15 Co 58/2024

Plný text

Krajský soud v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře - rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Kosové a soudců JUDr. Roberta Ožvalda a JUDr. Marcely Pechové ve věci žalobců:

1. Jméno žalobce A , narozený dne Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A 2. Jméno žalobce B , narozená dne Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce A oba zastoupeni advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky B sídlem Adresa advokátky B o vyklizení části pozemku a o odstranění plotu o odvolání účastníků proti rozsudku Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 30. ledna 2024, č. j. 4 C 168/2021-1281 a proti doplňujícímu rozsudku Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 17. října 2024, č. j. 4 C 168/2021-1409 I. Rozsudek soudu I. stupně ze dne 30. 1. 2024 č. j. 4 C 168/2021-1281 se v odstavcích II. až V. ve výrocích o částečném zamítnutí žaloby, o nákladech řízení mezi účastníky a o nákladech státu potvrzuje.II. Odvolání žalobců proti rozsudku soudu I. stupně ze dne 30. 1. 2024, č. j. 4 C 168/2021-1281 v odstavci I. ve výroku o povinnosti žalovaného vyklidit specifikovaný pozemek se odmítá.III. Doplňující rozsudek soudu I. stupně ze dne 17. 10. 2024 č. j. 4 C 168/2021-1409 se potvrzuje s tím, že plot, který má být odstraněn, je v příloze 5a vymezen od bodu 5001-4 k bodu 107-32 a dále k bodu 5001-3.IV. Odvolání žalobců proti doplňujícímu rozsudku soudu I. stupně ze dne 17. 10. 2024 č. j. 4 C 168/2021-1409 v odstavci VI. o povinnosti žalovaného odstranit část oplocení se odmítá.V. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalovanému k rukám , tituly před jménem, , jméno FO, náklady odvolacího řízení v částce 7 585,50 Kč a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.VI. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit státu na účet Okresního soudu v , adresa, -3021261/0710, VS , var. symbol, soudní poplatek z odvolání ve výši 2 000 kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.VII. Žalovaný je povinen zaplatit státu na účet Okresního soudu v , adresa, -3021261/0710, VS , var. symbol, soudní poplatek z odvolání ve výši 2 000 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem ze dne 30. 1. 2024, č. j. 4 C 168/2021-1281 soud I. stupně uložil žalovanému povinnost vyklidit část pozemku , Anonymizováno, a to k hranicím tak, jak byly vytýčeny , tituly před jménem, , adresa, vytyčovacím náčrtem ze dne 31. 7. 2008 a jak je tato hranice zobrazena soudním znalcem v příloze posudku č. , Anonymizováno, do 6 měsíců od právní moci rozsudku (odst. I.) a pokud se žalobci domáhali vyklizení další části tohoto pozemku za hranici vytyčenou , tituly před jménem, , jméno FO, , návrh zamítl (odst. II.). O nákladech mezi účastníky rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu (odst. III.) a o nákladech státu tak, že žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit státu na účet Okresního soudu v Táboře náklady řízení v částce 1 014 Kč a žalovaný v částce 1 013 Kč, každý do 3 dnů od právní moci rozsudku (odst. IV. a V.).

2. Doplňujícím rozsudkem ze dne 17. 10. 2024, č. j. 4 C 168/2021-1409 doplnil soud I. stupně rozsudek ze dne 30. 1. 2024, č. j. 4 C 168/2021-1281 o výrok VI., jímž žalovanému uložil povinnost odstranit plot nacházející se na pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , a to až k jeho hranici, jak byla vytyčena geodetem , tituly před jménem, , adresa, vytyčovacím náčrtem ze dne 31. 7. 2008 a jak je tato hranice zobrazena soudním znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, v příloze č. 5a posudku č. , Anonymizováno, , který je součástí rozsudku, do 6 měsíců od právní moci rozsudku, o výrok VII., jímž zamítl žalobu, kterou se , Anonymizováno, domáhali odstranění plotu v další části pozemku, a to až k hranici, jak byla vytyčená geodetem , právnická osoba, ve vytyčovacím návrhu ze dne 2. 10. 2020 a jak je tato hranice zobrazena soudním znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, v příloze č. 5a posudku č. , Anonymizováno, a o výrok VIII., jímž rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení souvisejících s doplňujícím rozsudkem, Anonymizováno3. Z odůvodnění rozsudku ze dne 30. 1. 2024 plyne, že žalobci v žalobě tvrdili, že jsou na základě kupní smlouvy ze dne 7. 8. 2020 vlastníky pozemku parc. č. , Anonymizováno, , který si žalovaný z části zaplotil na základě vytyčovacího návrhu geodeta , tituly před jménem, , jméno FO, , čímž si svůj pozemek parc. č. , hodnota, zvětšil cca o 24 m². Uvedené vyplynulo z vytyčovacího návrhu geodeta , jméno FO, , který byl řádně zaevidován na KN, na jehož základě byl žalovaný vyzván, aby pozemek žalobců vyklidil a odstranil plot. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že pozemek zaplotil dle geodetického vytýčení , tituly před jménem, , jméno FO, a že s umístěním plotu neměl nikdo nikdy problém. Soud I. stupně vyšel z toho, že hranice mezi pozemky účastníků byly vytýčeny jednak náčrtem ing. , jméno FO, ze dne 31. 7. 2008 (poté, co žalovaný zakoupil parc. č. , hodnota, ) a jednak náčrtem , právnická osoba, ze dne 2. 10. 2020 (poté, co žalobci získali do vlastnictví pozemek parc. č. , Anonymizováno, a že pouze vytyčovací náčrt P. , jméno FO, byl zaevidován na KN. Vzhledem ke spornosti hranic zadal soud I. stupně vypracování znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, s tím, aby vytýčil hranice pozemku č. , Anonymizováno, podle náčrtu , jméno FO, a , jméno FO, ; právní hranice, pokud nekorespondují s vytýčením a skutečné, jak jsou dnes užívány. V posudku č. , Anonymizováno, znalec uvedl, že plot žalovaného přesahuje obě hranice vytýčené jmenovanými geodety a že velikost přesahu je zřejmá z přílohy posudku. Z listin doložených žalovaným vyplynulo, že s hranicí, jak jí vytýčil , tituly před jménem, , jméno FO, byl seznámen, a že za práci , tituly před jménem, , jméno FO, zaplatil; platba se týkala i zápisu do katastru nemovitostí, což ale geodet neučinil. K vyklizení části pozemku k hranici vytýčené , tituly před jménem, , jméno FO, soud neshledal důvod, jelikož žalovaný byl v dobé víře, kde se hranice nachází a nelze vyloučit, že hranice vytýčená , tituly před jménem, , jméno FO, je správná. Po dobu nejméně 10 let dobrou víru žalovaného nikdo nezpochybňoval, proto okresní soud uzavřel, že část pozemku žalobce, jak je vymezena ve výrokové části vydržel. Pokud si ale žalovaný zaplotil větší část pozemku žalobců, v dobré víře být nemohl a tuto část je povinen vyklidit. O nákladech řízení mezi účastníky soud I. stupně rozhodl s ohledem na poloviční úspěch stran dle § 142 odst. 2 o. s. ř. a o nákladech státu dle § 148 odst. 1 o. s. ř.

4. Z odůvodnění doplňujícího rozsudku plyne, že na pokyn odvolacího soudu soud I. stupně dodatečně rozhodl o nároku žalobců na odstranění plotu a o nákladech řízení souvisejících s vydáním tohoto rozsudku. Vyšel z toho, že žalovaný část pozemku žalobců vydržel. , adresa, víra žalovaného, že mu předmětná část pozemku patří, souvisí se zaměřením provedeným v roce 2008 a trvala přes 10 let. Proto byla žalovanému uložena povinnost odstranit plot k hranici, jak byla vytýčena , tituly před jménem, , jméno FO, a ve zbytku žalobu zamítl. O nákladech řízení rozhodl podle úspěchu ve věci, který byl u obou stran stejný.

5. Proti rozsudku ze dne 30. 1. 2024 i proti doplňujícímu rozsudku podali odvolání žalobci. Nesouhlasili se závěrem soudu I. stupně, že žalovaný vydržel část pozemku parc. č. , Anonymizováno, . Odkázali na ustanovení § 980 o. z. a v něm zakotvenou zásadu materiální publicity, která vylučuje dobrou víru držitele o tom, že mu náleží právo k nemovité věci, není-li toto právo zapsané do katastru nemovitostí. Držba práva k jakémukoliv pozemku v zásadě nemůže být držbou poctivou, a tedy držbou způsobilou zakládat vydržení, poněvadž dotyčný držitel se vždy mohl a měl seznámit se zapsaným stavem. Ze znaleckého posudku , jméno FO, navíc plyne, že měření provedené geodetem , tituly před jménem, , jméno FO, není součástí katastrálního operátoru na rozdíl od vytýčení provedeného geodetem , právnická osoba, . Na základě ust. § 980 o. z. je vyloučena existence dobré víry, což je nutná zákonná podmínka vydržení. Žalovaný nemohl předmětnou část pozemku vydržet a platný stav je ten, jaký je zapsán v katastru nemovitostí a jak byl vytýčen geodetem , jméno FO, . Žalobci proto navrhli, aby byly oba rozsudky změněny a žalobě na vyklizení a na odstranění plotu bylo vyhověno.

6. Žalovaný podal odvolání proti doplňujícímu rozsudku v odstavci VI. a VIII. Namítl, že žalobu jako celek považuje za šikanózní a v rozporu s dobrými mravy. Pozemek, jehož vyklizení se žalobci domáhají, nemá pro ně žádnou hodnotu, jedná se o úzký pruh pozemku, který vůbec nepotřebují. Cílem žaloby je zhoršovat a eskalovat sousedské spory. Žalovaný své nemovitosti užívá trvale, žije zde, naproti tomu žalobci nemovitost neužívají a do lokality jezdí jen sporadicky.Nemovitost žalobců je zbořeniště, v tomto stavu ji zakoupili a okamžitě po zakoupení začaly spory o vlastnictví pozemku. Žalobci přitom před koupí nemovitosti lokalitu dobře znali, neboť do ní jako chalupáři mnoho let jezdili a věděli, jaká je situace na místě samém. Žaloba by tedy předně měla být zamítnuta pro rozpor s dobrými mravy. Dále namítl, že odstranění plotu není fakticky možné a neslo by s sebou nepřiměřené finanční náklady. Dle rozhodnutí soudu by plot měl být posunut v délce 12 metrů na jedné straně pozemku o 50 cm a na protější straně pozemku o 94 cm. Plot je postaven na navážce, opěrnou zdí prochází jak vertikálně, tak horizontálně železné pásoviny, které jsou provařeny se sloupky a staženy 2 metry za opěrnou zeď, kde je v zemi udělána 1 m³ betonová patka, která přes napnuté železné pásoviny drží opěrnou kamennou zeď, aby ji nevyvalil svah, který byl vytvořen navážkou. Zásahem do opěrné zdi může dojít k vyvrácení svahu na silnici. Zeď je kamenná a široká 35 cm a nelze do ní ukotvit nový rohový sloupek s novou příčnou tyčí. Zřejmě by musela být vystavěna zeď betonová se základem ze ztraceného bednění, o šířce 40 cm, aby se vyrovnal odebraný svah. Celé posunutí by vzhledem k šířce základu pozbývalo smysl. Žalovaný plot postavil po projednání s tehdejším majitelem sousedního pozemku a v dobré víře, že staví na svém pozemku. Do provedení znaleckého posudku soudem neměl sebemenší pochybnosti o tom, že pozemek, na kterém je plot vystavěn by neměl být v jeho vlastnictví. Žalovaný je navíc toho názoru, že vydržel celý zaplocený pozemek, nejen jeho část. Při vyměřování pozemku , tituly před jménem, , jméno FO, byla použita jiná technika měření, než při pozdějších měřeních, a protože dle znaleckého posudku činí toleranční odchylka 2,85 m, byl plot v rámci této odchylky postaven. Navrhl proto změnu doplňujícího rozsudku tak, aby byl návrh žalobců zamítnut.

7. Žalobci ve vyjádření k odvolání žalovaného poukázali na to, že v nedávné době podali žádost o stavební povolení na rekonstrukci objektu (zbořeniště) nacházejícího se na hranici jejich pozemku, kterou aktuálně užívá žalovaný. Proto také nesouhlasili s návrhem žalovaného na odkup části jejich pozemku, k čemuž měli zcela racionální důvod. Žalobci nesdílí tvrzení žalovaného, že odstranění plotu není fakticky možné. Pro žalobce bude dostatečné praktické řešení spočívající v tom, že se sloupky plotu odřežou u země, čemuž nic nebrání. Žalobci jsou navíc ochotni plot odstranit vlastními silami a na vlastní náklady. , adresa, plot pak chtějí postavit také na vlastní náklady. Navážku nehodlají odstraňovat, jak se obává žalovaný, nemají záměr ani odstraňovat opěrnou zeď. Opěrná zeď je na sousedním obecním pozemku, do kterého žalobci nemohou nijak zasahovat. Stejně tak nemají v plánu odebírat svah v místě zaploceného pozemku. Jde o pouhé účelové tvrzení žalovaného. Pokud by mělo dojít k vyklizení pozemku na základě vytyčovacího náčrtu geodeta , jméno FO, , jak to požadují žalobci, dojde ke zvětšení jimi užívaného prostoru o 1,35 – 2,1 m na šířku a na délku o 13 m, tj. celkem nezanedbatelných 24 m². Tvrzení žalovaného, že plot postavil dle stavebního zákona, není pravdivé, neb nebylo vydáno územní rozhodnutí ani územní souhlas ke stavbě plotu. Právní předchůdkyně žalobců paní , jméno FO, výslovně nedala ke stavbě plotu souhlas. Žalovaný tedy nemohl být v dobré víře, že plot staví na svém pozemku. Už dříve usiloval o koupi příslušné části pozemku nebo o směnu pozemku, k dohodě však mezi ním a paní , jméno FO, nedošlo. Tím, že si žalovaný zaplotil pozemek č. , Anonymizováno, a ostatní pozemky par. č. , Anonymizováno, a č. , Anonymizováno, , měl v úmyslu zvětšit si vlastní pozemek parc. č. , hodnota, . K tvrzení o toleranční odchylce žalobci uvedli, že jde o technický termín aplikovaný při vytyčování hranic pozemků dle vyhlášky č. 357/2013 Sb. a je důležitá pro určení přesnosti katastrálních map, nikoliv pro daný soukromoprávní spor. Vytyčovací návrh geodeta , jméno FO, udává přesné kvóty ohraničující pozemek žalobců dle platného stavu v katastru nemovitostí po provedení digitalizace v roce 2011, čemuž by také mělo odpovídat umístění plotu. Nyní tomu tak není a plot žalovaného se prokazatelně nachází na pozemku žalobců, čímž zasahuje do jejich vlastnického práva.

8. Žalovaný ve vyjádření k odvolání žalobců uvedl, že soud I. stupně správně zčásti zamítl žalobu na vyklizení se závěrem, že žalovaný tuto část pozemku vydržel. Provedeným dokazováním nebyloobjasněno, kde má správně hranice mezi pozemky účastníků být, a plot je postaven v rámci přípustné odchylky. , adresa, víra žalovaného, kterou nikdy nikdo nezpochybnil, se odvozuje od zaměření provedeného , tituly před jménem, , jméno FO, ; žalovaný věřil, že vyměření bylo správné a že , tituly před jménem, , jméno FO, učinil nutné úkony související se zápisem do KN. Pokud jde o oplocení, žalovaný trvá na tom, že plot postavil přesně na bodech změřených geodetem , tituly před jménem, , jméno FO, . Rozdíl mezi skutečným stavem plotu a změřenými souřadnicemi soudním geodetem přisuzuje technice použité při zaměřování. Digitalizace katastrálního operátu proběhla v době, kdy plot byl již postaven a tehdejší vlastníci sousedních pozemků nenamítali, že je plot postaven nesprávně a žádné pochybnosti o tom neměl ani žalovaný. Držba sporného pozemku tedy byla ve smyslu ust. § 994 o. z. řádná, poctivá a pravá, a v řízení nebyl prokázán opak. Žalovaný v době, kdy držbu nabyl, nemohl ověřit v katastru nemovitostí, jak je pozemek evidován, neboť katastrální operát nebyl ještě digitalizován. Byl tudíž v plné důvěře ve stav, který mu byl předesílán, jak jeho právním předchůdcem, tak geodetem , jméno FO, . Ověření v dané lokalitě bylo prakticky nemožné. Sporný pozemek je co do šířky tak úzký, že byla situace ohledně přesných hranic obtížně ověřitelná i při využití současné techniky, kdy veškeré hranice pozemku, kterými se soudy v tomto řízení zabývají, jsou v rámci tolerované odchylky. Ve stejném rozsahu jako žalovaný, drželi pozemek i jeho právní předchůdci, od kterých nemovitost nabyl a kteří mu v době prodeje tvrdili a byli přesvědčeni, že pozemek v daném rozsahu drží oprávněně tak, jak jej nyní drží žalovaný, a to až po hranice současného zaplocení pozemku.

9. Odvolání žalobců mimo jiné směřovalo i proti vyhovujícím výrokům v odstavci I. rozsudku ze dne 30. 1. 2024 a v odstavci VI. doplňujícího rozsudku. Z hlediska objektivního je dle § 201 o. s. ř. odvolání proti těmto výrokům přípustné. Subjektivní legitimaci k podání odvolání však zákon přiznává jen tomu z účastníků, kterému nebylo rozhodnutím soudu I. stupně vyhověno, popřípadě kterému byla tímto rozhodnutím způsobena jiná určitá újma na jeho právech. Pakliže žalobcům bylo odvoláním napadenými výroky vyhověno (byť jen zčásti), nelze v jejich případě hovořit o žádné újmě na jejich právech. Jejich odvolání směřující proti výše uvedeným výrokům tedy nemůže být z hlediska subjektivního přípustné, a proto muselo být bez dalšího dle § 218 písm. c) o. s. ř. odmítnuto.

10. Poté odvolací soud po zjištění, že odvolání byla podána včas k tomu oprávněnými osobami a jsou přípustná, věc projednal a přezkoumal napadené rozsudky dle § 212 věty prvé o. s. ř. v rozsahu dotčeném odvoláním účastníků, tj. v odstavcích II. až V. ve výrocích o částečném zamítnutí žaloby na vyklizení a ve výrocích o nákladech řízení mezi účastníky a o nákladech státu (rozsudek ze dne 30. 1. 2024) a doplňující rozsudek v celém rozsahu.

11. Odvolání účastníků nejsou důvodná.

12. Dle § 1040 odst. 1 o. z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. dle § 1041 odst. 1 o. z. kdo se domáhá, aby mu věc byla vydána, musí ji popsat takovými znaky, kterými se rozeznává od jiných věcí téhož druhu.

13. Žalobci učinili předmětem řízení vyklizení pozemku, který mají ve vlastnictví a současně odstranění plotu, který žalovaný na jejich pozemku postavil. Není žádného sporu o tom, že žalobci jsou vlastníky pozemku parc. č. , Anonymizováno, , a že žalovaný je vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, . Sporné pak není ani to, že si žalovaný v roce 2008, kdy pozemek získal do vlastnictví, nechal pozemek zaměřit , tituly před jménem, , jméno FO, a prokázáno bylo, že za tuto práci geodetovi zaplatil. Kromě toho zaplatil i činnost geodeta, která měla spočívat v tom, že zaměření nechá zaevidovat na katastru nemovitosti, což ale neučinil. Rovněž i žalobci si nechali po zakoupení svého pozemku vytýčit hranice mezi pozemky účastníků, a jejich vytýčení provedené geodetem , právnická osoba, se stalo součástí katastrálního operátu. Protože se obě zaměření lišila, nechal soud I. stupně vypracovat znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, .

14. Znalec ve svém posudku uzavřel, že podle vytýčení pana , jméno FO, tvoří hranici body 94-2154, 94-2171 a 94-2180 (v kvalitě kk8), které byly v terénu vytýčeny přesně a současně zaměřil plot žalovaného body 107-28 až 107-33 s přesností kk3. Vytýčení hranic , tituly před jménem, , jméno FO, bylo znalcem ověřeno v terénu a zjištěno, že ing. , jméno FO, měřil stejně kvalitně jako pan , jméno FO, . Jedinou v katastru evidovanou hranicí je hranice dle KMD v kk8, kterou v terénu vytýčil pan , jméno FO, , jehož vytýčení je v souladu s právními předpisy. Plot žalovaného přesahuje hranice vytýčené oběma geodety a z velikostí přesahů je zřejmé, že mezní polohové odchylce pro hranici evidovanou v kk8 dané vyhláškou 357/2013 vyhovují všechny hranice zaměřené ve znaleckém posudku.

15. Znalecký posudek nedává jasnou odpověď na otázku, která ze dvou posuzovaných hranic je správná, pro rozhodnutí ve věci však plně postačí, že v příloze 5a posudku znalec zakreslil v terénu zaměřené hranice dle náčrtu obou geodetů se závěrem, že plot žalovaného obě hranice přesahuje. Ať už je tedy správná hranice dle geodeta , jméno FO, či , jméno FO, , je pro danou věc zásadní závěr soudu I. stupně, že žalovaný část pozemku (od hranice zaměřené geodetem , jméno FO, a znalcem až k hranici zaměřené geodetem , jméno FO, ) vydržel. Ten sice v odůvodnění rozsudku za správnou označil hranici zaměřenou geodetem , jméno FO, , jde však o závěr, který není ničím podložen a konkrétně odůvodněn, a proto z něho není možné vycházet.

16. Pokud jde o vydržení zmíněné části pozemku žalobců, soud I. stupně dobrou víru žalovaného odvíjel od skutečnosti, že si žalovaný v roce 2008, kdy zakoupil svůj pozemek, nechal vytýčit hranici mezi pozemky účastníků. To by samo o sobě nebylo pro závěr o existenci dobré víry dostačující, soud I. stupně však vzal do úvahy i další okolnosti. Dle protokolu o vytýčení hranic byl žalovaný s hranicí dle geodeta , jméno FO, seznámen, za práci geodetovi zaplatil, včetně toho, že jeho vytýčení bude zaevidováno v katastru nemovitostí. Odvolací soud pak dodává, že žalovaný pozemek více jak 10 let užíval, aniž by bylo v řízení prokázáno, že by jeho dobrou víru kdokoliv zpochybňoval. Žalovaný proto neměl žádný důvod ověřovat si na katastru nemovitostí, zda geodet , jméno FO, skutečně svůj náčrt zaevidoval, obzvlášť za situace, kdy si své povinnosti musel být geodet vědom a nechal si za tuto práci od žalovaného zaplatit. Z přílohy 5a znaleckého posudku je pak zřejmé, že ve vztahu k výměře pozemku, který žalovaný koupil, tvoří vydržená část pozemku žalovaného jen nepatrný zlomek, z čehož rozhodně nemohl dovodit, že výměra drženého pozemku neodpovídá výměře, kterou ve skutečnosti koupil. Z uvedeného tudíž plyne, že žalovaný naplnil podmínky vydržení jak podle § 134 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník účinný do 31. 12. 2013, kdy počala běžet lhůta pro vydržení, tak podle § 1089 a § 1091 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník účinný od 1. 1. 2014 ve spojení s § 3036 uvedeného zákona, protože nepřetržitě po dobu nejméně 10 let byl oprávněným a poctivým držitelem výše označené části pozemku.

17. O vydržení části pozemku nacházející se za hranicí vytýčenou , tituly před jménem, , jméno FO, již nelze uvažovat. Tuto část si žalovaný zaplotil v rozporu s tím, jak , tituly před jménem, , jméno FO, hranici vytýčil, a jeho tvrzení, že i tuto část vydržel, odporuje jeho postupu v řízení. Vyklizení této části se nijak nebránil (nepodal odvolání), dle svého tvrzení tuto části již vyklidil a sám svou dobrou víru odvozoval od náčrtu , tituly před jménem, , jméno FO, , který ale hranici mezi pozemky účastníků v místě, kde je plot postaven, nevytýčil.

18. Argumentace žalovaného, že plot nelze odstranit bez značných finančních nákladů, je postavena jen na jeho tvrzení. Z vyjádření žalobců navíc plyne, že tvrzených zásahů (odstranění navážky, zásah do opěrné zdi atd.) není vůbec zapotřebí. Neobstojí pak ani argumentace žalovaného dobrými mravy. Pokud poukazuje na šikanózní charakter podané žaloby, měl soud I. stupně za prokázané, že vztahy mezi účastníky jsou vyhrocené a značně nevraživé, a že žalovaný rozhodně není tím, kdo by byl v naschválnostech, které mezi účastníky probíhají, zcela pasivní. Spor o marginální výměru části pozemku je tak jen pokračováním jejich vleklých neshod, které jsou oboustranné, proto nelze přisvědčit žalovanému, že ze strany žalobců jde v tomto případě o tvrzenou šikanu. Pakliže žalovaný poukazuje na toleranční odchylku zmíněnou jak katastrálním úřadem, tak i znalcem, lze souhlasit se žalobci, že ta je významná pouze z hlediska vytyčování hranic pozemků a pro určení přesnosti katastrálních map, nikoliv z hlediska požadavku žalobců na vyklizení pozemku a odstranění plotu.

19. Závěrem je nutno konstatovat, že soud I. stupně pochybil, pokud součástí rozsudku o vyklizení neučinil přílohu 5a znaleckého posudku, protože ale tuto přílohu připojil k doplňujícímu rozsudku, který tvoří nedílnou součást rozsudku o vyklizení, bylo uvedené pochybení tímto napraveno. Důkazy navržené žalovaným (fotografie a úřední záznamy policie), jimiž dokládal nejnovější konflikty mezi účastníky, odvolací soud pro nadbytečnost neprovedl, jelikož v prvoinstančním řízení bylo dostatečně prokázáno, že vztahy účastníků jsou konfliktní a že konflikty jsou vzájemné. Žádná z výjimek daných ustanovením § 205a o. s. ř. nedopadá na důkaz geometrickým plánem z prosince 2024, proto odvolací soud ani tento důkaz navržený žalobci jako nepřípustný neprovedl.

20. Na základě uvedených skutečností byly proto napadené rozsudky ve věci samé dle § 219 o. s. ř. včetně správných výroků o nákladech řízení potvrzeny. Odvolací soud v odstavci III. svého rozsudku pouze upřesnil číselné body plotu, který má být vyklizen.

21. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. V případě rozsudku o vyklizení byl v odvolacím řízení plně úspěšný žalovaný a v případě doplňujícího rozsudku uspěla každá ze stran z jedné poloviny. Vzhledem k tomu, že v tomto řízení byly uplatněny 2 samostatné nároky, je z hlediska celku úspěch žalovaného ze 75% a úspěch žalobců z 25%, takže žalovanému náleží v konečném výsledku náhrada nákladů odvolacího řízení ve výši 50%. Náklady odvolacího řízení představují odměnu za právní zastoupení za 4 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení dne 21. 5. 2024, účast na jednání u odvolacího soudu dne 30. 5. 2024, odvolání ze dne 5. 11. 2024, vyjádření k odvolání žalobce ze dne 4. 12. 2024 – odměna dle § 9 odst. 1, § 7 bod 5, § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a k), § 12 odst. 3 vyhlášky č. 177/96 Sb. AT účinný do 31. 12. 2024) po 1 900 Kč (odměna počítána z předmětu řízení, jímž byly 2 nároky, 2x 10 000 Kč) a za 1 úkon právní služby (účast na jednání odvolacího soudu dne 21. 1. 2025 - § 9 odst. 1, § 7 bod 5, § 11 odst. 1 písm. g), § 12 odst. 3 vyhlášky č. 177/96 Sb. AT účinný od 1. 1. 2025 v částce 3 500 Kč (odměna opět počítána z předmětu řízení 2x 30 000 Kč), 4 režijní paušály po 300 Kč (§ 13 odst. 4 AT účinného do 31. 12. 2024) a 1 režijní paušál ve výši 450 Kč (§ 13 odst. 4 AT účinného od 1. 1. 2025), cestovné z , adresa, a zpět ve výši 1 421 Kč a náhradu za ztrátu času za 4 půlhodiny po 100 Kč (§ 14 odst. 3 AT účinného do 31. 12. 2024, a 4 půlhodiny po 150 Kč (§ 14 odst. 3 AT účinného od 1. 1. 2025), tj. celkem 15 151 Kč, z toho jedna polovina činí 7 585,50 Kč. Tuto částku jsou na nákladech řízení povinni žalobci zaplatit žalovanému k rukám jeho právního zástupce společně a nerozdílně do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř.).

22. Protože žalobci a žalovaný nebyli vyzváni k zaplacení soudního poplatku za odvolání proti doplňujícímu rozsudku, uložil jim odvolací soud tuto povinnost dodatečně dle § 4 odst. 1 písm. b) zák. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích a dle položky 4 odst. 1 písm. c) Sazebníku soudních poplatků.