2 C 70/2021

Plný text

Okresní soud v Prachaticích rozhodl soudkyní JUDr. Vladislavou Halodovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 73 700 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 86 460 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 73 700 Kč od 17. 12. 2020 do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 30 510,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou z 5. 3. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit jí 86 460 Kč s úrokem z prodlení ze 73 700 Kč. Nárok odůvodnila tím, že 13. 3. 2020 uzavřela s žalovanou jako zhotovitelem prostřednictvím e-mailu smlouvu o dílo spočívající ve zhotovení samonosné brány včetně její montáže a stavby specifikované v cenové nabídce z 13. 3. 2020. Cena díla činila 70 200 Kč, zálohu 41 000 Kč uhradila 12. 3. 2020 při zaměření terénu. Ke zhotovení a předání díla došlo se zpožděním 25. 5. 2020 po namontování silnějšího motoru, jehož cenu 3 500 Kč musela doplatit nad rámec smluvené ceny. Na cenu díla dále uhradila 15 000 Kč dne 22. 5. 2020 a 17 700 Kč dne 25. 5. 2020. Celkem tedy uhradila za dílo 73 700 Kč. Již 27. 5. 2020 byla brána nefunkční, proto 28. 5. 2020 telefonicky u [jméno] [příjmení], odpovědného pracovníka žalované, uplatnila reklamaci. Ten závadu i přes sliby neodstranil, proto 2. 6. 2020 uplatnila reklamaci písemně. Až poté zjistil [jméno] [příjmení] při prohlídce brány 21. 6. 2020 vadný pojezdový hřeben a vodicí kolečka. Konstatoval nutnost jejich výměny, k tomu však nedošlo. Brána byla 1. 7. 2020 zprovozněna pouze výměnou pojistky a utažením koleček, ne odstraněním vytýkaných závad. Dne 3. 7. 2020 byla opět nefunkční. [jméno] [příjmení] opět zjistil vady, a to vychýlený motor, vadný pojezdový hřeben, chybný svár a základ pod motor. Konstatoval nutnost odvézt bránu na dílnu a odebral z ní brzdu, která ale u brány ve svahu zajišťuje její zpětné nesjetí. Pro neodstranění závažných závad od smlouvy pro její podstatné porušení vadným plněním 13. 7. 2020 odstoupila, a to e-mailem i dopisem doručeným 20. 7. 2020. Poté v zájmu smírného vyřešení souhlasila s žádostí žalované o možnost bránu opravit, tj. s přeměnou nároku na odstoupení na opravu brány. V souladu s tím 6. 9. 2020 uplatnila e-mailem druhou reklamaci, která měla být vyřízena do 8. 10. 2020. Dne 4. 10. 2020 se od žalované nikdo nedostavil, a to přes dohodu s [jméno] [příjmení], který se jen 5. 10. 2020 omluvil SMS zprávu. Dohodly náhradní termín 9. 10. 2020 ve 12 hodin, přijel ale až v 17 hodin, kdy již z chalupy odjížděla. Pro nedodržení termínu reklamace a především pro vady brány závažného charakteru, pro které ji není možno využívat ke sjednanému a obvyklému účelu a které se neustále vyskytují, dle § 2106 odst. 2 poslední věty zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) od smlouvy odstoupením z 12. 10. 2020 doručeným žalované 14. 10. 2020 odstoupila. Vady brány jsou podstatnými vadami díla. Dle znaleckého posudku [titul] [příjmení] z 28. 2. 2021, za který uhradila 12 760 Kč, brána vykazuje a vykazovala již v době předání výrazné vady způsobené chybným návrhem konstrukce brány i některých komponentů a betonového základu, výrazné vady snižující její plnou funkčnost, spolehlivost a bezpečnost. Vady brání jejímu plnohodnotnému užíváni, její užívání s vadami povede k jejímu dalšímu poškození a k možnému úplnému znehodnocení. Odstoupením od smlouvy vznikl žalobkyni vůči žalované nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 73 700 Kč a na náklady vynaložené na znalecký posudek. Žalovaná jí i přes její výzvu z 10. 12. 2020 k vydání bezdůvodného obohacení do 16. 12. 2020 nic neuhradila.

2. Žalovaná namítla, že s věcí nemá nic společného. Bránu měla provést ona. Správně vystavila faktury, když se domnívala, že zakázka je řešena přes ni, ale po vyjádření žalobkyně a [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že se domluvili jinak, že si uzavřeli ústní smlouvu, tudíž udělala opravný daňový doklad a zálohy a platby si převzal [jméno] [příjmení]. I v e-mailové korespondenci je potvrzeno, že [jméno] [příjmení] je plně zodpovědný za zakázku brány a že ústní smlouva byla uzavřena mezi žalobkyní a jím. Žalobkyně mu úmyslně znemožnila opravu brány tím, že ho v dohodnutý den nepustila na pozemek. Žalobkyně objednala atypickou bránu u [jméno] [příjmení], který využil firemní e-mail žalované, k němuž měl přístup.

3. Jednatel žalované se z ve věci nařízeného jednání na 18. 1. 2022 omluvil. Na rozdíl od omluvy z jednání původně nařízeného na 26. 10. 2021 nepožádal o odročení jednání, soud proto 18. 1. 2022 ve věci jednal v nepřítomnosti žalované a na základě provedeného dokazování učinil následující skutkové závěry.

4. Žalobkyně s žalovanou e-mailem jednaly o tom, že žalovaná zhotoví pro žalobkyni samonosnou bránu. Dne 14. 2. 2020 byl dohodnut termín realizace. Poté, co žalovaná k otázce smlouvy sdělila, že cenová nabídka je jako objednávka, stačí napsat, že s ní souhlasí a je to vyřešeno, žalobkyně odpověděla, že s cenovou nabídkou souhlasí. Postupně se upřesňovaly technické parametry a cena brány. Žalovaná 10. 3. 2020 sdělila, že bránař [anonymizováno] přijede dělat základ na bránu a požádala žalobkyni, aby mu předala zálohu na výrobu ve výši 60 % ceny. Dne 13. 3. 2020 došlo k dohodě na ceně díla 70 200 Kč s tím, že poskytnutá záloha je 41 000 Kč a po montáži a zapojení bude doplaceno 29 200 Kč (e-mailová korespondence z února a března 2020).

5. Žalobkyně uhradila žalované 41 000 Kč dne 12. 2. 2020 a 15 000 Kč dne 22. 5. 2020 jako zálohy a 25. 5. 2020 částku 17 700 Kč jako doplatek ceny brány, z níž 3 500 Kč představoval doplatek za pohon. Celková dohodnutá cena díla tak činila 73 700 Kč a žalobkyně ji v plné výši žalované uhradila. (příjmové pokladní doklady z 12. 2., 22. 5. a 25. 5. 2020).

6. Ze žádného z provedených důkazů nevyplývá, že by se žalobkyně dohodla s [jméno] [příjmení], že by bránu pro ni provedl jako zhotovitel on. Obrana žalované ohledně uzavření smlouvy mezi žalobkyní a [jméno] [příjmení] přicházející až po provedení díla, neúspěšném odstraňování vad a odstoupení od smlouvy se jeví účelovou. Z e-mailů odesílaných žalobkyni z e-mailu žalované vyplývá, že za žalovanou od počátku jednání o provedení díla, po celou dobu jeho provádění i v počátečních fází odstraňování jeho vad s žalobkyní komunikoval jednatel žalované, a to nejen v případech, kdy byl v e-mailech uveden jako odesílatel, ale i v případech bez označení odesílatele. Dále je z e-mailové komunikace zřejmé, že [jméno] [příjmení] je bratr jednatele žalované působící u žalované nebo pro ni jako tzv. bránař provádějící práce při výrobě a montáži brány. (Krom výše uvedeného e-mailu z 10. 3. 2021 viz například i e-maily z 13. 3. 2020: „ … je na stavbě, nebere mi to, pak se ozvu, až se s [anonymizováno] spojím“ a odpověď na dotaz žalobkyně, zda již mluvil s bratrem ohledně brány: „ještě mi to nevzal, ale nebojte, večer s ním budu dělat papíry a bránu začne dělat až v pondělí“. Nebo e-mail níže z 2. 6. 2020 týkající se odstraňování vad.) Nebylo prokázáno, že by [jméno] [příjmení] zneužil e-mail žalované. Nejeví se to ani logickým, neboť pokud měl v úmyslu komunikovat s žalobkyní, což začal činit od určité fáze jednání o odstraňování vad díla, uváděl v e-mailech své jméno. Z ničeho ale nevyplynulo, že by s žalobkyní jednal jinak, než jako zaměstnanec, případně dodavatel žalované.

7. Žalobkyně zaslala žalované 2. 6. 2020 e-mailem reklamaci, v níž konstatovala, že po předání brány jako funkční 25. 5. 2020 brána 27. 5. 2020 již nefungovala, oznámila závadu 28. 5. 2020 telefonicky [jméno] [příjmení]. Slíbil, že závadu opraví 29. 5. 2020, ten den se nedostavil, poslal další den SMS, že přijede 1. 6. 2020, opět se nedostavil, ani neozval. Vzhledem k tomu, že bránu nebylo možno zprovoznit a nelze ji užívat, jak je určená, budou muset postupovat dle § 622, 2106 a 2107 občanského zákoníku (reklamace z 2. 6. 2020, e-mail z 2. 6. 2020). Z toho, že v listině je [jméno] [příjmení] označen jako zřizovatel, nelze dovozovat, že by s ním žalobkyně uzavřela smlouvu o dílo. Podává se, že pouze vycházela ze skutečnosti, že jako bránař žalované bránu vyrobil a následně ji za žalovanou i jezdil opravovat.

8. Jednatel žalované 2. 6. 2020 sdělil, že mluvil s bratrem a brána fungovala a že bratr do zákonné lhůty pojede na místo, aby zjistil závadu. Dne 4. 6. 2020 sdělil, že 12. 6. odpoledne přijede bratr pro bránu a připojil telefonní číslo [tel. číslo]. I z těchto e-mailů je zjevné, že to byla žalovaná, kdo uzavřel smlouvu se žalobkyní a ještě po provedení díla s ní komunikovala ohledně reklamace, kterou pouze [jméno] [příjmení] vyřizoval. (e-mailová komunikace z 2. 6. a 4. 6. 2020).

9. Z následné komunikace (viz níže) je zřejmé, že k opravě a zprovoznění brány nedošlo. Žalobkyně proto od smlouvy odstoupením z 13. 7. 2020 odstoupila. Konstatovala, že 6. 7. 2020 po zákonné lhůtě 30 dní od oznámení reklamace bratr jednatele žalované se spolupracovníkem při prohlídce brány sdělili, že je chybně provedená - špatně zvolený materiál hřebenu a jeho usazení, nedokonalý svár spodního vodiče brány a jeho šikmé vychýlení, špatné usazení motoru, chybně připravený základ pod motor, motor s nedostatečným výkonem pro tento typ brány, vzhledem k převýšení terénu brána jezdí po zemi a vyžaduje další podpěru, jeví i známky rezavění. Uvedla, že je trváno na odstoupení od smlouvy a vrácení zaplacené ceny za bránu a odvoz brány a příslušenství do 7 dnů. (odstoupení z 13. 7. 2020). Soud má toto odstoupení za doručené žalované 21. 7. 2020, jak vyplývá z předložené dodejky, byť je jako odesílatel uvedena [anonymizováno] [obec], [příjmení] [jméno], což žalobkyně vysvětlovala tím, že zásilku odesílal její syn. Žalovaná doručení nezpochybňovala. (uvedená dodejka).

10. Z e-mailové a SMS komunikace vyplývá, že i po odstoupení od smlouvy 13. 7. 2020 docházelo ke komunikaci ohledně odstranění vad brány, což nasvědčuje tvrzení žalobkyně, že se po odstoupení od smlouvy z 13. 7. 2020 s žalovanou dohodly, že namísto nastoupení důsledků odstoupení od smlouvy dojde k opravě brány.

11. Žalobkyně 6. 9. 2020 zaslala žalované e-mailem další reklamaci brány. Konstatovala, že 2. 6. 2020 bránu reklamovala jako nefunkční, během 30 denní reklamační lhůty byl [jméno] [příjmení] zjišťovat závady, 1. 7. 2020 bránu zprovoznil výměnou pojistky v pohonu. Dne 3. 7. 2020 opět nebyla funkční. Reklamuje další vady zjištěné 6. 7. 2020 - vadný hřeben, vychýlení motoru, nedostatečný výkon pohonu, „padání brány“ při dojezdu dolů, v dolních svárech rezavění, nefunkčnost ovladačů pohonu. [jméno] [příjmení], poprvé uveden jako jednající, v e-mailu z 8. 9. 2020 odesílaném z adresy žalované uvedl, že 8. 9. přijal reklamaci, bude řešena v zákonné lhůtě, vyjádří se k ní a pošle termín. (reklamace z 6. 9. 2020, e-mailová korespondence z 6. 9. a 8. 9. 2020).

12. Poté proběhla SMS komunikace mezi žalobkyní a jím (z telefonního čísla uvedeného v e-mailu jednatele žalované z 4. 6. 2020). Dne 3. 10. 2020 s omluvou za řešení na poslední chvíli požádal o možnost přijet 4. 10. na reklamaci. Po odsouhlasení žalobkyní uvedl, že u ní bude kolem 10 hodin. Dne 5. 10. 2020 se omlouval, že nedal vědět ani nedorazil. Navrhl přijet zprovoznit bránu následující den. (přepis SMS komunikace).

13. Ke zprovoznění brány však opět nedošlo, jak vyplývá z následující e-mailové komunikace. [jméno] [příjmení] z e-mailové adresy žalované 6. 10. 2020 sdělil, že ač se domluvili, že přijede 5. 10. 2020, žalobkyně na volání a SMS reagovala pouze SMS, že do 8. 10. 2020 nemá čas. Na jeho žádost, kdy má na vyřízení reklamace přijet, přičemž, nemá-li čas do 8. 10. 2020, což je zákonná lhůta k odstranění reklamace, ať uvede jiný den, ale zákonná lhůta je z jejich strany dodržena, žalobkyně konstatovala nedodržení zákonné lhůty 30 dnů, dále že domluva byla na 4. 10. a bez omluvy nikdo nepřijel. Jako náhradu termínu uvedla 9.10. (e-mailová komunikace z 6.10.2020).

14. Žalobkyně poté odstoupením z 12. 10. 2020 doručeným žalované 14. 10. 2020 od smlouvy o dílo odstoupila. Uvedla, že 6. 9. 2020 zaslala další reklamaci na nefunkční bránu a vzhledem k nevyřízení reklamace ve lhůtě dle zákona o ochraně spotřebitele do 30 dnů od dne jejího uplatnění odstupuje od smlouvy a vyzvala žalovanou k předání 73 700 Kč v hotovosti při odvozu nefunkční prány a jejích komponentů do 15 dnů ode doručení odstoupení. (odstoupení z 12. 10. 2020, podací stvrzenka, detailní informace k zásilce, informace o doručení zásilky).

15. Tvrzení žalované o úmyslném znemožnění opravy brány žalobkyní nebylo prokázáno. Žalobkyně byla opakovaně připravena poskytnout žalované součinnost k provedení opravy, opakovaně se však v dohodnutý termín nikdo k opravě nedostavil. Těžko lze považovat za úmyslné znemožnění opravy, pokud žalobkyně nebyla připravena dostavit se na místo k umožnění opravy během dvou dnů na základě e-mailu [jméno] [příjmení] z 6. 10. 2020 poté, co se ten bez včasné omluvy k provedení opravy nedostavil v dohodnutý den 4. 10. 2020.

16. Dle žalobkyní předloženého znaleckého posudku [titul] [jméno] [příjmení], znalce z oboru stavebnictví, z 28. 2. 2021 brána vykazuje a již v době svého zprovoznění a předání vykazovala výrazné vady snižující její funkčnost, spolehlivost a bezpečnost, bránící jejímu plnohodnotnému užívání. Bude-li s nimi užívána, povede to k jejímu dalšímu poškození až k možnému úplnému znehodnocení. Při otvírání dálkovým ovladačem se při pojezdu z kopce nepravidelně zastavuje, horní profil konstrukce brány se na v několika místech v určitých pojezdových pozicích prohýbá a před úplným otevřením konec ocelové konstrukce viditelně klesne. Při zavírání brány dálkovým ovladačem se brána při pojezdu do kopce zastaví a musí být zavřena ručně. Povrchová ochrana ocelové konstrukce na některých místech vykazuje rez. Jedná se o chybný návrh a neodborné provedení konstrukce brány, jejích některých komponentů a betonového základu. (znalecký posudek [titul] [příjmení] z 28. 2. 2021).

17. Žalobkyně uhradila znalci za vypracování znaleckého posudku 3. 3. 2021 částku 12 760 Kč (faktura [číslo] potvrzení o provedení platby).

18. Zástupkyně žalobkyně žalovanou výzvou z 9. 12. 2020 doručenou 11. 12. 2020 vyzvala k zaplacení žalobou uplatněného nároku. (výzva z 9. 12. 2020, podací lístek a dodejka) Nebylo prokázáno a žalovaná ani netvrdila, že by žalobou uplatněný nárok žalobkyni uhradila.

19. Vzhledem k neúčasti žalované na jednání soudu jí nemohlo být poskytnuto poučení podle § 118a o.s.ř. poskytované účastníkům pouze při jednání.

20. Na základě uvedených skutkových závěrů učinil soud následující závěry právní.

21. Mezi žalobkyní jako objednatelem a žalovanou jako zhotovitelem byla uzavřena smlouva o dílo dle § 2586 a násl. o. z. o zhotovení samonosné posuvné brány.

22. S ohledem na skutkové závěry je jednoznačné, že žalobkyně uzavřela smlouvu se žalovanou jako zhotovitelem. Byla to proto žalovaná, komu dle § 2586 o. z. vznikla povinnost provést dílo a kdo také jako zhotovitel nese případné povinnosti z vadného plnění.

23. Žalovaná dílo provedla, k jeho předání a převzetí došlo 25. 5. 2020. Žalobkyně uhradila žalované dohodnutou cenu díla 73 700 Kč.

24. Dle § 2615 o. z. má dílo vadu, neodpovídá-li smlouvě. O právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě.

25. Dle § 2617 o. z., má-li dílo při předání vadu, zakládá to povinnosti zhotovitele z vadného plnění.

26. Na základě znaleckého posudku [titul] [příjmení] a rovněž e-mailové a SMS komunikace bylo uzavřeno, že brána již při předání díla trpěla vadami a že k jejich odstranění po jejich vytknutí reklamací z 6. 9. 2020 nedošlo.

27. Dle § 2106 odst. 1 o. z. má objednatel, je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, právo na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci; na odstranění vady opravou věci; na přiměřenou slevu z ceny díla nebo právo odstoupit od smlouvy. Dle odstavce 2 téhož ustanovení sdělí zhotoviteli, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po jejím oznámení. Provedenou volbu nemůže změnit bez souhlasu zhotovitele; to neplatí, žádal-li opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní-li zhotovitel vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li objednateli, že je neodstraní, může objednatel požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z ceny díla nebo může od smlouvy odstoupit.

28. Dle § 2107 o. z. má objednatel, je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, právo na odstranění vady nebo na přiměřenou slevu z ceny díla. Dokud objednatel neuplatní právo na slevu z ceny díla nebo neodstoupí od smlouvy, může zhotovitel dodat to, co chybí, nebo odstranit právní vadu. Jiné vady může odstranit podle své volby opravou věci nebo dodáním nové věci; volba nesmí objednateli způsobit nepřiměřené náklady. Neodstraní-li zhotovitel vadu věci včas nebo ji odmítne odstranit, může objednatel požadovat slevu z ceny, nebo může od smlouvy odstoupit. Provedenou volbu nemůže objednatel změnit bez souhlasu zhotovitele.

29. Při rozlišení podstatného a nepodstatného porušení smlouvy je nutno použít obecnou úpravu v § 2002 odst. 1 o. z., dle níž je podstatným takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

30. V případě uplatnění nároku na odstranění vady opravou věci je založeno právo odstoupit od smlouvy v § 2106 odst. 2 o. z. v případě neodstranění vady v přiměřené lhůtě a v § 2107 odst. 3 o. z. v případě neodstranění vady včas. Za včasné odstranění vady je přitom opět považováno její odstranění v přiměřené lhůtě.

31. Vzhledem k rozsahu a povaze vad soud považuje vadné plnění žalované za podstatné porušení smlouvy.

32. Žalobkyně uplatnila u žalované 2. 6. 2020 nárok z odpovědnosti z vad díla, neboť brána poté, co byla jako funkční předána, po dvou dnech přestala fungovat. Pro neodstranění vady žalobkyně od smlouvy odstoupením z 13. 7. 2020 odstoupila.

33. Vzhledem k neodstranění vad způsobujících nefunkčnost brány žalobkyni vznikl nárok na odstoupení od smlouvy, a to i v případě, že by vadné plnění nepředstavovalo podstatné porušení smlouvy, ale pouze porušení nepodstatné, neboť nedošlo k včasnému odstranění vady, když k jejímu odstranění nedošlo po dobu 40 dnů, což je rozhodně není lhůta nepřiměřeně krátká. Bylo proto založeno právo žalobkyně od smlouvy odstoupit dle § 2107 odst. 3 o. z.

34. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s žalovanou po odstoupení od smlouvy z 13. 7. 2020 opětovně jednaly o odstranění vad, lze uzavřít, že se souhlasem žalované došlo ke změně provedené volby představované odstoupením od smlouvy na nárok na odstranění vady opravou věci.

35. Ze skutkových závěrů je opět zjevné, že k odstranění vady ani poté nedošlo. Žalobkyně proto opětovně oprávněně uplatnila nárok z vadného plnění a od smlouvy platně odstoupila. Opět přitom platí, že odstoupení bylo oprávněné i v případě, že by vadné plnění představovalo pouze nepodstatné porušení smlouvy, neboť nedošlo k včasnému odstranění vad.

36. I pokud by lhůta k provedení opravy měla začít běžet až od reklamace z 6. 9. 2020, byla lhůta poskytnutá žalobkyní žalované k odstranění vad zcela dostatečnou a rozhodně přiměřenou. Pokud žalovaná v této lhůtě vady neodstranila a intenzivněji se o jejich odstranění začala zajímat až 5., resp. 6. 10. 2020, nelze uzavřít, že by žalobkyně neposkytnutím součinnosti k provedení opravy zabránila žalované v možnosti provést opravu věci v přiměřené lhůtě, v níž byla povinna ji provést. Pro počátek běhu lhůty k opravě je přitom nerozhodné, že za žalovanou [jméno] [příjmení] až 8. 9. 2020 žalobkyni psal, že tohoto dne přijal její reklamaci.

37. V odstoupeních a komunikaci účastníků zmiňovaná lhůta 30 dnů je zakotvena v § 19 odst. 3 zák. č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, dle kterého musí být reklamace včetně odstranění vady vyřízena nejpozději do 30 dnů od uplatnění reklamace, nedohodnou-li se prodávající se spotřebitelem na delší lhůtě. Marné uplynutí lhůty se považuje za podstatné porušení smlouvy.

38. Za situace, kdy soud uzavřel, že vadné plnění žalované představuje podstatné porušení smlouvy a navíc že žalovaná vady neodstranila v přiměřené lhůtě, vzniklo žalobkyni právo na odstoupení od smlouvy a od smlouvy oprávněně odstoupila bez ohledu na to, zda došlo i k uplynutí lhůty 30 dnů od uplatnění reklamace ve smyslu citovaného ustanovení zákona o ochraně spotřebitele. Podává se však, že k tomuto uplynutí došlo.

39. Bránu lze nepochybně odmontovat a odvézt, když i jednatel žalované v jednom z e-mailů psal, že bratr pro bránu přijede. Pak odstoupení žalobkyně od smlouvy nebránila ani skutečnost, že by nemohla bránu vrátit v převzatém stavu.

40. Podle § 2004 odst. 1 o. z. se odstoupením od smlouvy závazek zruší od počátku.

41. Dle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí mimo jiné ten, kdo získá majetkový prospěch plněním z právního důvodu, který odpadl. Podle § 2993 o. z., byl-li závazek zrušen, má strana, která plnila ze zrušeného závazku, právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno.

42. V důsledku odstoupení od smlouvy žalobkyní vznikly účastníkům nároky z bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 2 ve spojení s § 2993 o. z. Žalovaná nenamítla vzájemnost plnění, soud proto rozhodoval pouze o žalobkyní uplatněném nároku na zaplacení částky 73 700 Kč přestavující vrácení poskytnutého plnění. A s ohledem na závěry shora shledal tento nárok důvodným, neboť v důsledku oprávněného odstoupení žalobkyně od smlouvy jí vůči žalované vznikl nárok na vydání bezdůvodného obohacení v této výši.

43. Vzhledem k prodlení žalované s úhradou jejího peněžitého dluhu jí dle § 1970 o. z. vznikla povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Splatnost závazku k vydání bezdůvodného obohacení nastává bez zbytečného odkladu po vyzvání dlužníka věřitelem. Dle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Závazek z bezdůvodného obohacení je typicky nárokem, kdy není dohodnuto, kdy má dlužník dluh splnit. Žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení zaplaceného plnění v odstoupení od smlouvy z 12. 10. 2020 doručeného žalované 14. 10. 2020. Doručením odstoupení od smlouvy došlo k zániku smlouvy, žalobkyně tedy v důsledku odstoupení mohla vyzvat žalovanou k vrácení poskytnutého plnění. Odstoupení i výzvu k vrácení bezdůvodného obohacení vzniklého v důsledku odstoupení lze učinit v téže listině. Žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení úroku z prodlení až od 17. 12. 2020, když vznik nároku odvíjí od uplynutí lhůty k plnění poskytnuté žalované zástupkyní žalobkyně v předžalobní výzvě do 16. 12. 2020. Dne 17. 12. 2020 byla žalovaná v prodlení s vrácením poskytnutého plnění žalobkyni, žalobkyně proto uplatnila nárok na úrok z prodlení od 17. 12. 2020 z částky 73 700 Kč důvodně, přičemž ho uplatnila i v zákonné výši.

44. Nárok na zaplacení částky 12 760 Kč přestavující náklady vynaložené žalobkyní na vypracování znaleckého posudku nepředstavuje, jak je žalobkyně uplatnila, náklady spojené s uplatněním pohledávky, ale náklady vynaložené při uplatnění práva z vadného plnění.

45. Dle § 1924 o. z. tomu, kdo má právo podle § 1923 o. z., jež upravuje nároky z vadného plnění, náleží i náhrada nákladů účelně vynaložených při uplatnění tohoto práva.

46. S ohledem na odmítavý postoj žalované a potřebu žalobkyně v rámci soudního řízení prokázat existenci vad představují náklady vynaložené na znalecký posudek za náklady vynucené a účelně vynaložené, a tedy i uplatnitelné v režimu § 1924 o. z. Žalobkyně tedy má vůči žalovanému rovněž nárok na zaplacení částky 12 760 Kč.

47. Nad rámec výše uvedeného lze konstatovat, že i pokud by žalovaná vystavila jakýsi tvrzený opravný doklad, jehož vystavení však nebylo prokázáno, a že by snad i předala převzaté platby [jméno] [příjmení], nezakládalo by to zánik jejího závazku vůči žalobkyni vzniklý odstoupením od smlouvy v důsledku uplatněného práva z odpovědnosti za vady díla.

48. Vzhledem k výše uvedenému soud uzavřel, že žaloba je důvodná, když žalobkyně má vůči žalované neuhrazenou pohledávku ve výši 86 460 Kč spolu s uplatněným úrokem z prodlení, a žalobě proto v plném rozsahu vyhověl.

49. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a ve věci zcela úspěšné žalobkyni bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení vůči ve věci neúspěšné žalované. Náhrada je tvořena náhradou za zaplacený soudní poplatek ve výši 3 459 Kč, odměnou za 4 úkony právní služby po 4 580 Kč dle § 7 ve spojení s § 8 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzvy, účast při jednání soudu) a náhradou hotových výdajů za 4 úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 advokátního tarifu. V souvislosti s účastí zástupkyně žalobkyně při soudním jednání je náhrada dále tvořena náhradou za promeškaný čas za 8 půlhodin po 100 Kč a cestovným ve výši 2 036,60 Kč (jízda osobním automobilem [registrační značka] z [obec] do [obec] a zpět, celkem 308 km, kombinovaná spotřeba 5,3l motorové nafty/100 km). Náhrada nákladů řízení, vyjma náhrady za zaplacený soudní poplatek, byla navýšena o DPH, neboť zástupkyně žalobkyně je plátce DPH. Celkem tedy byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 30 510,50 Kč.