10 A 81/2013

Rubrum

10A 81/2013 - 72 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Krybusové a soudkyň JUDr. Věry Balejové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci navrhovatele Mgr. F. Š., právně zast. advokátem, proti odpůrci Městu Trhové Sviny, se sídlem Žižkovo nám. 32, o návrhu na zrušení opatření obecné povahy územního plánu Trhové Sviny schváleného Zastupitelstvem města Trhové Sviny dne 28.6.2010 v části vymezení plochy a trasy navržené přeložky silnice II/156, t a k t o :

Výrok

Návrh na zrušení opatření obecné povahy, kterým se vydává územní plán Trhové Sviny schválený Zastupitelstvem města Trhové Sviny dne 28.6.2010 v části vymezení plochy a trasy navržené přeložky silnice II/156 ve stabilizované poloze (principiálně v údolí Svinenského potoka) v plošném a funkčním rozsahu projektové dokumentace zpracované Pragoprojektem České Budějovice (DSP, březen 2004, zak. č. 04-033-9-000) v úpravě odpovídající průtahovému úseku šířkové kategorie S 9.5/70 dle ČSN 73 6110 (zásadně vozovka šířky 8 m mezi obrubami doplněná chodníkem – převážně jednostranným – šířky 2 m), včetně navržené územní rezervy pro přeložku silnice II/156 (silniční obchvat severně zastavěného území města Trhové Sviny) v celé délce průtahu územím města, včetně navrženého koridoru v šířce 100 m (50 m od osy navržené trasy silnice) vycházejícího ze zpracovaného podélného profilu komunikace v daném terénu řešeného území, včetně zřízení úrovňových křižovatek včetně úpravy navazujících komunikacích, případně mimoúrovňového křížení komunikací pro pěší a cyklisty (podchodu) v rozsahu upřesněném v dalších stupních dokumentace záměru se z a m í t á. Odpůrci se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává. Pokračování - 2 - 10A 81/2013

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Návrhem doručeným dne 12.7.2013 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se navrhovatel domáhá zrušení opatření obecné povahy - územního plánu Trhové Sviny schváleného Zastupitelstvem města Trhové Sviny dne 28.6.2010 v části vymezení plochy a trasy navržené přeložky silnice II/156 ve stabilizované poloze (principálně v údolí Svinenského potoka) v plošném a funkčním rozsahu projektové dokumentace zpracované Pragoprojektem České Budějovice (DSP, březen 2004, zak. č. 04-033-9-000) v úpravě odpovídající průtahovému úseku šířkové kategorie S 9.5/70 dle ČSN 73 6110 (zásadně vozovka šířky 8 m mezi obrubami doplněná chodníkem – převážně jednostranným – šířky 2 m), včetně navržené územní rezervy pro přeložku silnice II/156 (silniční obchvat severně zastavěného území města Trhové Sviny) v celé délce průtahu územím města, včetně navrženého koridoru v šířce 100 m (50 m od osy navržené trasy silnice) vycházejícího ze zpracovaného podélného profilu komunikace v daném terénu řešeného území, včetně zřízení úrovňových křižovatek včetně úpravy navazujících komunikacích, případně mimoúrovňového křížení komunikací pro pěší a cyklisty (podchodu) v rozsahu upřesněném v dalších stupních dokumentace záměru.

2. Navrhovatel v návrhu na zrušení opatření obecné povahy především namítal, že napadené opatření obecné povahy nebylo vydáno zákonem stanoveným způsobem, především z důvodu procesních vad při jeho schvalování, nevypořádání všech námitek a připomínek uplatněných k územnímu plánu a s ohledem na porušení principu proporcionality. Navrhovatel tvrdil, že vydáním opatřením obecné povahy byl nezákonně zkrácen na svých právech, zejména na právu vlastnickém, na právu na ochranu zdraví a na právu na příznivé životní prostředí. Vyslovil obavu ohledně vzniku škod na svém majetku i ohrožení svého životního prostředí, životních podmínek a zdraví. Navrhovatel v prvé řadě zrekapituloval proces přijímání územního plánu. Zdůraznil, že o vydání územního plánu rozhodlo Zastupitelstvo města Trhové Sviny dne 28.6.2010 pod usnesením č. 40/2010. Vydaný územní plán nabyl účinnosti dne 14.7.2010. Pod bodem 3.1. navrhovatel tvrdil rozpor územního plánu s dokumentací SEA jako závazným podkladem územního plánování podle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. K tomu citoval, že je třeba zavrhnout variantu DK jako variantu 0, neboť neřeší všechny možné problémy. Varianta přeložky silnice II/156 nebyla náležitě projednána a zhodnocena. Vybraná varianta obchvatu města není v souladu se studií Pragoprojekt a.s. České Budějovice, která byla pořízena Jihočeským krajem. Pod bodem 3.2. navrhovatel specifikoval procesní pochybení pořizovatele územního plánu při jeho přijímání. Tvrdil, že veřejná vyhláška, kterou bylo oznámeno vystavení návrhu a zadání územního plánu a zahájeno jeho projednávání, byla vystavena na úřední desce městského úřadu, nebyla však zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup, stejně jako vyhláška, kterou byl oznámen termín konání veřejného projednání konceptu územního plánu i dokumentace SEA. Veřejné projednávání konceptu územního plánu a dokumentace SEA se konalo dne 25.2.2009 v termínu, kdy ještě mohly být vznášeny námitky a připomínky ke konceptu územního plánu a dokumentaci SEA. Z toho vyplývá, že koncept územního plánu ani dokumentace SEA nebyly řádně projednány dotčenými orgány státní správy ani veřejností a vlastníky pozemků a staveb dotčených návrhem. Navíc bylo oznámení o konání veřejného projednání konceptu některým vlastníkům zasláno opakovaně přímo, což není způsob Pokračování - 3 - 10A 81/2013 souladný s § 48 odst. 2 stavebního zákona a tento postup odpůrce zakládá nerovnost postavení některých účastníků řízení. Pořizovatel územního plánu pochybil, neboť po vydání územního plánu neprodleně neoznámil jeho vydání Krajskému úřadu Jihočeského kraje ani dotčeným orgánům. Pochybení odpůrce při přijímání a schvalování územního plánu přiznal i Krajský úřad Jihočeského kraje, odbor regionálního rozvoje územního plánování stavebního řádu a investic, oddělení územního plánování ve svém sdělení k podnětu občanského sdružení Svinenský zvon. Navrhovatel vznesl výhrady ke skutečnosti, že pořizovatel neinformoval v souladu s § 164 stavebního zákona dotčené orgány o datu vydání a nabytí účinnosti územního plánu a o skutečnosti, kde je do územního plánu možné nahlédnout, resp. toto vyrozumění není součástí spisu. Dále vznesl výhrady k tomu, že účinný územní plán byl předán krajskému úřadu více než měsíc poté, co nabyl účinnosti. Podle názoru navrhovatele byl porušen i postup při zpracování konceptu územního plánu, tak jak je stanoven § 47 a § 48 stavebního zákona. Byl pořízen návrh územního plánu, který nerespektoval výsledek projednání konceptu územního plánu, neboť řada dotčených občanů města podala ke konceptu územního plánu své připomínky a námitky a tyto nebyly řádně vypořádány a zapracovány do návrhu územního plánu. Do návrhu územního plánu nebyly zapracovány ani připomínky a stanoviska dotčených orgánů státní správy. Proces veřejného projednání konceptu územního plánu neproběhl v souladu s ustanovením stavebního zákona. Tato pochybení pořizovatele územního plánu mají vliv na zákonnost celého procesu schvalování a přijímání územního plánu. Rovněž neproběhlo v důsledku procesních pochybení řádné posouzení vlivů územního plánu na ekosystémy a chráněné živočichy žijící při meandrech Svinenského potoka.

3. Pod bodem IV. navrhovatel poukázal na rozpor postupu pořizovatele územního plánu se zásadami územního plánování. V době vydání územního plánu sice nebyly zásady územního rozvoje Jihočeského kraje přijaty, nicméně probíhal proces jejich přijímání. Proto je měl pořizovatel územního plánu již respektovat, případně uvést následně do souladu schválený územní plán s vydanými zásadami územního rozvoje Jihočeského kraje. Krajský úřad Jihočeského kraje, odbor regionálního rozvoje, územního plánování stavebního řádu a investic, oddělení územního plánování podal k návrhu připomínku, která se týkala územní rezervy pro severní obchvat Trhových Svinů. Pořizovatel připomínce nevyhověl s odůvodněním, že do návrhu územního plánu byla zařazena varianta koridoru BD dlouhá severního obchvatu města Trhové Sviny, která byla vyhodnocena v rámci vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí – SEA jako nejvhodnější, ZÚR navíc nebyly dosud vydány. Pod bodem V. je zmiňován protiprávní zásah do práva navrhovatele na zdraví a příznivé životní prostředků v důsledku hlukových, prachových a plynných emisí z plánované pozemní komunikace a nevypořádání námitek navrhovatele v procesu přijímání územního plánu. Navrhovatel tvrdil, že nevyhověním jeho námitkám, resp. formálním odůvodněním zamítnutí těchto námitek došlo k přímému ohrožení jeho práva na zdraví a zdravé životní prostředí, ale i jeho práva na spravedlivý proces. Jeho námitky nebyly vypořádány řádně. Pouhý odkaz na vypracovanou dokumentaci SEA, popř. na skutečnost, že studii vypracovanou společností Pragoprojekt a.s. České Budějovice nezadával pořizovatel územního plánu je neurčitý a nepřezkoumatelný, navíc se meritorně nevypořádává obsah zmiňované studie a nevyjadřuje se tak k posouzení tzv. severní varianty obchvatu města Trhové Sviny. Tím také porušil odpůrce ustanovení § 172 odst. 5 správního řádu. V daném případě nebylo vydáno samostatné rozhodnutí o námitkách občanů města Trhové Sviny a tím i navrhovatele a o těchto námitkách bylo rozhodnuto pouze společně s vydáním územního plánu vydáním jednoho společného usnesení Zastupitelstva města Trhové Sviny. Toto pochybení je zásadní a má za následek nezákonnost územního plánu. Z odůvodnění vypořádání námitek v územním plánu není seznatelné, proč správní orgán považuje námitky Pokračování - 4 - 10A 81/2013 navrhovatele za liché, mylné nebo vyvrácené, proč považuje skutečnosti jím uváděné za nerozhodné, nesprávné nebo jinými řádně provedenými důkazy vyvrácené.

4. Navrhovatel zastává názor, že záměr výstavby přeložky silnice II/156 je nepřiměřený vzhledem k existenci tzv. severní varianty obchvatu, která je vedena mimo sídelní místa. Zmiňovaným zásahem dojde k závažnému zásahu do krajinného rázu, který je součástí práva navrhovatele na příznivé životní prostředí. Toto porušení rovněž navrhovatel opírá o skutečnost, že navrhovaná stavba přeložky je vedena ve směru České Budějovice – Nové Hrady územím památkové zóny a unikátním krajinotvorným přírodním prostředím vodních technických staveb při Svinenském potoce. Výstavbou záměru bude nenávratně porušen ekosystém lužin při meandrech Svinenského potoka. Tam se nalézají celoročně chráněné a ohrožené druhy ryb, raků, obojživelníků a další druhy plazů a savců. Výstavbou přeložky dojde k zásahu do biokoridoru a chráněných částí dle zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. I přes skutečnost, že Městský úřad Trhové Sviny vydal dne 30.12.2002 pod č.j. Výst. 1807/00/958-F/Ja územní rozhodnutí na stavbu přeložky silnice II/156, je nutné zabývat se zákonností části územního plánu, týkající se zamýšlené stavby, a to ze všech hledisek. Vydané územní rozhodnutí stanoví, že součástí stavby bude vybudování opěrných zdí na nábřeží Svinenského potoka. Městský úřad Trhové Sviny již neuvádí, jakými opatřeními mají být podmínky územního rozhodnutí dosaženy. Námitky navrhovatele nebyly náležitě vypořádány. Tento postup vede k nepřezkoumatelnosti a nesrozumitelnosti vydaného opatření obecné povahy. Zásah do práva navrhovatele na ochranu zdraví na příznivé životní prostředí a ochranu vlastnictví je zřejmý i z odstupových vzdáleností nemovitostí navrhovatele od plánovaného silničního obchvatu. Vzdálenost pozemku par.č. 154, na němž je umístěn rodinný dům navrhovatele je od plánovaného silničního obchvatu cca 100 m. Pozemek č. 2279 leží pod přeložkou, jež je součástí napadeného územního plánu, včetně garáží na něm umístěné. Jako pochybení navrhovatel označil postup odpůrce, kdy v územním plánu nebylo provedeno srovnání jednotlivých variant obchvatu města z hlediska finančních nákladů. Bod VI. návrh navrhovatele neobsahuje. Pod bodem VII. navrhovatel poukázal na rozpor zásahu do práv navrhovatelů se zásadou proporcionality. K tomu odkázal na dopis hejtmana Jihočeského kraje ze dne 22.6.2009, který zpochybnil obhajitelnost záměru právě z hlediska proporcionality a ekonomického hlediska. Přijetím opatření obecné povahy podle názoru navrhovatele byla porušena zásada proporcionality. Povinností Zastupitelstva města Trhové Sviny bylo vážit zásah do vlastnického práva navrhovatele, přičemž cíl, tedy řešení dopravní situace, bylo lze řešit i jinými způsoby než vybudováním přeložky silnice II/156. K tomu navrhovatel poukázal na závěry Ústavního soudu vyslovené v jeho nálezech, z nichž v návrhu citoval. Především zdůraznil, že musí existovat rozumný vztah proporcionality mezi použitými prostředky a sledovanými cíli. Jinak by se jednalo o bezúčelnost a nepřiměřenost daného omezení a zásah do základních práv a svobod. Takový rozpor s ústavním pořádkem v daném případě nastal. Ze všech těchto důvodů navrhovatel považuje svůj návrh na zrušení výše označené části opatření obecné povahy za opodstatněný.

II. Stručné shrnutí vyjádření odpůrce

5. Odpůrce navrhl zamítnutí návrhu. Na základě návrhu navrhovatele na zrušení opatření obecné povahy – územního plánu Trhové Sviny schváleného Zastupitelstvem města Trhové Sviny dne 28.6.2010 v části vymezení plochy a trasy navržené přeložky silnice II/156 odpůrce popsal postup při pořízení územního plánu Trhové Sviny. Připomněl, že navrhovatel Pokračování - 5 - 10A 81/2013 se obrátil i na Krajský úřad Jihočeského kraje s podnětem provedení přezkumného řízení předmětného územního plánu. Krajský úřad Jihočeského kraje dne 20.10.2011 pod č.j. KUJCK 22499/2011 OREG/5 po prostudování a zhodnocení kompletní spisové dokumentace (zadání, koncept, návrh) územního plánu Trhové Sviny konstatoval, že neshledal důvod k zahájení přezkumného řízení a vydaný územní plán Trhové Sviny zůstává i nadále v platnosti beze změny.

6. Odpůrce zároveň k trase přeložky silnice II/156 (kolem vodního toku Svinenského potoka) zdůraznil, že byla převzata z původního územního plánu Trhové Sviny, který platil až do vydání současného územního plánu. Na tuto stavbu bylo současně vydáno příslušným stavebním úřadem územní rozhodnutí dne 30.12.2002 č.j. Výst. 1807/00/958-F/Ja, které nabylo právní moci dne 30.1.2003. Územní rozhodnutí je platné, neboť byla pravomocně povolena a realizována dílčí část stavby (chodník), kde investorem bylo město Trhové Sviny. Dále byl popsán postup při zpracování projektové dokumentace a řešení trasy přeložky Ing. arch. U. a Ing. arch. K.. Odpůrce zdůraznil, že přeložka byla navržena tak, aby konflikt se vzrostlou zelení byl co nejmenší. K navrženému koridoru územní rezervy pro dopravní strukturu „severní obchvat silnice II/156“ odpůrce uvedl, že pro budoucí dopravní význam silnice II/156 měl zásadní význam v době pořizování a zpracování územního plánu záměr připravovaný společně s Jihočeským krajem a spolkovou zemí Dolní Rakousko; tím bylo vybudování nové silnice z Nových Hradů na nově navržený hraniční přechod Vyšné/Höhenberg jako součást silničního spojení dolnorakouského správního centra St. Pölten, dálnice A1 a celého území Vitorazska s Novohradskem a Trhosvinenskem, ale především s Českými Budějovicemi, a to jak do/z města, tak i prostřednictvím budoucí dálnice D3, resp. silnice I/20. S tím uvažuje dopravní návrh územního plánu Trhové Sviny, kde jsou vytvářeny podmínky pro rostoucí dopravní význam silnice II/156, který by měl být nadprůměrný. Odpůrce popsal postup při volbě nejvhodnější varianty, za kterou byla označena BD, která je sice nejdelší, ale je vedena v trase s nejmenšími možnými negativními vlivy. Ta byla rozdělena na variantu BD 1 a BD 2 a hodnocena ve vyhledávací studii, kterou zadal Jihočeský kraj firmě Pragoprojekt a.s. V porovnání s jinými variantami na základě multikriteriální metody byla hodnocena jako nejvhodnější, a zároveň byla posouzena SEA na tuto variantu. Studie od firmy Pragoprojekt se stala podkladem pro doporučení výběru varianty severního obchvatu. Posouzení vlivu územního plánu Trhové Sviny na životní prostředí – SEA zpracoval jako autorizovaná osoba Ing. arch. S. K..

7. K námitkám a připomínkám podaným navrhovatelem v průběhu projednávání územního plánu odpůrce sdělil, že byly řádně vyhodnoceny a s pokyny na zapracování byly předány zpracovateli územního plánu Ing. arch. U.. Projednané zadání územního plánu bylo schváleno Zastupitelstvem města Trhové Sviny dne 3.3.2008. Rovněž se tak stalo v rámci procesu posuzování a vyhodnocení konceptu územního plánu, kdy koncept územního plánu a pokyny pro zpracování návrhů územního plánu Trhové Sviny byly schváleny Zastupitelstvem města Trhové Sviny dne 4.5.2009. I v průběhu projednávání návrhu územního plánu Trhové Sviny podal námitku navrhovatel samostatně jako občan, námitky byly řádně vyhodnoceny a odůvodněny a územní plán, jehož součástí odůvodnění bylo i rozhodnutí o námitkách a po vyhodnocení připomínek byl schválen Zastupitelstvem města Trhové Sviny dne 28.6.2010.

8. Odpůrce se ve svém vyjádření i jednotlivě vyjadřoval ke konkrétním námitkám navrhovatele, k nimž zdůraznil, že opatření obecné povahy bylo vydáno zákonem stanoveným způsobem a dle platných právních předpisů. To potvrdil i krajský úřad, který neshledal důvod pro vedení přezkumného řízení. Územní plán Trhové Sviny nebyl vydán v rozporu s dokumentací SEA. V konceptu územního plánu byly řešeny a procesu SEA posuzovány Pokračování - 6 - 10A 81/2013 celkem čtyři varianty přeložky (severního obchvatu) silnice II/156 (varianty BK, BD, DD a DK). Orientační multikriteriální metodou poznání byl vynesen závěr, že jako nejvhodnější lze doporučit variantu BD, která je sice nejdelší, ale je vedena v trase s nejmenšími možnými negativními vlivy. Tato varianta byla zapracována do územního plánu Trhové Sviny a byla nejlépe vyhodnocena i v procesu SEA. Odpůrce zdůraznil, že trasa přeložky silnice II/156 byla převzata z původního územního plánu sídelního útvaru Trhové Sviny. Rovněž zdůraznil, že na stavbu přeložky silnice II/156 bylo vydáno územní rozhodnutí, které nabylo právní moci 30.1.2003. Námitky ze strany navrhovatele vůči stavbě přeložky II/156 byly řešeny a vypořádány před pořizováním územního plánu již v rámci územního řízení vedeného příslušným stavebním úřadem.

9. Odpůrce zdůraznil, že územní plán Trhové Sviny není ani v rozporu se schválenou územně plánovací dokumentací – zásadami územního rozvoje Jihočeského kraje, která byla vydána dne 13.9.2011, neboť tato dokumentace „severní obchvat ve variantě BD“ a „přeložku II/156“ neřeší. Odpůrce odmítl pochybení při procesu zveřejňování vyhlášek v souvislosti s projednáváním konceptu a návrhu zadání územního plánu způsobem umožňujícím dálkový přístup. Veřejné vyhlášky o vystavení návrhu zadání územního plánu, jakož i veřejná vyhláška obsahující oznámení o veřejném projednávání konceptu územního plánu Trhové Sviny byly zveřejněny způsobem umožňujícím dálkový přístup na elektronické úřední desce na adrese www.tsviny.cz. Důkazní fotokopie či sken obrazu elektronické úřední desky byl pořízen a je součástí spisové dokumentace. Koncept územního plánu a SEA byly řádně projednány podle platné legislativy na veřejném zasedání dne 25.2.2009 v Městském kulturním středisku v Trhových Svinech. Všichni účastníci řízení, veřejnost, dotčené orgány, sousední obce mohli uplatňovat své námitky, připomínky, stanoviska a požadavky a veřejného projednání dne 25.2.2009 se zúčastnil i navrhovatel osobně. Tvrzení, že koncept a SEA nebyly projednány s vlastníky pozemků a staveb se proto nezakládá na pravdě. K námitce navrhovatele, že některým vlastníkům, případně organizacím, bylo oznámení o konání veřejného projednání konceptu zasláno do vlastních rukou odpůrce uvedl, že jednalo se o nadbytečný úkon ze strany pořizovatele územního plánu, který v dobré víře a snaze kontaktoval dotčené subjekty. Nejedná se však o takové pochybení, které by mělo vliv na zákonnost procesu. K opožděnému předání vydaného a účinného územního plánu Trhové Sviny krajskému úřadu odpůrce sdělil, že bylo zapříčiněno zpožděním při tisku dalších pare územního plánu ze strany zpracovatele územního plánu Ing. arch. U.. Odmítnuto bylo tvrzení navrhovatele, že do dnešního dne odpůrce neinformoval dotčené orgány o vydání a nabytí účinnosti územního plánu. Pořizovatel územního plánu totiž oznámil informaci o vydané územně plánovací dokumentaci obcí ve správním obvodu Trhové Sviny hromadně v dokumentu ze dne 29.9.2010 č.j. Výst. 28622/10/Roj. Odpůrce odmítl námitku navrhovatele ohledně rozhodnutí o námitkách, které neobsahuje odůvodnění, neboť součástí odůvodnění územního plánu je rozhodnutí o námitkách, včetně řádného odůvodnění. O námitkách sice nebylo rozhodnuto samostatným usnesením zastupitelstva, avšak zastupitelé měli odůvodnění územního plánu i rozhodnutí o námitkách k dispozici, měli možnost se s ním seznámit a formální pochybení při formě hlasování nemělo vliv na zákonnost rozhodnutí, a nemohlo mít dopad do práv účastníků řízení. Odpůrce uvedl, že i požadavek proporcionálního vztahu mezi veřejným zájmem na zlepšení dopravní obslužnosti a ochrany historicky cenného centra města a soukromým zájmem vlastníka pozemků zahrnutých do trasy přeložky silnice II/156 byl naplněn. Ani ochranu životního prostředí nelze absolutizovat a v daném případě byla nalezena rovnováha mezi ochranou životního prostředí a jinými společenskými zájmy. Navíc dle studie zvolená varianta přeložky komunikace II/156 je nejvíce připravenou variantou a finančně nejméně náročnou, na kterou bylo vydáno pravomocné územní rozhodnutí, a proto je Pokračování - 7 - 10A 81/2013 i jedinou v blízkém časovém horizontu realizovatelnou možností řešení dopravní situace. Pro stavbu přeložky bylo zajištěno přibližně 75 % pozemků potřebných k výstavbě.

III. Replika navrhovatele

10. Navrhovatel k vyjádření odpůrce uvedl, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Upřesnil, že přezkum územního plánu krajským soudem nebyl uzavřen rozhodnutím, ale sdělením. Navíc se správní orgán nezabýval v případě posuzování důvodů pro zahájení přezkumného řízení případným porušením zásady proporcionality, což je ve výlučné kompetenci soudu. Územní rozhodnutí bylo vydáno na základě stanovisek a vyjádření dotčených orgánů státní správy, které byly vydány v rozporu se zásadou materiální pravdy. Platnost územního rozhodnutí je opakovaně účelově prodlužována. Po dobu prodlužované platnosti nepodal odpůrce žádost o vydání stavebního povolení na samotnou stavbu pozemní komunikace. Rovněž nejsou vypořádány vlastnické vztahy k pozemkům pod plánovanou přeložkou komunikace. Je pomíjena skutečnost, že veškerá doprava ve směru na Borovany a Olešnici by se v případě vybudování přeložky nivou Svinenského potoka musela vrátit z této přeložky na náměstí a teprve pak pokračovat ve výše uvedeném směru. Navrhovatel uvedl k tzv. „Kolínů mlýnu“, který zakoupil pan K., že mu Zastupitelstvo města i Rada města Trhové Sviny potvrdily možnost podnikání v tomto objektu. Následně mu byly stavební práce zakázány. Pan K. nabídl objekt městu opakovaně ke koupi, tato nabídka byla odmítnuta. Podle názoru navrhovatele přeložka silnice II/156 silně poruší ekosystémy na území lužin při meandrech Svinenského potoka, přičemž niva je zároveň zátopovým územím.

11. Územní plán se nedostatečně vypořádal s námitkami a připomínkami nejen navrhovatele. Toto vypořádání bylo provedeno jednoslovným vyjádřením, nevyhovuje se. Tímto postupem byla porušena povinnost zjistit stav věci, aby o něm nebyly důvodné pochybnosti. Pokud bylo na námitky reagováno, dělo se tak kuse a nepravdivě. Kupříkladu ve vztahu k ohroženým druhům živočichů ve Svinenském potoce a přilehlé nivě bylo reagováno nedostatečně, ačkoliv ze stanoviska Ministerstva životního prostředí ze dne 26.6.2008 je zřejmé, že ve věci mělo proběhnout posouzení vlivu na životní prostředí tzv. EIA. Územní plán nepracoval s podklady, které byly platné v době vydání územního povolení na stavbu přeložky silnice II/156. Navíc územní plán, z něhož toto územní rozhodnutí vycházelo, byl k nahlédnutí naposledy v roce 1997. Poté, již nikdy ani na žádost navrhovatele poskytnut k nahlédnutí nebyl, nebyl ani v archivu nadřízené složky. Předchozí územně plánovací dokumentace nebyla součástí správního spisu v územním řízení. Navrhovatel setrval na tom, že územní plán nebyl řádně a včas vyvěšen na kamenné úřední desce městského úřadu v souladu s § 173 odst. 1 správního řádu. Navrhovatel přiložil hlukovou a emisní studii, vypracovanou Ing. L. Z.. Z ní je zřejmé, že po výstavbě přeložky budou domy v Trocnovské ulici zasaženy hlukem o hodnotě 70 dB, což je extrémní hodnota škodící lidskému zdraví. V dalším úseku bude hluk v hodnotě 65 dB. Takový zásah do navrhovatelova práva na zdraví a životní prostředí je nepřiměřený (neproporcionální). Navrhovatel proto setrval na tom, aby jeho návrhu na zrušení opatření obecné povahy, v části konkrétně specifikované v původním návrhu, soud vyhověl. Pokračování - 8 - 10A 81/2013 IV. Podmínky řízení

12. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda jsou splněny podmínky řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy ve smyslu ustanovení § 101a a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále s.ř.s.). Podle § 101a odst. 1 návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části je oprávněn podat ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech opatřením obecné povahy, vydaným správním orgánem, zkrácen. Pokud je podle zákona současně oprávněn ve věci, ve které bylo opatřením obecné povahy užito, podat ve správním soudnictví žalobu, nebo jiný návrh, může navrhnout zrušení opatření obecné povahy jen společně s takovým návrhem. Podle odstavce 3 odpůrcem je ten, kdo vydal opatření obecné povahy, jehož zrušení nebo zrušení jeho části bylo navrhováno. Podle § 101b odst. 1 návrh lze podat do tří let ode dne, kdy návrhem napadené opatření obecné povahy nabylo účinnosti. Zmeškání lhůty pro podání návrhu nelze prominout. Podle odstavce druhého téhož ustanovení návrh kromě obecných náležitostí podání (§ 37 odst. 2 a 3) musí obsahovat návrhové body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje navrhovatel opatření obecné povahy nebo jeho část za nezákonné. Obsahuje-li návrh tyto náležitosti, nelze již v dalším řízení návrh rozšiřovat na dosud nenapadené části opatření obecné povahy nebo jej rozšiřovat o další návrhové body. Navrhovatel může kdykoliv za řízení návrhové body omezit. Podle odstavce třetího při přezkoumání opatření obecné povahy vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání opatření obecné povahy.

13. Ve smyslu citované platné právní úpravy se soud proto zabýval existencí opatření obecné povahy, zachování lhůty pro podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy a aktivní žalobní legitimací navrhovatele. Soud zjistil, že navrhovatel podal návrh na zrušení části opatření obecné povahy, o jehož vydání rozhodlo Zastupitelstvo města Trhové Sviny dne 28.6.2010 pod č. usnesením 40/2010, které bylo dne 29.6.2010 oznámeno veřejnou vyhláškou, včetně uvedení stručného obsahu a místa, kde a kdy je možné se s vydaným územním plánem seznámit. Úřední vyhláška byla vyvěšena v době od 29.6.2010 do 15.7.2010 a zveřejněna způsobem umožňující dálkový přístup dne 29.6.2010. Vydaný územní plán nabyl účinnosti dne 14.7.2010. Návrh na zrušení části opatření obecné povahy podal navrhovatel Krajskému soudu v Českých Budějovicích dne 12.7.2013. Z citovaného vyplývá splnění podmínky existence opatření obecné povahy, jakož i dodržení tříleté lhůty pro podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy. Aktivně legitimovaným k podání návrhu na zrušení části opatření obecné povahy je dle výše citované platné právní úpravy ten, kdo tvrdí, že byl zkrácen na svých právech vydaným opatřením obecné povahy. Aktivní legitimace se proto zakládá již pouhým tvrzením na dotčení na jeho právu. Navrhovatel doložil, že je vlastníkem nemovitostí dotčených vydaným územním plánem, a to pozemku par.č. st. 2279, druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří o výměře 69 m2 a budovy bez čísla popisného nebo evidenčního, stojící na pozemku par.č. 2279, způsobem využití garáž, a to listem vlastnictví č. 1466 vedeným pro obec a k.ú. Trhové Sviny Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště České Budějovice. Navrhovatel byl proto aktivně legitimován k podání návrhu na zrušení konkrétně uvedené části územního plánu. Soud proto shledal, že navrhovatel splňuje podmínky aktivní žalobní legitimace. Pokračování - 9 - 10A 81/2013 V. Posouzení důvodnosti návrhu

14. Vzhledem k tomu, že byly splněny procesní podmínky řízení, soud přistoupil k meritornímu projednání návrhu navrhovatele. Řízení je ovládáno dispoziční zásadou, přičemž při přezkoumání opatření obecné povahy soud vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání opatření obecné povahy. Soud proto postupoval podle navrhovatelem uplatněných návrhových bodů. Měl k dispozici správní spisy, které odpůrce k výzvě soudu zaslal.

15. Ze správního spisu a předložených podkladů vyplývá, že město Trhové Sviny rozhodlo o pořízení územního plánu usnesením Zastupitelstva města Trhové Sviny č. 79 dne 26.2.2007. Pořizovatelem územního plánu byl dle ustanovení § 6 odst. 1 zákona č. 183/1996 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon) Městský úřad Trhové Sviny, odbor výstavby, kulturních památek a územního plánování. Projektantem byl projekční atelier Ing. arch. Z. U.. Oznámení o vystavení návrhu zadání územního plánu, včetně zahájení jeho projednávání bylo vyvěšeno veřejnou vyhláškou na úřední desce v termínu od 8.10.2007 do 8.11.2007. Ve spise není založen doklad o doručení veřejné vyhlášky způsobem umožňujícím dálkový přístup. V průběhu projednávání návrhu zadání územního plánu Trhové Sviny byly podány námitky, připomínky, požadavky a stanoviska ze strany veřejnosti, dotčených orgánů a dalších, které byly vyhodnoceny a s pokyny na zpracování předány zpracovateli územního plánu. Projednané zadání územního plánu bylo schváleno Zastupitelstvem města Trhové Sviny usnesením č. 3/2008 ze dne 3.3.2008. Odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví, Krajského úřadu Jihočeského kraje České Budějovice, jako dotčený orgán, uplatnil požadavek na zpracování komplexního vyhodnocení vlivu územního plánu Trhové Sviny na životní prostředí – zpracování SEA. To bylo zadáno na základě výběrového řízení společnosti Ing. arch. S. K.. Jako podklad pro zpracování konceptu územního plánu sloužila i vyhledávací studie obchvatu silnice II/156 Trhové Sviny, která byla pořízena Krajským úřadem Jihočeského kraje jako vlastníkem komunikace II/156. Obsahovala šest variant obchvatu (A, B, C, D, BD 1 a BD 2).

16. Koncept územního plánu Trhové Sviny byl vystaven k veřejnému nahlédnutí od 7.1.2009 do 26.2.2009. Veřejné projednání konceptu územního plánu bylo oznámeno dne 7.1.2009 veřejnou vyhláškou, která byla vyvěšena na úřední desce Městského úřadu Trhové Sviny a na elektronické úřední desce na adrese www.tsviny.cz. Oznámení bylo zasláno jednotlivě dotčeným orgánům, a nad rámec požadavků zákona i některým vlastníkům staveb a technické infrastruktury a některým organizacím. Oznámení obsahovalo informaci, kdy a v jaké lhůtě je možné se s konceptem územního plánu a dokumentací SEA seznámit. Veřejné projednání konceptu územního plánu a dokumentace SEA se konalo dne 25.2.2009. Ve spise je založen záznam o průběhu veřejného projednání, konceptu územního plánu, včetně prezenční listiny a uplatněnými námitkami a připomínkami. Stanovisko krajského úřadu jako nadřízeného orgánu územního plánování bylo vydáno ke konceptu územního plánu dne 1.4.2004 pod č.j. KUJCK 7391/2009 OREG/3. Stanovisko SEA bylo vydáno dne 6.4.2009 pod č.j. 33157/2007/OZZL/3/Sf. Vyjádření bylo vydáno i Radou obcí pro udržitelný rozvoj území správního obvodu ORP Trhové Sviny dne 20.4.2009. Pořizovatel územního plánu zpracoval na základě výsledku projednání konceptu územního plánu pokyny pro zpracování návrhu územního plánu Trhové Sviny. Koncept územního plánu a pokyny pro zpracování územního plánu Trhové Sviny byly schváleny usnesením Zastupitelstva města Trhové Sviny Pokračování - 10 - 10A 81/2013 č. 21/2009 ze dne 4.5.2009 (ve fázi projednávání konceptu územního plánu podal své námitky i navrhovatel).

17. Vypracovaný návrh územního plánu byl projednán a dohodnut s dotčenými orgány i sousedními obcemi. Z jednání byl sepsán zápis, který je spolu s uplatněnými stanovisky dotčených orgánů založen ve spise. K uplatněným připomínkám dotčených orgánů bylo vyhověno a návrh územního plánu byl na podkladě připomínek upraven. Dne 5.3.2010 bylo pod č.j. KUJCK 6236/2010 OREG/2 vypracováno stanovisko nadřízeného orgánu územního plánování k návrhu územního plánu. Na základě upozornění krajského úřadu jako nadřízeného orgánu byly dílčí nedostatky zjištěné nadřízeným orgánem ve spolupráci s projektantem odstraněny. Zahájení řízení o vydání územního plánu bylo veřejnosti oznámeno veřejnou vyhláškou ze dne 6.4.2010, a současně bylo sděleno, kde a kdy je vystaven návrh územního plánu k veřejnému nahlédnutí. Veřejné projednání bylo svoláno na den 31.5.2010. Veřejná vyhláška byla vyvěšena na úřední desce Města Trhové Sviny ode dne 7.4.2010 do 31.5.2010. Oznámení o konání veřejného projednání bylo zveřejněno i způsobem umožňujícím dálkový přístup. K návrhu územního plánu podal námitky i navrhovatel samostatně jako občan a současně samostatným podáním jako zmocněný zástupce veřejnosti. Z veřejného projednání byl sepsán záznam, který je s prezenční listinou i připomínkami a námitkami založen ve spise. Veřejného projednání návrhu územního plánu se zúčastnili i zástupci sdružení Svinenský zvon o.s. Pořizovatel územního plánu vyhodnotil výsledky projednání a připravil návrh rozhodnutí o námitkách a vyhodnocení uplatněných připomínek. Na základě veřejného projednávání nedošlo k podstatné úpravě návrhu, a proto nebylo nutné veřejné projednání opakovat, a bylo možné přistoupit k vydání územního plánu. O vydání územního plánu rozhodlo Zastupitelstvo města Trhové Sviny usnesením č. 40/2010 dne 28.6.2010. Vydání územního plánu bylo oznámeno veřejnou vyhláškou ze dne 29.6.2010, kde bylo uvedeno, že byl vydán územní plán a jeho stručný obsah, místo kdy a kde je možné se s vydaným územním plánem seznámit. Veřejná vyhláška byla vyvěšena na úřední desce od 29.6.2010 do 15.7. 2010 a zveřejněna způsobem umožňující dálkový přístup dne 29.6.2010. Vydaný územní plán nabyl účinnosti dne 14.7.2010.

18. Před konkrétním posouzením důvodnosti uplatněných námitek navrhovatele soud považuje za vhodné uvést, do jaké míry je správní soud oprávněn územní plán vydaný formou opatření obecné povahy věcně přezkoumávat. Zpracování územně plánovací dokumentace patří do samostatné působnosti obce, což vyplývá z § 5 odst. 1 a 2 stavebního zákona a je ve své podstatě výsledkem politického rozhodnutí municipality. Oprávnění obce je omezeno pouze zákonem stanovenými podmínkami a omezeními, které vyplývají ze samotného ústavního pořádku. To vyplývá i z judikatury Nejvyššího správního soudu, kupříkladu rozsudku sp.zn. 2Ao 4/2008, sp.zn. 2Ao 3/2007. V těchto rozsudcích Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že „v případě územního plánování jde vždy o vyvážení zájmů vlastníků dotčených pozemků s ohledem na veřejný zájem, který je v nejširším slova smyslu zájem na harmonickém využití území. Tato harmonie může mít nesčíslně podob, a ve své podstatě nebude volba konkrétní podoby využití určitého území výsledkem ničeho jiného než určité politické procedury v podobě schvalování územního plánu, v níž je vůle politické jednotky, která o něm rozhoduje, tedy ve své podstatě obce rozhodující svými orgány, omezena, a to nikoliv nevýznamně, požadavkem nevybočení z určitých věcných mantinelů daných zákonnými pravidly územního plánování. Uvnitř těchto mantinelů však zůstává vcelku široký prostor pro autonomní rozhodování příslušné politické jednotky. Jinak řečeno – není úkolem soudu stanovovat, jakým způsobem má být určité území využito; jeho úkolem je sledovat, zda příslušná politická jednotka (obec) se při tvorbě územního plánu pohybovala ve shora popsaných mantinelech. Bylo-li tomu tak, je každá varianta využití území, která se takto vejde Pokračování - 11 - 10A 81/2013 do mantinelů územního plánování akceptovatelná, a soud není oprávněn politické jednotce vnucovat variantu jinou. Soud brání jednotlivce (a tím zprostředkovaně celé politické společenství) před excesy v územním plánování a nedodržením zákonných mantinelů, však není jeho úkolem sám územní plány dotvářet. V reálném životě totiž vždy existuje značná variabilita možných situací, a je vždy věcí příslušných právních orgánů, aby velmi citlivě vážily, do jaké míry jsou tyto námitky důvodné a naopak, kdy se jedná toliko o námitky spíše obstrukční povahy . . .“ Z toho vyplývá, že správní soud není oprávněn posuzovat vhodnost funkčního využití té které lokality, kromě splnění kompetenčních a procedurálních požadavků. Správní soud je povolán zhodnotit, zda mezi navrhovaným využitím území neexistuje i při formálním dodržení veškerých požadavků hmotného práva zjevný nepoměr, který nelze odůvodnit ani veřejným zájmem, ani na využití území obce v souladu s požadavky uvedenými v § 18 stavebního zákona.

19. Navrhovatel v prvé řadě namítal, že napadené opatření obecné povahy nebylo vydáno zákonem stanoveným způsobem, a to především z důvodu řady procesních vad v procesu schvalování, nevypořádání všech námitek a připomínek uplatněných k územnímu plánu a dále též s ohledem na porušení principu proporcionality. Navrhovatel tvrdil, že byl vydáním opatření obecné povahy nezákonně zkrácen na svém vlastnickém právu, jakož i na právu na ochranu zdraví a příznivé životní prostředí. Tyto námitky formulované pod bodem I. návrhu jsou formulovány pouze obecně a jsou rozvedeny v dalších částech návrhu navrhovatele označeným III. pochybení při procesu přijímání územního plánu městem Trhové Sviny, kdy pod bodem 3.1. je specifikován rozpor územního plánu s dokumentací SEA, pod bodem 3.2. procesní pochybení pořizovatele územního plánu při jeho přijímání, pod bodem IV. je na namítán rozpor územního plánu města Trhové Sviny se zásadami územního plánování, pod bodem V. je specifikován protiprávní zásah do práva navrhovatele na zdraví a příznivé životní prostředí v důsledku hlukových, prachových a plynných imisí z plánované pozemní komunikace, nevypořádání námitek navrhovatele v procesu přijímání územního plánu a konečně pod VII. je namítán rozpor zásahu do práv navrhovatelů se zásadou proporcionality.

20. Před vypořádáním navrhovatelem formulovaných námitek soud pro úplnost připomíná, že podmínkou pro podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí je ve smyslu § 101a odst. 1 s.ř.s. skutečnost přímého zkrácení na svých právech právě opatřením obecné povahy. Navrhovatel tudíž nemůže úspěšně ve svém návrhu na zrušení opatření obecné povahy argumentovat zkrácením na právech jiných subjektů. Takové námitky nemohou být ve vztahu k návrhu navrhovatele, právě s použitím citovaného ustanovení posuzovány.

21. Pod bodem III. navrhovatel uvedl námitku pochybení při procesu přijímání územního plánu městem Trhové Sviny, kterou doplnil citací z územního plánu, a k tomu uvedl, že v rámci pořizování územního plánu byla vypracována dokumentace vyhodnocení vlivů územního plánu Trhové Sviny na životní prostředí – SEA společností Ing. arch. S. K.. Podle názoru žalobce uvedeném pod bodem 3.1. je územní plán v rozporu s dokumentací SEA jako závazným podkladem územního plánování podle zákona č. 100/2001 Sb., z níž cituje. Vybraná varianta obchvatu města není dle navrhovatele v souladu se studií Pragoprojekt a.s. České Budějovice, která byla pořízena Jihočeským krajem. Navrhovatel však neuvádí, v jakém směru je územní plán v rozporu s dokumentací SEA, ani blíže nekonkretizuje výtku ohledně toho, že vybraná varianta obchvatu města není v souladu se studií Pragoprojekt. Soud po prostudování podkladů, které měl k dispozici, dospěl k závěru, že námitka důvodná nebyla. Nelze přisvědčit tvrzení navrhovatele, že územní plán Trhové Pokračování - 12 - 10A 81/2013 Sviny byl vydán v rozporu s dokumentací SEA. Naopak soud dospěl k závěru, že územní plán byl vydán zákonem stanoveným způsobem a postupem dle platných právních předpisů. K tomu lze odkázat na podrobnou rekapitulaci postupu odpůrce při pořizování územního plánu, tak jak je uvedena pod body 15 - 17 a dále je třeba zdůraznit, že naopak bylo respektováno stanovisko dotčeného orgánu Krajského úřadu Jihočeského kraje České Budějovice, odboru životního prostředí, zemědělství a lesnictví, který uplatnil požadavek na zpracování komplexního vyhodnocení vlivů územního plánu Trhové Sviny na životní prostředí (SEA). Tento dokument byl na základě výběrového řízení vypracován, a byl předmětem veřejného projednání dne 25.2.2009. V procesu SEA byly posuzovány celkem čtyři nové varianty přeložky (severního obchvatu) silnice II/156 (varianta BK, BD, DD a DK). Popsanými použitými metodami byla zvolena jako nejvhodnější varianta BD, kterou zvolilo Zastupitelstvo města Trhové Sviny. Tato varianta byla zapracována do návrhu územního plánu Trhové Sviny se závěrem nejlepšího vyhodnocení v procesu SEA. Zároveň je uvedeno, že trasa přeložky silnice II/156 byla převzata z územního plánu sídelního útvaru Trhové Sviny, který byl před vydáním napadeného opatření obecné povahy platnou územně plánovací dokumentací, a zároveň na přeložku II/156 bylo vydáno příslušným stavebním úřadem územní rozhodnutí dne 30.12.2002 č.j. Výst. 1807/00/958-F/Ja, které nabylo právní moci dne 30.1.2003. Z toho vyplývá, že se odpůrce zabýval posuzováním variant, které byly hodnoceny v rámci procesu SEA, a Zastupitelstvo města Trhové Sviny schválilo takto navrženou variantu, která byla zapracována do konečné podoby územního plánu Trhové Sviny. Nelze proto souhlasit s tím, že územní plán je v rozporu s dokumentací SEA, a že varianta přeložky silnice II/156 nebyla náležitě projednána a zhodnocena, čemuž lze odkázat na stranu 15 až 16 územního plánu Trhové Sviny a dále 17 a 18, kde je hodnocen hluk ze silniční dopravy. Ohledně části námitky týkající se studie společnosti Pragoprojekt a.s. České Budějovice soud ověřil, že zadavatelem této studie byl Jihočeský kraj, a studie byla pořizována mimo proces pořizování územního plánu Trhové Sviny. Současně lze uvést, že varianta BD (severní obchvat) byla rozdělena na dvě varianty BD 1 a BD 2. Byla hodnocena i ve vyhledávací studii, a porovnána s jinými variantami jako nejvhodnější při současném posouzení vlivů územního plánu na životní prostředí (SEA) k této variantě, a to v rámci projednávání konceptu územního plánu Trhové Sviny. Studie od Pragoprojektu a.s. České Budějovice se stala podkladem pro doporučení výběru varianty severního obchvatu v územním plánu Trhové Sviny. Bylo ověřeno, že pořizovatel územního plánu Trhové Sviny předal podklady k této variantě krajskému úřadu, aby plocha pro severní obchvat silnice II/156 mohla být evidována jako veřejně prospěšná stavba v upravené podobě do zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Tyto zásady však v době pořizování a schvalování územního plánu Trhové Sviny nebyly projednány, ani schváleny. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje byly vydány teprve dne 13.9.2011 a tento dokument severní obchvat ve variantě BD ani přeložku II/156 neřeší.

22. Současně nelze odhlédnout od skutečnosti, že případné připomínky odboru regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic Krajského úřadu Jihočeského kraje nejsou pro pořizovatele územního plánu závazné, neboť se jedná pouze o metodickou pomoc. I posudek vydaný k dokumentaci posouzení vlivu koncepce územního plánu sídelního útvaru nepředstavuje závazný podklad pro zpracování územního plánu, neboť to nevyplývá z žádného právního předpisu. Závazným podkladem pro vydání opatření obecné povahy jsou stanoviska dotčených orgánů, o což se v daném případě nejednalo. V dané záležitosti je z odůvodnění opatření obecné povahy zřejmé, že byly váženy všechny v úvahu přicházející varianty řešení, a zvolená varianta je dostatečně, a přesvědčivým způsobem zdůvodněna. Zvolená varianta navíc navazuje na předchozí záměry řešení dopravní situace v předchozí územně plánovací dokumentaci i na vydané územní rozhodnutí. Zdejšímu soudu Pokračování - 13 - 10A 81/2013 za této situace nepřísluší určovat, jakým způsobem má být určité území využito, a zda zvolené řešení je optimální, případně jaké jiné řešení mělo být v dané věci přijato. Úkolem soudu je, aby posoudil, zda se obec při tvorbě územního plánu pohybovala v zákonných mantinelech. V tomto směru soud neshledal pochybení.

23. Pod bodem 3.2. navrhovatel namítal procesní pochybení pořizovatele územního plánu při jeho přijímání. Především postrádal zveřejnění veřejné vyhlášky, kterou bylo oznámeno vystavení návrhu a zadání územního plánu a veřejné vyhlášky, kterou byl oznámen termín konání veřejného projednání konceptu územního plánu i dokumentace SEA způsobem umožňujícím dálkový přístup. Ve spise se důkazní fotokopie či sken obrazu elektronické úřední desky ohledně zveřejnění veřejné vyhlášky o oznámení o vystavení návrhu zadání územního plánu Trhové Sviny způsobem umožňujícím dálkový přístup nenachází. Odpůrce k této námitce sdělil, že vyhláška byla zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup na adrese ww.tsviny.cz. Odpůrce potvrdil, že důkaz o zveřejnění ve spisové dokumentaci založen není, neboť nebyl pořízen, a současně k tomu uvedl, že zákonné předpisy mu takovou povinnost neukládaly. Současně uvedl, že zveřejnění vyhlášky touto cestou kromě žalobce nikdo nerozporoval, a vyvěšení veřejné vyhlášky lze dohledat v databázi elektronické úřední desky. K této námitce soud uvádí, že jedná se o procesní pochybení, které nemělo vliv na zákonnost rozhodnutí, neboť z písemností založených ve spise nelze mít pochybnosti o tom, že veřejnost měla informace o návrhu zadání územního plánu, veřejná vyhláška byla vyvěšena od 8.10.2007 do 8.11.2007 a z textu této vyhlášky rovněž jednoznačně vyplývá, že návrh zadání územního plánu Trhové Sviny bude v souladu s ustanovením § 47 odst. 2 stavebního zákona vystaven k veřejnému nahlédnutí po dobu 30 dnů ode dne vyvěšení oznámení o projednávání zadání na úřední desce a na elektronické úřední desce, v prostorách odboru výstavby, kulturních památek a územního plánování Městského úřadu Trhové Sviny. Z toho důvodu je zřejmé, že pouhá důkazní nouze ohledně absence dokladu o zveřejnění na elektronické úřední desce sama o sobě nemůže vést k vyslovení závěru o tom, že došlo k závažnému procesnímu pochybení, které by mohlo mít vliv na zákonnost vydaného opatření obecné povahy v části požadované navrhovatelem. Navíc navrhovatel v této souvislosti neuvedl, jakým způsobem měl být zkrácen na svých právech.

24. Pro úplnost soud doplňuje, že ve fázi zadání územního plánu nelze uplatňovat námitky, ale pouze připomínky k záměru. Tyto připomínky byly, jak soud ověřil z podkladů ve spise, uplatněny. Konkrétně ve vztahu k námitce navrhovatele byla podána připomínka občanského sdružení Svinenský zvon, kterou podal navrhovatel jako jednatel tohoto občanského sdružení. Jednalo se o stavbu přeložky silnice II/156, včetně požadavku, aby součástí zadání bylo hledání trasy tzv. severního obchvatu. Byl vznesen požadavek, aby dopravní koncepce byla směrována tak, aby tranzitní doprava byla odkloněna mimo město. Ze spisu dále vyplývá, že Zastupitelstvo města Trhové Sviny schválilo zadání územního plánu usnesením č. 3/2008 ze dne 3.3.2008, které obsahuje i vyhodnocení vznesených připomínek. Ke konkrétně vznesené připomínce bylo uvedeno, že větší rozvojové plochy budou prověřeny územní studií. Na přeložku komunikace II/156 bylo vydáno územní rozhodnutí, a z toho důvodu se jedná o zákonný limit. Případné další navazující komunikace budou navrženy v dopravním řešení. Mimo zákonné limity bude prověřeno a navrženo dopravní řešení, v zadání je i severní obchvat. Z toho důvodu je zřejmé, že konkrétní připomínky byly postupem stanoveným zákonem projednány.

25. Důvodnou neshledal soud další část námitky týkající se nezveřejnění vyhlášky o oznámení o veřejném projednávání konceptu územního plánu způsobem umožňujícím dálkový přístup. Soud ze spisu ověřil, že veřejná vyhláška oznámení o veřejném projednávání Pokračování - 14 - 10A 81/2013 konceptu územního plánu Trhové Sviny byla zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup na elektronické úřední desce na adrese www.tsviny.cz. Bylo tomu tak v zákonné lhůtě v termínu od 7.1.2009 do 25.2.2009. Důkazní fotokopie byla pořízena a je součástí spisové dokumentace. Vyvěšení veřejné vyhlášky lze dohledat v databázi elektronické úřední desky. Z obsahu veřejné vyhlášky dále vyplývá, že koncept územního plánu Trhové Sviny byl vystaven k veřejnému nahlédnutí do 25.2.2009 u pořizovatele územního plánu. Dále bylo uvedeno, že do 15 dnů od veřejného projednání (od 25.2.2009 do 12.3.2009) může každý uplatnit své připomínky, vlastníci pozemků, staveb dotčených návrhem veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a zastavitelných ploch své námitky stejně jako zástupce veřejnosti. V témže termínu mohly uplatnit připomínky a stanoviska dotčené orgány, krajský úřad a sousední obce. Stejnou vyhláškou bylo oznámeno projednání vyhodnocení vlivů územního plánu města Trhové Sviny na životní prostředí – SEA. Ve vyhlášce bylo uvedeno, že zpracovatel SEA Ing. arch. S. K., bude mít na projednání odborný výklad k předkládanému vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí. Současně bylo poznamenáno, že nutnost posouzení územního plánu z hlediska vlivů na životní prostředí (SEA) byla stanovena jako závěr zjišťovacího řízení Krajského úřadu Jihočeského kraje, odboru životního prostředí, zemědělství a lesnictví č.j. KUJCK 33157/2007/OZZL/2/Sf ze dne 7.11.2007 a vyhodnocení je nedílnou částí konceptu řešení územního plánu. Vyhláška byla vyvěšena od 7.1.2009 do 26.2.2009. Ve spise je založena stránka z elektronické adresy www.tsviny.cz/pages/stranka.php?id=265datum14.1.2009 o zveřejnění veřejné vyhlášky oznámení veřejného projednání konceptu územního plánu Trhové Sviny vloženo 7.1.2009 dokument PDF 52 KB. Z veřejného projednávání vyhodnocení vlivu územního plánu města na životní prostředí je zřejmé, že při jednání nebyly podány žádné připomínky ani námitky. Přítomni byli poučeni o možnosti podat připomínky a námitky ve lhůtě 15 dnů. Ze zaslaných vyjádření a stanovisek dotčených orgánů státní správy lze poukázat na stanovisko krajské hygienické stanice ze dne 9.3.2009, z něhož vyplývá, že v rámci řešení dopravní situace a přeložky silnice II/156 byly posuzovány i hlukové poměry formou výpočtu teoretické hodnoty isofon. Nedílnou součástí projednávaného konceptu řešení územního plánu Trhové Sviny bylo i vyhodnocení vlivu územního plánu města Trhové Sviny na životní prostředí – dokumentace SEA. V dokumentaci jsou m.j. vyhodnoceny vlivy na obyvatelstvo (hluková zátěž a celkové emise z dopravy). Ze závěrů dokumentace SEA jednoznačně vyplývá, že návrhy obsažené v konceptu územního plánu Trhové Sviny respektují stanovené limity využití území a realizace rozvoje dle předloženého návrhu nebude mít výrazně negativní vliv na životní prostředí a veřejné zdraví. Stanovisko k vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí zaslal Krajský úřad Jihočeského kraje, odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví dne 6.4.2009. Ze stanoviska vyplývá, že proběhlo vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí ve smyslu § 10i odst. 1 zákona o posuzování vlivu na životní prostředí, které bylo zpracováno podle přílohy k zákonu č. 183/2006 Sb., v platném znění, a je součástí vyhodnocení na udržitelný rozvoj území zpracovaného podle § 19 odst. 2 stavebního zákona v rozsahu přílohy č. 5 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Krajský úřad vydal souhlasné stanovisko k vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí, konceptu územního plánu města Trhové Sviny za stanovení podmínek, mezi nimiž je uvedeno, že pro doporučenou variantu přeložky silnice II/156 budou zohledněna opatření a doporučení pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí navrhovaná ve vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí v kapitole D 4. Z toho důvodu nelze přisvědčit námitce navrhovatele, že koncept územního plánu a SEA nebyly řádně projednány v souladu s v té době platnou legislativou, neboť jak bylo výše rozvedeno, písemnosti založené ve spise, které byly připomenuty, svědčí o opaku. Pokud se veřejné projednání konceptu územního Pokračování - 15 - 10A 81/2013 plánu a dokumentace SEA konalo 25.2.2009, nebylo na překážku dále vznášet námitky a připomínky ke konceptu a k dokumentaci SEA, neboť oznámení o konání tohoto veřejného projednání obsahovalo poučení o tom, že námitky a připomínky mohou být vznášeny ještě ve lhůtě 15 dnů od konání veřejného projednání, což je zcela v souladu s ustanovením § 48 zákona č. 183/2006 Sb., ve znění platném k datu projednání konceptu územního plánu. Ve smyslu odstavce druhého totiž odpůrce zajistil, aby veřejnou vyhláškou, která byla zveřejněna více jak 30 dnů, byl koncept územního plánu vystaven k veřejnému nahlédnutí u pořizovatele a v obci, pro kterou územní plán byl pořizován. Zároveň byla naplněna podmínka tohoto odstavce, že do 15 dnů ode dne veřejného projednání může každý uplatnit své připomínky. Ve stejné lhůtě mohou vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a zastavitelných ploch uplatnit své námitky. Tato podmínka byla jednoznačně splněna, jak vyplývá z citovaných podkladů založených ve spise.

26. Skutečnost, že oznámení o konání veřejného projednání konceptu územního plánu a dokumentace SEA byla nadto zaslána přímo některým vlastníkům staveb dopravní a technické infrastruktury a některým orgánům, nemá za následek nezákonnost rozhodnutí, neboť pokud takto odpůrce učinil, jak uvedl ve svém vyjádření k návrhu navrhovatele, v dobré víře kontaktovat a informovat dotčené subjekty, lze takový postup hodnotit jako postup, který zákon nestanoví, nicméně provedení takto nadbytečných úkonů nemůže mít vliv na zákonnost rozhodnutí, ani nemůže představovat zásah do práv navrhovatele. To ani navrhovatel ve svém návrhu netvrdil. Pokud namítal, že tento postup odpůrce založil nerovnost postavení účastníků řízení, pak takovou skutečnost soud nezjistil, neboť smyslem zveřejnění oznámení o konání veřejného projednání konceptu územního plánu a dokumentace SEA bylo seznámit širokou veřejnost a dotčené orgány s podrobnostmi konceptu územního plánu a dokumentace SEA a zároveň mělo umožnit získat informace pro případné uplatnění připomínek a námitek. Jak bylo výše uvedeno, navrhovatel má ve svém návrhu právo dovolávat se případného svého zkrácení na svých subjektivních právech v souvislosti s vydáním napadeného opatření obecné povahy. Soud v této souvislosti zjistil, že navrhovatel se do nerovného postavení nedostal, neboť smysl ustanovení § 48 odst. 2 stavebního zákona byl naplněn, navrhovatel se veřejného projednání účastnil, a rovněž vznesl své námitky, které byly zákonem stanoveným způsobem vypořádány. Ani tuto námitku proto soud nehodnotil jako důvodnou.

27. Navrhovatel dále uvedl, že pořizovatel územního plánu procesně pochybil, neboť po vydání územního plánu neprodleně neoznámil jeho vydání Krajskému úřadu Jihočeského kraje a dotčeným orgánům z informací o datu vydání a nabytí účinnosti územního plánu a možnosti nahlédnout do tohoto plánu. Tyto informace sdělil s více jak prodlením jednoho měsíce. K tomu soud ze spisu ověřil, že pořizovatel územního plánu oznámil informaci o vydané územně plánovací dokumentaci obcím hromadně v dokumentu ze dne 29.9.2010 č.j. Výst. 28622/10/Roj. K výhradám vůči předání vydaného a účinného územního plánu odpůrce uvedl, že bylo zapříčiněno zpožděním při tisku. K tomu lze s ohledem na ustanovení § 76 odst. 1 písm. c) s.ř.s. opakovaně uvést, že pouze podstatné porušení ustanovení o řízení před správním orgánem mohlo-li mít za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé, může být důvodem pro zrušení rozhodnutí pro vady řízení. I v tomto konkrétním případě se jednalo o drobné pochybení, které nemohlo ovlivnit zákonnost rozhodnutí, které bylo učiněno předmětem přezkoumání soudem, ani nezkrátilo nikterak navrhovatele na jeho právech, když navrhovatel ani takové zkrácení ve svém návrhu neuvedl. Ani skutečnost, že Krajský úřad Jihočeského kraje, odboru regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic, oddělení územního plánování ve svém sdělení k podnětu občanského sdružení Svinenský zvon připustil drobná pochybení v procesu pořízení územního plánu, nemůže na Pokračování - 16 - 10A 81/2013 tomto závěru soudu ničeho změnit, navíc i právě tento orgán nedospěl k závěru, že řízení vykazovalo takové vady, které by měly vést k zahájení přezkumného řízení, naopak právě pouze ve svém sdělení uvedl, že taková pochybení neshledal.

28. V další námitce navrhovatel uvedl, že v případě zpracovaného konceptu územního plánu a jeho návrhu nedošlo k naplnění postupu stanoveného v § 47 a § 48 stavebního zákona. K tomu doplnil, že byl sice pořízen návrh územního plánu, který nerespektoval výsledek projednání konceptu územního plánu, neboť řada dotčených občanů města Trhové Sviny podala ke konceptu územního plánu své připomínky a námitky, nicméně tyto nebyly řádně vypořádány a zapracovány do návrhu územního plánu. Do návrhu územního plánu nebyly zapracovány, ani připomínky a stanoviska dotčených orgánů státní správy. Proces veřejného projednání konceptu územního plánu navíc neproběhl v souladu s ustanovením stavebního zákona. V důsledku těchto procesních pochybení neproběhlo řádné posouzení vlivu územního plánu na ekosystémy a chráněné živočichy žijící v meandrech Svinenského potoka. Tato námitka je kromě podrobné citace ustanovení § 47 a § 48 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění platném v době přijímání napadeného opatření obecné povahy, formulována pouze obecně. Není uvedeno, v jakém směru nerespektoval návrh územního plánu výsledek projednání konceptu územního plánu, ani není specifikováno, jaké konkrétní připomínky a námitky nebyly řádně vypořádány, ani zapracovány do návrhu územního plánu. Současně navrhovatel neuvedl, v jakém směru neproběhlo řádné posouzení vlivu územního plánu na ekosystémy a chráněné živočichy. Z toho důvodu soud vypořádává tuto námitku rovněž v obecné poloze.

29. V prvé řadě je zapotřebí uvést, že žalobce neuvedl žádnou konkrétní procesní vadu, která by jej mohla přímo zasáhnout v subjektivních právech. Je třeba zdůraznit, že proces přijímání územního plánu je komplikovaným řízením, a případná procesní pochybení, pokud nepřekročí hranice, které lze považovat za přijatelné, nemůže mít za následek zrušení, byť části územního plánu. Ze spisu vyplývá, že odpůrce pořídil vyjádření dotčených orgánů pro oblasti, které se vztahují k návrhovým bodům, a tato vyjádření a stanoviska respektoval. Postup odpůrce při zpracování návrhu zadání územního plánu, jakož i konceptu územního plánu, byl zcela souladný s ustanovením § 47 a § 48 stavebního zákona, stejně jako zpracování návrhu územního plánu nevybočilo z mezí ustanovení § 49 téhož zákona. Veškeré podané námitky, připomínky, stanoviska a požadavky byly řádně vyhodnoceny a odůvodněny. Ke konceptu územního plánu Trhové Sviny a k vyhodnocení vlivů konceptu územního plánu Trhové Sviny na udržitelný rozvoj území se vyjádřila i Rada obcí pro udržitelný rozvoj území dne 20.4.2009. Pořizovatel zpracoval ve spolupráci s určeným zastupitelem města, na základě výsledků projednání konceptu územního plánu, pokyny pro zpracování návrhu územního plánu Trhové Sviny, které byly spolu s konceptem územního plánu schváleny Zastupitelstvem města Trhové Sviny dne 4.5.2009 usnesením č. 21/2009. Proběhlo i řádné posouzení vlivu územního plánu na životní prostředí (SEA). Územní plán byl projednán a vydán v souladu se stanovisky příslušných orgánů ochrany přírody a dotčených orgánů.

30. V části návrhu označené IV. navrhovatel poukazuje na rozpor územního plánu se zásadami územního plánování. Poukazuje v té souvislosti na ustanovení § 18 stavebního zákona a dovozuje, že zásah spočívající ve výstavbě ochvatu v krajinářsky a ekologicky cenné lokalitě Svinenského potoka je s tímto cílem v rozporu. Dále zmiňuje, že Krajský úřad Jihočeského kraje, odbor regionálního rozvoje, odbor regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic, oddělení územního plánu podal připomínku týkající se územní rezervy pro severní obchvat Trhových Svinů. Tato územní rezerva byla v návrhu Pokračování - 17 - 10A 81/2013 územního plánu Trhové Sviny zakreslena jiným způsobem než v návrhu zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. ZÚR sice vydány nebyly, ale po jejich vydání se bude muset územní plán podle nich upravit. K tomu navrhovatel uvádí, že pořizovatel této připomínce nevyhověl s odůvodněním, že do návrhu územního plánu byla zařazena varianta koridoru (územní rezerva) BD dlouhá severního obchvatu města Trhové Sviny, která byla vyhodnocena metodou v rámci vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí SEA jako nejvhodnější, navíc ZÚR nebyly dosud vydány. Soud námitku navrhovatele nepovažuje za důvodnou. K tomuto závěru došel na základě posouzení, zda schválená podoba rozporované části územního plánu není v rozporu s kogentními ustanoveními hmotného práva. Navrhovatel vytýkal územnímu plánu rozpor s ustanovením § 18 stavebního zákona, neboť zastává názor, že výstavba obchvatu v krajinářsky a ekologicky cenné lokalitě Svinenského potoka je s tímto cílem v rozporu. Žádné konkrétní údaje ani argumentaci v tomto směru neuvedl. Soud k tomu ověřil, že odpůrce měl k dispozici územně plánovací podklady, a trasa přeložky silnice II/156 byla převzata z územního plánu sídelního útvaru Trhové Sviny, který byl platnou územně plánovací dokumentací v době pořizování nového územního plánu Trhové Sviny, a platil až do vydání napadeného opatření obecné povahy územního plánu Trhové Sviny. Na zmiňovanou přeložku bylo také vydáno příslušným stavebním úřadem územní rozhodnutí dne 30.12.2002 č.j. Výst. 1807/00/958-F/Ja, které nabylo právní moci dne 30.1.2003. V tomto směru se jedná o zákonný limit procesu pořizování nového územního plánu a námitky ze strany navrhovatele ohledně zmiňované přeložky II/156 byly řešeny a vypořádány právě v rámci územního řízení vedeného příslušným stavebním úřadem. Při tvorbě územního plánu, jak bylo výše uvedeno, bylo postupováno v souladu s právními předpisy podle skutkového a právního stavu. V době vydání územního plánu bylo provedeno vyhodnocení vlivu územního plánu města Trhové Sviny na životní prostředí – SEA, a územní plán byl vydán v souladu se stanovisky příslušných orgánů ochrany přírody i ostatních dotčených orgánů. Námitky navrhovatele jsou natolik nekonkrétní, že z nich nelze na porušení povinností vyplývajících z ustanovení § 18 stavebního zákona usuzovat. Je-li namítáno, že pořizovatel nerespektoval požadavek Krajského úřadu Jihočeského kraje, odboru regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic, oddělení územního plánu ohledně územní rezervy pro severní obchvat Trhových Svinů, pak je nutné doplnit, že proces pořizování územního plánu Trhové Sviny započal 26.2.2007. Územní plán Trhové Sviny nabyl účinnosti dne 14.7.2010. Požadavek krajského úřadu, že územní rezerva je v návrhu územního plánu Trhové Sviny zakreslena jiným způsobem než v návrhu zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, přičemž ZÚR v té době vydány nebyly, byl vznesen v tom smyslu, že po jejich vydání bude muset územní plán být upraven, neboť v době schvalování a nabytí účinnosti územního plánu nebyl realizovatelný, neboť zásady územního rozvoje Jihočeského kraje byly vydány teprve 13.9.2011. Nadto soud zjistil, že v současné době není územní plán Trhové Sviny v rozporu s nadřazenou územně plánovací dokumentací – zásadami územního rozvoje Jihočeského kraje, neboť tyto zásady přeložku II/156 (kolem Svinenského potoka), a ani severní obchvat silnice II/156 neřeší. Jinými slovy řečeno, za popsané situace, kdy bylo již vydáno na rozporovanou trasu přeložky silnice II/156 územní rozhodnutí, které již míří k bezprostřední realizaci záměru, nelze úspěšně argumentovat v obecné rovině rozporem se smyslem a cílem územního plánování, neboť pravomocné územní rozhodnutí vycházelo z tehdy platné územně plánovací dokumentace, která byla nepochybně závazná. Soud proto neshledal tuto námitku navrhovatele důvodnou. Cílem územního plánování je nepochybně rozvoj dotčeného území, který musí být chápán jako zajištění souladu mezi výstavbou a požadavkem udržitelného rozvoje území (soulad mezi požadavky na příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství). Tento cíl byl naplněn cestou koordinace veřejných a soukromých zájmů. Tento postup byl dodržen, neboť vznesené připomínky a námitky byly řešeny a Pokračování - 18 - 10A 81/2013 vypořádány a řešení bylo zvažováno mezi několika variantami, z nichž do územního plánu byla začleněna varianta nejvhodnější, která byla současně posouzena i z hlediska vlivů územního plánu na životní prostředí – SEA. Tomuto postupu nelze vytýkat pochybení.

31. Pod bodem V. návrhu označil navrhovatel jako protiprávní zásah na zdraví a příznivé životní prostředí hlukové, prachové a plynné imise z plánovaných pozemních komunikací. K tomuto označení zásahu neuvedl konkrétní argumentaci. Citoval své námitky, které uplatnil ke konceptu územního plánu v části týkající se stavby přeložky silnice II/156 v údolí Svinenského potoka, kterým nebylo vyhověno, a jako celek byly zamítnuty. Současně navrhovatel v tomto bodě svého návrhu uvedl, že nevyhověním jeho námitkám, resp. formálním odůvodněním zamítnutí těchto námitek, které je v rozporu se skutkovými podklady, kupříkladu studií společnosti Pragoprojekt a.s. a dopisem hejtmana Jihočeského kraje, došlo k přímému ohrožení jeho práva na zdraví a příznivé životní prostředí, ale i práva na spravedlivý proces. Podle jeho názoru nebyly námitky řádně vypořádány. Odkaz na dokumentaci SEA, příp. na skutečnost, že studii Pragoprojekt a.s. České Budějovice považuje navrhovatel za neurčitý a nepřezkoumatelný, navíc nevypořádá obsah studie či nevyjadřuje se k posouzení navrhovaného tzv. severního obchvatu města Trhové Sviny. Rozhodnutí o námitkách bylo navíc vydáno společně s územním plánem jedním usnesením zastupitelstva, což je zásadní pochybení. To také potvrdil Krajský úřad Jihočeského kraje ve sdělení, kterým dospěl k závěru, že nejsou dány důvody pro vedení přezkumného řízení. Z odůvodnění námitek v územním plánu není seznatelné, proč správní orgán považuje námitky navrhovatele za liché, mylné nebo vyvrácené, proč považuje skutečnosti jím uváděné za nerozhodné, nesprávné nebo jinými řádně provedenými důkazy vyvrácené.

32. Navrhovatelem vlastněné nemovitosti netvoří součást napadených ploch územního plánu. Proto soud v prvé řadě řešil při posuzování těchto námitek aktivní věcnou legitimaci navrhovatele ve vztahu ke konkrétní ploše územního plánu. Pro úspěch návrhu je rozhodující, zda navrhovatel byl skutečně zkrácen na svých právech opatřením obecné povahy. Takové tvrzení navrhovatel v návrhu na zrušení opatření obecné povahy neposkytl. Do jeho práv mělo dojít zásahem spočívajícím v nevyhovění jeho námitkám a formálním odůvodněním námitek, kdy navíc nebylo vydáno samostatné rozhodnutí o námitkách, neboť bylo rozhodnuto pouze společně s vydáním územního plánu, tudíž navrhovateli byla svévolně odňata procesní možnost a soudní ochrana proti rozhodnutí správního orgánu. Námitku soud nepovažuje za důvodnou. S ohledem na judikaturu Nejvyššího správního soudu je zřejmé, že osoba oprávněná podávat námitky tak může činit i ve vztahu k lokalitám a řešeným otázkám, které by jí jinak oprávnění podávat námitky nezaložily (viz rozsudek NSS sp.zn. 1Ao 1/2009). Z toho vyplývá i právo na to, aby námitky byly řádně vypořádány. Pokud se tak nestane, dojde ke zkrácení toliko na procesních právech, které však nemají dopad do hmotně právního postavení osoby uplatňující námitky. Pouhá skutečnost, že nebylo řádně rozhodnuto o námitkách týkajících se ploch, jejichž vymezením nemohla být namítající osoba dotčena na svém vlastnickém právu (ve vztahu k této ploše tedy postrádá aktivní věcnou legitimaci), nepředstavuje dotčení na hmotném právu, a tedy nezakládá aktivní věcnou legitimaci. Obecně ke způsobu vypořádání námitek navrhovatele k návrhu územního plánu lze uvést, že zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), vymezuje okruh osob, jimž přísluší podat právo námitky proti návrhu územního plánu. Dle ustanovení § 172 odst. 5 správního řádu rozhoduje o námitkách orgán, který rozhoduje o vydání opatření obecné povahy. Rozhodnutí o námitkách, které musí obsahovat vlastní odůvodnění, se uvede jako součást odůvodnění opatření obecné povahy. Na rozhodnutí o námitkách je třeba klást stejné obsahové požadavky jako na standardní individuální správní rozhodnutí. To vyplývá i z judikatury NSS, kupříkladu rozsudku sp.zn. 1Ao 5/2010. Z toho tedy vyplývá, že pokud Pokračování - 19 - 10A 81/2013 jsou uplatněny oprávněnou osobou proti návrhu územního plánu námitky, je povinností orgánu, vydávajícího územní plán, o těchto námitkách rozhodnout, a důvody svého rozhodnutí vyložit. Konkrétní požadavky na detailnost odůvodnění rozhodnutí o námitkách jsou v prvé řadě dány konkrétností samotných námitek. K detailnosti vypořádání námitek lze odkázat na judikaturu Ústavního soudu, kupříkladu nález III. ÚS 1669/11, ve kterém Ústavní soud ve vztahu požadavkům na odůvodnění rozhodnutí o námitkách uvedl „. . . . pokud jde o detailnost a rozsah vypořádání se s námitkami vlastníka pozemku, uplatněnými proti územnímu plánu, nesmí být přemrštěné. Takové přehnané požadavky jsou výrazem přepjatého formalismu, který ohrožuje funkčnost územního plánování a přispívá k narušení stability systému územního plánování a právních jistot občanů; lze je hodnotit jako nepřípustný zásah do práva na samosprávu. . . . .“

33. Navrhovatel uplatnil námitky, jak ke konceptu územního plánu, tak i k návrhu územního plánu. Soud ověřil, že odůvodnění námitek podaných proti konceptu územního plánu je uvedeno v části opatření obecné povahy označené písmenem j) pod bodem 22, kdy námitka byla zamítnuta jako celek. Z odůvodnění námitky vyplývá, že v konceptu územního plánu města Trhové Sviny jsou zapracovány varianty severního obchvatu, které byly zpracovány na základě požadavku zadání územního plánu Trhové Sviny a byly vyhodnoceny v procesu SEA. Body námitek byly v rozhodnutí jednotlivě stručně odůvodněny se závěrem, že z vyhodnocení podání vyplývá jako hlavní námitka řešení dopravy ve městě Trhové Sviny, a to konkrétně požadavek vypuštění přeložky II/156 z územně plánovací dokumentace, a zapracování do územního plánu Trhové Sviny trasu severního obchvatu města Trhových Svinů označenou A jako jedinou variantu, která byla navržena v dokumentaci neprojednaného a nevydaného návrhu ZÚR Jihočeského kraje. Námitka byla zamítnuta s podrobnějším, komplexnějším odůvodněním, ve kterém byl odůvodněn postup při výběru trasy přeložky II/156, včetně popisu postupu při schvalování zadání a konceptu územního plánu. Bylo uzavřeno, že nový územní plán splňuje veškeré cíle a úkoly územního plánování, vytváří předpoklady pro výstavbu a udržitelný rozvoj území spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí pro hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel území a uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Dále komplexně řeší účelné využití a prostorové uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území, sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje. V neposlední řadě, územní plán účelně koordinuje veřejné i soukromé záměry změn v území, výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území a konkretizuje ochranu veřejných zájmů vyplývajících ze zvláštních právních předpisů a ze schváleného zadání územního plánu. V další části odůvodnění je uvedeno rozhodnutí o námitkách uplatněných k návrhu územního plánu. V této části pod bodem 16 jsou jednak citovány námitky a připomínky navrhovatele k návrhu územního plánu, kdy námitka jako celek byla zamítnuta. Odůvodnění, které je uvedeno srozumitelně a přehledně vypořádává jednotlivé body námitek. Lze stručně připomenout, že v odůvodnění se vypořádává, že návrh územního plánu není v rozporu se zásadami územního rozvoje, je vysvětlováno, jak byla do návrhu územního plánu zapracována územní rezerva BD dlouhá severního obchvatu města Trhové Sviny, která byla vyhodnocena multikriteriální metodou v rámci vyhodnocení vlivu územního plánu Trhové Sviny na životní prostředí SEA jako nejvhodnější a je vedena v trase s nejmenšími možnými negativními vlivy. Je zmíněno, že při výběru výsledné varianty bylo vycházeno i ze studie od firmy Pragoprojekt a.s. České Budějovice, kterou pořizovatel územního plánu obdržel dne 26.2.2009 a stala se také podkladem pro doporučení výběru varianty severního obchvatu v procesu zpracování pokynů pro zpracování návrhu územního plánu Trhové Sviny. K doporučované variantě A je uvedeno, že nebyla posuzována v rámci vyhodnocení SEA oproti variantám, které byly Pokračování - 20 - 10A 81/2013 zpracované ke konceptu územního plánu. K námitkám týkajícím se nárůstu hluku, prašnosti, vibrací, smogu, případného poklesu cen nemovitostí, je uvedeno, že se nejednalo o novou rozvojovou plochu, ale o stávající plochu převzatou z doposud platného územního plánu Trhové Sviny s platným zákonným limitem a dále bylo připomenuto, že na stavbu bylo vydáno platné územní rozhodnutí. Pod bodem 19 je vypořádání obsahově shodných připomínek a námitek podaných navrhovatelem jako zástupcem veřejnosti. I v tomto případě byly námitky obdobným způsobem vypořádány.

34. Ze způsobu vyřízení námitek, jak bylo stručně v předchozím bodě připomenuto, je zřejmé, že je dostatečné a přezkoumatelným způsobem odůvodněno. Odůvodnění rozhodnutí o námitkách je přezkoumatelné, stalo se součástí územního plánu, a odpovídá požadavkům § 172 odst. 5 správního řádu. Z odůvodnění rozhodnutí o námitkách lze zjistit, co bylo důvodem, pro který byly námitky zamítnuty. Lze proto uzavřít, že součástí odůvodnění opatření obecné povahy bylo rozhodnutí o námitkách, které obsahovalo vlastní odůvodnění. Soud proto uzavřel, že rozhodnutí o námitkách je přezkoumatelné, neboť splňuje funkci odůvodnění správního rozhodnutí. V odůvodnění jsou uvedeny důvody výroku rozhodnutí i podklady pro jeho vydání i úvahy, kterými se správní orgán při hodnocení podkladu řídil. Z odůvodnění je i zřejmé, že navrhovatel nebyl zkrácen na svých právech, neboť se mohl, jak ke konceptu, tak k návrhu územního plánu vyjádřit nejpozději při veřejném projednání návrhu územního plánu. Odůvodnění rozhodnutí o námitce netrpí nepřezkoumatelností pro nedostatek důvodů. Z odůvodnění vypořádání námitek je seznatelné, proč správní orgán považuje námitky navrhovatele za liché, mylné i vyvrácené. Na tomto místě je vhodné připomenout i názor Ústavního soudu ČR, jak jej vyjádřil ve svém nálezu sp.zn. III. ÚS 1669/11, kdy požadavky na detailnost a rozsah vypořádání s námitkami nesmí být přemrštěné, neboť takové požadavky by byly výrazem přepjatého formalismu, který by ohrožoval funkčnost územního plánování, a přispíval k narušení stability systému územního plánování a právních jistot občanů, a takový požadavek by bylo možné hodnotit jako nepřípustný zásah do práva na samosprávu. Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že zastupitelstvo obce nerozhodlo o jednotlivých námitkách a způsobu vypořádání připomínek samostatně, ale společně s vydáním územního plánu jedním společným usnesením. Podstatná je skutečnost, že odůvodnění opatření obecné povahy, kterým byl vydán územní plán, obsahuje rozhodnutí o námitkách a vypořádání připomínek. Z toho důvodu toto pochybení, že o námitkách nebylo rozhodnuto samostatným usnesením zastupitelstva, je třeba hodnotit jako procesní pochybení, které nemá za následek nezákonnost rozhodnutí, ani zkrácení navrhovatele na jeho právech. Soud ověřil, že navrhovatel je členem zastupitelstva obce a z procesu projednávání územního plánu, jakož i z aktu jeho schvalování v konečné podobě, včetně rozhodnutí o námitkách, je zřejmé, že zastupitelé měli v době rozhodování územní plán, včetně připraveného rozhodnutí o uplatněných námitek k dispozici, tudíž nelze dospět k závěru, že jednalo se o takové pochybení, které by způsobilo nezákonnost vydaného územního plánu a odůvodňovalo jeho zrušení. Navrhovateli nebyla odňata procesní možnost, ani soudní ochrana proti rozhodnutí správního orgánu.

35. Z toho, co bylo řečeno nelze přisvědčit domněnce navrhovatele, že výstavba přeložky silnici II/156 územím města je nepřiměřeným záměrem, kterým dojde k závažnému zásahu do krajinného rázu, který je součástí práva navrhovatele na příznivé životní prostředí. K tomu lze odkázat na vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území dle přílohy č. 5 vyhlášky č. 500/2006 Sb., kdy dokumentace územního systému ekologické stability byla pro řešené území ke konceptu územního plánu zpracována autorizovaným projektantem územních systémů ekologické stability Ing. J. G. v roce 1999 – 2000. Takto zpracovaná územně plánovací dokumentace přebírá a závazně vymezuje stanovené prvky Pokračování - 21 - 10A 81/2013 ÚSES na regionální i lokální úrovni v návaznosti na celkové urbanistické řešení, jejichž plochy tvoří kostru zabezpečující ekologickou rovnováhu území. Seznam jednotlivých prvků tvoří přílohu územně plánovací dokumentace. Rovněž platí, že na takto vymezených plochách je nepřípustné měnit kulturu s vyšším stupněm stability za kulturu s nižším stupněm stability, provádět nepovolené pozemkové úpravy, těžit nerosty nebo jiným způsobem narušovat ekologicko-stabilizační funkci ploch biocenter a biokoridorů. Z toho je zřejmé, že odpůrce postupoval v souladu s vyjádřením dotčených orgánů státní správy, a nelze přisvědčit názoru navrhovatele ohledně dotčení jeho práva na příznivé životní prostředí, případně zásahu do biokoridoru a chráněných částí dle zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění. Dále soud uvádí, že není správný názor navrhovatele, že bylo povinností odpůrce zabývat se zákonností územního plánu i z těch hledisek, které byly řešeny ve stavebním řízení při vydání územního rozhodnutí na přeložku silnice II/156. Toto územní rozhodnutí je pravomocné a podmínky v něm stanovené mají zabránit právě negativním vlivům na životní prostředí. K řešení koncepce veřejné infrastruktury je třeba připomenout, že vychází z celkové urbanistické koncepce uspořádání řešeného území, předpokladů rozvoje jednotlivých sídel a utváření všech nezbytných technických podmínek udržitelného rozvoje území. K přeložce silnice II/156 je právě v koncepci uváděno, že je na průtahu Trhovými Sviny připravena již řadu let, o čemž svědčí právě zmiňované územní rozhodnutí. Toto územní rozhodnutí vycházelo z platného územního plánu města Trhové Sviny (principálně v údolí Svinenského potoka) v plošném a funkčním rozsahu projektové dokumentace zpracované Pragoprojektem a.s. České Budějovice. Stavba je zařazena jako závazný záměr veřejně prospěšné stavby. Pokud navrhovatel jako pochybení označil skutečnost, že územní plán neprovedl srovnání jednotlivých variant obchvatu města z hlediska finančních nákladů a neakceptuje stanovisko, že vybudováním severního obchvatu města se sníží počet lidí projíždějící městem Trhové Sviny, a v té souvislosti i počet možných zákazníků restaurací a obchodů, je nutné uvážit, jaká negativa výstavba zamýšlené stavby může přinést, pak u těchto námitek neuvedl, v jakém směru zasahují do jeho právní sféry. Soudu přísluší, aby posoudil respektování zákonem stanovených mantinelů při tvorbě a schvalování opatření obecné povahy, nemůže však určovat, jakým způsobem má být určité území využito, zda je schválené řešení optimální, a nemůže vnucovat politické jednotce (obci) jinou variantu. Soud brání jednotlivce před excesy v územním plánování a nedodržením zákonných mantinelů, avšak není jeho úkolem územní plány dotvářet.

36. Pod bodem VII. návrhu je poukazováno na rozpor zásahu do práv navrhovatele se zásadou proporcionality, a to v souvislosti s plánovaným způsobem vedení nového průtahu městem Trhové Sviny. Dle navrhovatele je sporné, zda takto závažný zásah do práv a zájmů účastníků i zájmu veřejného je vyvážen veřejnými zájmy, které ve prospěch vybudování obchvatu svědčí. Zásada proporcionality byla dle žalobce porušena přijetím opatření obecné povahy v části týkající se silničního obchvatu obce Trhové Sviny přeložky II/156 vedoucí v údolí Svinenského potoka. V této souvislosti poukázal i na závěry Ústavního soudu a citoval z některých jeho nálezů.

37. Při posuzování této otázky, zda došlo k porušení zásady proporcionality, lze odkázat na judikaturu Nejvyššího správního soudu, kupříkladu rozsudek sp.zn. 2Ao 2/2007, dle kterého určitý způsob využití území není výsledkem ničeho jiného než určité politické procedury. Při této činnosti je pořizovatel územního plánu omezen zákonnými předpisy územního plánování, v rámci kterého má autonomní prostor pro své rozhodování. Jestliže je na odpůrci, aby vymezil plochu pro koridor pro obchvat obce, a učinil tak v souladu se stanovisky dotčených orgánů, není úkolem soudu pořizovateli územního plánu nařídit jinou variantu řešení dopravy v obci. Pro věc je podstatné, že odpůrce nepřekročil meze dané Pokračování - 22 - 10A 81/2013 předpisy o územním plánování. Soudu nepřísluší, aby vedl odbornou úvahu o vážení důležitých veřejných zájmů. Taková úvaha byla v dané věci vedena a schválení návrhu územního plánu představuje vůli politické jednotky, která o něm rozhodovala svým orgánem – zastupitelstvem. V dané věci soud neshledal vybočení ze zákonných mantinelů, a z toho důvodu je každá varianta využití území, která z těchto mantinelů územního plánování nevybočila, akceptovatelná. Územní plán není v rozporu s nadřazenou územně plánovací dokumentací, a zároveň respektuje limity využití území. Vymezení trasy přeložky silnice II/156 představuje veřejný zájem, neboť řeší odklonění dopravy z nevyhovující komunikace vedoucí historickým památkově chráněným centrem města do nových tras, jejichž parametry budou odpovídat současným normovým požadavkům na komunikace funkční třídy B2, a budou respektovat stávající životní prostředí, včetně nároků na bezpečnost a plynulost dopravy v zastavěném území města. Trasa přeložky byla navržena tak, aby co nejméně omezovala vlastnická práva a nenarušovala životní prostředí. Zásahy do ústavně zaručených práv v souvislosti s přeložkou byly prováděny v nezbytně nutné míře. Ani ochrana životního prostředí nemůže být absolutní. V procesu přijímání a schválení územního plánu byla nalezena rovnováha mezi ochranou životního prostředí a jinými společenskými zájmy. To vyplývá i z územního rozhodnutí, které stanovilo podmínky stavby ve prospěch zachování životního prostředí, a tyto podmínky a omezení jsou pro novou územně plánovací dokumentaci závazné. Z celkového hlediska vede trasa přeložky II/156 oblastí, kde je menší koncentrace rodinných domů a životní prostředí se touto změnou trasy výrazně zlepší. Jak již bylo uvedeno, proces pořizování a schvalování územního plánu je vážení důležitých veřejných zájmů a přináleží obci. V tomto směru soud neshledal žádný exces, a tudíž nelze přisvědčit námitce navrhovatele, že došlo k porušení zásady proporcionality.

38. Navrhovatel doručil dne 21.8.2013 soudu repliku k vyjádření odpůrce. V této replice doplnil nad rámec žaloby, že územní rozhodnutí bylo vydáno v rozporu se zásadou materiální pravdy a dále pak, že platnost územního rozhodnutí je opakovaně účelově prodlužována. Rovněž v replice uvedl, že tzv. Kolínů mlýn zakoupil pan K., kterému byly následně stavební práce zakázány. V prvé řadě je třeba uvést, že podle § 101b odst. 1 s.ř.s. návrh na zrušení opatření obecné povahy lze podat do tří let ode dne, kdy návrhem napadené opatření obecné povahy nabylo účinnosti. Zmeškání lhůty pro podání návrhu nelze prominout. Podle odstavce druhého, obsahuje-li návrh na zrušení opatření obecné povahy náležitosti stanovené v § 37 odst. 2 a 3 s.ř.s. a body, z nichž je patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje navrhovatel opatření obecné povahy nebo jeho část za nezákonné, nelze v dalším řízení návrh rozšiřovat na dosud nenapadené části opatření obecné povahy nebo o další návrhové body. Opatření obecné povahy nabylo účinnosti 14.7.2010. Repliku k vyjádření odpůrce podal navrhovatel dne 21.8.2013. Návrh na zrušení opatření obecné povahy, v daném případě jeho části, obsahovalo náležitosti stanované v § 101b odst. 2 s.ř.s., a tudíž již nebylo možné rozšiřovat jej o další návrhové body. Tomu tak při precizaci výše citovaných návrhových bodů v replice bylo, a tudíž se soud těmito dalšími rozšířenými návrhovými body v tomto směru nezabýval. Navíc těmito tvrzeními navrhovatel nikterak v této souvislosti neuvedl dotčení jeho právní sféry, a tudíž neprokázal ani svou aktivní věcnou legitimaci k rozšíření těchto návrhových bodů.

39. Pokud navrhovatel v replice dále tvrdil, že se územní plán města Trhové Sviny nedostatečně vypořádal námitkami a připomínkami navrhovatele a toto vypořádání bylo provedeno pouze jednoslovným vyjádřením nevyhovuje se, a stejným způsobem měly být vypořádány i námitky a připomínky zástupce veřejnosti, pak tato námitka je zcela neopodstatněná, neboť jak bylo výše podrobně odůvodněno, rozhodnutí o námitkách je zcela konkrétní a dostačující. K tomu lze odkázat kupříkladu na bod 33, 34. Pokud navrhovatel Pokračování - 23 - 10A 81/2013 k replice přiložil hlukovou a imisní studii pořízenou pro účely územního řízení v dubnu 1999, pak ani v tomto směru nelze rozšíření původního návrhu vzneseného v řádné lhůtě pro podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy akceptovat, neboť takovou konkrétní námitku v tomto návrhu navrhovatel nevznesl. Otázkou hlukového zatížení se opatření obecné povahy zabývalo, vycházelo přitom z vyjádření krajské hygienické stanice, a nebyly shledány nepřípustné limity, které by byly překážkou pro realizaci posuzovaného záměru.

VI. Závěr, náklady řízení

40. Soud proto uzavřel, že pro důvody tvrzené v návrhu není opatření obecné povahy města Trhové Sviny vydáno v rozporu se zákonem. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud návrh podle § 101d odst. 2 s.ř.s. zamítl.

41. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšnému odpůrci nevznikly náklady přesahující rámec jeho obvyklé činnosti. Proto náhrada nákladů řízení přiznána nebyla.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Pokračování - 24 - 10A 81/2013 Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 30. září 2013 Předsedkyně senátu: JUDr. Marie K r y b u s o v á v.r. Za správnost vyhotovení: Šárka Vondřejcová