10 A 178/2015

Rubrum

10A 178/2015 - 12 USNESENÍ Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Trnkové a soudkyň JUDr. Věry Balejové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce P. Č., proti žalovanému Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR, sídlem v Praze 2, Na Poříčním právu 1, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu, takto:

Výrok

I. Žaloba s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Krajský soud v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) obdržel dne 1. 9. 2015 žalobu na ochranu před nezákonným zásahem Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Prostřednictvím této žaloby se žalobce domáhá, aby soud a) určil, že opakovaný pokyn ÚP ČR v Poličce žalobci (naposledy 30. června), aby upřesnil místo přístřešku „podrobným nákresem do mapy, či jiným způsobem“, byl šikanou, tedy nezákonností; b) určil, že neakceptace výchozího bodu v Plavu i pěší cesty k obydlí, v němž mělo proběhnout šetření s dřívějším písemným souhlasem žalobce, úřednicí T. z ÚP v Českých Budějovicích, bylo neempatické i neopodstatněné, tedy nezákonností; c) určil, že nevydání osvědčení o stavu hmotné nouze a příjmu příspěvku na živobytí ÚP v Pardubicích žalobci v červenci 2015 bylo nezákonností; d) určil, že porušení povinnosti mlčenlivosti ÚP v Poličce (i v Českých Budějovicích) bylo také nezákonností. Z obsahu žaloby vyplývá, že se žalobce domáhá ochrany před nezákonným zásahem žalovaného, který spatřuje v jeho postupu ve věci žalobcovy žádosti o poskytnutí příspěvku na živobytí, a to především ve vztahu k formuláři, který byl žalobci žalovaným v návaznosti na jeho žádost zaslán. Žalobce je nespokojen s postupem žalovaného při vyřizování jeho žádosti o poskytnutí příspěvku na živobytí. Žalobou na ochranu před nezákonným zásahem či určení toho, že zásah byl nezákonný, se může dle ust. § 82 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále též „s. ř. s.“) domáhat každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo. Soudní řád správní zavedl ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu jako institut ochrany před nezákonným jednáním správního orgánu. Definici zásahu zákon neobsahuje, zásah vymezuje velmi široce a obecně. Přesná definice ani není možná, protože pod pojem zásahu spadá velké množství faktických činností správních orgánů, ke kterým jsou Pokračování - 2 - 10A 178/2015 různými zákony oprávněny. Jde o úkony neformální, pro které mohou a nemusí být stanovena pravidla. Samotný procesní institut žaloby proti nezákonnému zásahu, pokynu nebo donucení správního orgánu nemůže být vykládán jako jakási náhražka žaloby proti rozhodnutí správního orgánu a není proto ani v procesní dispozici účastníka řízení volit, kterou z těchto žalob bude pro sebe považovat za výhodnější a které řízení tedy bude iniciovat. Určujícím kritériem pro podání této žaloby totiž není jakási procesní taktika žalobce, nýbrž povaha napadeného úkonu. Přitom platí, že žaloba proti rozhodnutí správního orgánu má před žalobou proti nezákonnému zásahu přednost v tom smyslu, že lze-li se ochrany nebo nápravy domáhat jinými právními prostředky, je tak účastník řízení povinen učinit a teprve po vyčerpání těchto prostředků si zároveň otevírá procesní prostor pro případné podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu. Přímo žalovat nezákonný zásah je proto možno jen tehdy, pakliže ochrana jinými právními prostředky není možná. Vztah obou zmíněných žalobních typů tak lze označit za primát žaloby proti rozhodnutí, kdy sekundární možnost podání úspěšné žaloby proti nezákonnému zásahu nastupuje teprve tehdy, pokud žaloba proti rozhodnutí nepřipadá v úvahu, a to ani po zprocesnění zásahu jinými právními prostředky ve smyslu ustanovení § 85 s. ř. s. (srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 8. 2005, č. j. 2Aps 3/2004-42, dostupné na www.nssoud.cz) V daném případě žalobce brojí proti nezákonnému zásahu žalovaného, spočívajícím v jeho výzvě žalobci k vyplnění údajů potřebných pro určení, zda-li žalobce má nárok na poskytnutí příspěvku na živobytí. Z obsahu této žaloby dále vyplývá, že žalovaný vydal ve věci žádosti žalobce o poskytnutí příspěvku na živobytí rozhodnutí, a to dne 3. 6. 2015. Tato skutečnost je krajskému soudu známa rovněž z jiné věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 10A 127/2015, v níž se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 6. 2015 č.j. MPSV-UM/4932/15/9S-PDK, kterým bylo žalovaným rozhodnuto ve věci žádosti žalobce o příspěvek na živobytí. Jak již bylo krajským soudem uvedeno shora, proti nezákonnému zásahu správního orgánu se lze žalobou podle ust. § 82 s. ř. s. bránit pouze v případě, že se ochrany nebo nápravy není možné domáhat jinými právními prostředky. Soudní ochrana se tak uplatní pouze v případě, pokud právní řád neposkytuje jiné právní prostředky ochrany nebo nápravy. Žaloba na ochranu proti nezákonnému zásahu správního orgánu je ve vztahu k žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu a k žalobě proti rozhodnutí správního orgánu právním prostředkem subsidiárním. Pokud se lze domoci soudní ochrany v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu nebo v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu, neměla by žaloba na ochranu proti nezákonnému zásahu správního orgánu přicházet vůbec v úvahu. [L. Jemelka, M. Podhrázký, P. Vetešník, J. Zavřelová, D. Bohadlo, P. Šuránek.: Soudní řád správní. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, 727 s.] Poukázat lze rovněž na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 8. 2005 sp. zn. 2Aps 3/2004, v němž tento soud konstatoval: “[...] institut žaloby proti nezákonnému zásahu, pokynu nebo donucení správního orgánu nemůže být vykládán jako jakási náhražka žaloby proti rozhodnutí správního orgánu, a není proto ani v procesní dispozici účastníka řízení volit, kterou z těchto žalob bude pro sebe považovat za výhodnější, a které řízení tedy bude iniciovat. Určujícím kritériem pro podání této žaloby totiž není jakási procesní taktika žalobce, nýbrž povaha napadeného úkonu. Přitom platí, že žaloba proti rozhodnutí správního orgánu má před žalobou proti nezákonnému zásahu přednost v tom smyslu, že lze-li se ochrany nebo nápravy domáhat jinými právními prostředky, je tak účastník řízení povinen Pokračování - 3 - 10A 178/2015 učinit a teprve po vyčerpání těchto prostředků si zároveň otevírá procesní prostor pro případné podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu. Přímo žalovat nezákonný zásah je proto možno jen tehdy, pakliže ochrana jinými právními prostředky není možná. Vztah obou zmíněných žalobních typů tak lze označit za primát žaloby proti rozhodnutí, kdy sekundární možnost podání úspěšné žaloby proti nezákonnému zásahu nastupuje teprve tehdy, pokud žaloba proti rozhodnutí nepřipadá v úvahu, a to ani po „zprocesnění“ zásahu jinými právními prostředky ve smyslu ustanovení § 85 SŘS.” Na základě shora uvedených skutečností je zřejmé, že se žalobce měl možnost domáhat ochrany svých práv jinými právními prostředky, a to žalobou proti rozhodnutí správního orgánu. Z vlastní činnosti je soudu známo, že tuto možnost žalobce využil, když dne 9. 7. 2015 ke zdejšímu soudu podal žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 6. 2015 č.j. MPSV-UM/4932/15/9S-PDK, kterým bylo žalovaným rozhodnuto ve věci žádosti žalobce o příspěvek na živobytí. Žalobce tak má možnost domáhat se ochrany svých práv prostřednictvím žaloby proti rozhodnutí správního orgánu, k níž je žaloba na ochranu před nezákonným zásahem institutem subsidiárním, který lze využít až tehdy, pokud žalobce nebude mít možnost domáhat se ochrany svých práv prostřednictvím žaloby proti rozhodnutí správního orgánu. Žaloba na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného tudíž v dané věci vůbec nepřichází v úvahu a žalobce by se ochrany svých práv měl domáhat právě prostřednictvím žaloby proti rozhodnutí žalovaného, která je u krajského soudu vedena pod sp. zn. 10A 127/2015. Dle ust. § 85 s. ř. s. je žaloba nepřípustná tehdy, lze.li se ochrany nebo nápravy domáhat jinými právními prostředky. Za situace, kdy se žalobce domáhá ochrany svých práv žalobou na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu dle ust. § 82 a násl. s. ř. s., je nutno respektovat znění ust. § 85 s. ř. s., dle něhož je žaloba nepřípustná, lze-li se ochrany nebo nápravy domáhat jinými právními prostředky. Dle ust. § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh je podle tohoto zákona nepřípustný. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalobce může v dané věci domáhat ochrany svých práv jinými právními prostředky, a to žalobou proti rozhodnutí správního orgánu, je zřejmé, že se v daném případě jedná o nepřípustnou žalobu na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu ve smyslu ust. § 85 s. ř. s., která musí být na základě ust. § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. odmítnuta. Výrok o nákladech řízení se opírá dle ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.

Poučení

o opravném prostředku Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Pokračování - 4 - 10A 178/2015 Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 15. 10. 2015 Předsedkyně senátu JUDr. Marie Trnková v. r. Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka