Krajský soud v Brně · Usnesení

74 Co 13/2024

č. j. 74 Co 13/2024-39

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-01-09 · POTVRZENI · ECLI:CZ:KSBR:2025:74.Co.13.2024.1

  1. OS Brno-venkov 7 C 299/2023-23
  2. KS Brno 74 Co 13/2024-39
Strojový souhrn generováno LLM

Krajský soud v Brně potvrdil rozsudek okresního soudu o zaplacení částky 10 033,27 Kč s příslušenstvím. Soud uznal, že žalobce byl zcela úspěšný v řízení a má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů podle § 142 odst. 1 a § 142a o. s. ř. v souladu s advokátním tarifem. Za účast na jednání náleží žalobci pouze náhrada za čas promeškaný ve výši poloviny mimosmluvní odměny. Vzhledem k tomu, že žalobce nebyl úspěšný v odvolacím řízení a žádné náklady nevznikly, rozhodl soud, že žádný účastník nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Evy Krčmářové a soudců Mgr. Martiny Polákové a JUDr. Miroslava Řezáče ve věci žalobce: Jméno žalobce A., IČO IČO žalobce A sídlem Adresa žalobce B zastoupený Jméno žalobce B sídlem Adresa žalobce B proti žalovanému: Jméno žalovaného, nar. Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 10 033,27 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu Brno-venkov ze dne 20. 11. 2023, č. j. 7 C 299/2023-23,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve II. výroku potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. V záhlaví označeným rozsudkem Okresní soud Brno-venkov (dále jen „soud“ či „okresní soud“) uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 10 033,27 Kč s příslušenstvím (I. výrok) a nahradit žalobci náklady řízení ve výši 3 546,70 Kč (II. výrok).

2. Výrok o nákladech řízení odůvodnil odkazem na § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) a tím, že žalobce byl v řízení z procesního hlediska zcela úspěšný, proto mu náleží plná náhrada nákladů řízení, sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny advokáta dle § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“) - podaná žaloba odpovídá návrhu podanému na ustáleném vzoru a soudu je známo, že žalobce podává opakovaně žalobní návrhy skutkově a právně obdobné projednávané věci, přičemž předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč - za tři úkony právní služby (příprava a převzetí věci, předžalobní výzva, sepis návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) po 300 Kč, náhrady hotových výdajů v paušální výši 100 Kč za každý z těchto úkonů dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. Dále soud přiznal žalobci 50 % odměny za účast na jednání soudu dne 20. 11. 2023, tedy částku 770 Kč, neboť se mu s ohledem na skutkovou a právní jednoduchost věci jevilo přiznání odměny v rozsahu 100 % nepřiměřené. K tomuto úkonu soud přiznal náhradu hotových výdajů v paušální výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Podle § 137 odst. 1 a 3 o. s. ř. přiznal soud žalobci také daň z přidané hodnoty (DPH) k náhradě nákladů právního zastoupení ve výši 476,70 Kč.

3. Proti II. výroku rozsudku podal žalobce odvolání. Namítal, že v řízení učinil pět úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým rozborem věci, sepis žaloby a účast na jednáních dne 18. 9. 2023 a 20. 11. 2023). Nesouhlasil s tím, že mu soud bez odůvodnění nepřiznal úkon za účast na jednání konaném dne 18. 9. 2023 a přiznal mu odměnu za účast na jednání konaném dne 20. 11. 2023 pouze v poloviční výši. Požadoval, aby mu soud přiznal na náhradě nákladů řízení zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměnu advokáta dle § 14b odst. 1 písm. c) advokátního tarifu za tři úkony po 300 Kč, k těmto úkonům náhradu hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, odměnu advokáta za dva úkony po 1 540 Kč dle § 7 a § 11 advokátního tarifu, k těmto úkonům náhradu hotových výdajů po 300 Kč a náhradu DPH z odměny a režijních paušálů, celkem 6 704,80 Kč.

4. Žalovaný se k podanému odvolání nevyjádřil.

5. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.) a bylo podáno včas (§ 204 o. s. ř.), v souladu s § 212 a § 212a odst. 6 o. s. ř. přezkoumal rozhodnutí okresního soudu v odvoláním napadeném rozsahu bez nařízení jednání [§ 214 odst. 2 písm. e) o. s. ř.] a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

6. Z obsahu spisu se podává, že návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným soudu dne 16. 5. 2023, se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 10 033,27 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru. K návrhu žalobce přiložil předžalobní výzvu a doklad o jejím odeslání žalovanému dne 5. 4. 2023. Vydaný elektronický platební rozkaz se nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou, proto byl zrušen a ve věci bylo nařízeno jednání na 18. 9. 2023, ke kterému se dostavil zástupce žalobce, ale nebyl předvolán žalovaný. Proto bylo jednání bez projednání věci odročeno na 20. 11. 2023. Na jednání konané dne 20. 11. 2023 se nedostavil žalobce, jeho zástupce, ani žalovaný. Na jednání soud rozhodl odvoláním napadeným rozsudkem.

7. V posuzovaném případě není sporu o tom, že žalobce byl v řízení z procesního hlediska zcela úspěšný, proto má v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, když současně byly splněny i podmínky § 142a odst. 1 o. s. ř. (předžalobní výzva zaslána dne 5. 4. 2023, návrh podán 16. 5. 2023). Vzhledem k tomu, že řízení bylo zahájeno dne 16. 5. 2023, postupoval soud správně, když při stanovení náhrady nákladů za právní zastoupení aplikoval advokátní tarif ve znění účinném od 1. 7. 2014, tj. ve znění vyhlášky č. 120/2014 Sb., kterou byl do advokátního tarifu vložen § 14b. Žalobce v podaném odvolání proti tomuto postupu nevznesl žádné námitky.

8. Spor je veden pouze o počet úkonů právní služby a výši odměny žalobce za účast u jednání dne 18. 9. 2023.

9. K odvolacím námitkám odvolací soud konstatuje, že podle obsahu spisu byl zástupce žalobce přítomen na jednání soudu konaném dne 18. 9. 2023, toto jednání však bylo bez projednání věci odročeno na 20. 11. 2023. Žalobci proto za účast na jednání konaném dne 18. 9. 2023 náleží dle § 14 odst. 2 advokátního tarifu pouze náhrada za čas promeškaný v souvislosti s poskytnutím právní služby ve výši jedné poloviny mimosmluvní odměny, nikoliv již náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, přiznaná mu okresním soudem.

10. Na jednání konané dne 20. 11. 2023 se nedostavil žalobce, ani jeho zástupce, proto okresní soud postupoval správně, když žalobci odměnu a náhradu hotových úkonů za tento (neuskutečněný) úkon nepřiznal.

11. Žalobci tak podle obsahu spisu náleží náhrada nákladů řízení před okresním soudem sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny advokáta za 3 úkony právní služby po 300 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 advokátního tarifu, k těmto úkonům náhrada výdajů dle § 14b odst. 4 písm. a) po 100 Kč, náhrada za čas promeškaný v souvislosti s poskytnutím právní služby za účast při jednání dne 18. 9. 2023 ve výši 770 Kč (jedna polovina mimosmluvní odměny dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu ve výši 1 540 Kč) a DPH k odměně a náhradám ve výši 413,70 Kč, celkem 3 183,70 Kč.

12. Podle aktuální judikatury Ústavního soudu (nálezy ze dne 10. 4. 2024, sp. zn. I. ÚS 1238/23, a ze dne 10. 7. 2024, sp. zn. II. ÚS 1145/24) je však třeba vycházet z toho, že i v občanském soudním řízení se uplatňuje zásada zákazu reformationis in peius, jako projev dispoziční zásady. Odvolací soud tak nemůže změnit výrok o nákladech řízení před okresním soudem v neprospěch odvolatele pouze na základě jeho odvolání, proto odvoláním napadený II. výrok rozsudku okresního soudu potvrdil (I. výrok).

13. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. Žalobce nebyl v odvolacím řízení úspěšný, proto by měl žalovanému nahradit jeho náklady. Vzhledem k tomu, že z obsahu spisu vyplývá, že žalovanému v odvolacím řízení žádné náklady nevznikly, rozhodl odvolací soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (II. výrok). Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné [§ 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř.].

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.