3 C 298/2023

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Zuzanou Matulovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Anonymizováno . sídlem Adresa žalobkyně proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení 48 141 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 48 141 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 48 141 Kč od 25. 8. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 24 431,29 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 24. 10. 2023 domáhala zaplacení částky 48 141 Kč s úrokem z prodlení. Svůj návrh odůvodnila tím, že dne , datum, v , Anonymizováno, hodin došlo na , adresa, na parkovací ploše u , Anonymizováno, obci , adresa, k dopravní nehodě, kterou jakožto řidička vozidla , Anonymizováno, RZ , SPZ, (dále jen „Vozidlo“) způsobila žalovaná tak, že při couvání s Vozidlem se plně nevěnovala svému okolí a narazila tak do zde zaparkovaného osobního vozidla značky , Anonymizováno, , RZ , SPZ, (dále jen „Poškozené vozidlo“) ve vlastnictví pana , jméno FO, . Žalobkyně svůj nárok opírá o regresní nárok dle ustanovení § 10 odst. 1) písm. c) zákona č. 168/1999 Sb. Věc byla prošetřena Policií České republiky. Ze sdělení policie vyplynulo, že žalovaná bezprostředně po střetu s poškozeným vozidlem z místa dopravní nehody odjela, aniž by splnila svou zákonnou povinnost setrvat na místě, sepsat společný záznam o dopravní nehodě, respektive aniž by vznik dopravní nehody oznámila policejnímu orgánu a vyčkala do jeho příjezdu. Na poškozeném vozidle vznikla hmotná škoda, kterou nahradila žalobkyně jakožto škodní událost v celkové výši 48 141 Kč. Tato částka se skládá z částky 22 986,72 Kč představující cenu náhradních dílů, částky 3 135 Kč jako mzda za práci, částky 850 Kč, představující vedlejší náklady opravy, z částky 3 249 Kč jako mzdové náklady na lakování a částky 9 566,04 Kč jako ceny lakovacího materiálu. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky nejpozději do 24. 8. 2023, a to výzvou ze dne 3. 8. 2023.

2. Žalovaná se k věci vyjádřila tak, že žádný nárok neuznává, a to z toho důvodu, že pachatel nehody byl zjištěn, jeho vina byla v blokovém řízení sankcionována a sankce byla uhrazena. Jak plyne ze záznamu o nehodě, řidič náraz a škodu, a tedy nehodu samotnou vůbec nezaznamenal. Nejsou tedy splněny podmínky k uplatnění zákonného regresu pojišťovny dle ustanovení § 10 odst. 1 písm. b) nebo písm. c). Žalovaná má za to, že pokud pachatel o nehodě neví, což nelze vyloučit, pak sice za nehodu odpovídá, ale pokud jde o regres, pak otázku, zda o nehodě či škodě vůbec věděl, je zásadní pro odpověď na otázku vzniku nároku. Jak vyplývá z protokolu o nehodě, tak žalovaná o nehodě nevěděla a vyšetřování nehody ji překvapilo, protože neměla žádné ponětí o tom, že by cokoliv způsobila. U jednání doplnila žalovaná to, že odkazuje na blokové řízení ze dne , datum, s tím, že v tomto blokovém řízení byla uznána vinnou za spáchání přestupku dle ustanovení § 125c odst. 1 písm. k) a nikoliv písm. i), tedy úmyslným jednáním. Žalovaná má za to, že při použití ustanovení § 10 odst. 1 písm. c) je nezbytné úmyslné jednání, tedy, že samotný regres je vázán na úmysl.

3. Žalobkyně k námitkám žalované doplnila, že tvrzení o nezaregistrování středu vozidel nemůže být považováno za relevantní. Každý zdravotně i odborně způsobilý řidič motorového vozidla by měl vykazovat určitou elementární smyslovou nadanost, díky níž je schopen za užití všech smyslů vnímat reakce svého vozidla, a to sluchem, dotykem, odporem či poskočením vlastního sedícího těla vzhledem k poskočení či odporu náhle stojícího, zpomalujícího či odraženého řízeného vozidla. Žalovaná tak musela minimálně jedním ze smyslů vnímat střet vozidel, a to i s ohledem na skutečnost, že poškození dveří na poškozeném vozidle nemůže být považováno za zanedbatelné či přehlédnutelné. Nezaregistrování střetu nelze považovat za zřetele hodný, odmluvitelný důvod pro opuštění místa dopravní nehody. Důsledky nepozornosti žalované nelze přičítat k jejímu prospěchu. Žalobkyně nesouhlasí s názorem žalované, že ustanovení § 10 odst. 1 písm. c) je spojen s úmyslným jednáním, a je přesvědčena o tom, že toto ustanovení se váže i na nedbalostní jednání.

4. Z důkazů provedených u jednání dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru:Dne , datum, v , Anonymizováno, hodin došlo v obci , adresa, na parkovací ploše u , Anonymizováno, dopravní nehodě, kterou zavinila žalovaná jakožto řidička Vozidla tím, že se při couvání plně nevěnovala řízení Vozidla a narazila do zaparkovaného Poškozeného vozidla (detail relace o dopravní nehodě, protokol o nehodě). Policie po vyšetření dopravní nehody následně řidičku, tedy žalovanou, dopátrala, kdy žalovaná sdělila, že v době nehody střet vozidel nezaznamenala, tento však nevylučuje. Dechová zkouška u žalované provedena nebyla, neboť vozidlo již bylo zaparkováno (detail relace o dopravní nehodě, protokol o nehodě, zaslání informací o nehodě). Vůči žalované byla dopravní nehoda ukončena dne , datum, v příkazním řízení udělením blokové pokuty ve výši 1 100 Kč, která byla zaplacena (detail relace, protokol o nehodě, blok na pokutu s dokladem o zaplacení). V rámci správního řízení dospěla policie k závěru, že žalovaná naplnila skutkovou podstatu přestupku podle ustanovení § 125 odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2020 Sb. (protokol o nehodě, blok o pokutě). Vozidlo žalované bylo pojištěno u žalobkyně na základě smlouvy o pojištění vozidel (návrh smlouvy pojištění vozidel číslo , hodnota, , pojistka ke smlouvě). Škoda, která vznikla na Poškozeném vozidle, byla vyčíslena na částku 48 141,11 Kč (posudek, faktura č. , hodnota, ). Žalobkyně uhradila vyčíslenou škodu společnosti , právnická osoba, (výpis účtu). Poškozené vozidlo bylo poškozeno na levých předních dveřích, tedy dveřích řidiče, v jejich spodní polovině promáčknutím, odřením a zřetelnou rýhou (fotografická dokumentace, zápis o poškození motorového vozidla). Žalovaná byla vyzvána k úhradě výzvou dne 3. 8. 2023 (výzva, podací arch).

5. Soud zamítl provedení navrženého důkazu výslechu prap. , Anonymizováno, , popř. dalšího policisty, kteří šetřili nehodu, neboť z provedených důkazů jednoznačně plyne, jakým způsobem nehoda proběhla a kdo byl viníkem. Návrh na připojení policejního spisu o vyšetření nehody byl taktéž hodnocen jako nadbytečný, neboť v podstatné části byl tento spis již součástí důkazů.

6. Z uvedených listinných důkazů má soud za prokázané, že žalovaná způsobila dne , datum, dopravní nehodu, od které odjela.

7. Podle ustanovení § 47 odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, v platném znění, je řidič mimo jiné po dopravní nehodě povinen neprodleně zastavit vozidlo, spolupracovat při zjišťování skutkového stavu, oznámit nehodu policii, popř. sepsat společný záznam o dopravní nehodě, označit místo dopravní nehody, prokázat si navzájem svou totožnost.

8. Podle ustanovení § 10 odst. 1 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. ve znění platném do 31. 3. 2024 má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný újmu způsobil úmyslně.

9. Podle ustanovení § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 168/1999 Sb. ve znění platném do 31. 3. 2024 má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody.

10. Podle ustanovení § 135 odst. 1 o.s.ř. je soud vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů; a kdo je spáchal jako i rozhodnutím osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení.

11. Po provedení listinných důkazů a podřazení zjištěného skutkového stavu pod výše uvedená ustanovení dospěl soud k následujícímu právnímu závěru:Nárok žalobkyně posoudil soud jako důvodný, neboť žalovaná nepochybně dne , datum, způsobila poškození vozidla vlastníka , jméno FO, a to tím, že při couvání na parkovišti nabourala levé přední dveře Poškozeného vozidla a opustila místo nehody bez zřetele hodného důvodu. Dle soudu tak naplnila podstatu regresního nároku žalobkyně dle ustanovení § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 168/1999 Sb. Základní povinnosti každého řidiče, resp. účastníka dopravní nehody vyplývají z ustanovení § 47 zákona č. 361/2000 Sb. Jednou z těchto povinností je také neprodleně po nehodě zastavit vozidlo a oznámit nehodu nebo sepsat záznam o nehodě. Soud nesdílí názor žalované, že se k naplnění této podstaty vyžaduje úmyslné jednání. Tento závěr soud vyvozuje zejména z výkladu ustanovení § 10 zákona č. 168/1999 Sb. ve znění platném k 31. 3. 2024, kdy pouze u písm. a) odst. 1 je jasně uvedeno, že nárok žalobkyně vzniká tam, kde došlo k újmě úmyslně. Ostatní písmena tohoto ustanovení, tedy i písm. c) již pouze vyjmenovávají další skutkové podstaty, aniž by u nich bylo uvedeno, že se musí jednat o úmyslné jednání. Z toho soud vyvozuje, že tam postačí k naplnění těchto podstat i nedbalostní jednání. I kdyby si žalovaná nevšimla, že při couvání nabourala do jiného vozidla, tak nárok z regresu žalobkyni vznikl. S ohledem na to, že k naplnění podstaty dostačuje nedbalostní jednání, soud dále považoval za nadbytečné zkoumat, zda jednala žalovaná úmyslně, byť s ohledem na rozsah poškození Poškozeného vozidla má soud pochybnost o tom, že si žalovaná nabourání jiného vozidla vůbec nevšimla a v jízdě pokračovala. Regresní návrh je speciální originární nárok vznikající v případě, že žalobkyně, tedy pojišťovna, nahradí v rámci svých povinností dle pojistné smlouvy škodu vzniklou z této smlouvy, a to za předpokladu, že provozovatel pojištěného vozidla poruší některé z ustanovení § 10 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. V tomto případě došlo k porušení povinnosti na straně žalované tím, že žalovaná bez zřetele hodného důvodu upustila místo dopravní nehody. Soud se neztotožňuje s názorem žalované, že nevědomost o této dopravní nehodě je tím zřetelem hodným důvodem, který by žalovanou z povinnosti uhradit regresní nárok žalobkyně vyvinil, neboť nedbalost nelze přičítat žalované ke prospěchu. Soud se naopak ztotožňuje s názorem žalobkyně, že každý řidič je povinen dbát všeho, co se děje při řízení motorového vozidla, a tedy i toho, jakým způsobem nakládá s vozidlem při couvání. V tomto případě došlo k nárazu do Poškozeného vozidla dle soudu výraznou intenzitou, což soud vyvozuje z charakteru poškození dveří Poškozeného vozidla. Takový náraz dle soudu musela žalovaná zaznamenat. Nicméně i kdyby tento náraz nezaznamenala, pak z provedených důkazů vyplynulo, že je viníkem této dopravní nehody a že opustila místo dopravní nehody bez toho, že by k tomu měla jakýkoliv, a už vůbec ne zřetele hodný, důvod. Pokud žalovaná odkazovala na posouzení jejího přestupku v blokovém řízení, pak soud s ohledem na ustanovení § 135 o.s.ř. upozorňuje, že soud není vázán rozhodnutím vydaným v takovém řízení. Navíc i v přestupkovém řízení byla uznána vinou z nedbalostního deliktu, což je ke vzniku nároku v tomto řízení dostačující.

12. Tedy žalovaná se svým výše popsaným jednáním dopustila porušení zákona o provozu na pozemních komunikacích, a zároveň naplnila regresní důvod podle ustanovení § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 168/1999 Sb., zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v platném znění, když škoda byla celkově vyčíslena na částku ve výši 47 141 Kč. Zdejší soud na základě předložených listinných důkazů shledal žalobu jako důvodnou, a proto rozhodl tak, jak je shora uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

13. Žalobkyně má vedle nároku na zaplacení dlužné částky také právo na zaplacení úroku z prodlení dle ustanovení § 1970 o. z., když požadovaný úrok z prodlení je plně v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění ke dni prodlení. Prodlení nastalo dne 25. 8. 2023, tedy v den následující po uplynutí lhůty k plnění dle výzvy ze dne 3. 8. 2023.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 24 431,29 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 926 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1 a ustanovení § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 48 141 Kč sestávající z částky 3 060 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v ustanovení § 11 odst. 1 a. t. (převzetí věci, výzva, žaloba, vyjádření, účast u jednání) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada 1 799,41 Kč za , Anonymizováno, ujetých km v částce 1 199,41 Kč (38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,9 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle ustanovení § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle ustanovení § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 18 599,41 Kč ve výši 3 905,88 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna nahradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku dle ustanovení § 160 o.s.ř.