19 Co 1136/2025

Plný text

Krajský soud v Jméno žalobce B rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Ing. Martiny Lacinové a soudců JUDr. Ivety Jiříkové a Mgr. Jana Jursíka ve věci žalobce: Jméno žalobce A , nar. Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného , bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o zaplacení 461 886 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 28.1.2025, č.j. 10 C 199/2023-248,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 35 530,70 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalovaného.

1. Okresní soud v Českých Budějovicích (soud prvního stupně) napadeným rozsudkem zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal proti žalovanému zaplacení částky 461 886 Kč s příslušenstvím (výrok I.), a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 264 375,52 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalovaného (výrok II.).

2. Žalobce se žalobou ze dne 1.6.2023 domáhal po žalovaném zaplacení částky 461 886 Kč s příslušenstvím jako náhrady škody, která mu vznikla trestněprávním jednáním žalovaného, za které byl pravomocně odsouzen za přečin ublížení na zdraví, přečin porušování domovní svobody, přečin nebezpečného vyhrožování k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 24 měsíců s odkladem na zkušební dobu v trvání 36 měsíců. Žalovanému byl uložen rovněž trest propadnutí věci a dále byl povinen nahradit poškozenému žalobci nemajetkovou újmu ve výši 4 095 Kč za vytrpěné fyzické bolesti a nemajetkovou újmu ve výši 50 000 Kč za duševní útrapy. Žalobce podanou žalobou uplatňoval nárok ve výši 200 000 Kč jako tzv. další nemajetkovou újmu za duševní útrapy a omezení každodenního života spojené s předmětným incidentem ze dne 25.3.2020 a dále požadoval částku 228 611 Kč za ztížení společenského uplatnění a částku 33 275 Kč, kterou vynaložil na vypracování znaleckého posudku znalce , právnická osoba, , jméno FO, .

3. Soud prvního stupně po provedeném dokazování vyšel ze zjištění, že žalovaný byl uznán vinným ze spáchání přečinu ublížení na zdraví dle § 146 odst. 1 trestního zákoníku ve stadiu pokusu, přečinu porušování domovní svobody dle § 178 odst. 1 tr. zák. a přečinu nebezpečného vyhrožování dle § 353 odst. 1, 2 písm. c) tr. zák. a byl za toto své jednání pravomocně odsouzen rozsudkem Okresního soudu v , Jméno žalobce B, ze dne , datum, , č.j. 32 T 121/2021-307 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 21.6.2022, č.j. 4 To 220/2022-340 k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 24 měsíců, který byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 36 měsíců. Žalovanému byl dále uložen trest propadnutí věci a povinnost nahradit poškozenému žalobci nemajetkovou újmu způsobenou trestným činem ve výši 4 095 Kč za vytrpěné fyzické bolesti a dále nemajetkovou újmu způsobenou trestným činem ve výši 50 000 Kč za duševní útrapy. Soud prvního stupně vychází z ust. § 135 o.s.ř., dle kterého je soud vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin a kdo jej spáchal. Zaviněné jednání žalovaného je prokázáno. Soud prvního stupně dále posuzoval, zda žalobci vznikla tvrzená škoda, když žalobce uplatňoval 1) další nemajetkovou újmu za duševní útrapy a omezení každodenního života ve výši 200 000 Kč a 2) ztížení společenského uplatnění ve výši 228 611 Kč, které následně překvalifikoval na psychickou bolest. Ztížení společenského uplatnění žalobce prokazoval znaleckým posudkem , právnická osoba, , jméno FO, , který provedl výpočet dle tzv. Metodiky Nejvyššího soudu. Nemajetkovou újmu za duševní útrapy a omezení každodenního života odhadoval žalobce jako čtyřnásobek částky , částka, přiznané v trestním řízení či neabsolvování dovolené po tři roky pro dva až čtyři členy v domácnosti za dovolenou na dva až tři týdny v průměrné výši 60 000 – , částka, za jednu dovolenou. Z posudku , právnická osoba, , jméno FO, ze dne 5.2.2023 předloženého žalobcem bylo zjištěno, že žalobci byla stanovena diagnóza , číslo, – protrahovaná depresivní reakce, když žalobce byl znalcem osobně vyšetřen dne 4.12.2022, znalec vycházel z lékařské dokumentace, dvou trestních rozhodnutí, vyjádření partnerky žalobce a vyjádření žalobce samotného. Soud prvního stupně nechal zpracovat dodatek tohoto znaleckého posudku, neboť vznikla potřeba jeho doplnění, zejména k otázce ustálení zdravotního stavu žalobce. Znalec po zohlednění dalších okolností v doplňujícím znaleckém posudkem ze dne 9.8.2024 konstatoval, že žalovaný je bez forenzně významné duševní poruchy, která by ho jakkoliv limitovala ve způsobu běžného života, v jakýchkoliv aktivitách a participacích dle Metodiky Nejvyššího soudu. Došlo k přediagnostikování psychické poruchy na generalizovanou úzkostnou poruchu, Anonymizováno, , číslo, . Vyvolávající příčiny takto stanovené diagnózy psychické poruchy již primárně nesouvisí se situací postřelení posuzovaného (žalobce), ale odráží jeho osobnostní reaktivitu a dispozice zpracovávat životní situace. U žalobce došlo k úplnému odeznění psychických příznaků, avšak povaha žalobce je přehnaně úzkostná a jeho psychické nastavení směřuje k přehánění reakcí. Znalec setrval na svém odborném názoru, že k ustálení zdravotního stavu žalobce došlo dne 21.6.2022. Soud prvního stupně konstatuje, že žalobce již byl odškodněn v rámci trestního řízení, kde mu bylo přiznáno bolestné ve výši 4 095 Kč a nemajetková újma za duševní útrapy ve výši 50 000 Kč. Mezi účastníky řízení bylo nesporné, že obě tyto částky byly již žalovaným uhrazeny. Tuto výši odškodnění považuje soud prvního stupně za zcela dostačující. Soud prvního stupně nenašel prostor ke stanovení další nemajetkové újmy za duševní útrapy a omezení každodenního života ani k přiznání částky za ztížení společenského uplatnění či psychickou bolest, která byla žalobcem zmíněna až v závěrečném návrhu. Soud prvního stupně vychází z jednoznačného vyjádření znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , dle kterého o výpočtu odškodnění tzv. psychické bolesti v tomto řízení u žalobce nemůže být ani řeč. Soud prvního stupně vychází ze zjištění, že zdravotní stav žalobce se zlepšil, je prakticky stejný jako před incidentem a žalobce funguje v rodině jako dříve. Nenalezl příčinnou souvislost mezi zaviněným jednáním žalovaného při incidentu a nynějším zdravotním stavem žalobce tak, aby mohl žalobě vyhovět. Pokud nastaly u žalobce psychické potíže v době od incidentu až po zlepšení stavu, pak tyto potíže nastávaly po životních situacích, které neměly vztah k předmětnému incidentu, a to zejména po odstěhování starších dětí žalobce ze společné domácnosti, kdy řešil výživné na tyto děti i prostřednictvím advokáta, dále po rozhodnutí stavebního úřadu o zahájení řízení o odstranění stavby, rozhodnutí krajského úřadu o zrušení rozhodnutí stavebního úřadu o dodatečném povolení stavebních změn v červenci 2023, po kterém následovala silná panická ataka žalobce, při které vyhledal pomoc v Nemocnici , název, apod. Soud prvního stupně odkazuje rovněž na znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 4.8.2020 zpracovaný v rámci trestního řízení, ve kterém znalkyně uvedla, že příznaky, kterými žalobce trpí, zahrnují poruchu přizpůsobení, nejsou vyjádřeny příznaky posttraumatické stresové poruchy. V osobnosti žalobce jsou přítomny rysy narcistické a paranoidita. Příznaky posttraumatické stresové poruchy neshledal v žádném případě ani znalec , právnická osoba, , jméno FO, .

4. Po právní stránce soud prvního stupně vycházel z ust. § 2958 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.). Soud prvního stupně neshledal možnou aplikaci postupu dle § 2958 o.z., tedy nemohl stanovit odškodnění nemajetkové újmy, neboť v rámci doplňujícího znaleckého posudku nebyly stanoveny žádné překážky lepší budoucnosti žalobce jako poškozeného, když znalec se vyjádřil v tom smyslu, že zde nejsou žádné útrapy, které by mohl oceňovat. Soud prvního stupně proto nemohl přiznat ani další nemajetkovou újmu. Pokud žalobce přehnaně prožívá různé životní situace, jako například výživné na své děti či stavební řízení, tak se toto odvíjí od jeho reaktivní povahy. Do souvislosti se střelbou to ani sám žalobce nespojuje. Odškodnění žalobce v trestním řízení soud prvního stupně považuje za dostatečné. S těmito závěry soud prvního stupně žalobu jako nedůvodnou v plném rozsahu zamítl. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když procesně úspěšnému žalovanému soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalobci.

5. Proti tomuto rozsudku podal žalobce odvolání z důvodů dle § 205 odst. 2 písm. e) a g) o.s.ř. Žalobce nesouhlasí se skutkovými zjištěními soudu prvního stupně, konkrétně s jeho zjištěními z doplnění znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 9.8.2024. Soud prvního stupně ve svém rozhodnutí vychází pouze z toho, že nyní žalobce považuje za zdravého, zcela však ve svých úvahách pominul období mezi postřelením žalobce a stabilizováním jeho zdravotního stavu. Zdůrazňuje rovněž skutečnost, že ke stabilizaci jeho stavu přispěly a nadále také přispívají také léky, které stále užívá. Pokud jde o částku 228 611 Kč požadovanou jako ztížení společenského uplatnění, pak není pravdou, že by ji v závěrečném návrhu překvalifikoval na psychickou bolest. Bylo řečeno, že se nejedná o ztížení společenského uplatnění a může tedy jít o psychickou bolest nebo další nemajetkovou újmu. Kvalifikace je koneckonců věcí soudu. Závěrečný návrh byl myšlen tak, že k nějaké újmě v období mezi postřelením a ustálením zdravotního stavu došlo. Soud prvního stupně své rozhodnutí založil výlučně na tom, že znalec ve svém doplnění ke znaleckému posudku uvedl, že nyní by ztížení společenského uplatnění bylo nulové. Soud zcela opomíjí, že předmětem žaloby byla újma plynoucí z omezení v každodenním životě, nikoliv zdravotní stav jako takový. Omezení v každodenním životě byla prokázána. Za chybný považuje žalobce závěr soudu prvního stupně, že v řízení bylo prokázáno, že pokud u žalobce nastaly psychické potíže v období mezi postřelením a ustálením zdravotního stavu, tak tyto potíže nastávaly po životních situacích, které neměly vztah k předmětu incidentu. S ohledem na skutečnost, že nejtěžší (jediné) zdravotní problémy se objevily po postřelení, měl se soud zabývat tím, jaké příčiny ke zhoršení zdravotního stavu žalobce po postřelení a jakou měrou přispěly. Žalobce poukazuje na rozhodnutí odvolacího trestního soudu, který ve svém odůvodnění uváděl, že by přiznal na nemajetkové újmě částku vyšší než 50 000 Kč, a to bez znalosti dalšího vývoje jeho stavu. Žalobce nesouhlasí ani s výrokem soudu prvního stupně o náhradě nákladů řízení. Za situace, kdy v době podání žaloby podle znaleckého posudku nárok na ztížení společenského uplatnění dán byl, měl soud prvního stupně alespoň uvažovat o nepřiznání náhrady nákladů řízení žádné ze stran podle § 150 o.s.ř. Žalobce rovněž namítá, že v části byly přiznány náklady, které nebyly žalovaným vynaloženy účelně, konkrétně vyjádření ze dne 17.6.2024 a celkem tři porady žalovaného s právním zástupcem, když dle jeho názoru byla účelná pouze porada dne 2.5.2023. Porady ze dne 12.9.2023 a 27.11.2024 za účelné nepovažuje. Žalobce navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k novému projednání nebo aby rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobě vyhoví a přizná žalobci náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

6. Žalovaný k odvolání žalobce uvedl, že rozsudek považuje za věcně správný a odvolání žalobce za nedůvodné. Soud prvního stupně správně nepřiznal žalobci žádné odškodnění z titulu ztížení společenského uplatnění, neboť psychický stav žalobce se zcela navrátil do normálu, což vyplývá z doplňku znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, . Kromě toho sám žalobce v rámci svého účastnického výslechu přiznal, že jeho psychický stav je stejný jako v době před postřelením. Žalobce tak nemá žádné trvalé následky, proto nemá nárok na žádné odškodnění ztížení společenského uplatnění. Pokud se jedná o psychickou bolest nebo další nemajetkovou újmu, kterou měl žalobce zažívat v období mezi postřelením a ustálením zdravotního stavu, ztotožňuje se žalovaný zcela s názorem soudu prvního stupně, že částka 50 000 Kč přiznaná a žalovaným uhrazená v rámci trestního řízení, je zcela dostačující a není zde prostor pro navýšení odškodnění. Žalobce by musel prokázat, že zhoršení psychického stavu a tvrzená omezení každodenního života měla jedinou příčinu, a to právě postřelení ze dne 25.3.2020, v řízení však byl prokázán pravý opak. Zhoršení psychického stavu nastalo u žalobce po životních situacích, které s projednávanou věcí nesouvisí. Soud prvního stupně zcela správně nepřiznal žalobci žádné odškodnění za tzv. psychickou bolest nebo další nemajetkovou újmu, neboť nebyla prokázána příčinná souvislost s postřelením z 25.3.2020. Jestliže nebyla prokázána příčinná souvislost žalobcových potíží s jednáním žalovaného, nebylo třeba provádět další dokazování k závažnosti těchto tvrzených potíží. Žalobce byl nadto odškodněn již v rámci trestního řízení. Žalovaný považuje rozsudek za věcně správný i pokud jde o výrok o náhradě nákladů řízení. Vyjádření ze dne 17.6.2024 bylo účelným úkonem právní služby, neboť se jednalo o vyjádření s otázkami na znalce pro účely zpracování doplňku znaleckého posudku a žalovaný své otázky sdělil na výzvu soudu stejně jako žalobce. Stejně tak považuje za účelné i porady právního zástupce se žalovaným, když porada před výslechem znalce následovala mimo jiné po doručení velmi obsáhlého doplňku znaleckého posudku. Žalovaný proto navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil jako věcně správný a přiznal žalovanému náhradu nákladů odvolacího řízení.

7. Krajský soud v Českých Budějovicích (odvolací soud) po zjištění, že odvolání žalobce bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou a je přípustné, přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně podle § 212 a § 212a o.s.ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné.

8. Podle § 2958 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozenému peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

9. Po skutkové stránce odvolací soud vychází ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, neboť tato skutková zjištění učinil soud prvního stupně z provedených důkazů, které hodnotil v souladu s ust. § 132 jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti. Skutkový stav byl soudem prvního stupně zjištěn v rozsahu potřebném pro rozhodnutí ve věci; pokud soud prvního stupně zamítl pro nadbytečnost důkaz výslechem manželů Severinových, sdílí odvolací soud jeho závěr, že se jednalo o důkaz nadbytečný. Soud prvního stupně podrobně, logicky a přesvědčivě odůvodnil, z jakých důkazů své skutkové závěry učinil, za správné považuje rovněž jeho hodnocení svědeckých výpovědí. Odvolací soud proto v plném rozsahu odkazuje na skutková zjištění soudu prvního stupně tak, jak jsou popsána v odstavcích 4. – 29. odůvodnění napadeného rozsudku.

10. Po právní stránce odvolací soud stejně jako soud prvního stupně vychází z ust. § 2958 občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení v případě ublížení na zdraví je nemajetkovou újmou zejména bolest a ztížení společenského uplatnění. Vedle vytrpěné fyzické bolesti má být postiženému poskytnuta také peněžitá náhrada, která plně vyváží další nemajetkové újmy, které mohou mít formu psychické bolesti nebo jiných duševních útrap. Ztížení společenského uplatnění představuje trvale ztracené nebo omezené možnosti poškozeného ve sféře rodinného, kulturního, společenského či sportovního života. Účelem náhrady za ztížení společenského uplatnění je tedy poskytnout náhradu za nemožnost žít plnohodnotný život.

11. Pokud jde o vytrpěné fyzické bolesti, pak žalobci byla v rámci trestního řízení přiznána za vytrpěné fyzické bolesti nemajetková újma ve výši 4 095 Kč. Žalobci byla přiznána také nemajetková újma ve výši 50 000 Kč za duševní útrapy, když soud v trestním řízení zohlednil, že žalovaný způsobil poškozenému žalobci psychickou újmu úmyslně, s použitím zbraně a na pozadí napjatých sousedských vztahů. Pokud žalobce požadoval zaplacení částky 228 611 Kč za ztížení společenského uplatnění, když odkazoval na znalecký posudek znalce , právnická osoba, , jméno FO, ze dne 5.1.2023, pak odvolací soud stejně jako soud prvního stupně vychází z doplnění tohoto znaleckého posudku ze dne 9.8.2024 i z dalších provedených důkazů. Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, setrval na svém závěru, že ustálení zdravotního stavu žalobce po incidentu ze dne 25.3.2020, kdy došlo k postřelení žalobce žalovaným, nastalo dne 21.6.2022. Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, stanovil aktuální diagnózu žalobce, když dospěl k závěru, že není přítomna diagnóza porucha přizpůsobení ani protahovaná depresivní reakce, ale jedná se o generalizovanou úzkostnou poruchu , číslo, . Vyvolávající příčiny stanovené diagnózy psychické poruchy již primárně nesouvisí se situací postřelení žalobce, ale odráží jeho osobnostní reaktivitu a dispozice zpracovat životní situace. Znalec dospěl k závěru, že žalobce je v době prováděného znaleckého zkoumání bez forenzně významné duševní poruchy, která by ho jakkoliv limitovala ve způsobu běžného života, v jakýchkoliv aktivitách a participacích dle Metodiky Nejvyššího soudu. Žalobce nemá žádná omezení, která by ho limitovala v běžném způsobu života, nemá žádné trvalé následky, proto žalobci nárok na odškodnění ztížení společenského uplatnění nevznikl. Pokud žalobce v závěrečném návrhu uvádí, že se v případě shora uvedené částky nejedná o ztížení společenského uplatnění, ale může jít o psychickou bolest, pak znalec , tituly před jménem, , jméno FO, při svém výslechu jednoznačně uvedl, že v případě žalobce není opodstatněné hodnotit jakékoliv bolestné z hlediska psychiatrického. Určení psychické bolesti je přitom otázkou znaleckou, zde znalec z oboru psychiatrie výslovně uvedl, že nejsou naplněny podmínky pro hodnocení bolestného z hlediska psychiatrického. Odvolací soud proto sdílí závěr soudu prvního stupně, že nárok žalobce na zaplacení částky 228 611 Kč včetně nákladů na vypracování znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, ve výši 33 275 Kč není důvodný a v plném rozsahu v tomto směru odkazuje na přesvědčivé odůvodnění napadeného rozsudku soudu prvního stupně.

12. Žalobce dále požadoval částku 200 000 Kč jako další nemajetkovou újmu za duševní útrapy a omezení každodenního života spojené s incidentem 25.3.2020. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že za duševní útrapy spojené s předmětným incidentem již byla v rámci trestního řízení přiznána žalobci částka 50 000 Kč, která byla žalovaným uhrazena. Neshledal podmínky pro přiznání další nemajetkové újmy nad rámec újmy již žalobci přiznané v rámci trestního řízení. Odvolací soud po přezkoumání věci považuje tento závěr soudu prvního stupně za správný. Z rozhodnutí Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 16.3.2022, č.j. 32 T 121/2021-307 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 21.6.2022, č.j. 4 To 220/2022-340 vyplývá, že poškozenému žalobci byla přiznána nemajetková újma za duševní útrapy ve výši 50 000 Kč, když trestní soudy přihlédly k tomu, že psychická újma byla poškozenému žalobci způsobena žalovaným úmyslně a s použitím zbraně, přihlédl však rovněž k tomu, že se tak stalo jako vyústění dlouhodobých sousedských sporů. Odvolací soud stejně jako soud prvního stupně má za to, že je třeba přihlédnout k dlouhodobým vzájemným fyzickým i verbálním úrokům mezi žalobcem a žalovaným, když postřelení žalobce žalovaným dne 25.3.2020 bylo až vyústěním těchto dlouhodobých vzájemných konfliktů. Je nepochybné, že žalobci jako poškozenému v souvislosti s trestním jednáním žalovaného vznikla psychická újma, tyto duševní útrapy spojené s trestním jednáním žalovaného však byly odškodněny již v rámci trestního řízení. Odvolací soud stejně jako soud prvního stupně má za to, že duševní útrapy spojené s ublížením na zdraví žalobci, tedy jeho postřelení žalovaným byly v plné míře odškodněny částkou 50 000 Kč přiznanou žalobci jako poškozenému v trestním řízení. Pokud žalobce popisuje svůj psychický stav v období mezi postřelením dne 25.3.2020 a ustálením zdravotního stavu dne 21.6.2022, pak jeho psychické problémy mají i jiné příčiny. Nelze přehlédnout, že již v rámci trestního řízení byl zpracován znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 4.8.2020, kterým bylo zjištěno, že příznaky, kterými žalobce trpí, zahrnují poruchu přizpůsobení, nejsou vyjádřeny příznaky postraumatické stresové poruchy, když v osobnosti žalobce jsou přítomné rysy narcistické a paranoidita. Stejně tak znalec , tituly před jménem, , jméno FO, dospěl k závěru, že v případě žalobce jde o generalizovanou úzkostnou poruchu, jeho psychický stav odráží jeho osobnostní reaktivitu a dispozice zpracovat životní situace. V řízení bylo prokázáno, že zhoršení psychického stavu žalobce způsobovaly i běžné životní situace jako odchod dětí žalobce ze společné domácnosti a soudní řízení o výživném na ně, psychický diskomfort žalobci způsobuje stavební řízení, když společně s rodinou žije v domě, který dosud nebyl zkolaudován, je zde vedeno řízení o odstranění stavby, kdy doručení rozhodnutí o zamítnutí povolení změny stavby vyvolalo u žalobce psychickou ataku. Žalobce sám popisuje, že konfliktní vztahy se žalovaným začaly již v roce 2014, na jejich postupné eskalaci se přitom podíleli oba účastníci. S ohledem na všechny soudem prvního stupně zjištěné skutečnosti má odvolací soud za to, že duševní útrapy žalobce, které mu vznikly v souvislosti s ublížením na zdraví ze dne 25.3.2020, již byly odškodněny částkou 50 000 Kč, která byla žalobci přiznána jako nemajetková újma za duševní útrapy v trestním řízení. Nelze přitom přehlédnout, že žalobce v trestním řízení původně požadoval částku 1 000 000 Kč, proti výši přiznané nemajetkové újmy však odvolání sám nepodal.

13. Odvolací důvody uplatněné žalobcem nebyly dle odvolacího soudu naplněny a nebyly zjištěny ani žádné vady řízení, které by měly za následek nesprávné rozhodnutí soudu prvního stupně. Odvolací soud proto napadený rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé podle § 219 o.s.ř. jako věcně správný potvrdil. Odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně také ve výroku II. o náhradě nákladů řízení, neboť odvolání žalobce ani v tomto směru neshledal důvodným. Žalobce v podaném odvolání namítal, že žalovanému byla přiznána odměna za písemné vyjádření ze dne 17.6.2024, které dle jeho názoru nebylo učiněno na výzvu soudu. Z obsahu spisu však vyplývá, že toto podání bylo na výzvu soudu ze dne 7.6.2024, kdy účastníci byli vyzváni, aby sdělili své otázky pro znalce. Odvolací soud proto považuje tento úkon za účelně vynaložený, jde o podání ve věci samé. Za účelně vynaložené úkony považuje odvolací soud také porady žalovaného s jeho právním zástupcem ve dnech 2.9.2023 a 27.11.2024. Soud prvního stupně naopak nepřiznal žalovanému další čtyři úkony právní služby, a to poradu žalovaného s právním zástupcem ve dnech 13.4.2023, 21.6.2023 a 5.1.2024. Odvolací soud proto považuje rozhodnutí o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně za správné a také řádně odůvodněné.

14. Výrok o nákladech odvolacího řízení vyplývá z ust. § 224 odst. 1 o.s.ř. a § 142 odst. 1 o.s.ř. za situace, kdy žalobce nebyl v odvolacím řízení úspěšný. Je proto povinen nahradit žalovanému náklady odvolacího řízení, které představuje odměna za právní zastoupení žalovaného advokátem. Právní zástupce žalovaného vykonal v odvolacím řízení dva úkony právní služby, a to písemné vyjádření k odvolání a účast na jednání odvolacího soudu. Odměna za jeden úkon právní služby činí podle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění (advokátní tarif) 10 180 Kč. K odměně dále náleží dva režijní paušály podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu po 450 Kč, cestovné právního zástupce z Ostravy do Českých Budějovic a zpět ve výši 5 704,20 Kč a náhrada za ztrátu času na cestě za osm půlhodin po 150 Kč za jednu cestu, tedy za cestu tam a zpět za 16 půlhodin po 150 Kč jde o částku 2 400 Kč. Cestovné bylo vypočteno při použití motorového vozidla Škoda Rapid RZ , SPZ, s průměrnou spotřebou 4,6 l/100 km při celkové vzdálenosti 766 km, ceně benzínu 35,80 Kč/l a sazbě základní náhrady 5,80 Kč/km. Z výše uvedených částek náleží právnímu zástupci žalovaného také 21 % DPH ve výši 6 166,50 Kč. Náklady odvolacího řízení tak dosahují částky 35 530,70 Kč. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. a § 160 o.s.ř. bylo žalobci uloženo, aby tyto náklady zaplatil žalovanému do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho právní zástupkyně.