15 CO 301/2021

Plný text

Krajský soud v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře – rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedy Mgr. Pavla Přibyla a soudkyň JUDr. Ivany Kosové a JUDr. Marcely Pechové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o vydání movitých věcí o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Táboře ze dne 30. 7. 2021 č. j. 15 C 259/2018-423

I. Rozsudek soudu I. stupně se v odstavci I. v části výroku o vydání movitých věcí pod položkami 18), 19), 20) a 21) a v odstavci III. ve výroku o náhradě nákladů řízení potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady odvolacího řízení v částce 5 579 Kč k rukám právního zástupce anonymizováno jméno příjmení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Citovaným rozsudkem Okresní soud v Táboře (dále jen soud I. stupně) uložil žalované povinnost vydat žalobci movité věci uvedené v žalobě pod položkami 2), 3), 4), 7), 9), 10), 11), 13), 14), 16), 17), 18) (TV stolek na míru v obývacím pokoji nízký obdélníkový se zaoblenou zadní hranou v provedení masiv americký ořech a policový systém na míru pod velkým fixním oknem v obývacím pokoji v provedení masiv americký ořech), 19) (velký kuchyňský jídelní stůl na míru a 8 ks židlí k tomuto stolu (6 ks u stolu v jídelní části obývacího pokoje a 2 ks u kuchyňské linky), vše v provedení masiv americký ořech), 20) (postel na míru dvoulůžko (manželskou) umístěnou v suterénu domu v ložnici tzv. pokoje pro hosty, obdélníkový stolek pro TV, obdélníkový konferenční stolek a skříňky na boty s uzavíratelnými dvířky umístěné v suterénu domu v kuchyni tzv. pokoje pro hosty, vše v provedení imitace ořech a výplně dýha), a 21) (nábytek příjmení, a to 1 ks jídelní stůl masiv dub 180x90 cm model anonymizováno 92 U – medové barvy se 4 ks jídelní židle masiv dub, 1 ks sedačky z textilní kůže – koženky bílé se 3 místy a 2 područkami, 1 ks sofa z textilní kůže – koženky bílé se 2 místy a 2 područkami, vše vyjma 3 židlí (ty po jedné na terase, v kůlně u šedé linky a v místnosti u sušičky) umístěné v suterénu domu v kuchyni tzv. pokoje pro hosty, 1 ks sofa 2,5 místa s dvěma područkami zn. anonymizováno, typ anonymizováno kožené černé barvy, elektricky stavitelné, 1 ks křeslo zn. anonymizováno, typ anonymizováno v hale u krbu, 1 ks křeslo zn. anonymizováno, typ anonymizováno kožené černé barvy, manuálně stavitelné s hliníkovými nohami umístěné v obývacím pokoji, 6 ks díl sedací soupravy bez područek kožené bílé barvy značka automobilu anonymizováno, 1 ks rohový díl sedací soupravy bez područek kožený bílé barvy značka automobilu anonymizováno, 1 ks podnožky – taburet pravoúhlý kožený bílý značka automobilu anonymizováno a 1 ks podnožky – taburet čtvrtkruhový kožený značka automobilu anonymizováno – vše souprava umístěná v obývacím pokoji a prostoru jídelny v přízemí domu), to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (odst. I.), zamítl žalobu v části, jíž se žalobce domáhal vydání movitých věcí pod položkami 1), 5), 6), 8), 10), 11), 12), 13) (odst. II.), a žalované uložil povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 10 496,22 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce anonymizováno jméno příjmení (odst. III.).

2. Dle odůvodnění rozsudku se žalobce domáhal vydání movitých věcí rozdělených do celkem 21 položek (ohledně části věcí vzal žalobu zpět a řízení bylo zastaveno) s tvrzením, že účastníci uzavřeli dne datum manželství, které bylo rozvedeno k datum, přičemž před uzavřením manželství došlo účastníky k výstavbě rodinného domu na adrese obec a číslo, který mají v podílovém spoluvlastnictví; žalobce tento rodinný dům ještě před uzavřením manželství vybavil movitými věcmi, jejichž vydání se domáhá. Žalovaná k některým věcem uvedla, že se v nemovitosti nacházejí a je ochotna je žalobci vydat, ohledně částí věcí tvrdila, že jsou zabudovány do nemovitosti, tvoří její součást a vydat je nelze, a ohledně dalších věcí uvedla, že se v nemovitosti vůbec nenacházejí a nenacházely; zároveň vyjádřila pochybnosti o pravosti některých listin předložených žalobcem, jimiž dokládal své vlastnické právo.

3. Soud I. stupně k jednotlivým položkám provedl hodnocení relevantních důkazů a učinil závěry významné pro rozhodnutí ve věci. K položkám 18) až 20) předložil žalobce jako doklad o nabytí smlouvy o dílo uzavřené s dodavatelem jméno příjmení z datum na částku 48 000 Kč (položka 18)), z datum na částku 38 000 Kč (položka 19)) a z datum na částku 21 000 Kč (položka 20)). Tvrdila-li žalovaná, že v domě obec a číslo se skutečně nachází nábytek vyrobený jméno příjmení, ovšem jiných rozměrů než tvrzených žalobcem, vyšel soud I. stupně ze svědecké výpovědi jméno příjmení, který potvrdil, že nábytek pro žalobce zhotovoval, na fotografiích ze spisu poznal nábytek, který byl v domě i při místním šetření soudu dne datum, a jednoznačně potvrdil, že se jedná o nábytek vyrobený dle shora specifikovaných smluv o dílo. Potvrdil, že s nikým jiným, než se žalobcem při sjednávání smluv o dílo nejednal a že nábytek pro žalobce nedělal nikam jinam, než do nemovitosti obec a číslo (vyjma žalobcem specifikovaného nábytku dělal pro něho ještě skříňku pod umyvadlo do koupelny a není si jistý, zda jako poslední dělal tuto skříňku nebo TV stolek a policový systém pod položkou 18)). Přestože smlouvy o dílo již neměl k dispozici, na smlouvách založených ve spise potvrdil pravost svého podpisu i razítka. Namítala-li žalovaná, že nábytek má jiné rozměry, byly při místním šetření zjištěny soudem při měření dílčí rozdíly v rozměrech nábytku, které dle jeho názoru mohou být zčásti způsobeny tím, že se jedná o atypický nábytek a záleží, jakým způsobem je měřen. Vypověděl-li svědek příjmení, že veškerý nábytek zhotovoval postupně v rozmezí 1 až 3 let, odpovídá to i datům uvedeným ve smlouvách o dílo. Pokud žalovaná předložila výpis z účtu žalobce, podle kterého dne datum byla svědku příjmení zaslána platba ve výši 37 400 Kč, neshoduje se uvedená částka se žádnou ze smluv o dílo a nelze dovodit, že by byla zaplacena za TV stolek na míru a policový systém uvedený pod položkou 18); s ohledem na výpověď svědka příjmení nelze vyloučit, že uvedená platba se vztahovala ke skříňce pod umyvadlo v koupelně (která není předmětem žaloby). Pokud nábytek nemá rozměry uvedené ve smlouvách o dílo a dle tvrzení žalované byly tyto smlouvy vytvořeny dodatečně, svědčí dle názoru soudu odlišné rozměry spíše pro pravost listin, neboť smlouva o dílo se při výrobě nábytku na zakázku sepisuje obvykle předem v době, kdy není konkrétní nábytek vyhotoven a v průběhu výroby může dojít ke změnám rozměrů s ohledem na situaci na místě samém. Jelikož svědek příjmení potvrdil, že žádný jiný nábytek obdobného typu pro žalobce nedělal, soud nepovažoval za potřebné vyhotovovat znalecký posudek ke stanovení pravosti smluv o dílo. Protože objednatelem uvedeného nábytku byl žalobce a nábytek byl objednán i vyroben před uzavřením manželství se žalovanou, lze dovodit existenci výlučného vlastnického práva žalobce.

4. K nábytku pod položkou 21) měl soud doklady předloženými žalobcem (kupní smlouva a účet č. HI7054250-3 ze dne datum s uvedením jména zákazníka jméno příjmení, doklad o doručení nábytku s výdejem zboží datum a datum a doklad o odeslání zboží dopravcem z anonymizováno do anonymizováno u obec) za prokázané, že žalobce tento nábytek zakoupil v Německu kupní smlouvou uzavřenou datum a v prosinci 2011 mu byl dodán na adresu adresa. Namítala-li žalovaná, že takový nábytek v domě není a nesouhlasí ani rozměry, soud I. stupně podrobně uvedl, kde a jaké části uvedeného nábytku byly v domě nalezeny při místním šetření. Namítala-li žalovaná, že se jedná o nábytek značka automobilu, nikoliv anonymizováno, z katalogového označení zboží vyplývá, že se jedná o nábytek výrobce anonymizováno, typ anonymizováno; na sedací soupravě se pak nachází značka příjmení d’Ax a odpovídá katalogu předloženému žalobcem. Jelikož nábytek nalezený při místním šetření v domě se typově, barevně, označením a počtem kusů zcela shoduje s nábytkem požadovaným žalobcem, potom s ohledem na atypické tvary a měkký materiál nábytku nelze trvat na tom, aby žalobce označil přesně jednotlivé rozměry nábytku dle faktického stavu. Doklad obchodního domu příjmení předložený žalovanou (č. l. 256 spisu) pak neodpovídá žádné z cen předmětů dle kupní smlouvy z datum a nelze jej považovat za důkaz, že nábytek pod položkou 21) platila žalovaná.

5. S ohledem na ust. § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.), posuzoval soud I. stupně otázku vlastnického práva žalobce podle právních předpisů platných v době nabytí movitých věcí, tedy podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinný do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák.). Vyšel pak z ust. § 132 odst. 1 obč. zák. (nabývání vlastnictví věci), ust. § 588 a násl. obč. zák. (právní úprava kupní smlouvy) a § 631 a násl. obč. zák. (úprava smlouvy o dílo) se závěrem, že v případě položky 21) se jednalo o koupi věcí již hotových v obchodě a k nabytí vlastnického práva došlo jejich převzetím ze strany žalobce (tedy vydáním zboží v prosinci 2011), u položek 18), 19) a 20) pak žalobce nabyl vlastnické právo okamžikem převzetí těchto věcí zhotovených na základě smlouvy o dílo. Jelikož žalobce prokázal, že je vlastníkem uvedených věcí a ty se nacházejí v moci žalované v domě adresa obec, který od rozchodu účastníků obývá výhradně žalovaná, bylo jí dle § 1041 odst. 1 o. z. uloženo tyto movité věci žalobci vydat. Soud I. stupně neprováděl důkaz výslechem žalobce (žalobce na něm netrval a rozhodné skutečnosti byly zjištěny z jiných důkazů), důkaz videonahrávkou z návštěvy exekutora JUDr. příjmení ze dne datum (potřebné skutečnosti byly zjištěny místním šetřením), ani znaleckým posudkem ke zjištění stáří listin ohledně smluv o dílo a faktur příjmení, neboť neměl důvod pochybovat o věrohodnosti výpovědi svědka příjmení a doklady týkající se nábytku příjmení nevykazovaly žádné známky změn či falšování. O nákladech řízení rozhodl podle poměru úspěchu účastníků ve věci dle § 142 odst. 2 o. s. ř. (z celkem 58 movitých věcí vyhověno žalobě ohledně 37 věcí, úspěch žalobce 64 %, úspěch žalované 36 %, čistý úspěch žalobce 28 %) a žalobci z celkové výše jemu vzniklých nákladů 37 486,50 Kč přiznal poměrnou část 28 % ve výši 10 496,22 Kč.

6. Rozsudek soudu I. stupně napadla odvoláním žalovaná, a to po jeho upřesnění při jednání odvolacího soudu pouze v odstavci I. v části výroku o uložení povinnosti vydat žalobci movité věci pod položkami 18) až 21) a dále v odstavci III. ve výroku o náhradě nákladů řízení. Namítla, že soud I. stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl veškeré jí navržené důkazy. Na základě provedených důkazů pak dospěl rovněž k nesprávným skutkovým zjištěním. Již v řízení před soudem I. stupně považovala výpověď svědka příjmení (k položkám 18), 19) a 20)) za účelovou, neboť svědek si detailně pamatoval, že nábytek vyráběl pouze pro žalobce, který jej platil v hotovosti, ovšem nábytek nebyl schopen přesně popsat, nepamatoval si dobu stěhování své provozovny, připustil, že nemá účetnictví ani účetní (ale vybavil si sepsané smlouvy). Dle názoru žalované byly smlouvy o dílo vyhotoveny dodatečně, kdy rozměry jednotlivých kusů nábytku nejsou shodné s těmi, co se v domě nachází (řádově o desítky cm). Dle výpisu z účtu předloženého žalovanou tato datum zaslala na účet svědka částku 37 400 Kč a je přesvědčena, že nábytek, který je předmětem řízení, byl zčásti vyhotoven v průběhu manželství a náleží do SJM. S ohledem na shora uvedené žalovaná trvá na tom, že měl být vypracován znalecký posudek na zjištění data vyhotovení smluv o dílo. Jelikož soudem I. stupně zjištěné rozměry nábytku se neshodují s rozměry uvedenými žalobcem, je dle názoru žalované výrok rozsudku nevykonatelný. Uvedl-li svědek příjmení, že nábytek zhotovoval asi před 8 lety, možná i před 6 lety, bylo to za trvání manželství účastníků. Ohledně nábytku specifikovaného pod položkou 21) žalovaná i nadále trvá na tom, že žalobcem specifikovaný nábytek se v domě nenachází. Nesouhlasí s tvrzením soudu, že rozdílnost rozměrů je dána atypickým tvarem nábytku a že žalobce neměl v době podání žaloby k nábytku přístup (minimálně od datum měl klíče od domu). Proto navrhovala, aby rozsudek soudu I. stupně byl ohledně položek pod body 18), 19), 20) a 21) změněn a žaloba v této části zamítnuta.

7. Žalobce navrhl potvrzení rozsudku v napadeném rozsahu. Jelikož neměl možnost přístupu k movitým věcem, má za to, že jeho popis věcí v rámci petitu byl dostatečný a určitý. Soud I. stupně se dostatečně vypořádal s otázkou rozdílných rozměrů movitých věcí a jejich popisu, přičemž ke konkretizaci a identifikaci věcí se vyjádřily soudy i v jiných řízeních účastníků. Ke zpochybnění výpovědi svědka příjmení žalobce uvedl, že svědek byl navržen žalovanou a žalobce se o jeho výpovědi dozvěděl až při soudním jednání. Svědek potvrdil, že pro žalobce nábytek zhotovoval, s nikým jiným o zhotovení nejednal, poznal nábytek a potvrdil jeho totožnost s položkami dle žaloby. Potvrdil rovněž pravost podpisu a razítka na smlouvách o dílo a poznal umístění věcí v domě a vzhled na předložených fotografiích. V případě položky 21) poukázal žalobce na doklady jím předložené, nalezení takového nábytku v domě soudem při místním šetření a jeho porovnání s katalogem nábytku i s položkami v kupní smlouvě. Jelikož jde o naprosto atypický luxusní nábytek koupený v Německu v obchodním domě příjmení, jeví se tvrzení žalované o duplicitním výskytu jako naprosto odtržené od reality.

8. Odvolání bylo podáno včas, oprávněnou osobou a je přípustné (§ 201 a § 204 o. s. ř.). Podle § 212 věta první o. s. ř. přezkoumal odvolací soud rozsudek soudu I. stupně pouze ve výslovně napadené části výroku I. ohledně položek 18), 19), 20) a 21) a v závislém výroku III. o náhradě nákladů řízení; rozsudek ohledně zbylých položek obsažených ve výroku I. a v zamítavém výroku II. nabyl samostatně právní moci (§ 206 odst. 2 o. s. ř.). Poté dospěl k závěru, že odvolání žalované není opodstatněné.

9. Soud I. stupně provedl dle názoru odvolacího soudu dokazování v rozsahu potřebném pro rozhodnutí ve věci samé, když v souladu s § 157 odst. 2 o. s. ř. se v odůvodnění napadeného rozsudku přesvědčivě vypořádal s neprovedenými důkazy navrženými zejména žalovanou (bod 26.). Provedené důkazy hodnotil v souladu s § 132 o. s. ř. jak jednotlivě, tak i v jejich vzájemných souvislostech, s přihlédnutím ke všemu, co v řízení vyšlo najevo. Nepominul tedy ani argumentaci žalované a jí předkládané důkazy, s čímž se v odůvodnění rozsudku řádně vypořádal. Jím učiněné skutkové závěry, které důsledně vychází z provedeného dokazování, jsou přesvědčivě, logické a odvolací soud se s nimi zcela ztotožňuje. Jelikož odvolací argumentace žalované je v podstatě opakováním jejích námitek učiněných již v řízení před soudem I. stupně, který se s touto argumentací v odůvodnění rozsudku vypořádal, odkazuje odvolací soud na příslušné skutkové závěry soudu I. stupně; stejně tak odkazuje na právní posouzení věci soudem I. stupně, které je rovněž přiléhavé a které žalovaná v odvolání nijak nezpochybňuje. S ohledem na rozsah, v jakém je rozsudek soudu I. stupně ve věci samé odvoláním žalované napaden, se níže uvedené závěry odvolacího soudu vztahují k položkám 18), 19), 20) a 21).

10. Závěr soudu I. stupně o prokázání výlučného vlastnického práva žalobce k nábytku uvedenému pod položkami 18) až 20) se opíral zejména o 3 písemné smlouvy o dílo uzavřené mezi žalobcem jako objednatelem a jméno příjmení jako zhotovitelem, výpověď zhotovitele jako svědka a výsledky místního šetření provedeného soudem I. stupně v domě obec a číslo, kde se tento nábytek měl dle tvrzení žalobce nacházet. Svědek příjmení příjmení byl při jednání soudu I. stupně podrobně vyslechnut, a to i k četným dotazům procesních stran, takže to byl právě soud I. stupně, který mohl výpověď tohoto svědka řádně zhodnotit i z hlediska jeho věrohodnosti. Z odůvodnění napadeného rozsudku je zřejmé, že soud I. stupně tuto svědeckou výpověď považoval za věrohodnou, když neshledal jakékoliv závažnější rozpory ve výpovědi samotné či ve vztahu k jiným důkazům. Poznal-li svědek jím zhotovený nábytek na fotografiích založených ve spise s tím, že do jiné nemovitosti nábytek pro žalobce nevyráběl, je zcela jednoznačné, že se jedná o nábytek zhotovený tímto svědkem, byť by nebyl schopen jej při jednání soudu I. stupně přesně popsat (zde je třeba vzít v úvahu delší dobu od zhotovení nábytku). S ohledem na tuto dlouhou dobu věrohodnost svědka nezpochybňuje ani skutečnost, že již neměl k dispozici smlouvy o dílo uzavřené se žalobcem. Pokud za této situace při jednání soudu I. stupně potvrdil pravost svého podpisu i razítka na smlouvách o dílo předložených žalobcem, nic nenasvědčuje tomu, že by vypovídal účelově ve prospěch žalobce, jak namítá žalovaná v odvolání; to platí tím spíše, že jako svědka jej navrhla sama žalovaná. Vypovídal-li svědek příjmení o tom, před kolika lety nábytek zhotovoval, jednalo se o přibližné údaje (ať již údaj plus mínus 8 let či údaj možná před 6 lety), ze kterých nelze při stanovení přesné doby jeho pořízení vycházet; ta je přitom zřejmá z písemných smluv o dílo. Soud I. stupně se řádně vypořádal i s obsahem výpisu z účtu o platbě částky 37 400 Kč dne datum na účet svědka příjmení; s ohledem na nesoulad této částky s částkami uvedenými ve smlouvách o dílo a na skutečnost, že svědek příjmení měl pro žalobce dále zhotovovat skříňku pod umyvadlo do koupelny, která není předmětem řízení, není závěr, že nábytek pod položkami 18) až 20) byl zhotoven svědkem příjmení pro žalobce před uzavřením manželství, touto listinou zpochybněn. Odvolací soud se pak ztotožňuje i s postupem a zdůvodněním soudu I. stupně stran neprovedení důkazu znaleckým posudkem k posouzení data vyhotovení smluv o dílo, navrženého žalovanou; navíc pokud soud považoval výpověď svědka příjmení za věrohodnou, potvrzuje tato výpověď uzavření žalobcem předložených smluv o dílo ve dnech uvedených na smlouvách (na kterých svědek ztotožnil své podpisy).

11. Rovněž s problematikou odlišných rozměrů nábytku pod položkami 18) až 20), zjištěných při místním šetření, oproti rozměrům uvedeným v petitu žaloby, se soud I. stupně řádně vypořádal; šlo o nábytek na zakázku, jehož rozměry uvedené ve smlouvách o dílo se mohly při vlastním zhotovení změnit, navíc se jednalo o atypický nábytek, u něhož je problémem jeho změření. Uvedl-li žalobce v podané žalobě specifikaci tohoto nábytku včetně rozměrů, není v rozporu se zásadou vázanosti soudu podanou žalobou (srovnej § 153 odst. 2 o. s. ř.), pokud soud I. stupně nepřevzal do výroku svého rozsudku veškeré údaje uvedené žalobcem v žalobním návrhu (tedy i rozměry movitých věcí), ale jednotlivé věci specifikoval jejich popisem a místem, kde se nalézají. Takovým způsobem je zachována totožnost movitých věcí požadovaných žalobcem a zároveň jsou jednotlivé věci specifikovány dostatečně určitým způsobem (soud I. stupně rovněž správně poukázal na to, že v obdobných řízeních nebývá obvyklá specifikace věcí jejich rozměry), tedy tak, aby byla zachována materiální vykonatelnost rozhodnutí soudu. Proto neobstojí odvolací argumentace žalované o nevykonatelnosti napadeného rozsudku z důvodu odlišnosti rozměrů jednotlivých věcí, neboť ve výroku rozsudku tyto rozměry uvedeny nejsou.

12. Jediná odvolací námitka žalované týkající se položky 21) (nábytek příjmení) spočívala v tom, že nábytek specifikovaný žalobcem v žalobě se v domě nenachází. Argumentace žalované odlišnými rozměry nábytku (faktický stav a údaje uvedené v žalobě) nezpochybňuje správnost závěru soudu I. stupně, že tento nábytek, jehož nákup v roce 2011 žalobce doložil kupní smlouvou, doklady o vydání nábytku a transportu zboží, se zcela přesně shoduje s nábytkem nalezeným při místním šetření, a to typově, barevně, označením a počtem kusů, přičemž tuto totožnost nemohou zpochybnit neshody v rozměrech jednotlivých dílů nábytku, dané zejména atypickými tvary a charakterem materiálu. Výstižně pak argumentuje žalobce v podaném vyjádření, že jde o atypický luxusní nábytek pořízený v Německu, u něhož se existence identického nábytku (pouze s poněkud odlišnými rozměry) ohledně jednotlivých kusů tvořících položku 21) jeví naprosto iracionálně. Proto rovněž v případě této položky 21) soud I. stupně zcela správně uložil žalované povinnost specifikovaný nábytek žalobci vydat, přičemž jednotlivé kusy nábytku jsou opět dostatečným způsobem ve výroku rozsudku specifikovány (bez uvedení konkrétních rozměrů nábytku) tak, aby i v této části byl rozsudek soudu I. stupně materiálně vykonatelný.

13. Z uvedených důvodů odvolací soud rozsudek soudu I. stupně v napadených položkách 18) až 21) výroku I., jakož i v bezchybném nákladovém výroku, podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil.

14. V odvolacím řízení žalobce uspěl zcela a dle § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. má právo na plnou náhradu nákladů této fáze řízení. Náklady žalobce tvoří náklady právního zastoupení za 2 úkony právní služby (písemné vyjádření k odvolání a účast u jednání odvolacího soudu) po 1 500 Kč dle § 7, § 9 odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v platném znění (dále jen AT), 2 paušální náhrady hotových výdajů k uvedeným úkonům po 300 Kč dle § 13 odst. 1, 4 AT, náhrada za promeškaný čas za cestu k jednání odvolacího soudu obec – obec a zpět za 6 půlhodin po 100 Kč dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 AT a náhrada cestovného za uvedenou cestu v částce 1 379 Kč, celkem částka 5 579 Kč, kterou odvolací soud uložil žalované k zaplacení k rukám právního zástupce žalobce v zákonné lhůtě tří dnů (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku je přípustné dovolání v případě, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. V takovém případě se dovolání podává do dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu I. stupně. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na jeho soudní výkon.