70 Co 163/2025

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Ryšky a soudců Mgr. Ivy Krejčířové a JUDr. Ing. Daniela Bartoně ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená dne Datum narození žalobkyně Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného., IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného o určení vlastnického práva k nemovitostem, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Břeclavi ze dne 2. dubna 2025, č. j. 6 C 279/2024-98,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu na určení, že žalobkyně je vlastníkem pozemků parc. číslo, parc. číslo a parc. číslo, zapsaných v katastru nemovitostí pro obec adresa, k. ú. adresa na LV číslo (I. výrok). Současně žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč (II. výrok).

2. Soud prvního stupně takto zamítl žalobu na určení vlastnictví k předmětným pozemkům odvíjenou žalobkyní z toho, že v souladu s čl. VI odst. 6.5. kupní smlouvy ze dne 20. 9. 2018 využila své právo na vrácení převedených práv k nemovitostem dle § 3a zákona č. 416/2009 Sb., neboť dle jejího názoru nedošlo k zahájení uskutečňování účelu převodu do 5 let od uzavření smlouvy.

3. Soud prvního stupně zjistil, že mezi účastníky byla dne 20. 9. 2018 uzavřena kupní smlouva, na jejímž základě převedla žalobkyně na žalovaného vlastnické právo k předmětným pozemkům za sjednanou kupní cenu 1 760 000 Kč, přičemž v čl. VI odst. 6.5 smlouvy je ujednáno právo žalobkyně na vrácení převedených práv, pokud nebude zahájeno uskutečňování účelu převodu do 5 let od uzavření smlouvy. Žalobkyně tento požadavek uplatnila dopisem ze dne 24. 6. 2024. Z vydaného územního rozhodnutí stavebního úřadu o umístění stavby ze dne 9. 2. 2007 vyplývá, že Stavba je v tomto rozhodnutí vymezena tak, že součástí Stavby jsou mimo jiné i objekty staveniště – demolice rodinných domů, zahradních a hospodářských objektů, elektro a sdělovací objekty – přeložky VVN, VN a NN el. vedení, objekty trubních vedení – přeložky plynovodů. Žalovaný od roku 2016 dosud za účelem přípravy stavby silnice číslo adresa, obchvat, realizoval řadu kompenzačních opatření, provedl přeložky NN el. vedení a VTL plynovodu, provedl demolici rodinného domu, přesun geofondu vinice a v roce 2022 byl mimo jiné i na všech třech pozemcích původně ve vlastnictví žalobkyně realizován pyrotechnický průzkum.

4. V rámci právního hodnocení věci soud prvního stupně dovodil, že žalobkyně má na podané určovací žalobě právní zájem vzhledem k tomu, že žalovaný je v katastru nemovitostí evidován jako vlastník předmětných pozemků a tento zápis podle ní neodpovídá skutečnému stavu. Žaloba ovšem není důvodná, neboť uskutečňování účelu převodu ve smyslu § 3a zákona č. 416/2009 Sb. bylo podle výše učiněných skutkových zjištění zahájeno, přičemž s poukazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 6. 2013, sp. zn. 21 Cdo 1999/2012, lze za zahájení uskutečňování účelu převodu považovat i přípravné práce předcházející realizaci samotné stavby.

5. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně odvolání, kterým se domáhala jeho změny vyhověním žalobě. Namítla, že územní rozhodnutí bylo vydáno v roce 2007, smlouva byla uzavřena v roce 2018 a do dnešního dne nebylo vydáno ani stavební povolení předmětné stavby, natož aby byla stavba vůbec zahájena. Právní názor soudu prvního stupně by znamenal, že čl. 6.5. smlouvy či § 3a zákona č. 416/2009 Sb. nemohou být nikdy aplikovány bez ohledu na skutečnost, zda samotná stavba obchvatu bude reálně zahájena či nikoli. Cena nemovitostí v čase roste a význam ochranné lhůty spočívá i v tom, že k vynucenému výkupu pozemků nebude přistupováno předčasně a tím nebude stát na úkor původních vlastníků dosahovat nižších výkupních cen. V doplnění odvolání pak žalobkyně uvedla, že pojem zahájení uskutečňování účelu převodu je neurčitým právním pojmem, který nutno vyložit tak, aby ochranná lhůta měla reálný obsah, přičemž smysl § 3a zákona č. 416/2009 Sb. je zjevně ochranný pro původního vlastníka pozemku. V pochybnostech je navíc třeba neurčitý výraz vyložit k tíži toho, kdo jej do smluvního textu jako první vtělil (§ 557 o. z.). Výklad prosazovaný soudem prvního stupně činí z pětileté lhůty prázdné ustanovení, neboť jakákoli minimální aktivita, ba dokonce aktivita realizovaná ještě před samotným uzavřením smlouvy, by postačovala k jejímu splnění. Za zahájení uskutečňování účelu převodu lze tedy považovat toliko úkony, které objektivně představují samotnou realizaci smlouvy, a z povahy věci takové úkony nemohou předcházet pravomocnému stavebnímu povolení stavby, které ve věci nebylo dosud vydáno. Pyrotechnický průzkum je svou povahou činností zjišťovací a přípravnou a nemůže představovat realizaci stavby. Položila hypotetickou otázku, jaký by byl následek případného zamítnutí návrhu na vydání stavebního povolení předmětné stavby v kontextu nároku žalobkyně na vrácení jejího pozemku. Konečný výsledek by v takto předpokládaném případě byl takový, že je žalobkyni odňato vlastnické právo, a přesto stát (potažmo žalovaný) odňaté pozemky nevyužije k účelu, pro který je nabyl, což by zakládalo flagrantní porušení ústavně zaručených práv dle čl. 11 Listiny. Teprve jakékoli „první kopnutí do země“ ve lhůtě 24 měsíců od právní moci stavebního povolení má za následek, že stavbu bude přípustné realizovat, a není již rozhodné, jak dlouho stavba potrvá.

6. Žalovaný navrhl potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Uvedl, že s ohledem na absenci legální definice je namístě extenzivnější výklad pojmu zahájení uskutečňování účelu převodu a opačný výklad by v řadě případů znamenal zmaření investice bez ohledu na aktivní činnost kupujícího. Nadto v konkrétním případě byla ve lhůtě do 5 let zahájena a v některých případech i ukončena řada faktických činností souvisejících s realizací stavby číslo adresa, obchvat (např. realizace kompenzačních opatření, přesun šlechtitelské stanice, odstranění stavby, realizace 3 SO). Přímo na pozemcích, které jsou předmětem žaloby, byl v termínu od 1. 6. 2022 do 30. 11. 2022 realizován pyrotechnický průzkum pro stavbu číslo adresa – obchvat. Je proto správný názor soudu prvního stupně, že uskutečňování účelu převodu bylo zahájeno, který odpovídá i odborné literatuře.

7. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 a contr. o. s. ř.), a bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), v souladu s ustanovením § 212 a § 212a odst. 1 o. s. ř. přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně a řízení mu předcházející i nad rámec odvolacích důvodů, a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.

8. Odvoláním napadaný právní názor soudu prvního stupně týkající se pojmu uskutečňování účelu převodu dle § 3a zákona č. 416/2009 Sb. je věcně správný a má oporu v judikatuře i odborné literatuře, týkajících se obdobného pojmu uskutečňování účelu vyvlastnění dle § 26 odst. 1 zákona č. 184/2006 Sb., o vyvlastnění. Žalobkyně přitom dezinterpretuje právní podstatu celého problému, pokud dovozuje, že daný pojem může být splněn až „prvním kopnutím do země“ na základě stavebního povolení (či snad případně alespoň existencí stavebního povolení vůbec).

9. Odborná literatura totiž považuje s ohledem na jazykový výklad i výklad e ratione legis za správné judikatorní závěry, dle kterých není nutné, aby došlo k zahájení uskutečňování účelu přímo na pozemku, ale postačí zahájení uskutečňování účelu obecně na jakémkoli pozemku (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 6. 2016, sp. zn. 21 Cdo 1999/2012). Uvádí, že s ohledem na absenci legální definice je namístě extenzivnější výklad předmětného pojmu, a za zahájení účelu vyvlastnění lze přinejmenším považovat již zahájení územního řízení a následného stavebního řízení, popřípadě zahájení společného územního a stavebního řízení. S ohledem na délku nejrůznějších povolovacích procesů podle stavebního zákona i složkových předpisů v České republice by bylo ve většině případů velmi obtížné fakticky zahájit na vyvlastňovaném pozemku stavební činnost ve stanovené lhůtě a opačný případ by znamenal zmaření investice vyvlastnitele, a to bez ohledu na jeho (ne)činnost (viz Grygar, T. Problematické otázky zrušení vyvlastnění dle části šesté vyvlastňovacího zákona. Bulletin advokacie 4/2020, s. 33 a násl.).

10. Také komentář k zákonu o vyvlastnění uvádí, že uskutečňování účelu vyvlastnění může mít dvojí povahu, a to buď faktickou nebo právní. Faktickou činností je např. skrývka půdy či bourací práce na stavbě, právní činností je např. podání žádosti ke stavebnímu úřadu o povolení k odstranění stavby. Z dikce právní normy jednoznačně vyplývá, že postačí zahájit takovou činnost, a není tedy nutné, aby v průběhu lhůty byl účel vyvlastnění dosažen. Jak rozhodl Nejvyšší soud v již zmíněném rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1999/2012, není významné, zda k provádění konkrétních stavebních prací došlo právě na vyvlastněných pozemcích - viz komentář k § 24 in Hanák, J., Židek, D., Černocký, R. Zákon o vyvlastnění: Komentář. [Systém ASPI]. Wolters Kluwer. ASPI_ID KO184_2006CZ. Dostupné z: www.aspi.cz. ISSN 2336-517X.

11. Zastávaný výklad má svůj odraz také v judikatuře Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu. Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 29. 6. 2022, sp. zn. 2 As 286/2021, judikoval, že prizmatem citovaného rozsudku Nejvyššího soudu vyvlastnitel započal s užíváním vyvlastněného pozemku již tím, že mu bylo vydáno stavební povolení. Ústavní stížnost proti rozsudku Nejvyššího správního soudu byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 9. 8. 2022, sp. zn. I. ÚS 1919/22, přičemž i Ústavní soud s poukazem na výše citovaný rozsudek Nejvyššího soudu dovodil, že byla vyvrácena argumentace, že rozhodující bylo, zda započala stavba přímo na vyvlastňovaném pozemku, neboť užíváním pozemku je započetí celkové výstavby komplexu.

12. Přeneseno na posuzovaný případ, platí v souladu se závěry soudní praxe i odborné literatury, že pojem zahájení uskutečňování účelu převodu nutno vykládat extenzivně tak, aby nedošlo ke zmaření účelu získání potřebných práv a aby vrácení převedených práv zůstalo jen výjimkou z pravidla a nestalo se pravidlem (srov. i zásadu singularia non sunt extendenda). Soudem prvního stupně bylo správně zjištěno a v odvolání není ani napadáno, že z vydaného územního rozhodnutí stavebního úřadu o umístění stavby ze dne 9. 2. 2007 vyplývá, že Stavba je v tomto rozhodnutí vymezena tak, že součástí Stavby jsou mimo jiné i objekty staveniště – demolice rodinných domů, zahradních a hospodářských objektů, elektro a sdělovací objekty – přeložky VVN, VN a NN el. vedení, objekty trubních vedení – přeložky plynovodů. Právě tak bylo soudem prvního stupně správně zjištěno a v odvolání není ani napadáno, že žalovaný od roku 2016 dosud za účelem přípravy stavby silnice číslo adresa, obchvat, realizoval řadu kompenzačních opatření, provedl přeložky NN el. vedení a VTL plynovodu, provedl demolici rodinného domu, přesun geofondu vinice a v roce 2022 byl mimo jiné i na všech třech pozemcích původně ve vlastnictví žalobkyně realizován pyrotechnický průzkum. Za této situace je závěr soudu prvního stupně, že žalobkyni nevzniklo právo na vrácení převedených práv dle § 3a zákona č. 416/2009 Sb., respektive dle čl. VI odst. 6.5. kupní smlouvy ze dne 20. 9. 2018, zcela přiléhavý.

13. Pokud žalobkyně argumentuje ústavněprávní ochranou svého vlastnického práva dle čl. 11 Listiny základních práv a svobod, nutno s poukazem na výše uvedené konstatovat, že zastávaný přístup k pojmu uskutečňování účelu převodu v minulosti obstál i před Ústavním soudem, a doplnit, že ve věci nejde stricto sensu o ochranu vlastnictví žalobkyně před vyvlastněním nebo nuceným omezením vlastnického práva, nýbrž o problematiku vrácení dříve smluvně převedeného vlastnictví. Pokud by se soudy v této věci měly přiklonit k názoru žalobkyně, popřely by s ohledem na dřívější judikaturu principy rovnosti (zdůrazněné in concreto i čl. 11 odst. 1 větou druhou Listiny základních práv a svobod) a ochrany legitimního očekávání. Zamezení vrácení dříve smluvně převedeného vlastnictví je zde legitimní a legální a žalobkyně nenese ani prizmatem výše citované odborné literatury nepřiměřené břemeno. Nad spekulativními zájmy žalobkyně, poukazující na vývoj ceny v čase a kladoucí hypotetické otázky (k případnému zamítnutí stavebního povolení vůbec nedošlo), zde převažuje zájem na ochraně účelu převodu pozemků směřujícího k zajištění veřejného dobra v podobě veřejně prospěšné stavby, a to pod podmínkou zahájení uskutečňování účelu převodu ve stanovené lhůtě, která byla v souladu s judikatorními i doktrinálními závěry v dané věci splněna.

14. Se zřetelem k uvedenému byl odvolacím soudem zamítavý rozsudek soudu prvního stupně potvrzen jako věcně správný dle § 219 o. s. ř., a to včetně nákladového výroku (§ 142 odst. 1 o. s. ř.).

15. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití § 224 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo, neboť žalobkyně nebyla s odvoláním úspěšná a úspěšný žalovaný se práva na náhradu nákladů odvolacího řízení výslovně vzdal. Proti tomuto rozsudku je dovolání přípustné za předpokladu, že dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání se podává k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím soudu, který rozhodoval ve věci v prvním stupni, ve lhůtě do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu.