72 Co 163/2024

Plný text

Krajský soud v Brně - pobočka v Jihlavě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava Mádra a soudců Mgr. Leony Sukané a Mgr. Martina Lály ve věci žalobce: Ing. Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Anonymizováno IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 o zaplacení Anonymizováno s příslušenstvím o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Jihlavě ze dne Anonymizováno ,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se v napadených výrocích I. a III. potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech odvolacího řízení částku ve výši , Anonymizováno, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce , Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0, .

1. Okresní soud v , adresa, výše označeným rozsudkem zavázal žalovanou k zaplacení částky , Anonymizováno, s úrokem z prodlení ve výši , Anonymizováno, ročně z částky , Anonymizováno, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.). Žalobu zamítl v části, v níž se žalobce domáhal po žalované zaplacení úroků z prodlení ve výši , Anonymizováno, ročně z částky , Anonymizováno, od , datum, do , datum, a úroků z prodlení ve výši , Anonymizováno, ročně z částky , Anonymizováno, od , datum, do zaplacení (výrok II.). Žalovanou dále zavázal zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši , Anonymizováno, , a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.).

2. Za prokázané vzal, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce dle § 2390 a násl. občanského zákoníku, kdy žalobce předal žalované částku , Anonymizováno, . Nepřisvědčil obraně žalované, podle níž měla být částka předaná žalobcem žalované použita jako vklad do podnikání, že byla zápůjčka zčásti vrácena v důsledku plateb učiněných žalovanou či že došlo k zániku závazku započtením. Existenci vzájemné dohody účastníků, podle níž měl žalobce vykonávat specifikovanou práci pro žalovanou za sjednanou odměnu, dokládá vyúčtování a úhrada částky , Anonymizováno, , Anonymizováno, tedy ještě před předáním zápůjčky , datum, . Rovněž ve vztahu k částce , Anonymizováno, uhrazené žalovanou žalobci dospěl k závěru, že nejde o částečné vrácení zápůjčky, neboť smyslem provedené úhrady bylo poskytnout žalobci plnění za vykonanou práci, které bylo vyúčtováno fakturou č. , tel. číslo, . , adresa, , Anonymizováno, byla žalobci poskytnuta rovněž z jiného důvodu, než je vrácení zápůjčky, v tomto případě k vyplacení zaměstnanců. Jednotlivými platbami tedy nemohlo dojít, byť k částečnému, splnění povinnosti zápůjčku vrátit. Tyto úhrady proto nemohly být ani započítány na žalovanou pohledávku. K zániku závazku nemohlo dojít ani v důsledku započtení pohledávky žalobce oproti pohledávkám žalované vzešlých ze tří akcí – ubytování osob z Evropské akademie , adresa, , pořádání plaveckého večera pro , právnická osoba, AXIS, z. s. a pronájem prostor a ubytování osob na svatbě slečny , jméno FO, . Právní jednání žalované, jež mělo vést k započtení, nebylo dostatečně určité, nevymezilo jednoznačně pohledávku žalované (§ 1987 občanského zákoníku). Poukázal přitom na právní teorii a judikaturu Nejvyššího soudu. K úhradě částky specifikované ve výroku I. rozsudku žalovanou zavázal ve lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobce neprokázal, že by mezi stranami byla sjednána doba trvání zápůjčky v době dvou měsíců, proto prvostupňový soud aplikoval ustanovení § 1987 (správně má být § 2393 odst. 1) občanského zákoníku, podle něhož je výpovědní lhůta u zápůjčky šestitýdenní, uplynula nejpozději , datum, , proto se žalovaná dostala do prodlení , datum, . Proto co do zbývajícího žalobou požadovaného úroku z prodlení žalobu zamítl. O nákladech řízení rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 3 a § 7 bod 6, § 8 odst. 1, § 11 a § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb. O místu a lhůtě plnění rozhodl dle ustanovení § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.

3. Proti rozsudku, a to jeho výrokům I. a III., se žalovaná odvolala. V prvé řadě namítla vadu řízení spočívající v neposkytnutí dostatečného poučení, že žalovaná dle názoru soudu neunášela důkazní břemeno ohledně námitky započtení oproti platbám, jež byly hrazeny ze strany žalované k rukám žalobce. Nebyla informována o právním názoru, že snad měl soud seznat za prokázanou existenci blíže nespecifikované dohody účastníků o vykonávání „specifikované“ práce za odměnu , Anonymizováno, . Žalovaná tak měla být soudem poučena dle ustanovení § 118a odst. 1 až 3 občanského soudního řádu, že celou věc posuzuje odlišně a dospívá i k odlišným skutkovým a právním závěrům ohledně těchto plateb, o nichž žalovaná tvrdila, že jsou úhradou započitatelnou na žalobcem uplatněný nárok. Stejně tak dle téhož ustanovení měl soud prvního stupně poučit žalovanou, že dosavadní tvrzení ohledně pohledávky z titulu náhrady škody mají být neurčitá a vyzvat ji k doplnění. Dále namítla vyvození nesprávných skutkových závěrů a právního posouzení věci. Neztotožnila se zejména se závěrem, že žalovaná uzavřela se žalobcem dohodu o finanční odměně za provedenou práci. Nebylo specifikováno, o jakou dohodu se mělo jednat, jaká měla být práva a povinnosti plynoucí z této dohody. Pro závěry, že platby měly být plněním nějaké dohody, nesvědčí žádné provedené důkazy. Prvostupňový soud měl naopak dospět k závěru o neprokázání existence konkrétního právního titulu pro předmětné úhrady v částkách , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , a měl je posoudit dle ustanovení o bezdůvodném obohacení. Pokud jde o faktury č. , tel. číslo, a , tel. číslo, tyto žalovaná nikdy neobdržela, má pochybnost, že se nacházejí v účetnictví žalobci a bylo z nich odvedeno DPH. U provedených plateb poukázala na variabilní symbol , var. symbol, , který se neshoduje s variabilním symbolem faktur. Dle žalované se jedná o faktury vyrobené dodatečně. S odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu zdůraznila, že ve sporu o vydání bezdůvodného obohacení tíží důkazní břemeno k prokázání tvrzení o přesunu majetkových hodnot na obohaceného ochuzeného, zatímco prokázání právního důvodu získaného plnění opravňujícího příjemce si plnění ponechat zatěžuje obohaceného. Žalovaná namítla, že žádnou smlouvu se žalobcem neuzavřela, nebyla jí předložena a žalobce pro ni žádnou funkci nevykonával. Důkazní břemeno ohledně právního důvodu těchto plateb tíží žalobce, avšak nic konkrétního o dohodě nebylo tvrzeno, natož prokázáno. , adresa, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, Kč měly být považovány za bezdůvodné obohacení a na základě provedeného zápočtu měla být žaloba alespoň v této podstatné části zamítnuta. Navrhla napadený rozsudek změnit a žalobu zamítnout, žalované přiznat náklady řízení před soudy obou stupňů.

4. Žalobce v rámci vyjádření k odvolání žalované poukázal na obranu žalované, jíž neustále měnila. Zdůraznil, že pokud započítávala částku , Anonymizováno, za údajné vyvádění prostředků z tržeb, fakticky uznala, že částka , Anonymizováno, Kč byla žalobci dne , datum, zaplacena na základě právního důvodu; jinak by ji také započetla. Poukázal na shodný variabilní symbol uvedený na platbách , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, v , Anonymizováno, , jakož i na obsah dopisu jeho dřívější právní zástupkyně, v němž uvedla, že částku , Anonymizováno, vrátil a , Anonymizováno, bylo vkladem žalobce do podnikání, resp. vyvedení prostředků z tržeb, jíž oproti zbývající částce započetl. Zápočet nebyl učiněn řádně. Navrhl potvrzení napadeného rozsudku a přiznání nákladů odvolacího řízení.

5. Žalovaná podala odvolání včas (§ 204 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění, dále též jen „o. s. ř.“), a to jako osoba k tomu oprávněná (§ 201 a § 90 o. s. ř.). Napadla rozsudek, proti kterému je odvolání přípustné (§ 201 o.s.ř., § 202 à contrario o.s.ř.). Odvolání splňuje podmínku jeho projednatelnosti v podobě uvedených odvolacích důvodů (§ 212a odst. 2 o. s. ř.). Proto odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, stejně jako řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

6. Protože proti výroku II. nebylo odvolání podáno, nabyl tento výrok samostatně právní moci (srov. § 206 odst. 3, § 159, § 159a o. s. ř.).

7. Soud prvního stupně založil své vyhovění žalobě na závěru o existenci smlouvy o zápůjčce uzavřené dne , datum, realizované formou bezhotovostního platebního styku, tj. bezhotovostním převodem částky , Anonymizováno, na účet žalované. Uvedené je v souladu s ustanovením § 2390 občanského zákoníku citovaného soudem prvního stupně, jakož i s rozsudkem Nejvyššího soudu České republiky ze dne , datum, , , Anonymizováno, použitelného i na právní poměry založené zákonem č. 89/2012 Sb., dle nějž ke smlouvě o (zá)půjčce nedochází (a právní vztah z ní nevzniká) jen na základě dohody stran (účinným přijetím návrhu na uzavření smlouvy), ale až skutečným odevzdáním předmětu půjčky dlužníkovi, kterým je právě i takový způsob realizace smlouvy, k němuž sporné strany přistoupily, tedy bezhotovostním převodem na účet (viz též rozsudky Nejvyššího soudu ze dne , datum, , , Anonymizováno, ze dne , datum, , , Anonymizováno, a ze dne , datum, , , Anonymizováno, . Skutečnost, že částka , Anonymizováno, připsaná žalované dne , datum, na její účet byla zápůjčkou poskytnutou jí žalobcem, zřetelně vyplývá z údaje na výpisu z účtu žalobce („půjčka dle domluvy , datum, “), čímž žalobce jasně vyjádřil svou vůli, že poskytnutím částky , Anonymizováno, mínil půjčení této částky žalované. Žalovaná netvrdila, natož prokázala, že na přijetí této částky na svůj účet reagovala způsobem, z něhož by bylo možno usuzovat, že částka , Anonymizováno, zápůjčkou není.

8. Z provedeného dokazování soud prvního stupně dále dospěl k závěru, že na dluh z této smlouvy nebylo žalovanou plněno ničeho; s ním se odvolací soud ztotožňuje. Pokud jde o bezhotovostní platby poskytnuté žalovanou žalobci, jde o částky , Anonymizováno, ze dne , datum, , , Anonymizováno, ze dne , datum, a , Anonymizováno, ze dne , datum, . Jak již uvedl soud prvního stupně, částku , Anonymizováno, žalovaná poukázala žalobci ještě před realizací zápůjčky , Anonymizováno, S obranou, že v rámci částky , Anonymizováno, žalobce vracel žalované jí dříve zaslanou částku , Anonymizováno, , žalovaná přišla až podáním ze dne , datum, . V podrobném vyjádření k žalobě ze dne , datum, tato obrana nezazněla, stejně jako v reakci na předžalobní výzvu. Jak je zřejmé z výpisů z internetového bankovnictví žalované a z výpisů z účtu žalované, všechny platby (, Anonymizováno, , Anonymizováno, Kč) mají jako variabilní symbol uvedeno pouze číslo 61, žalovaná neuvedla žádnou informaci o charakteru těchto plateb, tedy že se jedná o vratku půjčky (v případě plateb , Anonymizováno, nebo o označení důvodu platby (v případě částky , Anonymizováno, . Každá z těchto plateb nepochybně důvod měla, ostatně sám jednatel žalované ve své účastnické výpovědi uvedl, že bylo dohodnuto, že pokud bude žalobce potřebovat peníze „na něco“, pošle mu je, pokud bude potřebovat peníze v souvislosti s hotelem on, pošle mu je žalobce.

9. Odvolací soud se ztotožňuje též se závěrem prvostupňového soudu, který učinil ohledně důvodu tří plateb poukázaných žalovanou na účet žalobce. Za prokázané lze mít, že žalobce pro žalovanou vykonával činnost týkající se provozování hotelu , jméno FO, jako podnikatel (nikoli zaměstnanec). To vyplynulo z výpovědi svědkyně , jméno FO, , podle níž žalobce působil v hotelu , jméno FO, jako manažer či provozní, pořádal různé akce a zakázky, přestaven byl personálu samotným jednatelem žalované. Jako mzdová účetní neměla žalobce zaevidovaného. Stejně tak svědkyně , jméno FO, potvrdila, že jednatel žalované představil žalobce jako osobu, jež měla spolu s ním hotel vést a stejně jako ostatní zaměstnanci měla povinnost s nimi s oběma spolupracovat. Konečně i svědek , tituly před jménem, , jméno FO, , ředitel , právnická osoba, , který organizoval členské schůze komory pořádané do roku , Anonymizováno, právě v hotelu , jméno FO, , vyslechnutý odvolacím soudem, potvrdil, že pana , jméno FO, , který byl ředitelem či vedoucím hotelu , jméno FO, , vystřídal na jeho pozici žalobce. S , jméno FO, komunikoval prostřednictvím emailové adresy , e-mail, . Ostatně sám jednatel žalované ve své výpovědi připustil, že na stejnou adresu mohly žalobci poskytnout přístup účetní hotelu kvůli žalobcově asistenci a pomoci. Kromě výpovědi výše označených svědků svědčí pro závěr o poskytnutí odměny ve výši , Anonymizováno, za činnosti související s provozováním hotelu účastnická výpověď žalobce, jenž je souladná s výpovědí svědkyň o tom, že žalobce jim byl jednatelem žalované představen jako osoba mající na starosti provoz hotelu. Jelikož odvolací soud shledal výpověď žalobce věrohodnou, lze z ní považovat za prokázané i tvrzení, že jednatel žalované nechtěl se žalobcem uzavřít žádnou dohodu v písemné formě, a proto nepodepsal žalobcem předložený návrh smlouvy o výkonu funkce manažera hotelu, byť v základních rysech podle této smlouvy strany jednaly. Smlouvu lze vyhodnotit jako smlouvu nepojmenovanou ve smyslu ustanovení § 1746 odst. 2 občanského zákoníku, na jejímž základě žalobce prováděl pro žalovanou činnost spočívající v organizaci chodu hotelu, za který měl odpovědnost, a to za odměnu , Anonymizováno, měsíčně. Žalobce věrohodně objasnil i účel bezhotovostní platby ve výši , Anonymizováno, došlé na jeho účet , datum, . Naproti tomu výpověď jednatele žalované vyzněla v části vysvětlující působení žalobce u žalované jako vyhýbavá, když působení žalobce mělo být vykonáváno „v rámci spolupráce o budoucí spolupráci“, kdy by buď uzavřel se žalobcem nájemní smlouvu za současného použití zaměstnanců žalované žalobcem, anebo by měl žalobce minoritní podíl ve společnosti žalované, aby pak v pozdější části své výpovědi trval jednatel žalované pouze na spolupráce ve formě nájemní smlouvy, a aby se pak k výslovnému dotazu opět vrátil k oběma variantám budoucí spolupráce. Nevěrohodnost jednatele žalované vyplynula též ze zásadního rozporu skutkových tvrzení žalované a výpovědi jednatele žalované. Zatímco se žalovaná bránila tím, že částka , Anonymizováno, byla z její strany částečným vrácením žalobcem jí dříve poskytnuté částky , Anonymizováno, jednatel žalované se jak k částce , Anonymizováno, vyjádřil tak, že mu žalobce telefonicky nebo osobně sdělil, že tyto peníze potřebuje, „aby mohl žít, že by se mu hodily“, a on „vyhověl jeho požadavkům na peníze“.

10. Soud prvního stupně se rovněž správně vypořádal s obranou spočívající v započtení pohledávky žalované oproti pohledávce žalobce, když dospěl k závěru o neurčitosti právního jednání žalované, jež mělo vést k započtení, jakož i k absenci určitosti pohledávky. Započtení mělo být obsaženo v reakci na výzvu k vrácení platby ze dne , datum, , datované , datum, . V něm bylo právní zástupkyní žalované vyjádřeno, že částka , Anonymizováno, byla žalobci vrácena , datum, , zbylá částka , Anonymizováno, měla být vkladem do podnikání a současně tuto částku započetl vůči části své pohledávky do výše , Anonymizováno, . Ona pohledávka žalované za žalobcem byla v dopisu ze dne , datum, popsána takovým způsobem, že mělo jít o pohledávku vzniklou v důsledku systematického manipulování s tržbami a odčerpáváním finančních prostředků z tržeb žalované s tím, že žalobcem odčerpaná částka výrazně převýšila jeho původní vklad. Na takto provedené započtení pohledávky bylo odkazováno ve vyjádření k žalobě, v níž byly popsány tři případy manipulování s tržbami a odčerpávání finančních prostředků z tržeb žalované (pobyt osob z Evropské akademie , adresa, , plavecký večer Jihlavského plaveckého klubu AXIS, svatba , jméno FO, ).

11. Jestliže žalobcem odčerpaná částka měla převýšit údajný vklad , Anonymizováno, Kč použitý k započtení, pak musel kompenzační projev žalované obsahovat prohlášení s určitým a srozumitelným určením, které započítávané pohledávky, popřípadě která jejich část se uplatňuje k započtení, a tedy započtením zanikne (obdobně též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , , Anonymizováno, . Nic takového kompenzační projev neobsahuje a není tak zřejmé, jakou případně jinou část (výši) své údajné pohledávky žalovaná použije v případě učinění dalšího kompenzačního projevu oproti případné další (jiné) pohledávce za žalobcem. Žalovanou učiněná námitka započtení je proto neurčitá. Součástí vymahatelnosti pohledávky je její splatnost, když zánik pohledávek nastává se zpětnou účinností k okamžiku, kdy jsou všechny předpoklady kompenzability splněny u pohledávky, u které nastaly později. Okamžiku, kdy věřitel aktivně započítávané pohledávky učiní kompenzační úkon, musí předcházet rozhodný okamžik způsobilosti pohledávek k započtení, tedy aktivně započítávaná pohledávka musí být splatná ještě před učiněním kompenzačního úkonu (obdobně též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , , Anonymizováno, ). Že by žalovaná před učiněním (ostatně však neurčitého) kompenzačního projevu argumentovala splatností své pohledávky za žalobcem, např. že by před tím žalobce alespoň vyzvala k zaplacení konkrétní částky z konkrétního důvodu, se z obsahu spisu nepodává. Tuto případnou pohledávku tak bylo třeba považovat k okamžiku učinění kompenzačního projevu za nevymahatelnou. Zapravdu je třeba dát soudu prvního stupně i v jeho závěru, že pohledávku použitou k započtení je třeba shledat nejistou. Za jistou pohledávku právní teorie považuje pohledávku co do základu a výše snadno prokazatelnou, o níž není rozumných pochyb. Takovými jsou např. pohledávky přiznané soudním rozhodnutím, dlužníkem uznané, takové, k jejichž výkonu dlužník svolil v notářském zápisu či takové, jež lze relativně snadno prokázat (obdobně , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, aj. Občanský zákoník. Komentář, právní stav komentáře je k , datum, . , adresa, , , právnická osoba, , § 1987). Žádnou takovou vlastnost žalovanou tvrzená pohledávka nemá. Jelikož k platnému započtení pohledávky tvrzené žalovanou nedošlo, bylo nadbytečným provádět dokazování ke zjištění předmětu plnění, popř. právního důvodu. Jedná se zejména o důkazní návrh na provedení výslechu svědka , tituly před jménem, , jméno FO, , , jméno FO, a listin majících vztah k akcím, jimiž mělo dojít k manipulování s tržbami a odčerpávání finančních prostředků z tržeb žalované.

12. K odvolací námitce žalované, že nebyla prvostupňovým soudem informována o jeho právním názoru, že měl seznat za prokázanou existenci blíže nespecifikované vzájemné dohody účastníků, a proto měla být poučena dle ustanovení § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř., je třeba uvést, že aplikace tohoto ustanovení přichází do úvahy v případě, kdy potřebná skutečnost není tvrzena nebo prokázána nebo když je třeba kvůli jinému právnímu posouzení věci soudem tvrdit a navrhnout důkazy k potřebným skutečnostem, jinak by účastník byl ve věci neúspěšný pro neunesení břemene tvrzení či břemene důkazního. V daném případě však každá strana přinesla svou verzi, žalobce od počátku stejnou, mj. že peníze, které od žalované přijal, byly odměnou za činnosti vykonávané v hotelu , jméno FO, , žalovaná svá tvrzení měnila. Soud prvního stupně postupoval dle ustanovení § 132 o. s. ř., kdy důkazy k odlišným tvrzením účastníků provedl, vyhodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti a (dle názoru odvolacího soudu správně) dospěl k závěru, že žalobcova verze byla prokázána. Žalovaná dále namítala, že měla být poučena o tom, že dosavadní tvrzení žalované ohledně pohledávky z titulu náhrady škody mají být neurčitá a vyzvána k doplnění tvrzení a důkazních návrhů ohledně této pohledávky. Jak již vyplývá z výše uvedeného, za situace, kdy kompenzační úkon byl shledán neurčitým, je bezpředmětné zabývat se případnou pohledávkou žalované za žalobcem z jakéhokoli titulu. Současně je třeba podotknout, že poučení straně, která uplatňuje neurčitou námitku započtení, dát nelze. Jde totiž o hmotněprávní úkon, kdy poučení o hmotném právu by bylo v rozporu s principem rovnosti účastníků řízení a s ustanovením § 5 o. s. ř., podle něhož soudy účastníkům poskytují poučení pouze o jejich procesních právech a povinnostech (obdobně též usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , , Anonymizováno, . K odvolací námitce, že pro závěr o poskytování peněžních prostředků žalobci došlo na základě jakékoli dohody, nesvědčí žádné provedené důkazy, je třeba uvést, že prvostupňový soud dospěl ke svému (opačnému) názoru na základě provedených důkazů, jimiž byla mj. výpověď žalobce a svědkyň. Ve spojení s obsahem návrhu dohody, jíž žalovaná odmítla uzavřít písemně, jakož i žalobcem používané emailové adresy v době jeho působnosti v hotelu, bylo možno závěr o uzavření úplatné smlouvy o výkonu funkce manažera hotelu dovodit. Výpověď jednatele žalované, jíž popřel, že by žalobce mohl provádět v hotelu jiné činnosti než něco opravit nebo v případě požáru zavolat hasiče, je v příkrém rozporu s ostatními provedenými důkazy, které jsou naproti tomu ve vzájemném souladu. Platby žalobci poskytnuté tak nelze vyhodnotit jako bezdůvodné obohacení, jelikož příjem peněz měl důvod právě v činnosti žalobce vykonávané pro žalovanou v hotelu , jméno FO, .

13. V průběhu odvolacího řízení žalovaná v návaznosti na svědeckou výpověď , tituly před jménem, , jméno FO, navrhla provedení důkazu svědeckou výpovědí , jméno FO, . Zpochybnila ji v části, kdy měla tato osoba , tituly před jménem, , jméno FO, sdělit, že z hotelu odchází a pracuje v něm žalobce; ten dle tvrzení žalované v hotelu nepracoval. V prvé řadě je třeba uvést, že ani odvolací soud nemá pochyb, že žalobce nebyl zaměstnancem žalované. Obě před soudem prvního stupně vyslýchané svědkyně – účetní uvedly, že žalobce na výplatní listině hotelu nebyl. Dále je třeba uvést, že za prokázané je třeba považovat, že činnost manažera jakožto osoby zajišťující provoz hotelu žalobce vykonával. Pokud jde o podmínky, za nichž lze nová tvrzení a důkazní návrhy v odvolacím řízení uplatnit, jsou jimi zejména tvrzení a důkazy sloužící k popření věrohodnosti jiných důkazů a tvrzení, nově vzniklé důkazy, důkazy a skutečnosti reagující na poučení podle § 118a odst. 1 až 3 a konečně nezaviněně neuvedené důkazy a skutečnosti (§ 205a o. s. ř.). Tyto podmínky jsou výrazem principu neúplné apelace ovládající sporná řízení. V rozsudcích ze dne , datum, , , Anonymizováno, , a ze dne , datum, , , Anonymizováno, Nejvyšší soud konstatoval, že nejde o zpochybnění věrohodnosti důkazních prostředků, na nichž spočívá rozhodnutí soudu prvního stupně (§ 205a písm. c/), jestliže pomocí skutečností a důkazů, které účastník nově uplatní v odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně nebo za odvolacího řízení, má být skutkový stav zjištěn jinak, než jak ho zjistil soud prvního stupně na základě jím provedeného hodnocení důkazů. Ani skutečnosti a důkazy, o nichž se účastník dozvěděl až po vyhlášení (vydání) rozhodnutí soudu prvního stupně a které nastaly (vznikly) před vyhlášením (vydáním) rozhodnutí soudu prvního stupně, nelze uplatnit v odvolání nebo za odvolacího řízení, ale pouze žalobou na obnovu řízení. Žalované nic nebránilo uplatnit již před soudem prvního stupně svůj důkazní návrh na výslech , jméno FO, ke svému tvrzení, že žalobce v hotelu nepracoval. V průběhu odvolacího řízení je takový návrh nepřípustný, a to i jako reakce na důkaz provedený v jeho průběhu – ten byl řádně navržen před uplynutím zákonné koncentrace, k níž došlo u prvního jednání ve věci, tj. , datum, . Výslechem svědka , jméno FO, měl být dle žalované skutkový stav zjištěn jinak, než jak ho zjistil soud prvního stupně na základě jím provedeného hodnocení důkazů, což však důvodem pro prolomení zásady neúplné apelace ve smyslu ustanovení § 205a o. s. ř. není. Odvolací soud jej proto neprovedl.

14. Ze všech uvedených důvodů byl rozsudek soudu prvního stupně v napadených výrocích jako správný podle ustanovení § 219 o. s. ř. výrokem I. potvrzen, a to včetně přiznaného příslušenství v podobě úroků z prodlení a správného výroku nákladového, o němž bylo rozhodnuto v souladu s ustanoveními § 8 odst. 1, § 7 bod 6, § 11 (odměna za úkony právní služby), § 13 odst. 4 (režijní paušály k úkonům se vážící) a § 137 odst. 3 o. s. ř. (daň z přidané hodnoty).

15. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto výrokem II. tohoto rozsudku dle ustanovení § 224 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl zcela úspěšný, přísluší mu proto plné náklady odvolacího řízení. Tyto sestávají z odměny advokáta za tři úkony právní pomoci (vyjádření k odvolání a účast u jednání odvolacího soudu dne , datum, přesahující dvě hodiny) ve výši , Anonymizováno, Kč dle ustanovení § 8 odst. 1, § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. , Anonymizováno, Kč, a režijního paušálu ve výši , Anonymizováno, Kč dle § 13 odst. 4, tj. , Anonymizováno, . Součet dílčích nákladů je , Anonymizováno, , tyto jsou zvýšeny o 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř., která činí , Anonymizováno, . Výše celkových nákladů odvolacího řízení činí , Anonymizováno, , které je žalovaná povinna uhradit k rukám zástupce žalobce dle § 149 odst. 1 a ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř.