74 Co 159/2024

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Evy Krčmářové a soudců JUDr. Miroslava Řezáče a Mgr. Martiny Polákové ve věci žalobce: Jméno žalobce A ., IČO IČO žalobce A sídlem Adresa žalobce B zastoupený Jméno žalobce B sídlem Adresa žalobce B proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 38 432,85 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu ve Zlíně ze dne 31. 5. 2024, č. j. 44 C 26/2024-101,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se v odvoláním napadené části II. výroku, ve které soud zamítl žalobu o zaplacení úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 33 246,90 Kč od 29. 8. 2023 do 30. 11. 2024 a úroku z prodlení ve výši 2,25 % ročně z částky 33 246,90 Kč od 1. 12. 2024 do zaplacení, potvrzuje.

II. Rozsudek soudu prvního stupně se ve zbývající odvoláním napadené části II. výroku mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 33 246,90 Kč od 1. 12. 2024 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení před soudem prvního stupně ve výši 949 Kč, k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. V záhlaví označeným rozsudkem Okresní soud ve Zlíně (dále jen „soud“ či „soud prvního stupně“) uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 33 246,90 Kč (I. výrok), zamítl žalobu o zaplacení částky 5 185,95 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 222,29 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 184,20 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 760,94 Kč od 24. 6. 2023 do zaplacení, úroku ve výši 16,9 % ročně z částky 3 697,94 Kč od 24. 6. 2023 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 563,36 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 536,68 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 34 671,91 Kč od 13. 6. 2023 do zaplacení a úroku ve výši 25,9 % ročně z částky 34 671,91 Kč od 13. 6. 2023 do zaplacení (II. výrok) a uložil žalovanému nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1 605,36 Kč (III. výrok).

2. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázány následující skutečnosti:a) Společnost , Anonymizováno, IČO , IČO, , která ke dni 1. 1. 2022 zanikla fúzí se společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdce žalobce“), uzavřela s žalovaným dne 21. 2. 2020 rámcovou smlouvu o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb, na základě které žalovanému zřídila a vedla bankovní účet.b) Žalovaný s právním předchůdcem žalobce uzavřel dne 18. 7. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru ve výši 6 000 Kč s úrokovou sazbou 16,9 % (dále jen „Smlouva č. 1“). Žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 657 Kč. Právní předchůdce žalobce vyplatil částku 6 000 Kč dne 18. 7. 2022 na bankovní účet žalovaného.c) Žalovaný na svůj dluh ze Smlouvy č. 1 uhradil pouze 4 113,61 Kč.d) Žalovaný s právním předchůdcem žalobce následně uzavřel dne 8. 8. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru ve výši 40 000 Kč s úrokovou sazbou 25,9 % (dále jen „Smlouva č. 2“). Žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 2 153 Kč. Právní předchůdce žalobce vyplatil částku 40 000 dne 8. 8. 2022 na bankovní účet žalovaného.e) Žalovaný na svůj dluh ze Smlouvy č. 2 uhradil pouze 8 639,49 Kč.f) Příjem žalovaného v době žádosti o poskytnutí úvěru činil částku 25 000 Kč měsíčně z podnikání. Měsíčně vynakládal částku 350 Kč na splátky půjček, částku 8 410 Kč na výdaje spojené s bydlením ve vlastním domě a částku 4 250 Kč na další životní náklady.g) Žalobce se stal věřitelem předmětné pohledávky na podkladě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 8. 2023. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena.h) Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dluhu předžalobní upomínkou ze dne 1. 11. 2023.

3. Na základě výše zjištěného skutkového stavu dospěl soud v rovině právního posouzení věci – vycházeje z § 2395, § 2991, § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. z.“), § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) – k následujícím závěrům:a) Uzavřené smlouvy č. 1 a 2 jsou smlouvami o úvěru.b) Smlouvy č. 1 a 2 jsou ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatné z důvodu nemožnosti učinění závěru o splnění povinnosti podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru.c) Poskytnuté plnění ve výši 46 000 Kč je plněním bez právního důvodu.d) Žalovaný je povinen vydat žalobci pouze bezdůvodné obohacení (§ 2991 o. z.) ve výši 33 246,90 Kč představující rozdíl mezi poskytnutými částkami a úhradami žalovaného (46 000 Kč – 12 753,10 Kč = 33 246,90 Kč).e) Žalobou uplatněný nárok na smluvní plnění (poplatky, smluvní úrok) není důvodný.f) Dle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru má poskytovatel úvěru nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele).g) Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.h) Jelikož soudu nebyly známy majetkové poměry žalovaného, když tento byl po celou dobu soudního řízení nečinný, nemohl tyto soud zohlednit v rámci splatnosti zbývající částky dlužné jistiny, a proto stanovil splatnost dluhu dle § 160 odst. 1 o. s. ř. v obecné pariční lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.i) V řízení úspěšnějšímu žalobci přiznal soud poměrnou náhradu nákladů řízení.

4. Proti části II. výroku, ve které soud zamítl žalobu o zaplacení úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 33 246,90 Kč od 29. 8. 2023 do zaplacení, podal žalobce odvolání. Vytkl soudu, že mu nepřiznal zákonný úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení, když se žalovaný dostal vůči žalobci do prodlení s plněním peněžitých závazků. Nárok žalobce na úroky z prodlení přitom vyplývá přímo ze zákona (§ 1970 o. z.). Počátek prodlení žalobce odvíjel od lhůty k plnění stanovené oznámením o postoupení pohledávky ze dne 15. 8. 2023. Připomněl, že žalovaného následně opětovně vyzýval předžalobní upomínkou ze dne 2. 11. 2023. Žalovaný tak měl dostatečný prostor k úhradě dlužné jistiny, přesto tak neučinil. Žalovaný nadto v řízení před soudem prvního stupně netvrdil ani neprokázal, že by neměl možnost poskytnutou jistinu vrátit. Břemeno tvrzení a důkazní o možnostech spotřebitele hradit jistinu přitom nese žalovaný. Navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil a žalobě v odvoláním napadeném rozsahu vyhověl.

5. Žalovaný se k podanému odvolání nevyjádřil.

6. Žalovaný se k jednání odvolacího soudu bez omluvy nedostavil. Odvolací soud proto věc projednal a rozhodl v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. v jeho nepřítomnosti.

7. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněnou osobou (§ 201 o. s. ř.), směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.) a bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), v souladu s § 212 a § 212a odst. 1 o. s. ř. přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně a řízení mu předcházející v mezích, ve kterých se odvolatel přezkoumání rozhodnutí domáhal i z důvodů, které nebyly v odvolání uplatněny, a po nařízeném jednání (§ 214 odst. 1 o. s. ř.) dospěl k závěru, že podané odvolání je zčásti důvodné.

8. Odvolací soud vyšel z pravomocného I. a z pravomocné části II. výroku rozsudku.

9. S ohledem na obsah odvolacích námitek byla předmětem odvolacího řízení výlučně otázka, zda žalobci vznikl nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení z přiznané jistiny od 29. 8. 2023 do zaplacení.

10. Odvolací soud v souladu s § 213 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 213a odst. 1 o. s. ř. provedl dokazování výpisem z účtu žalovaného, kartami klienta (č. l. 78, 86), výpisem ze živnostenského rejstříku, výpisem z katastru nemovitostí LV č. , Anonymizováno, pro k. ú. , adresa, a kupní smlouvou ze dne 6. 11. 2024.

11. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného vedeného právním předchůdcem žalobce (poskytovatelem spotřebitelského úvěru) za období od 1. 7. 2022 do 30. 6. 2023 bylo potvrzeno čerpání finančních prostředků ve výši 6 000 Kč dne 18. 7. 2022 a ve výši 40 000 Kč dne 8. 8. 2022. Z výpisu dále plyne, že žalovaný v době poskytnutí spotřebitelských úvěrů zasílal v nestandardní míře finanční prostředky společnosti , Anonymizováno, . V krátkém období mezi uzavřením Smlouvy č. 1 a 2 učinil 21 takových plateb v celkovém objemu 13 750 Kč. Tímto důkazem byla dále prokázána tvrzení žalobce, že žalovaný učinil na Smlouvu č. 1 poslední splátku 25. 11. 2022 a na Smlouvu č. 2 dne 8. 12. 2022.

12. Ze dvou karet klienta, obsahujících údaje shromážděné o žalovaném před uzavřením Smluv č.1 a 2, shodně vyplynulo, že žalovaný je podnikatelem (IČO , IČO, ), jeho příjem činí 25 000 Kč měsíčně, je svobodný, vyučený a vlastní dům.

13. Z výpisu ze živnostenského rejstříku bylo zjištěno, že žalovaný má od 12. 9. 2008 živnostenské oprávnění k předmětu podnikání „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“ s obory činnosti Příprava a dokončovací stavební práce, specializované stavební činnosti, Velkoobchod a maloobchod, Ubytovací služby a Poskytování technických služeb. Provozování živnosti je přerušeno od 19. 8. 2024 do 31. 12. 2099. Žalovaný má dále od 1. 4. 2014 živnostenské oprávnění k předmětu podnikání „Prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin“. Provozování živnosti je rovněž přerušeno od 19. 8. 2024 do 31. 12. 2099.

14. Z výpisu z katastru nemovitostí LV č. , Anonymizováno, pro katastrální území , adresa, bylo zjištěno, že žalovaný je vlastníkem pozemku p. č. St. 108, druh pozemku – zastavěná plocha a nádvoří a pozemku p. č. , Anonymizováno, , druh pozemku – zahrada. Nabývacím titulem je kupní smlouva ze dne 6. 11. 2024. Právní účinky zápisu nastaly ke dni 26. 11. 2024.

15. Z kupní smlouvy ze dne 6. 11. 2024 bylo zjištěno, že žalovaný nemovitost zakoupil za kupní cenu 2 480 000 Kč. Kupní cena byla splatná do 30. 11. 2024. Smluvní strany byly dohodnuty na podání návrhu na vklad vlastnického práva po úplném zaplacení kupní ceny.

16. Plnění z neplatné smlouvy jako neplatného právního jednání je přijetím bezdůvodného obohacení (§ 87 zákona o spotřebitelském úvěru), které je obohacený povinen ochuzenému vydat.

17. Odvolací soud vychází z pravomocně přiznaného bezdůvodného obohacení ve výši 33 246,90 Kč.

18. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Žalovaný v žádosti o spotřebitelský úvěr uvedl příjem z podnikání 25 000 Kč měsíčně. Současně z výpisu z bankovního účtu plyne, že předchůdci žalobce bylo před poskytnutím spotřebitelských úvěrů známo, že žalovaný v naprosto nestandardním rozsahu zasílal finanční prostředky sázkařské společnosti , Anonymizováno, . Z výpisu z živnostenského rejstříku pak vyplynulo, že žalovaný přerušil od 19. 8. 2024 provozování živnosti. Tyto skutečnosti samy o sobě nesvědčí o reálných možnostech žalovaného vrátit žalobci poskytnutou jistinu v nějaké konkrétní době.

20. Z obsahu spisu však vyplynulo, že žalovaný má trvalý pobyt nově od 3. 1. 2025 na adrese , adresa, . Z příslušného listu vlastnictví č. , Anonymizováno, pro k. ú. , adresa, bylo zjištěno, že žalovaný je vlastníkem pozemku p. č. St. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří a pozemku p. č. , Anonymizováno, . Nabývacím titulem byla kupní smlouva ze dne 6. 11. 2024, ze které odvolací soud zjistil, že žalovaný v listopadu 2024 disponoval významnou finanční částkou 2 450 000 Kč, aniž by žalobci na dluh cokoli uhradil.

21. V možnostech žalovaného zjištěných v tomto řízení proto bylo vrátit jistinu nejpozději v listopadu 2024. Od 1. 12. 2024 se dostal do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny. Zákonný úrok z prodlení k tomuto dni činil sazbu 12,75 % ročně.

22. Prodlení spotřebitele se v případě předvídaném v § 87 zákona o spotřebitelském úvěru neodvíjí od výzvy věřitele k úhradě poskytnuté jistiny. Cílem této právní úpravy však zcela jistě není uměle oddalovat splatnost závazku či nutit věřitele v budoucnu podstoupit další soudní řízení (a tím zvyšovat i náklady spotřebitele). Zákonodárcem proto bylo racionálně zvoleno objektivní kritérium určení splatnosti dle možností spotřebitele v daném konkrétním případě. Je tak třeba zjišťovat možnosti spotřebitele v podmínkách každé konkrétní věci, přičemž je třeba důsledně odlišovat zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele, jako kvalifikovaný proces zjišťování (věřitelem) schopnosti spotřebitele splácet poskytovaný úvěr, a posouzení (soudem) doby přiměřené schopnostem spotřebitele poskytnutou jistinu splatit. V daném případě pak obsah spisu (a soudu běžně dostupné relevantní informace) určení konkrétní doby splatnosti umožňoval.

23. S ohledem na vše výše uvedené odvolací soud rozsudek v odvoláním napadené části II. výroku, ve které soud zamítl žalobu o zaplacení úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 33 246,90 Kč od 29. 8. 2023 do 30. 11. 2024 a úroku z prodlení ve výši 2,25 % ročně z částky 33 246,90 Kč od 1. 12. 2024 do zaplacení, dle § 219 o. s. ř. potvrdil (I. výrok tohoto rozsudku).

24. Podle § 220 odst. 1 o. s. ř. pak ve zbývající odvoláním napadené části II. výroku rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalovanému uložil zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 33 246,90 Kč od 1. 12. 2024 do zaplacení (II. výrok tohoto rozsudku).

25. O náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně odvolací soud nově rozhodl v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 2 o. s. ř. Odvolací soud přepočítal poměr úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci, když zohlednil i požadavek na žalobou uplatněné příslušenství, které kapitalizoval ke dni rozhodnutí soudu prvního stupně, tj. ke dni 31. 5. 2024 (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08). Žalobce uplatnil žalobou nárok v celkové výši 58 792,74 Kč. Úspěch žalobce je pak představován částkou 33 246,90 Kč, představující 56,5 % předmětu řízení, jeho neúspěch proto představuje pouze 43,5 %. Žalobce tak má právo na náhradu 13 % celkových nákladů řízení. Náklady žalobce v řízení před soudem prvního stupně sestávají z:i) zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 538 Kč,ii) odměny za tři úkony právní služby po 500 Kč (počítáno z tarifní hodnoty 33 246,90 Kč; převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, sepis návrhu) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“),iii) tří náhrad hotových výdajů v paušální výši po 100 Kč k úkonům ad ii) dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu,iv) odměny za úkon právní služby ve výši 2 660 Kč (počítáno z tarifní hodnoty 33 246,90 Kč; účast na jednání soudu dne 31. 5. 2024) dle § 7 a § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu,v) náhrady hotových výdajů v paušální výši 300 Kč k úkonu ad iv) dle § 14b odst. 5 písm. b) advokátního tarifu,vi) náhrady DPH v sazbě 21 % ve výši 999,60 Kč počítané z výše uvedené odměny a náhrady hotových výdajů (§ 137 odst. 1 a 3 o. s. ř.);celkem tedy 7 297,60 Kč, z toho 13 % činí 949 Kč. Všechny tyto náklady odvolací soud shledal účelnými pro uplatňování či bránění práva úspěšnějším žalobcem, a co do výše i úměrnými k předmětu řízení a současně neshledal žádné podmínky, pro které by bylo možno přistoupit k aplikaci § 150 o. s. ř. (III. výrok tohoto rozsudku).

26. O náhradě nákladů odvolacího řízení odvolací soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. Odvolací soud přepočítal poměr úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci, když odvoláním uplatněné příslušenství kapitalizoval ke dni rozhodnutí odvolacího soudu, tj. ke dni 12. 3. 2025. Žalobce uplatnil v odvolacím řízení nárok v kapitalizované výši 7 665 Kč. Úspěch žalobce je pak představován částkou 1 160,44 Kč představující pouze 15 % předmětu řízení, jeho neúspěch představuje 85 %. V řízení před soudem prvního stupně tak byl úspěšnější žalovaný, kterému vznikl nárok na náhradu poměrné části nákladů řízení (70 %). Protože však žalovanému podle obsahu spisu žádné náklady v odvolacím řízení nevznikly, odvolací soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (IV. výrok tohoto rozsudku).