10 C 199/2023

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Musilovou v právní věci žalobce: Jméno žalobce A , narozený Datum narození žalobce A , bytem Adresa žalobce A , zastoupeného Jméno žalobce B , advokátem, sídlem Anonymizováno Jméno advokáta , proti žalovanému: Jméno žalovaného A , narozený Datum narození žalovaného A , bytem Adresa žalovaného A , zastoupenému Jméno žalovaného B , advokátkou, sídlem Anonymizováno , o zaplacení částky 461 886 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 264 375,52 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupkyně žalovaného.

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 461 886 Kč spolu s příslušenstvím z titulu náhrady škody. Žalobce tvrdil, že mu vznikla škoda trestněprávním jednáním žalovaného, za které byl žalovaný odsouzen rozsudkem zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ve spojení s usnesením Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, (dále jen „trestní rozsudek“). Žalovaný byl uznán vinným, že dne , datum, v době od 11:00 hodin do 11:10 hodin vstoupil na parcelu číslo , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, ve vlastnictví žalobce, začal strhávat polystyren z domu, následně poté, co došlo ke vzájemné slovní rozepři a fyzickému napadání, žalovaný z pravé kapsy vytáhl legálně drženou střelnou zbraň, s úmyslnou výhrůžkou usmrcením ji namířil a následně vystřelil na spodní část těla žalobce. Způsobil tímto zranění spočívající v ublížení na zdraví. Žalovaný byl pravomocně odsouzen za přečin ublížení na zdraví, přečin porušování domovní svobody, přečin nebezpečného vyhrožování a byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 24 měsíců s odkladem na zkušební dobu v trvání 36 měsíců. Následoval i trest propadnutí věci, dále byl povinen nahradit poškozenému žalobci nemajetkovou újmu ve výši 4 095 Kč za vytrpěné fyzické bolesti a nemajetkovou újmu ve výši 50 000 Kč za duševní útrapy. Žalobce touto žalobou uplatňoval nárok ve výši 200 000 Kč jako tzv. další nemajetkovou újmu za duševní útrapy a omezení každodenního života spojené s předmětným incidentem. Dále požadoval částku 228 611 Kč za ztížení společenského uplatnění, které bylo stanoveno znaleckým posudkem , právnická osoba, , jméno FO, a dále byla uplatněna i částka 33 275 Kč, kterou bylo potřeba vynaložit na vypracování tohoto znaleckého posudku. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení těchto nároků předžalobní upomínkou ze dne , datum, , avšak žalovaný dopisem ze dne , datum, sdělil, že uplatněné nároky neuznává. Žalobce tvrdil, že od incidentu dne , datum, jej doprovází duševní útrapy, z tohoto důvodu pravidelně navštěvuje psychiatričku , tituly před jménem, , jméno FO, , odbornou pomoc vyhledal poté, co byl propuštěn z ambulantní péče nemocničního psychiatra. Pravidelné návštěvy se v průběhu doby prodlužují či zkracují, ale jsou v rozmezí jednoho až tří měsíců. Medikaci nadále užívá. Akutní zhoršení stavu přišlo na jaře roku 2023. Žalobce se domnívá, že zřejmě trvale bude muset brát medikaci proti úzkosti či léky na podporu spánku. Žalobce připouští, že si při práci na zahradě pouští hudbu, tvrdí, že reproduktor směřuje směrem k sobě, kde zrovna pracuje, toto činí s ohledem na to, že hudba mu pomáhá zvládat duševní obtíže. Co se týká incidentu s plotem, uváděl žalobce, že žalovaný mu vytrhl plotový sloupek dočasného plotu, proto tento dočasný plot připevnil k plotu žalovaného s vědomím bývalé starostky obce. Tvrdí, že tento nepoškodil. Je pravda, že některé incidenty vyšetřovala i , právnická osoba, . Žalobce však tvrdí, že tyto incidenty on sám nevyvolává či není jejich aktérem. Žalobce pro zjištění svého duševního stavu odkazoval na znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, , odkazuje i na soupis potíží od své manželky, i ve znaleckém posudku , tituly před jménem, , jméno FO, popisuje útrapy žalobce tak, jak mu je žalobce vylíčil. Od doby, kdy byl vyšetřen znalcem, tedy od , datum, , žalobce subjektivně uvádí, že se situace zhoršila, zejména na jaře roku 2023, částečně na zhoršení stavu mělo vliv i odstěhování prostředního syna, resp. řešení výživného. V zásadě jakákoliv zásadnější životní změna je provázena zhoršením duševního stavu, přičemž dříve se dokázal s těmito situacemi lépe vyrovnat. V nynější době má trojnásobnou dávku medikace na úzkost, i přesto není situace dobrá (stav ke dni , datum, ). I sám žalobce uvádí, že je pravdou, že se na psychiatrii již léčil, a to okolo roku 2000, kde byl nesprávně obviněn ze smrti vlastní matky. K předmětnému incidentu v roce 2020 tvrdil, že žalovaný vyvolal konflikt a žalobce se pouze bránil. Žalobce tvrdil ustálení svého zdravotního stavu ke dni , datum, , jak vychází ze znaleckého posudku. Poté, co byl soudem vyzván k uplatnění jednotlivých nároků ztížení společenského uplatnění, upřesnil žalobce své obtíže. Poruchy spánku, bezpečnostní opatření, (pod která zahrnuje stálé zamykání domu či kontroly zamknutí, sledování přístupových cest), pocit ohrožení ze strany žalovaného, nutnost užívání medikace, kdy užívá pravidelně léky na úzkost či léky na spaní, reakcí na tuto medikaci je častá nevolnost či sexuální dysfunkce. Dále tvrdí žalobce, že od tohoto incidentu nesnáší přítomnost starých mužů, i z tohoto důvodu byl zásadně omezen jeho společenský život, dále se podstatně zhoršila koncentrace a krátkodobá paměť, s čímž souvisí i jistá roztěkanost, napomáhá společnost či zvuková kulisa, zcela ztratil zájem o koníčky, zejména o četbu či geocaching, resp. obecně ztratil chuť do života. V srpnu roku 2023 prodělal silnou panickou ataku, musel navštívit Nemocnici , Jméno advokáta, , nakonec si domácí léčení vyžádalo 5 týdnů, než byl schopen vrátit se do běžného života. Úzkost cítí žalobce nepřetržitě, obává se o sebe či o vlastní rodinu. Vylekají ho hlasité zvuky, má problém s kontrolou emocí. Před tímto incidentem běžně s partnerkou chodili na návštěvy, od incidentu takto již nečiní, přestal dojíždět i na pracovní školení či semináře, není schopen sám vyřizovat běžné záležitosti spojené s dcerou, například třídní schůzky či doprovod na zájmové kroužky, toto vše obstarává partnerka, i z tohoto důvodu jsou hádky mezi partnery. Subjektivně vnímá žalobce, že z veselého vtipkujícího člověka se stal člověkem uzavřeným, zádumčivým, zahořklým. Ohledně nemajetkové újmy ve výši 200 000 Kč doplnil k výzvě soudu žalobce, že k této částce došel tím, že se jedná o čtyřnásobek přiznaného odškodnění, kdy čtyřnásobek zvolil zejména proto, že trestní soudy se věnovaly toliko obavám o život a zdraví ve spojení s vyhrocenými sousedskými vztahy. Nikterak se nezabývaly tím, že žalobce musí dlouhodobě brát medikaci, která má nezanedbatelné vedlejší účinky, či se kompletně jako člověk změnil z veselého na zahořklého, že ztrácí sebekontrolu a že již není oporou pro rodinu. K této částce lze dojít také tak dle tvrzení žalobce, že po dobu více jak 3 let po incidentu s rodinou neabsolvoval žádnou dovolenou, ačkoliv předtím činili tak pravidelně. (V žalobě byl nárok 200 000 Kč specifikován tak, že se jedná o odškodnění útrap spojených s omezeními v době poskytnuté policejní ochrany.) V rámci závěrečného návrhu ze dne , datum, žalobce tvrdil, že nikdy neměl psychické obtíže tak závažného charakteru, že by vyžadovaly medikaci či pravidelnou ambulantní léčbu, s výjimkou situace popisované v roce 2000, kde to však byla spíše jednorázová pomoc. Problémy takovéhoto charakteru z důvodu sousedských sporů se žalovaným neměl, ačkoliv se datují poměrně dlouhou dobu před incidentem. Tímto incidentem tyto spory vyvrcholily. Žalobce tvrdí, že psychické obtíže byly nejvýznamnější měrou vyvolány postřelením. Žalobce rozděluje své období života do období před postřelením, kdy vedl běžný život s běžnými problémy, druhým obdobím je období od postřelení do vyléčení psychických obtíží a třetím obdobím je období od vyléčení doposud. Žalobce tvrdí, že je nyní jiným člověkem. Je možné, že se vrátí do stavu před postřelením, nicméně v tuto chvíli to tak nevypadá. Spíše uvádí, že se postupně učí žít se svým novým já. Stejně tak i jeho blízcí. Nelze opomenout i tu skutečnost, že užívá poměrně hodně medikace, která pomáhá situaci stabilizovat. Má za to, že předmětem odškodnění by mělo být období cca 2 – 3 let (druhé období), po které trvali potíže. Odkazuje na názor znalce, který uvedl, že psychickou poruchu způsobenou postřelením konstatoval znalec při prvním vyšetření a na tomto názoru ničeho nezměnil. Znalec stanovil diagnózu Porucha přizpůsobení F 43.

2. Dále uvedl ve svém závěrečném návrhu i to, že v případě částky 228 611 Kč vycházejícího ze znaleckého posudku se nemůže již jednat o ztížení společenského uplatnění, jelikož v době rozhodování soudu se nejedná o trvale nepříznivý zdravotní stav. Může se tedy jednat o bolestné, avšak Metodika s psychickou bolestí výslovně nepočítá. Anebo se může jednat o další nemajetkovou újmu. Ohledně nároku 200 000 Kč tvrdil žalobce, že se zde nejedná o psychickou bolest, ale další újmy, které byly způsobeny dočasným omezením jeho života. Zejména ztráta společenského rodinného života, kdy 3 sezóny neabsolvoval žádnou dovolenou, byl bez společenského vyžití (kino, divadlo, setkávání s přáteli, teambuilding), vyskytly se zcela zásadní problémy v rodinném životě a podstatná změna v osobnostních rysech. Žalobce apeloval na to, že by měl soud vzít v potaz i to, že „nebyl zcela přítomen tomu, jak dcera rostla, přičemž se jedná o klasický dětský věk dítěte okolo 10 let stáří. Nikoli svou vinou přišel o 2 – 3 roky svého života i života dcery.“ Žalobce podotkl, že trestní soud zohledňoval pouze obavy o vlastní život a život blízkých částkou 50 000 Kč a civilní soud má prostor pro odškodnění i v jiných oblastech. Konečně žalobce vypočetl, že pokud inkriminované období trvalo od , datum, do , datum, , tedy 818 dní, jedná se o nárok ve výši cca 525 Kč denně, při nárokované částce 428 611 Kč.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, navrhoval žalobu zamítnout. Žalovaný tvrdil, že k duševním útrapám u žalobce nedochází. Jednání žalobce po incidentu neodpovídá pocitu strachu, že by žalovaný mohl kdykoli vůči žalobci použít střelnou zbraň. Žalobce naopak neustává se sousedskými provokacemi a naschvály vůči žalovanému. Pokud by žalobce trpěl strachem z toho, že vůči němu žalovaný může použít zbraň, zcela jistě by jednal tak, aby se minimalizovala šance, že bude muset se žalovaným přijít do kontaktu. Žalovaný upozorňoval na znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, který vypracovala znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, v červenci 2020 pro účely trestního řízení. Ze závěru plyne, že žalobce sice trpěl určitými obtížemi, ale znalkyně uvádí, že žalobce má osobnost s narcistickými rysy a trpí paranoiditou, což zpochybňuje příčinnou souvislost mezi jednáním žalovaného a uváděnými problémy žalobce. Znalkyně uvedla, že fungování žalobce v běžném životě není zásadněji narušeno a že již dochází k ústupu obtíží, které žalobce měl mít v důsledku incidentu se žalovaným. Toto je v přímém rozporu se závěry, s prvním znaleckým posudkem , právnická osoba, , jméno FO, . Žalovaný od počátku sporoval, že by obtíže žalobce byly v příčinné souvislosti s jeho jednáním, že tyto obtíže přetrvávají doposud, tedy že by se jednalo o trvalé následky. Dále tvrdil žalovaný, že vztahy mezi účastníky jsou dlouhodobě špatné, chování žalobce je nadále provokativní, žalobce se nevyhýbal konfliktům s žalovaným, naopak je vyvolává. Konflikty mezi účastníky začaly v průběhu roku 2016, kdy na počátku tohoto roku žalovaný se svou manželkou udělili žalobci souhlas se stavbou rodinného domu na sousedním pozemku. Již v srpnu 2016 ovšem žalovaný upozorňoval žalobce, že neprovádí stavbu v souladu se stavebním povolením. Následně stavební úřad provedl několik šetření a dne , datum, rozhodl o zahájení řízení o odstranění stavby. Toto bylo však přerušeno z důvodu zahájení řízení o dodatečném povolení stavby. Jelikož však žalobce pokračoval ve stavbě v rozporu se stavebním povolením, stavební úřad oznámil dne , datum, , že řízení o odstranění stavby bude pokračovat. Od roku 2016 se žalobce vůči žalovanému choval velmi hrubě, vyvolával konflikty. Najížděl na žalovaného autem, naházel mu hřebíky na dvorek, poškozoval drátěný plot, pouštěl velmi hlasitou hudbu, opakovaně slovně napadal jak žalovaného, tak i jeho manželku, verbálně komentoval vysmívavým způsobem trestní řízení, bezprostředně po úmrtí manželky dne , datum, volal žalobce směrem k žalobci „baba chcípla, baba zdechla“. Bezprostředně po vyhlášení rozsudku okresního soudu vyhrožoval žalobce žalovanému fyzickým útokem se slovy „až tě příště potkám, tak tě zase nakopám a mně se nic nestane“. Ve svém závěrečném návrhu ze dne , datum, žalovaný tvrdil, že žalobce oprávněnost svých nároků neprokázal, neprokázal jak existenci jakýchkoliv následků jednání žalovaného ze dne , datum, , tak ani neprokázal příčinnou souvislost. Z doplňujícího znaleckého posudku , právnická osoba, , jméno FO, plyne, že je žalobce bez forenzně významné duševní poruchy, která by posuzovaného jakkoli limitovala ve způsobu běžného života, v jakýchkoliv aktivitách a participacích dle Metodiky Nejvyššího soudu. Žalobcův život tak není nikterak omezen, může žít stejným způsobem jako před incidentem. Žalovaný tvrdil, že v řízení vyšlo najevo, že žalobce nemá žádné trvalé následky, a proto žádný nárok na odškodnění nemůže být shledán po právu. Toto potvrzoval sám žalobce při svém výslechu dne , datum, . Různé příčiny svých tvrzených psychických obtíží sám žalobce shledával i v tom, že se jeho psychický stav zhoršil po tom, co přišlo z krajského úřadu rozhodnutí o zamítnutí povolení změn v rámci stavebního řízení. I z doplňujícího znaleckého posudku , právnická osoba, , jméno FO, plyne, že je u žalobce patrná snaha o zveličování problémů, žalobce dokonce výslovně žádal znalce o navýšení odškodnění, znalec uvedl, že posuzovaný hledá argumenty, aby mohl být soudní proces ukončen, nejlépe v jeho prospěch. Žalovaný má za to, že by soud měl zohlednit již částku 50 000 Kč, kterou žalovaný uhradil na základě rozsudku trestního soudu. Žalobce nemá nárok ani na vznik tzv. další nemajetkové újmy, tedy takové okolnosti, které nenastávají pravidelně, ale zvyšují intenzitu utrpěné újmy na zdraví nad obvyklou míru. Musí se jednat o okolnosti mimořádné, specifické, vymykající se běžnému způsobu léčby. Toto však žalobce neprokázal. Žalovaný poukazuje i na spoluúčast žalobce na incidentu dne , datum, . Žalovaný také namítl promlčení nároku na náhradu další nemajetkové újmy z důvodu omezení života pro policejní ochranu. Policejní ochrana skončila dne , datum, , žaloba byla podána dne , datum, , tedy po uplynutí tříleté promlčecí lhůty. Navíc policejní ochrana byla poskytnuta žalobci na jeho vlastní žádost. Pokud mu působila újmu, mohl ji kdykoli odvolat.

3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

4. Mezi účastníky bylo nesporné, že v právní moci je odsuzující trestní rozsudek, kterým byl žalovaný uznán vinným za své jednání ze dne , datum, , tedy ze spáchání přečinu ublížení na zdraví dle ust. § 146 odst. 1 TZ ve stadiu pokusu, přečinu porušování domovní svobody dle ust. § 178 odst. 1 TZ a přečinu nebezpečného vyhrožování dle ust. § 353 odst. 1,2 písm. c) TZ. Stanovená povinnost k úhradě nemajetkové újmy ve výši 4 095 Kč za vytrpěné fyzické bolesti a nemajetkové újmy ve výši 50 000 Kč za duševní útrapy byla žalovaným splněna. Žalovaný se nesmířil s důvody svého odsouzení, v průběhu tohoto celého řízení opakovaně toto vůči soudu projevoval. Soud je však vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, a kdo jej spáchal, a to ve smyslu ust. § 135 o.s.ř.

5. Z rozsudku Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, (viz odst. 39) bylo soudem zjištěno, že byla uložena povinnost žalovanému k úhradě nemajetkové újmy ve výši 4 095 Kč za vytrpěné fyzické bolesti a nemajetkové újmy ve výši 50 000 Kč za duševní útrapy. V trestním rozsudku bylo argumentováno: „Stran duševních útrap poškozeného nutno vnímat skutečnost, že obviněný způsobil poškozenému psychickou újmu úmyslně s použitím zbraně a na pozadí napjatých sousedských vztahů. V tomto kontextu je tvrzení poškozeného, že on i celá jeho rodina žijí ve strachu, zcela opodstatněné a rozhodně nepůsobí nikterak účelově. Představa, že soused se může kdykoliv objevit na prahu domu se zbraní v ruce a tuto použít, jako to ostatně učinil již v minulosti, musí být velmi skličující. Lékařské zprávy týkající se poškozeného ostatně naznačují jeho duševní diskomfort. Nabízí se protiargument, že sousedské vztahy jsou napjaté delší dobu a že určitá míra nepohodlí je po tuto dobu také provází. Ovšem je rozdíl, když na sebe sousedé pokřikují, nadávají si či se postrkují a když jeden ze sousedů vnikne na pozemek druhého a z bezprostřední blízkosti po něm bez varování vystřelí. Určitou satisfakci pro poškozeného nepochybně znamená předmětný odsuzující rozsudek, nejde však o zadostiučinění postačující. , právnická osoba, na odčinění duševních útrap způsobených trestným činem tudíž považuje procesní soud za opodstatněný, leč toliko v menšinové části 50 000 Kč. V této souvislosti třeba pamatovat též na osobu škůdce, který je starobním důchodcem s měsíční výší důchodu kolem 20 000 Kč. Právě částka 50 000 Kč by měla duševní útrapy poškozenému adekvátně kompenzovat, zároveň by její zaplacení nemělo obviněného majetkově zlikvidovat.“ Po podaném odvolání rozhodoval Krajský soud v , adresa, usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , odvolání zamítl a k přiznané náhradě škody se vyjádřil takto (viz odst. 25): „Správným byl shledán i výrok ohledně náhrady škody, kdy obžalovaný byl zavázán k povinnosti nahradit poškozenému v rámci nemajetkové újmy způsobenou trestným činem částku 4 095 Kč, když se jednalo o bolestné a mj. pak poškozený tento svůj nárok oprávněně doložil znaleckým posudkem v oboru zdravotnictví odvětví hodnocení míry bolesti a funkčních schopností při újmách na zdraví, kdy byla stanovena výše bolestného v částce 4 095 Kč. Ohledně další nemajetkové újmy ve výši 50 000 Kč, která spočívala v nemajetkovou újmu způsobenou trestným činem za duševní útrapy, pak ani v tomto směru nelze činit okresnímu soudu jakékoliv výtky. Poškozený se sice připojil s částkou 1 000 000 Kč, nicméně okresní soud velmi detailně a precizně zdůvodnil, proč přiznal ohledně této nemajetkové újmy, tedy za duševní útrapy částku 50 000 Kč. Lze se ztotožnit s okresním soudem v tom smyslu, že je namístě tento nárok nemajetkové újmy přiznat, neboť obžalovaný použil zbraň vůči poškozenému, a i zohlednil to, že se mezi oběma, tedy jak obžalovaným, tak poškozeným, jedná o mj. dlouholeté sousedské spory. Lze se i ztotožnit s tím, že poškozený včetně jeho rodiny pak žili ve strachu, a to zcela opodstatněně a toto tvrzení pak v tomto směru stran poškozeného nepůsobí nikterak účelově. V tomto směru poškozený doplnil lékařské správy ohledně jeho duševního strádání, tedy diskomfortu, tak, jak uvedl okresní soud ve svém rozhodnutí. Okresní soud pak jako argument uvedl, že sousedské vztahy jsou napjaté delší dobu a že určitá míra nepohodlí je po tuto dobu také provází na obou stranách. Správně uzavřel, že je rozdíl, když na sebe sousedé pokřikují, nadávají si či se postrkují, oproti tomu, kdy jeden ze sousedů pak vnikne na pozemek druhého a v bezprostřední blízkosti po něm bez varování vystřelí. Lze se jen plně ztotožnit s tímto logickým odůvodněním trestního soudu. Správně pak okresní soud zohlednil i majetkové poměry obžalovaného, tedy škůdce, zejména, kdy je starobním důchodcem a zohlednil i výši jeho měsíčního důchodu cca 20 000 Kč. Nelze ani v tomto směru činit výtky, že okresní soud rozhodl kladně i o tomto nároku, byť v částce 50 000 Kč. Mimo jiné lze uvést, že krajský soud si dokázal představit i částku vyšší v rámci této nemajetkové újmy, nicméně k odvolání pouze a jenom obžalovaného pak nemohl do tohoto výroku k tíži obžalovaného nikterak zasáhnout.“6. Z propouštěcí zprávy , adresa, oddělení Nemocnice , Jméno advokáta, bylo zjištěno, že žalovaný byl hospitalizován od , datum, do , datum, z toho důvodu, že byl dne , datum, napaden sousedem při potyčce. Údajně kopán do hrudníku, udeřen do hlavy, opakovaně. V bezvědomí nebyl, nezvracel, vše si pamatuje. Dle RTG infrakce těla hrudní kosti. UZ břicha bez poranění v dutině břišní. Laboratorně bez hrubé patologie. Propuštěn v celkově dobrém stavu s mírnou bolestí na prsní kosti.

7. Z ambulantní zprávy z Nemocnice , Jméno advokáta, ze dne , datum, bylo soudem zjištěno, že žalovaný tvrdil, že dne 25. 3. byl napaden, byl hospitalizován na TRO, , datum, přichází pro zhoršení bolesti hrudní kosti, nabízenou hospitalizaci odmítá.

8. Z podané stížnosti ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný spolu se svou ženou podali stížnost na svého souseda p. , Jméno žalobce A, , kdy si stěžovali na pouštění velice hlasité reprodukce hudby, hlučné chování dětí v bazénu na pozemku, toto považují za šikanu ze strany žalobce, parcela žalobce je velice zaplevelená, k sekání trávy dochází až po odkvětu plevelů, čímž dochází k zaplevelení zahrady žalovaného. Dále bylo namítáno oplocení pozemku, kdy je znemožněna údržba pozemku ze strany žalovaného, na městském pozemku je uskladňován materiál, žalovaný se ženou nepředpokládá, že by obec tento pozemek pronajala či že by vzniklo nějaké jiné právo užívání, obec byla žádána, aby byl plot odstraněn a pozemek vyklizen. Dále byla podána stížnost i na to, že žalobce se svým vozem s přívěsem parkuje na chodníku a znemožňuje průchod chodcům po chodníku, resp. i poškození tohoto chodníku a znečištění tohoto chodníku.

9. Z úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne , datum, u , právnická osoba, , Územní odbor , Jméno advokáta, , Obvodní oddělení , adresa, bylo zjištěno, že žalovaný se dostavil k podání vysvětlení ohledně šikany ze strany souseda , Jméno žalobce A, , kdy tento „minimálně 4 měsíce od 11:00 hodin do 18:00 hodin, vždy, když jsme doma, pouští hlasitou muziku, kdy rádio postaví na kýbl doprostřed zahrady s reproduktorem natočeným na náš dům. Toto dělá zásadně, když vyjdeme z domu, aby nás tímto schválně obtěžoval“. Dále uvedeno, že dne , datum, v 15:00 hodin žalobce „mával a schválně túroval motorovou pilu cca 2 minuty, u toho se na nás šklebil, toto bereme jako schválnost a vyhrožování“. Dále sdělil žalovaný, že dne , datum, v ranních hodinách si povšiml, že soused navázal drátěné pletivo svého plotu na pletivo žalovaného cca půl metru od sloupku. Dne , datum, v 17:00 hodin toto žalovaný oddrátoval od pletiva, aby nedošlo k poškození a dne , datum, v ranních hodinách byl plot zpět přidrátován k mému. Žalovaný si stěžoval na možné poškození svého pletiva. Veškeré toto jednání mu přijde jako schválnost proti jeho osobě a osobě jeho ženy ze strany žalobce.

10. Z ambulantní zprávy z pohotovosti z Tramatologického oddělení Nemocnice , Jméno advokáta, ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný byl napaden, kopnut do hrudníku, na místě PČR, do hlavy se neuhodil. Převezen na urgent, na Kardiologickém oddělení vyloučena myokardinální léze. Viditelná stopa pod levou prsní bradavkou. Dne , datum, kontrola – bez traumatu skeletu, nebyl hospitalizován.

11. Z oznámení žalovaného vůči starostce obce , adresa, ze dne , datum, bylo soudem zjištěno, že dne , datum, byl žalovaný v 19:00 hodin surově napaden na veřejném prostranství žalobcem při odstraňování přidělaného pletiva k plotu v majetku žalovaného, byl surově napaden, vše si dokumentoval na videokameru, kterou mu žalobce vytrhl z ruky, prudkým kopancem ho kopl do oblasti hrudníku, až žalovaný upadl na zem, kopal do kamery, která vypadla žalovanému z ruky a poškodil ji. Dále se žalobce žalovanému vysmíval, kdy vykřikoval „prsní kostička, prsní kostička a obžalován bude potrestán“, což vychází z jiného surového útoku na osobu žalovaného ze dne , datum, , kdy mu byla zlomena prsní kost právě žalobcem. Žalovaný apeloval na starostku obecního úřadu, aby tuto situaci řešila a obvinil ji z nicnedělání. Tvrdí, že se jedná o třetí surové napadení za poslední 2 roky.

12. Z fotografií doložených žalovaným (č.l. 44 – 45) bylo soudem zjištěno přivazování provizorního plotu k plotu pevnému. Poškození patrno není.

13. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, bylo soudem zjištěno, že znalkyně odpovídala na dotazy položené v rámci trestněprávního procesu k posuzovanému žalobci. Na dotaz, zda utrpěl poškozený po napadení posttraumatickou stresovou poruchu, odpověděla znalkyně, že příznaky, kterými posuzovaný trpí, zahrnují poruchu přizpůsobení, nejsou vyjádřeny příznaky posttraumatické stresové poruchy. V osobnosti jsou přítomny rysy narcistické a paranoidita. Na dotaz, pokud utrpěl poškozený po napadení posttraumatickou stresovou poruchu, zda je tato v souvislosti s napadením posuzovaného jednoznačně objektivizována, a to i s ohledem na jeho předchozí psychiatrickou anamnézu, znalkyně odpověděla, že v minulosti nebyl posuzovaný na psychiatrii léčen, v jeho osobnosti však jsou vyjádřeny narcistické rysy a paranoidita. Současná situace mohla tak vést ke zhoršení jeho osobnostního nastavení a povahových rysů.

14. Ze znaleckého posudku , právnická osoba, , jméno FO, ze dne , datum, bylo soudem zjištěno ohledně duševního stavu žalobce, že symptomatika z psychiatrického hlediska svědčí pro tzv. poruchu přizpůsobení. Ve struktuře osobnosti posuzovaného jsou přítomny rysy narcistické, paranoidita. Narušena pozornost v důsledku zvýšené úzkosti, emoční labilita, zvýšeně vztahovačný, s mírným narušením úsudku v zátěžových situacích. Znalec uvedl, že v současné době (vyšetření posuzovaného proběhlo dne , datum, ) není naplněna diagnóza Posttraumatické stresové poruchy. Znalec uvedl, že z psychiatrického hlediska došlo u posuzovaného k rozvoji v přímé příčinné souvislosti nyní projednávaného případu k psychické poruše, tzv. Poruše přizpůsobení, když šlo a jde o stavy subjektivní tísně a emoční poruchu, která zasáhla do sociálního fungování a výkonu posuzovaného, když uvedená porucha vznikla v přímé příčinné souvislosti s jednáním jeho souseda, a to zejména s incidentem ze dne , datum, . V nynější době je možné dle mezinárodní klasifikace nemocí diagnostikovat duševní poruchu, a to Protrahovanou depresivní reakci F 43.

21. Znalec stanovil ztížení společenského uplatnění, což hodnotil v příslušných aktivitách a participacích dle Metodiky. Vypočtená výše ztížení společenského uplatnění byla 228 611 Kč. Součet korigovaných procent byl 1,51, výchozí rámcová částka byla 15 135 600 Kč. Datum ustálení zdravotního stavu byl stanoven na dne , datum, . Znalec vyšel z obou trestních rozsudků, z vyjádření partnerky žalobce o jeho stavu, z lékařské dokumentace ze zprávy z Nemocnice , Jméno advokáta, i ze zpráv , tituly před jménem, , jméno FO, i z dokumentace praktické lékařky žalobce i z vlastního vyšetření.

15. Ze znaleckého posudku , právnická osoba, , jméno FO, ze dne , datum, , který byl doplněním znaleckého posudku ze dne , datum, , bylo soudem zjištěno, že znalec vycházel a seznámil se s obsahem civilního spisu, s vyjádřením žalobce i žalovaného při jejich účastnických výsleších, dále se seznámil i s výslechy svědků, se znaleckými posudky založenými ve spisu i s protokoly o jednání založenými ve spisu. Samozřejmě vycházel i ze zdravotnické dokumentace, a to i s aktuálními zprávami , tituly před jménem, , jméno FO, až ke dni vyhotovení znaleckého posudku. Bylo možno objektivně posoudit vývoj stavu žalobce od ledna 2023. Dne , datum, proběhlo znalecké vyšetření posuzovaného v TN v , adresa, . Znalec stanovil aktuální duševní stav ke dni , datum, . Uvedl, že: „V době nyní prováděného znaleckého zkoumání bez forenzně významné duševní poruchy, která by posuzovaného jakkoli limitovala ve způsobu běžného života, v jakýchkoliv aktivitách a participacích dle Metodiky Nejvyššího soudu. Sám posuzovaný uvádí, že je zcela bez jakýchkoliv projevů úzkostí, deprese, a i případně dalších psychických potíží, které by přetrvávaly z minulosti ze zátěžové situace s nyní obžalovaným panem , jméno FO, , ale i z jiných příčin, kdy však sám rezolutně jinou příčinu v souvislosti s vyvolávajícími faktory v minulosti neguje, včetně i okolností a situace dlouhodobého stavebního řízení.“ Dále znalec uvedl, že při vyšetření sám posuzovaný nepopisoval žádné psychické potíže, i ze zpráv , tituly před jménem, , jméno FO, plyne úplné odeznění psychických příznaků. V průběhu provedeného doplňujícího znaleckého vyšetření se i přes neuváděné psychické příznaky posuzovaný dotazoval znalce, zda by mohl revidovat svůj původní znalecký posudek a navýšit rozsah jeho odškodnění například na hodnotu alespoň 300 000 Kč, vzhledem k následným útrapám, které musel posuzovaný strpět z jednání ze strany pana , jméno FO, po předchozím znaleckém vyšetření. A to i přesto, že při nastavené psychiatrické medikaci již nemá žádné psychické potíže, je rovněž i vyrovnán s případným dalším závadovým chováním pana , jméno FO, , kdy je přesvědčen, že již nedojde u posuzovaného k výkyvu jeho duševního stavu. K současnému svému psychickému stavu žalobce uvedl, že nyní je již k jednání pana , jméno FO, zcela netečný, že již ví, že i případné konfliktní jednání ze strany pana , jméno FO, bude snášet a prakticky by si věc představoval tak v rámci odškodnění, že navýšením odškodnění v nynějším znaleckém doplňujícím posudku by si v podstatě předplatil možné závadové chování pana , jméno FO, , o němž je však přesvědčen, že mu nebude do budoucna v žádném případě vadit a že jeho chování bude snášet bez psychických výkyvů. Dále se posuzovaný opakovaně dotazoval na to, zda bude muset užívat psychiatrickou medikaci i nadále a pokud, jak dlouho. Současný postoj posuzovaného se znalci jeví především víceméně procesní, kdy posuzovaný hledá argumenty, aby mohl být soudní proces ukončen, nejlépe v jeho prospěch, prakticky uvádí, že se na soudní jednání těší, rovněž se již ani neobává případného dalšího rozhodnutí stavební komise, ani případného kontaktu s panem , jméno FO, , což rovněž podporuje fakt již dobře kompenzovaného psychického stavu u posuzovaného. Sám posuzovaný v době vyšetření u znalce uváděl, že je zcela bez jakýchkoliv projevů úzkostí, deprese, a i případně dalších psychických potíží, které by přetrvávaly z minulosti ze zátěžové situace. K dotazu znalce uvedl posuzovaný, že pohyb žalovaného monitoruje po pozemku, ale i jinde, a to prý z důvodu, aby se mu vyhnul. Dle sdělení znalce, z psychiatrického hlediska již takovéto zaujaté chování posuzovaného spíše nesvědčí o závažnosti psychických potíží nyní posuzovaného, když obecně poškození s reaktivně vzniklými psychickými potížemi mají tendenci kontaktu s útočníkem se vyhýbat, vyvarovat, nikoliv cíleně jeho pohyb monitorovat. Z chování posuzovaného je patrná jeho snaha po finanční satisfakci, a to minimálně v době nyní prováděného doplňujícího vyšetření znaleckého, kdy znalci uvedl, že v případě negativního rozhodnutí je odhodlán se proti rozhodnutí soudkyně odvolat, kdy požaduje i přes uváděnou absenci jakýchkoliv svých nynějších psychických potíží, resp. negovaných před znalcem, odškodnění za minulost a jemu způsobené psychické příkoří, resp. požaduje po znalci revizi předchozího znaleckého posudku s navýšením odškodnění, které by mělo být dle názoru posuzovaného pro něj satisfakcí i do budoucna pro případné závadové chování pana , jméno FO, , kterého se však posuzovaný již neobává a opakuje, že je na něj i psychicky připraven. Znalec nezměnil datum ustálení dříve zjištěného psychického stavu dnem , datum, . Dodal, že následný vývoj psychického stavu žalobce se vyvinul do diagnózy Generalizovaná úzkostná porucha, kdy již nebyla splněna kritéria ani duševní poruchy tzv. Poruchy přizpůsobení a ani Posttraumatické stresové poruchy a ani Chronické depresivní poruchy dříve stanovené níže podepsaným znalcem. Znalec uvedl, že poté, co měl možnost prostudovat spisový soudní materiál, musí revidovat možné příčiny zhoršení psychického stavu u posuzovaného, a to ve smyslu nejen závadového chování pana , jméno FO, ve smyslu postřelení, ale i předchozího konfliktního soužití pana , jméno FO, s posuzovaným včetně řešení stavebního řízení, což mohlo být i jedním z faktorů vedoucím ke zhoršení psychického stavu posuzovaného a i následně se mohl fakt tohoto konfliktního soužití negativně odrazit na dalším vývoji psychického stavu posuzovaného včetně i jeho řešení rodinné situace, například ohledně výživného. Znalec stanovil aktuální diagnózu žalobce, kdy uvedl, že nyní již není přítomna diagnóza F 43.2 ani F 43.21, což je Porucha přizpůsobení, ani Protrahovaná depresivní reakce, ale došlo k přediagnostikování psychické poruchy na Generalizovanou úzkostnou poruchu F 41.1, kdy k tomuto došlo na základě ambulantního psychiatrického vyšetření dne , datum, (v době nepřítomnosti , tituly před jménem, , jméno FO, ). Ta do té doby vedla posuzovaného pod mnohem závažnější psychiatrickou diagnózou Posttraumatické stresové poruchy, kterou však níže podepsaný znalec nezjistil u posuzovaného ani v době prvotního znaleckého vyšetření dne , datum, . Vyvolávající příčiny následně stanovené diagnózy psychické poruchy již primárně nesouvisí se situací postřelení posuzovaného, ale odráží jeho osobnostní reaktivitu a dispozice zpracovávat životní situace. K dotazu zvládání běžných situací bez medikace i do budoucna se znalec vyjádřil v tom smyslu, že se hypoteticky nedá vyloučit, že by posuzovaný v budoucnu byl schopen zvládat svůj stav bez medikace, pokud budou u něj eliminovány zátěžové stresové faktory, včetně eventuálních konfliktů se žalovaným, ale i jiných, avšak může nastat i situace, kdy bude nutné užívat medikaci ze strany posuzovaného pro jeho všeobecně zvýšenou úzkostnou reaktivitu dlouhodobě, a to bez evidentně viditelné zátěžové situace. Na otázku číslo , hodnota, , zda původní posouzení ztížení společenského uplatnění zůstává v platnosti či dojde k jeho odlišnému vyčíslení, znalec uvedl, že v současné době nenachází důvody z psychiatrického hlediska hodnotit jakékoliv aktivity a participace dle Metodiky Nejvyššího soudu, když aktuální psychický stav posuzovaného je zaléčen při doporučené psychiatrické medikaci, kdy aktuální duševní stav, resp. ani stanovená psychiatrická diagnóza nemá primární vyvolávající příčinu v závadovém chování žalovaného, resp. ve smyslu postřelení posuzovaného, což konečně i aktuálně posuzovaný neguje. Původně zjištěné omezení u posuzovaného hodnocené v posudku ze dne , datum, již netrvá, tj. nepřetrvává/nebo nemá ani souvislost s nyní projednávaným případem, což znovu potvrzuje sám posuzovaný. Na otázku číslo , hodnota, , zda je znalec svým vlastním vyšetřením schopen odhalit, pokud by pacient o svých příznacích neuváděl pravdu nebo je zveličoval, znalec uvedl, že ano, že vlastním vyšetřením je znalec schopen odhalit agravaci, zveličování psychické problematiky, kdy na základě výše uvedeného je tato tendence minimálně nyní u posuzovaného zřejmá, resp. je patrný mimo jiné i minimálně rozpor v uváděných potížích psychického charakteru a tendence k neuvádění nebo pomíjení, snad i potlačování jiných zátěžových příčin, s výhradním soustředěním na příčiny a následky konfliktu po postřelení.

16. Z lékařských zpráv o psychickém stavu žalobce v období od , datum, až do listopadu 2024 bylo soudem zjištěno: že je žalobce léčen u , tituly před jménem, , jméno FO, , , právnická osoba, pro diagnózu F 43.1 – Posttraumatická stresová porucha (následně od , datum, ) vs GAD F 41.1 Generalizovaná úzkostná porucha, přičemž kontroly jsou navrhovány cca po 3 měsících, žalobci jsou předepisovány léky , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . Z prvotních zpráv plyne, že je fixován na traumatickém zážitku – postřelení z března 2020, strach ze seniorů, špatně usíná, úzkostný, tenzní, necítí se dobře mezi lidmi, nevyhledává kontakt se sousedy, není rád sám, radši si pouští hudbu, občas má záchvaty úzkosti – nárazově. Následně v průběhu času a užívání medikace se zdravotní stav vylepšuje. Ze zprávy ze dne , datum, plyne: „Sub.: … sousedovi se nelíbí jeho hudba, tak si to pustí schválně, když pracuje na zahradě, aby ten ho nesledoval pořád, dělá mu to dobře, aspoň trochu mu to vrátí.“ Ze zprávy ze dne , datum, plyne: „Sub.: Cítí se lepší, měli další konflikt se sousedem ohledně plotu, ale postavil se proti němu, nenechal si ublížit. Teď je to lepší, úzkosti skoro nemá, spí většinou dobře, jen výjimečně si bere půlku prášku na spaní, , Anonymizováno, bere pravidelně ráno.“ Ze zprávy ze dne , datum, plyne: „Sub.: Cítí se lepší, za týden bude soud, už se to vyřeší definitivně. Soused provokuje dál, ale větší konflikty neměli.“ Ze zprávy ze dne , datum, plyne: „Telefonický hovor – minulý týden proběhl soud – viník odsouzen. Cítí se dobře, chtěl by dle domluvy vysadit , Anonymizováno, 10 mg, 1–0–0. Dle domluvy týden brát , Anonymizováno, 10 mg, půl–0–0.“ Ze zprávy ze dne , datum, plyne: „Sub.: Cítí se dobře, ale rodina všimla, že je více nervózní, podrážděný, při užívání léku to bylo lepší, tak chce radši ještě minimální dávku antidepresiva užívat.“ Ze zprávy ze dne , datum, plyne, že se stav zhoršil, žalobce přichází akutně, uvedeno, že: „Sub.: Od půlky března má pořád úzkosti, hned po ránu má stísněný pocit, neusne. Děti se odstěhovaly hned v 18 letech a chtějí navýšit výživné, nesouhlasí s požadavky dětí, řeší to s právníkem. Jak byl na výletě, tak se uvolnil, ale po návratu domů se to zase zhoršilo. , Anonymizováno, bral 10 mg, nesnižoval si to, ale stejně úzkosti se vrátily.“ Medikace upravena – , Anonymizováno, navýšen na 15 mg denně. , Anonymizováno, na výjimečné použití. Ze zprávy ze dne , datum, plyne, že: „Sub.: Cítí se lepší, situace s dětmi se srovnala, je klidnější, , Anonymizováno, bral pouze dvakrát, úzkosti se zmírnily. Ráno je doma sám a hůř to snáší, je radši, když někdo je doma – pouští si hudbu.“ Ze zprávy ze dne , datum, plyne, že: „Sub.: Ráno pořád cítí úzkosti, ale je to lepší. Občas nejistý, trochu se bojí, co přinese ten den, má trochu tíseň, trvá to dopoledne, večer už je to dobrý. Ráno bere , Anonymizováno, , večer , Anonymizováno, , ráno už nebere – byl ospalý, , Anonymizováno, bral pouze dvakrát, jak to bylo nejhorší. Řeší povolení přestavby, zase to vrátili ke zpracování po stížnosti souseda, KÚ nalezl nějaké procesní chyby. Pracuje, všechno zvládá, na práci to vliv nemá – dělá mu to radost, práce ho baví, byl na dovolené, užil si to s rodinou, to bylo taky dobrý. V noci spí líp, , Anonymizováno, funguje dobře, i když se probudí, tak rychle usne. Furt si pouští rádio – musí mít společnost.“ Z ambulantní zprávy Nemocnice , Jméno advokáta, a.s. ze dne , datum, bylo soudem zjištěno, že byl žalobce přiveden manželkou pro zhoršení zdravotního stavu, uvedl, že: „Mám úzkosti, deprese, nějak se to zhoršilo, mám to někdy až do večera, někdy mám pocit tísně.“ Stanovena hlavní diagnóza F 41.1 – Generalizovaná úzkostná porucha. Předepsán nový lék , Anonymizováno, . Z lékařské zprávy , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, bylo soudem zjištěno, že žalobce měl úzkosti v srpnu, byl ošetřen v Nemocnici , Jméno advokáta, , lék , Anonymizováno, byl navýšen na 20 mg denně a předepsán , Anonymizováno, 50 mg třikrát denně. Subjektivně uvedl žalobce, že po navýšení léků je to lepší, že je klidnější a spí dobře. Diagnóza změněna na F 43.1 – Posttraumatická stresová porucha vs GAD F 41.1 – Generalizovaná úzkostná porucha, medikace ponechána. Z lékařské zprávy ze dne , datum, bylo soudem zjištěno: „Sub.: Zítra by měl mít soud, byl roztřesený, rozhozený, ale soud přeložili pro nemoc advokáta. Soused zase naházel odpadky přes plot, furt ho provokuje. Nálada je stejně, to na sobě asi nevidí nic nového, spí dobře po , Anonymizováno, , chodí spát s dcerou a vstává cca v 10:00 hodin, jak pracuje z domova. Dle manželky: je to horší, poslední měsíc je apatický, často sedí a není schopen nic dělat, musí mu připomínat, aby fungoval. Spí dlouho, probudí se skoro až v poledne, jak nemá pracovní režim. Když mu to připomene, tak zase je to lepší, uschopní se.“ Z lékařské zprávy ze dne , datum, bylo zjištěno, že: „Sub.: Není důvod k úzkostem, ale má úzkosti, furt. Po ránu zvrací a musí hodně se držet, aby nezvracel ráno. , Anonymizováno, pomáhá, ale nechce to brát. Spí dobře, nejhorší stav je po ránu, odpoledne a večer úzkost odeznívá a všechno je v pohodě, má krátkodobě stavy dobré nálady a pohody. Přes den dokáže pracovat, donutí se, ale úzkostné stavy má furt. Dle manželky: zhoršuje se to, má nechutenství, zvrací, je hodně úzkostný, snaží se, ale to nejde, nálada je horší. Vzdychá, je sevřený, roztřesený, nemůže nadechnout, nejhorší stav má ráno.“ Odebrán lék , Anonymizováno, , nově stanoven lék , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Z lékařské zprávy ze dne , datum, bylo soudem zjištěno: „Sub.: Nálada je lepší, zvládá domácnost a pracuje na home office, a to také zvládá dobře. Vstává pravidelně ráno cca v 8:00 hodin, nasnídá se, jezdí na tréninky a cvičí doma, je to daleko lepší, přetrvávají nevolnosti ráno, ale během hodiny odeznívá, bere , Anonymizováno, p.p., ale málo. Manželka již chodí do práce, je doma sám. Už si plánuje práci na další den, těší se na jaro a na motorku.“ Ze zdravotní zprávy ze dne , datum, bylo soudem zjištěno: „Sub.: Nálada je dobrá, úzkosti odezněly, vstává před osmou hodinou, má energii, chodí na výlety, spokojen. Jezdí na motorce, chodí mezi lidi, práce se mu daří, spokojen, spí dobře, jíst mu chutná, , Anonymizováno, nebo , Anonymizováno, vůbec nebral.“ Z lékařské zprávy ze dne , datum, bylo soudem zjištěno: „Sub.: Nálada je dobrá, cítí se dobře, spí dobře, léky užívá pravidelně, jednou omylem , Anonymizováno, vynechal na týden a užíval , Anonymizováno, na cholesterol, tak se vrátily úzkosti, strach. V práci všechno zvládá, má energii.“ Psychický stav je stabilizován, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ponechávám, , Anonymizováno, ex, po vysazení lze postupně snižovat a vysadit , Anonymizováno, , lze užívat nárazově při nespavosti. Z lékařské zprávy ze dne , datum, bylo soudem zjištěno: „Sub.: Nálada je dobrá, popletl a bral , Anonymizováno, místo , Anonymizováno, , dostal úzkosti a nebylo mu dobře, po návratu zase se to zlepšilo. Po ránu občas mívá úzkosti, přes den funguje, jezdí na motorce, byl na dovolené a za kamarády, cestoval na nové motorce, byl na Rockfestu s manželkou. Po snížení léků hůř spal, tak to vrátil a bere stejně, nevysadil si to. , Anonymizováno, nebral od března, úzkosti teď nemá.“ Ze zprávy ze dne , datum, bylo zjištěno: „Sub.: Léky bere, po snížení , Anonymizováno, hůř spal a měl úzkosti, tak bere , Anonymizováno, stejně třikrát denně, je klidný, funguje to dobře, teď má soud, ale strach z toho nemá, uklidňuje to a trochu utlumuje, záchvaty vzteku nemá, dobře zvládá i zátěžové situace jako havárie v domě.“ Kontrola , datum, .

17. Z oznámení o zahájení řízení, Stavebního úřadu Magistrátu města , Jméno advokáta, ze dne , datum, , o odstranění stavby podle § 129 odst. 2 stavebního zákona bylo zjištěno, že stavba rodinného domu byla provedena v rozporu s vydaným společným rozhodnutím (územním rozhodnutím a stavebním povolením), které bylo vyhotoveno dne , datum, pod značkou , Anonymizováno, a nabylo právní moci dne , datum, . Stavební úřad rozhodoval o zahájení řízení o odstranění dokončeného rodinného domu pro rozpor s vydaným společným rozhodnutím, zejm. kvůli odlišnému provedení střechy nad oběma garážemi změnou výšky i prodloužení přesahu, kvůli změně vzdálenosti RD od hranice se sousedním pozemkem.

18. Z oznámení o pokračování řízení o odstranění stavby Stavebního úřadu Magistrátu města , Jméno advokáta, ze dne , datum, bylo zjištěno, že byly zjištěny další rozpory s povolením. Stavebním úřadem je stanoveno, že v rozporu bylo provedeno venkovní schodiště na západní straně, sklep, rozšíření venkovní terasy, odlišné odvádění dešťových vod, zvoleno jiné vytápění domu, jiné řešení zpevněných ploch okolo RD.

19. Předžalobní upomínka ze dne , datum, byla zaslána žalovanému dne , datum, , doručeno žalovanému dne , datum, .

20. Z výslechu svědkyně paní , jméno FO, – partnerky žalobce bylo soudem zjištěno, že v partnerském vztahu žijí cca od roku 2010, mají společnou dceru a sdílejí společnou domácnost v rodinném domě v , Anonymizováno, . Svědkyně uvedla, že incident z roku 2020, který se odehrál na zahradě mezi jejím partnerem a panem žalovaným, změnil jejich život. Od té doby má jak ona, tak její partner strach o život, strach o děti. Svědkyně tvrdila, že u partnera došlo k psychickým problémům v souvislosti s touto střelbou, viděla, jak se jí partner mění před očima, dříve to byl veselý, společenský člověk, nyní byl neustále bez nálady, často se spolu hádali kvůli drobnostem, měl neustálé obavy o ní i o jejich společnou dceru. V srpnu roku 2023 měl partner větší psychickou ataku, kdy svědkyně s ním musela zůstat 5 týdnů doma, musela se o něj starat, jelikož přestával jíst i pít. Ohledně společného domu uvádí, že do dnešního dne ještě nemají vydané kolaudační rozhodnutí, a to z důvodu, že pan žalovaný má neustále nějaké připomínky ke stavebnímu řízení, neustále se odvolává, chodí na stavební úřad a oni musejí neustále dokládat stavebnímu úřadu to, co již bylo jednou doloženo. Pokaždé, když přijde dopis ze stavebního úřadu, tak dochází k obavám jak z její strany, tak jejího partnera. Svědkyně tvrdila, že nebylo stavěno mimo stavební povolení, konkrétně však se k této věci vyjádřit nedokázala, jelikož tyto věci měl na starosti vždy partner, má jen zprostředkované informace od svého partnera. Dále se svědkyně vyjádřila k prvnímu incidentu, ke kterému došlo mezi nimi a panem žalovaným, jednalo se o situaci, kdy jejich společná dcera slavila narozeniny, na louce nad domem odpalovali běžně dostupný ohňostroj, najednou však viděli, že pan žalovaný běží z domu, snažil se napadnout syna žalobce, kdy se napřáhl rukou, že mu dá pěstí, do toho se však vložila sama svědkyně a následně došlo ke strkanici mezi partnerem a panem žalovaným. Dále se stávaly další drobnější incidenty, kdy partner sděloval, že byl se sousedem incident u plotu či dcera sdělovala, že šla domů a pan žalovaný na ni pokřikoval či pokřikoval na její spolužačky. Ohledně incidentu kvůli plotu uvedla svědkyně, že kvůli stavebním pracím u svého domu dali provizorní kolíky na hranici pozemků, kde natáhli pletivo, byla zde veliká jímka, tak aby tam nikdo nespadl. Tyto kolíky však někdo odstranil a následně provizorní plot byl připoután k plotu žalovaného. Více o tomto incidentu svědkyně nevěděla. Ohledně pouštění hlasité hudby svědkyně uvedla, že je pravdou, že si její partner pouští hlasitou hudbu, že jí samotné to vadí, toto s ním řeší. Když přijede domů, tak buď ona či její partner hudbu ztiší. Je jí známo, že hudbu si partner pouští proto, aby se odreagoval, že mu to pomáhá odreagovat se, ale chápe, že to nemusí být každému příjemné. Partner respektuje, že když se svědkyně dostaví domů, že tuto hudbu vypne. K intenzitě hudby se vyjádřila svědkyně v tom smyslu, že se jedná o malý „reprák“, hudba se pouští většinou na terase či před garáží a hudba je tak hlasitá „jako když si v autě hodně nahlas pustíte rádio“, přičemž osoba by musela mluvit hodně nahlas, aby byla slyšena. Dále se svědkyně vyjadřovala i k tomu, že pan žalovaný je obtěžuje pohledem, kdy stojí a kouká do oken či má dokonce v ruce dalekohled, toto se stávalo obden. K policejní ochraně se svědkyně vyjadřovala tak, že každé tři hodiny přijela policie, zazvonila, ať to bylo ve dne či v noci, partner se jim musel ukázat, že je v pořádku, toto trvalo cca jeden měsíc. Před incidentem žili s partnerem takový normální průměrný život, kdy se starali o rodinu, děti, jezdili na dovolenou, mají karavan, vedli společenský život, chodívali do kina, do divadla, jezdívali na výlety. Po incidentu však cca tři roky nejeli na žádnou dovolenou, výrazně omezili společenský život, celá domácnost ležela na ní. Výkyvy nálad u partnera znamenaly i tu skutečnost, že nechtěl ani jíst, ani pít, že se o něj musela starat. Cca v lednu roku 2024 došlo k další atace, pozná již, kdy se blíží ataka u partnera, jelikož v srpnu 2023 se jednalo o velmi silnou ataku. Ke zdravotnímu stavu partnera uvedla svědkyně, že má za to, že se stav zlepšuje, že léky zabraly, že se snaží vrátit „do normálu“, aby začali žít normální život. Svědkyně uváděla, že poslední tři roky byli poměrně dost omezeni. Ohledně intimního života mezi partnery uváděla svědkyně, že tento byl takříkajíc na nule, a i v poslední době je to jiné než před incidentem. Ohledně vztahu k dětem uváděla svědkyně, že žalobce trpěl výkyvy nálad, bezdůvodně křičel na děti, vždy to bylo v souvislosti s kontaktem s panem žalovaným. Ohledně pracovního života pana žalobce uvedla svědkyně, že je finančním poradcem, z 95 % využívá home office, dříve jezdíval na školení se svými kolegy, po incidentu však na to neměl náladu. Ohledně dalšího incidentu – vyvolávání konfliktů s nastartovanou motorovou pilou uvedla svědkyně, že o této kauze nic neví, ale odmítla, že by přicházelo do úvahy takovéto jednání jejího partnera. Ohledně incidentu, že by žalobce najížděl autem na žalovaného, uvedla svědkyně, že se to nestalo, že byli s partnerem vybírat světla, když se vraceli domů, tak žalovaný bouchl do auta, když kolem projížděli. Partner vyskočil z auta, proběhla nějaká strkanice, avšak svědkyně zatáhla žalobce zpět do auta a odjeli. Pro upřesnění uvedla svědkyně, že má za to, že partner do pana žalovaného strčil, přičemž žalovaný do auta bouchl pěstí, a že zřejmě partner žalovanému plivl do tváře. Ohledně dalších incidentů jako je házení hřebíků na dvorek či házení zbytků ořechů na pozemek žalovaného či rozkopávání kamenné drtě před domem žalovaného, o tom svědkyně nic nevěděla. Ohledně dalšího incidentu, že by se partner hrubě vyjadřoval vůči manželce pana žalovaného, toho si nebyla svědkyně vědoma. Ohledně zdravotního stavu partnera uvedla, že velmi špatně spí, musí brát léky na spaní. Nyní se partner snaží, zdravotní stav se zlepšil, snaží se pomáhat i se společnou dcerou, ale ohledně bezpečnostních opatření, neustále zamyká, pořád chodí kontrolovat, zda je zamčeno, to dříve vůbec nebylo. Dříve se žalobce zabýval geocachingem, každý víkend před incidentem jeli na nějaký výlet, což po incidentu již zcela ustalo. Ohledně běžných problémů života uváděla svědkyně, že žalobce předtím vše normálně zvládal, vše vyřizoval, ale následně po incidentu se mu do ničeho nechtělo, do všeho ho musela nutit, častěji i zapomínal, neví však, jestli to dělal schválně, přičemž ona musela vše připomínat. V poslední době se snaží partneři zapojit do společenského života, kdy například navštívili divadelní hru či sousedské posezení. Dříve nechtěl být partner ani v kontaktu se staršími lidmi, vypěstoval si jakýsi strach ze starších lidí. Svědkyně nevěděla o žádných psychických problémech svého partnera v období roku 2001, (jsou partneři od roku 2010), a to ani poté, má za to, že nebyl nikdy hospitalizován v nemocnici na psychiatrii, ani nenavštívil psychiatra, až do předmětného incidentu.

21. Z výslechu svědkyně paní , jméno FO, bylo soudem zjištěno, že se jedná o bývalou starostku obce , adresa, , nikdy nebyla přítomna nějakému sporu mezi účastníky, avšak cca před třemi lety ji navštívili v kanceláři manželé , jméno FO, , kteří podávali stížnost na souseda pro nadměrné obtěžování hlukem, nesprávnou starost o zahradu žalobcem, i to, že žalobce využívá obecní pozemek bez dovolení. O tom byl sepsán zápis, na který svědkyně písemně odpověděla. Tomu předcházela konfrontace žalobce s tímto podáním žalovaného a jeho manželky. S odpovědí však nebyl žalovaný spokojen. Odpověď, která byla podána, neznamenala, že by svědkyně vyslovila souhlas s jednáním pana žalobce.

22. Z výslechu svědkyně paní , jméno FO, bylo soudem zjištěno, že oba dva účastníky zná jako spoluobčany, sdělila, že velmi často byla slyšet zvláštní, velmi hlasitá hudba z pozemku pana žalobce. Bylo to však v období výstavby rodinného domu. Nikdy v těchto situacích pana žalobce venku na zahradě při této hlasité hudbě neviděla. Tato situace nastala cca před třemi lety, v nynější době se již tato hlasitá hudba zde neozývá. Dále svědkyně uvedla, že nebyla svědkem žádného z konfliktů mezi účastníky, avšak o tomto se dozvěděla pouze z doslechu.

23. Z výslechu svědka pana , Jméno žalovaného A, , syna žalovaného, bylo soudem zjištěno, že on byl sám přítomen při incidentu, kdy otec nebyl doma a byla doma jenom matka, která v té době vařila, byla si natrhat jahody na zahradě, jakmile přišla na zahradu na záhon trhat jahody, přišel soused, vzal rádio, bouchl s ním před ní a řekl: „tak si to užij, babo“, pustil nahlas hudbu a utekl. Svědek to chtěl s panem žalobcem řešit, avšak byl zastaven svou matkou. Tento incident se odehrál cca v roce 2020. Hlasitá hudba tam hrála až do večera. Jednalo se o malé rádio na baterky, hrála z něho rocková hudba. V roce 2021 se pan žalobce snažil svůj provizorní plot připojit na plot rodičů svědka s tím, že svědek měl za to, že tento plot je ničen. Šel a toto odmontoval, následně to bylo opět přimontováno, takto se to dvakrát opakovalo, až sám otec šel to řešit, odmontoval toto provizorní oplocení žalobce a byl při tom žalobcem napaden. Toto si otec nahrával na kameru, která mu spadla a rozbila se. Dále byl přítomen incidentu, kdy byl sám na pozemku, sbíral maliny a jak byl skloněn, tak nejspíš vypadal jako otec. A žalobce v domnění, že se jedná o žalovaného běžel k plotu s tím, že jej bude konfrontovat, ale jakmile zjistil, že se spletl, tak se otočil, rozčiloval se a odešel. Dále byl svědkem toho, že byly naházené odpadky na zahradu jeho rodičů, kdy zde byly naházeny staré baterky či staré plechovky od paštik. Toto se stalo i na Štědrý den, tedy , datum, . Následující den , datum, mu otec uvedl, že mají poničený plot a rozbouranou hranici dřeva, k tomuto byla zavolána policejní hlídka. Dále bylo svědkem sděleno, že když jeho maminka umírala, tak mu osobně řekla, že je šťastná, že se konečně zbaví souseda. Toto svědek nesl velmi těžce, přičemž soudu uvedl, že si nedokáže představit, že když člověk umírá, tak přemýšlí nad takovýmto člověkem (myšleno žalobce). Ohledně incidentu v roce 2020 se střelbou uvedl svědek, že toto ví od otce z doslechu, ohledně následného trestního řízení také ví pouze z doslechu, nebyl trestnímu řízení přítomen, ani trestní rozsudek nečetl. Otec mu řekl, že se musel nějakým způsobem bránit, ležel na zemi, mohl ho klidně zastřelit, protože byli u sebe velmi blízko, ale schválně střelil jinam, na pozemek souseda šel se zbraní v ruce, protože se ho bál, má za to, že tu zbraň měl s sebou otec pro zastrašení souseda. Vztah se svým otcem má normální, nemají žádné spory. Vztah se žalobcem prakticky nemá žádný, resp. tohoto člověka prakticky nezná, ale vadí mu, „co dělá naší rodině“. Chtěl si mnohokrát vysvětlit se žalobcem tuto situaci, ale vždy byl zadržen matkou či otcem, aby se do toho nepletl. Ohledně povahy otce uvádí, že si není vědom toho, že by byl otec konfliktní typ, že by vyvolával nějaké neshody či konflikty. V telefonickém kontaktu s otcem je nyní třikrát až čtyřikrát do týdne, fyzicky se spolu vidí jedenkrát týdně. Incidenty, které se mezi účastníky udály zná jen z doslechu od otce. A to zejména výkřiky žalobce po smrti jeho matky „bába zdechla“, kdy z toho měl mít žalobce radost. Dále incident z roku 2016 odpalování ohňostroje, kdy žalobce napadl otce poprvé. Či se několikrát stalo, že žalobce vběhl na pozemek otce, plival na něj nebo jej fackoval. Dále posměšky na stranu otce, že je odsouzen, že bude platit a vyhrožoval mu, že ho zmlátí, kdy si vzpomene. Dále svědek hovořil o tom, že když byl společně se svým otcem na pozemku na zahradě, tak žalobce nikdy nevyvolával konflikt se žalovaným právě proto, že byl přítomen svědek.

24. Z výslechu svědka pana , jméno FO, , syna žalovaného, bylo soudem zjištěno, že v roce 2016, kdy žalobce chtěl začít stavět na parcele vedle rodičů, to vypadalo, že se bude jednat o normální sousedský vztah. Rodiče měli dům postavený cca 10 let předtím, než začal stavět žalobce. Následně však došlo k tomu, že žalobce nedodržoval to, co bylo ve stavebním povolení nařízeno. A to i přesto, že otec s matkou odsouhlasili sousedovi částečné snížení této minimální hranice mezi rodinným domem a hranicí nemovitostí, byla stavba posunuta ještě o další cca půl metru směrem k pozemku rodičům, oproti tomu, jak zněla dohoda. Na připomínku ze strany otce nereagoval. Otec se snažil toto nějakým způsobem řešit přes stavební úřad či přes zastupitelstvo obce, ale byl velmi často neúspěšný. Následoval incident s odpalováním ohňostroje, kdy byl otec žalobcem fyzicky napaden a začal mít z něho strach. Svědek uvedl, že si nedokáže představit, že by jeho otec napadl syna žalobce. Problémy se žalobcem se snažil otec řešit formou stížností, bohužel byl často neúspěšný. Toto vše vedlo až k incidentu se střelnou zbraní. Tomu však předcházelo nedodržení stavebních podmínek. Zedník na pozemku žalobce dělal obložení, které už bylo v rozporu s tím stavebním povolením a otec, protože se bál, aby nedošlo k nějakému fyzickému napadení, šel na pozemek vysvětlit to tomu dělníkovi, že má ukončit stavební práce a vzal si s sebou pistoli. Bohužel došlo zase k útoku ze strany pana žalobce, otec se tedy bránil pomocí střelné zbraně. Má za to, že kdyby otec nepoužil střelnou zbraň, že by dopadl daleko hůř než jenom se zlámanou prsní kostí. Otec vystřelil do vzduchu, protože pan žalobce na něm klečel a mlátil ho. Zranil ho do stehna. Po trestním řízení však situace dále gradovala. Jednání ze strany žalobce se stupňovalo, na otce i matku velmi často útočil, velmi nevybíravě na ně pokřikoval, smál se jim, že prohráli soud, rušil je při aktivitách a choval se nevhodně. Matka byla v té době již velmi vážně nemocná, měla rakovinu, byla velmi slabá, prakticky její jedinou aktivitou, kterou měla strašně ráda, byla práce na zahradě, ale ani tomu se nemohla kvůli žalobci věnovat. V okamžiku, kdy byla na zahradě, tak žalobce velmi často umístil rádio k plotu, pustil velmi hlasitou hudbu, nasměroval toto rádio směrem na pozemek rodičů, kdy ji toto rušilo, vyhánělo ze zahrady, neumožňovalo jim to práci na zahradě a rodiče to velmi těžce nesli. Svědek uvedl, že mu rodiče řekli, že žalobce jim naházel hřebíky před garáž a potrhal pletivo. Pokud se jednalo o následné nepříjemné situace, které mezi žalobcem a otcem nastávali po trestním řízení, tak otec toto prakticky nebyl schopen řešit, jelikož byl v podmínce. Kdyby došlo k nějakému dalšímu incidentu, musel by nastoupit do vězení a matka v té době vážně nemocná by toto nepřežila. Dále svědek uvedl, že byl účasten toho, že žalobce pouštěl rádio, rušil rodiče na zahradě, kdy i sám viděl, že když vyšel ven na zahradu, tak rádio bylo ze zcela nelogických důvodů umístěno asi metr od plotu, nasměrováno na pozemek otce a bylo puštěno velmi nahlas. Žalobce nebyl nikde na zahradě. Jediným důvodem bylo to, aby maminka nemohla na zahradě pracovat, aby jí to žalobce znepříjemnil. Vzhledem ke vzdálenosti svého bydliště uvedl svědek soudu, že většinu incidentů zná z doslechu od rodičů, jelikož si každý týden s rodiči telefonoval přes Skype. Fyzicky se viděli každé dva až tři měsíce. V posledním roce, kdy s bratrem nainstalovali videokameru na dům otce, aby bylo vidět, jaké jsou hranice pozemku, tak od té doby již incidenty nepokračovaly, situace se uklidnila. Jednalo se však o tři roky trápení a psychického týrání rodičů ze strany žalobce. K povaze svého otce uvedl svědek, že se nejedná o osobu, která by se nedokázala kontrolovat, nikdy neviděl, že by otec byl agresivní vůči některým osobám, že by agresivně vystupoval vůči jiným lidem, že by jim sprostě nadával. , adresa, léta pracoval jako vedoucí výroby, měl pod sebou 300 zaměstnanců v závodě. V této funkci byl přes 20 let, byl přísný, byl náročný, ale vždy s lidmi dokázal vyjít. Ohledně incidentu s plotem uvedl svědek, že má z doslechu, že byl jeho otec napaden v okamžiku, kdy demontoval plot pana žalobce od svého plotu, kdy neoprávněně tam byl přichycen. Otec měl s sebou videokameru, aby si to vše zdokumentoval. Byl napaden žalobcem, kamera mu byla vytržena z ruky, spadla na zem. Dále bylo svědkovi řečeno ze strany jeho rodičů, že žalobce napadl fyzicky otce před matkou. Agrese ze strany žalobce se výrazně zvětšila po incidentu, protože svědek měl za to, že žalobce nabyl přesvědčení, že se mu nemůže nic stát, že když ho soud prakticky jednou ochránil, že může činit téměř cokoliv. Dále uvedl svědek, že zprostředkovaně se dozvěděl i tu situaci, že když se žalobce dozvěděl o tom, že jeho matka zemřela, tak začal žalobce přes plot pokřikovat „baba chcípla, baba chcípla“, otci se žalobce posmíval se slovy „prsní kostička, ha, ha, ha“. Jednání žalobce hodnotil svědek jako naprosto nemorální a neslušné.

25. Soud považuje výpovědi všech svědků za věrohodné. Je zřejmé, že z výpověď partnerky žalobce plyne obava o zdraví jejího partnera i její rodiny v souvislosti s incidentem z března 2020, což je naprosto přirozené. To, že nechová kladný vztah k žalovanému je také samozřejmé, zazlívá mu jeho čin, se kterým spojuje „změnu v jejich rodinném životě“. Patrné z výslechu však je, že ani ona nehodlá hájit zájmy svého okolí, např. co se rušení hlasitou hudbou týče. Pokud tato hlasitá hudba vadí jí, tak přesvědčí svého partnera k vypnutí hudby či korekci hlasitosti hudby. Pokud to však vadí žalovanému či tehdy ještě jeho manželce, nebyla ochotna ani partnerka žalobce v tomto směru svého partnera usměrňovat. Většinu ostatních incidentů znala svědkyně jen z doslechu od svého partnera s odkazem, že není neustále doma, žádnému fyzickému násilí ani slovním provokacím žalobce přítomna nebyla. Hrubé a sprosté chování svého partnera vůči žalovanému či jeho ženě vždy negovala. Pouze se ztotožnila s výpovědí žalobce i žalovaného, že při incidentu u auta žalobce na žalovaného plivl. Stejně tak musel soud hodnotit výpovědi synů žalovaného, kteří jsou v příbuzenském vztahu. Apriori nelze uvést, že se automaticky stávají nevěrohodnými kvůli svému příbuzenskému vztahu. Jejich výpovědi se však v podstatných rysech shodovali s tvrzeními jejich otce, jelikož téměř všechny byli jím nebo jejich matkou zprostředkovány. Z jejich výpovědí bylo také naprosto patrné „zastání se“ svých rodičů, aby proti nim nikdo nevystupoval hrubě, sprostě, urážlivě či fyzicky agresivně, a to jak vzhledem k jejich věku, tak i zdravotního stavu – zejména matky. Tím však není ohrožena věrohodnost jejich výpovědi. Schválnostem s hlasitou hudbou, nesmyslně hrající směrem na pozemek rodičů byli osobně přítomni a k té situaci soudu vypovídali nezávisle na sobě. Žádný ze svědků však nebyl přímo účasten předmětnému incidentu ze dne , datum, . I většině ostatních incidentů byli přítomni pouze žalobce a žalovaný a zejména žalobce uváděl soudu, že si při své výpovědi může každý z nich říkat co chce, jelikož nejsou žádné důkazy, zda se to skutečně stalo (viz níže).

26. Z výslechu znalce , právnická osoba, , jméno FO, bylo soudem zjištěno, že při zpracování doplňku ke znaleckému posudku měl znalec k dispozici spisový materiál od soudu, následnou ambulantní psychiatrickou dokumentaci posuzovaného, provedl jeho nové vyšetření a znalec jasně stanovil, že došlo k ustálení psychického stavu posuzovaného ke dni , datum, . K , datum, již nebyla přítomna psychická Porucha přizpůsobení ani Protrahovaná depresivní reakce, došlo k přediagnostikování podle následné ambulantní psychiatrické dokumentace na diagnózu Generalizovaná úzkostná porucha. K tomu došlo podle ambulantního záznamu ke dni , datum, . Při vyšetření znalec nezjistil žádnou závažnější duševní poruchu, která by limitovala nějak závažněji posuzovaného v přímé příčinné souvislosti s projednávaným případem. Dále znalec konstatoval, že nasazená psychiatrická medikace odpovídá upravenému psychickému stavu zjištěnému ke dni vyšetření znalcem. Do budoucna se nedá vyloučit, že by posuzovaný byl schopen zvládnout svůj psychický stav i bez psychiatrické medikace. V podstatě handicapem posuzovaného je jeho osobnostní nastavení, kdy má sklony zvýšeně úzkostně reagovat nebo jeho osobnostní struktura, která může vést k tendenci ke zvýšenému psychickému prožívání. Pokud byla uváděna diagnóza Posttraumatická stresová porucha, tak znalec má za to, že se nejedná o tuto diagnózu u posuzovaného, jelikož tito klienti se obecně vyhýbají jakémukoliv kontaktu s tím protějškem - útočníkem, jelikož nechtějí být dále traumatizováni. Je to také jedna z příčin, která může vést i ke zhoršení psychického stavu. Dále znalec uvedl, že při vyšetření posuzovaný opakovaně vystupoval tak, že v podstatě situaci má zcela zpracovanou, že je bez jakýchkoliv příznaků psychických, které by ho handicapovaly a že už je jeho psychický stav vyrovnán, byť za přispění psychiatrické medikace. Pokud je psychiatrická medikace užívána, tak je užívána v souvislosti s klinickým obrazem, který se nedá označit, že má vyvolávající příčinu v té souvislosti s postřelením z března roku 2020. Ale v podstatě je to psychické prožívání, které má další faktory, zejména ve smyslu té Generalizované úzkostné poruchy, která vychází především z úzkostné reaktivity posuzovaného zvládat zátěžové situace obecně. Dále znalec zjistil, že původně zjištěná omezení u posuzovaného, která byla hodnocena v posudku ze dne , datum, , již netrvají, což opakovaně vícekrát při doplňujícím znaleckém vyšetření posuzovaný uváděl a v podstatě opakovaně prezentoval, že již nemá problémy s psychickým prožíváním v souvislosti právě s osobou žalovaného. Dále znalec vysvětlil, co znamená stanovení diagnózy s doplňkem „vs GAD“, kdy v lékařských zprávách , tituly před jménem, , jméno FO, jsou uvedeny diagnózy Posttraumatická stresová porucha vs GAD – Generalizovaná úzkostná porucha, což znamená, že z Posttraumatické stresové poruchy se uvažuje na překvalifikování na Generalizovanou úzkostnou poruchu, která sice není stanovena, ale je uvažována. Znalec však nad oběma těmito stanovenými diagnózami vyslovuje názor, že v žádném případě ani jedna z nich syndromologicky neodpovídá zjištěným potížím. Pokud je uvažováno o generalizované úzkostné poruše, tak je to v podstatě osobnostní reaktivita toho daného jedince zpracovávat v podstatě běžnou zátěž mimo jiné úzkostnými projevy. Pokud se znalec vyjadřoval k stanovení výše ztížení společenského uplatnění, uvedl, že při posledním vyšetření žalobce by stanovil nulovou výši. K dotazu soudu, zda by se takto postupovalo i v případě, že by žalobce nebral žádnou medikaci, uvedl znalec, že v podstatě nyní nezjistil žádné důvody pro užívání psychiatrické medikace. Uvedl, že z hlediska psychických prožitků s tím daným psychickým případem má žalobce ten případ zpracovaný, neuváděl žádné psychické potíže, v podstatě není co ovlivňovat z hlediska toho projednávaného případu tou psychiatrickou medikací. Tím znalec neříká, že nemohou být u posuzovaného jiné psychické potíže, které souvisejí s jinými faktory jak osobnostního charakteru, či s jinými zátěžovými situacemi, anebo s dalším vývojem psychického stavu. K dotazu zástupce žalobce na ohodnocení bolestného na základě psychických obtíží žalobce jednoznačně znalec uvedl, že podle jeho názoru zde není opodstatněné hodnotit jakékoliv bolestné z hlediska psychiatrického. Dále znalec uvedl, že objektivizoval zdravotní stav posuzovaného vzhledem k objektivní zdravotní dokumentaci, ve které jsou veškeré faktory uváděny. Při ambulantních kontrolách zmiňuje posuzovaný i jiné příčiny, které vedou ke zhoršení jeho psychického stavu, které vůbec nesouvisí s projednávaným případem, a to například výživné. Jako první kontakt s psychiatrií po daném incidentu označil znalec zprávu z Nemocnice , Jméno advokáta, ze dne , datum, , kdy byl žalobce převezen do nemocnice a objektivně je uvedeno v této zprávě, že „pacient při příchodu kontroluje ambulanci, rozhlíží se, paranoidně nastavený, neklidný, bohatá gestikulace“. Jedná se o ambulantní dokumentaci mapující popisný stav po té dané události. Toto dokresluje reaktivitu posuzovaného. Pokud byl znalec konfrontován s tím, že při prvním znaleckém posudku stanovoval ztížení společenského uplatnění ve výši cca 228 611 Kč a nyní ji stanovuje na nule, zda znalec změnil názor, jednoznačně uvedl znalec, že názor nezměnil, změna v tomto jeho posouzení je pouze v příčinné souvislosti se změnou psychického stavu posuzovaného, tedy vývojem, kdy posuzovaný při druhém vyšetření opakovaně uváděl, že už nemá žádné psychické problémy v souvislosti s postřelením nebo v souvislosti se soužitím se sousedem, takže pokud nemá psychické problémy s těmi vyvolávajícími příčinami, s jednáním souseda, pokud zde není objektivně nějaká potíž, tak se nemůže znalec vyjádřit kladně a jakkoliv zhodnocovat ztížení společenského uplatnění v srpnu 2024. Znalec trval na tom, že nezměnil názor, ale u žalobce se změnil vývoj toho psychického prožívání a zpracování incidentu posuzovaným, což je objektivně podloženo ambulantní zdravotnickou dokumentací. K dotazu zástupce žalobce, zda je běžný vývoj té Poruchy přizpůsobení, že časem zmizí, uvedl znalec, že ano, že je to samozřejmé, cílem lékařské péče, resp. lékařského snažení a užívané medikace (nebo i bez medikace). Že je přirozený , rodné přijmení, i bez léčby, že obecně reaktivita ve smyslu psychické zátěže se u klientů zlepšuje, že se dokáží vyrovnat s danou situací. Což je v podstatě jedině pozitivní. Cílem je vymizení té psychické poruchy. Vývoj u žalobce je standardní a je ovlivněn osobnostní strukturou posuzovaného. Dále znalec uvedl, že důležité jsou příčiny vedoucí k psychickému stavu a v té souvislosti se snažil přistupovat jak v primárním posudku, tak v doplňujícím posudku k tomu tak, kdy už při tom doplňujícím posudku věděl více faktorů. Ale hlavně došlo k výraznému posunu u žalobce a v podstatě k vymizení těch psychických příznaků. Znalec trval na tom, že jeho postoj k posuzovanému je pořád stejný, snaží se objektivně toto posoudit, ale ten objektivní obraz psychických příznaků zjištěných při těch různých kontaktech byl zcela diametrálně odlišný. A to i subjektivní postoj posuzovaného. Kdy v prvotním vyšetření prezentoval psychické projevy, ale při druhotném jakékoliv psychické problémy v souvislosti s těmi vyvolávajícími příznaky absolutně negoval a říkal, že je to všechno v pořádku. Dále se znalec vyjádřil i v tom smyslu, že v průběhu posuzování v srpnu 2024 jej posuzovaný během vyšetření žádal o navýšení tohoto odškodnění. Uvedl, že posuzovaný má tendence zveličovat a gradovat své psychické potíže, avšak neodpovídá to tomu klinickému zjištění. Závěrem při svém výslechu znalec soudu uvedl, že všeobecně člověk s tak závažnou Posttraumatickou stresovou poruchou by sám dobrovolně a opakovaně se neúčastnil aktivně opakovaných soudních jednání, kde by musel být v kontaktu s tak závažným činitelem jako je útočník způsobující mu tak závažné psychické trauma. Všeobecně poškození s takovými psychickými problémy takového závažného charakteru se v podstatě vyhýbají jakémukoliv kontaktu, natož jakémukoliv soudnímu projednávání, kde by přišli do styku se škůdci, anebo kde by byla znovu revokována jejich negativní psychická zkušenost a vedlo by to, (mnohdy i vede) ke zhoršování jejich stavu. Toto je rizikovým faktorem. „V tomto případě však - jak podle spisového materiálu - tak i dle pozorování dnešního chování posuzovaného při tomto jednání - se nejedná o tento případ.“27. Z účastnického výslechu žalobce , Jméno žalobce A, bylo soudem zjištěno, že problémy se sousedem panem , jméno FO, začaly zhruba v roce 2014, kdy jej soused udal na Obecním úřadě v , Anonymizováno, , že neseká řádně trávu. Tuto začal sekat dvakrát ročně, avšak ani toto nebylo dost a tak sekal čtyřikrát ročně. Následně se dělala příprava na stavbu. Jelikož měl soused za to, že mu bude dům stínit, domluvili se na ústupku, a žalobce zapustil dům o 80 cm pod úroveň silnice. Při stavbě domu rozporoval soused, že při stavbě vzniká prach a hluk a také to, že základy domu jsou blíže k jeho pozemku než povolené 2 m. V průběhu stavby činil žalovaný vůči žalobci nepříjemnosti, neustále si na něco stěžoval, neustále vytýkal stavebníkům, že si pouští hlasitou hudbu, stavebníci se mu snažili vyhovět, ale to pouze prodražovalo stavbu. Dále žalobce soudu uvedl, že nejzásadnější věc, která se mezi nimi „táhne“ již delší dobu, je, že si žalobce oproti původnímu stavebnímu povolení změnil tvar i dispozici střechy, která je vyšší cca o 1 m a místo rovné střechy je klasický štít. Změnil se tím i vzhled domu. Tuto skutečnost měla stavební firma předjednánu se stavebním úřadem, avšak následně zničehonic na udání souseda bylo zahájeno stavební řízení a vydáno rozhodnutí, že má žalobce stavbu odstranit. Žalobce má za to, že se jedná pouze o administrativní krok, že se všechny změny zlegalizují a dům se odstraňovat nebude. Dále žalobce uvedl, že stavební úřad rozhodl o tom, že změny jsou v pořádku, žalovaný se však odvolal, odvolací krajský úřad zrušil rozhodnutí stavebního úřadu a podruhé rozhodoval stavební úřad, který povolil všechny změny. Následovalo opětovné odvolání pana žalovaného. Žalobce toto jednání žalovaného považuje za šikanu. V roce 2019 byla stavba dokončena, avšak není ji možné zkolaudovat. Od roku 2019 žalobce s rodinou v domě bydlí bez kolaudace. K dotazu soudu ohledně rozporů ve stavbě se stavebním povolením uvedl žalobce, že kromě zmiňované střechy, která je cca o 1 m vyšší, než bylo povoleno, prodloužil asi o 1 m terasu, pod touto terasou byla zřízena místnost, která nebyla plánována, místo vytápění plynem bylo dáno tepelné čerpadlo. Nyní po roce 2020 žádná stavební činnost neprobíhá, a to s ohledem na vedené řízení odstranění stavby. Žalobce má za to, že však tyto změny stavby by neměly žalovanému vadit, resp. neměl by je napadat vzhledem k tomu, že jej neovlivňují, jelikož se převážně nachází na druhé straně stavby, která nesousedí se žalovaným. Dále žalobce soudu uváděl, že si svého souseda nevšímá, když na něj pokřikuje zpoza plotu, že jej ignoruje, nereaguje. Ohledně pouštění hlasité hudby uvedl při svém výslechu žalobce, že si pouští hudbu, rocková hudba bývá hlasitá, pouští si ji z malého repráčku. , adresa, si ji, protože to má rád, resp. jej hudba uklidňuje a zvlášť po incidentu. Žalobce soudu uvedl, že to sousedovi vadí jen když je na zahradě, ale často tam nebývá, takže žalobce nemá důvod si hlasitou hudbu nepouštět. Dále soudu uvedl, že nechce vyhovět sousedovi v tom, že by hudbu vypnul i přestože ví, že mu to vadí, a to z toho důvodu, že si i soused vynucuje svou vůli a on nebude dělat to, co si pan , jméno FO, přeje. K předmětnému incidentu uvedl, že sousedovi zlomil prsní kost, bránil se v okamžiku, kdy se snažil soused vystřelit, a to opakovaně, avšak následně již k žádnému dalšímu zranění nedošlo. Ukončení trestního řízení a odsouzení žalovaného bylo velice úlevným pro žalobce, byl rád, že pravda vyšla najevo. Sice nesouhlasil s podmíněným trestem, ale byl rád, že byl žalovaný odsouzen. Ohledně přivazování svého provizorního plotu k plotu souseda uvedl žalobce při svém výslechu, že jelikož vykopal sedmdesáticentimetrové jámy na ustavení brány, nechtěl, aby do nich někdo spadl, proto provizorně oplocení přidělal na kůly, které však potřikrát zmizely, a proto přivázal provizorní plot k plotu souseda, jeho se na nic neptal. Přistihl jej, jak toto od svého plotu odstraňuje, křičel na něj, aby plot nechal, fyzicky mu zabránil v oddělání tohoto plotu a vznikla potyčka. Žalobce dále při svém výslechu uvedl další incident se žalovaným, kdy žalovaný bouchl do jeho auta za přítomnosti partnerky žalobce, žalobce vystoupil z vozu, aby se ho zeptal, proč zase provokuje, žalobce tvrdil, že žalovaný vytáhl jednu láhev vypitého piva z bedny vypitých piv a rozpřáhl se, snažil se žalobce praštit do hlavy. Žalobce však nastavil ruku, útok zastavil. Žalobce má však za to, že měl kontrovat aktivní obranou, tedy že by mu „měl dát taky ránu“, ale věděl, že se snaží žalovaný žalobce pouze vyprovokovat, takže jej nepraštil, ale plivl mu do obličeje. Ohledně incidentu s pouštěním ohňostroje, uvedl žalobce, že se to stalo v polovině prosince roku 2019, kdy dcera měla narozeniny. Byli na louce, která je vzdálena cca 60 m od domu žalovaného. Tam odpálili dětský ohňostroj – několik římských svící, avšak viděli, jak se k nim blíží žalovaný a křičí, aby toho nechali, že to střílí na jeho dům. Žalobce tvrdil, že se žalovaný snažil napadnout jeho syna, následně vznikla potyčka. Žalobce žalovaného několikrát strčil směrem k jeho domu.

28. Ohledně svého zdravotního stavu uvedl žalobce, že poté, co jej vyšetřoval , tituly před jménem, , jméno FO, (pozn. vyšetření v prosinci 2022 k prvnímu znaleckému posudku), tak byl jeho zdravotní stav ustálený, ale poté se cca půl roku nato zhoršil, a to poté, co přišlo z krajského úřadu rozhodnutí o zamítnutí povolení změn (pozn. rozhodnutí vydáno , datum, ). Poté se několikrát navyšovala medikace a krize přišla v srpnu roku 2023, kdy měl žalobce silnější ataku. Přestal se zajímat o okolí, měl úzkostné stavy, které se převracely do deprese, neměl o nic zájem. Partnerka si vzala cca pět týdnů volno, nastavila mu denní režim, jelikož i přestával jíst a pít. Toto bylo asi nejhorší období za celé ty čtyři roky a „bylo to v souvislosti s tím odvoláním toho povolení, těch změn a podobně“. Následně byla změněna medikace, dokonce musel vyhledat pomoc v nemocnici na psychiatrii, byl mu předepsán nový lék , Anonymizováno, třikrát denně a tento během několika dnů zabral. Cca od podzimu, resp. nového roku je stav dobrý, prakticky nejlepší od incidentu. Od doby postřelení trpěl žalobce úzkostnými stavy, depresemi, budil se, nesnášel styk s „přestárlými“ lidmi, vyhýbal se jim. Ke svému zdravotnímu stavu uvedl žalobce, že usínání se zlepšilo, avšak pokaždé s léky. Bere čtyři druhy léků, z toho jeden bere třikrát denně, jeden bere ráno, dva bere večer na spaní. Na kontrolu k , tituly před jménem, , jméno FO, chodí každé tři měsíce, příp. kdy je potřeba v mezidobí. Dále žalobce soudu uvedl, že při civilním řízení neměl žádné úzkostné stavy, ani to, že bude v blízkosti žalovaného, co mu dříve zhoršovalo zdravotní stav, tak nyní to na něj již nemá vliv. Ohledně společenského a pracovního života žalobce vypověděl, že nerad chodí na společné schůzky s ostatními kolegy, dříve se však velmi často těchto akcí zúčastňoval. Nyní se však všechno vrací do „normálu“. Ohledně dovolených uvedl žalobce, že cca tři roky nebyli s partnerkou na dovolené, až v roce 2024 se chystali. Postupně se zapojuje i do společenských akcí jako je divadlo či kino, postupně se zapojuje i do akcí, které pořádají sousedi. Dále při svém výslechu žalobce soudu uvedl, že jeho zdravotní, resp. psychický stav před postřelením byl v pořádku. Normální neshody, které probíhaly, řešil klasicky, nevyváděly ho z rovnováhy. Žalobce neměl neshody s partnerkou, žili si krásně, poté měl však výkyvy nálad, úzkosti, deprese, výbuchy zlosti a vzteku se střídaly s apatickými stavy. Současný stav je hodně podobný tomu před postřelením. Ohledně koníčků uváděl žalobce, že se zabýval geocachingem, rád jezdil na motorce, jezdíval na dovolenou s karavanem do kempu, chodívali do kina či divadla. Toto po incidentu se střelbou neprovozoval, avšak nyní je vše v „normálu“.

29. Z výslechu žalovaného , Jméno žalovaného A, bylo soudem zjištěno, že od roku 2014 si stěžoval na obecním úřadě na to, že soused neseká zahradu. V roce 2019 byl mezi nimi incident se střílením pyrotechniky na jeho pozemek. Žalovaný tvrdil, že není pravdou, že by pyrotechnika byla odstřelována ze vzdálenosti 60 m od jeho domu, tato vzdálenost byla pouhých 30 m. Žalovaný tvrdil, že jej žalobce napadl, začal jej pěstmi mlátit do hlavy, druhý den měl krvavé oči. Ohledně stavebního řízení uvedl žalovaný, že je pravdou, že žalobce nestaví podle stavebního povolení. Na toto upozorňoval žalovaný stavební úřad, konkrétně na to, že základy nejsou v pořádku. Dále je pravdou i to, že si několikrát stěžoval stavební firmě, že generují velké množství prachu a hluku. „Vše mi létalo na můj dům, zničili mi fasádu, zničili mi střechu, neustále špinili okna či manželka nemohla věšet prádlo na zahradě v průběhu stavby. Rozbruska byla používána několik hodin denně.“ Žalovaný uvedl, že se změnila střecha oproti dokumentaci stavebního povolení, střecha měla mít přesah 0,5 m, nyní je však 1,35 m. I výška je o 1 m metr vyšší. Mělo se jednat o pultovou střechu, avšak byla zhotovena sedlová střecha. Změn oproti původnímu povolení je více. Měla být dodržena odstupová vzdálenost od hranice pozemků, která dodnes dodržena není. Byla přilepena polystyrenová izolace a tím se odstup ještě zkrátil. Žalovaný tvrdil, že se dohodl se žalobcem na odstupové vzdálenosti 2 m od pozemku (nikoliv 3,5 m, jak původně mělo být), ale ani toto dodrženo ze strany žalobce nebylo. Je pravdou, že v den incidentu šel na pozemek žalobce upozornit Ukrajince, že to nedělá dobře. Měl s sebou metr. Chtěl Ukrajinci dokázat, že nestaví správně, že se nejedná o správnou odstupovou vzdálenost. Vzal za jednu polystyrenovou desku, ale nestrhl jí, jelikož byla přilepená. Měl s sebou zbraň, jelikož kdyby jej napadl žalobce fyzicky, jak to již udělal a prošlo mu to, tak aby se mohl bránit. Žalovaný však tvrdil, že nepředpokládal, že by se s ním setkal. Když toto řešil na pozemku žalobce, přiběhl k němu žalobce, začal na něj křičet, že zde na jeho pozemku nemá co dělat, a následně jej napadl, že jej začal mlátit pěstmi do hlavy, povalil jej na zem, začal do něj kopat, zejména do hrudi, až mu byla zlomena hrudní kost a nalomena žebra. Znovu měl zkrvavené oči. Žalovaný byl přesvědčen, že kdyby býval zbraň nepoužil, tak by jej snad ukopal, byl úplně nepříčetný. Ohledně incidentu s provizorním plotem uvedl žalovaný, že neví, co se stalo s provizorními kůly, ale nesouhlasil s tím, aby provizorní plot byl přivazován na jeho plot. Dále žalovaný tvrdil, že žalobce mu naházel na jeho pozemek, kde parkuje auto, hromadu zrezlých křivých hřebíků. Co se týče hlasité hudby, tu si pouští žalobce desetkrát až patnáctkrát denně, vždy na zahradě, nikdy u toho není. Žalobce tvrdil, že když odejde z jedné strany zahrady, protože mu hluk vadí, na druhou stranu zahrady, vezme žalobce rádio a přesune ho tam, kde žalovaný je a pustí ho nahlas. Při tom se mu směje do očí. Žalovaný sdělil žalobci, že mu vadí, že tam hraje hlasitá hudba. Reakcí žalobce na to bylo, že si přece může pouštět rádio, kdy chce, kde chce a jak chce dlouho. K dalším incidentům uvedl, že mu žalobce před domem rozkopal štěrk, či naházen odpad z ořechů na jeho pozemek, či na jeho zahradu hází odpadky. K dalším incidentům uvedl, že neustále na něj žalobce verbálně útočí vyjádřeními „Jak se máš? Já se mám dobře, ha, ha. Byl odsouzený, mně se nic nestalo. Až tě potkám, tak tě zase nakopám a mně se nic nestane“. Žalovaný popisoval i incident kdy mu žalobce plivl do tváře, tvrdil že žalobce autem přijel prakticky až k jeho zídce, kdy ho ohrozil, z auta vyběhl, plivl mu do tváře a začal jej znovu mlátit. K situaci po smrti manželky uvedl žalovaný, že žalobce běhal okolo domu a křičel: „baba chcípla, baba zdechla“, dokonce si vzal s sebou na procházku dcerku a ve smyslu písničky , adresa, nám spadla uváděl: „baba chcípla, baba chcípla, kdopak nám ji oživí, starý kretén není doma a mladý to neumí“. Žalovaný toto považuje za psychické týrání ze strany žalobce cca měsíc po úmrtí manželky. K chování žalobce uvedl žalovaný, že se ho žalobce nikdy nebál, naopak ho velmi provokoval, smál se mu a tím jej týral. Poté, co byl žalovaný odsouzen, tak se následně žalobcovo jednání vůči žalovanému stupňovalo. Žalobce se choval drze, vyzývavě jak na žalovaného, tak i na jeho manželku. Choval se sprostě, a to s tím úmyslem, že věděl, že je žalovaný v podmínce a že se nemůže bránit.

30. Pro nadbytečnost soud zamítl důkaz výslechem manželů , Anonymizováno, , kteří se měli vyjádřit k incidentu s odpalováním ohňostroje. Soudem byl skutkový stav věci zjištěn i bez provedení tohoto důkazu, tudíž se stal nadbytečným.

31. Soud hodnotil důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti. Přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o.s.ř.).

32. Dle ust. § 2958 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

33. Soud předně uvádí, že přes velmi obsáhlé dokazování, které bylo ve věci provedeno, nebyl soudem shledán prostor proto, aby bylo žalobě, byť i jen částečně, vyhověno. Žaloba byla podána žalobcem o zaplacení částky 461 886 Kč, která se skládá z částky 200 000 Kč jako další nemajetkové újmy za duševní útrapy a omezení každodenního života, částky 228 611 Kč za ztížení společenského uplatnění, následně v závěrečném vyjádření překvalifikované na psychickou bolest a z částky 33 275 Kč, což jsou náklady na vyhotovení prvního znaleckého posudku , právnická osoba, , jméno FO, , který byl přiložen k žalobě. V tomto řízení bylo nesporným, že žalovaný byl uznán vinným ze spáchání přečinu ublížení na zdraví dle ust. § 146 odst. 1 TZ ve stadiu pokusu, přečinu porušování domovní svobody dle ust. § 178 odst. 1 TZ a přečinu nebezpečného vyhrožování dle ust. § 353 odst. 1, 2 písm. c) TZ a byl za toto své jednání pravomocně odsouzen rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ve spojení s usnesením Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Soud je vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, a kdo jej spáchal, a to ve smyslu ust. § 135 o.s.ř. Zaviněné jednání žalovaného je prokázáno. Dále se soud zabýval tím, zda žalobci vznikla škoda. Žalobce tvrdil, že mu vznikla 1) další nemajetková újma za duševní útrapy a omezení každodenního života a 2) ztížení společenského uplatnění, následně překvalifikované na psychickou bolest. Ke dni podání žaloby žalobce ztížení společenského uplatnění prokazoval znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, , který provedl výpočet dle tzv. Metodiky Nejvyššího soudu. Nemajetkovou újmu za duševní útrapy a omezení každodenního života odhadoval žalobce jako čtyřnásobek přiznané částky 50 000 Kč v trestní řízení či neabsolvování dovolené po tři roky pro dva až čtyři členy v domácnosti za dovolenou na 2-3 týdny v průměrné výši 60 000 – 70 000 Kč za jednu dovolenou. Z posudku , právnická osoba, , jméno FO, ze dne , datum, vyplynulo, že žalobci byla stanovena diagnóza F 43.21 - protrahovaná depresivní reakce. Žalobce byl znalcem osobně vyšetřen dne , datum, , znalec vycházel zejména z lékařské dokumentace, dvou trestních rozhodnutí, vyjádření partnerky žalobce a vyjádření žalobce samotného. Následně však vzešla potřeba vyhotovení doplňujícího znaleckého posudku (zejména k otázce ustálení zdravotního stavu) a znalec se již mohl seznámit s dalšími okolnostmi, které by mohli ovlivnit psychický stav žalobce. Tyto okolnosti vyplynuly jak ze samotného civilního spisu, jehož součástí byly lékařské zprávy z pravidelných lékařských prohlídek u , tituly před jménem, , jméno FO, , ale i z výslechu svědků či samotných účastníků a listinných důkazů zejména ohledně stavebního řízení, které doposud znalci nebyly známy. Navíc v průběhu plynutí času došlo k razantnímu zlepšení zdravotního stavu žalobce, o kterém sám žalobce hovořil, že se tzv. „vrací do normálu“. Znalec tedy konstatoval v doplňujícím znaleckém posudku ze dne , datum, , že žalovaný je bez forenzně významné duševní poruchy, která by posuzovaného jakkoli limitovala ve způsobu běžného života, v jakýchkoliv aktivitách a participacích dle Metodiky Nejvyššího soudu. Uvedl, že došlo k přediagnostikování psychické poruchy na Generalizovanou úzkostnou poruchu F 41.

1. Vyvolávající příčiny takto stanovené diagnózy psychické poruchy již primárně nesouvisí se situací postřelení posuzovaného, ale odráží jeho osobnostní reaktivitu a dispozice zpracovávat životní situace. U žalobce došlo k úplnému odeznění psychických příznaků, avšak povaha žalobce je přehnaně úzkostná a jeho psychické nastavení směřuje k přehánění reakcí. Znalec se vyjádřil i k ustálení zdravotního stavu a setrval na odborném názoru, že k němu došlo dne , datum, . Soud konstatuje (a bylo to i nesporným mezi účastníky), že žalobce byl již odškodněn v rámci trestního řízení. Zde mu bylo přiznáno bolestné ve výši 4 095 Kč a nemajetková újma za duševní útrapy ve výši 50 000 Kč. Obě tyto částky byly již žalovaným uhrazeny. Dle názoru soudu je tato výše odškodnění zcela dostačující. (Vznik škody na straně žalobce a kauzální nexus mezi zaviněným jednáním žalovaného a vznikem škody ke dni podání žaloby mohl být shledán pouze ve vztahu k již přiznané částce 50 000 Kč.) Soud nenašel prostor ke stanovení další nemajetkové újmy za duševní útrapy a omezení každodenního života. Soud nenašel prostor ani k přiznání částky za ztížení společenského uplatnění či psychickou bolest, která byla žalobcem zmíněna až v závěrečném návrhu. (K tomu soud pouze krátce podotýká, že sám znalec se jednoznačně vyjádřil, že o výpočtu odškodnění tzv. psychické bolesti v tomto řízení u žalobce nemůže být ani řeč.) Soud rozhoduje o nárocích žalobce vzhledem ke stavu žalobce ke dni rozhodnutí. Právě s ohledem na velmi pozitivní vývoj ve zdravotním stavu žalobce, kdy on sám hovořil opakovaně jak před znalcem, tak před soudem o tom, že se jeho psychický stav zlepšil, že je prakticky stejný jako před incidentem či že funguje žalobce v rodině jako dříve, nenalezl soud příčinnou souvislost mezi zaviněným jednáním žalovaného při incidentu a nynějším zdravotním stavem žalobce tak, aby mohl žalobě vyhovět. Nadto bylo v průběhu řízení bezpečně prokázáno, že pokud nastaly u žalobce psychické potíže v době od incidentu až po zlepšení stavu, tak tyto potíže nastávali po životních situacích, které neměli vztah k předmětnému incidentu. A to zejména odstěhování starších dětí žalobce ze společné domácnosti, řešení výživného na tyto děti i prostřednictvím advokáta, rozhodnutí stavebního úřadu o zahájení řízení o odstranění stavby, rozhodnutí krajského úřadu a zrušení rozhodnutí stavebního úřadu o dodatečném povolení změn z července 2023, po kterém následovala silná panická ataka, při které byla vyhledána pomoc v Nemocnici , Jméno advokáta, atd. Žalobce sice namítal, že se kompletně jako člověk změnil, že ztrácí sebekontrolu, již není oporou pro rodinu, musí užívat medikaci, po dobu více než tří let nebyl s rodinou na dovolené, situace, které by dříve jednoduše vyřešil, nyní řešit neumí, resp. jej vyvádí z míry. V tomto se však odráží osobnostní nastavení žalobce, jeho přehnaná reaktivita, sklony k přehánění, tedy okolnosti, o kterých hovořil znalec , tituly před jménem, , jméno FO, a jež byly podrobně popsány v jeho doplňujícím znaleckém posudku.

34. Soud má za to, že zcela zásadním problémem mezi účastníky a jako tzv. červená linka tohoto řízení se ukázalo být stavební řízení žalobce trvající cca od roku 2016 doteď. Ačkoliv žalobce se svou partnerkou a dcerou bydlí v rodinném domě v , Anonymizováno, již od roku 2019, k dnešnímu dni není tento rodinný dům zkolaudován, ba co víc, probíhá stále řízení o odstranění stavby, což je velmi stresovým faktorem pro celou rodinu, jak z výslechů vyplynulo. Žalobce s partnerkou tuto situaci zazlívají žalovanému a jedině v něm nacházejí viníka své situace, jelikož podává podněty na stavební úřad, či se odvolává do vydaných rozhodnutí stavebního úřadu. Nadhled na tuto situaci, že by snad za ni nesl odpovědnost žalobce jako stavebník, který nestavěl v souladu se stavebním povolením však žalobce ani jeho partnerka nemají. Soudem bylo sice podrobně konstatováno, jaké stížnosti (jak slovní, tak písemné) byly ze strany žalovaného adresovány Obecnímu úřadu v , Anonymizováno, , či jaké slovní anebo fyzické potyčky probíhali mezi účastníky. Ti se k tomuto hojně vyjadřovali. Soudem však nejsou objektivizovány zejména vzhledem k tomu, že se děli povětšinou jen za přítomnosti samotných účastníků. Ostatní osoby (vyslýchaní svědci) se o nich dozvěděli pouze z doslechu a přiklonili se na stranu toho s kým sdílí společnou domácnost či jsou v příbuzenském vztahu. Soudem však nejsou objektivizovány zejména z toho důvodu, že pro rozhodnutí soudu nemají relevanci. Soud je podrobně uváděl pro dokreslení situace, která mezi sousedy panuje, pro absurdní sousedské vztahy plné nepochopení a arogance z obou stran. Tento sousedský problém gradoval v průběhu let a vygradoval až v nešťastný incident dne , datum, . Podíl viny na této situaci mají zcela jistě oba aktéři. Každý svou měrou. Nešťastný je stav, který panuje i poté. Objektivizovat se dá nevhodné chování žalobce pouštěním hlasité hudby, která trápí žalovaného (a trápila i jeho ženu) a žalobce si toto nevhodné chování uvědomuje, ale ve vztahu k žalovanému to nehodlá změnit. Toto vyplynulo z lékařské zprávy , tituly před jménem, , jméno FO, (viz zpráva ze dne , datum, „sousedovi se nelíbí jeho hudba, tak si to pustí schválně, když pracuje na zahradě, aby ten ho nesledoval pořád, dělá mu to dobře, aspoň trochu mu to vrátí“), z výslechu žalobce, z výslechu svědků, ale i partnerky žalobce, kteří potvrdili, že se jedná o velmi hlasitou rockovou hudbu. To jsou naschvály, které se mezi sousedy dít nemají. Frustrace, která na druhé straně vzniká může vyvolat následky. Soudem však nikterak není schvalováno jednání žalovaného, který tzv. nemůže vzít spravedlnost do svých rukou. Sám žalovaný jednal bez respektu k majetku druhého, kdy bez dovolení vstupoval na pozemek žalobce a fyzicky řešil to, co má řešit stavební úřad. Na počátku sousedských vztahů, v roce 2016, kdy započaly přípravy na stavbu, byla ochota mezi účastníky dohodnout se na tom, jak bude stavba žalobce vypadat, dokonce žalovaný souhlasil s nižší odstupovou vzdáleností od svého pozemku, a to až na 2 m a žalobce navrhl základy domu cca 80 cm pod úrovní silnice. Následně však, ačkoliv bylo vydáno stavební povolení, žalobce toto nerespektoval, prováděl změny bez dalšího stavebního povolení, a to jak zvýšení své střechy cca o 1 m, prodloužení přesahu střechy, další stavební úpravy teras či postavení nové místnosti, která nebyla v projektu stanovena, a to zcela v rozporu se stavebním povolením. Následně na všechny tyto skutečnosti upozorňoval žalovaný, což je jeho právem. Stavební úřad k tomuto prováděl místní šetření a zjistil, že je pravdou, že tak, jak je stavěno, povoleno nebylo. Svým rozhodnutím ze dne , datum, zahájil řízení o odstranění stavby, při následných místních šetřeních vytkl množství pochybení, které z rozhodnutí plynou. Tomu se bránil žalobce tím, že požádal o dodatečné povolení stavby, s tím, že toto bylo nejprve povoleno, ovšem proti tomuto se odvolal žalovaný. Dne , datum, rozhodl Krajský úřad o zrušení rozhodnutí stavebního úřadu a u žalobce došlo k prudkému zhoršení jeho psychického stavu. To bylo zřejmé z časové souvislosti plynoucí z lékařských zpráv či výpovědi samotného žalobce. Následně bylo znovu rozhodnuto stavebním úřadem ve prospěch žalobce a opětovně se proti tomu odvolal žalovaný a nyní probíhá odvolací řízení, které dosud není ukončeno (stav k lednu 2025).

35. Soud se ve svých úvahách zabýval i vztahem mezi účastníky po proběhnuvším trestním řízení. Poté, co byl žalovaný odsouzen, se stupňovaly invektivy ze strany žalobce vůči žalovanému, a to jak slovní potyčky či napadání. Soud uvěřil výslechu svědků, synů žalovaného i samotnému žalovanému při jeho výslechu, a to v souvislosti s vyjádřením znalce , tituly před jménem, , jméno FO, a v souvislosti se znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, ohledně povahových rysů žalobce. Bylo uvedeno, že v osobnosti žalobce jsou přítomny rysy narcistické a paranoidita. Žalobce je osobou se zvýšenou reaktivitou. Poté, co byl žalovaný odsouzen, což žalobce považoval za svůj úspěch, mohl dojít pocitu, že mu vůči žalovanému projde vše. Již , tituly před jménem, , jméno FO, uvedla (ke dni , datum, ), že nejsou přítomny příznaky posttraumatické stresové poruchy, tuto neshledal v žádném případě ani , tituly před jménem, , jméno FO, . Pouze jako diagnózu ji neustále „opisuje“ , tituly před jménem, , jméno FO, . , tituly před jménem, , jméno FO, uvedl, že žalobce není osobou, která by měla obavy z útočníka, tedy ze žalovaného, tak, jak by bylo předpokladem posttraumatické stresové poruchy, kdy se oběti většinou vyhýbají styku s osobou, která je napadla. Zde naopak spíše docházelo k provokacím ze strany žalobce, o kterých i on sám při svém výslechu mluvil. Týká se to například pouštění hlasité hudby, ačkoli věděl, že to žalovanému může vadit, s tímto nepřestal. Přestal s tím pouze, když mu to vytkla jeho vlastní partnerka, ale v tom smyslu, že to vadí jí (ne, že by to mohlo vadit okolí). Dále při svém výslechu v rámci tohoto civilního řízení vystupoval žalobce před žalovaným suverénně, bez obav a beze strachu. Za provokaci a jednání bez respektu k osobě starší lze označit pouhé oslovování žalovaného před soudem jménem „, jméno FO, “ namísto „pan , jméno FO, “. K popisovaným dějům „potyček“ tvrdil žalobce, že pokud bude namítat žalovaný, že se tak neodehrálo či se odehrálo jinak, nelze to nikterak prokázat, protože k tomu nejsou důkazy, tím pádem si každý může před soudem říkat, co chce. Avšak objektivizována byla potyčka u auta, při které se všichni aktéři – žalobce, žalovaný i partnerka žalobce shodli na tom, že žalobce plivl žalovanému do tváře. Takto se zcela jistě nebude chovat osoba s posttraumatickou stresovou poruchou a neměl by se tak chovat nikdo, zejména, když jde o věkový rozdíl 23 let mezi účastníky. Ohledně stavebního řízení spatřoval žalobce jediného viníka dané situace a to „neustále se odvolávajícího a namítajícího“ žalovaného. Nikoliv své jednání – stavby v nesouladu se stavebním povolením. To vše přispělo k pochopení povahy žalobce při tomto jednání. Nadto uvedl znalec ve svém znaleckém posudku, ale i při svém výslechu, že byl v průběhu druhého vyšetření žalobcem několikrát požádán o to, aby byla nemajetková újma (ztížení společenského uplatnění) ještě navýšena. Žalobce se domníval, že si tím „předplatí“ nevhodné závadové chování žalovaného i do budoucna. Soud má za to, že žalobce setrval na podané žalobě pouze z ekonomických důvodů, i když již bylo patrno, že se nemůže jednat o odškodnění ztížení společenského uplatnění, jak ostatně sám ve svém závěrečném návrhu žalobce uvedl. Jen na okraj soud uvádí, že celý tento případ je poměrně nešťastným případem dvou rozhněvaných mužů, kteří bydlí ve své sousedské blízkosti. Pokud svým jednáním netrpí oni sami, tak tím zcela jistě trpí jejich nejbližší. Pokud si toto oba účastníci soudního řízení neuvědomí, nedojdou ve svých sousedských vztazích obě rodiny ke klidu.

36. S ohledem na shora uvedené byla žaloba zamítnuta. Soud neshledal možným aplikaci postupu dle ust. § 2958 o.z., to znamená, že nemohl stanovit odškodnění nemajetkové újmy, když v rámci doplňujícího znaleckého posudku nebyly stanoveny žádné překážky lepší budoucnosti poškozeného, jelikož znalec se vyjádřil v tom smyslu, že nejsou zde žádné útrapy, které by mohl oceňovat. Soud nemohl přiznat ani další nemajetkovou újmu. Pokud žalobce přehnaně prožívá různé životní situace, jako i například výživné na své děti či stavební řízení, tak se toto odvíjí od jeho reaktivní povahy. Do souvislosti se střelbou to ani sám žalobce nespojuje. Žalobce se vyjadřoval jak před znalcem, tak i při soudním výslechu, tak i u , tituly před jménem, , jméno FO, v tom smyslu, že již jeho psychické nastavení je stejné, jako bylo před střelbou, tzv. se vrací do normálu. Je pravdou, že neustále užívá medikaci, resp. že i tato medikace mu pomohla ke zlepšení zdravotního stavu, což je samozřejmě předpokladem. Soud však rozhoduje o zdravotním stavu žalobce ke dni vyhlášení rozhodnutí. Pokud se jedná o povahu žalobce, z níž vycházejí jeho reakce na různé životní situace, které mohou být někdy i přehnané, resp. nezvladatelné ze strany žalobce, tak za toto v žádném případě nemůže nést odpovědnost žalovaný, jelikož to není v příčinné souvislosti se zmíněným incidentem z března 2020. Tento incident byl již odškodněn v rámci trestního řízení, ve kterém se žalobce jako poškozený proti přiznané částce neodvolal, až požadoval částku řádově mnohonásobně vyšší.

37. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když plně procesně úspěšný žalovaný má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalobci. Náklady řízení představují, náklady právního zastoupení žalovaného advokátem za 17 úkonů právní služby po 10 180 Kč dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. v celkové výši 173 060 Kč, náhradu za 16 režijní paušály po 300 Kč a 1 režijní paušál po 450 Kč dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. v celkové výši 5 250 Kč, jízdné k jednání z , adresa, a zpět (766 km) vozem ŠKODA RAPID, RZ: , SPZ, s průměrnou spotřebou 4,6 l/100 km, BA dle § 156 a násl. zák. č. 262/2006 Sb. ve spojení s vyhl. č. 467/2022 Sb. dne , datum, a , datum, ve výši 2x 5 750,50 Kč, ve spojení s vyhl. č. 398/2023 Sb. dne , datum, , , datum, a , datum, ve výši 3x 5 928,20 Kč, celkem jízdné ve výši 29 285,60 Kč, náhradu za promeškaný čas strávený na cestě dle § 14 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. (100,- Kč/každá započatá půlhodina) za 8 půlhodin za jednu cestu (sídlo – soud) 80 x 100 Kč v celkové výši 8 000 Kč, 2x ubytování v hotelu na jednání dne , datum, a dne , datum, s počátkem jednání v 10:00 hod. v celkové výši 3 504,85 Kč a příslušného 21 % DPH, neboť zástupce osvědčil, že je plátcem DPH v celkové výši 45 275,07 Kč. Za tzv. účelně vynaložené náklady považuje soud těchto 17 úkonů právní služby: převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne , datum, , písemné vyjádření žalovaného ze dne , datum, , , datum, , , datum, , účast na jednání dne , datum, , , datum, , , datum, (3 úkony), , datum, (2 úkony) a , datum, (2 úkony), porada s klientem přesahující jednu hodinu dne , datum, , , datum, , , datum, , všechny bezprostředně předcházející ústním jednání před soudem. Soud nepovažuje za účelně vynaložené náklady 4 úkony právní služby: porada s klientem přesahující jednu hodinu ze dne , datum, , , datum, a odpověď na předžalobní výzvu ze dne , datum, – všechny úkony lze podřadit pod tzv. převzetí a přípravu zastoupení. Dále poradu s klientem přesahující jednu hodinu ze dne , datum, , jelikož bezprostředně nepředchází ústnímu jednání před soudem. Celkem náklady řízení činí částku 264 375,52 Kč.

38. Lhůta k plnění náhrady nákladů řízení byla žalobci stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.