19 Co 1878/2024

Plný text

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jana Jursíka a soudkyní JUDr. Ivety Jiříkové a Mgr. Ing Martiny Lacinové ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného o zaplacení 31 460 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Písku ze dne 8.8.2024, č. j. 4 C 199/2023-158

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku v odstavci II. a III. potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Okresní soud napadeným rozsudkem zastavil částečně řízení ohledně části uplatněného zákonného úroku z prodlení (výrok I.), žalobu pro 31 460 Kč s příslušenstvím zamítl (výrok II.), o nákladech řízení mezi účastníky rozhodl tak, že žádný z nich nemá právo na jejich náhradu (výrok III.) a o nákladech placených státem rozhodl tak, že žalobkyně platí České republice 0 Kč (výrok IV.). Okresní soud takto rozhodoval o žalobě, kterou žalobkyně uplatňovala vůči žalovanému nárok na zaplacení částky 31 460 Kč jako nároku na zaplacení ceny za dílo, jehož předmětem byla spolupráce v oblasti online marketingu. Rozsah spolupráce a odměna žalobkyně byly stanoveny na základě nabídky žalobkyně ze dne 11.7.2022 a odsouhlaseny manželkou žalovaného. Žalobkyně sjednané dílo řádně provedla, žalovaný však cenu za ni neuhradil. Žalovaný se bránil tím, že se žalobkyní žádnou smlouvu nikdy neuzavřel, nemá žádné zaměstnance a ani nikdy nikoho nepověřil ani nezplnomocnil k uzavření uvedené smlouvy. Dále uváděl, že od žalobkyně ani neobdržel žádné plnění. Jednalo se pouze o návrh na spolupráci, ke které následně nedošlo. Okresní soud po provedeném dokazování uzavřel, že došlo k uzavření dvou smluv o dílo, první byla uzavřena na základě nabídky učiněné , jméno FO, prostřednictvím emailu ze dne 11.7.2022, když tato nabídka na uzavření smlouvy byla akceptována dne 14.7.2022 , jméno FO, . Uvedená nabídka obsahovala podstatné náležitosti smlouvy, a to vymezení díla a jeho předmětu i cenu díla. Druhá smlouva byla uzavřena na základě nabídky učiněné , jméno FO, prostřednictvím emailu ze dne 6.9.2022, když nabídka byla akceptována telefonicky opět , jméno FO, . I tato nabídka obsahovala vymezení díla, jeho předmětu i ceny. Obě smlouvy byly uzavřeny žalovaným, za nějž jednala jeho manželka , jméno FO, , která se od začátku prezentovala jako zástupkyně žalovaného. I v případě pokud by , jméno FO, překročila své zástupčí oprávnění, druhá strana smlouvy o tom nevěděla, ani vědět nemohla, a proto jednání , jméno FO, žalovaného zavazuje ve smyslu § 431 o.z. Obě uvedené smlouvy však v postavení zhotovitele neuzavřela žalobkyně jako právnická osoba, ale podnikající fyzická osoba , jméno FO, , v případě první smlouvy jmenovaná jednala osobně, v případě druhé smlouvy prostřednictvím své zástupkyně , jméno FO, . V emailu obsahujícím nabídku na uzavření obou smluv ze dne 11.7.2022 je podepsána , jméno FO, , název žalobkyně ani logo , právnická osoba, nejsou v tomto emailu uvedeny. V další emailové komunikaci bylo uváděno logo , právnická osoba, a , jméno FO, a , jméno FO, komunikovaly s , jméno FO, ze svých emailů obsahujících logo , právnická osoba, , ale v žádné z emailových a SMS komunikací nikdy nezazněl název žalobkyně. Svědkyně , jméno FO, vypověděla, že , jméno FO, nikdy nesdělila, že jedná za žalobkyni, vždy se představovala za agenturu , právnická osoba, . Protože , jméno FO, podniká v daném oboru a běžně uzavírá s klienty smlouvy, musí vědět, že z návrhu na uzavření smlouvy musí být zřejmé, kdo nabídku činí. Nebylo na žalovaném, respektive na jeho manželce, aby pátrali, kdo je majitelem „autorské značky“ , právnická osoba, . Pokud , jméno FO, chtěla smlouvu uzavřít nikoliv jako podnikající fyzická osoba, ale jako jednatelka žalobkyně, měla to jasně v učiněné nabídce uvést. Skutečnost, že , jméno FO, uzavřela smlouvu o vedení online marketingové kampaně jako OSVČ pod svým IČO vyplývá i z první faktury č. , číslo, ze dne 30.8.2022, která byla vystavena právě , jméno FO, jako podnikající fyzickou osobou. Sama , jméno FO, u soudu vypověděla, že se zpočátku domnívala, že půjde o vztah mezi „ičařema“, tedy mezi fyzickými osobami jako podnikateli. Až následně se sama rozhodla fakturovat předmětné pohledávky jako práci žalobkyně a následně vystavila nové faktury na žalobkyni. Z toho je jasně zřejmé, že obě smlouvy uzavřela , jméno FO, jako podnikající fyzická osoba. Svědkyně , jméno FO, je podnikající fyzickou osobou, má uzavřenou smlouvu o spolupráci ohledně marketingových služeb se žalobkyní, není však oprávněna uzavírat smlouvy ani jménem žalobkyně, ani jménem , jméno FO, jako OSVČ. V pořadí druhou smlouvu uzavřela se žalovaným bezpochyby právě , jméno FO, . , jméno FO, představila , jméno FO, jako kolegyni, která ji jako klienta bude mít na starosti, , jméno FO, se sama představila, že je „za , právnická osoba, “ a že pracuje pro , jméno FO, . Také , jméno FO, se o uzavření smlouvy o tvorbě banneru dozvěděla od , jméno FO, a s uzavřením smlouvy souhlasila. Je tedy zřejmé, že , jméno FO, ve smyslu § 430 odst. 1 o.s.ř. vystupovala při všech jednáních se žalovaným, včetně uzavření smlouvy o tvorbě bannerů jako zástupkyně , jméno FO, , podnikající fyzické osoby. Okresní soud uzavřel, že žalobkyně není ve věci aktivně věcně legitimována, neboť předmětné smlouvy neuzavřela.

2. Proti tomuto rozsudku, a to pouze proti výrokům II. a III. podala žalobkyně odvolání, jako odvolací důvody uplatňuje důvody ve smyslu § 205 odst. 2 písm. c), e), g) o.s.ř. a navrhuje, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalobě vyhoví v plném rozsahu, eventuálně aby rozsudek zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení. Odvolatelka namítá, že okresní soud dospěl k nesprávným, respektive neúplným skutkovým zjištěním jestliže uzavřel, že v nabídce ze dne 11.7.2022 nebylo uvedeno logo , právnická osoba, a tři hypertextové odkazy (web, Facebook, Instagram). Tyto skutečnosti uváděla jednatelka žalobkyně , jméno FO, při své účastnické výpovědi. Pokud by žalovaný pátral, pak by zjistil, že logo , právnická osoba, náleží žalobkyni. Také pokud by použil hypertextový odkaz na webovou stránku agentury , právnická osoba, , jasně by viděl identifikaci žalobkyně. Odkazem na tyto údaje, které byly součástí nabídky žalobkyně, tato informovala svého smluvního partnera o tom, s kým uzavírá smlouvu. Tímto způsobem také žalobkyně splnila svou zákonnou informační povinnost ve smyslu § 435 o.z. uvádět v obchodních listinách své jméno a sídlo. Uváděl-li soud prvního stupně názor, že po žalovaném nelze požadovat, aby pátral po tom, s jakým subjektem vstupuje do smluvního vztahu, jeho závěr v kontextu výše uvedeného vychází z nesprávného právního posouzení, když soud nepřihlíží k ideovým východiskům ustanovení § 435 o.z. Nesprávný je rovněž závěr okresního soudu, že , jméno FO, vystupovala při všech jednání vůči žalovanému jako zástupkyně , jméno FO, , neboť z výslechu , jméno FO, vyplynulo, že má uzavřenou smlouvu s žalobkyní, nikoliv s , jméno FO, . Obě cenové nabídky byly předkládány se slovy „bez DPH“. Taková skutečnost evokuje, že se počítalo s tím, že odměnu bude účtovat plátce DPH (žalobkyně), nikoliv , jméno FO, která plátcem této daně nebyla a není. Na výše uvedeném nemůže nic změnit skutečnost, že , jméno FO, uvedla, že při vystavení prvního vyúčtování služeb si myslela, že půjde o vztah mezi fyzickými osobami. Další námitkou je údajně nesprávný postup okresního soudu spočívající v absenci řádného poučení žalobkyně ve smyslu § 118a o.s.ř., pokud jde o tvrzení a důkazní návrhy týkající se aktivní věcné legitimace žalobkyně. Okresní soud dal poučení žalobkyni při jednání dne 9.1.2024, když ji vyzval k doplnění skutkových tvrzení a k předložení všech důkazů k prokázání svých tvrzení, že byla řádně uzavřena smlouva mezi žalobkyní a žalovaným ohledně spolupráce v oblasti online marketingu, jaký byl konkrétní předmět plnění této smlouvy (vymezení předmětu díla) a jeho rozsah, že bylo dílo žalobkyní provedeno a předáno žalovanému, kdy a že se tak stalo ve smluveném rozsahu. Toto poučení bylo žalobkyni dáno za situaci, kdy procesní strategií žalovaného bylo primárně sporovat, že došlo k uzavření jakékoliv smlouvy mezi jakýmkoliv subjekty. Za této situace žalobkyně vnímala široce formulované poučení dané soudem tak, že má dotvrdit a prokázat skutečnosti svědčící tomu, že nabídky byly žalovaným opravdu akceptovány. Žalobkyni nebylo dáno adekvátní poučení ohledně povinnosti tvrdit rozhodné skutečnosti a navrhovat důkazy k prokázání své aktivní věcné legitimace, a proto rozhodnutí soudu prvního stupně je nepředvídatelné. Dále pokud okresní soud po provedeném dokazování neměl za prokázané tvrzení žalobkyně, že součástí nabídky ze dne 11.7.2022 byla identifikace žalobkyně, měl ji po provedeném dokazování vyzvat k doplnění důkazních návrhů ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř. Toto poučení jí mělo být dáno, neboť žalobkyně nemohla předpokládat, že na základě jí označených důkazních prostředků nedospěje soud k nepochybnému závěru, že sporná skutečnost je jejich prostřednictvím prokázána.

3. K odvolání žalobkyně se vyjádřil stručně žalovaný ve své omluvě z odvolacího jednání, když uvedl, že navrhuje, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil, neboť na rozsudku neshledal žádné nedostatky ani nezaznamenal žádná procesní pochybení.

4. Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací shledal, že odvolání žalobkyně má náležitosti podle § 205 odst. 1 o.s.ř. Po zjištění, že odvolání žalobkyně bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněno a je přípustné, přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně v rozsahu, ve kterém byl odvoláním napaden (výroky II. a III.) podle § 212 a § 212a odst. 1 o.s.ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.

5. Podle § 436 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o.z.“) kdo je oprávněn právně jednat jménem jiného, je jeho zástupcem; ze zastoupení vznikají práva a povinností přímo zastoupenému. Není-li zřejmé, že někdo jedná za jiného, platí, že jedná vlastním jménem.

6. Podle § 435 odst. 1 věta první o.z. každý podnikatel musí uvádět na obchodních listinách a v rámci informací zpřístupňovaných veřejnosti prostřednictvím dálkového přístupu své jméno a sídlo.

7. Odvolací soud neshledal žádné vady řízení před soudem prvního stupně, skutková zjištění byla učiněna v dostatečném rozsahu, aby věc mohla být posouzena po právní stránce, skutková zjištění mají oporu v provedených důkazech, hodnocení důkazů je logické a přesvědčivé, také právní hodnocení považuje odvolací soud za přiléhavé a správné.

8. Ze zjištěného skutkového stavu považuje odvolací soud za potřebné zdůraznit některé skutkové aspekty věci. , jméno FO, podniká v oboru online marketingu jak jako fyzická osoba, tak v postavení jednatelky žalobkyně, tedy pokud , jméno FO, jedná s obchodním partnerem o poskytování služeb online marketingu, pak může jednat jako fyzická osoba, nebo jako jednatelka žalobkyně – podnikající právnické osoby. Zda bude , jméno FO, uzavírat smlouvu za sebe jako podnikající fyzické osoby, nebo jménem žalobkyně, záleží na tom, zda půjde o vztah s plátcem či neplátcem DPH. Sama , jméno FO, v účastnické výpovědi uvedla, že se zprvu domnívala, že půjde o obchodní vztah mezi „ičařema“, tedy mezi ní jako fyzickou osobou a žalovaným jako fyzickou osobou. Proto také byla první faktura vystavena , jméno FO, jako fyzickou osobou. Až následně tuto otázku přehodnotila a další fakturu vystavovala již na žalobkyni.

9. Skutečnost, za koho , jméno FO, při kontraktačním procesu týkající se smlouvy o dílo na poskytování online marketingu vystupuje, zda za sebe jako podnikající fyzickou osobu, či zda za žalobkyni jako podnikající právnickou osobu, je otázkou z hlediska obsahu a platnosti smlouvy zcela zásadní, která musí být od začátku jasná. Z vysvětlení , jméno FO, vyplývá, že tuto skutečnost považuje za méně podstatný detail, který sama rozhodne až následně při vystavování faktury podle toho, jak je to daňově výhodnější.

10. Jak vyplývá z výše citovaného ustanovení § 436 odst. 1 o.z. jestliže , jméno FO, výslovně a jednoznačně neuvedla, že jedná jménem žalobkyně, pak její jednání, tedy návrh na uzavření smlouvy ze dne 11.7.2022 zavazuje jí jako podnikající fyzickou osobu. K tomuto závěru dospěl okresní soud a jeho závěr má plně oporu v provedeném dokazování. Správnost tohoto závěru jednoznačně podporuje i výpověď , jméno FO, , která sama uvedla, že se zprvu domnívala, že půjde o vztah mezi podnikajícími fyzickými osobami a z tohoto důvodu také první fakturu vystavila na sebe jako podnikající fyzickou osobu. Z uvedeného je zřejmé, že toto její přesvědčení existovalo až do okamžiku vystavení prvního vyúčtování, tedy muselo existovat již v okamžiku uzavírání smlouvy. Z uvedeného jasně vyplývá i vůle , jméno FO, předmětný smluvní vztah navázat jako podnikající fyzická osoba.

11. Odvolací soud neshledává správnou žádnou z odvolací námitek žalobkyně v jejím odvolání. Předně není pravda, že by okresní soud dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním ve svém závěru, že nabídka ze dne 11.7.2022 učiněná prostřednictvím emailu, byla podepsána , jméno FO, a neobsahovala žádné označení žalobkyně, ani logo , právnická osoba, či hypertextové odkazy, tím méně jednoznačné vyjádření , jméno FO, , že nabídku činí jménem žalobkyně. Při tomto závěru okresní soud vycházel z provedeného listinného důkazu, a to listiny předložené soudu stranou žalující zobrazující emailovou komunikaci mezi , jméno FO, a manželkou žalovaného, když email z 11.7.2022 obsahující předmětnou nabídku neobsahuje nejen výslovné uvedení toho, že , jméno FO, jedná jménem žalobkyně, ale nikde neobsahuje ani název či sídlo žalobkyně, neobsahuje ani logo , právnická osoba, , ani hypertextové odkazy na web, Facebook a Instagram. Jestliže jednatelka žalobkyně ve své účastnické výpovědi tvrdila něco jiného, tedy že tento email měl obsahovat logo , právnická osoba, a uvedené hypertextové odkazy, pak tato její výpověď je ve zřejmém rozporu s uvedeným listinným důkazem a okresní soud dal logicky a správně přednost fyzickému důkazu, a to uvedené listině.

12. Za zcela nelogickou nutno považovat argumentaci žalobkyně v podaném odvolání, že výskyt loga , právnická osoba, má znamená, že jednala jménem žalobkyně, když výskyt loga , právnická osoba, nemůže vyjádřit vůli žalobkyně v konkrétním právním vztahu jednat za žalobkyni oproti jiným případům, kdy jedná sama za sebe, neboť z jejího vyjádření jednoznačně vyplývá, že logo , právnická osoba, se na jejich emailech údajně zobrazuje automaticky, a to na všech. Nemůže tedy logicky jít o vyjádření vůle k jedné z eventualit, tak že jedná za žalobkyni nikoliv za sebe.

13. I v případě, že by v řízení bylo prokázáno, že v emailové komunikaci včetně emailu ze dne 11.7.2022, se vyskytovalo logo , právnická osoba, , případně hypertextové odkazy na stránky agentury , právnická osoba, , kde při bližším zkoumání jsou uvedeny údaje žalobkyně, toto nemůže znamenat jednoznačné vyjádření toho, že , jméno FO, v tomto případě jednala jménem žalobkyně jako její jednatelka a tím měla plnit svou informační povinnosti ve smyslu § 435 o.z. Citované ustanovení § 435 odst. 1 o.z. uvádí povinnost podnikatele uvádět na svých obchodních listinách své jméno a sídlo. Logo , právnická osoba, či hypertextové odkazy na stránky agentury , právnická osoba, nejsou názvem ani sídlem žalobkyně. Logo , právnická osoba, či stránky agentury , právnická osoba, nepodávají žádnou informaci o tom, že mají být shodné se společností , právnická osoba, ., se sídlem v , adresa, . Tedy případné uvedení loga , právnická osoba, či hypertextových odkazů na stránky agentury , právnická osoba, na internetu, Facebooku či Instagramu neuvádějí žádnou informaci o tom, že , jméno FO, jedná jako jednatelka žalobkyně, tím méně, že má jít o splnění informační povinnosti ve smyslu § 435 odst. 1 o.z.

14. Odvolací soud také souhlasí s argumentací okresního soudu, že nelze požadovat po žalovaném, aby pátral komu „patří“ logo , právnická osoba, , či kam odkazují hypertextové odkazy. Skutečnost, že fyzická osoba jedná v zastoupení právnické osoby musí být vyjádřena jasně a jednoznačně, jinak jednání fyzické osoby zavazuje tuto fyzickou osobou, nikoliv osobu právnickou. Ostatně platí, že i kdyby žalovaný provedl „pátrání“ v emailu, který je bez dalšího opatřen pouze podpisem , jméno FO, bez uvedením toho, že jedná za někoho jiného, a zjistil by, že logo , právnická osoba, či stránky agentury , právnická osoba, mají jistou souvislost existence žalobkyně, mohlo to u žalovaného vyvolat pouze pochybnosti a nejistotu, nikoliv vyjasnění situace.

15. Není vůbec podstatné, že svědkyně , jméno FO, u soudu uvedla, že má smlouvu uzavřenou s žalobkyní, neboť pro vyřešení předmětné otázky aktivní legitimace, respektive otázky, jak podle poskytnutých informací touto svědkyní mohl žalovaný nabýt představu, za koho tato osoba jedná, je podstatné pouze to, co tato svědkyně sdělila žalované či jeho manželce jednající za něj, nikoliv objektivní skutečnosti, které straně žalované v době uzavírání smlouvy známy být nemohly. Není rozhodné s kým svědkyně , jméno FO, měla či neměla uzavřenu smlouvu, podstatné je, jak uvádí okresní soud, že tato svědkyně při kontraktačním procesu byla , jméno FO, představena jako její kolegyně a sama se představila jako osoba, která pracuje pro , jméno FO, .

16. Skutečnost, že svědkyně , jméno FO, i , jméno FO, použily logo , právnická osoba, v komunikaci se stranou žalovanou či toto logo se vyskytuje v emailových adresách, logo je uvedeno na emailech a jsou tam uvedeny hypertextové odkazy, nemohou znamenat, jak soud vysvětlil výše, že , jméno FO, či svědkyně , jméno FO, jednoznačně a určitě vymezily, za koho činí právní jednání.

17. Je také bez významu, zda v tomto obchodním vztahu mělo být plněno s či bez daně z přidané hodnoty, když skutečnost, kdo uzavírá právní jednání je dána obsahem vůle a obsahem projevu vůle, nikoliv daňovými otázkami.

18. Odvolací soud nesouhlasí ani s námitkou žalobkyně o údajně nesprávném či chybějícím poučení žalobkyně o povinnosti tvrdit skutečnosti či předkládat důkazy k jejich prokázání. Jestliže žalobkyně v tomto řízení uplatňuje nárok na úhradu ceny za dílo, pak poučení dané straně žalující soudem prvního stupně při jednání dne 9.1.2024 (citované v odst. 25. odvolání žalobkyně) je adekvátní a správné, dokonce ani jinak vypadat nemůže. Při uplatnění nároku ze smlouvy o dílo musí účastník prokázat jak existenci smlouvy o dílo, tak její obsah (identitu uzavírajících subjektů, obsah smlouvy minimálně v rozsahu povinných náležitostí, tedy předmět a rozsah díla a cena za dílo), dále splnění povinnosti z této smlouvy zhotovitelem, tedy že dílo bylo řádně provedeno a řádně předáno. Skutečnost, že si strana žalující, respektive její právní zástupce s ohledem na konkrétní procesní strategii protistrany nesprávně a zcela neodůvodněně vyložili toto jednoznačné a přesné poučení soudu prvního stupně úžeji, tedy, že mají prokazovat pouze akceptaci nabídky ze strany žalovaného, je omylem a nesprávným postupem právního zástupce strany žalující, nikoliv nesprávným postupem soudu prvního stupně.

19. Také nesprávnou je námitka žalobkyně, že soud v situaci, kdy neměl za prokázané tvrzení žalobkyně o tom, že email ze dne 11.7.2022 měl obsahovat uvedení loga , právnická osoba, a hypertextové odkazy, měl po provedeném dokazování vyzvat žalobkyni k doplnění důkazních návrhů ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř. a pokud tak neučinil, zatížil řízení vadou v podobě nepředvídatelnosti. Procesní situace nestojí tak, že by žalobkyně toto tvrzení neprokázala, situace stojí tak, že bylo prokázáno něco jiného, když okresní soud učinil právě opačné skutkové zjištění na základě provedeného listinného důkazu. Jinými slovy nejde o situaci, že účastník v řízení prohrál proto, že neunesl důkazní břemeno v situaci, kdy o tvrzené skutečnosti nepanuje nejistota (tvrzení může být správné, ale žalobkyně jej neprokázala), na rozdíl od situace, kdy soud ohledně takové otázky učinil skutkový závěr, který je odlišný od tvrzení účastníka. Pak se nejedná o situaci neunesení důkazního břemene, kdy je namístě poučení ve smyslu § 118a o.s.ř., respektive upozornění účastníka na to, že neunáší důkazní břemeno. O vadu, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, se nemůže rozhodně jednat již z důvodu, že odvolací soud se plně ztotožnil se závěrem okresního soudu o tom, že uvedení loga , právnická osoba, či hypertextových odkazů na stránky agentury , právnická osoba, nemůže znamenat vyjádření skutečnosti, že , jméno FO, či , jméno FO, jednají jménem žalobkyně, jak bylo výše podrobně zdůvodněno.

20. Rozhodnutí soudu prvního stupně je nejen logické a správně vyargumentované, ale ani není překvapivým rozhodnutím, neboť na základě provedených důkazů nelze v této věci rozhodnout jinak.

21. Odvolací soud tedy shledal napadený rozsudek věcně správným, a proto jej podle § 219 o.s.ř. potvrdil.

22. O nákladech odvolacího řízení soud rozhodoval podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř., a to podle kritéria úspěchu v odvolacím řízení. Žalobkyně nebyla se svým odvoláním úspěšná, proto právo na náhradu nákladů odvolacího řízení přísluší žalovanému, tomu však žádné náklady v odvolacím řízení nevznikly.