19 Co 1522/2025

Plný text

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivety Jiříkové a soudců Mgr. Ing. Martiny Lacinové a Mgr. Jana Jursíka ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o nahrazení souhlasu žalované s žalobou, o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Písku ze dne 5. 6. 2025, č.j. 4 C 267/2024-212,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se mění takto: Zamítá se žaloba o nahrazení souhlasu žalované Jméno žalované s návrhem žalobce tituly před jménem jméno FO, jímž se žalobce domáhá v řízení vedeném Okresním soudem v Písku pod sp. zn. spisová značka proti žalovaným jméno FO a jméno FO vypořádání podílového spoluvlastnictví.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů 63 806,80 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalované.

1. Napadeným rozsudkem nahradil soud prvního stupně souhlas žalované Jméno žalované s návrhem žalobce tituly před jménem jméno FO, jímž se žalobce domáhá v řízení vedeném Okresním soudem v Písku pod sp. zn. spisová značka proti žalovaným jméno FO a jméno FO vydání rozsudku, jímž se zrušuje spoluvlastnictví účastníků (nevypořádaného společného jmění manželů Jméno žalované a tituly před jménem jméno FO a manželů jméno FO a jméno FO) k pozemku parc. č. st. číslo, jehož součástí je stavba, budova s č. p. číslo, adresní místo adresa adresa, zapsaný v katastru nemovitostí na LV č. hodnota pro katastrální území a obec adresa v územním obvodu, kde státní správu Katastru nemovitostí ČR vykonává Katastrální úřad pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště adresa s tím, že pozemek parc. č. st. číslo, jehož součástí je stavba, budova s č. p. číslo, adresní místo adresa adresa, zapsaný v katastru nemovitostí na LV č. hodnota pro katastrální území a obec adresa v územním obvodu, kde státní správu Katastru nemovitostí ČR vykonává Katastrální úřad pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště adresa, a budova na něm postavená se rozděluje na jednotky podle technického popisu vypracovaného tituly před jménem jméno FO, jak byl schválen účastníky řízení 01.04.2022-05.04.2022, tj. na jednotku byt č. hodnota, byt č. hodnota, byt č. hodnota, ateliér č. hodnota, ateliér č. hodnota, nebytovou jednotku č. hodnota, nebytovou jednotku č. hodnota, nebytovou jednotku prodejna a společné prostory, když jednotka byt č. hodnota a jednotka byt č. hodnota se přikazují do nevypořádaného společného jmění manželů tituly před jménem jméno FO a Jméno žalované, jednotka byt č. hodnota, jednotka ateliér č. hodnota, ateliér č. hodnota, nebytová jednotka č. hodnota, nebytová jednotka č. hodnota a nebytová jednotka prodejna se přikazují do společného jmění manželů jméno FO a jméno FO a jméno FO a jméno FO jsou povinni zaplatit do nevypořádaného SJM manželů tituly před jménem jméno FO a Jméno žalované vypořádací podíl, jehož výše bude určena soudem (výrok v odstavci I.). O nákladech řízení rozhodl tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce na náhradě nákladů řízení částku 47 314,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok v odstavci II.). Nahrazení souhlasu žalované se žalobce domáhal s odůvodněním, že žalovaná s žalobou, kterou podal žalobce proti jméno FO a jméno FO, nesouhlasí. Manželství účastníků bylo pravomocně rozvedeno dne datum a dne datum žalobce podal návrh na vypořádání SJM, které je vedeno u Okresního soudu v Písku pod sp. zn. spisová značka, předmětem vypořádání je i nemovitost adresa. Účastníci mají trvalé bydliště v domě v adresa jehož 1/2 je v SJM, druhou polovinu vlastní žalovaná. Žalobce tvrdil, že žalovaná poškozuje práva žalobce na užívání domu, znemožňuje mu řádně užívat dům a snaží se ho dlouhodobě vypudit z domu, za tím účelem činí nepravdivá podání, žalobci nadává a vyhrožuje mu, že zavolá policii, když vstoupí do domu a podala žalobu na vyklizení nemovitosti. Soužití účastníků v jedné nemovitosti je nemožné a žalobci nezbývá, než vyřešit otázku svého samostatného bydlení prostřednictvím zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitosti adresa. Podle žalobce bude mít zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k domu adresa zásadní vliv i na vypořádání SJM, rozdělení na jednotky bude mít význam pro ocenění. Žalobce chce nejprve vypořádat nemovitost adresa, aby měl jistotu, že do SJM jméno FO připadnou požadované dva byty. Žalobce bydlí v bytě v domě adresa, který dosud nevybavil, protože nemá jistotu. Žalovaná nesouhlasila s podáním žaloby s tím, že k odmítnutí udělení souhlasu s podáním žaloby na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví má vážný důvod, podání žaloby je v rozporu se zájmem bývalých manželů jméno FO. Rozpor se zájmem spatřovala v tom, že předmětem vypořádání SJM jsou kromě nemovitosti adresa i rozsáhlé nemovitosti v k.ú. adresa a Penzion v k.ú. adresa, které jsou rovněž v podílovém spoluvlastnictví SJM jméno FO a dne datum se žalobce, žalovaná a manželé jméno FO dohodli, že vypořádají spoluvlastnictví ke všem nemovitostem najednou, aby finanční doplatek byl minimální. Žalobce je výlučným vlastníkem bytu po rodičích, nejde o zajištění jeho bytové potřeby, ale o získání dvou bytů v domě adresa. Tvrdila, že žalobce dva roky obývá jeden z těchto bytů se souhlasem jméno FO, žalovaná od bytu nemá klíče a nevstupuje do něj. S ohledem na to, že žalobce nereagoval na její výzvu, aby podal žalobu na zrušení a vypořádání ohledně všech nemovitostí, byla nucena podat žalobu o nahrazení projevu vůle žalobce s podáním žaloby na vypořádání ostatních nemovitostí. Soud prvního stupně zjistil, že nemovitosti ve výroku uvedené jsou v podílovém spoluvlastnictví SJM jméno FO a jméno FO (podíl 1/2) a SJM žalobce a žalované (podíl 1/2). Manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Písku ze dne datum, č. j. číslo jednací a nabylo právní moci dne datum. Žalovaná podala proti žalobci žalobu na vyklizení nemovitosti, Okresní soud v Písku rozsudkem ze dne datum, č. j. číslo jednací žalobě vyhověl a tituly před jménem jméno FO uložil povinnost vyklidit nemovitosti zapsané na LV č. hodnota v k.ú. adresa, pozemek parc. č. st. číslo, jehož součástí je stavba č.p. číslo – bydlení, adresa, parc. č. číslo – zahrada, vše v k.ú. adresa, obec adresa, kde se nachází byt 1+4 s příslušenstvím, garáží, zimní zahradou a zahrada s bazénem, do dvou měsíců od právní moci rozsudku, kdy nemovité věci jsou v podílovém spoluvlastnictví, z toho ideální polovina ve výlučném vlastnictví žalobkyně a druhá ideální polovina ve společném (dosud nevypořádaném) jmění manželů. Usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne datum, č. j. 8 číslo jednací byl rozsudek zrušen a řízení zastaveno poté, co tituly před jménem jméno FO vzala žalobu zpět. Soud prvního stupně s odkazem na ust. § 736, § 765 odst. 1 a § 714 odst. 1 uzavřel, že smyslem podané žaloby o nahrazení souhlasu žalované je podle tvrzení žalobce zajistit si odpovídající bytovou potřebu. Z provedených důkazů podle soudu vyplývá, že je v možnostech žalobce pronajmout si jiný byt nebo si byt koupit, případně že by mohl bydlet v bytě po rodičích, který je v jeho osobním vlastnictví. Žalobce má kde bydlet. Skutečným smyslem podané žaloby na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitosti adresa je podle soudu to, že žalobce chce získat do zaniklého SJM jméno FO dvě bytové jednotky, které by pak připadly v rámci vypořádání SJM jméno FO do jeho výlučného vlastnictví. Fakticky už v jedné z nich bydlí, tato bytová jednotka není v jeho výlučném vlastnictví, čehož chce dosáhnout. Soud v tomto neshledává nic protiprávního či v rozporu s dobrými mravy. Žalobce toto opakovaně uvedl v průběhu řízení o vypořádání SJM, stejně jako žalovaná uvedla, že chce, aby jí připadl právnická osoba a právnická osoba. Žaloba o vypořádání SJM účastníků byla podána k Okresnímu soudu v Písku v roce 2022, oba účastníci po celou dobu vedení řízení uváděli, že se chtějí dohodnout o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ohledně nemovitostí, které mají ve spoluvlastnictví se SJM jméno FO. Dohoda uzavřena nebyla. V roce 2023 žalobce podal žalobu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ohledně nemovitosti adresa, oba účastníci nadále uvádějí, že se chtějí dohodnout. Dne 6. 3. 2024 uzavřeli účastníci a manželé jméno FO dohodu ohledně chronologického postupu při zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ohledně nemovitosti adresa a ohledně nemovitostí ve adresa, která měla vést k uzavření dohody o zrušení vypořádání spoluvlastnictví ke všem nemovitostem v podílovém spoluvlastnictví. Do rozhodnutí soudu žádná dohoda uzavřena nebyla. Tato dohoda ze dne 6. 3. 2024 není podle soudu právně vymahatelná, nemá charakter smlouvy o smlouvě budoucí. Za této situace nemá podle soudu smysl dále čekat, zda bude dohoda uzavřena, ale logickým krokem je podat žalobu. I žalovaná podala žalobu o nahrazení souhlasu bývalého manžela tituly před jménem jméno FO podat žalobu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k ostatním nemovitostem. Pokud by soud žalobu zamítl, následně by byla zamítnuta i žaloba ve věci sp. zn. spisová značka z důvodu nedostatku aktivní legitimace a všechny nemovitosti by zůstaly nadále v podílovém spoluvlastnictví s manžely jméno FO. Podle soudu v zájmu bývalých manželů jméno FO je, aby bylo vedeno řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem, které jsou ve spoluvlastnictví se SJM jméno FO, podle soudu je toto řízení motivační pro to, aby účastníci uzavřeli mimosoudní dohodu a znalecké posudky vypracované v rámci tohoto řízení lze použít i v řízení o vypořádání SJM jméno FO. V případě zamítnutí žalob se v rámci řízení o vypořádání SJM jméno FO budou oceňovat znaleckými posudky nemovitosti v tom stavu, v jakém jsou nyní. Po skončení řízení o vypořádání SJM jméno FO bude muset být vedeno, pokud se spoluvlastníci nedohodnou, další řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví s manžely jméno FO, v rámci kterého bude nezbytné nemovitosti znovu ocenit novými znaleckými posudky. V rámci řízení o vypořádání SJM za situace, kdy se budou vypořádávat nemovitosti, které nadále budou v podílovém spoluvlastnictví s manžely jméno FO, nemůže soud rozdělit dům adresa na jednotky či zřizovat věcná břemena k nemovitostem ve adresa a pokud se účastníci nejsou schopni dohodnout ohledně všech nemovitostí, je na místě vypořádat alespoň část nemovitostí. Obava žalované, že pokud bude vypořádána pouze nemovitost adresa, bude vypořádací podíl natolik vysoký, že by neměla na jeho úhradu, je podle soudu bezpředmětná, když dohodu za dne 6. 3. 2024 hodlají všichni spoluvlastníci dodržet. Do SJM jméno FO mají připadnout pouze dvě bytové jednotky a zbytek domu adresa mají nabýt manželé jméno FO, vypořádací podíl tak budou hradit jméno FO, nikoliv žalobce a žalovaná. Soud dospěl k závěru, že žalovaná odmítá udělit souhlas bez vážného důvodu a v rozporu se zájmem bývalých manželů, proto žalobě vyhověl. O nákladech řízení rozhodl tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobci na nákladech řízení před soudem prvního stupně částku 47 314,50 Kč, kdy odměnu za jeden úkon právní služby stanovil podle § 7 bod 5, § 9 odst. 3 písm. b) vyhl. č. 177/1996 Sb. Do 31. 12. 2024 pak odměna za jeden úkon právní služby činí 2 500 Kč, za úkony učiněné po 1. 1. 2025 částku 3 700 Kč.

2. Proti tomuto rozsudku se žalovaná odvolala s odůvodněním, že soud prvního stupně nesprávně aplikoval ust. § 714 odst. 1 o z, a to zejména ve vazbě na dlouhotrvající soudní řízení o vypořádání SJM, jehož předmětem je mimo jiné nemovitost adresa. Žalovaná opětovně poukazovala na to, že žalobce a žalovaná se s manžely jméno FO dohodli, že společné podílové spoluvlastnictví zruší a vypořádají s tím, že mají zájem vypořádat veškeré nemovitosti najednou a postup zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví byl stanoven v memorandu všech spoluvlastníků ze dne 6. 3. 2023. Žalobce však nekonal a svým nekonáním, respektive neustálými výmluvami, odmítáním setkání, nekooperací a podobně úmyslně zhatil postup dle této dohody spoluvlastníků. Je to žalobce, kdo od rozvodu manželství výlučně disponuje s majetkem v zaniklém SJM, čerpá veškeré užitky z podílu ve dvou společnostech s ručením omezeným, inkasuje nájemné z nemovitostí v zaniklém SJM. Mezi žalobcem a žalovanou panuje extrémní nevraživost a podle žalované tato situace bude trvat do doby, než soud pravomocně rozhodne ve věci zrušení a vypořádání SJM. Žalovaná vnímá nutnost vypořádání podílového spoluvlastnictví provést, stejně tak jako manželé jméno FO a v konečném důsledku i žalobce, nicméně je přesvědčená o vypořádání podílového spoluvlastnictví ke všem nemovitostem najednou. Žalovaná jedná v dobré víře, spoléhá se na dříve v dohodě spoluvlastníků deklarovanou vůli jak žalobce, tak i manželů jméno FO, naopak žalobce jedná obmyslně a nepoctivě, nejdřív souhlasí se zrušením a vypořádáním spoluvlastnictví ke všem nemovitostem, následně to bezdůvodně odmítá a opět hledá cesty, jak pro sebe z této situace něco získat. Z takového jednání nesmí těžit. Žalobce nikdy nepředložil žádný relevantní argument, proč odmítá respektovat základní parametry dohody spoluvlastníků, tj. vypořádání všech nemovitostí najednou. Zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem by mohlo probíhat paralelně a v důsledku vypořádání podílového spoluvlastnictví by vykrystalizoval celý předmět zaniklého SJM. Žalovaná předpokládala racionalitu a poctivost žalobce, z jejího pohledu legitimně očekávala, že soud obě řízení o nahrazení souhlasu spojí. Jak žalobce, tak žalovaná by získali, co žalobou požadují a nikdo by se proti rozhodnutí o nahrazení projevu vůle neodvolával. Svým dosavadním postupem soud umožňuje další zbytečné průtahy, tím je popřena zásada rychlosti a hospodárnosti řízení. Rozsudek nereflektuje základní zásady občanského zákoníku, § 2 a § 3 odst. 1, které chrání důstojnost, svobodu člověka a jeho přirozené právo brát se o vlastní štěstí takovým způsobem, jenž nepůsobí bezdůvodně újmu druhým. V tomto případě soud jednostranně vyhověl vůli žalobce, aniž by dostatečně zohlednil újmu, kterou tím žalovaná utrpí, ať již ve formě narušení komplexního vypořádání nebo hrozbou nepřiměřené délky soudního řízení či finančního zatížení. Tím, že soud nahradil projev vůle žalované ve prospěch žalobce a legitimizoval tím účelově izolované a nekoordinované vypořádání pouze části majetku, došlo k nepřiměřenému zásahu do práv žalované a tím k porušení zásady rovného zacházení a spravedlivého uspořádání majetkových vztahů mezi bývalými manžely. Takový zásah je nevyvážený, protože zcela pomíjí, že účastníci se již v březnu roku 2024 dohodli v dohodě spoluvlastníků na komplexním vypořádání všech nemovitostí. Postup žalobce není veden dobrými mravy, ale snahou dosáhnout výhodného vypořádání pro sebe bez ohledu na důsledky pro ostatní spoluvlastníky. Jednání, které sice formálně odpovídá zákonu, ale účelově obchází dohodnutý způsob vypořádání a zjevně směřuje ke znevýhodnění druhé strany, nelze považovat za poctivé a spravedlivé. Žaloba je v rozporu se zásadou pacta sunt servanda, žalobce postupuje zcela svévolně bez ohledu na ostatní spoluvlastníky. V dohodě spoluvlastníků je jasně uvedeno, že spoluvlastníci mají zájem vypořádat veškeré nemovitosti ve spoluvlastnictví najednou a finanční vypořádání vyřešit také najednou s tím, že budou pouze usilovat o to, aby finanční doplatek byl co nejmenší. Žalobce nepředložil jediný racionální argument, proč by nemělo dojít k vypořádání podílového spoluvlastnictví společně jak k nemovitosti adresa, tak i pozemků ve adresa. Žalobce sleduje nepoctivý záměr, jeho zájmem je vyvolat ekonomický tlak na žalovanou tak, aby po co nejdelší dobu nebyla sto sama vlastnit jakoukoliv část majetku ze SJM a samostatně s ní nakládat. Žalobce chce jak řízení o vypořádání SJM, tak řízení o vypořádání spoluvlastnictví co nejdéle prodlužovat tak, aby žalovanou fakticky trestal, ekonomicky ji týral tím, že bude dlouho trvat, než se dostane k jakémukoliv majetku ze zaniklého SJM, tak aby s ním mohla sama nakládat.

3. Proti tomuto rozsudku, proti výroku o nákladech řízení, se odvolal žalobce s odůvodněním, že žaloba na nahrazení projevu vůle směřující k uzavření smlouvy je považována za majetkovou věc, pokud směřuje k uzavření smlouvy, která má majetkový dopad, proto náklady řízení se určují podle hodnoty této věci (podílu). Rozhodnutí soudu prvního stupně je ve výroku o nákladech řízení nesprávné a nezákonné. Za účelem ocenění nemovitých věcí byl tituly před jménem jméno FO, právnická osoba. vypracován znalecký posudek, ten oceňuje jednotlivé části nemovité věci, přičemž součet těchto částí činí 30 265 000 Kč.

4. Žalobce nepovažoval odvolání žalované za důvodné, argumentace žalované v rámci odvolání podle názoru žalobce představuje pokračování jednání žalované, jímž se žalovaná snaží zneužít svého procesního postavení k poškození žalobce. Žalobce se ve snaze zabránit stále se stupňujícím konfliktům s žalovanou fakticky odstěhoval do bytu v domu pod adresním místem adresa, adresa, které mají účastníci v rámci nevypořádaného společného jmění manželů v podílovém spoluvlastnictví s manžely jméno FO. Záměr žalované, aby sama obývala nemovitou věc shora uvedenou, se fakticky naplnil. Žalovaná tuto nemovitou věc obývá s dcerou účastníků jméno FO, žalobce užívá s dcerou byt adresa. Majetek, který je v podílovém spoluvlastnictví nevypořádaného SJM účastníků a manželů jméno FO, je poměrně veliký, pouze v rámci budovy adresa je možné realizovat bydlení. Právě tato mnohost a různorodost majetku vede k problémům, že jej není možné vypořádat najednou. Vzhledem k tomu, že účastníci o vypořádání podílového spoluvlastnictví jednají přibližně 10 let, kdy vypořádání všech nemovitých věcí bylo vždy z nějakého důvodu neproveditelné, nezbylo žalobci než k věci přistoupit s tím, že bude vypořádána samostatně nemovitá věc adresa, adresa. Tento postup odstranil nejistotu žalobce ohledně případných budoucích změn v rámci vypořádání podílového spoluvlastnictví, když umožní žalobci, aby do SJM účastníků získal odpovídající bytovou náhradu, včetně právního důvodu a v rámci vypořádání SJM potom bytové jednotky, které do SJM účastníků připadnou, nabude. Tento postup byl žalovanou schválen v rámci jejího vyjádření ve věci vypořádání podílového spoluvlastnictví manželů. Žalobce činil veškeré kroky k tomu, aby mohlo dojít ke zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, které mají s manžely jméno FO, žalovaná ho pouze nespravedlivě osočuje. K tvrzení žalované, že mezi žalobcem a žalobou panuje extrémně nevraživost, žalobce uvádí, že je tomu právě naopak, žalobce se snaží přistupovat k žalované nekonfliktně a ta jej zcela nedůvodně napadá a vyhrožuje mu tím, že na něj zavolá policajty. Tvrzení žalované o tom, že musí dojít ke zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ke všem nemovitostem najednou, je nepravdivé, žalobce je toho názoru, že zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovité věci adresa nejlépe odpovídá jeho zájmu na tom, aby měl zajištěno bydlení. Žalobce odmítá veškeré námitky žalované, jimiž se dovolává nepoctivosti žalobce, je to totiž žalobce, který ve snaze vyřešit konflikty s žalovanou se odstěhoval z domácnosti, kterou měl s žalovanou a nese s tím veškeré spojené náklady. Žalovaná naproti tomu „maří“ možnost, aby bytové jednotky, jimiž hodlá žalobce realizovat svou bytovou potřebu, připadly do nevypořádaného SJM účastníků. Tvrzení žalované o tom, že je v rozporu se zájmy účastníků, aby bytové jednotky připadly samostatně do nevypořádaného SJM, je nepravdivé, žalovaná přehlíží, že bytové jednotky cenově stoupají více než jiné typy nemovitostí. Je v zájmu nevypořádaného SJM, aby tam byly přikázány jednotky co nejdříve, když tím dojde k zablokování růstu jejich cen.

5. K odvolání žalobce do výroku o nákladech řízení žalovaná uvedla, že je přesvědčena, že výkon práva žalobce je v rozporu s dobrými mravy z důvodů, které uvedla ve svém odvolání. Při rozhodování o nákladech řízení soud musí zkoumat všechny konkrétní okolnosti věci, tedy osobní majetkové, sociální, zdravotní a další poměry na straně všech účastníků, jakož i ty, které vedly k uplatnění nároku, postoje účastníků a jejich chování v průběhu řízení, pravidla morálky a ekvity. Poukazuje na judikaturu Nejvyššího soudu týkající se aplikace ust. § 150 o.s.ř. při rozhodování o nákladech řízení, má za to, že pohnutky žalobce směřující k podání této žaloby, odmítání racionálního smírného vyřešení předmětného sporu a umělé prodlužování vypořádání společného jmění manželů, ke kterým dochází výlučně z vůle žalovaného, jeho úkony nejsou hodné právní ochrany. Navrhuje, aby rozsudek soudu prvního stupně byl ve výroku o nákladech řízení změněn tak, že žalobci se náhrada nákladů řízení před soudem prvního stupně nepřiznává.

6. Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací shledal, že odvolání žalované má náležitosti uvedené v ust. § 205 odst. 2 o.s.ř. Jako odvolací důvod je v odvolání citován důvod podle ust. § 205 odst. 2 písm. b), c), d) a g) o.s.ř. Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou a je přípustné podle ust. § 201 o.s.ř. v návaznosti na ust. § 202 o.s.ř., přezkoumal odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně podle ust. § 212, § 212a o.s.ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalované je důvodné.

7. I odvolání žalobce do výroku o nákladech řízení bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou a je přípustné podle ust. § 201 o.s.ř. v návaznosti na ust. § 202 o.s.ř.

8. Podle ust. § 736 věty druhé o.z., dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně. Přiměřená aplikace znamená, že se pravidla o společném jmění použijí jen potud, pokud ještě odpovídají změněnému účelu majetkového společenství. Například je možné aplikovat pravidla o správě společného jmění (§ 714 o.z., srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 7. 2011, sp. zn. 22 Cdo o 3450/2009). Z toho plyne, že zaniklé (zúžené) společné jmění je nadále nedílným majetkovým společenstvím, které trvá až do okamžiku jeho vypořádání. Podle ust. § 714 odst. 1 o.z. v záležitostech týkajících se společného jmění a jeho součástí, které nelze považovat za běžné, právně jednají manželé společně, nebo jedná jeden manžel se souhlasem druhého. Odmítá-li manžel dát souhlas bez vážného důvodu a v rozporu se zájmem manželů, rodiny nebo rodinné domácnosti, či není-li schopen vůli projevit, může druhý manžel navrhnout, aby souhlas manžela nahradil soud. Podmínkou úspěchu žaloby je tedy tvrzení a důkaz o tvrzení, že jednak žalovaný manžel ke svému odmítavému postoji nemá vážný důvod, jednak, že jeho odmítavý postoj je v rozporu se zájmem manželů nebo rodiny nebo rodinné domácnosti. Žalobce by proto měl tvrdit, že aniž manžel (bývalý manžel) má k tomu vážný důvod, odmítá např. kontrahovat smlouvu, která by ve srovnání s jeho odmítavým postojem, který je v rozporu se zájmem manželů, rodiny nebo domácnosti, odpovídala zájmu manželů nebo zájmu rodiny, popřípadě zájmu rodinné domácnosti (Komentář k ust. § 714 o.z. Wolters Kluwer)]. V dané věci, kdy se žalobce domáhá nahrazení souhlasu žalované s podáním žaloby na vypořádání podílového spoluvlastnictví, tak bylo na žalobci, aby tvrdil a prokázal, že žalovaná, aniž k tomu má vážný důvod, odmítá dát souhlas s žalobou o vypořádání podílového spoluvlastnictví a tento její odmítavý postoj je v rozporu se zájmem bývalých manželů, rodiny nebo rodinné domácnosti. Podle žalobce důvodem pro nahrazení souhlasu žalované s podáním žaloby na vypořádání podílového spoluvlastnictví je zajištění jeho bytové potřeby s ohledem na nemožnost bydlet v nemovitosti v adresa. Žaloba byla odůvodňována snahou žalobce získat jistotu ohledně užívání bytu adresa, který ale žalobce po dobu několika let nerušeně užívá. Důvody uváděné žalobcem, nesoulad v rodině, vyhrocené vztahy, nemožnost užívání bytu v adresa a získání jistoty při dlouhodobém nerušeném užívání bytu adresa z titulu spoluvlastnictví nelze posoudit jako důvody, pro které by byl odmítavý postoj žalované s udělením souhlasu se žalobou na vypořádání podílového spoluvlastnictví v rozporu se zájmem bývalých manželů, rodiny nebo rodinné domácnosti. Žalobce před soudem prvního stupně tvrdil, že jeho cílem je, aby získal dvě bytové jednotky v domě adresa, ochranu svých práv, netvrdí jiné důvody, pro které by neudělení souhlasu s podáním žaloby bylo v rozporu se zájmem bývalých manželů, rodiny nebo rodinné domácnosti. Soud prvního stupně uzavřel, že je zde zájem bývalých manželů na tom, aby bylo vedeno řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem, závěr o tom, že v zájmu bývalých manželů je, aby toto řízení bylo vedeno před řízením o vypořádání společného jmění manželů, a to pouze ohledně některé z nemovitostí, které mají účastníci v podílovém spoluvlastnictví s manžely jméno FO, nepovažuje odvolací soud za správný. Úvaha soudu prvního stupně o tom, že řízení o vypořádání podílového spoluvlastnictví k jedné z nemovitostí ve spoluvlastnictví s manžely jméno FO bude motivační pro to, aby účastníci uzavřeli mimosoudní dohodu a že znalecké posudky vypracované v rámci řízení o vypořádání podílového spoluvlastnictví lze použít v řízení o vypořádání SJM jméno FO, nepostačuje pro závěr, že podmínky ust. § 714 odst. 1 o.z. jsou splněny. V rozporu se zájmem bývalých manželů není, bude-li řízení o vypořádání podílového spoluvlastnictví probíhat s ohledem na nesouhlas žalované až poté, co bude vypořádáno jejich společné jmění manželů. Ani tvrzené zvýšení hodnoty nemovitosti z důvodu rozdělení na bytové jednotky není důvodem pro vyhovění žalobě, pro závěr, že neudělení souhlasu žalovanou bez vážného důvodu je v rozporu se zájmem bývalých manželů. Žalobce odůvodňuje žalobu o nahrazení souhlasu svým zájmem, nikoliv zájmem bývalých manželů a rodiny. Odvolací soud s ohledem na shora uvedené postupoval podle ust. § 220 o.s.ř., rozsudek soud do prvního stupně změnil a žalobu zamítl.

9. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 224 odst. 1 o.s.ř. za použití ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. za situace, kdy žalovaná měla v řízení úspěch a náleží jí tedy náhrada nákladů řízení před soudy obou stupňů, které se sestávají z nákladů za právní zastoupení žalobkyně a ze zaplaceného soudního poplatku z odvolání ve výši 2 000 Kč. Odvolací soud považuje za správný závěr soudu prvního stupně o tom, že odměnu advokáta v řízení o nahrazení souhlasu s podáním žaloby je třeba stanovit podle § 7 bod 5 a § 9 odst. 3 písm. b) vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť předmět řízení (udělení souhlasu s podáním žaloby) je penězi neocenitelný. Soud prvního stupně učinil správný závěr o tom, že do 31. 12. 2024 je třeba odměnu za 1 úkon právní služby stanovit částkou 2 500 Kč a po 1. 1. 2025 částkou 3 700 Kč, režijní paušál do 31. 12. 2024 částkou 300 Kč a po 1. 1. 2025 částkou 450 Kč. Odvolací soud přiznal žalované odměnu advokáta za 7 úkonů právní služby učiněných před soudem prvního stupně, kdy za převzetí a přípravu zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) učiněnou do 31. 12. 2024 náleží částka 2 500 Kč a režijní paušál ve výši 300 Kč. Ostatní úkony právní služby byly již učiněné po 1. 1. 2025. Za vyjádření k žalobě ze 24. 1. 2025 náleží odměna ve výši 3 700 Kč plus režijní paušál 450 Kč. Za účast u jednání, které se konalo datum, náleží odměna ve výši 7 400 Kč, tedy za dva úkony právní služby, neboť jednání se konalo od 13:08 hodin do 15:35, tedy déle než dvě hodiny. K tomuto úkonu právní služby náleží i režijní paušál ve výši 450 Kč. Odměna ve výši 3 700 Kč pak náleží i za podání ze dne 8. 4. 2025, režijní paušál ve výši 450 Kč. Jednání dne datum se konalo od 10:09 hodin do 14:49 hodin, a proto náleží odměna za 3 úkony právní služby, celkem ve výši 11 100 Kč a režijní paušál ve výši 450 Kč. Odměna ve výši 3 700 Kč a režijní paušál ve výši 450 Kč náleží i za závěrečný návrh žalované ze dne 3. 6. 2025 a za účast na jednání dne datum. Celkem tedy odměna za právní zastoupení žalované před soudem prvního stupně dosahuje částky 39 550 Kč, s připočtením 21 % DPH ve výši 8 305,50 Kč činí 47 855,50 Kč. Odvolací soud nepřiznal právní zástupkyni žalované odměnu za podání ze dne 20. 2. 2025 (reakce na výzvu soudu ke specifikaci důkazů), neboť s ohledem na obsah tohoto úkonu se nejednalo o úkon právní služby. Náklady odvolacího řízení se pak sestávají z odměny za následující úkony právní služby, za odvolání ze dne 22. 7. 2025 ve výši 3 700 Kč a 450 Kč režijní paušál, dále za vyjádření k odvolání žalobce ze dne 15. 5. 2025, za tento úkon právní služby však odvolací soud přiznal odměnu ve výši 1 510 Kč, neboť se jednalo o vyjádření k odvolání nikoliv ve věci samé a za této situace náleží mimosmluvní odměna podle ust. § 11 odst. 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši jedné poloviny. Odměna byla stanovená z částky 47 314,50 Kč, která byla před soudem prvního stupně na nákladech řízení přiznána a jak bylo shora uvedeno, náleží ve výši jedné poloviny. I k tomuto úkonu právní služby náleží režní paušál ve výši 450 Kč. Za účast u jednání odvolacího soudu dne datum náleží také odměna ve výši 3 700 Kč a režijní paušál ve výši 450 Kč, dále cestovné z adresa a zpět ve výši 820 Kč a dále náhrada za ztrátu času v délce 1,5 hodiny za cestu adresa a zpět ve výši 450 Kč. Spolu s 21 % DPH ve výši 2 421,30 Kč a částkou 2 000 Kč za zaplacený soudní poplatek z odvolání, náklady odvolacího řízení dosahují částky 15 951,30 Kč, celkem náklady řízení před soudy obou stupňů činí 63 806,80 Kč.

10. Při vyhlášení rozsudku došlo ke zřejmé nesprávnosti, kdy před jménem žalované byl nesprávně uveden titul tituly před jménem namísto tituly před jménem Odvolací soud tuto zřejmou nesprávnost postupem podle § 164 o.s.ř. opravil. Proti tomuto rozsudku je přípustné dovolání za podmínek uvedených v ust. § 237 o.s.ř. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat Nejvyšší soud. Dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení písemného vyhotovení rozsudku k Nejvyššímu soudu prostřednictvím Okresního soudu v Písku. Tento rozsudek lze k návrhu vykonat, pokud by povinnosti v něm stanovené nebyly včas a řádně splněny.