70 Co 73/2024

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Čuhelové, Ph.D., a soudců Mgr. Ivy Krejčířové a JUDr. Michala Ryšky ve věci žalobců: a) jméno FO , narozený dne datum , adresa b) jméno FO , narozená dne datum bytem adresa zastoupeni advokátkou právnická osoba sídlem adresa proti žalovanému: právnická osoba , IČO žalovaného sídlem adresa zastoupený advokátem právnická osoba sídlem adresa o vypořádání spoluvlastnictví vodního díla, o odvolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne datum , číslo jednací

I. Rozsudek soudu prvního stupně se v I. a III. až VI. výroku potvrzuje.

II. Rozsudek soudu prvního stupně se v II. výroku potvrzuje v tomto znění:Návrh žalovaného, aby nemovitosti parc. , číslo, , st. parc. , číslo, , st. parc. , číslo, , jejichž součástí je hráz, zapsané na LV , číslo, , k. ú. , adresa, a nemovitosti parc. , číslo, , parc. , číslo, , st. parc. , číslo, , jejíž součástí je objekt spodní výpusti, st. parc. , číslo, , jejíž součástí je objekt bezpečnostního přelivu, parc. , číslo, , zapsané na LV , číslo, , k. ú. , adresa, , byly přikázány do výlučného vlastnictví České republiky, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně přikázal nemovitosti, a to pozemek parc. , číslo, vodní plocha, parc. , číslo, vodní plocha, parc. , číslo, vodní plocha a st. parc. , číslo, zastavěná plocha a nádvoří, na kterém je umístěna čerpací stanice, to vše zapsáno na LV , číslo, , v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , do společného jmění manželů žalobce a) a žalobkyně b) (I. výrok), zamítl návrh žalovaného, aby nemovitosti parc. , číslo, vodní plocha, st. parc. , číslo, zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je hráz, st. parc. , číslo, zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je hráz, tyto zapsány na LV , číslo, , v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , a dále nemovitosti, parc. , číslo, vodní plocha, parc. , číslo, vodní plocha, st. parc. , číslo, zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je objekt spodní výpusti, st. parc. , číslo, zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je objekt bezpečnostního přelivu, parc. , číslo, vodní plocha, tyto zapsány na LV , číslo, , v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , byly přikázány do výlučného vlastnictví žalovaného (II. výrok), žalobcům uložil povinnost společně a nerozdílně uhradit žalovanému na vypořádacím podílu částku ve výši 427 616,70 Kč (III. výrok), rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky (IV. výrok) a ve vztahu ke státu (V. a VI. výrok).

2. Rozhodl o žalobě a vzájemné žalobě, kterou se obě strany domáhaly vypořádání vlastnického práva k pozemkům a stavbám tvořícím ve svém souhrnu vodní dílo , adresa, v k. ú. , adresa, . Žalobci jsou vlastníky v rámci společného jmění manželů pozemků parc. , číslo, , parc. , číslo, , parc. , číslo, jehož součástí je objekt spodní výpusti, parc. , číslo, , jehož součástí je objekt bezpečnostního přelivu, parc. , číslo, Žalobkyně b) je výlučnou vlastnicí pozemků parc. , číslo, , parc. , číslo, , jehož součástí je hráz, parc. , číslo, , jehož součástí je hráz, a žalovaný je subjektem majícím právo hospodařit s majetkem státu, konkrétně s pozemky parc. , číslo, , parc. , číslo, , parc. , číslo, a parc. , číslo, , na které je umístěna čerpací stanice, které jsou ve vlastnictví České republiky. Dospěl k závěru, že tyto pozemky tvoří vodní dílo , adresa, , které bylo vybudováno jako závlahová nádrž a dohromady tvoří jeden funkční celek, který by neměl mít rozdílné vlastníky (viz usnesení Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ), poněvadž pozemky tvořící vodní dílo jsou ve vlastnictví různých subjektů (účastníků řízení), dospěl k závěru, že v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. 22 Cdo 1121/2008, je na daný případ nutno aplikovat přiměřeně ustanovení občanského zákoníku o podílovém spoluvlastnictví. Přiměřeně aplikoval § 1143 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Ohledně způsobu vypořádání vlastnického práva k pozemkům nepřicházelo v úvahu rozdělení věci, neboť by pouze zkopírovalo současný stav. Jelikož obě strany měly zájem získat do vlastnictví pozemky druhého účastníka, bylo na místě vypořádat vlastnické právo k pozemkům tvořícím vodní nádrž , adresa, přikázáním společné věci za náhradu. Při úvahách, které ze stran pozemky přikázat, vycházel soud z kritérií stanovených v předchozí právní úpravě (§ 142 a násl. zákona č. 140/1962 Sb.), neboť stávající úprava tato kritéria neobsahuje. Za situace, kdy obě strany měly zájem být vlastníky pozemků tvořících celý funkční celek a shodně prokázaly solventnost, přihlédl k výměře jednotlivých pozemků, jejich hodnotě, dále účelnému využití věci, k tomu, jaké stavby jsou na jednotlivých pozemcích umístěny, a pozemky České republiky, k nimž žalovanému svědčí právo hospodaření, přikázal do společného jmění žalobců, kterým uložil povinnost zaplatit žalovanému částku odpovídající ceně obvyklé pozemků ve vlastnictví České republiky.

3. Proti tomuto rozsudku podal odvolání žalovaný, který navrhl, aby byl rozsudek změněn a bylo vyhověno jeho vzájemné žalobě a pozemky žalobců byly přikázány do výlučného vlastnictví České republiky. V odvolání zrekapituloval průběh řízení, souhlasil se soudem prvního stupně s prostorovým vymezením rozsahu vodního díla, které je představováno pozemky uvedenými ve výrokové části rozsudku a stavbami na nich umístěnými. Souhlasil rovněž se závěrem, že vodní dílo by mělo mít jednoho vlastníka a analogicky se uplatní závěry obsažené v rozsudku Nejvyššího soudu, který se zabýval vypořádáním spoluvlastnictví rybníka. Souhlasil i s kritérii, která byla zvolena pro rozhodnutí o tom, které ze stran pozemky přikázat (solventnost stran sporu, stavbám na pozemcích jednotlivých stran, plánovanému využití věci). Nesouhlasil však se zhodnocením těchto kritérií, které vedly soud prvního stupně k přikázání pozemků ve vlastnictví České republiky do společného jmění žalobců. Připustil, že žalobci vlastní větší část nemovitých věcí, avšak rozdíl oproti pozemkům ve vlastnictví České republiky je zanedbatelný. Rovněž nesouhlasil se závěrem, že využití díla bude účelnější ve vlastnictví fyzických osob, a poukázal na to, že aktuálně na území České republiky je rekordní sucho a vodní dílo by mohlo být využito v rámci plánování v oblasti vod, což je ve veřejném zájmu z blíže konkretizovaných důvodů. Žalovaný může tudíž lépe zajišťovat širší koncepci vodního hospodářství, ochrany krajiny před suchem, před erozí půdy a dalšími skutečnostmi plynoucími z klimatické situace a zdůraznil, že má výraznější zkušenosti s vodním hospodářstvím.

4. Žalobci navrhli potvrzení rozsudku jako věcně správného, ztotožnili se s důvody, pro které soud přikázal pozemky ve vlastnictví České republiky do jejich společného jmění, kdy přihlížel k výměře pozemků, jejich hodnotě, vlastnictví, přístupovým pozemkům k vodnímu dílu a pozemkům s nimi souvisejících, k vlastnictví hráze, výpustného zařízení, bezpečnostního přelivu, k tomu, že žalobci léta pečují o vodní dílo, spravují a udržují další vodní dílo, dále k solventnosti účastníků. Zdůraznili, že stejně jako žalovaný jsou povinni a schopni plnit povinnosti v § 1 zák. č. 254/2001 Sb., o vodách, přičemž žalovaný dlouhodobě o vodní dílo nepečuje, nezajímá se o něj a neinvestuje do něj, když sám žalovaný připouští, že z vodního díla nemá žádný užitek.

5. Při jednání odvolacího soudu byl žalovaný vyzván k odstranění logického rozporu mezi vzájemnou žalobou, v níž požaduje, aby pozemky byly přikázány do jeho vlastnictví, a odvoláním, v němž navrhuje, aby tyto pozemky byly přikázány do výlučného vlastnictví České republiky. K této výzvě žalovaný upřesnil, že pozemky může vlastnit pouze ČR, proto navrhuje přikázání do jejího vlastnictví.

6. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání žalovaného bylo podáno k tomu oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.), bylo podáno včas (§ 204 o. s. ř.), v souladu s ustanovením § 212a odst. 1 o. s. ř. přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v rozsahu napadeném odvoláním i nad rámec odvolacích námitek, a poté dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.

7. Odvolací soud konstatuje, že soud prvního stupně založil své rozhodnutí na dostatečně zjištěném skutkovém stavu, na jehož základě učinil přiléhavé právní závěry, a současně ani řízení nezatížil procesními vadami, které by mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Pro stručnost a výstižnost lze na skutkové závěry soudu prvního stupně a jeho posouzení věci po právní stránce plně odkázat.

8. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , jestliže věci, tvořící podle § 2 písm. c) zákona č. 99/2004 Sb. o rybníkářství rybník, jsou v daném případě ve vlastnictví více osob, nezbude, než na jejich vzájemné vztahy aplikovat přiměřeně ustanovení občanského zákoníku o podílovém spoluvlastnictví.

9. Dle § 2 písm. c) zákona č. 99/2004 Sb., rybník je vodní dílo, které je vodní nádrží určenou především k chovu ryb, ve kterém lze regulovat vodní hladinu, včetně možnosti jeho vypouštění a slovení; rybník je tvořen hrází, nádrží a dalšími technickými zařízeními.

10. Dle § 55 odst. 1 písm. a) zákona č. 254/2001 Sb., vodní díla jsou stavby, které slouží ke vzdouvání a zadržování vod, umělému usměrňování odtokového režimu povrchových vod, k ochraně a užívání vod, k nakládání s vodami, ochraně před škodlivými účinky vod, k úpravě vodních poměrů nebo k jiným účelům sledovaným tímto zákonem, a to zejména přehrady, hráze, vodní nádrže.

11. Dle znaleckých posudků , tituly před jménem, , jméno FO, č. 48-2018, Vysokého učení technického v , adresa, a , tituly před jménem, , jméno FO, , číslo, , je vodní dílo , adresa, malou vodní nádrží, která vznikla podle projektu z roku 1960 jako stavba rybníka JZD , adresa, a následně byla v 80. letech minulého století zrekonstruována na závlahovou nádrž, byl vybudován přívod vody do teletníku, za tímto účelem nebyla příliš využívána; od roku 2001 byla využívána k rybochovným účelům. Vodní dílo je stavbou, sestávající z předepsaných částí (zejm. hráze na toku, bezpečnostního přelivu, manipulačních objektů). Aktuálně plní vodní nádrž , adresa, funkci retenční, ochranou proti povodním a krajinotvornou, chov ryb je další vhodná činnost. Rozdíl mezi vodní nádrží plnící funkci závlahovou a rybníkem (funkce rybochovná) je zejména v požadavcích na kvalitu vody. Znalecký ústav se vyjádřil tak, že vodní nádrž , adresa, není vhodná jako nádrž závlahová, což zdůvodnil, vhodnější se jeví využití této nádrže pro rybochovný účel (rybník).12. , adresa, sestává z pozemků v k. ú. , adresa, : ve výlučném vlastnictví žalobkyně b), Anonymizovánoparc. , číslo, o výměře , číslo, m² cena obvyklá (225 713,55 Kč), parc. , číslo, , jehož součástí je hráz, o výměře , číslo, m² (cena obvyklá 296 999,41 Kč), parc. , číslo, , jehož součástí je hráz, o výměře , číslo, m² (cena obvyklá 533 307,86 Kč), ve společném jmění žalobců:parc. , číslo, o výměře , číslo, m² (cena obvyklá 5 138,96 Kč), parc. , číslo, o výměře , číslo, m² (cena obvyklá 81 255,33 Kč), parc. , číslo, , jehož součástí je objekt spodní výpusti, o výměře , číslo, m² (cena obvyklá 97 706,96 Kč), parc. , číslo, , jehož součástí je objekt bezpečnostního přelivu, o výměře , číslo, m² (cena obvyklá 373,47 Kč), parc. , číslo, o výměře , číslo, m² (cena obvyklá 23 077,75 Kč), ve vlastnictví České republiky s právem hospodaření žalovaného:parc. , číslo, o výměře , číslo, m² (cena obvyklá 26 711,43 Kč), parc. , číslo, o výměře , číslo, m² (cena obvyklá 306 505,01 Kč), parc. , číslo, o výměře , číslo, m² (cena obvyklá18 786,91 Kč a parc. , číslo, , na které je umístěna čerpací stanice, o výměře , číslo, m² cena obvyklá 75 613,35 Kč).Cena obvyklá pozemků včetně (včetně jejich součástí) vodního díla , adresa, činí 1 691 190 Kč.Pozemky parc. , číslo, o výměře , číslo, m², parc. , číslo, o výměře , číslo, m² ve výlučném vlastnictví žalobkyně b) netvoří vodní dílo , adresa, (viz závěry znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, a VUT v Brně) a nebyla proto předmětem vypořádání.

13. S ohledem na shora uvedené lze uzavřít, že soud prvního stupně postupoval zcela správně, když na daný případ aplikoval analogicky ustanovení o vypořádání spoluvlastnictví (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

14. Obě strany se shodly na potřebě vypořádat vlastnické právo k pozemkům tvořících vodní dílo , adresa, tak, aby byly ve vlastnictví jednoho subjektu, souhlasily s teritoriálním vymezením vodního díla , adresa, , tak jak jej učinil soud prvního stupně, rovněž souhlasily s oceněním jednotlivých pozemků, které vodní dílo tvoří.

15. Přestože je vlastníkem některých pozemků Česká republika, která není účastníkem řízení, a nikoliv žalovaný, kterému k nim náleží pouze právo hospodaření, je dána pasivní legitimace žalovaného v tomto řízení s ohledem na § 16 odst. 1, § 20 odst. 2 zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

16. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

17. Podle § 1147 věty první o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům.

18. Ačkoliv z § 1147 o. z. vyplývá toliko jediná přímá podmínka pro přikázání společné věci za náhradu, a to zájem spoluvlastníka o přikázání věci do jeho výlučného vlastnictví, to, komu bude věc přikázána, záleží na úvaze soudu, která respektuje základní principy soukromého práva (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , uveřejněný pod č. 5/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, i usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

19. V rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , nebo v usnesení ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , Nejvyšší soud vysvětlil, že i v poměrech o. z. lze při úvaze o přikázání věci některému ze spoluvlastníků zohlednit hledisko účelného využití věci a velikosti spoluvlastnických podílů.

20. Spoluvlastníkovi lze přikázat společnou věc za náhradu, pokud o přikázání společné věci do jeho výlučného vlastnictví projeví zájem a pokud je dostatečně solventní (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Přichází-li do úvahy přikázání věci vícero spoluvlastníkům, musí soud rozhodnout o tom, komu společnou věc přikáže.

21. V řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví jsou často dány skutečnosti, umožňující s jistou mírou přesvědčivosti zdůvodnit přikázání věci každé ze stran sporu. Rozhodnutí ve věci je tak v zásadě na úvaze soudu, která však musí být řádně odůvodněna a nesmí být zjevně nepřiměřená. Při rozhodování o vypořádání spoluvlastnictví je třeba vždy vzít do úvahy v zákoně uvedená hlediska, nejde však o hlediska rozhodující; to, komu bude věc přikázána, záleží na úvaze soudu, která může vyjít i z jiných než v zákoně výslovně uvedených kritérií, respektujících základní principy soukromého práva. Soud se v rozhodnutí o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví má zabývat výší podílů spoluvlastníků a účelným využitím věci, jeho rozhodnutí však může vyjít i z jiných rozhodných kritérií.

22. V každém konkrétním případu se pak rozhodovací praxe snaží o jisté zobecnění významu hlediska velikosti podílů, a to závěrem, že hledisko velikosti podílu představuje kritérium poměrně významné (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). I když nejde o hledisko samo o sobě rozhodující, v případě, že jednomu ze spoluvlastníků patří výrazně vyšší podíl na společné věci, musí být pro případné přikázání věci menšinovému spoluvlastníku závažné důvody (srovnej např. výše citované usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , dále usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ve spojení s usnesením Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. I, spisová značka, , anebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ve spojení s usnesením Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

23. Jelikož v posuzovaném případě se nejedná o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví v pravém smyslu, nýbrž o analogickou aplikaci právní úpravy týkající se vypořádání spoluvlastnictví, jehož výsledkem má být to, že veškeré pozemky tvořící vodní dílo , adresa, , budou ve vlastnictví jednoho subjektu (případně ve vlastnictví manželů v rámci jejich společného jmění), nepřipadá v úvahu způsob vypořádání reálným rozdělením věci a bylo na místě buď pozemky patřící do výlučného vlastnictví žalobkyně b) a do společného jmění žalobců přikázat do vlastnictví České republiky nebo pozemky ve vlastnictví České republiky přikázat do společného jmění žalobců, přičemž obě strany projevily zájem stát se vlastníky vodního díla , adresa, a obě prokázaly solventnost.

24. Pro rozhodnutí bylo s ohledem na shora uvedené zásadní posouzení v úvahu přicházejících kritérií, kdy ustálená rozhodovací praxe Nejvyššího soudu považuje za zásadní zejména kritérium velikosti podílu a kritérium účelného využití věci (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, .

25. V daném případě s ohledem na neexistenci skutečného spoluvlastnictví nebylo možno přihlédnout k velikosti podílů účastníků, neboť předmětem vypořádání nebyly spoluvlastnické podíly, nýbrž celé pozemky ve výlučném vlastnictví (příp. ve společném jmění). Soud prvního stupně správně přihlédl jednak k výměře jednotlivých pozemků, kdy pozemky ve vlastnictví žalobců mají výměru , číslo, m² a pozemky České republiky , číslo, m², přihlédl rovněž k výrazně vyšší hodnotě pozemků ve vlastnictví žalobkyně b) a žalobců (1 263 573,29 Kč) oproti hodnotě pozemků ve vlastnictví České republiky (427 616,70 Kč), jakož i ke stavbám, které jsou na pozemcích umístěny (hráz, spodní výpusť, bezpečnostní přeliv a čerpací stanice). Tyto považoval za součásti pozemků, neboť ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, vyplynulo, že tyto stavby nejsou samostatně ocenitelné, jsou neobchodovatelné a nelze je od pozemků oddělit, aniž by tím došlo ke znehodnocení pozemku. Rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, , ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , , číslo jednací, , ve spojení s rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , , číslo jednací, , bylo určeno, že hráz přehrazující vodní tok na pozemku st. parc. , číslo, a st. parc. , číslo, je součástí těchto pozemků a je ve vlastnictví žalobkyně b) a že hráz na pozemku st. parc. , číslo, je součástí tohoto pozemku a je ve společném jmění žalobců. Žalobci jsou vlastníky většiny pozemků, na kterých jsou umístěny objekty nutné pro provoz a údržbu vodního díla (hráz, bezpečnostní přeliv, výpusť).

26. Kritérium účelného využití věci svědčí oběma stranám, žalovaný je sice profesionál v oblasti správy pozemků s obdobným způsobem využití, avšak má ve správě velké množství majetku, kdy v tomto konkrétním případě ze znaleckých posudků vyplývá, že se o pozemky České republiky, tvořící vodní dílo , adresa, , k nimž má právo hospodaření, v minulosti takřka nestaral. Žalobci mají zkušenosti se správou a udržováním jiného vodního díla a lze předpokládat, že tak budou schopni činit i u vodního díla , adresa, .

27. V tomto směru nelze přehlédnout, že vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu (čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); s ohledem na rovnost vlastnických práv proto nelze uvažovat o jejich různé kvalitě a účastníci občanskoprávních vztahů jsou si rovni (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , , spisová značka, , usnesení téhož soudu ze dne , datum, , , spisová značka, , ze dne , datum, , , spisová značka, , ze dne , datum, , , spisová značka, ).

28. Kritérium účelného využití věci má původ v dřívějších občanských zákonících, současná právní úprava již takové kritérium nezná, prakticky se vždy vychází z toho, jak účastníci hodlají věc v budoucnu užívat, jedná se o budoucí účelné využití, které je vždy nejisté (může se kdykoliv změnit), proto je vhodné upřednostnit v kritéria objektivní jako výši spoluvlastnického podílu; v tomto případě výměru vypořádávaných pozemků a zejména jejich hodnotou, kdy tato kritéria jednoznačně svědčí ve prospěch žalobců (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. , spisová značka, . 22 Cdo 2323/2024).

29. S ohledem na shora uvedené odvolací soud posoudil odvolání žalovaného jako nedůvodné a rozsudek soudu prvního stupně dle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil, u II. výroku rozsudku soudu prvního stupně v upraveném znění, když opravil chybu v čísle LV, kdy bylo místo správného 211 uvedeno chybné 2111 a dále reagoval na odstranění logického rozporu mezi vzájemnou žalobou a odvoláním, když žalovaný původně požadoval přikázat pozemky do svého vlastnictví, v odvolání pak do vlastnictví České republiky, u jednání odvolacího soudu pak tento rozpor odstranil.

30. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud v souladu se stanoviskem pléna Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23 podle § 142 odst. 2 o. s. ř. za použití ustanovení § 224 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.