19 CO 435/2022

Plný text

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivety Jiříkové a soudců Mgr. Ing. Martiny Lacinové a Mgr. Jana Jursíka ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 73 700 Kč s příslušenstvím a 12 760 Kč, o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Prachaticích ze dne 27. 1. 2022, č. j. 2 C 70/2021-95,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení 16 063,48 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [titul] [jméno] [příjmení], advokátky v [obec a číslo].

1. Napadeným rozsudkem uložil soud prvního stupně žalované povinnost zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku částku 86 460 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 73 700 Kč od 17. 12. 2020 do zaplacení (výrok v odstavci I.) a na nákladech řízení v téže lhůtě částku 30 510,50 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně. Soud prvního stupně po provedeném dokazování zjistil, že žalobkyně uzavřela s žalovanou jako zhotovitelem smlouvu o dílo podle § 2586 a násl. o. z., jejímž předmětem bylo zhotovení samonosné posuvné brány. Žalované tak vznikla povinnost provést dílo a jako zhotovitel nese i případné povinnosti z vadného plnění. Žalovaná dílo provedla, k jeho předání a převzetí došlo 25. 5. 2020, žalobkyně uhradila žalované dohodnutou cenu díla 73 700 Kč. Námitku žalované o tom, že smlouva byla uzavřena mezi žalobkyní a [jméno] [příjmení] přicházející až po provedení díla, neúspěšném odstraňování vad a odstoupení od smlouvy žalobkyní shledal účelovou, z žádného z provedených důkazů podle soudu nevyplývá, že by se žalobkyně dohodla s [jméno] [příjmení] o tom, že by bránu pro ni provedl jako zhotovitel on. Z e-mailů odeslaných žalobkyni vyplývá, že za žalovanou od počátku jednání o provedení díla, po celou dobu jeho provádění i v počátečních fázích odstraňování vad s žalobkyní komunikoval jednatel žalované. [jméno] [příjmení] je bratr jednatele žalované působící u žalované nebo pro ni jako tzv. branař provádějící práce při výrobě a montáži brány, z ničeho nevyplynulo, že by s žalobkyní jednal jinak, než jako zaměstnanec, případně dodavatel žalované. Z e-mailové korespondence je zjevné, že to byla žalovaná, kdo uzavřel smlouvu se žalobkyní a ještě po provedení díla s ní komunikovala ohledně reklamace, kterou pouze [jméno] [příjmení] vyřizoval. Soud prvního stupně nárok na zaplacení bezdůvodného obohacení ve výši 73 700 Kč shledal důvodným, neboť v řízení bylo zjištěno, že brána již při předání díla trpěla vadami, k jejichž odstranění nedošlo. Vzhledem k rozsahu a povaze vad vyplývajících i ze znaleckého posudku znalce [titul] [příjmení] považuje vadné plnění žalované za podstatné porušení smlouvy. Soud zjistil, že žalobkyně uplatnila u žalované dne 2. 6. 2020 nárok z odpovědnosti za vady díla, neboť brána poté, co byla jako funkční předána, po dvou dnech přestala fungovat. Pro neodstranění vady žalovanou pak žalobkyně od smlouvy odstoupila dne 13. 7. 2020 vzhledem k tomu, že ve lhůtě 40 dnů nedošlo k odstranění vad díla v přiměřené lhůtě ve smyslu ust. § 2106 odst. 2 o. z. ani včas ve smyslu ust. § 2107 odst. 3 o. z. v případě, že by bylo vadné plnění porušením smlouvy nepodstatným. Soud zjistil, že po odstoupení od smlouvy z 13. 7. 2020 účastníci opětovně jednali o odstranění vad a lze tedy uzavřít, že se souhlasem žalované došlo ke změně provedené volby představované odstoupením od smlouvy na nárok na odstranění vady opravou věci. K odstranění vady však ani poté nedošlo a žalobkyně proto opětovně oprávněně uplatnila nárok z vadného plnění a od smlouvy odstoupila. I pokud by k provedení opravy měla začít běžet lhůta až od reklamace z 6. 9. 2020, lhůta poskytnutá žalobkyní žalované byla podle soudu zcela dostatečnou a přiměřenou. Pokud žalovaná v této lhůtě vady neodstranila a intenzivněji se o jejich odstranění začala zajímat až 5., respektive 6. 10. 2020, nelze uzavřít, že by žalobkyně neposkytnutím součinnosti k provedení opravy bránila žalované v možnosti provést opravu v přiměřené lhůtě. Tvrzení žalované o úmyslném znemožnění opravy brány žalobkyní nebylo prokázáno, žalobkyně byla opakovaně připravena poskytnout žalované součinnost k provedení opravy, opakovaně se však v dohodnutý termín nikdo k opravě nedostavil. Těžko lze považovat za úmyslné znemožnění opravy, pokud žalobkyně nebyla připravena dostavit se na místo k umožnění opravy během dvou dnů na základě e-mailu [jméno] [příjmení] z 6. 10. 2020 poté, co se ten bez včasné omluvy k provedení opravy nedostavil v dohodnutý den 4. 10. 2020. V důsledku odstoupení od smlouvy žalobkyní vznikly účastníkům nároky z bezdůvodného obohacení podle ust. § 2991 odst. 2 ve spojení s § 2993 o. z., žalovaná nenamítla vzájemnost plnění, proto soud rozhodoval pouze o žalobkyní uplatněném nároku na zaplacení částky 73 700 Kč představující vrácení poskytnutého plnění. Tento nárok shledal důvodným a tuto částku s úrokem z prodlení jdoucím od 17. 12. 2020 žalobkyni přiznal. S odkazem na ust. § 1924 o. z. přiznal žalobkyni i náhradu nákladů účelně vynaložených při uplatňování nároků z vadného plnění ve výši 12 760 Kč představující náklad vynaložený žalobkyní na vypracování znaleckého posudku, který s ohledem na odmítavý postoj žalované a potřebu žalobkyně v rámci soudního řízení prokázat existenci vad představuje náklady vynucené a účelně vynaložené, tedy uplatnitelné v režimu § 1924 o. z. Proto i tato částka byla žalobkyni přiznána.

2. Proti tomuto rozsudku se žalovaná odvolala, setrvává na svém tvrzení o tom, že žalobkyně a [jméno] [příjmení] uzavřeli ústní smlouvu, a proto vyzývá soud, aby se obrátila na [jméno] [příjmení]. Firma udělala opravný daňový doklad a veškeré zálohy a platby si převzal [jméno] [příjmení]. Žalovaná dále poukazuje na získanou informaci o tom, že žalobkyně úmyslně znemožnila [jméno] [příjmení] opravu brány tím, že ho v dohodnutý den nepustila na pozemek. Žalovaná poukazuje i na skutečnost, že jednatel žalované se omluvil z účasti na jednání dne 18. 1. 2022 v 12:00 hodin u Okresního soudu v Prachaticích, neuvedl, že odvolání nechce být přítomen. Žalovaná navrhuje provedení důkazů výslechem [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], který byl přítomen tomu, že žalobkyně nepustila [jméno] [příjmení] na pozemek a tím mu úmyslně opravu znemožnila.

3. Žalobkyně považovala odvolání žalované za nedůvodné, v řízení nebylo prokázáno, že by smlouva o dílo byla uzavřena mezi žalobkyní a panem [jméno] [příjmení] Smlouva byla uzavřena dne 13. 3. 2020 prostřednictvím e-mailové komunikace v provedení specifikovaném v cenové nabídce. Tímto se obě strany, tedy jak žalobkyně, tak žalovaná, shodly na všech podstatných náležitostech smlouvy a odsouhlasily i cenu díla. Následná komunikace ze strany žalované probíhala z e-mailu [email], tedy z e-mailu žalované. Nebylo ani prokázáno, že by žalobkyně bránila žalované v provedení opravy brány, naopak z komunikace je patrná snaha domluvit se na možných náhradních termínech, nicméně po opakovaných omluvách a nedostavení se v domluvený čas žalobkyně byla nucena od smlouvy odstoupit. Nedodržení zákonné lhůty k vyřízení reklamace zákon o ochraně spotřebitele spojuje se vznikem podstatného porušení smlouvy, současně i vadné plnění žalované představuje podstatné porušení smlouvy. Žalobkyni tak vzniklo právo odstoupit od smlouvy, kterou uzavřela s žalovanou, odstoupením od smlouvy se závazek ruší od počátku, a proto je nárok žalobkyně po právu. Žalobkyně po celou dobu jednala s [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba], a pokud se žalobkyni ohledně vyřizování reklamace ozval pan [jméno] [příjmení], jednala s ním v dobré víře, že právě on je oprávněn za žalovanou jednat. Žádnou smlouvu přímo s [jméno] [příjmení] neuzavírala, odpovědností žalované je, koho nechává za firmu jednat a vyřizovat reklamace, neboť v daném závazku vystupuje jako podnikatel. Toto nelze přisuzovat k tíži žalobkyně. Námitka žalované, že by snad měl soud prvního stupně postupovat nesprávně, když rozhodl v nepřítomnosti žalované, není namístě, žalovaná byla o procesním postupu řádně a včas poučena v textu samotného předvolání. Následky nedostavení se k soudnímu jednání, resp. absence žádosti o odročení jednání, musely být žalované známy a nemůže se nyní dovolávat toho, že chtěla být jednání přítomna.

4. Odvolací soud nařídil odvolací jednání na 2. 6. 2022 v 13:00 hodin, k žádosti [jméno] [příjmení] bylo toto jednání odročeno na 14. 7. 2022 v 10:00 hodin, neboť odvolací soud akceptoval žádost o odročení odůvodněnou tím, že [jméno] [příjmení] je v době od 9. 5. 2022 do 1. 7. 2022 mimo ČR. Dne 14. 7. 2022 v 9:5 8:34 hodin přišla odvolacímu soudu žádost jednatele žalované o„ posunutí“ jednání z toho důvodu, že jednatel žalované má závadu na vozidle, v 10:00 hodin se k jednání nemůže dostavit, ale mohl by tak učinit mezi 11:00 – 12:00 hodinou. Odvolací soud akceptoval žádost jednatele žalované o posunutí počátku jednání a toto stanovil na 12:00 hodin. Žalovaná se však v 12:00 hodin k jednání odvolacího soudu nedostavila, a proto odvolací soud postupoval podle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované.

5. Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací shledal, že odvolání žalované má náležitosti uvedené v ust. § 205 odst. 1 o. s. ř. Jako odvolací důvod je uveden odvolací důvod podle ust. § 205 odst. 2 písm. c) a e) o. s. ř. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, shora uvedené odvolací důvody neshledal a neshledal ani existenci jiných odvolacích důvodů. Namítá-li žalovaná v odvolání, že jednatel žalované v omluvě z jednání soudu prvního stupně nařízeného na 18. 1. 2022 v 12:00 hodin nikde neuvedl, že by jednání nechtěl být přítomen, pak podle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Soud tedy může jednat v nepřítomnosti řádně obeslaného účastníka, pokud včas nepožádá z důležitého důvodu o odročení. Omluva nepřítomnosti účastníka u jednání není bez dalšího žádostí o odročení podle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř., je proto třeba, aby účastník, má-li důležitý důvod pro odročení, o odročení požádal. Toto žalovaná neučinila, a proto soud prvního stupně nepochybil, když dne 18. 1. 2022 jednal v nepřítomnosti žalovaného.

6. Odvolací soud po přezkoumání věci dospěl k závěru, že rozsudek soudu prvního stupně je správný jak po stránce skutkové, tak po stránce právní. Odvolací soud sdílí závěr soudu prvního stupně o tom, že žalobkyně uzavřela dne 13. 3. 2020 se žalovanou smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo zhotovení samonosné brány, šikmé, včetně montáže, tato skutečnost vyplynula z e-mailové korespondence vedené mezi účastníky, kdy před uzavřením smlouvy, po dobu provádění díla a ve fázi odstraňování jeho vad za žalovanou komunikoval jednatel žalované [jméno] [příjmení], který označil i [jméno] [příjmení], svého bratra, jako branaře, který bude dílo zhotovovat (e-mail ze dne 24. 2. 2020) a jemuž má být předána i záloha na výrobu ve výši 60 % z ceny brány. Z e-mailové korespondence vyplynulo, že žalovaná řešila i vady díla (e-mail ze dne 2. 6. 2020 a 4. 6. 2020), rovněž příjmové pokladní doklady na částku 41 000 Kč, 15 000 Kč a 17 700 Kč byly vystaveny žalovanou. Závěr soudu prvního stupně o tom, že to byla žalovaná, kdo uzavřel smlouvu se žalobkyní, je tedy správný, existence ústní dohody uzavřené žalobkyní s [jméno] [příjmení] z žádného důkazu nevyplynula.

7. Žalovaná v odvolání navrhla, aby byl proveden důkaz výpovědí [jméno] [příjmení], bratra jednatele žalované a [jméno] [příjmení], který měl být přítomen tomu, kdy paní [příjmení] [jméno] [příjmení] nepustila na pozemek. Návrh na provedení těchto důkazů však byl zamítnut, neboť provedení těchto důkazů je v odvolacím řízen nepřípustné. Jedná se o důkazy, které žalovaná mohla navrhnout před soudem prvního stupně, a proto nemohou být tyto důkazy provedeny v odvolacím řízení. Žalovaná se nedostavila k jednání nařízenému na 18. 1. 2022 a tím se zbavila možnosti být soudem prvního stupně poučena podle ust. § 119a o. s. ř. o tom, že všechny rozhodné skutečnosti musí uvést a že důkazy musí být označeny dříve, než ve věci vyhlásí rozhodnutí, neboť později uplatněné skutečnosti a důkazy jsou odvolacím důvodem jen za podmínek uvedených v ust. § 205a o. s. ř. s tím, že ust. § 118b, § 118c a § 175 odst. 4 část první věty za středníkem o. s. ř. tím nejsou dotčena. Správné je zjištění soudu prvního stupně o tom, že žalovaná dílo provedla, k předání a převzetí díla došlo dne 25. 5. 2020 a že žalovaná uhradila částku 73 700 Kč (dne 12. 2. 2020 částku 41 000 Kč, dne 22. 5. 2020 částku 15 000 Kč a dne 25. 5. 2020 částku 17 700 Kč, jak vyplynulo z příjmových důvodů vystavených žalovanou). Správné je i zjištění o tom, že s ohledem na vady díla žalobkyně vady reklamovala dne 2. 6. 2020 a s ohledem na skutečnost, že k opravě a zprovoznění brány nedošlo, dne 13. 7. 2020 od smlouvy odstoupila. Tato lhůta je lhůtou přiměřenou pro odstranění vad, které, jak správně uzavřel soud prvního stupně, je nutno považovat za podstatné porušení smlouvy a správné je i zjištění o tom, že k odstranění vad nedošlo ani po změně provedené volby učiněné se souhlasem žalované, kdy po odstoupení od smlouvy bylo opět jednáno o opravě věci. Proto i odstoupení od smlouvy ze dne 12. 10. 2020 nutno považovat za důvodné, neboť i přes součinnost žalobkyně nebyla oprava v přiměřené lhůtě provedena. Odvolací soud rovněž sdílí závěr soudu prvního stupně o tom, že tvrzení žalované o úmyslném znemožnění opravy brány žalobkyní nebylo prokázáno, z e-mailové korespondence vyplynulo, že sama žalovaná nedodržela termín opravy stanovený na 4. 10. 2020, který byl prvním termínem po reklamaci učiněné dne 6. 9. 2020, kdy se žalovaná bez omluvy nedostavila k provedení opravy. To, že žalobkyně nebyla schopna se obratem dostavit na místo a umožnit opravu, nelze považovat za úmyslné znemožnění opravy ze strany žalobkyně. Odstoupením od smlouvy se ve smyslu ust. § 2004 odst. 1 o. z. závazek od počátku zrušil a žalobkyně má podle ust. § 2993 o. z. právo na vrácení toho, co plnila. Soud prvního stupně tedy postupoval správně, když žalobkyni přiznal částku 73 700 Kč s příslušenstvím a nepochybil ani, když podle ust. § 1924 o. z. přiznal částku ve výši 12 760 Kč představující náklady za znalecký posudek, když tyto náklady byly účelně vynaloženy při uplatňování práva z odpovědnosti za vady v tomto řízení. Rozsudek soudu prvního stupně je tedy správný, a proto byl podle ust. § 219 o. s. ř. potvrzen.

8. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn ust. § 224 odst. 1 o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy žalobkyně měla v odvolacím řízení úspěch a žalovaná je tak povinna jí nahradit náklady odvolacího řízení, které jí vznikly v souvislosti s jejím právním zastoupením. Tyto náklady se sestávají ze 2 úkonů právní služby po 4 580 Kč, a to za vyjádření k odvolání ze dne 20. 4. 2022 a dále za účast na jednání odvolacího soudu dne 14. 7. 2022. K těmto úkonům právní služby náleží i 2 režijní paušály podle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., dále jízdné z [obec] do [obec] a zpět ve výši 2 115,60 Kč, náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 3 advokátního tarifu ve výši 1 400 Kč za 14 započatých půlhodin. S připočtením 21% DPH ve výši 2 787,87 Kč tak náklady odvolacího řízení dosahují částky 16 063,68 Kč.