10 A 14/2016

Rubrum

10A 14/2016 - 33 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Trnkové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobkyně I. P., zast. JUDr. Radkem Bechyně, advokátem v Kolíně, Legerova 148, proti žalovanému Krajskému úřadu Jihočeského kraje, sídlem v Českých Budějovicích, U Zimního stadionu 1952/2, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 12. 2015, č.j. 88412/2015/ODSH, takto:

Výrok

I. Žaloba se z a m í t á.

II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

Žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) dne 17. 12. 2014 se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 12. 2015, č.j. 88412/2015/ODSH, kterým bylo zamítnuto její odvolání proti rozhodnutí Magistrátu města České Budějovice ze dne 14. 10. 2015, č.j. MAU/13148/2015 Zr, kterým byla zamítnuta námitka žalobkyně proti provedení záznamu bodů v registru řidičů. Žalobou napadeným rozhodnutím bylo rozhodnutí prvostupňového správního orgánu současně potvrzeno. Pokračování - 2 - 10A 14/2016 Žalobkyně byla postupem správních orgánů zkrácena na svých právech, což mělo za následek nezákonnost napadeného rozhodnutí. Žalovaný pochybil, pokud se v odvolacím řízení nezabýval způsobilostí jednotlivých pokutových bloků jako podkladů pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče. Žalovaný tak postupoval v rozporu se stávající praxí správních orgánů, které se těmito rozhodnutími vydanými v blokových řízeních prokazatelně zabývají. K tomuto žalobkyně poukázala na rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje vydané v obdobné věci, v němž byla jednotlivá rozhodnutí vydaná v blokových řízeních označená jako nezpůsobilá. Žalovaný tak porušil zásadu legitimního očekávání v řízení před správními orgány. Tímto postupem žalovaného došlo též k porušení zásady rovnosti účastníků ve správním řízení, kdy k narušení této rovnosti došlo právě na základě odlišné místní příslušnosti správního orgánu. V souvislosti s výše uvedenou námitkou žalobkyně dále zpochybnila jednotlivá rozhodnutí vydaná v blokových řízeních, která nepředstavují řádný podklad rozhodnutí, neboť nesplňují zákonem požadované náležitosti. Jednotlivá rozhodnutí vydaná v blokovém řízení nesplňují dostatečnou individualizaci skutku tak, jak je požadována i judikaturou Nejvyššího správního soudu. Žalobkyně se neztotožnila s názorem, dle něhož dala svým podpisem daného rozhodnutí souhlas s takovým způsobem projednání věci a současně souhlas se správností tohoto rozhodnutí. Žalobkyně nemůže odpovídat za správnost těchto rozhodnutí vydaných správním orgánem a není možné po ní vyžadovat znalost práva, díky které by byla schopna posoudit správnost takového rozhodnutí. K náležitostem rozhodnutí vydaných v blokovém řízení a k rozsahu jejich přezkumu žalobkyně poukázala na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č.j. 4As 127/2014 – 39. Závěrem žalobkyně navrhla napadené rozhodnutí zrušit a věc žalovanému vrátit k dalšímu řízení. Součástí žalobního návrhu byl rovněž návrh na přiznání odkladného účinku této žalobě, o němž bylo krajským soudem rozhodnuto usnesením ze dne 9. 2. 2016 č.j. 10A 14/2016 – 21 tak, že žalobě byl odkladný účinek přiznán. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. K uplatněným námitkám bylo jím konstatováno, že je běžnou praxí přezkoumávat jednotlivé pokutové bloky ve vztahu k jejich způsobilosti být podkladem pro záznam bodů do registru řidičů. V této souvislosti žalovaný shledal, že veškeré pokutové bloky uložené žalobkyni obsahují zákonem stanovené náležitosti a rovněž bodové hodnocení, které bylo na jejich základě v evidenční kartě řidiče učiněno, odpovídá příloze zákona o silničním provozu. Ve vztahu k náležitostem jednotlivých pokutových bloků žalovaný shledal, že tyto jsou v každém jednotlivém případě naplněny. Pokud žalobkyně na základě kontroly obsahových náležitostí jednotlivých blokových pokut shledala nesrovnalosti či nejasnosti, neměla tyto stvrzovat svým podpisem. Žalovaný však na základě přezkumu těchto bloků dospěl k závěru, že tyto obsahují veškeré zákonem stanovené náležitosti a z hlediska jejich obsahu odpovídají též stávající judikatuře Nejvyššího správního soudu (rozhodnutí vydané pod č.j. 4As 127/2014 – 39). V nyní projednávané věci není pochybnosti o způsobilosti přezkoumávaných pokutových bloků jako podkladů pro záznam bodů do registru řidičů. Jednotlivé přestupky žalobkyně jsou jako konkrétní a individualizovaná jednání řádně vymezeny a posuzovaná rozhodnutí vydaná v blokovém řízení splňují formální i obsahové náležitosti stanovené zákonem. Pokračování - 3 - 10A 14/2016 Ze správního spisu, který si soud vyžádal, vyplynuly následující rozhodné skutečnosti. Pokutovým blokem ze dne 9. 5. 2014 č. bl. FD/2013 D 1570855 byla žalobkyni uložena pokuta ve výši 200 Kč za přestupek dle ust. § 6 odst. 1 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (dále též „zákon o silničním provozu“), kdy žalobkyně nebyla připoutána bezpečnostním pásem, kterého se dopustila téhož dne v 14.40 hod. v Českých Budějovicích v ulici Křižíkova. Obsahem tohoto pokutového bloku je jméno a příjmení žalobkyně, její rodné číslo, místo pobytu a číslo řidičského průkazu. Pokutový blok je vlastnoručně podepsán žalobkyní, jakož i pokutujícím policistou. Pokutovým blokem ze dne 12. 11. 2014 č. bl. GE/2014 E 1715745 byla žalobkyni uložena pokuta ve výši 200 Kč za přestupek dle ust. § 6 odst. 1 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb. (žalobkyně nebyla připoutána bezpečnostním pásem), kterého se dopustila téhož dne v 12.20 hod. v Českých Budějovicích, Na Dlouhé louce. Obsahem tohoto pokutového bloku je dále jméno a příjmení žalobkyně, její rodné číslo, místo pobytu a číslo řidičského průkazu. Pokutový blok je vlastnoručně podepsán žalobkyní, jakož i pokutujícím policistou. Pokutovým blokem ze dne 26. 1. 2015 č. bl. GE/2014 E 2370946 byla žalobkyni uložena pokuta ve výši 200 Kč za přestupek dle ust. § 6 odst. 1 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb. (žalobkyně nebyla připoutána bezpečnostním pásem), kterého se dopustila téhož dne v 16.25 hod. v Českých Budějovicích v ulici Suchomelská. Obsahem tohoto pokutového bloku je jméno a příjmení žalobkyně, její rodné číslo, místo pobytu a číslo řidičského průkazu. Pokutový blok je vlastnoručně podepsán žalobkyní, jakož i pokutujícím policistou. Pokutovým blokem ze dne 5. 5. 2015 č. bl. GE/2014 E 2383482 byla žalobkyni uložena pokuta ve výši 200 Kč za přestupek dle ust. § 6 odst. 1 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb. (žalobkyně nebyla připoutána bezpečnostním pásem), kterého se dopustila téhož dne v 14.20 hod. v Českých Budějovicích v ulici Křižíkova. Obsahem tohoto pokutového bloku je jméno a příjmení žalobkyně, její rodné číslo, místo pobytu a číslo řidičského průkazu. Pokutový blok je vlastnoručně podepsán žalobkyní, jakož i pokutujícím policistou. Oznámením Policie ČR ze dne 7. 5. 2015 byla žalobkyně vyrozuměna o dosažení dvanácti bodů v bodovém hodnocení řidiče a současně byla vyzvána k odevzdání řidičského průkazu. Oznámeními Policie ČR, Krajského ředitelství Jihočeského kraje, dopravního inspektorátu ze dne 12. 5. 2014, 14. 11. 2014, 27. 1. 2015 a ze dne 6. 5. 2015 byla žalobkyně vyrozuměna o uložení výše uvedených blokových pokut. Dne 26. 5. 2015 uplatnila žalobkyně námitky proti provedenému záznamu bodů v bodovém hodnocení řidiče. Tyto námitky pak byly žalobkyní blíže specifikovány prostřednictvím podnětu k přezkumnému řízení ze dne 26. 6. 2015, jímž žalobkyně namítla Pokračování - 4 - 10A 14/2016 nepřezkoumatelnost rozhodnutí vydaných v blokovém řízení, která obsahují vadnou právní kvalifikaci jednotlivých skutků, jež jsou žalobkyni kladeny za vinu. Rozhodnutím Magistrátu města České Budějovice ze dne 14. 10. 2015 zn. MAU/13148/2015 Zr. byly shora uvedené námitky žalobkyně zamítnuty a záznam dvanácti bodů do evidenční karty žalobkyně, k němuž došlo ke dni 5. 5. 2015, byl tímto rozhodnutím současně potvrzen. Z obsahu odůvodnění tohoto rozhodnutí vyplývá, že prvoinstanční správní orgán shledal bezvadnost všech podkladů, na jejichž základě došlo k zápisu bodů do bodového hodnocení řidiče. Tyto obsahují veškeré zákonné náležitosti. Záznam bodů dle těchto podkladů pak z hlediska výše bodového ohodnocení odpovídá zákonným sazbám. Pokud žalobkyně prostřednictvím uplatněných námitek rozporuje skutkový stav v době spáchání předmětných přestupků, pak tyto námitky měla uplatnit v rámci správního řízení, které by bylo zahájeno, pokud s řešením přestupků v blokovém řízení nesouhlasila a blokové pokuty nepodepsala. Skutkový stav věci pak již v řízení o provedení záznamu bodů v kartě řidiče rozporovat nelze. Z těchto důvodů pak nebyly žalobkyní uplatněné námitky shledány důvodnými. Proti rozhodnutí prvoinstančního orgánu bylo žalobkyní dne 6. 11. 2015 podáno odvolání, doplněné podáním ze dne 27. 11. 2015. Námitky obsažené v tomto odvolání obsahově odpovídají námitkám uplatněným v nyní projednávané žalobě. O odvolání žalobkyně bylo rozhodnuto prostřednictvím žalobou napadeného rozhodnutí ze dne 8. 12. 2015 č.j. 88412/2015/ODSH, kterým byly tyto námitky jako nedůvodné zamítnuty a rozhodnutí prvoinstančního orgánu potvrzeno. Žalovaný v obsahu odůvodnění tohoto rozhodnutí nejprve konstatoval rozdílnost a nezávislost řízení přestupkového a řízení o záznamu bodů do registru řidičů, kdy předmětné řízení o záznamu bodů do registru řidičů je založeno na pravomocném rozhodnutí o přestupku, které je v důsledku souhlasu přestupce s uložením pokuty v blokovém řízení závazné a nezměnitelné. Správní orgán tak v řízení o námitkách proti záznamu bodů do registru řidičů nepřezkoumává správnost a zákonnost rozhodnutí orgánů veřejné moci, na jejichž základě má k provedení záznamu do registru řidičů dojít. Tyto akty je nutno ze strany žalovaného i prvostupňového orgánu považovat za správné. Námitky žalobkyně, jimiž rozporuje skutkový stav věci, vyplývající právě z obsahu těchto bloků, je nutno s ohledem na nezávislost obou typů řízení jako irelevantní odmítnout. Důkazy, na základě kterých bylo vydáno rozhodnutí prvoinstančního orgánu, jsou zastoupeny jednotlivými pokutovými bloky, jež byly žalobkyni za spáchané přestupky uloženy. Tyto bloky obsahují veškeré zákonné náležitosti. Z citací právních norem, kterými jsou jednotlivá přestupková jednání žalobkyně charakterizována, jednoznačně vyplývá, čeho se žalobkyně dopustila, přičemž užité citace zákona nezakládají nesprávnost či nezákonnost těchto aktů. V posuzované věci není pochybnosti o způsobilosti přezkoumávaných pokutových bloků jako podkladů pro záznam bodů do registru řidičů. Pokud žalobkyně považovala pokutové bloky za nesrozumitelné či nejasné, neměla jejich obsah stvrzovat svým podpisem a odsouhlasit tak řešení jednotlivých přestupků v rámci blokového řízení. Žalovaný na základě kontroly jednotlivých bloků ve vztahu k počtu zaznamenaných bodů dospěl k závěru, že provedené bodové hodnocení v evidenční kartě žalobkyně odpovídá počtu bodů stanovených za jednotlivé přestupky dle zvláštní části zákona. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle ustanovení § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Pokračování - 5 - 10A 14/2016 Prvotní žalobní námitka směřuje proti postupu žalovaného, který byl nesprávný, neboť se nezabýval jednotlivými podklady rozhodnými pro záznam bodů do registru řidičů. Žalovaný se v rámci přezkoumání odvolání žalobkyně měl zabývat jednotlivými rozhodnutími vydanými v blokových řízeních. Pokud tak žalovaný neučinil, porušil zásadu legitimního očekávání účastníka správního řízení, a to s ohledem na rozhodnutí vydané Krajským úřadem Moravskoslezského kraje, který se jednotlivými rozhodnutími v blokovém řízení zabýval a shledal tyto podklady nezpůsobilými pro učinění záznamu v registru řidičů. Při závěrech o důvodnosti shora uvedené námitky je třeba vycházet z ustálené judikatury správních soudů, která striktně rozlišuje řízení o jednotlivých přestupcích (v podobě blokového či standardního řízení o přestupku) dle zákona o přestupcích a řízení o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů dle zákona o silničním provozu. Nutnost odlišit tato dvě řízení spočívá především v rozdílném předmětu řízení. Dle ust. § 123b odst. 2 zákona o silničním provozu provede záznam v registru řidičů příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností ke dni uložení pokuty za přestupek v blokovém řízení nebo ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o uložení sankce za přestupek, rozhodnutí o uložení sankce za jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise, rozhodnutí o uložení kázeňského trestu za jednání mající znaky přestupku anebo rozhodnutí, kterým se ukládá trest za trestný čin, nebo ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněném zastavení trestního stíhání, a to nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno (a) oznámení o uložení pokuty za přestupek v blokovém řízení, (b) rozhodnutí o uložení sankce za přestupek, rozhodnutí o uložení sankce za jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise anebo rozhodnutí o uložení kázeňského trestu za jednání mající znaky přestupku, nebo (c) rozhodnutí, kterým byl uložen trest za trestný čin, (d) rozhodnutí o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněném zastavení trestního stíhání. V řízení o jednotlivých přestupcích proti bezpečnosti silničního provozu je projednáváno, zda se stal skutek definovaný zákonem o přestupcích či v jiném právním předpisu jako přestupek, zda byl řidič obviněný z jeho spáchání jeho pachatelem a případně i další okolnosti související s naplněním skutkové podstaty přestupku. V řízení o námitkách proti provedení záznamu bodů v registru řidičů je předmětem řízení posouzení, zda byly záznamy bodů v registru řidičů provedeny v souladu se zákonem, tedy zda podkladem pro záznam bylo pravomocné rozhodnutí, zda počet zaznamenaných bodů odpovídá spáchanému přestupku apod. Z výše uvedeného je zřejmé, že v nyní projednávané věci byly správní orgány povinny zabývat se tím, zda jednotlivé záznamy bodů v případě žalobkyně byly provedeny v souladu se zákonem. Na správních orgánech obou stupňů bylo posouzení, zda pro záznam bodů v registru řidičů existuje zákonem stanovený podklad a zda počet zaznamenaných bodů odpovídá zákonem stanovené výši. Obsahem shora uvedené žalobní námitky je pochybení žalovaného, který se nezabýval jednotlivými podklady záznamu do registru řidičů, tedy jednotlivými rozhodnutími vydanými v blokových řízeních žalobkyně. Pokračování - 6 - 10A 14/2016 Krajský soud se po přezkoumání rozhodnutí správních orgánů v dané věci s uvedenou námitkou žalobkyně neztotožnil. Z obsahu rozhodnutí správního orgánu prvního stupně je zřejmé, že tento správní orgán vycházel při přezkoumání námitek žalobkyně proti záznamu bodů do registru řidičů jednak z oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení, které bylo tomuto orgánu zasláno Policií ČR a jednak též z kopií rozhodnutí vydaných v blokových řízeních, které si za účelem zjištění stavu věci vyžádal. Správní orgán prvního stupně tak na straně 2, 3 a 4 podrobně vypořádal jednotlivá oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení a k nim přináležející pravomocná rozhodnutí vydaná v blokovém řízení. Na základě takto provedeného přezkumu podkladů k záznamu bodů do registru řidičů dospěl tento správní orgán k závěru, že veškeré užité podklady jsou způsobilé pro záznamy bodů do registru řidičů a jsou opatřeny všemi zákonem předepsanými údaji. V případě žalobou napadeného rozhodnutí lze konstatovat, že i z jeho obsahu je zřejmé, že se žalovaný jednotlivými rozhodnutími v blokovém řízení zabýval, a to co do jejich způsobilosti být podkladem pro záznam bodů v registru řidičů. Za účelem přezkumu prvoinstančního správního rozhodnutí byl žalovanému dne 2. 12. 2015 předložen kompletní spisový materiál včetně jednotlivých rozhodnutí vydaných v blokovém řízení. Žalovaný se na straně 3 a 4 napadeného rozhodnutí podrobně vyjádřil k jednotlivým náležitostem pokutových bloků udělených žalobkyni, přičemž současně konstatoval, že jednotlivé specifikované údaje obsažené v těchto blocích splňují požadavek dostatečné individualizace skutku. Ze všech těchto údajů je dostatečně zřejmé, o jaké protiprávní jednání žalobkyně se jednalo a kdy a na jakém místě k němu došlo. Žalovaný se na straně 4 dále zabýval jednotlivými podklady pro záznam bodů do registru řidičů, a to ve vztahu k odvolací námitce žalobkyně, kterou byla rozporována zkratkovitost popisující její protiprávní jednání. Z odkazu na příslušná zákonná ustanovení je dostatečně zjevné, jakých přestupků se žalobkyně dopustila. Co se týká žalobcem odkazovaného rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, pak i s tímto se žalovaný na straně 6 vypořádal, když konstatoval, že z jeho strany je dodržována zásada právní jistoty, neboť v rámci svého rozhodování se ve stejných či obdobných případech řídí ustálenou judikaturou soudů. Závěrem žalovaný vyjádřil souhlas s konstatováním správního orgánu prvního stupně, ohledně způsobilosti pokutových bloků být podkladem pro záznam bodů do registru řidičů. Správní orgán prvního stupně a stejně tak i žalovaný se řádným a dostatečným způsobem zabývaly způsobilostí jednotlivých rozhodnutí být podkladem pro záznam v registru řidičů. Za tímto účelem si správní orgány obou stupňů v souladu s judikaturou Nejvyššího správního soudu (viz. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 8. 2010 č.j. 5As 39/2010 – 76, veškerá zmiňovaná rozhodnutí jsou dostupná na www.nssoud.cz), vyžádaly kromě oznámení policie, na jehož základě je prováděno hodnocení dosažených bodů, též pokutové bloky, prokazující, že přestupky žalobkyně byly projednány v blokovém řízení. Tyto pokutové bloky potom zvlášť vyhodnotily, co do jejich způsobilosti být zákonem stanoveným podkladem pro záznam do registru řidičů a rovněž co do počtu zaznamenaných bodů. Správní orgány v nyní projednávané věci postavily najisto, že údaje uvedené v oznámení policie o uložení pokuty v blokovém řízení za přestupek odpovídají skutečnostem uvedeným v pravomocných rozhodnutích ve formě pokutových bloků, na jejichž podkladě byly body zaznamenány. Správní orgány ověřily, že všechny skutky byly se žalobkyní projednány v blokovém řízení, že ve všech případech bylo řízení pravomocně ukončeno řádně Pokračování - 7 - 10A 14/2016 a úplně vyplněným pokutovým blokem a že žalobkyně ve všech případech pokutu za přestupkové jednání uhradila, pokutové bloky převzala a vše stvrdila svým podpisem. Námitka žalobkyně, dle níž se žalovaný dostatečně nezabýval jednotlivými podklady rozhodnými pro záznam bodů do registru řidičů, nebyla shledána důvodnou. Pokud žalobce namítá, že jiný správní orgán s odlišnou místní působností vyhodnotil jednotlivé pokutové bloky jako podklady pro záznam do registru řidičů na základě jejich přezkumu jako nezpůsobilé pro tento záznam a žalovaný by tak měl postupovat stejným způsobem, pak ani s touto žalobní námitkou se krajský soud neztotožnil. Z obsahu napadeného rozhodnutí je zcela zřejmé, že se žalovaný jednotlivými pokutovými bloky zabýval dostatečně, a to v míře, která odpovídá tomuto typu řízení. Žalovaný je povinen se v rámci řízení o záznamu bodů zabývat pouze tím, zda byly jednotlivé záznamy bodů v registru řidičů provedeny v souladu se zákonem, tedy zda podkladem pro záznam bylo pravomocné rozhodnutí či zda počet zaznamenaných bodů odpovídá bodovému ohodnocení za spáchaný přestupek. Žalovaný není v řízení o záznamu bodů do registru řidičů oprávněn se zabývat skutkovým stavem věci provázejícím jednotlivé spáchané přestupky. Pokud žalobkyně rozporuje skutkový stav či se jí zdá obsah pokutových bloků neúplný či nesrozumitelný, neměla jej stvrzovat svým podpisem a souhlasit tak s projednáním jednotlivých přestupků v rámci tohoto řízení. Žalovaný tak postupoval v souladu se zákonem a s ustálenou judikaturou správních soudů, když přezkum žalobkyní uplatněných námitek omezil pouze na to, zda jednotlivé pokutové bloky představují zákonem stanovený podklad pro záznam bodů do registru řidičů. Poukaz žalobkyně na odlišnou praxi správních orgánů tak není z těchto důvodů případný, neboť v rámci daného řízení postupoval žalovaný zcela v souladu se zákonem a judikaturou správních soudů. Žalovaný není postupem jiných správních orgánů vázán, a to zejména v situaci, kdy tento postup vyhodnotí jako nesprávný. V takovém případě pak nelze hovořit ani o porušení právní jistoty účastníků řízení. Rovněž další žalobní námitky se odvíjí od námitky shora uvedené, kdy žalobkyně dále v případě každého jednotlivého pokutového bloku rozporuje jeho obsahové náležitosti a s ohledem na toto pochybení pak namítá nezpůsobilost těchto podkladů pro záznam bodů. Z toho, co bylo uvedeno výše, je zřejmé, že správní orgány obou stupňů shledaly podklady pro zápis bodů do registru řidiče způsobilými. Tato způsobilost je dána jednak náležitostmi těchto podkladů, které zcela korespondují se zákonnými požadavky a rovněž výší bodů, které byly žalobkyni připsány zcela v souladu se zákonem. Správní orgány v řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů zásadně nepřezkoumávají správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, na základě kterých byl záznam proveden, neboť na tyto akty je třeba pohlížet jako na správné a zákonné. (viz. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2009 č.j. 9As 96/2008 – 44) Tento závěr plyne i ze samotné dikce ust. § 57 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, který upravuje případy, kdy je správní orgán vázán při hodnocení předběžné otázky (v posuzované věci pravomocným rozhodnutím vyslovené odpovědnosti žalobkyně za přestupek) rozhodnutím jiného, příslušného správního orgánu. Pokud tedy žalobkyně nyní namítá, že z uvedených podkladů rozhodnutí o záznamu bodů není zřejmé, jakého přestupkového jednání se měla dopustit a kdy a kde se tak stalo, pak tyto námitky měla uplatnit ve správním řízení. Žalobkyně však zcela zjevně s popisem jednotlivých skutků jakož i s uvedením místa a času, kdy k jeho jednání došlo, souhlasila, Pokračování - 8 - 10A 14/2016 když přistoupila k tomu, aby všechny její přestupky byly projednány v blokovém řízení. Pokuty za přestupková jednání, která jí byla kladena za vinu, uhradila a pokutové bloky řádně podepsala, aniž by se pozastavovala nad zkratkami uvedenými v jednotlivých blocích či srozumitelností a čitelností údajů v nich uvedených. K tomuto krajský soud poukazuje na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 3. 2013 č.j. 1As 21/2010 - 65, v němž Nejvyšší správní soud k dané problematice uvedl, že „Právě ochota obviněného zaplatit pokutu v blokovém řízení je podmínkou sine qua non blokového řízení, při jejímž splnění se bez dalšího vychází z toho, že je přestupek spolehlivě zjištěn, nestačí jej vyřídit domluvou a že jsou splněny všechny podmínky blokového řízení stanovené v § 84 odst. 1 zákona o přestupcích. S ohledem na zásadu vigilantibus iura (nechť si každý střeží svá práva) se obviněný z přestupku udělením souhlasu s uložením pokuty v blokovém řízení vzdává možnosti zajištění dalších důkazních prostředků nezbytných pro pozdější dokazování před správním orgánem a následného zjišťování skutkového a právního stavu věci v běžném správním řízení, akceptuje skutková zjištění a z nich vyplývající závěry o spáchání přestupku a jeho právní kvalifikaci, které byly učiněny v blokovém řízení. V důsledku toho pak nabývají závěry přestupkového orgánu charakter nesporných zjištění, která tvoří podklad pro uložení sankce. Povaha blokového řízení tedy vylučuje, aby osoba, která udělila souhlas s projednáním přestupku v blokovém řízení, následně zpochybňovala závěry učiněné v tomto řízení. Po potvrzení o převzetí pokutového bloku obviněným z přestupku a po oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení za přestupek proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu již orgány oprávněné ukládat a vybírat pokuty v blokovém řízení nevyhledávají žádné důkazní prostředky a neprovádějí dokazování za účelem posouzení skutkového a právního stavu věci.“ Nejvyšší správní soud v rozhodnutí ze dne 4. 12. 2013 č.j. 6As 67/2013 – 16 dále uvedl, že „Udělením souhlasu s projednáním skutků v blokovém řízení, jehož udělení žalobce nezpochybňuje, v souladu se zásadou vigilantibus iura žalobce převzal odpovědnost za skutečnost, že údaje uvedené na příslušných pokutových blocích souhlasí se zjištěným skutkovým stavem, že tento skutkový stav byl zjištěn úplně a zejména, že zjištěnému skutkovému stavu odpovídá právní kvalifikace přestupkového jednání, za které byla žalobci udělena pokuta v blokovém řízení a uvedena na pokutových blocích ..“ Citovaná judikatura Nejvyššího správního soudu dovozuje, že přestupce již nemá možnost rozporovat údaje o skutkovém stavu obsažené na pokutových blocích a stejně tak ani právní kvalifikaci svého jednání na těchto blocích uvedenou. Svým podpisem a úhradou uložené pokuty totiž stvrzuje správnost těchto údajů a vzdává se tím současně možnosti přezkumu postupu orgánů veřejné moci ve věci jeho přestupku. Námitkami proti rozhodnutí o záznamu bodů do registru řidičů pak přestupce může rozporovat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam bodů do registru, tedy zda existuje pravomocné rozhodnutí, na jehož základě mu mohou být body připsány. V daném případě krajský soud shodně se správními orgány obou stupňů na základě podkladů ze správního spisu dospěl k závěru, že body byly žalobkyni připsány na základě pravomocných rozhodnutí vydaných v blokovém řízení. Přestupce může v řízení o námitkách proti záznamu bodů do registru řidičů dále namítat například to, zda záznam v registru byl proveden v souladu s tímto podkladem. Tato skutečnost byla potvrzena Výpisem z bodového hodnocení řidiče ze dne 27. 5. 2015, který dokládá i to, že žalobkyni byl za každý jednotlivý přestupek přičten zákonný počet bodů. Žalobkyně zpochybnila způsobilost jednotlivých pokutových bloků být podkladem pro zápis bodů do registru řidičů. Nezpůsobilost pokutových bloků je spatřována v tom, že z nich Pokračování - 9 - 10A 14/2016 není patrné, jakého jednání se žalobkyně měla dopustit, kdy a kde k tomuto jednání došlo a dále v jejich nečitelnosti a nesrozumitelnosti. Jak již bylo krajským soudem uvedeno výše, žalobkyně v řízení o námitkách proti záznamu do registru řidičů nemůže rozporovat údaje o skutku a právní kvalifikaci tohoto skutku. Pokud žalobkyně měla pochybnost o údajích na pokutových blocích týkajících se jednání, které jí bylo kladeno za vinu, případně místa a času, kdy k tomuto jednání došlo, pak neměla souhlasit s projednáním přestupků v blokovém řízení a měla trvat na jejich prošetření ve standardním správním řízení. Pokud žalobkyně namítá nečitelnost či nesrozumitelnost údajů na pokutových blocích pro jejich zkratkovitost či strohost, pak ani tuto námitku nelze shledat důvodnou. Obsahové náležitosti pokutového bloku vyplývají zejména z povahy blokového řízení, jak je upravuje zákon o přestupcích, zejména v ust. § 84 a § 85. Dle ust. § 85 odst. 4 zákona o přestupcích jsou pověřené osoby povinny prokázat, že jsou oprávněny ukládat a vybírat pokuty v blokovém řízení. Na pokutových blocích vyznačí, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena. K obsahovým náležitostem pokutového bloku se vyjádřil rovněž Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 12. 4. 2011 sp. zn. 21Cdo 776/2000, podle kterého „rozhodnutí vydané v blokovém řízení (pokuta uložená v blokovém řízení) musí, aby se jednalo o vykonatelné správní rozhodnutí (rozhodnutí orgánu státní správy nebo samosprávy), obsahovat náležitosti, které jsou uvedeny v ustanovení § 85 odst. 4 větě druhé zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích (ve znění pozdějších předpisů), a další údaje, jak vyplývají z použití bloku k ukládání pokut, vydaného podle ustanovení § 85 odst. 1 tohoto zákona. Nemůže-li pachatel přestupku zaplatit pokutu na místě, musí rozhodnutí v blokovém řízení (blok na pokutu na místě nezaplacenou) obsahovat též poučení o způsobu zaplacení pokuty, o lhůtě její splatnosti a o následcích nezaplacení pokuty (§ 85 odst. 3 tohoto zákona).“ Obsahem pokutového bloku ze dne 9. 5. 2014 pod č. D 1570855 je mimo jiné záznam o přestupkovém jednání žalobkyně, kterého se měla dopustit „[…] dne 9. 5. 2014 v 14.40 hod. v obci České Budějovice, v ul. Křižíkova, dle ust. § 6 odst. 1 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb., kdy řidička nebyla připoutána bezpečnostními pásy“. Z výše uvedeného znění jednoznačně vyplývá, že se žalobkyně dne 9. 5. 2014 v 14.40 hod. v obci České Budějovice, v ulici Křižíkova dopustila porušení povinnosti stanovené mu v ust. § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu, když nebyla za jízdy připoutána bezpečnostními pásy. Žalobkyni byla uložena pokuta ve výši 200 Kč, a to za přestupek dle ust. § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu, kterého se shora uvedeným jednáním dopustila. Pokutový blok obsahuje podpis zasahujícího policisty a rovněž podpis žalobkyně. Obsahem pokutového bloku ze dne 12. 11. 2014 pod č. E 1715745 je mimo jiné záznam o přestupkovém jednání žalobkyně, kterého se měla dopustit „[…] dne 12. 11. 2014 v 12.20 hod. v obci České Budějovice, Na Dlouhé louce, když nebyla za jízdy připoutána, jak jí ukládá ust. § 6 odst. 1 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb.“. Z obsahu uvedeného pokutového bloku bezpochyby vyplývá, že se žalobkyně dne 12. 11. 2014 v 12.20 hod. v obci České Budějovice, Na Dlouhé louce dopustila porušení povinnosti stanovené v ust. § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu, když nebyla za jízdy připoutána bezpečnostním pásem. Žalobkyni byla uložena pokuta ve výši 200 Kč, a to Pokračování - 10 - 10A 14/2016 za přestupek dle ust. § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu, kterého se shora uvedeným jednáním dopustila. Pokutový blok obsahuje podpis zasahujícího policisty a rovněž podpis žalobkyně. Obsahem pokutového bloku ze dne 26. 1. 2015 č. E 2370946 je mimo jiné záznam o přestupkovém jednání žalobkyně, kterého se měla dopustit „[…] dne 26. 1. 2015 v 16.25 hod. v obci České Budějovice, v ul. Suchomelská, dle ust. § 6 odst. 1 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb., když za jízdy nebyla připoutána BP““. Z obsahu uvedeného pokutového bloku je zřejmé, že se žalobkyně dne 26. 1. 2015 v 16.25 hod. v ulici Suchomelská v Českých Budějovicích dopustila porušení povinnosti stanovené v ust. § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu, když nebyla připoutána bezpečnostním pásem. Žalobkyni byla uložena pokuta ve výši 200 Kč, a to za přestupek dle ust. § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu, kterého se shora uvedeným jednáním dopustila. Pokutový blok obsahuje podpis zasahujícího policisty a rovněž podpis žalobkyně. Obsahem pokutového bloku ze dne 5. 5. 2015 pod č. E 2383482 je mimo jiné záznam o přestupkovém jednání žalobkyně, kterého se měla dopustit „[…] dne 5. 5. 2015 v 14.20 hod. v obci České Budějovice, v ul. Křižíkova, dle ust. § 6 odst. 1 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb., kdy řidička nebyla připoutána bezpečnostním pásem.“ Z obsahu pokutového bloku jednoznačně vyplývá, že se žalobkyně dne 5. 5. 2015 v 14.20 hod v obci České Budějovice, v ul. Křižíkova dopustila porušení povinnosti stanovené v ust. § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu, když nebyla připoutána bezpečnostním pásem. Žalobkyni byla uložena pokuta ve výši 200 Kč, a to za přestupek dle ust. § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu, kterého se shora uvedeným jednáním dopustila. Pokutový blok obsahuje podpis zasahujícího policisty a rovněž podpis žalobkyně. Z výše uvedeného je zřejmé, že údaje obsažené na jednotlivých pokutových blocích obsahují veškeré zákonem stanovené náležitosti. Údaje obsažené na těchto pokutových blocích jednoznačně vypovídají o přestupkovém jednání žalobce, jakož i o místě a času tohoto jednání. Pokud jde o zkratky, které byly orgánem veřejné moci užity, pak i k těmto se Nejvyšší správní soud ve své judikatuře opakovaně vyjádřil. Krajský soud považuje za vhodné zmínit například rozhodnutí ze dne 4.9.2012 č.j. 7As 94/2012-20, v němž Nejvyšší správní soud uvedl, že “[…] ne vždy je totiž následkem formálních či obsahových nedostatků pokutového bloku jeho nezpůsobilost být podkladem pro zápis bodů do registru. V každém konkrétním případě je třeba posuzovat, zda takové pochybení může mít dopad na způsobilost pokutového bloku být podkladem pro zápis bodů. Za pravomocný, a tedy ani za způsobilý být podkladem pro zápis bodů do registru, nelze např. považovat pokutový blok, na kterém chybí podpis přestupce (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 9. 2011, č. j. 8 As 69/2011 - 40). Okamžik podpisu pokutového bloku obviněným z přestupku je totiž zároveň okamžikem vydání rozhodnutí v blokovém řízení a okamžikem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Teprve tímto podpisem stvrzuje obviněný svůj souhlas se spolehlivým zjištěním přestupku a s jeho projednáním v blokovém řízení Jednoznačně tak potvrzuje naplnění podmínek blokového řízení stanovených v ust. § 84 zákona o přestupcích (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 12. 2010, č. j. 8 As 68/2010 - 81, www.nssoud.cz). Naopak na způsobilost pokutového bloku jako podkladového rozhodnutí pro Pokračování - 11 - 10A 14/2016 zápis bodů do registru nebude mít zpravidla vliv chybějící uvedení funkce nebo služebního čísla oprávněné osoby.” Nejvyšší správní soud ve shora citovaném rozhodnutí dále uvedl, že s ohledem na specifika blokového řízení lze přijmout i strohé a zkratkovité formulace, pokud z nich je patrné komu a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena. Jednání konkrétní osoby však musí být popsáno natolik jednoznačně a určitě, že nebude zaměnitelné s jiným jednáním. Stane-li se tak pomocí zkratkovitých formulací, jsou-li v kontextu dalších údajů srozumitelné, na způsobilost bloku být podkladem pro zápis bodů to nic nemění. Ke zpochybnění způsobilosti pokutového bloku jako podkladu pro záznam bodů do registru dojde jedině tehdy, nebude-li na pokutovém bloku přestupek jako konkrétní, individualizované jednání vůbec vymezen. S ohledem na shora uvedené dospěl krajský soud k závěru, že všechna rozhodnutí vydaná v blokovém řízení žalobkyně představují podklady způsobilé pro zápis bodů do registru řidiče. Všechny tyto podklady obsahují zákonem stanovené náležitosti a je z nich zcela zřejmé, kdy, na jakém místě a jakým jednáním se žalobkyně přestupku dopustila. Krajský soud ani tuto námitku žalobkyně neshledal důvodnou. Soud v dané věci uzavřel, že žalobkyní uvedené žalobní námitky nebyly důvodné, a proto žalobu dle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 60 odst. 1 s. ř. s., podle kterého má účastník řízení, který měl ve věci plný úspěch právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané záležitosti byl úspěšný žalovaný správní orgán, který však nevynaložil žádné náklady nad rámec své běžné činnosti, a proto mu právo na náhradu nákladů řízení přiznáno nebylo. Podle ust. § 51 odst. 1 s. ř. s. nebylo třeba k projednání žaloby nařizovat jednání, protože účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž Pokračování - 12 - 10A 14/2016 směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 3. května 2016 Předsedkyně senátu JUDr. Věra B a l e j o v á v. r. Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka