44 C 26/2024

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kamilou Bryolovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 38 432,85 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 33 246,90 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 5 185,95 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 222,29 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 184,20 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 760,94 Kč od 24. 6. 2023 do zaplacení a úroku ve výši 16,9 % ročně z částky 3 697,94 Kč od 24. 6. 2023 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 563,36 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 536,68 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 34 671,91 Kč od 13. 6. 2023 do zaplacení a úroku ve výši 25,9 % ročně z částky 34 671,91 Kč od 13. 6. 2023 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 605,36 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 38 432,85 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 222,29 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 184,20 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 760,94 Kč od 24. 6. 2023 do zaplacení a úroku ve výši 16,9 % ročně z částky 3 697,94 Kč od 24. 6. 2023 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 563,36 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 536,68 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 34 671,91 Kč od 13. 6. 2023 do zaplacení a úroku ve výši 25,9 % ročně z částky 34 671,91 Kč od 13. 6. 2023 do zaplacení s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba. (dříve Anonymizováno Anonymizováno, a.s., IČ IČO, která k 1. 1. 2022 zanikla fúzí se spol. právnická osoba.), IČ IČO (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) žalovanému na jeho žádost poskytla půjčku ve výši 6 000 Kč na základě smlouvy o půjčce č. hodnota ze dne 18. 7. 2022 (dále jen „smlouva 1“) a půjčku ve výši 40 000 Kč na základě smlouvy o půjčce č. hodnota ze dne 8. 8. 2022 (dále jen „smlouva 2“). Předmětem žalobního nároku jsou pak nároky ze smlouvy č. 1 a to, jistina ve výši 3 697,94 Kč, poplatky ve výši 63 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 184,20 Kč, úrok z prodlení v kapitalizované výši 222,29 Kč a nároky ze smlouvy č. 2, a to jistina ve výši 34 671,91 Kč, smluvní úrok v kapitalizované výši 4 536,68 Kč, úrok z prodlení v kapitalizované výši 563,36 Kč. Oba nároky byly postoupeny na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 2. 8. 2023, přičemž tato skutečnost byla žalovanému dopisem zaslaným na jeho adresu sdělena. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho ani přes zaslanou předžalobní upomínku ze dne 2. 11. 2023.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k jednání soudu se bez omluvy nedostavil, ačkoli mu bylo předvolání řádně a včas doručeno. Soud za splnění podmínek stanovených v § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.

3. Z provedeného dokazování soud učinil následující závěry o skutkovém stavu: Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 21. 2. 2020 uzavřena rámcová smlouva o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb, na základě které byl žalovanému zřízen a veden bankovní účet u právní předchůdkyně žalobkyně (viz rámcová smlouva poskytování bankovních, platebních a investičních služeb ze dne 21. 2. 2020, kopie občanského průkazu). Právní předchůdkyně žalobkyně coby věřitel a žalovaný coby dlužník si sjednali smlouvu č. 1, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 6 000 Kč. Tuto byl žalovaný povinen splácet v 10 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 657 Kč, a to formou inkasa z účtu žalovaného, s úrokem ve výši 16,90 % ročně. Součástí smlouvy č. 1 byly učiněny Všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně účinné ke dni 1. 4. 2022 a produktové obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně účinné ke dni 1. 1. 2022 a Sazebník poplatků platný od 1. 1. 2021 (viz akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce č. hodnota, návrh na uzavření smlouvy o půjčce č. hodnota, Všeobecné obchodní podmínky účinné ke dni 1. 4. 2022, produktové obchodní podmínky účinné ke dni 1. 1. 2022, Sazebník poplatků platný od 1. 1. 2021). Dne 18. 7. 2022 právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na bankovní účet žalovaného č. č. účtu částku 6 000 Kč. Žalovaný na svůj dluh ze smlouvy č. hodnota uhradil celkem částku ve výši 4 113,61 Kč (viz nezpochybněná tvrzení žalobkyně). Dne 23. 6. 2023 byl žalovaný upozorněn na dlužnou částku ze smlouvy č. hodnota ve výši 4 167,43 Kč a vyzván k úhradě do 7 kalendářních dnů (viz upozornění ze dne 23. 6. 2023, seznam odeslaných zásilek). Právní předchůdkyně žalobkyně coby věřitel a žalovaný coby dlužník si sjednali také smlouvu č. hodnota, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 40 000 Kč, tuto byl žalovaný povinen splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 153 Kč, a to formou inkasa z účtu žalovaného, s úrokem ve výši 25,90% ročně. (viz akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce č. hodnota, návrh na uzavření smlouvy o půjčce č. hodnota). Dne 8. 8. 2022 právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na bankovní účet žalovaného č. č. účtu částku 40 000 Kč. Žalovaný na svůj dluh ze smlouvy č. hodnota uhradil celkem částku 8 639,49 Kč (viz nezpochybněná tvrzení žalobkyně). Pohledávka za žalovaným ze smlouvy č. hodnota a ze smlouvy č. hodnota byla postoupena právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 2. 8. 2023, přičemž postupované pohledávky byly specifikovány v seznamu pohledávek. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno právní předchůdkyní žalobkyně v dopise ze dne 15. 8. 2023 zaslaném žalovanému téhož dne na adresu evidovaného trvalého pobytu (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne 2. 8. 2023, potvrzení o zaplacení úplaty, vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne 15. 8. 2023, seznam odeslaných zásilek). Předžalobní výzvou ze dne 1. 11. 2023 upozornila žalobkyně žalovaného na neuhrazení dlužné částky v celkové výši 49 965,63 Kč a vyzvala jej k úhradě, s tím, že nebude-li dlužná částka do 16. 11. 2023 uhrazena, bude tato vymáhána soudně. Tato byla dne 2. 11. 2023 zaslána na adresu žalovaného (viz výzva k plnění ze dne 1. 11. 2023, podací lístek).

4. V rámci kontraktačního procesu byla úvěruschopnost žalovaného zjišťována na základě jím sdělených skutečností, přičemž žalovaný sdělil, že jeho příjem činí měsíční částku 25 000 Kč, jeho náklady představují 350 Kč na splátky půjček, 8 410 Kč na výdaje na bydlení, 4 250 Kč na výdaje na živobytí, je svobodný, žije ve vlastním domě a je osobou samostatně výdělečně činnou. Dle registrů SOLUS, BRNI/NRKI neměl být zjištěn žádný dluh po splatnosti (viz listina protokol o ověření úvěruschopnosti klienta, identifikace žádosti). Žalovaný splácel předchozí úvěrové produkty ve splátkách v měsíční výši 748 Kč, 3 572 Kč a 350 Kč (viz výstup z registrů na č. l. 75). Z bankovního účtu žalovaného č. č. účtu vyplynulo, že z účtu žalovaného opakovaně odcházelo větší množství plateb v různých výších spol. TIPSPORT.CZ (viz výpis z účtu žalovaného č. č. účtu za období od 7/2022 do 12/2022).

5. Právně soud věc podřadil pod ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“).

6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1).

8. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Nejprve se soud zabýval aktivní procesní legitimací žalobkyně. Pohledávku za žalovaným ze smlouvy č. 1 a ze smlouvy č. 2 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 8. 2023 a to ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), přičemž žalovanému byla změna v osobě věřitele oznámena právní předchůdkyní žalobkyně dopisem ze dne 15. 8. 2023, zaslaným žalovanému téhož dne, čímž nabylo postoupení pohledávky účinnosti ve vztahu k žalovanému. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.

10. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný si sjednali smlouvu č. 1 a smlouvu č. 2, které soud posoudil podle svého obsahu jako smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., na základě těchto smluv se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 6 000 Kč ze smlouvy č. 1 a ve výši 40 000 Kč ze smlouvy č.

2. Žalovaný se zavázal úvěr ze smlouvy č. 1 vrátit právní předchůdkyni žalobkyně v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 657 Kč se splatností první splátky ke dni 18. 8. 2022. Právní předchůdkyně žalobkyně jistinu úvěru ve výši 6 000 Kč poskytla žalovanému na účet uvedený ve smlouvě č. 1 dne 18. 7. 2022. Žalovaný na svůj dluh ze smlouvy č. 1 uhradil celkem 4 113,61 Kč. Současně se zavázal žalovaný úvěr ze smlouvy č. 2 vrátit právní předchůdkyni žalobkyně v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 153 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně jistinu úvěru ve výši 40 000 Kč poskytla žalovanému na účet uvedený ve smlouvě č. 2 dne 8. 8. 2022. Žalovaný na svůj dluh ze smlouvy č. 2 uhradil celkem 8 639,49 Kč.

11. Ačkoliv soud shledal smluvní konsensus obou smluvních stran být vázán smlouvou č. 1 a smlouvou č. 2, má za to, že tyto smlouvy jsou neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, neboť žalobkyně neprokázala řádné posouzení úvěruschopnosti na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.

12. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného v obou případech na základě informací získaných od žalovaného, na základě čehož zjistila, že volné zdroje ke splácení jsou v obou případech dostatečné. Dále ověřila úvěrovou historii žalovaného v databázích SOLUS, NRKI/BRKI. Činnost právní předchůdkyně žalobkyně ohledně ověření úvěruschopnosti žalovaného však soud shledal v tomto konkrétním případě formální a nedostatečnou. Pokud se jedná o příjem žalovaného, tento právní předchůdkyně žalobkyně nijak neověřovala, přičemž uvedený tvrzený příjem ve výši 25 000 Kč není ničím prokázán. Stran výdajů žalovaného se právní předchůdkyně žalobkyně opět spokojila s tvrzenou výší výdajů žalovaného ve výši 350 Kč na splátky půjček, ve výši 8 410 Kč na výdaje na bydlení a ve výši 4 250 Kč na výdaje na živobytí, aniž by tyto jakkoliv ověřila. V posuzovaném případě porušení povinností právní předchůdkyně žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného je tedy dána již tím, že si údaje o příjmech a výdajích od žalovaného neobstarala a spoléhala se pouze na informace od žalovaného a na statistické údaje, aniž by zohlednila konkrétní poměry žadatele o úvěr (k tomu srov. rozsudek Nejvyšší soudu ze dne 9. 2. 2023, č. j. spisová značka). K obezřetnosti mělo vést právní předchůdkyni žalobkyně také zjištění, že žalovaný byl pravidelným hráčem hazardních her. Logickým závěrem výše uvedeného je potom Anonymizováno, že žalovaný pravděpodobně nebyl reálně schopen předmětné úvěry řádně splatit, tudíž jeho poskytnutí bylo výsledkem neřádného posouzení úvěruschopnosti právní předchůdkyně žalobkyně. Z těchto důvodů soud shledal posuzování úvěruschopnosti žalovaného nedostatečným, a to ve vztahu ke smlouvě č. 1 i smlouvě č. 2.

13. Byť si je soud vědom toho, že § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., naznačuje, že by nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti mělo být stiženo toliko relativní neplatností právního jednání, jíž se přitom žalovaný v dané věci nedovolal, je nezbytné s ohledem na ústavně konformní a eurokonformní výklad dovodit, že se jedná ve skutečnosti o neplatnost absolutní (např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 27 Co 221/2019, viz též rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18, či usnesení Ústavního soudu ze dne 6. 10. 2021, Pl. ÚS 3/20), k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost smlouvy č. 1 a smlouvy č. 2 v celém rozsahu, neboť zmíněná vada nezkoumání úvěruschopnosti se netýká toliko části právního jednání, kterou by bylo možné od ostatního obsahu oddělit.

14. Jestliže je tedy smlouva č. 1 a smlouva č. 2 neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala z úvěrového vztahu založeného těmito smlouvami.

15. Při závěru o neplatnosti smlouvy č. 1 a smlouvy č. 2 a při prokázání majetkové transakce v celkové výši 46 000 Kč ve prospěch žalovaného, aniž by pro tento majetkový přesun byl dán právní důvod, je třeba právní poměr mezi žalobkyní a žalovaným posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalovaného dle § 2991 odst. 1 o. z. Došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (srov. § 2992 odst. 2 o. z.). Z tvrzení žalobkyně podpořené listinným důkazem vyplynulo, že žalovaný poskytl právní předchůdkyni žalobkyně celkově částku 12 753,10 Kč, která měla sloužit jako platba splátek; jelikož však je smlouva č. 1 a smlouva č. hodnota neplatná, je nezbytné tuto částku započíst na bezdůvodné obohacení, které tak činí částku 33 246,90 Kč (46 000 – 12 753,10).

16. Z ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb. rovněž vyplývá, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).

17. Jestliže je smlouva č. 1 a smlouva č. 2 neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala z úvěru založeného předmětnými smlouvami, když příslušenství má k věci hlavní akcesorický charakter (§ 510 odst. 2 o. z.). Ze stejného důvodu soud žalobkyni nepřiznal ani úrok z prodlení, jelikož zaslanou předžalobní výzvu žalovanému nelze pokládat za výzvu k zaplacení dluhu z titulu bezdůvodného obohacení, když tato skutečnost nastala až konstitutivním rozhodnutím soudu. Důsledkem nedostatečného posouzení úvěruschopnosti je taktéž proces vrácení poskytnuté jistiny ve prospěch spotřebitele, a to tak, že spotřebitel jistinu vrací podle svých možností. Pokud tedy žalovaný není v prodlení s vrácením dlužné částky, nenáleží žalobkyni zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022, č. j. 33 Cdo 3675/2021-262). Jelikož nejsou soudu známy majetkové poměry dlužníka, když tento byl po celou dobu soudního řízení nečinný, nemohl tyto soud zohlednit v rámci splatnosti zbývající částky dlužné jistiny, a proto stanovil splatnost dluhu dle § 160 odst. 1 o. s. ř. v obecné pariční lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

18. Z výše uvedených důvodů proto nevznikl žalobkyni nárok na žalovanou částku 5 185,95 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 222,29 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 184,20 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 760,94 Kč od 24. 6. 2023 do zaplacení a úrok ve výši 16,9 % ročně z částky 3 697,94 Kč od 24. 6. 2023 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 563,36 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4 536,68 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 34 671,91 Kč od 13. 6. 2023 do zaplacení a úrok ve výši 25,9 % ročně z částky 34 671,91 Kč od 13. 6. 2023 do zaplacení (výrok II).

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení dle citovaného ustanovení bylo nutné k datu jednání soudu kapitalizovat částky, jejichž zaplacení se žalobkyně žalobou domáhala, a částky, které byly žalobkyni skutečně přiznány, aby bylo možno posoudit míru úspěchu a neúspěchu žalobkyně v řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšnou co do částky 33 246,90 Kč (jistina), přičemž v žalobě požadovala ke dni rozhodnutí celkem částku 58 810,23 Kč 760,94 + 222,29 + 184,20 + 530,13 + 587,28 + 34 671,91 + 563,36 + 4 536,68 + 5 044,05 + 8 709,39). Co do vyjádření v procentech procesní úspěch žalobkyně v řízení činil 13,07 %. S ohledem na uvedené má žalobkyně nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši zmiňovaných 13,07 %. Tyto náklady v celkové výši 12 282,80 Kč se skládají ze: - zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 538 Kč, - odměny zástupce za zastupování: z tarifní hodnoty 38 432,85 Kč za tři úkony právní služby á 2 660 Kč: převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu a žalobu podle § 6 odst. 1, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), písm. d), § 7 bod.5, a dle § 11 odst. 1 písm. d) adv. tar. za účast na jednání u soudu dne 31. 5. 2024; tedy v celkové výši 7 980 Kč, - hotových výdajů advokáta za shora uvedené tři úkony právní služby á 300 Kč podle § 6 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu za účast při jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) adv. tar.), celkem tak ve výši 900 Kč, - DPH 1 864,80 Kč – 21 % ze základu 8 880 Kč (7 980 + 900) dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., Žalobkyně tak má nárok na náhradě nákladů řízení na částku 1 605,36 Kč (13,07 % z 12 282,80 Kč). Náhrada nákladů řízení je splatná k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř, do tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.