64 A 10/2025

Plný text

č. j. 64 A 10/2025 - 586 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Jana Čížka a Mgr. Karla Černína, Ph.D., ve věci navrhovatelů: a) Mgr. Ing. L. J. zastoupen advokátem JUDr. Milanem Zábržem sídlem Veveří 486/57, Brno b) JURAL, s.r.o., IČO: 25501453 sídlem Spodní 676/14, Brno c) Komínský dvůr s.r.o., IČO: 11851856 sídlem Nové Sady 988/2, Brno d) P. J. zastoupená Mgr. Ing. Lubomírem Juránkem bytem K lesu 319/29a, Kníničky, Brno e) Ing. P. J. proti odpůrci: statutární město Brno sídlem Dominikánské náměstí 196/1, Brno zastoupené advokátkou Mgr. Sandrou Podskalskou sídlem Údolní 567/33, Brno za účasti:

1. Mgr. E. B.

2. O. K. 2 64 A 10/2026 3. MUDr. S. Š.

4. A. B.

5. S. S. zastoupená advokátem Mgr. Richardem Spíškem sídlem Kobližná 71/2, Brno 6. Naše Kníničky, z.s., IČO: 22908731 sídlem Dolní louky 249/13, Brno 7. L. K. zastoupený advokátem JUDr. Ing. Martinem Dirhanem sídlem Chvalova 1696/10, Praha 3 8. neznámá osoba zastoupená opatrovníkem Mgr. Lukášem Míšou sídlem Milady Horákové 2047/23, Brno o návrzích na zrušení (části) opatření obecné povahy č. 1/2025 – Územní plán města Brna, schváleného usnesením Zastupitelstva města Brna na zasedání č. Z9/22 konaném dne 10. 12. 2024, v lokalitě bývalého JZD Komín takto: I. Opatření obecné povahy č. 1/2025 – Územní plán města Brna - schválené usnesením Zastupitelstva města Brna na zasedání č. Z9/22 konaném dne 10. 12. 2024, se dnem právní moci tohoto rozsudku zčásti ruší v části textové a grafické v rozsahu vymezení ploch SU.V3 (Smíšené obytné všeobecné, struktura zástavby volná, výšková hladina zástavby 3), PU (Veřejná prostranství všeobecná), plocha přestavby P.311 a plocha OV.s.A3 (Občanské vybavení veřejné, podrobnější využití vzdělávání a výchova, struktura zástavby areálová, výšková hladina zástavby 3) na pozemcích p. č. XD, XE, XF, XG, XH, XI, XJ, XK, XO, XA, XB, XC, XL, 3043/105, 3047/3, 3047/1, 3047/2, 3043/78, 3044/1, 3044/2, 3044/3, 3044/4, 3044/5, 3044/6, 3044/7, 3044/8, 3044/9, 3045/2, 3045/4, 3045/5, 3045/6, XAI, XAL, XAO, XAP, XAQ, XAR, XAS, XX, XY, XZ, XAA, XAB, XAC, XAT, XAG, XAH, XAJ, XAK, XAM, XAN, XT, XS, XU, XV a XAU v k. ú. K., obec B. II. Ve zbytku se návrhy zamítají. III. Odpůrce je povinen ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit navrhovateli a) na náhradě nákladů řízení částku 40 673,50 Kč k rukám jeho zástupce JUDr. Milana Zábrže, advokáta. IV. Odpůrce je povinen ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit navrhovateli b), navrhovateli c), navrhovatelce d) a navrhovateli e) na náhradě nákladů řízení každému částku 5 000 Kč. 3 64 A 10/2026 V. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. VI. Soud přiznává ustanovenému opatrovníkovi Mgr. Lukášovi Míšovi, advokátovi sídlem Milady Horákové 2047/23, Brno, odměnu ve výši 25 155,90 Kč a náhradu hotových výdajů ve výši 2 722,50 Kč. Celková částka ve výši 27 878,40 Kč mu bude vyplacena z účtu Krajského soudu v Brně do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Soud vyzývá opatrovníka, aby do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku sdělil soudu číslo bankovního účtu k vyplacení přiznané částky. VII. Odpůrce je povinen do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit České republice – Krajskému soudu v Brně částku 27 878,40 Kč na náhradu nákladů řízení placených státem podle výroku VI. Odůvodnění:

1. Jednotliví navrhovatelé vlastní množství pozemků a stavby, které se převážně nacházejí v areálu bývalého JZD Komín při ulici P. v k. ú. K., obec B. (všechny dále uváděné nemovité věci se nacházejí v tomtéž katastrálním území – pozn. soudu). Pěti samostatně podanými návrhy podle § 101a zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) se navrhovatelé domáhají zrušení částí opatření obecné povahy č. 1/2025 – Územního plánu města Brna (dále jen „územní plán“), a to konkrétně regulativů, kterými byl stanoven způsob funkčního využití pozemků v jejich vlastnictví.

2. Usnesením ze dne 29. 1. 2026, čj. 64 A 10/2025-212, soud spojil řízení o všech pěti návrzích ke společnému projednání. Všech pět návrhů se týká regulativů funkčního využití pozemků, které se nacházejí ve stejné lokalitě Kn-4 Pod Mniší Horou, kterou územní plán komplexně reguluje. Návrhy jsou navíc obsahově prakticky totožné.

3. Navrhovatel a) se domáhá zrušení územního plánu v rozsahu, v němž vymezuje plochu s rozdílným způsobem využití smíšené obytné všeobecné, struktura zástavby volná, výšková úroveň 6-16 m (SU.V3) na pozemcích p. č. XD, XE, XF (část), XG, XH, XI (část), XJ a XK (část) a na části pozemku p.č. XO pod stavbou bez čp./če, a plocha přestavby (P.311), veřejná prostranství všeobecná (PU) na pozemcích p.č. XA, XB, XC, XF (část), XI (část), XK (část) a pod stavbou bez čp/če na pozemcích p.č. XL, XM, XN, XO (část).

4. Navrhovatel b) navrhuje zrušení územního plánu v rozsahu, v němž se vymezuje plocha s rozdílným způsobem využití smíšené obytné všeobecné, struktura zástavby volná, výšková úroveň 6-16 m (SU.V3) na pozemcích p.č. 3043/105 (část), 3047/3 a pozemcích pod stavbou 3047/1, 3047/2, 3047/3, a plocha přestavby (P.311), veřejná prostranství všeobecná (PU) na pozemku p.č. 3043/105 (část).

5. Navrhovatel c) navrhuje zrušení územního plánu v rozsahu, v němž se vymezuje plocha s rozdílným způsobem využití smíšené obytné všeobecné, struktura zástavby volná, výšková úroveň 6-16 m (SU.V3) na pozemcích p.č. XD, XE (část), XF (část), a pod stavbami bez čp/če na pozemcích p.č. XQ, 3044/1, 3044/2, 3044/3, 3044/4, 3044/5, 3044/6, 3044/7, 3044/8, 3044/9 a p.č. 3045/1, 3045/2 (část), 3045/3, 3045/4, 3045/5 (část), 3045/6 (část) a plocha přestavby (P.311), veřejná prostranství všeobecná (PU) na pozemku 3043/168 (část), 3043/171 (část), a pod stavbou bez čp/če na pozemcích p.č. 3045/2 (část), 3045/5 (část), 3045/6 (část).

6. Navrhovatelé a) a d) se společným návrhem domáhají zrušení územního plánu v rozsahu, v němž se vymezuje plocha s rozdílným využitím smíšené obytné všeobecné, struktura zástavby 4 64 A 10/2026 volná, výšková úroveň 6-16 m (SU.V3) na pozemcích p.č. 3044/3, XAI, XAL, XAO, XAP, XAQ, XAR, XAS, XX, XY, XZ, XAA, XAB, XAC, XAU, XAT (část), plocha zastavitelná, občanské vybavení veřejné (OV.s.A3) na pozemcích p.č. XAG, XAH, XAJ (část), XAK, XAM (část), XAN (část), XAT (část), plocha přestavby (P.311), veřejná prostranství všeobecná (PU) na pozemcích p.č. XAJ (část), XAM (část), XAN (část), XAP (část), XAT (část), XAU, plocha zastavitelná, zeleň krajinná (ZK) na pozemcích p.č. XAU (část), XAD (část), plocha stabilizovaná, lesní všeobecná (LU) na pozemcích p.č. XAU (část), XAD (část), XAE a plocha změny v krajině (Z.244), zeleň krajinná (ZK) na pozemku p.č. XAF.

7. Navrhovatel e) navrhuje zrušení územního plánu v rozsahu, v němž se vymezuje plocha s rozdílným využitím Smíšené obytné všeobecné, struktura zástavby volná, výšková úroveň 6- 16 m (SU.V3) na pozemcích p.č. XT, XQ, XR a pod stavbou bez čp./če na pozemcích p.č. XS, XT, XU a XV.

8. Předchozí územní plán města Brna z roku 1994 [Územní plán města Brna (1994), jehož závazné části byly stanoveny obecně závaznou vyhláškou statutárního města Brna č. 2/2004, o závazných částech Územního plánu města Brna, ve znění účinném k 1. 8. 2024] vymezoval na většině shora uvedených pozemků plochu PZ [plochy pro zemědělskou (lesnickou) výrobu], sloužící pro umístění zemědělských (lesnických) provozoven. Přípustné využití bylo v dané ploše stanoveno pro: - stavby a zařízení zemědělských (lesnických) provozoven a k tomu náležející byty pro osoby zajišťující dohled a pohotovost a pro majitele nebo vedoucí hospodářství, - zpracovatelské provozovny zemědělských a lesnických podniků, - zahradnické provozovny na plochách pro zemědělskou výrobu, - obchodní provozovny sloužící pro prodej zemědělských a lesnických produktů a souvisejícího zboží, - zařízení doplňující hlavní funkční náplň plochy (např. občerstvení, půjčovny nářadí, výstavní plochy apod., vyloučeno je ubytování).

9. Nově vydaný územní plán upravil funkční využití dané lokality odlišně, a to s ohledem na požadavky Městské části Brno-Komín a řešení obsažené ve schválené územní studii Komín, Palcary-jih (Ing. arch. Barbora Jenčková, srpen 2022). Areál byl začleněn do lokality Kn-4, jejímž účelem je zajistit rozvoj smíšené obytné zástavby, bydlení v rodinných domech, rozvoj veřejné a komerční vybavenosti. Podstatou plánovaných změn v území je transformace funkčního využití bývalého areálu JZD na plochy s využitím SU – smíšené obytné všeobecné a zčásti na plochy s využitím OV.s – občanské vybavení veřejné - pro vzdělávání a výchovu. V lokalitě byla nově vymezeny i plochy PU - veřejná prostranství všeobecná k zajištění dopravní dostupnosti lokality, zejména pro pozemní komunikaci umožňující dopravní napojení ve směru od areálu UNIHOBBY skrz areál bývalého JZD a dále směrem na severovýchod k Medlánkám. V této souvislosti byla část plochy areálu bývalého JZD zahrnující zejména veřejná prostranství označena jako plocha přestavby P.

311. Výřez z hlavního výkresu územního plánu zachycující danou lokalitu: 5 64 A 10/2026 10. Pro ilustraci soud dále doplňuje též 3D model stávajících staveb nacházejících se v areálu bývalého JZD a v okolí (https://webmaps.kambrno.cz/3d-model) a letecký snímek lokality (www.mapy.com – pořízení snímku 31.7.2024). 6 64 A 10/2026 Návrhy 11. Jak již bylo uvedeno, přestože navrhovatelé podali jednotlivé návrhy každý samostatně, je jejich obsah takřka totožný. Soud proto shrne návrhové body souhrnně. S ohledem na jejich rozsah přitom ale zmíní pouze podstatu návrhových bodů, a detailně se jimi bude zabývat až v rámci jejich vypořádání.

12. Zároveň je třeba již na tomto místě uvést, že navrhovatelé zvolili pro formulaci návrhů poměrně nešťastnou metodu, kdy v textu návrhu vždy nejprve doslovně zopakovali námitky, jež uplatnili při veřejném projednání návrhu územního plánu v srpnu 2024, dále doslovně ocitovali způsob vypořádání dané konkrétní námitky odpůrcem a až poté připojili návrhový bod označený vždy nadpisem Vyjádření navrhovatele (s číslem označujícím pořadí dané námitky). Navrhovatelé se tak primárně soustředí pouze na obsah rozhodnutí o námitkách, aniž by reflektovali související části územního plánu a jeho odůvodnění. Argumentace se v mnoha případech opakuje, často vyjadřuje jen nesouhlas s obsahem rozhodnutí o námitkách nebo jejich vyjádření představuje jen určitý dílčí komentář k některé části odůvodnění rozhodnutí o námitkách, aniž by bylo zřejmé, v čem vlastně navrhovatelé spatřují důvod nezákonnosti. V několika případech navrhovatelé dokonce míří na části územního plánu, které ani neregulují pozemky, které vlastní, a to aniž by vysvětlili, jak se jich regulace takových pozemků dotýká.

13. Obdobně jako u žalobních bodů podle § 71 písm. d) s. ř. s. musí být i z návrhových bodů podle 101b odst. 3 s. ř. s. patrné alespoň základní skutkové a/nebo právní důvody, o něž navrhovatel opírá tvrzení o nezákonnosti opatření obecné povahy nebo jeho části (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 21. 7. 2009, čj. 1 Ao1/2009-120, č. 1910/2009 Sb.NSS, rozsudek NSS ze dne 31. 3. 2026, čj. 22 As 267/2025-54). Navrhovatel musí zároveň tvrdit dotčení své právní sféry, neboť návrh není nástrojem veřejné žaloby (actio popularis), ale slouží výhradně k ochraně veřejných subjektivních práv navrhovatele. 7 64 A 10/2026 14. Soud netvrdí, že uplatněné návrhové body jsou v důsledku použité metody a priori nepřípustné či nedůvodné. Musí však zdůraznit, že není jeho povinností za navrhovatele tam, kde to není zřejmé, doplňovat obsah jejich návrhů a domýšlet, v čem vlastně spatřují nezákonnost územního plánu. Je to totiž navrhovatel, kdo v řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy (nebo jeho části) vymezuje svým návrhem (návrhovými body) rozsah a meze soudního přezkumu. V opačném případě by soud přestal být nestranným arbitrem sporu a stal by se de facto zástupcem jedné ze stran sporu. S uplatněnými návrhovými body se tedy soud může vypořádat pouze se stejnou mírou obecnosti a detailu, s jakou byly uplatněny jednotlivé návrhové body. Ty části návrhů, které nesplňují ani základní náležitosti návrhového bodu, nebude soud dále již ani zmiňovat (např. námitky pod body č. 36, 39, 40, 41, 45, 46, 47 a 48).

15. V následující části odůvodnění soud shrne tematicky klíčové okruhy návrhových bodů. Návrhové body 16. Navrhovatelé namítají především, že napadený územní plán v rozvojové lokalitě Kn-4 Pod Mniší horou bez dostatečného důvodu mění dosavadní využití dotčených pozemků z ploch umožňujících zemědělskou, popř. lehkou výrobní činnost na plochy smíšené obytné všeobecné, občanské vybavení a veřejná prostranství. Podle navrhovatelů areál není nevyužívaným brownfieldem, nýbrž významným zázemím pro jejich zemědělskou prvovýrobu a obhospodařování navazujících zemědělských ploch. Nové funkční využití proto podle nich nepřiměřeně zasahuje do jejich vlastnických práv, znehodnocuje jejich investice a znemožňuje další racionální využití stávajících staveb.

17. Navrhovatelé zpochybňují důvody změny regulace a způsob, jakým odpůrce bez dalšího převzal řešení obsažené v územní studii Komín, Palcary-jih. Mají za to, že odůvodnění územního plánu i rozhodnutí o jejich námitkách pouze mechanicky přebírají požadavky městské části Komín a závěry územní studie, aniž by samostatně a přezkoumatelně vysvětlily, proč má být dosavadní výrobní, resp. zemědělské využití nahrazeno obytnou a smíšenou funkcí. Namítají také absenci variantního prověření využití lokality, zejména varianty zachování areálu pro zemědělskou nebo lehkou výrobu. Za nepřiměřené považují rovněž vymezení veřejného prostranství a dopravní komunikace přes jeho nemovitosti, aniž by bylo dostatečně odůvodněno, proč nelze dopravní obsluhu řešit jinak.

18. Samostatná skupina námitek směřuje proti vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území. Navrhovatelé při projednání územního plánu namítali, že nebyl řádně splněn pokyn zastupitelstva k doplnění vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (dále jen (VVURÚ)/SEA o posouzení zvýšené hlukové a imisní zátěže ve stabilizovaných plochách v důsledku rozšíření zastavitelných ploch. Hluková a rozptylová studie společnosti EnviDoc nebyla řádně zveřejněna jako součást projednávaných podkladů, byla do VVURÚ promítnuta nepřezkoumatelně a z VVURÚ nejsou patrné konkrétní numerické hodnoty, mapové výstupy, hodnocené zdroje hluku a znečištění ovzduší ani použitá metodika. Z toho dovozují navrhovatelé nezákonnost VVURÚ/SEA, nepřezkoumatelnost územního plánu a nemožnost veřejnosti účinně se k těmto podkladům vyjádřit.

19. Navrhovatelé rovněž namítají rozpor napadené části územního plánu s politikou územního rozvoje, zásadami územního rozvoje Jihomoravského kraje a s cíli a úkoly územního plánování. Tvrdí, že odpůrce pouze formálně deklaroval soulad s nadřazenou územně 8 64 A 10/2026 plánovací dokumentací, aniž by přezkoumatelně posoudil skutečný stav území, existenci a význam areálu bývalého zemědělského družstva, dopady zániku jeho zemědělské funkce, fragmentaci krajiny, ochranu zeleného klínu a návaznost nově vymezované obytné lokality na okolní území.

20. Navrhovatelé rovněž namítají diskriminační povahu zvoleného řešení. Odpůrce bez objektivního a přezkoumatelného důvodu zachovává v lokalitě okolní provozy lehké výroby, obchodu a služeb jako stabilizované, zatímco areál bývalého JZD, v němž se nacházejí jeho nemovitosti, označuje za nevyužívaný brownfield a určuje jej k zásadní obytné transformaci. Jsou upřednostněny zájmy jiných subjektů, zejména provozu pily a budoucí obytné výstavby, před zachováním stávajících pracovních míst, zemědělského zázemí a vlastnických práv vlastníků nemovitostí v areálu.

21. Opakovaně též navrhovatelé namítají nedostatečné vypořádání svých námitek a nepřiměřenost zásahu do svých práv. Odpůrce nevážil skutečné veřejné a soukromé zájmy v území, nevypořádal se s námitkami vlastníků dotčených nemovitostí, neprokázal potřebnost transformace areálu ani její přiměřenost ve vztahu k dopadům na stávající výrobní a zemědělské využití. Stanovisko odpůrce 22. Odpůrce s návrhy nesouhlasí a navrhuje jejich zamítnutí. Navrhovatelé nesprávně hodnotí vypořádání námitek izolovaně, neboť odůvodnění územního plánu tvoří jeden celek, a proto postačí, pokud jsou důvody řešení zřejmé z rozhodnutí o námitkách, textové části odůvodnění územního plánu nebo z podkladové územní studie. Všechny námitky byly vypořádány dostatečně a přezkoumatelně.

23. Územní studie představuje územně plánovací podklad, jehož využití bylo řádně schváleno. Byla pořízena na základě podnětu MČ Brno-Komín, přičemž prověřila jižní část lokality Kn-4 komplexně z hlediska urbanismu, dopravy i technické infrastruktury. Odpůrce neměl důvod se od jejího řešení odchýlit. Skutečnost, že studie nebyla samostatně projednávána s veřejností, nepředstavuje vadu, neboť vlastníci mohli své výhrady uplatnit v procesu pořizování územního plánu.

24. K nesouladu s aktuálním využitím pozemků odpůrce uvádí, že vydání územního plánu nebrání dosavadnímu legálnímu užívání areálu, neboť územní plán obsahuje úpravu tzv. integrovaných jevů, která zachovává přípustnost dosavadních staveb a zařízení. Navrhovatelé nemají právo na zachování dřívější regulace ani na budoucí využití pozemků podle svých představ. Územní plánování je dynamický proces a změna řešení v průběhu pořizování není sama o sobě vadou. Vývoj regulace lokality Kn-4 byl podle něj postupný, od původního sportovního využití přes lehkou výrobu až po konečné řešení podle územní studie. Dřívější závěry z roku 2020 nejsou určující, protože později bylo území prověřeno územní studií a řešení bylo projednáno v rámci zákonného procesu pořizování územního plánu.

25. K dopravnímu řešení a veřejně prospěšné stavbě VD.070 odpůrce tvrdí, že dopravní propojení v jižní části lokality Kn-4 bylo prověřeno územní studií. Dosavadní obsluha ulicí Palcary podle studie nemůže nést další dopravní zatížení, a proto bylo nové propojení i jeho veřejná prospěšnost odůvodněno požadavkem na kapacitní napojení a prostupnost rozvojové lokality. 9 64 A 10/2026 26. Odpůrce odmítá, že by územní plán zvýhodňoval městské provozy na úkor soukromých vlastníků. Areál bývalého zemědělského družstva je podle územně analytických podkladů a městské evidence brownfieldem, a není proto skutkově ani právně srovnatelný s aktivně využívanými provozy v okolí. Část areálu je vymezena jako plocha přestavby P.311, přičemž zbývající část je zastavitelnou plochou pouze proto, že neleží v zastavěném území.

27. Pokyn zastupitelstva označený jako pokyn C byl splněn zpracováním nového VVURÚ. Hluková a rozptylová studie byla podle odpůrce pořízena nad rámec zákonných požadavků a její doplnění mezi společným a veřejným projednáním nezaložilo povinnost opakovat společné jednání. Věcné výhrady k VVURÚ odpůrce odmítá s tím, že karta lokality Kn-4 obsahuje údaje o hluku a ovzduší. Strategická úroveň územního plánu navíc neumožňuje předjímat konkrétní parametry budoucích staveb a podrobnosti mají být prověřeny až v navazujících řízeních.

28. Ohledně námitky nesouladu s politikou územního rozvoje a zásad územního rozvoje odpůrce uvádí, že uplatněné námitky se vztahují k odůvodnění neuskutečněné změny územního plánu z roku 1994 označené B176_p111_22, nikoli k odůvodnění územního plánu. Areál představuje brownfiel a jeho přeměna odpovídá požadavku na hospodárné využití území. Řešení lokality Kn-4 bylo komplexně prověřeno a z nadřazené územně plánovací dokumentace nelze dovozovat nárok na zachování zemědělské či výrobní funkce. Vyjádření pořizovatele 29. Jako součást svého vyjádření předložil odpůrce též stanovisko Odboru územního plánování a rozvoje MMB, který byl pořizovatelem územního plánu. Pořizovatel odmítá, že by námitky byly vypořádány nedostatečně. Vypořádání odpovídá projednávanému návrhu, nikoli dřívějším pracovním verzím nebo samostatné změně územního plánu z roku 1994 (B176_p111_22). Petice občanů podle pořizovatele nemohla být rozhodujícím územně plánovacím podkladem. Šlo pouze o politický či informativní podnět, který nemůže nahradit zákonné podklady územního plánování.

30. K územní studii Komín, Palcary - jih pořizovatel uvádí, že šlo o zákonný prověřovací podklad, který byl pořízen na základě požadavků městské části Brno-Komín, zpracován autorizovanou osobou a následně schválen pro využití při pořizování územního plánu. Studie nefungovala jako závazná dokumentace, ale jako odborný podklad, jehož závěry byly dále prověřeny zpracovatelem územního plánu, posouzeny ve VVURÚ a projednány v procesu pořizování územního plánu. Nelze proto tvrdit, že by bylo řešení převzato bez dalšího posouzení. Územní studie odůvodňuje i vymezení veřejných prostranství a páteřní komunikace, zejména kvůli napojení na MÚK Kamenolom, obsluze území bez dalšího zatížení ulice Palcary a návaznostem na areál pily, ZOO a lokalitu Kn-6.

31. Pořizovatel dále odmítá tvrzení o diskriminaci, zásahu do legitimního očekávání a porušení kontinuity územního plánování. Vlastník nemá právní nárok na zachování určité funkce pozemku a změna koncepce může být legitimní, je-li věcně odůvodněná. V daném případě byla změna opřena o územní studii, demografické potřeby, ptřeby školství, dopravní napojení a vazbu na MÚK Kamenolom. Areál bývalého JZD byl podle územně analytických podkladů veden jako brownfield, což podle pořizovatele odůvodňuje jeho odlišné posouzení oproti jiným aktivně využívaným provozům v okolí. Replika navrhovatele a) 10 64 A 10/2026 32. Navrhovatel a) v replice k vyjádření odpůrce zopakoval, že územní studie Komín, Palcary – jih byla původně pořizována pro změnu územního plánu z roku 1994, nikoli jako podklad nového územního plánu. Nebyla projednána s vlastníky, nebyla aktualizována a vychází podle něj z nepravdivých podkladů, zejména z tvrzení o nevyužívání areálu pro zemědělskou činnost. Navrhovatel dále zpochybnil označení areálu za brownfield, namítl nedostatečné vypořádání námitek pouhými odkazy na odůvodnění územního plánu či územní studii a nesouhlasil s vymezením veřejně prospěšné stavby dopravní infrastruktury, jež podle něj nepřiměřeně zasahuje do jeho vlastnických práv. Stanovisko spolku Naše Kníničky, z.s.

33. K návrhům podala obsáhlé vyjádření šestá osoba zúčastněná na řízení Naše Kníničky, z.s. (dále jen „spolek“). Ta navrhuje, aby soud návrhu vyhověl a zrušil územní plán nejen v části napadené navrhovatelem, ale (nad rámec návrhu) v rozsahu regulace vztahující se k vymezení celé rozvojové lokality Kn-4.

34. Soud ale již na tomto místě poznamenává, že spolek zahrnul do svých vyjádření také podstatné části argumentace, jež se nevztahuje k žádnému z navrhovateli uplatněných návrhových bodů, a jde tak nad rámec návrhu. Soud je při projednání návrhu vázán rozsahem a důvody podaného návrhu. Osoba zúčastněná na řízení nemůže disponovat předmětem řízení ani rozšiřovat vlastními návrhovými body rozsah soudního přezkumu. Pokud má tedy spolek nyní za to, že územní plán (nebo jeho část) je nezákonný i z jiných důvodů a ve širším rozsahu, něž jaké byly uplatněny v návrhu, mohl a měl ho napadnout podáním vlastního návrhu. To však neučinil, a nemůže tak svoji pasivitu nahrazovat v řízení o návrzích podaných navrhovateli v této věci. Z těchto důvodů se soud nemůže zabývat zejm. tvrzenou systémovou podjatostí odpůrce, námitkou o nesprávné aplikaci zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), zákonností stanoviska SEA anebo možností alternativního vedení dopravy navrhovaným obchvatem Kníniček a Bystrce-Zámostí.

35. Spolek v prvním písemném vyjádření k návrhu poukázal na nedostatky vyhodnocení SEA, zejména ve vztahu k dopravním vlivům zatěžujícím území městské části Brno-Kníničky. Namítal, že SEA měla být řádně zpracována již pro společné jednání, neboť veřejnost i dotčené orgány mají mít možnost vyjadřovat se současně k návrhu územního plánu i k úplnému vyhodnocení jeho vlivů. Podle spolku vyhodnocení SEA trpělo zásadními vadami, neboť neobsahovalo řádný dopravní model, posouzení hlučnosti, posouzení znečištění ovzduší ani posouzení vlivů komunikace I/43 jako součásti dálničního propojení D1 a D35. Spolek dále namítal, že nebyla zpracována úplná predikce dopravních intenzit pro komunikace na území města Brna k časovému horizontu realizace územního plánu, přičemž údaje ze sčítání dopravy ŘSD podle něj nemohly tento deficit nahradit. Poukazoval rovněž na dopravní průzkum zpracovaný pro město Brno v roce 2017, který měl dokládat významnou tranzitní dopravu přes Kníničky a nadměrné zatížení ulic Ondrova a U zoologické zahrady.

36. Pořizovatel si neúplnosti podkladů musel být vědom již v době společného jednání, neboť Rada města Brna byla v březnu 2024 informována o potřebě zadat hlukovou a rozptylovou studii pro účely VVURÚ. Z toho spolek dovozuje, že návrh územního plánu byl ke společnému jednání zveřejněn v situaci, kdy nebyl splněn pokyn zastupitelstva k doplnění VVURÚ, a dotčené orgány i veřejnost se proto vyjadřovaly k neúplnému podkladu. Podle spolku tím bylo společné jednání zmařeno a mělo být po doplnění úplných podkladů 11 64 A 10/2026 opakováno. Následné doplnění odkazů na hlukovou a rozptylovou studii do VVURÚ pro veřejné projednání podle spolku vadu nezhojilo, protože tato studie nebyla zveřejněna jako součást vyhodnocení SEA, nebyly doloženy její vstupní údaje ani srozumitelný popis použitých metod a jejich omezení.

37. V druhém písemném vyjádření spolek namítl, že vymezení rozvojové lokality Kn-4 je nedostatečně odůvodněné a nepřezkoumatelné. Podle spolku jde rozsahem a předpokládaným počtem obyvatel fakticky o nově zakládané sídlo, jehož vymezení nelze odůvodnit pouze stručnou kartou lokality ani odkazem na územní studii. Územní studie není závazným podkladem a nemůže nahrazovat vlastní odůvodnění územního plánu. Odpůrce neprokázal veřejný zájem na nahrazení dosavadního zemědělského využití území smíšenou obytnou zástavbou, nevyhodnotil dopady na zemědělský půdní fond a krajinný ráz a nevypořádal význam areálu pro hospodaření na okolních zemědělských pozemcích. Replika odpůrce k vyjádření spolku 38. Odpůrce zopakoval, že pokyn zastupitelstva k doplnění VVURÚ byl splněn již zpracováním nového VVURÚ. Hluková a rozptylová studie byla podle něj pořízena pouze nad rámec zákonných požadavků, její závěry byly ve VVURÚ zohledněny, avšak nevedly k novým skutečnostem vyžadujícím přepracování návrhu územního plánu ani opakování společného jednání. K doplnění vyjádření spolku odpůrce uvedl, že regulace lokality Kn-4 nebyla svévolným postupem pořizovatele, nýbrž výsledkem pokynu zastupitelstva k opakovanému posouzení připomínek městských částí a následného zapracování územní studie. Územní studie Komín, Palcary – jih tvoří řádný a neopomenutelný územně plánovací podklad, od něhož pořizovatel neměl důvod se odchýlit. Vyjádření opatrovníka 39. V průběhu řízení soud zjistil, že pozemky p. č. XX, XY, XZ, XAA, XAB, XAC, XAD a XAE, jejichž regulace je jedním z návrhů napadena, mají podle zápisů v evidenci katastru nemovitostí více spoluvlastníků. Spoluvlastnický podíl o velikosti 1/18 má vlastnit osoba, která již zemřela. Podle sdělení notáře, který byl pověřen projednáním pozůstalosti, nebylo dosud řízení o pozůstalosti skončeno, avšak zároveň nebyli zjištěni žádní právní nástupci zůstavitelky (dědici). Z důvodu předlužení byla nařízena likvidace pozůstalosti, avšak nebyl ustanoven likvidační správce. Z toho plyne, že zde není žádná osoba oprávněná hájit v řízení před soudem práva a majetkové zájmy spoluvlastníka uvedených pozemků. Soud proto usnesením ze dne 25. 5. 2026, čj. 64 A 10/2025-507, rozhodl o ustanovení opatrovníka podle § 29 odst. 3 o. s. ř. přiměřeně použitého podle § 64 s. ř. s. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20 9. 2025, sp. zn. 24 Cdo 1778/2025).

40. Opatrovník ustanovený soudem neznámé osobě zúčastněné na řízení upozornil, že shora uvedené nemovitosti, resp. spoluvlastnické podíly na nich, byly předmětem dražby dne 13. 5. 2026 konané v rámci likvidace pozůstalosti. Soudní exekutor v ní udělil usnesením ze dne 13. 5. 2026, č. j. 133 ED 2/23-63, příklep vydražitelům, jimiž se stali navrhovatel a) a navrhovatelka d). Ti by se měli, pokud usnesení nabude právní moci, stát vlastníky vydražený spoluvlastnických podílů, a to se zpětnou účinností ke dni udělení příklepu, tj. ke dni 13. 5. 2026 41. Pokud jde o meritum věci, opatrovník ztotožnil se opatrovník s návrhy, tedy navrhuje zrušení napadené části územního plánu. Vypořádání námitek se podle něj jeví jako nedostatečné a změna způsobu využití pozemků jako neproporcionální. To se týká zejména 12 64 A 10/2026 námitek směřujících proti vymezení ploch smíšené obytné všeobecné a veřejná prostranství všeobecná. V rámci proporcionality je třeba mj. zvážit, zda územní plán zachovává zázemí pro obhospodařování 600 ha půdy oproti plochám k bydlení, velikost plánované lokality a historické, rozvojové či logické návaznosti na okolí a intravilán městské části Brno-Komín, a zda pozemky tvořící zázemí pro obhospodařování zemědělské půdy se nachází v jiném vhodném místě a mohou být nahrazeny. Obdobně je třeba zájem na zachování způsobu využití posoudit i ve vztahu k potřebě vybudování komunikací. Nelze přitom vycházet jen z formálního označení areálu bývalého JZD za brownfield v podkladech, ale je třeba zhodnotit faktický stav, resp. aktuální způsob využití daného areálu.

42. Dále zdůraznil, že samotný odkaz na územní studii Komín, Palcary - jih ani absence veřejného subjektivního práva vlastníka pozemku na určitý způsob jeho funkčního využití neodpovídá na otázku, jestli existuje větší zájem na změně určení ploch než na jejich zachování. Je třeba posoudit, zda odpůrce nevybočil ze zákonných mezí (svévole, diskriminace, princip proporcionality). Ústní jednání 43. Během ústního jednání setrvali účastníci na svých dosavadních stanoviscích.

44. Navrhovatelé zopakovali argumentaci uvedenou v návrzích a v replice. Není podle nich pravdou, že budovy v areálu nejsou využívané a neprobíhá zde zemědělská výroba. Areál není brownfieldem. V době, kdy navrhovatelé podávali námitky při veřejném projednání územního plánu, nebyl areál evidovaný v aplikaci města Brna (Brownfieldy v Brně) jako brownfield. Až později po podání návrhu byl areál mezi brownfieldy doplněn. Když se navrhovatelé dotazovali podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů na to, kdy došlo k zaevidování, sdělil jim odbor územního plánování, že jde o průběžné aktualizace a nelze přesně určit, kdy k zaevidování došlo.

45. Navrhovatel a) popsal historický kontext věci (vznik JZD a vydání pozemků po roce 1989). Budovy na pozemcích po zániku JZD navrhovatelé odkoupili. Nebrání se tedy jen proti územnímu plánu, ale i pokračování křivd z minulosti. Rádi by zemědělskou prvovýrobu zachovali a začali areál modernizovat a zvelebovat. V minulosti došlo k výměně střešní krytiny na budovách navrhovatelů. Podstatnějším úpravám ale brání složité vlastnické vztahy a tlak odpůrce na změnu využití lokality. V areálu působí v zemědělské výrobě navrhovatel b) (JURAL -zahradnická výroba), navrhovatel e) (zemědělská výroba), a navrhovatelé a) a d) využívají vlastní budovy jako zázemí pro zemědělskou prvovýrobu. V areálu působí též Zemědělská společnost Veveří a.s., která zde provozuje posklizňovou linku, sklad obilovin a má zde technické zázemí pro stroje. Navrhovatel a) dále uvedl, že se všemi vlastníky budov pod jejich stavbami mají uzavřené dlouhodobé nájemní smlouvy a pokud je možnost tak se snaží o odkoupení pozemků. Od roku 2000 odkoupili cca 3 000 m2 pozemků.

46. Navrhovatel e) uvedl, že budovy v areálu mu slouží jako zázemí k obhospodařování zemědělských pozemků v okolí medláneckého letiště, a dále pozemků v Medlánkách, Ivanovicích a Řečkovicích. Rovněž jde o pozemky v Kníničkách, Rozdrojovicích a Jinačovicích. Jde celkem o 800-850 ha, které jsou obhospodařované z tohoto střediska. Jsou zde uložena hnoviva, osivo, servisní zázemí a uchovává se zde mechanizace přes zimu. Jiné prostory k těmto činnostem nevyužívá. Dále zdůraznil, že pozemky v areálu sice vlastní 13 64 A 10/2026 celá řada osob, ale budovy vlastní pouze navrhovatelé a Zemědělská společnost Veveří, a.s., se kterou mají dobré vztahy a i oni mají zájem na rozvoji a zvelebení areálu. Pokud jde o budovy, vlastnické vztahy tedy nejsou roztříštěné.

47. Navrhovatel c) uvedl, že pěstuje a prodává ovocné stromky převážně do zahradních center. Sklad mu slouží jako zázemí pro tuto činnost. Ve skladu má balicí linku a velkosklad. Případná ztráta budovy by pro něj byla likvidační. Neměl by možnost postavit sklad a zázemí v jiném místě. Pozemky vlastní v jiných místech, kde pěstuje stromy, ale nemůže tam vybudovat jiný sklad. Pěstuje v Opatovicích u Rajhradu a v Otmarově. Se stavem areálu není sám spokojen.

48. Odpůrce zdůraznil, že v původní verzi územního plánu se předpokládalo odlišné využití daného území, které bylo ale přehodnoceno na základě pokynu zastupitelstva k prověření připomínek jednotlivých městských částí. K tomu byla vypracovaná územní studie Komín, Palcary-jih, která slouží i jako odůvodnění řešení lokality. Obsahuje rozsáhlý rozbor, odůvodnění vymezení potřeb veřejných prostranství a veřejně prospěšných staveb, které jsou důležité pro dopravní obsluhu. Vymezení veřejně prospěšných staveb umožňuje vyvlastnění. Odkazy na územní studii ve vypořádání námitek je v souladu s požadavky judikatury na odůvodnění, a proto takto odpůrce postupoval. Pořizovatel se řídil koncepcí obsaženou v územní studii. Odklon od původního vymezení území v územním plánu z roku 1994 je rovněž v souladu s požadavky zákona. Areály městské pily, psího útulku, UNIHOBBY, PENNY a zahradnictví nejsou s řešenou lokalitou srovnatelné. Zmíněné areály jsou aktivně využívané, zatímco areál bývalého JZD je evidovaný jako brownfield. Navrhovatelé neprokázali, že v areálu v současnosti aktivně probíhá zemědělská činnost. Pořizovatel areál navštívil, prověřoval využití a dospěl k závěru, že jde o plochu naplňující definici brownfieldu. Evidence brownfieldů v mapové aplikaci má jen evidenční účinky a nezakládá sama právní stav. Podstatné je splnění znaků, které vymezuje město Brno v souladu s obecným chápáním znaků brownfieldu. Dále zdůraznil, že stavby v areálu lze do budoucna nadále využívat a za určitých podmínek i upravovat, neboť jde o tzv. integrované jevy. Pozemky navrhovatelů nebyly změnou využití znehodnoceny, spíše naopak nabyly na hodnotě. Část budov v areálu se i podle tvrzení navrhovatelů, nevyužívá pro činnosti v dané lokalitě, přičemž zázemí pro takové činnosti lze umístit i v jiných lokalitách. Mimoto lze podle stavebního zákona umísťovat budovy pro zemědělské využití i mimo zastavěné území. Není tedy pravda, že by navrhovatelé neměli pro svoji činnost jiné lokality.

49. Závěrem odpůrce uvedl, že územní plán byl pořízení v souladu se zákonem. Konkrétní regulace vychází z územní studie, která je neopomenutelným podkladem územního plánu. Jde o koncepční řešení celé lokality založené na preferenci zahušťování zástavby v prolukách a brownfieldech. Dotčení navrhovatelů a omezení jejich práv bylo minimalizované tím, že územní plán neznemožňuje pokračování v současném využití. Nedochází ke znehodnocení pozemků, naopak lze předpokládat, že jejich hodnota vzrostla. Posuzování vhodnosti vymezení využití lokality jde nad rámec úkolů soudu a zasahovalo by do práva obce na samosprávu.

50. K dotazu soudu odpůrce také uvedl, že územní studii zadal a pracoval s ní pořizovatel. Jde o nezávazný, ale neopominutelný podklad pro rozhodování v území. Pořizovatel neshledal důvod se od studie odchýlit, a proto z ní vycházel. Potřebu na vymezení ploch pro bydlení vyhodnocoval pořizovatel z hlediska celého města. Zohlednil přitom i požadavky a potřeby 14 64 A 10/2026 jednotlivých částí města Brna, tak aby některé městské části nebyly pouze zakonzervované, ale měly i prostor pro vlastní rozvoj.

51. Pátá osoba zúčastněná se ztotožnila s argumentací odpůrce. Pokud jde o využití areálu, bylo by třeba provést šetření na místě, neboť nelze vycházet jen z tvrzení navrhovatelů. V areálu se v relativně velkém rozsahu nacházejí a provozují autoservisy a společnosti zabývající se opravami a provozem automobilů, nikoliv zemědělskou výrobou. Pokud Zemědělská společnost Veveří a.s. nepodala námitky, ani návrh na zrušení části územního plánu, lze z toho dovozovat, že je se změnou využití svých pozemků srozuměná a souhlasí s ní. Konkrétně s pátou osobou zúčastněnou na řízení, žádný z navrhovatelů žádnou smlouvu o nájmu pozemků neuzavřel, ačkoliv se již před 6-7 lety domáhala vydání bezdůvodného obohacení za užívání budov. Dále uvedl, že kolem lokality má být v budoucnu veden teplovod z elektrárny Dukovany zásobující Brno teplem. I z tohoto důvodu je logické využít jeho okolí pro bytovou zástavbu.

52. Sedmá osoba zúčastněná na řízení uvedla, že nelze vyvrátit potřebu rozvoje území, nicméně musí jít o proměnu koncepční a předvídatelnou. Podle jeho názoru by taková změna neměla negativně zasahovat do práv vlastníků, což není naplněno. Odpůrce by měl veřejně prospěšné záměry soustředit především na svých pozemcích. Z větší části se proto ztotožnil s navrhovateli.

53. Opatrovník zopakoval stanovisko uvedené v jeho písemném vyjádření a přiklonil se ke stanovisku navrhovatelů. Odpůrci se nepodařilo vysvětlit potřebnost změny a odůvodnit, že se v jiných lokalitách nenachází plochy vhodné pro rozvoj bydlení a že daná lokalita není potřebná pro zachování jejího stávajícího využití. Byť rozhodnutí o udělení příklepu dosud nenabylo právní moci, navrhovatelé a) a d) se ve veřejné dražbě zřejmě stanou vlastníky pozemků, ve vztahu k nimž byl ustanoven opatrovníkem, a tím pádem mají v území nějaké další záměry.

54. Soud provedl dokazování Územní studií Komín, Palcary – jih (Ing. arch. Barbora Jenčková, srpen 2022), výpisy z listů vlastnictví, a nákresem dotčených pozemků na podkladě katastrální mapy (zhotoveno soudem), částí hlavního výkresu územního plánu města Brna z roku 1994 (kladolisty 22 a 23), výřezem hlavního výkresu napadeného územního plánu, leteckým snímkem areálu bývalého JZD na mapy.com (z roku 2024), zobrazením budov v areálu a okolí z 3D modelu města Brna (dostupný na https://webmaps.kambrno.cz/3d- model/), mapovou aplikací Brownfieldy v Brně - 1 401 | Areál bývalého JZD Komín (https://data.brno.cz/pages/brownfield) a konečně též návrhem změny původního územního plánu z roku 1994 označené jako změna ÚPmB – B 176 p111 22 MC Komín - Návrh pro veřejné projednání. Podmínky řízení a rozsah soudního přezkumu 55. Podle § 101a odst. 1 s. ř. s. je návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí oprávněn podat ten, kdo tvrdí, že byl zkrácen na svých právech opatřením obecné povahy vydaným správním orgánem.

56. Územní plán byl řádně vydán za použití odpovídajících ustanovení stavebního zákona (k aplikovatelnosti stavebního zákona viz např. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 13. 5. 2025, čj. 64 A 1/2025-290, a rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 4. 2026, čj. 5 As 187/2025-102) a správního řádu formou opatření obecné povahy a nabyl účinnosti dne 31. 1. 2025. Oba návrhy tedy směřují proti aktu, který je opatřením obecné povahy. 15 64 A 10/2026 Mezi účastníky není sporu o tom, že navrhovatelky jsou vlastnicemi čtyř pozemků p. č. XAV, XAW a XAX a XAY, což plyne i z předložených výpisů z katastru nemovitostí. Navrhovatelky tvrdící, že územní plán omezil jejich vlastnické právo k pozemkům, na které se vztahuje regulace územního plánu, jsou k podání návrhů procesně legitimované. Oba podané návrhy obsahují všechny zákonem stanovené náležitosti (§ 101b odst. 2 s. ř. s. ve spojení s § 37 odst. 2 a 3 s. ř. s.) a jsou včasné, neboť byly podány před uplynutím lhůty jednoho roku od účinnosti napadeného územního plánu (§ 101b odst. 1 s. ř. s.). Návrhy jsou tudíž věcně projednatelné.

57. Podle usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 12. 12. 2023, čj. 9 Ao 37/2021-57, je soud při přezkumu opatření obecné povahy, až na výjimky plynoucí z judikatury a právních předpisů, vázán rozsahem a důvody podaného návrhu (§ 101d odst. 1 s. ř. s.). Pro soud naopak není závazný tzv. pětistupňový algoritmus přezkumu, jak byl vymezen v rozsudku NSS ze dne 27. 9. 2005, č. j. 1 Ao 1/2005-98, č. 740/2006 Sb. NSS. To znamená, že úkolem soudu je přezkoumatelně se vypořádat návrhové body a případně vysvětlit, v čem spočívá vada opatření obecné povahy, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti. Pětistupňový algoritmus však zůstává použitelný jako pomůcka, kterou správní soudy mohou, ale nemusí využívat při strukturování své argumentace. Obdobně platí, že je na účastnících řízení, zda se ve své argumentaci rozhodnou s algoritmem pracovat či nikoliv (srov. bod 28 citovaného usnesení).

58. Soud přezkoumal napadené opatření obecné povahy v rozsahu uplatněných návrhových bodů (§ 101d odst. 1 s. ř. s.) vycházeje ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání opatření obecné povahy (§ 101b odst. 4 s. ř. s.).

59. Soud dospěl k závěru, že návrhy jsou v převážném rozsahu důvodné. Obecná východiska soudního přezkumu 60. Správní soudy opakovaně zdůrazňují, že proces územního plánování představuje výkon ústavně zaručeného práva obce na samosprávu, v jehož rámci obec prostřednictvím svého zastupitelstva autonomně rozhoduje o využití svého vlastního území a o jeho budoucím rozvoji. Jde o prostor politické diskrece územní samosprávy, do něhož soudní moc zasahuje zdrženlivě a pouze tehdy, byly-li překročeny zákonné a ústavní meze tohoto uvážení (srov. rozsudek NSS ze dne 18. 7. 2006, čj. 1 Ao 1/2006-74, č. 968/2006 Sb. NSS). Jak také plyne z ustálené judikatury správních soudů, vlastníkovi pozemku regulovanému územním plánem (zde navrhovatelům) nesvědčí žádné veřejné subjektivní právo na stanovení regulace dle jeho přání ani legitimní očekávání v zachování stávajícího způsobu funkční a prostorové regulace využití území, která umožňuje realizaci předem definovaného stavebního záměru vlastníka (viz např. rozsudky NSS ze dne 19. 5. 2011, č. j. 1 Ao 2/2011-17, bod 65, ze dne 28. 3. 2008, č. j. 2 Ao 1/2008-51, nebo ze dne 18. 11. 2010, č. j. 7 Ao 5/2010-68). Soud proto nepřezkoumává, zda by pro konkrétní pozemek bylo vhodnější jiné funkční využití, nýbrž zda obec nepřekročila zákonné meze, postupovala řádně, své řešení odůvodnila a nezasáhla do práv vlastníka nepřiměřeně či libovolně.

61. Autonomie samosprávy v prosazování vlastních představ o budoucím využití a rozvoji území však není neomezená. Obec je vázána zákonnými omezeními a limity, cíli a zásadami územního plánování, zákazem svévole a diskriminace a je povinna respektovat též princip proporcionality. I politické rozhodnutí o upřednostnění některých zájmů před jinými proto musí splňovat ústavní požadavek zákonnosti, legitimity a proporcionality 16 64 A 10/2026 a zachovávat ochranu základních práv před svévolnými a excesivními zásahy veřejné moci (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 21. 7. 2009, čj. 1 Ao 1/2009-120, č. 1910/2009 Sb. NSS, rozsudky NSS ze dne 20. 12. 2016, čj. 8 As 152/2015-103, č. 3588/2018 Sb. NSS, a ze dne 15. 3. 2021, čj. 1 As 337/2018-48, č. 4191/2021 Sb. NSS).

62. Úkolem soudu není nahrazovat věcnou úvahu zastupitelstva vlastní představou o vhodném uspořádání území, nýbrž přezkoumat, zda se obec při přijímání územního plánu držela v zákonných mezích. Při přezkumu územních plánů je soud povinen zachovávat zdrženlivost. NSS opakovaně zdůrazňuje, že přezkum územních plánů „se tedy na jedné straně vyznačuje určitou zdrženlivostí, pokud jde o přímé zasahování moci soudní do výkonu ústavního práva na územní samosprávu“, současně však musí reflektovat ochranu ústavních práv jednotlivců dotčených výkonem samostatné působnosti obce (srov. rozsudek NSS ze dne 18. 4. 2023, čj. 4 As 118/2022-42). Nepřiměřené zásahy soudní moci do zákonných a odůvodněných věcných rozhodnutí územní samosprávy by odporovaly dělbě moci i právu obce na samosprávu. Ke zrušení opatření obecné povahy by měl proto soud přistoupit, pokud došlo k porušení zákona v nezanedbatelné míře, resp. v intenzitě zpochybňující zákonnost posuzovaného řízení a opatření jako celku (srov. rozsudek. NSS ze dne 29. 1. 2020, č. j. 1 As 177/2019-28). Důvody změny funkčního využití dotčených pozemků 63. Jádrem sporu mezi navrhovateli a odpůrcem je nesouhlas se změnou funkčního využití pozemků ve vlastnictví navrhovatelů. Ti zdůrazňují, že nově stanovená regulace je v rozporu se stávajícím faktickým způsobem využití bývalého areálu JZD Komín a se způsobem využití daných ploch, který byl stanovený v územním plánu z roku 1994. V této souvislosti namítají, že se odpůrce řádně nevypořádal s jejich námitkami a změnu regulativů neodůvodnil.

64. Obecně lze předeslat, že jedním ze základních principů, na němž je vystavěno územní plánování, je princip kontinuity. Jde o významný korektiv plynoucí z požadavků právní jistoty a ochrany legitimního očekávání dotčených osob. Nově přijímaná územně plánovací dokumentace má v zásadě navazovat na předchozí řešení a územní plánování nemá být činností nahodilou, nepředvídatelnou či svévolnou. Zachování kontinuity však není absolutním požadavkem a nemůže bránit revizi dosavadního stavu ani fakticky vyprázdnit ústavně garantované právo obce rozhodovat o rozvoji svého území. Judikatura správních soudů proto uvádí, že má-li dojít ke změně dosavadního funkčního určení ploch, musí být takový odklon od předchozí koncepce podložen dostatečně závažnými důvody opírajícími se buď o relevantní změnu okolností, anebo o zjištění, že původní řešení bylo věcně nesprávné a vedlo k závažné kolizi s veřejným zájmem. Bez takového přesvědčivého odůvodnění může být změna posouzena jako porušení principu kontinuity, a tím i jako projev nepřípustné svévole (srov. např. rozsudky NSS ze dne 20. 5. 2010, čj. 8 Ao 2/2010- 644, ze dne 14. 2. 2013, čj. 7 Aos 2/2012-53, ze dne 28. 1. 2015, čj. 6 As 155/2014-73, ze dne 24. 1. 2019, čj. 7 As 461/2018-23, a ze dne 7. 1. 2022, čj. 5 As 223/2020-63).

65. K náležitostem odůvodnění opatření obecné povahy se vyjádřil NSS již v rozsudku ze dne 16. 12. 2008, čj. 1 Ao 3/2008-136, č. 1795/2009 Sb. NSS, ve kterém zdůraznil, že „v odůvodnění opatření obecné povahy nesmí chybět základní obsahové náležitosti odůvodnění běžného správního rozhodnutí. I v odůvodnění opatření obecné povahy je tak nutno uvést důvody výroku, podklady pro jeho vydání a úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů.“ Na tyto závěry navázal Ústavní soud v nálezu ze 17 64 A 10/2026 dne 7. 5. 2013, sp. zn. III. ÚS 1669/11, v němž soud sice nevyloučil užití § 68 odst. 3 správního řádu, avšak konstatoval, že požadavky na kvalitu odůvodnění nesmí být přemrštěné a ve svém důsledku zcela paralyzující územní plánování, což by mohlo představovat zásah do práva na obecní samosprávu.

66. Později Ústavní soud tyto závěry upřesnil v nálezu ze dne 8. 11. 2018, sp. zn. I. ÚS 178/15, v němž uvedl, že rozhodnutí o námitkách musí obsahovat odůvodnění odpovídající požadavkům § 68 odst. 3 správního řádu. V ostatních částech však s ohledem na specifika územního plánování již takovou podrobnost vyžadovat nelze. Ústavní soud konstatoval, že „ústavnímu požadavku přezkumu zákonnosti soudem odpovídá právě požadavek dostatečného odůvodnění opatření obecné povahy či rozhodnutí o námitkách (ledaže by jejich důvody byly zjišťovány až v samotném soudním řízení). Řádné odůvodnění tedy musí být pravidlem, z něhož lze na nebezpečí ‚přehnaných požadavků‘ usuzovat pouze výjimečně (v konkrétně vymezených poměrech věci, jak bylo již výše vyloženo).“ Požadavky na odůvodnění rozhodnutí o námitce tak mají být podobné jako v případě správního rozhodnutí. Z odůvodnění má být alespoň rámcově seznatelné, z jakého důvodu považuje odpůrce námitky uplatněné oprávněnou osobou za liché, mylné nebo vyvrácené, nebo proč považuje skutečnosti předestírané oprávněnou osobou za nerozhodné, nesprávné nebo jinými řádně provedenými důkazy za vyvrácené (viz např. rozsudek NSS ze dne 16. 5. 2023, čj. 8 As 145/2021-51, bod 36).

67. Podle rozsudku NSS ze dne 17. 5. 2024, čj. 3 As 311/2022-44, je „nutné trvat na tom, aby v rámci samotného rozhodnutí o námitkách byla srozumitelně vypořádána podstata argumentace uplatněné v námitkách; naopak není nezbytné, aby na stejném místě byly rozebírány otázky, o nichž pojednávají jiné části ÚP “. Odůvodnění rozhodnutí o námitkách je jen jednou z mnoha částí odůvodnění opatření obecné povahy, a proto je třeba je vnímat v kontextu všech částí. Odůvodnění rozhodnutí o námitce netrpí nepřezkoumatelností, je- li z odůvodnění rozhodnutí o námitce a potažmo z odůvodnění celého opatření obecné povahy zřejmé, jak a proč byla daná problematika uvedená v námitce řešena (viz rozsudek NSS ze dne 21. 9. 2017, čj. 2 As 265/2017-29, bod 15). Důvody pro zvolené řešení lze hledat v různých částech územního plánu, v dokumentech, na které odkazuje, ba za určitých okolností je lze dovodit i ze správního spisu (srov. Kühn, Z., Kocourek, T. a kol. Soudní řád správní. Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2019, str. 894-895; srov. též rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 20. 2. 2025, čj. 64 A 7/2024-241).

68. Současně i zde platí, že nepřezkoumatelnost musí být vykládána ve svém skutečném smyslu, tj. jako nemožnost přezkoumat určité rozhodnutí pro skutečnou nemožnost zjistit samotný obsah nebo důvody, pro které bylo vydáno (srov. např. usnesení NSS ze dne 19. 2. 2008, čj. 7 Afs 212/2006-74). Institut nepřezkoumatelnosti nelze libovolně rozšiřovat a vztahovat i na situace, kdy se správní orgán podstatou námitky účastníka řízení řádně zabývá a vysvětlí, proč nepovažuje argumentaci účastníka za správnou, byť výslovně v odůvodnění rozhodnutí nereaguje na všechny myslitelné aspekty uplatněné námitky. Postačuje, jsou-li vypořádány klíčové námitky (srov. rozsudek NSS ze dne 28. 5. 2009, čj. 9 Afs 70/2008-13) a vysvětleny klíčové úvahy, na nichž je rozhodnutí vystavěno. Za podmínek tomu přiměřeného kontextu se lze v určitých případech spokojit i s odpovědí implicitní, což připouští i Ústavní soud (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 18. 11. 2011, sp. zn. II. ÚS 2774/09).

69. V projednávané věci navrhovatelé v námitkách uplatněných při veřejném projednání návrhu v srpnu 2024 svorně namítali (zejm. námitky 1, 15, 24, 32, 44, ale i na dalších místech 18 64 A 10/2026 jejich podání), že nově stanovené regulativy funkčního využití ploch neodpovídají aktuálnímu způsobu využití a že pořizovatel měl hledat řešení, které by zásah do jejich práv minimalizovalo. Dále zdůraznili, že stávající areál představuje zázemí pro zajištění obhospodařování zemědělských ploch na území města Brna, a označili za nepravdivé tvrzení, že se fakticky jedná o brownfield, kde již není provozována zemědělská výroba.

70. Uvedené námitky sice nebyly zpracované odborným právnickým jazykem, ale i tak je zřejmé, kam směřují. Bylo tedy úkolem odpůrce, aby v rozhodnutí o námitkách odůvodnil poměrně radikální změnu regulace způsobu využití dané lokality a vysvětlil, jaké skutečnosti a okolnosti vedly ke změně funkčního využití areálu bývalého JZD, a to s ohledem na konkrétní okolnosti a potřeby budoucího rozvoje a využití dané plochy. Zároveň bylo jeho povinností v odůvodnění vysvětlit, proč zájem na nově stanoveném využití dotčených pozemků převažuje nad požadavkem kontinuity územního plánování a odpovídá požadavku na přiměřenost zásahu do vlastnických práv a zájmů navrhovatelů.

71. Soud nepřehlédl, že územní plán je postaven na jasně deklarované a legitimní koncepci, která upřednostňuje intenzifikaci a hospodárnost využití již zastavěných či nevyužívaných ploch před rozšiřováním zastavěného území do volné krajiny. Územní plán směřuje k racionálnímu a hospodárnému využití území města proluk a nevyužitých ploch. Preferuje polyfunkční způsob využití ploch určených ploch k bydlení mj. i proto, aby v nově vznikajících plochách současně vznikaly nové pracovní příležitosti (viz např. základní principy urbanistické koncepce, str. 15 textové části územního plánu nebo svazek 4 odůvodnění, str. 9, kapitola 9 Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch). A územní plán poměrně jasně vyjadřuje s ohledem na nedostatečnou nabídku bytů ve městě i požadavek na vznik nových ploch určených k bydlení (svazek 4 odůvodnění, str. 11, kapitola 9.2.2 Suburbanizace).

72. Tyto požadavky se projevují i při vymezení rozvojové lokality Kn-4 Pod Mniší horou. Podle přílohy č. 1 územního plánu – Karty lokalit (výroková část), je lokalita Kn-4 charakterizována tak, že zajišťuje rozvoj smíšené obytné zástavby, bydlení v rodinných domech, rozvoj veřejné a komerční vybavenosti. To je stručné výrokové vyjádření účelu změny. Cílem je polyfunkční rozvoj kombinující smíšenou obytnou zástavbu, rodinné bydlení a veřejnou (komerční) vybavenost. Karta dále stanoví podmínku prostupnosti z areálu UNI HOBBY do nové lokality a v západní ploše SU.V3 výslovně podmínku umístění mateřské školy.

73. V odůvodnění (příloha č. 1.1 – Karty lokalit) je k lokalitě Kn-4 Pod Mniší horou, uvedeno, že v současnosti je severní část lokality využívaná jako zahrádkářská osada, v jižní části je bývalé JZD, které je částečně využívané dílčími subjekty. Zbytek lokality je obdělávaná zemědělská půda a část skladu stávajícího zahradnictví. Smysl a cíl navrženého řešení podle odůvodnění spočívá v tom, že lokalita řeší polyfunkční rozvoj na kraji městské části a zastavěného území. Tato část odůvodnění přitom odkazuje na skutečnost, že urbanistická koncepce a způsob využití území v areálu bývalého JZD vychází z již schválené územní studie ÚS Komín, Palcary – jih, která prověřila nové využití bývalého zemědělského areálu sousedícího s rozvojovou lokalitou a optimální využití navazujícího území.

74. Nejpregnantněji lze účel a cíle změny funkčního využití plochy Kn-4 vyčíst z připomínky Městské části Brno – Komín ze dne 22. 6. 2020, která byla uplatněna k dřívější verzi územního plánu, ale na jejímž základě došlo nakonec k vypracování územní studie a k úpravě funkčního a prostorového využití plochy Kn-4. Městská část zdůraznila především potřebu zajištění ploch pro bytovou výstavbu, a to jako polyfunkční plochu s obchodní 19 64 A 10/2026 vybaveností, pracovními místy v provozovnách nerušící výroby, veřejnou vybaveností a městskou zelení. Podle městské části Komín jde z hlediska doplnění veřejné vybavenosti na jejím území prakticky o jediné území, kde lze takové záměry realizovat.

75. Z odůvodnění územního plánu tak lze rámcově dovodit, že vymezení rozvojové lokality Kn-4 vč. stanovení ploch s různým způsobem využití v této lokalitě bylo vedeno záměrem zajistit mj. polyfunkční rozvoj území s bytovou výstavbou, obchodními prostorami a veřejnou vybaveností a umožnit zároveň nové využití bývalého zemědělského areálu JZD Komín.

76. Tím se ale požadavky Městské části Brno - Komín, které si nakonec osvojil i odpůrce, dostaly do střetu se zájmy a právy navrhovatelů. Ti namítali narušení principu kontinuity a rovněž neproporcionalitu daného řešení. Proto si nelze při odůvodnění změny vystačit s deklarovanými, byť třeba chvályhodnými požadavky, záměry a cíli nového využití rozvojové lokality Kn-4. bylo povinností odpůrce vysvětlit, proč právě změna způsobu využití dané konkrétní rozvojové lokality Kn-4 (zahrnující i pozemky navrhovatelů) je potřebná a nezbytná k dosažení deklarovaných cílů. A za druhé měl odpůrce při vypořádání námitek navrhovatelů vyhodnotit a vysvětlit, proč veřejný zájem představovaný požadavky Městské části Brno – Komín na vymezení nové polyfunkční rozvojové plochy Kn-4 převáží nad navrhovateli prezentovaným zájmem na zachování ploch určených jako zázemí pro zemědělskou výrobu a ochranou jeho vlastnických práv.

77. Tomuto požadavku na konkretizované odůvodnění zásadní změny ve využití daného území a proporcionality zvoleného řešení však již odpůrce nedostál. V odůvodnění rozhodnutí o námitkách podaných navrhovateli se odpůrce na několika místech pokusil změnu řešení území vysvětlit, vždy však v zásadě jen odkázal na skutečnost, že funkční využití v jižní části Kn-4 pod ulicí Palcary bylo vymezeno podle územní studie Komín, Palcary-jih, která byla schválena jako podklad pro řešení dané lokality.

78. Konkrétně u námitky 1 a 20 odpůrce uvedl, že územní studie byla pořízena z podnětu Městské části Brno-Komín. Jejím úkolem mělo být získání řešení smysluplného rozvoje lokality a kompromisního řešení požadavků městské části. Cílem bylo zejména prověřit městotvornější smíšené využití území, využití zemědělského areálu, zajištění veřejných prostranství, základní občanské vybavenosti, dopravního napojení, obsluhy pily Lesů města Brna, prostupnosti směrem na Medlánky a návaznosti na parkoviště u Bystrcké. U námitky 4 odpůrce doplnil, že městská část stanovila jednoznačné požadavky na prověření daného území ve prospěch obytné funkce, a to i na území bývalého zemědělského družstva. Případné varianty zachovávající část území pro lehkou výrobu, jak požadovali navrhovatelé, byly podle odpůrce v rozporu s požadavky městské části, a proto nebyly prověřovány. Ve vypořádání námitek č. 37 a 39 se dále uvádí, že v návrhu územního plánu je navržena optimální koncepce předpokládaného budoucího využití území.

79. Uvedené citace jasně dokládají, že se navrhovatel rozhodl jednoznačně upřednostnit požadavky Městské části Brno - Komín. Ale jakkoliv se tyto požadavky a cíle mohou zdát jako logické a souladné s celkovou urbanistickou koncepcí a cíli územního plánu, samy o sobě neodpovídají na otázku, proč převažují nad navrhovateli preferovaným kontinuitním zachováním stávajících funkcí území a ochranou zájmů navrhovatele. Odpůrce nevysvětlil, proč plochy určené k zemědělské výrobě již nejsou v dané lokalitě vůbec potřebné? Je snad stávající využití nehospodárné z hlediska hodnot území? Nebo proč potřeba vymezení ploch pro smíšené bytové využití je natolik zásadní a intenzivní, že musí převážit? 20 64 A 10/2026 80. Blíže popsal odpůrce důvody zvoleného řešení ve vypořádání námitky 20. Opět zde uvedl, že jižní část Kn-4 je navržena jako nová polyfunkční čtvrť v souladu s požadavkem Městské části Brno-Komín. Dále ještě doplnil, že město tímto reaguje na stagnaci rozvoje bytového fondu a podporuje strategii polyfunkčního rozvoje lokalit v zastavěném a navazujícím území, aby nedocházelo k nadbytečné expanzi do volné krajiny a současně byla efektivně využita veřejná infrastruktura, a zdůraznil i vznik pracovních příležitostí. To potvrzuje, že důvodem a cílem vymezení rozvojové plochy Kn-4 a ploch s rozdílným způsobem využití v této lokalitě byla snaha o vytvoření ploch pro bydlení, naplnění urbanistické koncepce a obecných cílů, na kterých je územní plán vystavěn, jakož i vyhovění požadavkům městské části.

81. Odpůrce tak víceméně jen odkazoval na skutečnost, že k vymezení jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití v jižní části lokality Kn-4 došlo podle územní studie Komín, Palcary – jih. Ta však vznikla z popudu Městské části Brno – Komín a naplňuje primárně její požadavky a potřeby, které se projevily již v jejím zadáním a v úkolech, kterými se územní studie zabývala.

82. Chybí proto odpověď na klíčovou otázku, proč i v tomto případě v dané ploše musí stávající způsob využití ustoupit před požadavkem na polyfunkční využití pro bydlení, resp. proč potřeba nového způsobu funkčního využití území dle územní studie a požadavků městské části převažuje nad ochranou soukromých práv navrhovatelů a nad potřebou zachování zázemí pro obhospodařování zemědělských ploch. Může se přitom zdát, že je notorietou skutečnost, že v prostředí města není účelné a potřebné takové plochy vymezovat. Soudu je však známo a vyplývá to i z obsahu územního plánu, že v blízkosti areálu bývalého JZD Komín se stále nachází pravidelně obhospodařované zemědělské plochy, s jejichž zachováním počítá i územní plán. Obhospodařování takových ploch vyžaduje určité zázemí, a proto argumentaci navrhovatele nelze jednoduše popřít pouhým tvrzením, že areál JZD již není k tomuto účelu využíván, a tudíž není potřebný, anebo že jde fakticky o brownfield. Navrhovatelé navíc i tato tvrzení již od veřejného projednání návrhu v srpnu 2024 popírají a uvádějí, že v areálu bývalého JZD má zázemí několik provozovatelů zemědělské výroby, např. navrhovatelé a), b) a e) a Zemědělská společnost Veveří, a.s.

83. Je pravdou, že jak uvádí odpůrce, že navrhovatelé nemají subjektivní veřejné právo na to, aby obec vymezila v územním plánu pro jejich pozemky způsob využití podle jejich přání a potřeb. Pokud se však odpůrce rozhodl pro zásadní změnu způsobu využití dotčených pozemků a celého areálu JZD o rozloze několika hektarů i souvisejícího území, pak bylo jeho povinností, pokud s tím navrhovatelé vyjádřili jasný nesouhlas, důsledně vysvětlit, jaké konkrétní důvody k této změně vedly, proč je k naplnění deklarovaných potřeb a cílů (naplnění bytových potřeby obyvatel, plnění městotvorných funkcí, vytvoření polyfunkční čtvrti apod.) nutné využít právě pozemky navrhovatelů a proč tyto cíle a potřeby převažují nad požadavky a zájmy navrhovatelů. Nepostačí pouze obecné odkazy na nedostatek bytů a na územní studii, která de facto vychází z úkolů požadavků, které formuloval odpůrce a Městská část Brno-Komín.

84. Potřebu řádného odůvodnění změny funkčního určení plochy ostatně zdůraznil v nedávné době např. rozsudek ze dne 22. 5. 2026, čj. 21 As 229/2025-108, v němž NSS při srovnatelných skutkových okolnostech odkázal na starší judikaturu a konstatoval, že „[z]měna funkčních ploch provedená skrze změnu územního plánu je tak možná ve dvou případech, a to (1) dojde-li k relevantní změně okolností, anebo (2) je-li původní řešení věcně 21 64 A 10/2026 nesprávné a koliduje s veřejným zájmem. Ať už se jedná o první či druhý důvod, je nezbytné, aby byl tento důvod zřejmý z odůvodnění změny.“ Nedostatky odůvodnění územního při změně funkčního využití plochy opírající se o územní studii pak zdejší soud shledal i ve věci v níž rozhodl rozsudkem ze dne 4. 5. 2026, čj. 73 A 15/2026-545.

85. Prakticky jediným relevantním argumentem, který odpůrce přenesl jako důvod pro změnu využití je tvrzení, že areál bývalého JZD de facto představuje brownfield. To se uvádí na mnoha místech rozhodnutí o námitkách navrhovatelů, stejně jako tvrzení, že areál je využíván pouze z části, převážně k jiným než zemědělským účelům. S tím ovšem navrhovatelé nesouhlasí. Spor se přitom vede i o to, zda areál naplňuje formální znaky brownfieldu, podle kritérií stanovených odpůrcem a kdy došlo k jeho zaevidování v aplikaci odpůrce (Brownfieldy v Brně).

86. Podle soudu je zjevné, že se areál nachází v neutěšeném stavu a k jeho modernizaci by bylo třeba nemalých investic. To ostatně připustil navrhovatel b) a nerozporovali to ani ostatní navrhovatelé. Podle navrhovatelů sice dochází k dílčím úpravám, přičemž zmínili zejména výměnu střešní krytiny na některých stavbách. Rozsáhlejší modernizace ale neproběhla. Pravděpodobnou příčinou tohoto stavu je podle soudu především roztříštěná vlastnická struktura celého areálu, kdy vlastníky a spoluvlastníky pozemků jsou desítky různých osob. A jednotlivé budovy, které se v areálu nacházejí, mají různé vlastníky (vedle navrhovatelů mezi ně patří Zemědělská společnost Veveří, a.s.).

87. Otázka, zda areál naplňuje formální znaky brownfieldu nebo je jím jen fakticky, jak to uvádí územní studie, podle soudu není pro posouzení věci rozhodná. Se samotným označením určitého areálu či území za brownfield, nespojují právní předpisy týkající se územního plánování žádné konkrétní právní následky. Obecně sice platí, že v případě nepoužívaných a zanedbaných areálů zpravidla existují silné důvody ke změně jejich využití. Jde o významný argument, neboť podobní areály často negativně ovlivňují okolí a jsou zdrojem negativních imisí a jevů. Zanedbaný stav areálu je tedy podstatnou indicií k tomu, že stávající využití ploch v území již nemusí být z hlediska budoucího rozvoje obce vhodné a hospodárné.

88. Vždy je ale však třeba hodnotit konkrétní okolnosti jednotlivého případu. Proto si nelze vystačit jen s obecným hodnocením, že plocha je nevyužívaná, neudržovaná nebo se jeví jako brownfield. I území s pozemky a budovami, které se jeví jako nevzhledné nebo částečně nevyužívané, mohou v území plnit neopomenutelné a nenahraditelné funkce, které je třeba zajistit.

89. Primární otázkou v kontextu projednávané věci je, zda v návaznosti na tvrzení navrhovatelů o aktuálním využití areálu bývalého JZD jako zázemí pro zemědělskou činnost je možné a potřebné zachovat stávající využití plochy jako plochu výroby pro zemědělské účely, anebo nikoliv, neboť jasně převažuje potřeba na vymezení polyfunkčních ploch pro bydlení městského typu. Soud má přitom za to, že i areál, který se jeví v neutěšeném stavu, může být svým určením a funkcí v území nenahraditelný, neboť neexistují jiné vhodné plochy v blízkých lokalitách plnící stejný účel.

90. Argumentací navrhovatelů o tom, že areál (i přes jeho neutěšený stav) do značné míry stále plní svůj zemědělský účel a je nezbytný jako zázemí pro zemědělskou prvovýrobu se odpůrce i přes námitky navrhovatelů prakticky vůbec nezabýval. Námitky týkající se potřeby zachování stávajícího využití ploch pro zemědělskou výrobu nikterak nezohlednil 22 64 A 10/2026 ani nevyvrátil, byť tento požadavek navrhovatelé opakovaně vznesli v rámci podaných námitek v průběhu veřejného projednání návrhu územního plánu. Soud tímto nezpochybňuje, že přestavba a nové využití zanedbaných, nevyužívaných nebo jen omezeně užívaných areálů (brownfieldů), jež negativně zatěžují území obce, představuje pozitivní urbanistický trend. V tomto případě však samotné označení areálu nálepkou brownfield podle soudu nepředstavuje samo o sobě přesvědčivý důvod pro změnu způsobu jeho využití. Podle soudu je totiž třeba zkoumat i související otázky, zda je dostatečně zajištěno splnění potřeb spojených se zemědělským využitím území, nakolik jsou tyto potřeby intenzivní, zda převažují či nikoliv nad potřebou nově stanoveného způsobu využití, případně zda je reálně možné a únosné jako zázemí pro zemědělskou činnosti vykonávanou v nynějším areálu využít i jiné lokality. Z neutěšeného stavu areálu bývalého JZD totiž nelze bez dalšího dovozovat absolutní nepotřebnost ploch plnících funkci zázemí pro zemědělskou činnost.

91. Na uplatněné námitky neodpovídá ani argumentace, podle níž navrhovatelům nic nebrání v tom, aby mohli dotčené pozemky využívat jako doposud, neboť jde o integrované jevy. Možnost užívání stávajících budov vyplývá již ze skutečnosti, že územní plán nic nemění na platnosti a účinnosti dříve vydaných veřejnoprávních rozhodnutí (zejm. územní, rozhodnutí stavební povolení a kolaudační rozhodnutí či obdobná opatření). Již existující a povolené stavby tak lze nadále užívat i přes změnu územního plánu. Ten mimoto umožňuje nad rámec udržovacích prací a oprav i nahrazení stávajících objektů novými stavbami v rámci tzv. práce s integrovanými jevy. Zároveň ale nelze přehlédnout, že existuje podstatný rozdíl mezi přechodnou „konzervací“ stávajícího stavu formou práce s integrovanými jevy a skutečným budoucím rozvojem daného areálu podle regulativů územního plánu. Navrhovatelé se totiž nedomáhají jen toho, aby mohli své již existující stavby a pozemky přechodně využívat jako doposud, případně je drobně upravovat a opravovat, ale toho, aby jejich pozemky a plocha, v níž se nachází, byly i do budoucna využívané jako pozemky určené k zemědělské a jiné drobné výrobě (konkrétně zmiňují plochu se způsobem využití VL – výroba lehká). A přejí si zde i v budoucnosti trvale rozvíjet stejný typ činnosti jako dosud, což může zahrnovat i podstatné změny stávající zástavby. Přechodná možnost stávajícího způsobu na tento požadavek neodpovídá.

92. Ani osobou zúčastněnou na řízení a odpůrcem zmiňovaná blízkost horkovodu neobstojí jako samostatný důvod pro vymezení nových ploch pro bydlení v lokalitě. Tato skutečnost poskytuje argument k tomu, že může být vhodné v okolí horkovodu vymezit plochy pro bydlení, za předpokladu, že je technicky možné v daném místě zajistit odběr tepla. Na druhou stranu tato skutečnost již neodpovídá na otázku, proč má nutně nový způsob využití nahradit stávající využití areálu a proč má být bytová výstavba upřednostněna i v této konkrétní lokalitě.

93. Soud tedy shrnuje, že sice odpůrce nebyl povinen vymezit způsob využití dotčených pozemků v rozvojové ploše Kn-4 v souladu s přáním navrhovatelů. Jelikož však došlo k zásadní změně funkčního využití pozemků oproti dřívější územně plánovací regulaci i oproti faktickému stavu, bylo nezbytné přesvědčivě a konkrétně (v poměrech dané lokality) odůvodnit, proč přistoupil ke změně funkčního využití plochy a i přes námitky navrhovatelů upřednostnil dosažení deklarovaných cílů a požadavků před kontinuitou územního plánování. Těmto nárokům na odůvodnění však územní plán a rozhodnutí o námitkách nedostály. Námitky týkající se nepřezkoumatelnosti územního plánu a 23 64 A 10/2026 rozhodnutí o námitkách, pokud jde o důvody změny funkčního využití dotčených pozemků a proporcionality této změny, shledal soud důvodnými. Důsledkem je, že vymezení ploch s rozdílným způsobem využití SU, OV a PU na pozemcích navrhovatelů je nezákonné.

94. Soud v této souvislosti stručně reaguje i na obecnou námitku, kterou navrhovatelé opakují na několika místech návrhů a podle níž územní plán nezohledňuje zájmy vlastníků dotčených pozemků (navrhovatelů) a upřednostňuje jiné zájmy. I zde je třeba uvést, že judikatura setrvale zastává názor, že vlastník nemovité věci nemá veřejné subjektivní právo na nastavení takových regulativů územně plánovací dokumentace, které vyhovují jeho požadavkům. Skutečnost, že obec při stanovení regulativů upřednostnila jiné zájmy než ochranu soukromých práv a požadavky vlastníka, tedy sama o sobě nevyvolává nezákonnost. A v tomto smyslu shora uvedená obecná námitka není důvodná. Rozhodné ale je, zda je zásah do práv vlastníka řádně odůvodněný a zda při něm odpůrce nepřekročil zákonem stanovené meze, včetně principu proporcionality. Právě požadavku na řádné odůvodnění odpůrce v tomto případě nedostál, a proto nemůže obstát ani zásah do práv navrhovatelů spočívající ve změně způsobu funkčního využití dotčených pozemků.

95. Dále soud dodává, že v souvislosti s absencí odůvodnění změny využití lokality lze přisvědčit i žalobní námitce uvedené pod č.

28. Odpůrce se nevypořádal s námitkou, podle níž návrh plochy Kn-4 nenavazuje na stávající způsob využití plochy a na okolní zástavbu, kde se nachází především výrobní a komerční areály neurčené k bydlení. Reakce na tuto námitku zcela chybí, přičemž nepostačí prostý odkaz na územní studii. V tomto rozsahu je tedy rozhodnutí o námitkách rovněž nezákonné. Vedení pozemní komunikace 96. Navrhovatelé se dále vymezili proti tomu, že přes jejich pozemky má být podle územního plánu vedena pozemní komunikace, resp. více vzájemně navazujících pozemních komunikací. Brojí tak proti vymezení ploch PU – veřejná prostranství všeobecná na jejich pozemcích, primárně proti vedení pozemní komunikace, kterou označuje územní plán a územní studie Komín, Palcary - jih jako páteřní. Tato komunikace je podle nich vedena nevhodně a nebyla zpracována variantně. Pro pozemní komunikaci spojující plánovanou mimoúrovňovou křižovatku Kamenolom se severovýchodním okrajem lokality lze volit jiné trasy. Již v námitkách proti návrhu územního plánu přitom zmiňovali možnost jejího vedení pod areálem bývalého zemědělského družstva nebo naopak mezi tímto areálem a útulkem pro psy, případně zkapacitnění ulice Palcary za současného opatření proti negativním vlivům dopravy.

97. Soud v prvé řadě zdůrazňuje, že vymezení ploch veřejných prostranství PU v dané lokalitě je třeba posuzovat v kontextu s vymezením ostatních ploch v daném území - SU.V3 a OV.s.A3. Plochy pro veřejná prostranství totiž nebyly vymezeny samoúčelně bez návaznosti na okolní plochy, ale tvoří kostru sítě pozemních komunikací, které zajišťují dopravní dostupnost nově vymezených ploch a v širším smyslu i prostupnost území. Základní urbanistická koncepce daného území přitom vzešla z již zmiňované územní studie Komín, Palcary – jih, jež rozčlenila lokalitu na jednotlivé plochy, a územní plán takto připravené řešení bez podstatných úprav přejal. Vymezení ploch PU je tedy úzce navázané na ostatní nově vymezené plochy v lokalitě. Je tak zřejmé, že pokud neobstálo v přezkumu zákonnosti vymezení funkčních ploch SU a OV, jelikož nebyla řádně odůvodněna převaha 24 64 A 10/2026 zájmu na jejich vymezení, pak nemůže samostatně obstát ani vymezení ploch PU určených k dopravní obsluze a zajištění prostupnosti celé lokality.

98. Samostatnou pozornost si ovšem zaslouží zmíněná páteřní komunikace. Ta jak je patrné z územního plánu a z územní studie plní i další samostatný účel, který je zčásti nezávislý na vymezení ostatních typů funkčních ploch. Tvoří totiž součást širší dopravní sítě, která má v budoucnu zajistit dopravní propojení plánované mimoúrovňové křižovatky Kamenolom se severovýchodním okrajem areálu bývalého JZD (plochy vymezené v územní studii) a dále směrem na Medlánky. Navrhovatelé smysl a důvody pro vymezení takové komunikace samostatně nezpochybňují, naopak např. v námitce č. 47 požadovali, aby došlo k propojení Komína a Medlánek kapacitní komunikací. Namítají ale, že její trasa by se měla vyhnout areálu bývalého JZD a jejich pozemkům.

99. Odpůrce při vypořádání námitky č. 4 uvedl, že možnost zkapacitnění ulice Palcary je vyloučena. Podle soudu lze akceptovat jeho vysvětlení, že tato komunikace není pro plánovanou výstavbu dostatečně kapacitní. Navíc tato varianta zavádí dopravu do stávající zástavby rodinných domů a vytváří spíše objezd celé lokality než přímé propojení. Podle soudu tak obstojí vysvětlení, proč nelze páteřní komunikaci vést ulicí Palcary.

100. Navrhovatelé ale zmiňovali i jiné představitelné trasy, a to buď na severovýchod nebo na jihovýchod kolem areálu. Posouzení, vyhodnocení a důvody odmítnutí těchto variant však v odůvodnění územního plánu a rozhodnutí o námitkách nejsou uvedeny. Určitým vodítkem by zde mohla být územní studie – část C.3.5, která hovoří o dvou variantách vedení koridoru páteřní komunikace - A (západnější) a B (východnější), přičemž zvolena byla nakonec varianta A. Nicméně z územní studie není zřejmé, zda byla vůbec zvažovaná možnost vedení nové komunikace mimo areál, resp. pozemky navrhovatelů (od jihozápadu nebo severovýchodu). To je ostatně dáno již tím, že územní studie s ohledem na požadavky odpůrce a Městské části Brno – Komín vůbec nepracovala s variantou zachování plochy pro výrobu nebo zemědělskou činnost v areálu bývalého JZD.

101. Soud proto dospěl k závěru, že ani vymezení ploch PU - veřejná prostranství všeobecná, včetně páteřní komunikace na pozemcích navrhovatelů není řádně odůvodněno. Námitka je proto důvodná.

102. Navrhovatelé dále zmiňují, že odpůrce účelově odůvodnil vymezení ploch PU tím, že v koridoru páteřní komunikace byla zároveň vymezena plocha veřejně prospěšných staveb VPS s možností vyvlastnění označená VD.070 (viz výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací – příloha 3 závazné části územního plánu). Skutečně tak tomu je, odpůrce tuto skutečnost ale zmínil pouze proto, že dokládá možný význam páteřní pozemní komunikace, která by potencionálně mohla vytvořit budoucí alternativní dopravní spojení mezi Bystrcí, Komínem a Medlánkami. Tím ale zároveň není odůvodněno vedení této komunikace v trase přes pozemky navrhovatelů.

103. Soud v této souvislosti také poznamenává, že navrhovatelé tuto část regulace územního plánu, tedy vymezení plochy VPS označenou VD.070 přímo nenapadají a nedomáhají se jejího zrušení. Soud tedy nemá ani důvod se zabývat zákonností vymezení plochy veřejně prospěšné stavby. Pouze proto zmíní, že bez vymezení ploch PU určených pro veřejné komunikace v trase páteřní komunikace nemůže vymezení plochy VPS plnit účel a cíle, ke kterým je určena. Jinými slovy, stanovení koridoru VD.070 s možností vyvlastnění na pozemcích navrhovatelů ztrácí zrušením funkčního využití PU svůj účel. 25 64 A 10/2026 Absence variantního řešení 104. Navrhovatelé dále namítají, že při přípravě územního plánu nedošlo k hledání variantního využití dané lokality. K tomu je třeba uvést, že stavební zákon obecnou povinnost pořizovat návrh územního plánu variantně nestanoví. Skutečnost, že odpůrce nezpracoval návrh územního plánu ve variantách, proto sama o sobě nezakládá nezákonnost napadené regulace. Výjimkou je pouze případ, kdy podle § 47 odst. 5 stavebního zákona mohlo zastupitelstvo obce uložit v odůvodněných případech nebo z podnětu dotčeného orgánu zpracování variantního řešení, a to již při schválení zadání. Podle § 51 odst. 2 stavebního zákona se v případě, že návrh varianty obsahoval, zastupitelstvu předkládá návrh výběru nejvhodnější varianty. V daném případě zastupitelstvo ani dotčené orgány nepožadovaly pro danou lokalitu zpracovat variantní řešení, a ani navrhovatelé nic takového netvrdí. Skutečnost, že pořizovatel nezpracoval návrh územního plánu ve variantách pro danou lokalitu, proto nezakládá nezákonnost napadené regulace. Námitka není důvodná.

105. Soud však v této souvislosti doplňuje, že absence variantních řešení neznamená, že pořizovatel může zcela rezignovat na věcné posouzení reálně přicházejících alternativ využití území, zejména pokud jsou předmětem námitek vlastníků regulovaných pozemků. Z ustálené judikatury totiž plyne, že v případě zásahu do vlastnického práva, proti němž brojí vlastník námitkami, musí být z odůvodnění rozhodnutí o námitkách, případně územního plánu, seznatelné, proč byla zvolena schválená regulace a proč nebylo možno použít řešení šetrnější. Chybí-li takové odůvodnění, nejde primárně o vadu spočívající v absenci formálně zpracovaných variant, nýbrž o nepřezkoumatelnost či porušení požadavku proporcionality zásahu. Právě o takovou situaci se jedná v tomto případě (viz vypořádání výše uvedené námitky). Nejde však o nezákonnost vyvolanou absencí variantního řešení návrhu územního plánu, nýbrž jeho nepřezkoumatelností. Vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území 106. Další okruh námitek se tematicky dotýká namítaných vad vyhodnocení vlivu územního plánu na udržitelný rozvoj území a procesu jeho přípravy (dále též „VVURÚ“).

107. Vyhodnocení vlivů územně plánovací dokumentace na udržitelný rozvoj území je odborným podkladem pořizovaným v rámci procesu územního plánování. Jeho účelem není nahradit vlastní politické rozhodnutí zastupitelstva o výsledném uspořádání území ani předjímat podrobnosti náležející navazujícím řízením, nýbrž poskytnout pořizovateli, dotčeným orgánům, zastupitelstvu i veřejnosti odborně srozumitelný podklad o možných významných vlivech navrhované koncepce na životní prostředí, veřejné zdraví a ostatní pilíře udržitelného rozvoje. Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 20. 5. 2010, čj. 8 Ao 2/2010-644, č. 2106/2010 Sb. NSS, zdůraznil, že smyslem posuzování vlivů koncepce na životní prostředí je mimo jiné „poskytnout dotčeným subjektům dostatek odborných informací o možných vlivech koncepce na životní prostředí“. Proto lze i u tohoto odborného podkladu trvat na přezkoumatelnosti, byť „obsahové nároky nemohou z podstaty věci odpovídat požadavkům stanoveným pro přezkoumatelnost rozhodnutí“. Musí však být zřejmé jeho závěry a způsob, jakým jich bylo dosaženo.

108. Požadavky na VVURÚ je třeba posuzovat podle povahy a měřítka pořizované územně plánovací dokumentace. Územní plán ani jeho vyhodnocení vlivů nemají obsahovat podrobnosti náležející regulačnímu plánu nebo navazujícím rozhodnutím. Ovšem tam, kde lze již na úrovni územního plánu rozumně předpokládat významné vlivy, musí být z 26 64 A 10/2026 VVURÚ seznatelné, jaké vlivy byly hodnoceny, z jakých podkladů, jakou metodou, s jakými omezeními a k jakému závěru zpracovatel dospěl. Není třeba hodnotit podrobné technické řešení každého budoucího záměru. Vyžaduje se však taková míra konkrétnosti, aby VVURÚ mohlo plnit svou informační, preventivní a integrační funkci.

109. Dále je třeba zdůraznit, že soudní přezkum VVURÚ je založen na zdrženlivosti, avšak nemůže být jen formální. Soud nenahrazuje odborný úsudek autorizované osoby, pořizovatele ani příslušného orgánu ochrany životního prostředí vlastním odborným hodnocením. Jak připomněl NSS v rozsudku ze dne 31. 1. 2013, čj. 4 Aos 1/2012-105, č. 2848/2013 Sb. NSS, a následně v rozsudku ze dne 24. 2. 2023, čj. 8 As 98/2020-235, soudy nejsou povolány hodnotit odbornou stránku věci. Přezkoumat však mohou, zda VVURÚ má zákonem požadované náležitosti, zda je srozumitelné a logicky konzistentní a zda bylo zohledněno v navazujících rozhodovacích procesech. Zároveň platí, že ne každý nedostatek VVURÚ vede ke zrušení územně plánovací dokumentace. Podstatná je intenzita vady a její vztah k zákonnosti výsledného opatření obecné povahy. Nedostatek může být relevantní zejména tehdy, jestliže mohla ovlivnit obsah výsledné koncepce, stanoviska dotčených orgánů, informovanost veřejnosti nebo možnost uplatnit účinné námitky a připomínky. Rovněž je třeba uvést, že pouhé obecné tvrzení, že VVURÚ nezohlednilo určitý podklad, samo o sobě zpravidla nepostačuje k závěru o nezákonnosti územního plánu. Navrhovatel musí alespoň v základních rysech vymezit, který závěr či okruh hodnocení považuje za vadný, jaké konkrétní skutečnosti z opomenutého podkladu měly být zohledněny a proč jejich nezohlednění mohlo ovlivnit zákonnost napadené územně plánovací dokumentace a zasáhnout do jeho právní sféry. Není úkolem soudu, aby za navrhovatele vyhledával v podkladech možné rozpory či nedostatky a dotvářel jejich argumentaci.

110. V projednávané věci navrhovatelé v námitkách uplatněných při veřejném projednání územního plánu mj. namítali, že nebyl řádně splněn pokyn zastupitelstva doplnit VVURÚ o posouzení zvýšené hlukové a imisní zátěže ve stabilizovaných plochách, zejména v důsledku vyvolané dopravy z nově vymezovaných rozvojových lokalit. Tvrdili, že hluková a rozptylová studie společnosti EnviDoc, na niž VVURÚ odkazuje, nebyla řádně zveřejněna jako součást projednávaných podkladů, resp. byla do VVURÚ promítnuta až dodatečně a nepřezkoumatelným způsobem. Ve VVURÚ chybí konkrétní numerické hodnoty, mapové výstupy a srozumitelné vysvětlení použité metodiky, hodnocených zdrojů hluku a znečištění ovzduší i závěrů pro stabilizovaná území. Z těchto důvodů mají za to, že veřejnost ani dotčení vlastníci nemohli ověřit, zda byly skutečně posouzeny významné kumulativní a synergické vlivy nové koncepce, a že odpůrce nemohl na základě takového VVURÚ řádně uzavřít, že změna využití dotčeného území je z hlediska hluku, ovzduší a veřejného zdraví přijatelná.

111. Nyní, v návrzích podaných soudu navrhovatelé v podstatě jen namítají, že odpůrce jejich námitky týkající se VVURÚ nedostatečně a nesprávně vypořádal, a poukazují na dílčí nedostatky rozhodnutí o námitkách. Soud v této souvislosti znovu zdůrazňuje, že je při soudním přezkumu vázán rozsahem a mezemi uplatněných návrhových bodů, z nichž nemůže vybočit. Soud není v postavení odpůrce, aby se znovu na jeho místě vypořádával se všemi námitkami uplatněnými navrhovateli při veřejném projednání návrhu územního plánu. Jeho úkolem je posoudit zákonnost napadené regulace v mezích uplatněných návrhových bodů, resp. dílčí námitky, které navrhovatelé uplatnili v návrhu jako argumentaci proti regulaci obsaženém v územním plánu a proti rozhodnutí o námitkách. 27 64 A 10/2026 112. V této souvislosti lze uvést, že s námitkami navrhovatelů se ztotožňuje i spolek, který je rozvádí. Tvrdí, že již pro společné jednání mělo být zpracováno úplné a zákonné vyhodnocení SEA, včetně řádného dopravního modelu, posouzení hluku, znečištění ovzduší a kumulativních vlivů vyvolané dopravy, zejména v oblasti Kníniček, Bystrce- Zámostí, Komína a rozvojové lokality Kn-4. Podle spolku nebyl splněn pokyn zastupitelstva k doplnění VVURÚ o posouzení zvýšené zátěže ve stabilizovaných plochách, neboť hluková a rozptylová studie EnviDoc byla zadána až v průběhu společného jednání, nebyla zveřejněna společně s návrhem ani s VVURÚ a stanovisko SEA ze dne 29. 5. 2024 bylo vydáno dříve, než byla tato studie podle odpůrce dokončena a předána zpracovatelce VVURÚ. Spolek proto dovozuje, že společné jednání i následné veřejné projednání byly zatíženy procesní vadou, neboť veřejnost a dotčené orgány neměly k dispozici úplné podklady k posouzení hlukových a imisních vlivů. Ve vztahu k lokalitě Kn-4 dále namítá, že vyhodnocení SEA bylo nedostatečné i proto, že lokalita byla podle něj posouzena nepřiměřeně stručně a společně s odlišnou lokalitou Kn-6, aniž by byly dostatečně vyhodnoceny její dopady na dopravu, hluk, ovzduší, krajinný ráz, zemědělský půdní fond a veřejné zdraví.

113. Soud na tomto místě předesílá, že se bude jednotlivými dílčími námitkami, jak byly uplatněny navrhovateli, zabývat jednotlivě. Důvodem je skutečnost, že námitky nejsou obsahově jednolité a nenavazující na sebe. Jde o skupinu dílčích navzájem nesouvisejících a nesourodých dílčích výtek, které se zaměřují často jen na některé dílčí závěry a úvahy vyjádřené v rozhodnutí o námitkách, aniž by bylo možné je spojit do jednotné logické a konsekventní argumentace. Soud znovu zdůrazňuje, že není jeho úkolem návrh dotvářet a domýšlet, co měli vlastně navrhovatelé jednotlivými výtkami na mysli.

114. V návrhovém bodu navazujícím na námitku č. 7 (dle číslování v návrzích) navrhovatelé namítají, že SEA se v průběhu pořizování územního plánu dopracovávala, a proto nebylo možné v procesu schvalování územního plánování pokračovat bez takto podstatného podkladu. Reagovali tak na vyjádření odpůrce, který při vypořádání námitky týkající se nesplnění pokynu k zastupitelstva č. 3 (doplnit VVURÚ o posouzení zvýšené zátěže ve stabilizovaných plochách) konstatoval, že stavební zákon předpokládá, že v procesu pořizování územního plánu bude docházet k dopracováním celé dokumentace, včetně SEA.

115. Soud v této souvislosti konstatuje, že samotná úvaha o tom, že v průběhu pořizování územního plánu musí být postupně doplňováno či měněno i VVURÚ je logickým a zákonným důsledkem skutečnosti, že se v jednotlivých fázích jeho přípravy postupně vyvíjí a mění i samotné řešení obsažené v návrhu územního plánu. Na to musí reagovat i VVURÚ, jehož účelem je poskytnout relevantní informační podklad pro rozhodování o návrhu všem dotčeným subjektům. Bylo by naopak chybou, pokud by VVURÚ na změny a úpravy návrhu územního plánu v jednotlivých fázích nereagoval. Námitka je proto nedůvodná.

116. Nad rámec uvedeného lze uvést, že samotnou námitku, která spočívala v tom, že podle navrhovatelů nezohlednilo VVURÚ ve verzi pro společné jednání závěry a skutečnosti plynoucí z Hlukové a rozptylové studie EnviDoc (dále jen „studie EnviDoc“) vypořádal odpůrce v odůvodnění rozhodnutí o námitce č.

7. Uvedl, že VVURÚ ve verzi pro společné jednání byla zpracovaná v souladu s pokynem zastupitelstva, a obsahuje i posouzení zvýšené zátěže území ve stabilizovaných plochách. Zpracovatel VVURÚ zjištění uvedená ve studii EnviDoc zohlednil až při přípravě VVURÚ ve verzi pro veřejné projednání, přičemž ale dospěl k závěru, že skutečnosti plynoucí z této studie nemají podstatný vliv na vyhodnocení 28 64 A 10/2026 vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj. Podle odpůrce výstupy ze studie EnviDoc potvrdily správnost VVURÚ a nevedly ke skutečnostem, které by vyžadovaly zásah do vyhodnocení VVURÚ či podstatný zásah do Návrhu ÚPmB. To potvrzuje i samotný text VVURÚ ve verzi pro veřejné projednání.

117. Navrhovatelé proti uvedenému hodnocení nic konkrétního nenamítají. Neuvádějí, jaké části vyhodnocení obsaženého ve VVURÚ mohou být nesprávné či neúplné, neargumentují proti závěru o souladu VVURÚ se zjištěními obsaženými ve studii a nekonkretizují ani, jak by se nezohlednění studie EnviDoc mohlo dotknout jejich právní sféry. Ani soud se tedy nemůže posouzením této otázky zabývat bez relevantní argumentace.

118. V návrhovém bodu navazujícím na námitku č. 8 namítají navrhovatelé, že odpůrce při jejím vypořádání odkázal nepřípadně na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 26. 9. 2022, čj. 64 A 4/2022-161. Soud v něm mj. zdůraznil, že v případě podstatné úpravy návrhu územního plánu před opakovaným veřejným projednáním (v uvedené věci šlo zejm. o územní rezervu D1-R , resp. koridoru dopravní infrastruktury D1 z důvodu vydání aktualizace zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje) je třeba zopakovat i společné jednání, v němž je třeba poskytnout dotčeným orgánů časový prostor k vyjádření se k takové podstatné úpravě.

119. Navrhovatel v návrhovém bodu tvrdí, že šlo o podstatnou změnu ve smyslu uvedeného rozsudku, neboť v lokalitě Kn-4 vznikla nová obytná čtvrť. Soud obecně souhlasí s názorem, že vymezení nové obytné čtvrti představuje podstatnou změnu návrhu územního plánu. Zároveň ale musí konstatovat, že navrhovatelé si chybně vykládají závěry vyslovené v citovaném rozsudku. V odkazované věci totiž šlo o skutkově odlišnou situaci. Ve věci rozsudku čj. 64 A 4/2022-161 nejprve došlo ke společnému jednání o návrhu územního plánu a až poté do něj byla začleněna před opakovaným veřejným projednání podstatná změna v podobě územní rezervy D1-R. A právě proto zdejší soud zdůraznil, že je třeba zopakovat i společné jednání. Naproti tomu v nyní projednávané věci k předmětné úpravě návrhu územního plánu do finální podoby zahrnující i lokalitu Kn-4 došlo ještě před společným jednáním. Pro společné jednání bylo připraveno VVURÚ zohledňující uvedenou změnu a až pak o takřka nezměněném návrhu proběhlo veřejné projednání. Nedošlo tedy k podstatným úpravám návrhu v mezidobí mezi společným jednáním a veřejným projednáním. Proto má odpůrce pravdu, že rozsudek čj. 64 A 4/2022-161 na danou věc nedopadá. Nic jiného navrhovatelé v rámci tohoto návrhového bodu nenamítají, a soud ho tedy shledal nedůvodným.

120. V návrhovém bodu navazujícím na námitky č. 9, 10, 11, 12, 13 a 14 navrhovatelé stručně namítají, že zpracovatel Hlukové a rozptylové studie, tedy studie EnviDoc nezohlednil, že v údolí řeky Svratky se projevují negativní vlivy na zdraví a kvalitu bydlení obyvatel Komína (hluk a znečištění ovzduší). Soud k této námitce konstatuje, že studie EnviDoc sloužila jako jeden z podkladů pro finální verzi VVURÚ, a mj. na základě této studie došlo podle odpůrce k úpravě doplňujících opatření k zamezení negativním vlivům. Studie tvoří pouze podklad a není součástí územního plánu ani VVURÚ. Podstatné je, že vlivy územního plánu na dané území v údolí Svitavy jsou posouzeny v rámci VVURÚ. Navrhovatelé přitom neupřesnili, v čem spočívá údajná nesprávnost studie EnviDoc. Nevysvětlili ani, zda a proč ovlivnila hodnocení obsažené ve VVURÚ takovým způsobem, že její obsah neposkytuje relevantní podklad pro rozhodování o územním plánu. A zejména také netvrdili, jakým způsobem se mohou namítané negativní vlivy na zdraví a kvalitu bydlení obyvatel Komína dotknout 29 64 A 10/2026 jejich vlastních subjektivních veřejných práv. Jak přitom vyplývá ze společné hodnotící karty pro lokality Kn-4 Pod Mniší horou a Kn-6 Zoologická zahrada, která je přílohou VVURÚ pro veřejné projednání, vlivy záměru územního plánu na dané území jsou akceptovatelné. Námitka proto není důvodná.

121. V návrhovém bodu navazujícím na námitku č. 17 navrhovatelé nesouhlasí s hodnocením odpůrce, podle něhož námitka č. 17 míří mimo rámec projednávaného návrhu územního plánu. Navrhovatelé konkrétně při veřejném projednání namítali, že dokumentace SEA k územní studii uvádí zjevné nepřesnosti, které ovlivňují jednak závěry vlastní dokumentace SEA, jednak územní studii Palcary a v neposlední řadě i odůvodnění návrhu územního plánu. Odpůrci je třeba přisvědčit v tom, že VVURÚ/SEA se při vypracování územní studie podle stavebního zákona nezpracovává mj. proto, že nejde o závaznou územně plánovací dokumentaci, ale jen o podklad pro její přípravu případně pro rozhodování v území. Proto není zcela jasné, proti jaké dokumentaci SEA se navrhovatelé vymezili. Ve VVURÚ soud nenalezl zmínku o tom, že v areálu bývalého JZD není provozovaná zemědělská činnost nebo že záměr nemá vliv na dopravu. Naopak vlivy dopravu na potencionální zástavbu v lokalitě Kn-4 a v okolí jsou srozumitelně popsané v hodnotící kartě pro lokality Kn-4 Pod Mniší horou a Kn-6 Zoologická zahrada, stejně jako potřeba zajištění nové mateřské školky v případě výstavby nové obytné čtvrti. Pokud navrhovatelé obecně namítají nesprávnost takových tvrzení, pak je měli dát do kontextu s konkrétní částí územního plánu nebo jeho odůvodnění, proti němuž brojí. Námitka v této podobě směřující vůči VVURÚ je nedůvodná.

122. V návrhových bodech navazujících na námitky č. 18, 19, 21 a 38 navrhovatelé opakovaně poukazují na to, že územní plán a VVURÚ opomíjí, že dojde k založení nové obytné čtvrti o cca 3000 obyvatelích, která spolu s jinými plochami a záměry pro bydlení přivede dodatečnou dopravu do údolí řeky Svratky, které je již nyní dopravně přetíženo. Přesto nedošlo k řádnému posouzení vlivů této plochy.

123. Soud k uvedenému tvrzení poznamenává, že hodnocení vlivů rozvojových ploch je zahrnuto do VVURÚ již ve verzi pro společné jednání a poté i pro veřejné projednání. Již v jeho úvodu se uvádí, že „aktualizace zahrnuje i požadavky vyplývající z pokynů k úpravě Návrhu územního plánu města Brna“. Byť se jedná jen o deklaraci, nic nenasvědčuje opaku a navrhovatelé toto konstatování relevantně nezpochybnili. VVURÚ tvrdí, že stabilizované území bylo zohledněno již v rámci hodnocení kumulativních a synergických vlivů v hodnotících kartách. Na str. 276 VVURÚ se uvádí, že komentáře byly upraveny tak, aby bylo zřejmé, že se při hodnocení berou v úvahu i související stabilizované plochy, a to jak z hlediska ovlivnění rozvojových lokalit stabilizovaným územím, tak z hlediska ovlivnění stabilizovaného území rozvojovými lokalitami. Hodnocení kumulativních a synergických vlivů tak podle VVURÚ reaguje na požadavky zastupitelstva. Současně však VVURÚ dodává, že „v rámci stabilizovaného území není navrhováno zvýšení intenzity využití území na úrovni regulativů ani koncepce“ a že charakter stabilizovaného území zůstává stejný jako stav 0. Další reakcí na pokyn zastupitelstva bylo, že VVURÚ přebírá závěry studie EnviDoc, shrnuje její metodiku a vybrané výsledky. Tyto výsledky promítl zpracovatel do jednotlivých hodnotících karet a opatření.

124. Na obecnou námitku, že VVURÚ nezohlednilo vlivy nově vymezené lokality Kn-4 na okolí a jiné lokality města, zejména pokud jde o vlivy dopravy, proto nelze říct nic jiného než, že s ohledem na obsah VVURÚ není toto tvrzení pravdivé. Navrhovatelé neoznačili 30 64 A 10/2026 konkrétní části VVURÚ nebo lokality, jež by podle jejich názoru byly hodnoceny nesprávně nebo důvody, proč mají hodnocení za neúplné, nesprávné či nesrozumitelné. Není úkolem soudu takovou argumentaci domýšlet a případné nedostatky dohledávat. Ani tato námitka proto není důvodná.

125. V návrhovém bodu navazujícím na námitku č. 42 navrhovatelé stručně namítají, že se zpracovatel SEA bez odůvodnění spokojil s invariantním řešením dané lokality. To však podle soudu není povinností zpracovatele. Zpracovatel VVURÚ nemusí automaticky doplňovat vlastní variantní řešení, pokud samotný návrh územního plánu varianty neobsahuje, resp. pokud povinnost variantního návrhu nevzešla ze zadání územního plánu nebo požadavků dotčených orgánů. Námitka není důvodná.

126. Konečně v návrhovém bodu navazujícím na námitku č. 43 navrhovatelé namítají, že se odpůrce vyjádřil k jiné otázce a nereagoval na obsah námitky. Navrhovatelům lze přisvědčit, že vypořádání námitky nekoresponduje s jejím obsahem. Vypořádání námitky č. 43 představuje text, který se v podstatě shoduje s vypořádáním námitky č. 42, a zjevně tedy došlo k pochybení při psaní odůvodnění rozhodnutí o této námitce. Podle soudu jde však o nedostatek, který nemůže mít vliv na zákonnost rozhodnutí o námitkách či dokonce územního plánu. Navrhovatelé v rámci námitky č. 43 uvedli, že v odůvodnění_textová část chybí stanovisko krajského úřadu. K tomu citovali část textu, který ale zjevně není součástí odůvodnění územního plánu, resp. nebylo součástí verze návrhu pro veřejné projednání. Zjevně jde, jak správně uvádí odpůrce o část odůvodnění změny územního plánu z roku 1994 označené jako změna B176_p111_22. Jakékoliv případné nedostatky odůvodnění návrhu územně plánovací dokumentace, která není předmětem návrhu, a navíc ani nevystoupila v účinnosti, nemohou mít žádný vliv na zákonnost napadeného územního plánu. Námitka proto není důvodná.

127. Soud tak uzavírá, že žádná z námitek, které se tematicky dotýkají VVURÚ, není důvodná Soulad s PÚR a ZÚR 128. Navrhovatelé v námitkách k návrhu územního plánu dále uvedli, že napadená část regulace je v rozporu s jednotlivými prioritami uvedenými v politice územního rozvoje, konkrétně poukázali na priority č. 14, 15, 16, 16a, 19 a 23. Odpůrce reagoval na námitky týkající se jednotlivých priorit jednotlivě a shledal je nedůvodnými. Podle názoru navrhovatelů však rozhodnutí o těchto námitkách řádně neodůvodnil.

129. Podle soudu je třeba rozčlenit rozhodnutí o námitkách do dvou skupin. V první skupině jsou dílčí námitky, jež odpůrce i navrhovatel označují v rámci námitky č. 23 jako části B, C, D, G a H. Tyto námitky, jak správně uvádí odpůrce směřují proti obsahu Územní studie Komín – Palcary, jih a procesu její přípravy. Odpůrci lze přisvědčit, že tato územní studie byla řádně schválena, jak to předpokládá stavební zákon a stala se tak řádným podkladem pro přípravu územního plánu. Potud jsou úvahy uvedené v odůvodnění rozhodnutí o námitkách správné. Skutečnost, že se řádně schválená územní studie stala základem pro regulaci obsaženou v územním plánu, však neznamená, že navrhovatelé, jako vlastníci pozemků dotčených změnou regulace (vzniklou na základě územní studie) nemohou vymezit a bránit námitkami proti závěrům obsahu územní studie. Naopak řešení vnesené do územního plánu skrze územní studii, je předmětem veřejného projednání a jako takové může být napadáno námitkami vlastníků dotčených nemovitých věcí. 31 64 A 10/2026 130. Navrhovatelé tedy sice formulovali své námitky nepřesně tak, že podle jejich názoru je „územní studie“ v rozporu s jednotlivými prioritami PÚR. Nicméně je zjevné, že takový typ námitek míří i na obsah a řešení obsažené v územním plánu, který z podkladové územní studie vychází. Odpůrce se tedy měl při vypořádání námitek B, C, D, G a H zabývat otázkou, zda řešení obsažené v územním plánu není v rozporu s prioritami PÚR č. 14, 16a a 19, jichž se tyto části námitek týkaly. Nestačí konstatování, že územní studie není předmětem veřejného projednání. Jelikož se podkladová územní studie neprojednává samostatně, je řešení v ní obsažené přeneseně předmětem projednání ve fázi veřejného projednání územního plánu.

131. Soud se nicméně zabýval otázkou, zda důvody nevyhovění shora uvedeným částem námitky B, C, D, G a H nelze nalézt v jiných částech územního plánu a rozhodnutí o námitkách. Pokud jde o námitku B, navrhovatelé v podstatě namítali, že územní studie nebyla projednána s veřejností a vlastníky pozemků. Přesně touto argumentací se zabýval odpůrce ve vypořádání námitky č. 19, které lze na námitku B plně vztáhnout (viz níže). Nejde tedy o nepřezkoumatelnost územního plánu.

132. Pokud jde o námitky C, D, G a H, obsahově je lze shrnout tak, že v podstatě navrhovatelé přednášejí a opakují dílčí argumenty, jimiž zpochybňují důvody změny funkčního využití jejich pozemků. Soud proto tyto dílčí námitky vnímá primárně v kontextu obecnější argumentace a jako zdůraznění nedostatků odůvodnění prostřednictvím namítaného rozporu přijatého řešení s jednotlivými prioritami PÚR. Jak již bylo shora uvedeno, důvody změny funkční regulace a jejich proporcionalita ve vztahu k zásahu do práv navrhovatelů nebyly v tomto případě řádně odůvodněny. Pokud odpůrce nevysvětlil, proč nové funkční využití pozemků převážilo nad původním řešením, které odpovídá i faktickému stavu, nelze hodnotit do jaké míry napadená regulace obsažená v územním plánu odpovídá prioritám PÚR. Soud tedy shledal, že i ve vztahu k námitce 23 bodům C, D, G a H je rozhodnutí nepřezkoumatelné.

133. Druhou skupinu tvoří dílčí námitky označené jako A, E, F a I. Navrhovatelé ve vztahu k vypořádání těchto námitek uvádějí, že se jimi odpůrce řádně nezabýval a jen citoval znění jednotlivých priorit (14, 15, 16 a 23). Soud však má zato, že odpůrce ve všech čtyřech případech sice stručně jednou větou, ale vždy výstižně vyjádřil, proč se odkazované priority na danou situaci a území nevztahují, resp. proč je nelze uplatnit tak jak argumentují navrhovatelé. Tím odpůrce dostatečně vypořádal námitky, neboť je z jeho vyjádření srozumitelné, proč je shledal nedůvodnými. Soud se přitom s jeho závěry ztotožňuje. Předmětné námitky uplatněné v návrhu na zrušení územního plánu proto nejsou důvodné.

134. Pokud jde o soulad územního plánu se ZÚR navrhovatelé v námitkách k návrhu územního plánu namítali, že regulace ploch zahrnujících jejich pozemky je v rozporu se několika konkrétními body ZÚR [konkrétně body 4, 6, 11, 16 písm. b) a c), a 26 písm. b) a f)]. Odpůrce v odůvodnění rozhodnutí o námitkách všechny shora uvedené priority a požadavky vyplývající ze ZÚR doslovně citoval a následně poskytl stručné odůvodnění nevyhovění každé námitce, tj. vysvětlení proč územní plán není s těmito prioritami a požadavky v rozporu.

135. Navrhovatelé nyní namítají pouze to, že se zpracovatel vyjadřoval k úplně jiným bodům ZÚR, než na které navrhovatelé poukazovali. To však není pravda. Odpůrce se zabýval týmiž částmi ZÚR, na které navrhovatelé poukazovali. Námitka tudíž není důvodná. 32 64 A 10/2026 Diskriminace navrhovatelů 136. Navrhovatelé dále na mnoha místech podaných návrhu namítají, že zvolené řešení je svévolné a diskriminační, jelikož mění způsob využití jejich pozemků, ale naproti tomu zachovává funkční určení několika jiných ploch v okolí.

137. Soud v této souvislosti dospěl k závěru, že se za stávajících okolností nemůže tímto návrhovým bodem zabývat, a to pro nepřezkoumatelnost územního plánu. Historicky se namítaná diskriminace zkoumala v rámci pátého kroku algoritmu přezkumu opatření obecné povahy, podle něho postupovala dřívější judikatura (srov. rozsudky NSS ze dne 5. 2. 2009, čj. 2 Ao 4/2008-88, a ze dne 14. 3. 2018, čj. 7 As 119/2017-43). Platilo tedy, že pokud soud shledal nezákonnost nebo procesní vadu s vlivem na zákonnost územního plánu (např. nepřezkoumatelnost), pak se již nezabýval proporcionalitou přezkoumávaného řešení či případnou diskriminací. Soud si je vědom závěrů vyslovených v usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 12. 12. 2023, čj. 9 Ao 37/2021-57, podle něhož se již uvedený algoritmus univerzálně neuplatňuje. Podle soudu ale nadále platí, že proporcionalitu, resp. diskriminaci napadené části územního plánu lze zkoumat pouze v těch případech, kdy byla napadená regulace řádně odůvodněna a vysvětlena, a to včetně proporcionality regulace. Jen v takovém případě je pojmově možné vyvažovat jednotlivé v konfliktu stojící zájmy a posoudit, zda nedošlo k diskriminaci.

138. V daném případě odpůrce v územním plánu, jeho odůvodnění ani v rozhodnutí o námitkách nevymezil, jaké důvody a zájmy ho vedly k závěru, že je třeba přistoupit ke změně funkční regulace dotčených pozemků. Soudu tedy není známo, jaké klíčové důvody vedly k tomu, že bylo řešení obsažené v územním plánu schváleno v dané podobě, kterou navrhovatelé napadají. Nemůže si takové hypotetické důvody domýšlet jen na základě svých domněnek. Za této situace tak nemůže detailně zkoumat ani otázku, zda je zvolené řešení výsledkem úvahy založené na objektivních okolnostech, které odlišují pozemky navrhovatelů od okolních ploch (zejm. areál psího útulku, pila Lesů města Brna, areál zahradnictví či hobbymarketu), anebo zda snad nešlo o svévolný a diskriminační postup. Namítanou diskriminací navrhovatelů se proto soud nezabýval. Ostatní námitky 139. Navrhovatelé namítají, že areál bývalého JZD byl nesprávně vymezen zčásti jako plocha přestavby P.311 a zčásti jako plocha zastavitelná Z.244, ačkoliv by podle jejich názoru měl být celý zahrnut mezi plochy přestavby. Odpůrce namítaný rozdíl odůvodnil tím, že plochy přestavby mohou být vymezeny pouze v rámci zastavěného území, a proto byla část areálu vymezena jako plocha zastavitelná [k definici plochy přestavby viz § 2 odst. 1 písm. l) stavebního zákona; srov. též shodnou definici v kapitole 3.3.2.2 Plochy přestavby]. Podle soudu je toto vysvětlení nesprávné a nesrozumitelné, neboť, jak plyne např. z výkresu základního členění, uvnitř zastavěného území vymezeného územním plánem se nachází celý areál bývalého JZD Komín nikoliv jen plocha označená jako P.

311. Ve skutečnosti je podle soudu k přestavbě ve smyslu definice uvedené ve stavebním zákoně určen celý areál, neboť je celý určen ke změně zástavby. Jde tedy o dílčí pochybení při vymezení ploch přestavby, které odpůrce i přes námitky uplatněné při projednání návrhu územního plánu, nenapravil.

140. Soud musí ale zároveň konstatovat, že pochybení tohoto typu nemohlo mít žádný dopad do práv a povinností navrhovatelů. Označení určitého území jako plochy přestavby má 33 64 A 10/2026 primárně informativní a koncepční význam. Začlenění, resp. nezačlenění konkrétních pozemků do ploch přestavby nezakládá žádný zvláštní právní režim, který by odlišoval pozemek přestavby od jiných pozemků, a nezakládá žádná zvláštní práva či povinnosti s tímto označením spojená. Nic takového ostatně nenamítali ani navrhovatelé. Samo o sobě tedy nesprávné vymezení rozsahu plochy přestavby nikterak nezasahuje do právní sféry navrhovatelů. Nadto se navrhovatelé ani nedomáhají zrušení plochy Z.244 (či její části uvnitř areálu JZD) a uvedená námitka tedy vybočuje z mezí soudního přezkumu. Námitka není důvodná.

141. Navrhovatelé dále namítají, že nedošlo k projednání územní studie Komín, Palcary – jih s veřejností ve fázi její přípravy a schválení. K této námitce soud uvádí, že územní studie je (podle právní úpravy účinné do 30. 6. 2024) územně plánovacím podkladem ve smyslu § 25 stavebního zákona, nikoli územně plánovací dokumentací ani opatřením obecné povahy. Jejím účelem je podle § 30 odst. 1 stavebního zákona navrhovat, prověřovat a posuzovat možná řešení vybraných problémů, případně úprav nebo rozvoje některých funkčních systémů v území, které mohly významně ovlivňovat nebo podmiňovat jeho využití a uspořádání. Pokud je pořizována jako podklad pro územní plán, slouží především jako odborný, analytický a koncepční podklad pro úvahy pořizovatele a zastupitelstva obce o budoucím uspořádání území. Sama o sobě však závaznou regulaci území není a nemůže nahrazovat vlastní odůvodnění řešení přijatého v územním plánu. Zákon především pro územní studii nepředepisuje postup veřejného projednání, podávání námitek či připomínek ani jejich vypořádání, jak je tomu u územně plánovací dokumentace. Podmínkou jejího využití jako územně plánovacího podkladu je pouze schválení možnosti jejího využití pořizovatelem a následné podání návrhu na vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti (§ 30 odst. 5 stavebního zákona). Řádně schválená a evidovaná územní studie již může sloužit jako relevantní podklad pro pořizování územního plánu.

142. Odpůrce tak má pravdu v tom, že stavební zákon ani žádný jiný právní předpis nestanoví jako podmínku použitelnosti územní studie její projednání s dotčenými vlastníky nemovitostí a/nebo s veřejností. K veřejnému projednání dochází v kontextu procesu přípravy územního plánu teprve v okamžiku, kdy je na základě územní studie a předchozích fází přípravy vypracován návrh územního plánu pro veřejné jednání. Až do této fáze veřejného projednání návrhu se podle stavebního zákona koncentruje uplatnění námitek nebo připomínek k navrhovanému řešení. Vedle toho lze připomínky uplatňovat také ve fázi společného jednání. Neprojednání územní studie s veřejností a dotčenými vlastníky proto není procesní vadou, neboť zákon pořizovateli územní studie takovou povinnost neukládá. Námitka není důvodná.

143. Dále navrhovatelé namítají, že odpůrce, resp. pořizovatel při tvorbě územního plánu a regulace dopadající na jejich pozemky a plochu Kn-4 nezohlednil zájmy vlastníků nemovitých věcí a petici proti změně využití území podepsanou téměř 200 občanů, kteří požadovali zachování lokality pro stávající využití s rozšířením pro lehkou výrobu. Soud k tomu uvádí, že stavební zákon ani žádný jiný předpis nestanoví, že by petice, nebo jiný způsob vyjádření veřejnosti nebo dotčených vlastníků měly být překážkou nebo naopak podmínkou pro úpravu územního plánu a regulace v něm obsažené. (Stranou lze ponechat dopady případného místního referenda, které se ale v tomto případě nekonalo.) Nezákonnost územního plánu by nenastala ani tehdy, pokud se proti návrhu územního plánu postavila v petici většina obyvatel obce, a zastupitelstvo ho přesto schválilo. Petiční 34 64 A 10/2026 právo je totiž v tomto kontextu primárně nástrojem, který zakládá politickou odpovědnost zastupitelů a volených představitelů obce s důsledky v podobě možného dalšího nezvolení nebo v některých případech i odvolání z funkce. Vyjádření vůle občanů prostřednictvím petice, však nemá žádný vliv na zákonnost samotného územního plánu.

144. V rámci další námitky poukázali navrhovatelé, že odpůrce v rozhodnutí o námitkách uvedl ve vypořádání námitky č. 3, že územní studie vznikla v roce 2022, zatímco ve vypořádání námitky č. 4 poukázal na územní studii z roku 2023. Navrhovatelé tak kladou otázku, zda nejde o dva různé dokumenty. Podle soudu však je zjevné, že obě části rozhodnutí o námitkách odkazují na stejný dokument, a to územní studii Komín, Palcary – jih zpravovanou Ing. arch. Jenčkovou v srpnu roku 2022, která byla provedena při ústním jednání jako důkaz. Jde proto o zjevný překlep ve vypořádání námitky č. 4, což je nedostatek, který nemohl mít sám o sobě vliv na zákonnost napadené části územního plánu, neboť jde na první pohled zřejmé, o jaký dokument se jedná. V roce 2023 žádná obdobná územní studie nevznikla. Ani tato námitka proto není důvodná. Pozemky v plochách ZK, LU a BI 145. Navrhovatel a) a navrhovatelka d) se ve svém společném návrhu ze dne 14. 1. 2026 (původně sp. zn. 73 A 4/2026) domáhají zrušení regulace funkčního využití jejich pozemků p. č. XAU, XAD, XAE a XAF. Soud však musí konstatovat, že veškerá argumentace obsažená v jimi podaném návrhu směřuje výhradně proti změně funkčního využití pozemků, které se nacházejí v areálu JZD. Navrhovatelé argumentují především nemožností využívat areál způsobem, jaký byl využíván dosud, tj. k zemědělské výrobě, brojí proti vymezení ploch SU, OV a PU, uvádí nedostatky odůvodnění změny funkčního využití, nedostatky VVURU/SEA v souvislosti s nevyhodnocením vlivu plochy Kn-4 na okolí, diskriminaci vůči vlastníkům okolních srovnatelných areálů atp. Nově vymezené plochy ZK a LU, stejně jako BI se ale již nacházejí mimo areál bývalého JZD. A podle původního územního plánu z roku 1994 na nich byl vymezen jiný typ plochy než v samotném areálu (PZ). Na pozemcích p. č. XAU, XAD, XAE byla tehdy vymezená plocha výroby PV a na pozemku p. č. XAF plocha čistého bydlení BC.

146. Navrhovatelé v žádné ze svých námitek výslovně shora uvedené pozemky ani nově vymezené plochy ZK a LU nezmiňují. Také nevysvětlují, proč i změna využití pozemků na plochy zeleně krajinné a lesní všeobecné či na plochu individuálního bydlení je podle nich nezákonná. V případě pozemku p. č. XAF dokonce k žádné podstatné změně využití nedošlo, neboť namísto původní plochy čistého bydlení (BC) bylo funkční využití pozemku vymezeno plochou pro bydlení individuální (BI), která stanoví srovnatelné regulativy využití. Uplatněné návrhové body proto není možné bez bližšího vysvětlení ze strany navrhovatelů vztáhnout i na pozemky v plochách ZK, LU a BI.

147. Jak již bylo uvedeno, povinnost jasně a srozumitelně formulovat návrhové body nese navrhovatel a není úkolem soudu za něj dotvářet nebo domýšlet návrh. Pokud navrhovatelé a) a d) formulovali návrhové body zcela zjevně jako obranu proti regulaci pozemků, na nichž byly vymezeny plochy SU, OV a PU (v areálu bývalého JZD), aniž alespoň zmínili konkrétní důvody nezákonnosti ve vztahu k pozemků a plochám ZK, LU nebo BI, pak není povinností soudu detailně zkoumat, která z množství uplatněných námitek by v tomto případě mohla směřovat i proti této regulaci. V rozsahu směřujícím proti nově stanovenému funkčnímu využití pozemků v plochách ZK, LU a BI je proto návrh nedůvodný, neboť neobsahuje žádný relevantní návrhový bod. 35 64 A 10/2026 Závěr a náklady řízení 148. Soud dospěl k závěru, že podané návrhy jsou zčásti důvodné, a proto dnem právní moci tohoto rozsudku zrušil ve vymezeném rozsahu napadené opatření obecné povahy pro nepřezkoumatelnost (§ 101d odst. 2 věta první s. ř. s.). Nezákonným a nepřezkoumatelným shledal soud územní plán v části grafické a textové v rozsahu plochy s rozdílným způsobem využití SU.V3 (Smíšené obytné všeobecné, struktura zástavby volná, výšková hladina zástavby 3), PU (Veřejná prostranství všeobecná), plocha přestavby P.311 a plocha OV.s.A3 (Občanské vybavení veřejné, podrobnější využití vzdělávání a výchova, struktura zástavby areálová, výšková hladina zástavby 3) na pozemcích navrhovatelů (v areálu bývalého JZD Komín). Územní plán, jeho odůvodnění ani rozhodnutí o námitkách nevysvětlují, proč v těchto plochách došlo k podstatné změně funkčního využití, která se odchyluje od dřívější regulace v územním plánu z roku 1994 a od faktického způsobu užívání pozemků a staveb ve vlastnictví či spoluvlastnictví navrhovatelů. Odpůrce rovněž neodůvodnil proporcionalitu zvoleného řešení. Současně ale musí soud zdůraznit, že nepřezkoumatelnost vedoucí ke zrušení části územního plánu neznamená, že by v budoucnosti nebylo možné změnit způsob využití pozemků navrhovatelů a ploch v areálu JZD oproti stávajícímu stavu. Odpůrce by ale v takovém případě musel důkladně vysvětlit důvody a potřebnost takové změny, stejně jako proporcionalitu omezení práv navrhovatelů, pokud by znovu nepřiměřenost namítali.

149. Soud neprovedl pro nadbytečnost dokazování písemnostmi, které jsou součástí předložené spisové dokumentace (napadený územní plán, rozhodnutí o námitkách, vyhodnocení připomínek Městské části Brno-Komín z roku 2020), jejímž obsahem se v řízení před správními soudy dokazování neprovádí. Soud neprovedl jako důkaz ani předloženou petici občanů a přípisy Městské části Brno-Komín ze dnů 9. 1. 2025 a 3. 2. 2025. Uvedené listiny byly navrženy k prokázání skutečností, které nejsou pro posouzení věci relevantní a nemohou ovlivnit rozhodnutí soudu. To samé platí o zadání Územní studie Komín, Palcary – jih. Skutečnosti týkající se obsahu a postupu při zpracování této územní studie zjistil soud přímo z obsahu samotné územní studie. Pátá osoba zúčastněná na řízení uvedla během ústního jednání, že stav areálu a jeho využití by bylo potřeba ověřit místním šetření. Soud ani tento důkaz neprovedl pro nadbytečnost. Pro posouzení věci je totiž klíčové, jakým způsobem se s námitkami týkajícími se změny způsobu využití areálu vypořádal odpůrce rozhodnutí o námitkách, resp. jak jsou odůvodněny v územním plánu. Za situace, kdy důvod změny nebyl v územním plánu a rozhodnutí o námitkách relevantně vyjádřen, nemůže soud zcela nahrazovat činnost a argumentaci žalovaného vlastní činností a dodatečným zjišťováním skutkového stavu. Soud proto ani k provedení místního šetření nepřistoupil.

150. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Navrhovatelé b), c) a e) měli ve věci plný úspěch, mají tedy právo na plnou náhradu důvodně vynaložených nákladů. Dílčí neúspěch měli navrhovatelé a) a b), a to v rozsahu jejich společného návrhu vedeného původně pod sp. zn. 73 A 4/2026. Tímto návrhem se totiž domáhali vedle zrušení ploch SU, OV a PU rovněž zrušení ploch ZK, LU a BI na čtyřech pozemcích (p. č. XAU, XAD, XAE a XAF). V tomto rozsahu soud návrh zamítl, neboť navrhovatelé a) a d) jasně neuplatnili žádný přiléhavý návrhový bod, kterým by se soud 36 64 A 10/2026 mohl zabývat. Míru úspěchu a neúspěchu navrhovatelů ale v tomto případě nelze precisně matematicky určit. Význam všech dílčích částí návrhu nelze jednoduše ohodnotit plošně, finančně nebo jiným představitelným způsobem. Soud má nicméně za to, že ve srovnání s rozsahem úspěchu navrhovatelů a) a d) představuje zamítnutí části návrhu pouze marginální a zanedbatelnou část předmětu sporu. Za klíčovou totiž soud považuje část návrhu směřující proti vymezení ploch SU, OV a PU, vůči nimž také navrhovatelé pouze brojili. Z tohoto důvodu přiznal soud i navrhovatelům a) a d) právo na náhradu nákladů řízení v plném rozsahu.

151. Navrhovatelé b), c), d) a e) nebyli v řízení zastoupeni advokátem, mají tedy právo na náhradu nákladů řízení pouze v rozsahu zaplacených soudních poplatků za podání jednotlivých návrhů, tj. každý po 5 000 Kč.

152. Důvodně vynaložené náklady řízení vynaložené navrhovatelem a) se skládají ze dvou zaplacených soudních poplatků za podání dvou návrhů v souhrnné výši 10 000 Kč. Vedle toho má navrhovatel právo na náhradu nákladů spojených se zastoupením advokátem. Jejich výši soud stanovil podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění vyhlášky č. 258/2024 Sb. (dále jen „advokátní tarif“), neboť právní služby byly poskytnuty po 1. 1. 2025. Náhradu soud přiznal za celkem pět úkonů právní služby, a to převzetí a přípravu právního zastoupení, sepsání návrhu na zrušení části územního plánu, repliku k vyjádření odpůrce a dva úkony za účast při ústním jednání, které svou délkou přesáhlo dvě hodiny. Za každý z těchto úkonů náleží odměna ve výši 4 620 Kč podle § 7 bodu 5, § 9 odst. 5 a § 11 odst. 1 písm. a), d), a g) advokátního tarifu, tj. celkem 23 100 Kč. K tomu náleží za každý úkon paušální náhrada hotových výdajů ve výši 450 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, tedy celkem 2 250 Kč. Zástupce navrhovatele je členem právnické osoby zřízené podle zvláštních právních předpisů upravujících výkon advokacie, která je plátcem daně z přidaného hodnoty. Mezi důvodně vynaložené náklady tak patří i náhrada této daně v sazbě 21 % ze součtu shora uvedených částek nákladů na zastoupení, tj. 5 323,50 Kč. Navrhovatelem a) důvodně vynaložené náklady řízení odpovídají součtu částek, což činí 40 673,50 Kč. Náhradu nákladů řízení je odpůrce povinen zaplatit navrhovateli a) k rukám jeho zástupce JUDr. Milana Zábrže ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 54 odst. 7 s. ř. s.).

153. Pokud jde o odměnu opatrovníka, podle § 140 odst. 2 o. s. ř. použitého přiměřeně podle § 64 s. ř. s. platí, že byl-li ustanoven účastníku zástupcem nebo opatrovníkem advokát, platí jeho hotové výdaje a odměnu za zastupování, popřípadě též náhradu za daň z přidané hodnoty, stát; při určení náhrady hotových výdajů a odměny za zastupování se postupuje podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně a náhradu za daň z přidané hodnoty soud určí z odměny za zastupování a z náhrady hotových výdajů podle sazby daně z přidané hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem.

154. Soudem ustanovený opatrovník, který je advokátem, má právo na odměnu a náhradu důvodně vynaložených hotových výdajů. Soud po ověření přiznal opatrovníkovi odměnu a náhradu hotových výdajů v jím požadované výši. Odměnu soud stanovil za celkem čtyři úkony právní služby v plné hodnotě, a to za převzetí a přípravu právního zastoupení, sepsání písemného vyjádření k návrhu a dva úkony za účast při ústním jednání, které svou délkou přesáhlo dvě hodiny. Za každý z těchto úkonů náleží odměna ve výši 4 620 Kč podle § 7 bodu 5, § 9 odst. 5 a § 11 odst. 1 písm. a), d), a g) advokátního tarifu. Za úkon 37 64 A 10/2026 spočívající ve zjišťování skutkových okolností formou e-mailového a telefonického dotazování exekutora a notář náleží odměna v poloviční výši 2 310 Kč [přiměřeně dle § 11 odst. 2 písm. j) a odst. 3 advokátního tarifu]. Celkem tedy činí odměna 20 790 Kč. K tomu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 450 Kč za každý úkon podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, tedy celkem 2 250 Kč. Zástupce navrhovatele je plátcem daně z přidaného hodnoty. K odměně opatrovníka a náhradě hotových výdajů tak náleží i náhrada této daně v sazbě 21 %. Výsledná výše odměny včetně daně tedy činí 25 155,90 Kč a náhrady hotových výdajů vč. daně 2 722,50 Kč. Souhrnná částka 27 878,40 Kč bude opatrovníkovi vyplacena z účtu Krajského soudu v Brně na jím uvedený bankovní účet, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

155. Podle § 60 odst. 4 s. ř. s. platí, že stát má proti neúspěšnému účastníkovi právo na náhradu nákladů řízení, které platil, není-li tento účastník osvobozen od soudních poplatků. Soud proto posledním výrokem rozhodl, že odpůrce je povinen uhradit státu náklady vynaložené v souvislosti s ustanovením opatrovníka neznámé osobě zúčastněné na řízení. Částka 27 878,40 Kč musí být uhrazena ve stanovené lhůtě na účet Krajského soudu v Brně pro náklady řízení státu v agendě správního soudnictví: 19-5720621/0710, VS: 6433001025. Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních právních předpisů vyžadováno pro výkon advokacie. Nebude-li podle výroku VII řádně a včas splněna povinnost k zaplacení náhrady nákladů řízení, které platil stát, bude pohledávka předána k vymáhání celnímu úřadu. Brno 25. června 2026 Mgr. Milan Procházka předseda senátu