19 Co 1072/2024

Plný text

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivety Jiříkové a soudců Mgr. Ing. Martiny Lacinové a Mgr. Jana Jursíka ve věci žalobce: titul . Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupeného advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 zastoupená advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 o zaplacení částky 265 777,33 Kč, o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Písku ze dne 22.3.2024, č.j. 12 C 391/2023-65,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení 19 680 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám , Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0, advokáta v , adresa, .

1. Napadeným rozsudkem zamítl soud prvního stupně žalobu, na základě které se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 265 777,33 Kč s odůvodněním, že se jedná o škodu na nemovitosti způsobenou žalovanou, původní vlastnicí pozemku podle , parcelní číslo, - zastavěná plocha a nádvoří o výměře 1 250 m2, jehož součástí je stavba objektu bydlení , parcelní číslo, a pozemku podle , parcelní číslo, zahrada o výměře 2569 m2, v obci a katastrálním území , adresa, , které bezprostředně sousedí s nemovitostí ve vlastnictví žalobce – pozemkem podle KN p.č. , parcelní číslo, – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 1 440 m2 v obci a katastrálním území , adresa, , jehož součástí je stavba objektu bydlení , parcelní číslo, , a to odstraněním zbytku zbořené stavby stodoly bez povolení přímo navázané na stavbu stodoly nacházející se na pozemku žalobce. Soud prvního stupně zjistil, že žalobce se žalobou ve věci vedené u Okresního soudu ve Strakonicích pod sp. zn. 4 C 373/2019 domáhal uložení vhodného a přiměřeného opatření k odvrácení hrozící újmy ze strany žalované, obsahem žaloby bylo i vyčíslení škody „v předpokládané výši 459 068 Kč spočívající v opravě objektu žalobce, přičemž tato výše škody s odkazem na přiložený rozpočet je zmíněna i v dopisu ze dne 22.9.2018 žalobce adresovaného žalované s výzvou k odstranění stavby. Ve věci byl uzavřen smír, jehož předmětem byl závazek žalovaného s výzvou k odstranění stavby. Ve věci byl uzavřen smír, jehož předmětem byl závazek žalované odstranit zbytek dřevěného krovu spolu s krytinou z vedlejší stavby nacházející se na pozemku KN parc. , parcelní číslo, . , parcelní číslo, , v k.ú. , adresa, umístěného vedle stavby žalobce, nacházejícího se na pozemku KN , parcelní číslo, v k.ú. , adresa, , přičemž ve věci znalec , tituly před jménem, , jméno FO, učinil k 15.8.2018 závěr, že „doporučuje … odstranění zbytku stavby hospodářského objektu, sousedící se západním štítem stodoly“, a to přesto, že „současný stav západního štítu objektu stodoly nejeví známky přímého ohrožení“. Podobný závěr učinil i znalec , jméno FO, dne 7.5.2020, který uvedl, že neodstraněná část vedlejší budovy na pozemku parc. , parcelní číslo, nemá vliv a neohrožuje sousední stavbu stodoly na pozemku stav. , parcelní číslo, . Znalec však musí konstatovat, že odstranění zbylé části vedlejší stavby je nezbytné. Oba znalci se při místním šetření dne 18.6.2020 shodli, že stavba stodoly žalované ohrožuje stavbu žalobce, avšak zejména její střecha, nikoliv zdivo. Žalovaná odstranila stavbu stodoly zčásti bez stavebního povolení, jak je patrné z protokolu o místním šetření Městského úřadu , adresa, ze dne 3.12.2018 a následně obdržela souhlas s odstraněním stavby „hospodářská část objektu bydlení , parcelní číslo, v , obec, “ dle dokumentace bouracích prací vypracované , jméno FO, , příjmení, dne 14.12.2020. Již v době předcházející žalobce žádal žalovanou o souhlas s vybudováním odvodňovacího potrubí k zamezení zamokření pozemku , parcelní číslo, a podmáčení staveb parc. , parcelní číslo, a parc. č. , parcelní číslo, dešťovou vodou ze střech, následně se žalobce dne 31.3.2022 domáhal po , jméno FO, , právnímu nástupci žalované, odstranit zbytek zdiva zbořené stavby stodoly na pozemku parc. č. , parcelní číslo, k.ú. , obec, , přímo navázané na stavbu stodoly žalobce nacházející se na pozemku parc. , parcelní číslo, k.ú. , obec, , v této věci bylo řízení zastaveno pro zpětvzetí žaloby, neboť , jméno FO, zbytek zdiva odstranil. Žalobce si nechal vypracovat znalecký posudek u znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , za který zaplatil zálohu ve výši 36 300 Kč, ze kterého mimo jiné vyplynulo, že k poškození základů západní štítové stěny stodoly na pozemku parc. č. , parcelní číslo, došlo v místech, kde v minulosti stála stodola na parc. , parcelní číslo, a to zejména po částečné demolici stodoly na , parcelní číslo, zejména tím, že byla částečně odstraněna střešní krytina a podzemní část základů stodoly na pozemku parc. , parcelní číslo, byla vystavena venkovním povětrnostním vlivům. Všechna zjištěná poškození západní štítové zdi s největší pravděpodobností vznikla až po provedení neodborné a neúplné demolice stodoly na parcele , parcelní číslo, která narušila stabilitu sousední stodoly na parc, parcelní číslo, , obě v k.ú. , obec, , znalec navrhl postup stavebních prací zajišťujících obnovení stability objektu a uvedení do stavu před demolicí sousední stodoly v hodnotě 265 777,33 Kč. Na západním štítu stodoly a na severozápadním rohu stodoly na parc. č. , parcelní číslo, v k.ú. , obec, ve vlastnictví žalobce, a to na základech i nadzemním smíšeném zdivu jsou patrny známky poškození, které s největší pravděpodobností vznikly neodbornou demolicí sousední stodoly na , parcelní číslo, v době okolo poloviny roku 2018 její tehdejší majitelkou, tj. žalovanou. Žalobce tedy požadoval zaplacení částky 265 777,33 Kč, částky 36 300 Kč za znalecký posudek. Soud prvního stupně měl za prokázané porušení povinnosti žalované, a to konkrétně porušení prevenční povinnosti podle § 2900 o.z., když žalovaná neodborně provedenou a neúplnou demolicí stodoly na pozemku , parcelní číslo, 2 v k.ú. , obec, způsobila, že došlo k poškození základů západní štítové stěny stodoly na pozemku , parcelní číslo, v místech, kde v minulosti stála stodola na parc. č. stav. 2, jak dovodil znalec , tituly před jménem, , jméno FO, a nepřímo též potvrdili znalci , tituly před jménem, , jméno FO, a , jméno FO, . Měl za to, že vznik škody a příčinná souvislost mezi vznikem této škody žalobci a porušení prevenční povinnosti žalované byla prokázána, zavinění je u porušení této povinnosti předpokládáno, a to ve formě nedbalostní. Žalovaná namítala promlčení tohoto nároku a soud prvního stupně námitku promlčení shledal důvodnou, neboť v řízení vyplynulo, že již v žalobě ze dne 29.11.2019 ve věci vedené u Okresního soudu ve Strakonicích pod sp. zn. 4 C 377/2019 a ve výzvě žalobce z 22.9.2018 byl zmíněn vznik škody žalobci jednáním žalované, a to včetně vyčíslení této škody v předpokládané výši 459 068 Kč. Ze znaleckých posudků znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, i , jméno FO, Macháče vyplynulo, že žalovaná neodborně provedenou a neúplnou demolicí stodoly na pozemku , parcelní číslo, , parcelní číslo, k.ú. , obec, způsobila, že došlo k poškození základů západní štítové stěny stodoly na pozemku , parcelní číslo, v místech, kde v minulosti stála stodola na , parcelní číslo, neodborně provedenou demolicí stodoly na pozemku , parcelní číslo, v k.ú. , obec, . Pokud byla žaloba v dané věci podána dne 3.7.2023, byla podána až po uplynutí tříleté promlčecí lhůty ve smyslu § 629 odst. 1 o.z. ode dne vědomosti žalované o škodě žalobce a osobě povinné k její náhradě, kterou byla žalovaná. Vědomost nastala počínaje vypracováním posudku znalce , tituly před jménem, , jméno FO, dne 15.8.2018, nejpozději však výzvou žalobce ze dne 22.9.2018 a podáním žaloby proti žalované dne 29.11.2019 ve věci vedené u Okresního soudu pod sp. zn. 4 C 373/2019, kde bylo jednoznačně a výslovně argumentováno, jak vznikem škody, kterou způsobila žalovaná na západní štítové stěně stodoly na pozemku parc. č. stav. 3 v místech, kde v minulostech stála stodola na parc. , parcelní číslo, neodborně provedenou a neúplnou demolicí na pozemku , parcelní číslo, , parcelní číslo, v k.ú. , obec, , tak i výší této škody, přičemž na běh promlčecí doby nemá vliv, že výše škody je vyčíslena v této žalobě v jiné výši než výše škody podle znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , neboť jde o výši škody předpokládanou. S odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu týkající se vědomosti poškozeného o škodě a o osobě škůdce soud prvního stupně žalobu zamítl. O nákladech řízení rozhodl tak, že žalobci uložil povinnost zaplatit žalované na nákladech řízení částku 30 687,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

2. Proti tomuto rozsudku se žalobce odvolal, nesouhlasil s tím, že jeho nárok je promlčen, neboť škoda zmíněná v žalobě ze dne 29.11.2019 v řízení vedeném u Okresního soudu ve Strakonicích pod sp. zn. 4 C 373/2019 i ve výzvě z 22.9.2018 byla škodou předpokládanou a nebylo postaveno najisto, zda škoda vůbec vznikla a zda za ni žalovaná vůbec odpovídá. Toto podle žalobce bylo postaveno najisto teprve smírem Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 30.6.2020, č.j. 4 C 373/2019-83, který nabyl právní moci dne 13.7.2020. Teprve v tomto okamžiku právní moci došlo ve smyslu ust. § 620 o.z. k tomu, že žalobce zjistil najisto okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnující vědomost o škodě a o osobě povinné k její náhradě. Žaloba byla podána v zákonné tříleté promlčecí době. Soud učinil závěr o tom, že žalobce mohl zjistit předběžnou výši škody a osobu za ní odpovědnou již ze znaleckých posudků Ing. , jméno FO, , Ing. , jméno FO, i , jméno FO, Macháče, žalobce je opačného závěru, neboť ze znaleckých posudků sice byla zjistitelná předběžná výše škody, ovšem velmi nesouladně, škoda byla přesně, a to ve výrazně nižší částce stanovená až znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 6.9..2020 č. 2022019, přičemž do doby zpracování tohoto znaleckého posudku nehodlal žalobce podstupovat riziko, že s jím požadovanou částkou nebude plně úspěšný. Znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, s ohledem na příbuzenský poměr s právním zástupcem žalobce byl zpracován pouze pro účely orientační představy o případné škodě a argumentace tímto posudkem je nepřípustná. Teprve v okamžiku písemného vyhotovení znaleckého posudku znalce , tituly před jménem, , jméno FO, mohl žalobce zjistit výši škody (6.9.2022), kdo je za ni odpovědný, mohl zjistit až z rozhodnutí soudu – smíru Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 30.6.2020 č.j. 4 C 373/2019-83, který nabyl právní moci dne 13.7.2020. Soudem prvního stupně zmiňované judikáty Nejvyššího soudu jsou podle názoru žalobce nepřiléhavé.

3. Žalovaná považovala odvolání žalobce za nedůvodné a rozsudek soudu prvního stupně za věcně správný. Žalovaná se domnívá, že odvolání žalobce je opožděné, neboť odvolání podané do protokolu nelze považovat za řádně podané odvolání. Písemně podané odvolání žalobce je datováno 28.5.2024. Žalovaná nesouhlasí se skutkovými a právními závěry učiněnými soudem prvního stupně o porušení povinností žalované vedoucí ke vzniku škody, tj. k otázce vzniku škody na majetku žalobce a její příčinné souvislosti s chováním žalované, za zcela správná však považuje skutková a právní hodnocení vztahující se k posouzení žalovanou vznesené námitky promlčení uplatňovaného nároku, což vedlo k věcně správnému rozhodnutí ve věci samé. Znalec , jméno FO, ve svém posudku uvedl, že není jednoznačně schopen potvrdit, že viditelná prasklina štítu byla způsobena stavem vzniklým po nedokončené demolici stodoly žalované, či důvody jsou jiné. Soudní znalec , jméno FO, ve svém posudku uvedl, že vedlejší stavba na pozemku , parcelní číslo, není žádným způsobem konstrukčně spojena s vedlejší stavbou stodoly na pozemku st, parcelní číslo, a nemá vlastní štítovou stěnu. Neodstraněná část vedlejší stavby na pozemku , parcelní číslo, nemůže mít žádný vliv na sousední stavbu na pozemku , parcelní číslo, a neodstraněná část vedlejší stavby stodoly neohrožuje sousední stavbu na , parcelní číslo, I z přiložené fotodokumentace posudku je viditelný stav staveb a i to, že nemovitost žalované nemohla ohrožovat ani základy, ani štítovou zeď žalobce. V rámci místního šetření Okresního soudu ve Strakonicích, u kterého byl přítomen jak znalec , tituly před jménem, , jméno FO, , tak znalec , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, uvedl, že nemohl určit, zda trhlina je způsobená v důsledku demoličních prací, stavba je sto let stará. Znalec , jméno FO, zastával názor, že trhliny jsou způsobeny stářím stavby, kdy krov stářím povolí, působí na zdi a v důsledku toho vznikají trhliny. Oba znalci se shodli, že stavby nejsou propojené, a že zdivo polorozpadlé stodoly neohrožuje stavbu žalobce. Pokud jde o znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, , tento neměl k dispozici shora zmíněné znalecké posudky, s ohledem k době vypracování posudku již stavba žalované neexistovala. Znalec zcela nedůvodně uvádí, že obě stavby měly společné základy, neboť při místním šetření nebyly v místě vně základů stodoly žalobce zjištěny žádné jiné základy. Jak patrno přitom i z fotodokumentace k prvně zmíněným posudkům, stodola žalované skutečně štítovou zeď neměla a krovy byly umístěny na vlastní dřevěné sloupy a jediný trám, který byl částečně zapuštěn do zdi žalobce, nemohl poškození štítové zdi žalobce, natož základů způsobit. Znalec nebral v úvahu podmáčení zdiva žalobce a způsob užívání stodoly, kdy žalobce neměl vyřešeno odvodnění své nemovitosti a toto hodlal řešit s žalovanou. Závěry tohoto posudku jsou spíše v rovině hypotézy. Z provedených důkazů nelze učinit závěr, že pokud došlo k poškození stodoly, stalo se tak v důsledku konání žalované. Judikatura Nejvyššího soudu vychází z toho, že příčinná souvislost musí být postavena najisto, nestačí pouhé připuštění možnosti vzniku újmy v důsledku porušení právní povinnosti. Provedenou opravou podle posudku , tituly před jménem, , jméno FO, by nedošlo k návratu nemovitosti do původního stavu před poškozením, uvedená částka spíše odpovídá nákladům na uvedení objektu do stavu nepoškozeného, nikoliv tedy původního.

4. Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací shledal, že odvolání žalobce má náležitosti uvedené v ust. § 205 o.s.ř. Jako odvolací důvod je uveden důvod podle ust. § 205 odst. 2 písm. d), e) a g) o.s.ř. Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou a je přípustné podle ust. § 201 o.s.ř. v návaznosti na ust. § 202 o.s.ř., přezkoumal odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně podle ust. § 212, § 212a o.s.ř. a shledal, že odvolání je nedůvodné. Novelou provedenou zákonem č. 293/2013 Sb. došlo k odstranění možnosti činit ústní podání do protokolu, nyní se tento způsob podání vztahuje pouze ke zvláštnímu řízení. To však nevylučuje, aby v době, kdy soud s účastníky jedná a pořizuje o tom protokol, mohli účastníci této příležitosti využít a formulovat své úkony, které by jinak mohli realizovat cestou podání. Může tak být zaznamenán s odpovídajícími právními účinky jak procesní úkon, tak i právní jednání s hmotněprávními účinky (komentář ust. § 42 občanské soudní řízení, Soudcovský komentář, JUDr. Jaromír Jirsa a kol.). Bylo-li odvolání podáno do protokolu přímo po jednání a následně řádně doplněno, jedná se o řádně podané a včasné odvolání.

5. Promlčení je právní skutečností, která nastupuje jako důsledek marného uplynutí lhůty k uplatnění práva. Podle ust. § 619 o.z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle ust. § 619 odst. 2 právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. Podle ust. § 620 odst. 1 okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy. Ustanovení § 619 o.z. tedy upravuje obecně počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty nároků vymahatelných u orgánu veřejné moci. Lhůta počne běžet tehdy, kdy se oprávněná osoba dozvěděla nebo se měla a mohla dozvědět o všech okolnostech relevantních z pohledu promlčení. Běh subjektivní lhůty není proto nezbytně spojen s vědomostí o rozhodných skutečnostech, ale i se stavem, kdy se o nich oprávněný subjekt dozvědět mohl a měl (zaviněná nevědomost), což vyjadřuje zásadu, že práva patří bdělým. Pro počátek běhu subjektivní promlčecí doby podle ust. § 620 odst. 1 o.z. je rozhodnou okolností vědomost o vzniku škody a o totožnosti odpovědné osoby. Poškozený se dozví o škodě tehdy, když zjistí skutkové okolnosti, z nichž lze dovodit vznik škody a orientačně (přibližně) její rozsah (tak, aby bylo možné určit přibližně výši škody v penězích) a není třeba, aby znal rozsah (výši) škody přesně. Znalost poškozeného o osobě škůdce se váže k okamžiku, kdy obdržel informaci, na jejímž základě si může učinit úsudek, která konkrétní osoba je za škodu odpovědná (například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30.4.2002, sp. zn. 33 Odo 477/2001, ze dne 28.1.2004, sp. zn. 25 Cdo 61/2003). Vědomost poškozeného o osobě odpovědné za škodu, s níž zákon spojuje počátek běhu subjektivní promlčecí doby, nepředpokládá nezpochybnitelnou jistotu v určení osoby odpovědné za vznik škody. Najisto lze odpovědnost určité osoby postavit až na základě dokazování v soudním řízení, které je teprve podáním žaloby, tedy uplatněním nároku u soudu zahájeno. Zákon proto vychází z předpokladu, že po osobě, která ví o vzniku škody, lze požadovat, aby nárok u soudu uplatnila, jakmile má k dispozici takové informace o okolnostech vzniku škody, v jejichž světle se jeví odpovědnost určité konkrétní osoby dostatečně pravděpodobnou (například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25.4.2006, sp. zn. 25 Cdo 359/2005, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26.4.2012, sp. zn. 25 Cdo 4311/2010. Vědomost o vzniku škody nebo újmě nastává bez ohledu na vědomost o zcela přesné částce škody či újmy; určení částky škody nebo újmy prostřednictvím znaleckého posudku není možno považovat za skutečnost ovládající běh subjektivní promlčecí lhůty, a je tedy možné podat žalobu i bez znalosti přesného vyčíslení vzniklé újmy (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28.8.2024, sp. zn. 25 Cdo 1523/2024). Subjektivní promlčecí doba trvá ve smyslu ust. § 629 o.z. tři roky. Žalobce se po žalované domáhá náhrady škody vzniklé neodbornou demolicí stodoly na pozemku žalované a již v řízení vedeném u Okresního soudu ve Strakonicích pod sp. zn. 4 C 373/2019 žalobce uvedl, že v důsledku jednání žalované mu vzniká škoda na jeho objektu v předpokládané výši 459 068 Kč spočívající v opravě objektu žalobce a ve výzvě ze dne 22.9.2018 adresované žalované byla žalovaná dokonce vyzvána k úhradě škody ve výši 459 068,49 Kč vzniklé neodborným odstraněním bez řádného veřejnoprávního povolení části stavby a neodstraněním zbývající části stavby stodoly v havarijním stavu způsobujícím škodu na majetku žalobce. Z výše uvedeného je zřejmé, že žalobce již 22.9.2018 věděl o škodě a měl i znalost o osobě škůdce, měl takové informace o okolnostech vzniku škody, v jejichž světle se jevila odpovědnost žalované pravděpodobnou. Soud prvního stupně s ohledem na shora uvedené učinil správný závěr o tom, že nárok uplatněný žalobou doručenou soudu dne 3.7.2023 je promlčen a za této situace bylo nadbytečné se zabývat tím, zda byly splněny předpoklady odpovědnosti žalované za škodu způsobenou žalobci podle ust. § 2900 o.z. či 2910 o.z. Odvolací soud považuje rozsudek soudu prvního stupně za správný, a proto byl podle ust. 219 o.s.ř. potvrzen.

6. S ohledem na tyto závěry bylo nadbytečné provádět důkaz navržený žalobcem v odvolacím řízení, fakturou ze dne 28.6.2024 vystavenou , právnická osoba7. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn ust. § 224 odst. 1 o.s.ř. za použití ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. za situace, kdy v odvolacím řízení měla úspěch žalovaná a žalobce je tedy povinen jí nahradit náklady, které jí vznikly v souvislosti s jejím právním zastoupením. Právní zástupce žalované vykonal v odvolacím řízení 2 úkony právní služby (vyjádření k odvolání a účast u jednání odvolacího soudu dne 5.12.2024), za tyto úkony mu náleží odměna stanovená podle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. 2 x ve výši 9 540 Kč, celkem tedy 19 080 Kč. S připočtením dvou režijních paušálů po 300 Kč, tedy částky 600 Kč, náklady odvolacího řízení dosahují částky 19 680 Kč.