěl nadto v souladu se soudem I. stupně k jednoznačnému závěru, že si žalovaná musela být s ohledem na charakter a rozsah samotných zjištěných poškození vozidla (viz fotodokumentace) již bezprostředně po dopravní nehodě vědoma možnosti způsobení škody na cizím vozidle. Již soud I. stupně v předchozím průběhu řízení zamítl dříve učiněné důkazní návrhy ohledně výslechu policistů, kteří šetřili danou dopravní nehodu a vyžádání spisového materiálu zpracovaného těmito policisty. Soud není povinen provést všechny účastníky navržené důkazy, nýbrž je oprávněn v každé fázi řízení vážit, které důkazy vzhledem k uplatněnému nároku či tvrzením účastníků je třeba provést. Neprovedení důkazů je třeba odůvodnit v tomto konkrétním případě již tím, že rozhodné skutečnosti o charakteru a průběhu dopravní nehody a o vědomosti žalované bezprostředně po dopravní nehodě o škodě na jiném vozidle, byly v řízení bez důvodných pochybností zjištěny a procesní obrana žalované byla zcela vyvrácena jinými důkazy. Jde především o samotný charakter a rozsah poškození vozidla, jež vyplývá zejména z fotodokumentace, jakož i obsah bloku na pokutu na místě nezaplaceného založeného ve spisovém materiálu.