19 Co 1163/2025
č. j. 19 Co 1163/2025-117
V PLATNOSTI- OS Č. Krumlov 6 C 20/2025-97
- KS Č. Budějovice 19 Co 1163/2025-117
Citované zákony (12)
Plný text
Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Ing. Martiny Lacinové a soudců JUDr. Ivety Jiříkové a Mgr. Jana Jursíka ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně . IČO IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 26 817 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalovaného proti rozsudku pro uznání Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne 30. 5. 2025, č. j. 6 C 20/2025-97,
I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení 6 364,60 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Okresní soud v Českém Krumlově (soud prvního stupně) napadeným rozsudkem pro uznání uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 26 817 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od 5. 1. 2025 do zaplacení (výrok I.) a náhradu nákladů řízení v částce 14 070,20 Kč (výrok II.).
2. Žalobkyně se žalobou ze dne 5. 1. 2025 domáhala proti žalovanému zaplacení částky 26 817 Kč s příslušenstvím jako škody, kterou žalovaný způsobil žalobkyni při výkonu práce v rámci pracovního poměru uzavřeného mezi žalobkyní a žalovaným. Žalobkyně se domáhá náhrady škody ve výši 10 000 Kč z titulu dopravní nehody způsobené žalovaným dne 7. 11. 2023 a částky 16 817 Kč z titulu dopravní nehody způsobené žalovaným dne 8. 9. 2023. Soud prvního stupně o žalobě rozhodl rozsudkem pro uznání podle § 153a odst. 3 o.s.ř., neboť žalovaný se na výzvu soudu podle § 114b o.s.ř., která mu byla doručena dne 30. 1. 2025, ve stanovené lhůtě 30 dnů nevyjádřil, ani soudu nesdělil, jaký vážný důvod mu v tom brání. Věc právně posoudil podle § 250 a následujících zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce a pokud jde o úrok z prodlení, podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení za právní zastoupení advokátem za 4 úkony právní služby, včetně 4 režijních paušálů a 21 % DPH a 1 341 Kč za zaplacený soudní poplatek ze žaloby.
3. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný odvolání, ve kterém se vyjadřuje ve věci samé, když nárok žalobkyně na náhradu škody neuznává. Žalovaný se podrobně vyjadřuje k dopravním nehodám ze dne 7. 11. 2023 a 8. 9. 2023, když namítá, že nebylo popsáno konkrétní poškození vozidel, nebyly vyčísleny náklady na opravu ani skutečně způsobená škoda s ohledem na amortizaci vozidel. Dále nebylo nikdy nade vší pochybnost prokázáno jeho zavinění a porušení zákona o silničním provozu. K výzvě k vyjádření dle § 114b o.s.ř. žalovaný uvádí, že ačkoliv vnímá její doručení fikcí, bohužel se s ní skutečně seznámil teprve 10. 3. 2025, tedy ve stejný den jako s napadenou žalobou; důvodem byla nefunkčnost jeho datové schránky. Žalovaný navrhl, aby byl napadený rozsudek zrušen a žaloba zamítnuta.
4. Žalobkyně k odvolání žalovaného uvedla, že je nepovažuje za důvodné. Žalovaný nijak neprokazuje údajnou a pouze tvrzenou nefunkčnost systému datových schránek. Aby byla tato námitka důvodná, měl by uvedenou skutečnost žalovaný řádně prokázat. Za této situace by rozsudek pro uznání nemohl být v souladu se zákonem, neboť by nebyla splněna podmínka doručení výzvy soudu ve smyslu § 114b o.s.ř. Výzva byla žalovanému do vlastních rukou doručená dne 30. 1. 2025. Žalovaný v odvolání argumentuje tím, že se s výzvou soudu fakticky seznámil teprve dne 10. 3. 2025, a to z důvodu nefunkčnosti datové schránky. Žalovaný tedy tvrdí, že jeho datová schránka byla od 30. 1. 2025 až do 10. 3. 2025, tedy více jak jeden měsíc, nefunkční. Takové tvrzení žalovaného není zcela zřejmě pravdivé a je účelové. Žalovaný o nefunkčnosti systému datové schránky nepředkládá žádný důkaz. Odvolací soud v rámci neúplné apelace zkoumá jen splnění podmínek § 153a o.s.ř. pro vydání rozsudku pro uznání. Pokud žalovaný zpochybňuje skutková tvrzení žalobkyně a uvádí, že skutkově škoda vznikla jinak, měl tak učinit v rámci svého vyjádření k žalobě po zaslané výzvě dle § 114b o.s.ř. To, že žalovaný zmeškal lhůtu pro své vyjádření, nelze klást k tíži žalobkyně. Žalobkyně proto navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil a přiznal žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení.
5. Krajský soud Českých Budějovicích (odvolací soud) po zjištění, že odvolání žalovaného bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou a je přípustné, přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně podle § 212 a § 212a odst. 4 o.s.ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.
6. Podle § 212a odst. 4 o.s.ř. rozsudek pro uznání odvolací soud přezkoumá jen z důvodů uvedených v § 205b o.s.ř.
7. Podle § 205b o.s.ř. u odvolání proti rozsudku pro uznání jsou odvolacím důvodem jen vady uvedené v § 205 odst. 2 písm. a) o.s.ř. a skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro jeho vydání (§ 153a o.s.ř.).
8. Odvolacím důvodem podle § 205 odst. 2 písm. a) o.s.ř. je to, že nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí soudu prvního stupně vydal vyloučený soudce (přísedící) nebo soud prvního stupně byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát.
9. Odvolací soud k odvolání žalovaného přezkoumal napadený rozsudek pro uznání soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolací důvod ve smyslu § 205 odst. 2 písm. a) o.s.ř. nebyl v řízení naplněn a nebyly zjištěny ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by bylo prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu vyplývá, že vydání rozsudku pro uznání nepředchází žádné dokazování. Pokud jsou splněny všechny zákonné podmínky fikce, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován uznává (§ 114b odst. 5 o.s.ř.), je soud povinen rozhodnout o nároku, který je předmětem sporu, podle této zákonné fikce uznání. Soud nemůže o věci samé rozhodnout rozsudkem pro uznání pouze tehdy, jestliže pro nedostatek podmínky řízení musí být řízení zastaveno, nebo jestliže žaloba trpí vadami, které brání pokračování v řízení. Takové skutečnosti však v projednávané věci nenastaly. Jak správně uvedl soud prvního stupně v odst. 8. napadeného rozhodnutí, žalobě může být vyhověno a rozsudek pro uznání vydán pouze tehdy, pokud skutková tvrzení v žalobě obsažená umožňují závěr o existenci uplatněného nároku. V projednávané věci však soud prvního stupně žalobkyni vyzval k doplnění tvrzení, žalobkyně podáním ze dne 19. 1. 2025 skutková tvrzení doplnila způsobem, který soudu prvního stupně umožnil učinit se závěr o existenci uplatněného nároku a jeho důvodnosti. Pokud soud prvního stupně za této situace přistoupil k vydání výzvy podle § 114b o.s.ř. a usnesením ze dne 20. 1. 2025, č. j. 6 C 20/2025-78 vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení této výzvy písemně vyjádřil ve věci samé k žalobě, která mu byla současně doručena, byl jeho postup zcela správný. Žalovaný byl zároveň poučen o následcích nesplnění této výzvy, a tedy o možnosti vydání rozsudku pro uznání.
10. Odvolací soud ve smyslu § 213 o.s.ř. doplnil dokazování doručenkou potvrzující dodání a doručení usnesení obsahujícího výzvu dle § 114b o.s.ř. ze dne 20. 1. 2025 do datové schránky žalovaného. Z potvrzení bylo zjištěno, že žaloba včetně jejího doplnění a usnesení dle § 114b o.s.ř. byly žalovanému doručeny do jeho datové schránky, když zpráva byla do datové schránky žalovaného dodána dne 20. 1. 2025, ve lhůtě 10 dnů se do datové schránky oprávněná osoba nepřihlásila, zpráva je proto doručena fikcí desátým dnem, tj. 30. 1. 2025.
11. Žalovaný v podaném odvolání uvedl pouze to, že vnímá doručení výzvy dle § 114b o.s.ř. fikcí s tím, že se s ní skutečně seznámil teprve dne 10. 3. 2025, tedy ve stejný den jako s napadenou žalobou. Dále uvedl, že důvodem byla nefunkčnost jeho datové schránky. K tomuto svému tvrzení žádné důkazy nepředložil a při odvolacím jednání výslovně uvedl, že tuto skutečnost prokázat nemůže. Odvolací soud k tomu dodává, že pokud by datová schránka žalovaného byla neaktivní nebo byla znepřístupněna, nebylo by možné do ní zprávu vůbec dodat. Z vyjádření žalovaného při odvolacím jednání pak vyplývá, že má starý počítač, který není vždy funkční, takže se nemůže přihlásit do emailu či do datové schránky. Taková skutečnost však nemá za následek, že by nedošlo k doručení do datové schránky žalovaného fikcí. Žalovaný měl nepochybně možnost se do datové schránky přihlásit z jiného počítače, notebooku či mobilního telefonu. Odvolací soud proto uzavírá, že usnesení ze dne 20. 1. 2025, obsahující výzvu k vyjádření dle § 114b o.s.ř. bylo žalovanému řádně doručeno fikcí do vlastních rukou do jeho datové schránky dne 30. 1. 2023, jak správně uvedl soud prvního stupně. Za situace, kdy se žalovaný na výzvu soudu prvního stupně k žalobě nijak nevyjádřil ani nesdělil, jaký vážný důvod mu v tom brání, byly všechny podmínky dle § 153a o.s.ř. pro vydání rozsudku pro uznání splněny. Vydání rozsudku pro uznání nebrání ani povaha projednávané věci, rozsudek rovněž není v rozporu s právními předpisy (§ 153a odst. 2 o.s.ř.). S těmito závěry odvolací soud napadený rozsudek pro uznání soudu prvního stupně podle § 219 o.s.ř. jako věcně správný potvrdil.
12. Výrok o nákladech odvolacího řízení vyplývá z ustanovení § 224 odst. 1 o.s.ř. a § 142 odst. 1 o.s.ř. za situace, kdy žalovaný nebyl v odvolacím řízení úspěšný. Je proto povinen nahradit žalobkyni náklady odvolacího řízení, které představuje odměna za právní zastoupení žalobkyně při 2 úkonech právní služby (písemné vyjádření k odvolání ze dne 8. 4. 2025 a písemné vyjádření ze dne 14. 7. 2025). Odměna za 1 úkon právní služby z předmětu řízení 26 817 Kč činí 2 180 Kč, k odměně dále náleží 2 režijní paušály po 450 Kč a 21 % DPH z těchto částek ve výši 1 104,60 Kč. Náklady odvolacího řízení žalobkyně tak celkem činí 6 364,60 Kč. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. a § 149 odst. 1 o.s.ř. bylo žalovanému uloženo, aby náhradu nákladů odvolacího řízení zaplatil žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího právního zástupce.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.