72 Co 12/2026

Plný text

Krajský soud v Brně, pobočka v Jihlavě, rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Martina Lály a soudců Mgr. Leony Sukané a JUDr. Jaroslava Mádra ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená dne Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení částky Anonymizováno Kč s příslušenstvím, o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Jihlavě ze dne Anonymizováno , č. j. 112 C 46/2018-366

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni na nákladech odvolacího řízení částku , Anonymizováno, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Okresní soud v , adresa, výše uvedeným rozsudkem, jeho výrokem I., zavázal žalovanou k zaplacení částky , Anonymizováno, Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Výrokem II. zamítl žalobu v části, jíž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky , Anonymizováno, Kč od , datum, do , datum, . Výrokem III. zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku , Anonymizováno, Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám , Jméno advokáta A, , advokáta. Konečně výrokem IV. zavázal žalovanou zaplatit České republice – Okresnímu soudu v , adresa, na náhradě nákladů státu částku , Anonymizováno, Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

2. Prvostupňový soud dospěl k závěru, že účastníci uzavřeli dne , datum, smlouvu, v níž se žalovaná zavázala zhotovit a namontovat v domě žalobkyně kovovou konstrukci vstupní stěny se skleněnou výplní, jejíž součástí byl i naddveřní oblouk. Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky podepsané oběma smluvními stranami a cenová nabídka byla žalobkyní akceptovaná. Výrobní dokumentaci zpracovanou žalovanou na základě jejího vyměření a obsahující předpokládané tolerance mezer mezi vyráběnou konstrukcí a původním ostěním žalobkyně odsouhlasila. Dne , datum, namontovali pracovníci žalované vyrobenou konstrukci, při montáži došlo k prasknutí skla. Následně žalobkyně písemně vytkla žalované vady, za nejpodstatnější považovala tu, že konstrukce horního oblouku tvarově nekopíruje stavební otvor. Jelikož žalovaná neuznala vadnost díla, žalobkyně dne , datum, od smlouvy odstoupila s výzvou k vrácení složené zálohy ve výši , Anonymizováno, Kč. Pokud jde o právní posouzení, soud prvního stupně dospěl k závěru o uzavření smlouvy o dílo podle ustanovení § 2587 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“ Tím, že napojení naddveřního oblouku na klenbu stávajícího otvoru budovy neodpovídá toleranci mezi účastníky smluvené a zachycené v zápisu sepsaném , datum, , obsažené rovněž ve výrobní dokumentaci, došlo k porušení smlouvy podstatným způsobem podle ustanovení § 2002, § 2106 odst. 1 o. z. a žalobkyně svého práva na odstoupení od smlouvy využila důvodně. V důsledku toho došlo k zániku smlouvy a strany jsou si povinny vrátit vše, co si navzájem plnily v souladu s ustanovením § 2993 odst. 1 o. z. Právě proto, že platným odstoupením od smlouvy došlo k zániku závazku, shledal prvostupňový soud nedůvodnou námitku započtení vznesenou žalovanou, kdy předmětem započtení měla být částka odpovídající nedoplatku ceny díla. Dále soud prvního stupně dospěl k závěru, že i v případě, že by se nejednalo o porušení smlouvy podstatným způsobem, ale vady díla by byly nepodstatným porušením smlouvy, i tehdy by žalobkyně měla právo na odstoupení od smlouvy podle § 2107 odst. 1 o. z., a to z důvodu neuznání vad žalovanou, a tedy odmítnutí je odstranit (vyjma vady spočívající v prasknutí skla v průběhu instalace díla). Jelikož žalovaná v poskytnuté lhůtě, tj. do , datum, , neplnila, je s placením v prodlení a žalobkyně má podle § 1968 a § 1970 o. z. právo na úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády. O nákladech řízení prvostupňový soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen “o. s. ř.“, vyhlášky č. 177/1996 Sb. a vyhlášek upravujících výši sazby základních náhrad a cenu pohonných hmot, a přiznal je žalobkyni, jež byla ve sporu neúspěšnou pouze v poměrně nepatrné výši. Vzhledem k výsledku sporu zavázal žalovanou i k náhradě nákladů vzniklých České republice v souvislosti s vyplacením znalečného , tituly před jménem, , jméno FO, a svědečného , jméno FO, .

3. Proti tomuto rozsudku, a to jeho výrokům I., III. a IV., se žalovaná odvolala. Namítla, že vytýkané vady pramení pouze z rozdílné estetické představy žalobkyně a nemohou být důvodem pro odstoupení od smlouvy, i kdyby byla prokázána pravdivost tvrzení žalobkyně a skutečně se jednalo o vady. Žalovaná nikdy rozumně nepředpokládala a ani nemohla předpokládat, že by s ní žalobkyně neuzavřela smlouvu v případě existence první vytčené vady, přičemž poukázala na ty části znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , které tento závěr mají potvrzovat. Dále namítla, že soud prvního stupně nesprávně a nepřezkoumatelně vyhodnotil výpověď žalobkyně, z níž dovodil podstatnost porušení smlouvy (kvůli subjektivním pocitům žalobkyně). V rámci myšlenkové úvahy prvostupňový soud pominul i další v řízení provedené důkazy, včetně zmíněného posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , ale i jednotlivých vyjádření žalované, a taktéž tím se stalo rozhodnutí nepřezkoumatelným. Dále žalovaná uvedla, že žalobkyně sice dne , datum, vytkla vady díla, nezvolila však žádný odpovědnostní nárok; takto učinila až , datum, , kdy rovnou odstoupila od smlouvy. K tomu, aby mohla nastat aplikace ustanovení § 2107 odst. 3 o. z., musí nejprve nastat předpoklad definovaný v odst. 1 téhož ustanovení, tedy oprávněný si zvolí příslušný odpovědnostní nárok (typicky odstranění vady). K ničemu takovému však nedošlo a žalobkyně právo odstoupit od smlouvy v režimu ustanovení § 2107 odst. 3 o. z. neměla. K námitce, že estetická vada spočívala v nedodržení sjednané tolerance spár mezi zhotoveným rámem naddveřního oblouku a klenbou zdiva, uvedla, že dílo bylo naopak v souladu s výrobní dokumentací zhotovitele, kterou žalobkyně odsouhlasila s plným vědomím skutečnosti, že okno nebude a nemůže mít pravidelný tvar. Dle znalce , tituly před jménem, , jméno FO, by případné optické nedostatky bylo lze zcela vyřešit a eliminovat montáží izolantu v místě ostění, případně montáží kontaktního zateplovacího systému. Navrhla, aby byl napadený rozsudek zrušen a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení a rozhodnutí.

4. Žalobkyně považovala rozhodnutí za zcela správné a navrhla jeho potvrzení.

5. Žalovaná podala odvolání včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a jako osoba k tomu oprávněná (§ 201 o. s. ř.). Napadla rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné (§ 202 o. s. ř. à contr.). Proto odvolací soud přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně v části, jak bylo odvoláním napadeno, stejně jako, dle obsahu spisu, řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

6. Žaloba žalobkyně je postavena na tvrzení, že žalované poskytla zálohu ve výši žalované částky na provedení díla – zhotovení, dopravu a montáž vstupní stěny s nadsvětlíkem a Al dveří, od smlouvy však odstoupila pro neodstranitelné vady díla a požaduje po žalované vrátit zálohu zpět a demontovat a odvézt si předmět díla.

7. Odvolací soud se se soudem prvního stupně shoduje v tom, že účastníci uzavřeli v souladu s ustanovením § 2586 o. z. platnou smlouvu o dílo s dostatečně vymezeným předmětem díla a předem sjednanou cenou, přičemž nedílnou součástí písemné smlouvy č. , Anonymizováno, datované , datum, jsou (dle samotného znění smlouvy) Všeobecné obchodní podmínky. Konečné (podrobné) parametry smlouvy o dílo měly být obsaženy ve výrobní dokumentaci vytvořené žalovanou jako zhotovitelem poté, kdy provede zaměření.

8. Mezi účastníky byl spor především v otázce posouzení zhotoveného díla z toho hlediska, zda dílo má či nemá vady a jakého charakteru takové vady – s přihlédnutím k intenzitě porušení smlouvy – jsou. Dle žalobkyně dílo mělo takové vady, že ji opravňovalo od smlouvy odstoupit. Dle žalované vady nemělo a pro případ, že vytýkané vady mělo, nešlo o vady opravňující k odstoupení od smlouvy, protože zejména v případě obloukového nadsvětlíku coby části díla se jednalo pouze o odlišnou estetickou představu žalobkyně.

9. Soud prvního stupně správně zaměřil pozornost na požadavky žalobkyně na provedení díla a na vědomost žalované těchto požadavků se týkající a z provedených důkazů učinil správné skutkové a následně i právní závěry. Především bylo z obou výpovědí svědka , jméno FO, zjištěno, že žalobkyni velmi záleželo mj. a zejména na vytvoření pravidelného kulatého oblouku nad dveřmi. Svědek ji označil za náročnou zákaznici, musel jí vysvětlovat úskalí, jež mohou v průběhu realizace díla vzniknout, na možnosti vzniku tolerance s ohledem na to, že naddveřní oblouk je atypický. Nároky žalobkyně byly svědkem Mikším zachyceny v zápisu z jednání na stavbě ze dne , datum, , v němž byla u naddveřního oblouku dohodnuta tolerance křivosti stavebních konstrukcí od 5 do 25 mm. Stejný údaj se nachází i v samotné výrobní dokumentaci, kterou zhotovil po vlastním zaměření svědek , jméno FO, , tehdejší zaměstnanec žalované. Že je naddveřní oblouk, resp. zhotovená stavební konstrukce nehezká a šišatá, potvrdil ve své výpovědi i znalec , tituly před jménem, , jméno FO, , samotný oblouk jako stavební otvor byl přitom pravidelný. Že oblouk rámu světlíku překročil dohodnutou toleranci křivosti, vyplynulo z listinného důkazu označeného jako Znalecký posudek ZP 134-7/17, vypracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, , který provedl prohlídku díla dne , datum, a rovněž shledal, že klenba je provedena přesně, symetricky v obou polovinách, horní skružený profil však tuto klenbu nekopíruje, nepřesnost skružení mezi klenbou a horním profilem zasklení je až 45 mm. Přestože posudek , tituly před jménem, , adresa, nelze považovat za znalecký posudek ve smyslu platných právních předpisů (zejm. § 127a o. s. ř.), lze z něj vyjít jako z listinného důkazu pro učinění závěru, že k překročení smluvené tolerance zakřivení došlo. Požadavek i na estetické provedení díla vyplývá ze Všeobecných obchodních podmínek, které jsou nedílnou součástí smlouvy. Odvolací soud se ztotožňuje i se závěrem soudu prvního stupně, že výrobní dokumentace vzniklá po zaměření zhotovitelem a zhotovené dílo jsou v souladu, avšak zaměření nekopírovalo naddveřní oblouk ani v mezích sjednané odchylky, a současně e odpovědnost za zaměření šla zcela za zhotovitelem, který jej prováděl v době, kdy se v měřených místech již omítka nenacházela.

10. Na základě těchto důkazů ve spojení s výpovědí samotné žalobkyně a jejího manžela svědka , tituly před jménem, , jméno FO, , který se jednání týkajících se smlouvy o dílo účastnil, je třeba ve shodě se soudem prvního stupně dospět k závěru, že žalovaná jako zhotovitel porušila smlouvu o dílo podstatným způsobem. Musela či na základě dosavadních jednání a z nich vyplývajících dohod alespoň měla vědět, jak je pro žalobkyni celkový dojem díla důležitý, a že takový výsledek, resp. takové porušení smlouvy žalobkyně tolerovat nechtěla a smlouvu by neuzavřela, pokud by jí byla podoba díla, a to v části naddveřního oblouku, předem známa. Jestliže pak žalobkyně zvolila jako odpovědnostní nárok odstoupení od smlouvy, jednala nejen v souladu s ustanovením § 2106 odst. 1 o. z., ale i jeho odst. 2, stanovícího povinnost objednatele sdělit uplatněné právo při oznámení vady nebo bez zbytečného odkladu po něm. K oznámení vad došlo již dne , datum, (tedy dva dny po realizaci díla), ke zvolení nároku dne , datum, . Takovou dobu lze v daném případě považovat za odpovídající dikci zákona, tj. bez zbytečného odkladu. Jak totiž vyplývá z vytčení vad, žalobkyně, resp. , tituly před jménem, , jméno FO, žalobkyní pověřený, v emailové zprávě ze dne , datum, obsahující vytčení vad zároveň vyzval žalovanou, aby do , datum, přijela věc sama posoudit, neboť poté odjíždějí na dovolenou, s tím, že v opačném případě nechá dílo posoudit znalcem a od smlouvy odstoupí. Již , datum, obhlédl dílo soudní znalec , tituly před jménem, , jméno FO, , z čehož dne , datum, vzešel písemný výstup. Jestliže se tedy žalobkyně a její manžel na konci července 2017 i odborníkem ujistili o nekvalitě díla a překročení tolerančních odchylek, pak následné odstoupení od smlouvy (s přihlédnutím k neuznání vad, vyjma rozbitého skla ve dveřní části, které se žalovaná zavázala vyměnit) bylo s přihlédnutím k okolnostem tohoto případu (včetně dovolené žalobkyně a jejího manžela) provedeno bez zbytečného odkladu po vytčení vad.

11. Ačkoli se odvolací soud ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že smlouva byla porušena podstatným způsobem, přitakává mu i v jeho závěru, že žalobkyně by byla oprávněna odstoupit od smlouvy i v případě, že by se vady díla vyhodnotily jako porušující smlouvu nepodstatným způsobem. Z dikce ustanovení § 2107 o. z. vyplývá, že v případě takového porušení smlouvy má objednatel právo na odstranění vady nebo na přiměřenou slevu (odst. 1). Jestliže však zhotovitel odmítne vadu odstranit, může objednatel požadovat slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit. Pokud jde o vadu spočívající v tzv. šišatosti naddveřního profilu nekopírujícího obloukovou klenbu v mezích sjednané odchylky, reakcí na tuto reklamaci díla (vytčení vad) byl dopis žalované kategoricky odmítající odpovědnost za takovou vadu s tím, že dílo zcela odpovídá uzavřené smlouvě.

12. Vzhledem k tomu, že platným odstoupením od smlouvy došlo k zániku smlouvy ex tunc, správně posoudil a vyhodnotil soud prvního stupně námitku započtení jako irelevantní a současně dospěl ke správnému závěru o povinnosti stran vrátit si navzájem vše, co strany plněním smlouvy získaly (§ 2993 o. z.) V případě žalobkyně jde o právo na vrácení složené zálohy včetně úroků z prodlení v závislosti na lhůtě poskytnuté žalované ke splnění své povinnosti.

13. Odvolací námitka žalované, že rozhodnutí je pro vadné a neúplné hodnocení důkazů nepřezkoumatelné, není důvodná. Soud prvního stupně zohlednil nejenom výpověď žalobkyně, ale i zaměstnanců žalované - svědka , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, , bývalého zaměstnance žalované , jméno FO, , dále , tituly před jménem, , jméno FO, , znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , jakož i listinné důkazy, zejména zápis z jednání konaného , datum, , výrobní dokumentaci a všeobecné obchodní podmínky jako listiny, které se staly nedílnou součástí smlouvy, a teprve z jejich komplexního posouzení správně dovodil, že dílo bylo vinou nepřesného zaměření provedeného zaměstnancem žalované v části týkající se naddveřního oblouku vadné a k porušení smlouvy došlo podstatným způsobem. Jestliže žalobkyně odsouhlasila výrobní dokumentaci vzniklou na základě nepřesného zaměření , jméno FO, , akceptovala možnou nepřesnost výrobku, avšak pouze v mezích sjednané odchylky. V příloze č. 3 výrobní dokumentace je tato v souladu se zápisem z jednání z , datum, vymezena tak, ze „Montážní spára okolo oblouku se pohybuje mezi cca 5 až 25 mm, kvůli nerovnostem, které zde vždy budou u vybourané pálené cihly“. , adresa, na zakreslení nadsvětlíku však není možno poznat, že v reálu (po montáži výrobku) dojde k překročení sjednané tolerance a že tato část výrobku bude na první pohled nevzhledná pro její výraznou nepravidelnost. Pokud jde o závěry znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , na něž odkazuje odvolatelka, odvolací soud se s nimi shoduje v části týkající se na naddveřního oblouku (nadsvětlíku) v tom rozsahu, že dílo odpovídá (ovšem chybné) výrobní dokumentaci, není vadou, že nadsvětlík je sestaven z více částí, oblouk je vyroben ve slušné výrobní kvalitě, nebrání plnohodnotnému užívání. Pokud však uvedl, že odchylky hliníkového rámu je možné eliminovat jednak montáží izolantu v místě ostění podle geometrie profilu, případně při montáži kontaktního zateplovacího systému, je třeba uvést, že montáž izolantu by sice utěsnila či vyplnila prostor, který měl být správně ještě nadsvětlíkem, jeho zjevnou nepravidelnost by však neodstranil. Pokud jde o eliminaci vady zateplením, výrobce díla nemůže , právnická osoba, předpokládat takové zhojení vady, zvláště když v případě žalobkyně je možnost provedení zateplení vzhledem k tomu, že se nemovitost nachází v městské památkové zóně , adresa, přinejmenším značně nejistá (viz zpráva , právnická osoba, ze dne , datum, ), přičemž žalobkyně žádnou informaci žalované o plánovaném zateplení nesdělila a vzhledem k uvedenému o charakteru nemovitosti ani sdělit nemohla. Žalovaná však nezmiňuje, že sám znalec v posudku a následně i ve své znalecké výpovědi potvrdil odlišnost geometrického tvaru vyrobené a dodané stěny od geometrického tvaru odbourané klenby takovým způsobem, že nadsvětlík působí nehezky. Pokud jde o námitku, že aplikace ustanovení § 2107 odst. 3 o. z. předpokládá uplatnění odpovědnostního nároku v odst. 1 téhož ustanovení, odvolací soud opakuje, že v daném případě sice spolu s vytčením vad žalobkyně konkrétní nárok (tedy odstranění vad nebo slevu z ceny díla) neuplatnila, avšak z reakce žalované ze dne , datum, bylo zcela zřejmé, že v případě horního oblouku bylo vše – dle jejího přesvědčení – provedeno zcela podle smlouvy, dílo vady nemělo a reklamaci neuznala. Takový postoj je třeba vyhodnotit jako odmítnutí odstranění vady předem, resp. sdělení, že vady nebudou odstraněny, a to za jakýchkoli okolností, tedy i v případě, že by následně žalobkyně hodlala konkrétní odpovědnostní nárok dle ustanovení § 2107 odst. 1 o. z. uplatnit, a v tom případě právo na odstoupení od smlouvy žalobkyně (i dle názoru odvolacího soudu) měla. Jak už uvedl prvostupňový soud, na tomto závěru ničeho nemění fakt, že následně, již po odstoupení od smlouvy, sama žalovaná nabízela slevu z ceny nebo dodání nové části díla. V rámci této emailové komunikace (konkrétně ze dne , datum, ) žalovaná de facto uznala vadu díla spočívající v tom, že oblouk nekopíruje ostění v toleranci, kterou slíbil dodržet, a to slovy, že „Klient toto nepopírá“.

14. Odvolací soud proto mohl jakkoli výslovně neuvedl, že předmětem přezkumu není výrok II. rozsudku soudu prvního stupně, napadenou vyhovující část rozhodnutí soudu prvního stupně výrokem I. potvrdit (§ 219 o. s. ř.), a to včetně příslušenství přisouzeného v souladu s platnými předpisy a včetně nákladů řízení, o nichž prvostupňový soud rovněž správně rozhodl, když je žalobkyni pro zcela marginální neúspěch ve věci přiznal v plné výši. Takový výsledek řízení odpovídá i správnému rozhodnutí o nákladech státu.

15. Pokud jde o náklady odvolacího řízení, žalobkyně v něm byla zcela úspěšná, přísluší jí proto právo na jejich plnou náhradu. Náklady sestávají z odměny za jeden úkon právní pomoci (účast u jednání odvolacího soudu dne , datum, ) ve výši 3 620 Kč podle ustanovení § 7 bod 5., § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhrady hotových výdajů ve výši 450 Kč podle ustanovení § 13 odst. 4 téže vyhlášky a 21 % daně z přidané hodnoty podle ustanovení § 137 odst. 3 písmeno a) o. s. ř. ve výši , Anonymizováno, Kč. Celkové náklady odvolacího řízení činí 4 924,70 Kč, které je žalovaná povinna uhradit žalobkyni ve lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám jejího zástupce dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.