19 Co 513/2025

Plný text

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jana Jursíka a soudkyní JUDr. Ivety Jiříkové a Mgr. Ing. Martiny Lacinové ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného , sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B pro 150 000 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne 17.12.2024, č. j. 7 C 276/2022-255

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 9 135,50 Kč k rukám právního zástupce žalobce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Okresní soud napadeným rozsudkem uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 150 000 Kč s příslušenstvím (výrok I.), o náhradě nákladů mezi účastníky rozhodl tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci 169 709,66 Kč (výrok II.), o nákladech placených státem rozhodl tak, že je hradí žalovaný k rukám Okresního soudu ve výši 33 434 Kč (výrok III.). Žalobce svůj nárok odůvodnil tím, že mezi účastníky byla dne 15.12.2017 uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem byla oprava barokní fasády domu žalobce za sjednanou cenu 355 030 Kč s datem dokončení 15.6.2018. Žalovaný zaplatil žalobci první zálohu na cenu za dílo ve výši 150 000 Kč. Žalovaný však dílo řádně nedokončil, jím provedené dílo má řadu vad. Žalovaný předně neodstranil všechny nevyhovující podklady, původní vrstvy omítek vykazují nevyhovující přídržnost, v důsledku toho nová fasáda na mnoha místech vydává dutý zvuk, struktura nových omítek není sjednocená s povrchem původním. Dílo má řadu dalších vad (nejednotná barevnost, problematické napojení na klempířské prvky atd.). Žalovaným vytýkané vady neodstranil ani v dodatečně stanovené lhůtě, proto žalobce od smlouvy o dílo dopisem ze dne 29.5.2019 odstoupil. Podle závěru znalců musí být žalovaným provedená nesoudržná omítka zcela odstraněna a provedena zcela nově. Tedy dílo provedené žalovaným není pro žalobce nijak využitelné. Žalovaná částka představuje nárok žalobce na vrácení zaplacené zálohy ze smlouvy, která zanikla odstoupením. Žalobce nemá povinnost k úhradě bezdůvodného obohacení, neboť dílo provedené žalovaný pro něj neznamená žádné obohacení. Žalovaný se bránil tím, že dílo provedl řádně a včas, neuznává důvodnost odstoupení od smlouvy. Žalovaný poukazoval na specifika objektu jako památkově chráněného. Tvrzené vady nejsou vadami, ale jsou dány nutností dodržet limity dané povahou památkově chráněného objektu i závazným stanoviskem památkového ústavu. Podle jeho názoru soudní znalci, kteří vypracovali znalecké posudky provedené v tomto řízení jako důkaz, nemají potřebnou odbornost týkající se památkového zákona. Podle názoru žalovaného dosud nedošlo k předání díla, žalobci proto nevznikly nároky z vad, a proto nemůže pro tvrzené vady odstoupit platně od smlouvy o dílo. Žalovaný tvrdil existenci své pohledávky za žalobcem ve výši 150 000 Kč, kterou započítává na částku uplatňovanou žalobcem v tomto řízení.

2. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že národní památkový ústav formuloval konzultační vyjádření k provedenému dílu, shledal nedostatky ohledně nesjednocené barevnosti z důvodu skvrnitosti, a ne zcela důsledně provedeného barevného nátěru, dále nebylo dosaženo obdobných vlastností omítek původních a doplňovaných, uzavírá, že výsledná podoba fasády vyžaduje korektivní zásah. Následně vysvětlil své stanovisko tak, že nemůže posuzovat kvalitu provedených prací, pouze výsledný vizuální stav a nepřísluší mu předepisovat přesný technologický postup. Žalobce v průběhu řízení předložil jím zadaný znalecký posudek znalce , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 9.7.2019, tato listina byla provedena jako znalecký posudek, neboť byla dodatečně předložena doložka k tomuto posudku ve smyslu § 127a o.s.ř. Znalec podrobně zkoumal provedené dílo žalovaným, provedl větší množství sond do omítky a konstatoval, že nebyl dodržen základní požadavek příslušné normy, kterým je provedení odstranění všech nevyhovujících podkladů před prováděním nových vrstev omítky. Na ploše fasády bylo ponecháno mnoho míst, ze kterých měl být odstraněn nevyhovující podklad, dále nebyl splněn požadovaný rozsah a kvalita prací. Nově provedená vrstva omítek tvarově nenavazuje na původní profilaci, povrch původních omítek a povrch nových omítek vykazuje mnoho nedostatků ve struktuře. Nově provedené nátěry fasády vykazují značnou barevnou skvrnitost z důvodu nedodržení pokynů výrobce. Tento znalec je znalcem z odvětví stavby obytné, zemědělské, průmyslové a inženýrské. Soud dále sám zadal provedení dalšího znaleckého posudku znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, , který je znalcem z oboru ekonomika, nemovitosti, ceny a odhady nemovitostí a nemovitostí památkového charakteru a dále v oboru stavebnictví – stavební odvětví různá. K námitkám žalovaného znalec jednoznačně potvrdil, že zadání posudku odpovídá jeho odbornosti. Znalec jednoznačně uzavřel, že oprava fasády je nevyhovující. Byly zjištěny vady spočívající v nedostatečném obsahu pojiva, nesoudržnosti omítky, strukturální i barevná nesourodost povrchu fasády. Znalec dále provedl vyčíslení nákladů na odstranění vad v cenové úrovni k datu odstoupení od smlouvy, když náklady na odstranění vad představují 515 776 Kč. Protože náklady na odstranění vad převyšují hodnotu provedeného díla, lze uzavřít, že hodnota provedeného díla je nulová. Znalec si přibral konzultanta, a to experta v oboru rozpočtování cen stavebních prací. Soudní znalec při osobním výslechu rozvedl své závěry, uzavřel, že žalovaný provedl neodborně dílo, žalovaný měl použít podle pokynu památkářů vápenné omítky, použil však omítky cementové. Znalec zkoumal fasádu, provedl sondy po celé ploše fasády a zjistil značnou nesourodost původních a nových omítek. Žalovaným použitá technologie je nevhodná, protože použil omítku vápenocementovou či převážně cementovou namísto pouze vápenné, kterou určil výkonný orgán státní památkové péče. K obraně žalovaného, že postupoval zcela v souladu se zadáním orgánu státní památkové péče uvedl, že obrana není důvodná, orgán památkové péče určil, že omítky mají být odstraněny v nezbytně nutném rozsahu, což žalovaný nedodržel. Tento pokyn znamená, že pokud bude nezbytný rozsah znamenat stoprocentní odstranění fasády, pak mělo být takto postupováno. Fasáda soklu opadává z důvodu nasávání vlhkosti po použití cementových omítek, nikoliv předepsaných vápenných. Znalec odhadl, že bude nutné odstranění zhruba 80 % plochy omítky. Okresní soud učinil skutkový závěr, že strany uzavřely smlouvu o dílo, kterou se žalovaný zavázal provést zednické štukatérské práce fasády za dohodnutou cenu 355 030 Kč s datem ukončení 15.6.2018. Obě strany se pokusily o protokolární předání a převzetí díla, avšak neúspěšně. Žalobce v průběhu provádění díla zaplatil zálohu ve výši 150 000 Kč, žalovaný fakturoval doplatek ceny za dílo, který žalobce neuhradil. Soud akceptoval závěry znalců, že dílo bylo žalovaným provedeno vadně, vady spočívají v nedostatečném obsahu pojiva, nesoudržnosti omítky se zdivem, strukturální a barevná nesourodost povrchu fasády i nedodržení předepsané technologie, tedy použití vápenných omítek. Náklady na odstranění vad značně převyšují dohodnutou cenu díla. Cena žalovaným provedeného díla je tedy nulová. Protože žalovaným provedené dílo je vadné, postupoval žalobce oprávněně, když takové dílo odmítl převzít, neboť vady díla jsou závažné a znemožňují řádné užívání díla. Současně se jedná o podstatné porušení smlouvy o dílo. Žalobce poskytl žalovanému dodatečnou lhůtu k odstranění vad, žalovaný však tak neučinil, proto žalobce důvodně od smlouvy odstoupil. Tím došlo ke zrušení smlouvy a odpadnutí právního titulu k úhradě zálohy, žalovaný je tedy povinen žalobci vrátit zaplacenou zálohu ve výši žalované částky. Žalobce nemá povinnost vydat bezdůvodné obohacení žalovanému, neboť se nijak neobohatil, když hodnota provedeného díla je nulová.

3. Proti tomuto rozsudku podal odvolání a žalovaný, napadá rozsudek v plném rozsahu a navrhuje, aby odvolací soud změnil napadený rozsudek tak, že žalobu v plném rozsahu zamítne. Jako odvolací důvody uvádí, že napadený rozsudek byl vydán „nejen v rozporu se skutkovým zjištěním, ale v rozporu s právním hodnocením věci a příslušnou judikaturou“, uplatňuje tedy důvody ve smyslu § 205 odst. 2 písm. e) a g) o.s.ř. Žalovaný ve svém odvolání opakuje či rozvíjí námitky uplatněné již v průběhu řízení. Namítá, že soudem ustanovený znalec , tituly před jménem, , jméno FO, zkoumal fasádu až po pěti letech od jejího provedení, zkoumal tedy „jiné provedení fasády“, než jaké bylo v roce 2019. Poukazoval dále na to, že památkový ústav údajně neměl připomínky proti provedení díla žalovaným. Žalovaný se domnívá, že posudek znalce , tituly před jménem, , jméno FO, není pro řízení použitelný proto, že při odstoupení od smlouvy se hradí cena obvyklá a ta nebyla znalcem ve znaleckém posudku stanovena. Žalovaný dále polemizuje s údajným závěrem okresního soudu o tom, že došlo k předání a převzetí díla postupem podle § 2610 o.z., ale toto „tvrzení“ okresního soudu je podle žalovaného „iracionální“. Poukazuje na to, že nedošlo k úhradě ceny za dílo. Dále poukazuje na to, že žalobce odstoupil od smlouvy pro neodstranění vad díla, poukazuje však na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 998/2005, podle nějž nelze odstoupit od smlouvy pro vady díla, jestliže dílo nebylo předáno. Žalovaný uvádí, že sám chtěl dílo předat za účasti pracovníků památkové péče, to ale žalobce odmítl. K předání díla tedy nedošlo. Žalobce si mohl předání vynutit žalobou, ale neučinil tak. Žalovaný neuznává důvodnost odstoupení od smlouvy a tvrdí, že má pohledávku za žalobcem ve výši 150 000 Kč jako nezaplacenou druhou zálohu sjednanou ve smlouvě a tu si započítává žalovanou částku. Za použitelný nepovažuje ani znalecký posudek znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , neboť tento není znalcem „v oboru památkového zákona“. Také dodatečně předložená doložka tohoto posudku podle § 127a o.s.ř. je podle jeho názoru „účelová“. Ani tento znalec nestanovil obvyklou cenu provedených prací žalovaným. Podle názoru žalovaného stanovená nulová cena jím provedeného díla je „nereálná“. Poté žalovaný polemizuje s odbornými závěry znalců ohledně možnosti aplikace technické normy týkající se soudržnosti podkladu nových omítek. Žalovaný opakuje, že použil technologii odsouhlasenou památkáři a použil materiál, který se přibližuje historickým omítkám. Dále polemizuje s odborným závěrem znalce, který uzavřel, že se jedná o nesoudržnou omítku, žalovaný omítku nazývá „samonosnou“ omítkou. Znalci se také nezabývali chybějící hydroizolací objektu.

4. K odvolání žalovaného se vyjádřil žalobce a poukazuje na promlčení práva žalovaného namítat neplatnost odstoupení od smlouvy o dílo. Z dřívějších vyjádření žalovaného navíc podle žalobce vyplývá, že žalovaný uznal platnost odstoupení. Poté se žalobce vyjadřuje k dílčím námitkám žalovaného, se kterými nesouhlasí, rozsudek soudu prvního stupně považuje za věcně správný a navrhuje jeho potvrzení.

5. Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací shledal, že odvolání žalovaného má náležitosti podle § 205 odst. 1 o.s.ř. Po zjištění, že odvolání žalovaného bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou a je přípustné, přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně v plném rozsahu podle § 212 a § 212a odst. 1 o.s.ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.

6. Podle § 2604 o.z. dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

7. Podle § 2605 odst. 1 o.z. dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad.

8. Podle § 2628 o.z. objednatel nemá právo odmítnout převzetí stavby pro ojedinělé drobné vady, které samy o sobě ani ve spojení s jinými nebrání užívání stavby funkčně nebo esteticky, ani její užívání podstatným způsobem neomezují.

9. Podle § 2002 odst. 1 o.z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

10. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila, plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby ji druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnou vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

11. Podle § 2999 odst. 1 věta první o.z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny.

12. Odvolací soud neshledal žádné vady řízení před soudem prvního stupně, skutkový stav věci byl zjištěn dostatečně, hodnocení důkazů okresním soudem je logické a přesvědčivé, v zásadě správné je právní hodnocení věci, byť je ne zcela jasné a podrobné.

13. Zásadní otázkou, kterou bylo třeba v řízení vyřešit, je, zda žalovaný provedl řádně a včas sjednané dílo a dále, zda odstoupení od smlouvy ze strany žalobce bylo důvodné. Jedná se o předběžné otázky, které musejí být vyřešeny pro závěr, zda platným odstoupením od smlouvy zanikl právní titul platby (úhrada zálohy), jejíhož vrácení se žalobce v řízení domáhá. Otázka řádného provedení díla spočívajícího ve stavebních pracích, zpravidla bývá zejména otázkou odbornou. Řešení odborných otázek se v soudním řízení provádí zpravidla pomocí znaleckých posudků, eventuálně odborných vyjádření. Tímto způsobem postupoval i soud prvního stupně, když měl k dispozici znalecký posudek zadaný žalobcem, který zkoumal dílo krátce po jeho dokončení, a dále zadal nový znalecký posudek znalce, jehož odbornost se týká také aspektu památkové péče. Oba znalci došli ke shodnému závěru, že dílo bylo žalovaným provedeno zásadně vadně, a to jednak z důvodu nekvalitního provedení díla a jednak z důvodu použití nesprávné technologie. Soudem ustanovený znalec , tituly před jménem, , jméno FO, řešil širší rozsah úkolů a jeho závěry jsou širší než závěry znalce , jméno FO, , který zkoumal pouze stav samotného díla, neměl k dispozici soudní spis obsahující další listiny, z nichž vyšlo najevo, že žalovaný nedodržel památkáři předepsaný technologický postup, tedy použití vápenných omítek. Závěry obou znalců jsou shodné a plně ve vzájemném souladu. Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně považuje závěry znalců za jasné a přesvědčivé, které jsou řádně vysvětleny a odůvodněny. Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, se podrobně zabýval obranou žalovaného, kterou jednoznačně vyvrátil. Žalovaný se bránil tím, že nemohl dílo provést jinak, protože byl limitován závaznými pokyny úřadu památkové péče, že tyto dodržel a výsledek nemohl být jiný. Znalec zjistil, že žalovaný nedodržel pokyny památkářů, když nepoužil jimi předepsanou technologii vápenné omítky, což podle závěrů znalce podstatným způsobem přispělo k vadnosti provedeného díla. Pokyn památkářů zněl, že nemá být automaticky odstraněna celá původní omítka, ale pouze ta část, která je nezbytná. Ani tento pokyn žalovaný řádně nedodržel, když provedl odstranění původních omítek v menším rozsahu, než bylo potřeba, tím způsobil nesoudržnost nové omítky, která řádně nepřilnula k původnímu podkladu.

14. Účastník řízení, byť se sám považuje za odborníka v určitém oboru, nemůže účinně polemizovat s odbornými závěry soudního znalce, tedy argumentovat tak, že tvrdí a prosazuje odlišné a konkurenční odborné závěry, jak činí žalovaný v tomto řízení. Polemizovat s odbornými závěry znalce vyjádřenými ve znaleckém posudku lze úspěšně tak, že je poukázáno na jejich nejasnost, nedostatek odůvodnění či nejasnost argumentace znalce, poukaz na skutečnost, že znalec se nevypořádal se všemi rozhodnými skutečnostmi apod. I takové námitky žalovaný vznášel, nicméně znalec se všemi podstatnými námitkami vypořádal a vyvrátil je.

15. Odvolací soud tedy uzavírá, že se plně ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, který akceptoval závěry znalců, že sjednané dílo nebylo žalovaným provedeno řádně, a to z důvodu jednak nekvalitního provedení i nedodržení předepsané technologie, vady jsou natolik vážné, že dílo je pro žalobce neupotřebitelné (zhruba 80 % nových omítek musí být odstraněno a musí být provedeny nově), tedy dílo má nulovou hodnotu. S ohledem na konkrétní závěr znalce, který stanovil cenu nutných oprav v cenové úrovni ke dni odstoupení od smlouvy v částce převyšující 550 000 Kč, když sjednaná cena za dílo představovala cca 350 000 Kč, přiléhavější je konstatování, že cena provedeného díla žalovaným je záporná, tedy nejenže pro žalobce neznamená jakékoliv obohacení, neboť je zcela nepoužitelné, naopak vadnost díla ponese pro žalobce další nutné náklady k odstranění vad, které převýší částku, kterou ušetřil tím, že nehradí žalovanému sjednanou cenu za dílo.

16. Další podstatná otázka, zejména pro následné právní hodnocení je, zda došlo či nedošlo k předání a převzetí díla. Okresní soud se v odůvodnění svého rozsudku k této otázce jasně a výslovně nevyjadřuje, vyjadřuje se k ní pouze v náznacích. Ze zjištěného skutkového stavu, ze kterého odvolací soud v plném rozsahu vychází, vyplynulo, že žalobce odmítal dílo převzít s odkazem na vadnost provedeného díla, byl ochoten dílo převzít pouze za podmínek, že k předání dojde protokolárně a v protokolu budou uvedeny a odsouhlaseny všechny jím shledávané vady. Žalovaný však na toto nepřistoupil. Z výše uvedeného závěru vyplývá, že žalovaný provedl sjednané dílo vadně, a to s tak vážnými závadami, že je dílo pro žalobce zcela neupotřebitelné, žalobce tedy postupoval v souladu s § 2628 o.z. a důvodně odmítl dílo převzít. Je tedy zjevné, že k předání díla nedošlo.

17. I podle současné právní úpravy platí, a platilo ať i podle předchozí úpravy občanského zákoníku, že do okamžiku, než dojde k předání díla, má zhotovitel povinnost provést dílo řádně a včas. Teprve předáním díla se tato povinnost transformuje v případnou odpovědnost za vady. Jinými slovy nároky objednatele vyplývající z vad díla lze uplatňovat až poté, co dílo bylo předáno. V této souvislosti žalovaný odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 32 Odo 998/2005, kde Nejvyšší soud dovodil, že pokud nedojde k předání díla, nemůže objednatel vůči zhotoviteli uplatňovat práva z odpovědnosti za vady a od smlouvy o dílo v takovém případě nemůže odstoupit z důvodu nároku z vad. Nicméně žalovaný přehlédl, že Nejvyšší soud v tomto rozhodnutí také dodává, že objednatel z důvodu vadnosti plnění může odstoupit od smlouvy i z jiných důvodů. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaný sjednané dílo neprovedl řádně ani včas, nesplnil tak základní povinnost, ke které se zavázal ve smlouvě o dílo. Porušení této povinnosti ze strany zhotovitele, pokud je takové porušení ve smyslu § 2002 odst. 1 o.z. podstatným porušením smlouvy, může být důvodem k odstoupení od smlouvy o dílo právě podle uvedeného ustanovení. Jestliže žalovaným provedené dílo má takové zásadní vady, že je zcela neupotřebitelné pro objednatele, jeho hodnota je záporná, neboť většina provedených omítek musí být odstraněna a dílo musí být z větší části provedeno znovu a řádně, když cena prací vedoucí k řádnému výsledku převyšuje cenu sjednaného díla, pak lze bez nejmenší pochybnosti uzavřít, že je splněna podmínka § 2002 odst. 1 o.z., že žalobce by zjevně smlouvu neuzavřel, pokud by věděl, že na základě ní žalovaný zhotoví dílo tak vadné, že bude pro žalobce nepoužitelné a náklady na odstranění závad převýší cenu samotného díla. Lze tedy uzavřít, že přestože nedošlo k předání díla a žalobci nevznikly nároky z vad díla, žalovaný porušil podstatným způsobem uzavřenou smlouvu o dílo, a proto žalobce od smlouvy o dílo odstoupil důvodně. V této souvislosti nutno dodat, že nelze ztotožňovat použití výrazu vada při právním jednání žalobce odstupujícím od smlouvy o dílo s vymezením nároku z vad díla, když termín vada je nikoliv výhradně právním termínem, ale obecně užívaným termínem v běžném jazyce. Proto není rozhodující, že žalobce při odstoupení od smlouvy použil termín neodstranění vad, podstatné je, že žalobce jako zhotovitel při odstoupení od smlouvy poukazoval na vadnost poskytnutého plnění ze strany zhotovitele a vadnost díla objektivně existovala a lze ji jednoznačně kvalifikovat jako podstatné porušení smlouvy.

18. Jestliže žalobce odstoupil platně od smlouvy o dílo, tato smlouva zaniká od samého počátku a zaniká i právní důvod, proč žalobce vyplatil žalovanému první zálohou platbu ve výši 150 000 Kč, zaniká také právní důvod, pro který žalovaný držel tuto částku. Z důvodu zániku smlouvy odstoupením vzniká povinnost obou stran vydat bezdůvodné obohacení, ke kterému došlo v důsledku zrušení smlouvy. Bezdůvodné obohacení na straně žalovaného představuje právě zaplacenou zálohu ve výši 150 000 Kč a žalovaný je povinen toto bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2993 o.z. žalobci vydat. Žalobcem uplatněný nárok v tomto řízení je tedy po právu. Pokud by žalobci odstoupení od smlouvy vzniklo bezdůvodné obohacení spočívající v tom, že na základě zrušené smlouvy obdržel plnění, které pro něj má význam a je pro něj použitelné, pak by u něj došlo ke vzniku bezdůvodného obohacení, které měl ve smyslu citovaného ustanovení ve spojení s § 2999 odst. 1 o.z. vydat žalovanému. Ze závěru znalce však vyplývá, že žalobci nevzniklo žádné bezdůvodné obohacení, neboť plnění žalovaného je pro žalobce nejen nevyužitelné, ale v jeho důsledku musí žalobce vynaložit více finančních prostředků, než které ušetřil tím, žalovanému nebude hradit cenu za dílo. Žalobci tedy nevzniklo žádné bezdůvodné obohacení na úkor žalovaného v souvislosti s odstoupením od předmětné smlouvy o dílo. Ke stejným závěrům dospěl i soud prvního stupně, odvolací soud právní hodnocení pouze upřesňuje a rozvádí.

19. Odvolací soud neshledal důvodnou žádnou z námitek uplatněných žalovaným v podaném odvolání. Část námitek je vyvrácena již výše uvedeným výkladem. Pokud jde o námitky žalovaného ve vztahu ke znalcům a znaleckým posudkům, tento zejména namítal, že žádný se znalců není znalcem „v oboru památkového zákona“. Předmětem tohoto řízení není zkoumání oboru památkového zákona, ale způsobu provedení stavebních prací, kterých se týká předmětná smlouva o dílo. Oba znalci jsou znalci v oboru stavebnictví, a proto jsou příslušní pro řešení otázky vadnosti provedeného díla jako díla stavebního. „Památkový“ aspekt provedeného díla zohlednil dostatečně okresní soud tím, že ustanovil znalcem znalce z oboru stavebnictví, který má i specializaci ohledně (oceňování) památkových objektů. Podstatné je, že tento znalec se jednoznačně vyjádřil, že zadané úkoly jsou v jeho odbornosti.

20. V občanském soudním řízení platí zásada volného hodnocení důkazů, což mimo jiné znamená, že je rozhodující obsah důkazního prostředku, tedy jeho přesvědčivost, nikoliv formální stránka, zda určitá listina je v řízení předmětem dokazování jako znalecký posudek, či pouze odborné vyjádření. Proto otázka, že ke znaleckému posudku , tituly před jménem, , jméno FO, byla doložená řádná doložka ve smyslu § 127a o.s.ř., až v průběhu řízení, není rozhodující. Podstatné je, co znalec ve znaleckém posudku uvedl, jak argumentoval, tedy přesvědčivost jeho závěrů, nikoliv to, zda z formálního hlediska se jedná o důkaz znaleckým posudkem či pouze odborným vyjádřením.

21. Žalovaný dále opakovaně poukazoval na to, že znalec , tituly před jménem, , jméno FO, zkoumal fasádu až v době po pěti letech od ukončení činnosti žalovaného. Stav díla poměrně krátce po ukončení činnosti žalovaného, zkoumal znalec , jméno FO, a podrobně je popsal ve svém posudku, druhý znalec dospěl ke stejným závěrům, ohledně skutkového nálezu znalců neexistuje žádný podstatný rozdíl, proto uvedený časový odstup není ve věci podstatný. Zjištěné příčiny vadnosti díla spočívající v nesprávném provedení, zejména neodstranění všech nesoudržných původních omítek, a ve zvolení cementové či cementovápenné omítky namísto předepsané vápenné omítky, nijak nesouvisí s časovým aspektem a na jejich existenci nemá plynutí času žádný vliv.

22. Také není pravdivá námitka žalovaného, že znalec , tituly před jménem, , jméno FO, nestanoví obvyklou cenu prací provedených žalovaným, opak je pravdou. Znalec se touto otázkou na zadání soudu výslovně zabýval a stanovil ji jako nulovou (viz argumentace výše). Také není pravda, že by se znalec , tituly před jménem, , jméno FO, nezabýval chybějící hydroizolací budovy, toto neshledal jako podstatnou okolnost, zvlhnutí soklu budovy vysvětlil jednoznačně nesprávně použitou technologií.

23. Nepravdivou námitkou je i tvrzení žalovaného, že památkový ústav údajně neměl připomínky k provedení díla, opak je pravdou. Z písemného vyjádření tohoto subjektu jednoznačně vyplývají výhrady k výsledné podobě fasády (viz bod 18. odůvodnění rozsudku okresního soudu), podstatné je však to, že tento ústav vysvětlil, že mu nepřísluší posuzovat kvalitu provedených prací, nýbrž pouze výsledek z hlediska vzhledu.

24. Za zcela absurdní nutno označit argumentaci žalovaného, že tento má za žalobcem pohledávku ve výši 150 000 Kč z titulu neuhrazené druhé zálohy, kterou si započítává vůči žalované částce. Právní titul uplatněného nároku žalobcem vyplývá ze zániku smlouvy o dílo odstoupením, tedy odpadnutím právního důvodu existence zálohy, v takovém případě přirozeně neexistuje ani pohledávka žalovaného na úhradu v pořadí druhé zálohy ze smlouvy, která zanikla odstoupením. Jak bylo ve výše dovozeno, žalovaný nemá vůči žalobci žádnou pohledávku ani z titulu vydání bezdůvodného obohacení v důsledku zániku smlouvy odstoupením.

25. Odvolací soud uzavírá, že shledal napadený rozsudek věcně správným, a proto jej podle § 219 o.s.ř. potvrdil.

26. O nákladech odvolacího řízení soud rozhodoval podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř., a to podle kritéria úspěchu v odvolacím řízení. Žalovaný nebyl se svým odvoláním úspěšný ani zčásti, proto žalobci náleží právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Soud přiznal žalobci náhradu nákladů ve výši 9 135,50 Kč, částka se skládá z náhrady za právní zastoupení za jeden úkon právní služby (písemné vyjádření k podanému odvolání) ve výši 7 100 Kč, jedna paušální náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 450 Kč a 21 % DPH.