19 Co 791/2025

Plný text

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivety Jiříkové a soudců Mgr. Ing. Martiny Lacinové a Mgr. Jana Jursíka ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně A ., IČO IČO žalobkyně A sídlem Adresa žalobkyně A zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované A ., IČO IČO žalované A sídlem Adresa žalované A o zaplacení částky 30 130,42 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 11. 3. 2025, č. j. 21 C 28/2024-124,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech odvolacího řízení částku 6 751,80 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám , Jméno advokáta, , advokáta v , místní název, .

1. Napadeným rozsudkem uložil soud prvního stupně žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 30 130,42 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně jdoucím z částky 37 953,96 Kč od 20. 4. 2023 do 28. 4. 2023, z částky 30 680 Kč od 29.4.2023 do 12. 6. 2023, z částky 23 010 Kč od 13. 6. 2023 do zaplacení a z částky 7 120,42 Kč od 26. 10. 2023 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok v odstavci I.). Žalované dále uložil povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 20 082 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (výrok v odstavci II.). Žalobkyně se zaplacení shora uvedené částky domáhala s odůvodněním, že účastnice spolu uzavřely dne 18. 11. 2021 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, přičemž za elektřinu dodanou v období od 17. 3. 2022 do 30. 9. 2023 v odběrném místě , adresa, , a za zajištění souvisejících služeb žalovaná sjednanou cenu nezaplatila. Soud prvního stupně zjistil, že účastnice uzavřely dne 18. 11. 2021 smlouvu, na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalované dodávat elektřinu do odběrného místa na adrese , adresa, , a zajistit související služby a žalovaná se zavázala zaplatit sjednanou cenu. Za elektřinu dodanou a služby zajištěné v období od 17. 3. 2022 do 30. 9. 2023 žalovaná sjednanou cenu, která byla splatná dne 19. 4. 2023, nezaplatila (faktura z 5. 4. 2023 č. 4107173240 včetně příloh). Dne 28. 4. 2023 zaplatila žalovaná částku 7 273,96 Kč a dne 12. 6. 2023 částku 7 670 Kč, nezaplatila dále fakturu z 11. 10. 2023 č. 4108196996 ani přes výzvu ze dne 11. 12. 2023. S odkazem na ust. § 50 odst. 2 zák. č. 458/2000 Sb. soud žalobě vyhověl, a to i pokud jde o úroky z prodlení (§ 1958 odst. 1 a § 1970 o. z. a § 2 nařízení č. 351/2013 Sb.) ve výši 15 %. Podle ust. § 3 nařízení č. 351/2013 Sb. byly přiznány i náklady spojené s uplatněním pohledávkám ve výši 1200 Kč. Námitka žalované, že jí nebyly doručeny faktury, nebyla shledána důvodnou, žalobkyně prokázala, že žalované obě faktury odeslala na e-mailovou adresu uvedenou ve smlouvě, o doručení faktury z 5. 4. 2023 svědčí žádost žalované o úhradu dlužné částky ve splátkách a dále to, že žalovaná žalobkyni ve dnech 28. 4. a 12. 6. 2023 uhradila celkem částku 14 943,96 Kč. Stejně tak žalobkyně prokázala, že žalované byla do datové schránky doručena i předžalobní výzva. Namítala-li žalovaná, že žalobkyně neprokázala množství dodané elektřiny, takovou obranu neshledal soud relevantní, neboť žalovaná netvrdila, že by žalobkyni vyúčtovanou spotřebu reklamovala ve smyslu bodu 4.9 obchodních podmínek z 3. 11. 2015. Stav elektroměrů odpovídající fakturám žalobkyně potvrdil též distributor elektrické energie. Soud prvního stupně dne 25. 2. 2025 jednal v nepřítomnosti žalované, neboť její omluva a žádost o odročení nebyla řádná. Žádost odůvodnila náhlou zdravotní indispozicí, tento důvod ani dodatečně neosvědčila. Soud nepřehlédl, že žalovaná se ze stejného důvodu neúčastnila jednání ani dne 30. 7. 2024. Omluvila se z jednání ve dnech 14. 11. 2024 a 11. 3. 2025.

2. Proti tomuto rozsudku se žalovaná odvolala s odůvodněním, že má za to, že soud nijak nerozptýlil pochybnosti o žalobním tvrzení. Žalobce neprokázal, že by žalovanému dodal elektřinu o tvrzeném objemu, který dostatečně a relevantně nedokládá. Svá tvrzení opřel toliko o jím vytvořené doklady – faktury, které postrádají jakoukoliv objektivní vypovídací hodnotu. Soud se rovněž nevypořádal s veškerými námitkami žalovaného, kdy zejména dotaz na společnost , právnická osoba, ., týkající se stavu elektroměrů nepovažovala za vhodný, neboť tato společnost je zcela ovládána společností tvořící s žalobcem koncern a je tak s žalobcem přímo provázána.

3. Žalobkyně navrhovala, aby rozsudek soudu prvního stupně byl potvrzen. Namítá-li žalovaná, že nebyla prokázána tvrzená spotřeba elektřiny v předmětném odběrném místě, soud prvního stupně za tímto účelem provedl důkaz dotazem na příslušného provozovatele distribuční soustavy, který stavy elektroměrů ve vyúčtování potvrdil. Soud se s námitkou žalované vypořádal i v tom smyslu, že žalovaná v řízení před soudem prvního stupně netvrdila ani neprokázala reklamaci vyúčtované spotřeby ve smyslu čl. 4.9 obchodních podmínek. Námitka o provázanosti společnosti , právnická osoba, . s žalobkyní není relevantní, neboť již od roku 2008 se jedná o oddělené subjekty právě z důvodu, které předpokládá energetický zákon tak, aby byly dodrženy mechanismy při zajištění transparentnosti v rámci provádění měření množství elektřiny v distribuční soustavě. Jediným k tomu oprávněným subjektem je společnost , právnická osoba, . na základě udělené licence. Navrhuje, aby rozsudek soudu prvního stupně byl potvrzen.

4. Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací shledal, že odvolání žalované má náležitosti uvedené v ust. § 205 odst. 1 o. s. ř. Jako odvolací důvod je uveden důvod podle ust. § 205 odst. 2 písm. d) o. s. ř. Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou a je přípustné podle ust. § 201 o. s. ř. v návaznosti na ust. § 202 o. s. ř., přezkoumal odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně podle ust. § 212, § 212a o. s. ř., shora uvedený odvolací důvod neshledal a neshledal ani existenci jiných odvolacích důvodů.

5. Odvolací soud po přezkoumání věci dospěl k závěru, že rozsudek soudu prvního stupně je správný jak po stránce skutkové, tak po stránce právní. Soud prvního stupně učinil správné zjištění o tom, že účastnice uzavřely dne 18. 11. 2021 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě žalobkyně dodala žalované elektřinu a zajistila související služby v elektroenergetice. Za období od 17. 3. 2022 do 30. 9. 2023 žalovaná nezaplatila celou sjednanou cenu vyúčtovanou fakturou ze dne 5. 4. 2023, kdy nedoplatek ve výši 37 953,96 Kč byl splatný dne 19. 4. 2023 a nezaplatila ani částku 7 120,42 Kč vyúčtovanou mimořádnou fakturou za elektřinu dne 11. 10. 2023, který byl splatný dne 25. 10. 2023. Za situace, kdy žalovaná zaplatila dne 28. 4. 2023 pouze částku 7 273,96 Kč a dne 12. 6. 2023 částku 7 670 Kč, je žaloba na zaplacení částky 30 130,42 Kč s příslušenstvím a na zaplacení částky 1 200 Kč představující náklady spojené s uplatněním pohledávky důvodná. Soud prvního stupně se řádně vypořádal i s veškerými námitkami žalované týkajícími se neprokázání množství dodané elektřiny a odvolací soud považuje i v této části rozsudek soudu prvního stupně za správný. Soud prvního stupně zdůraznil, že žalovaná vyúčtovanou spotřebu elektřiny nereklamovala a pokud jde o námitku o nedoručení faktur, sdílí odvolací soud závěr soudu prvního stupně o tom, že žalobkyně prokázala, že žalované obě faktury odeslala na e-mailovou adresu uvedenou ve smlouvě, o čemž svědčí i žádost žalované o možnost úhrady dlužné částky ve splátkách i skutečnost, že žalovaná částečně na dluh plnila. Důvodná není ani námitka o provázanosti žalobkyně a společnosti , právnická osoba, ., jedná se o dva samostatné subjekty, žalobkyně je dodavatelem energie a společnost , právnická osoba, . jako provozovatel distribuční soustavy je oprávněn provádět měření množství elektřiny v distribuční soustavě na základě udělené licence.

6. S ohledem na shora uvedené odvolací soud postupoval podle ust. § 219 o. s. ř. a rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil.

7. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn ust. § 224 odst. 1 o. s. ř. za použití ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterých žalovaná (v odvolacím řízení neúspěšná) je povinna zaplatit žalobkyni náklady odvolacího řízení, které se sestávají z odměny za její právní zastoupení v odvolacím řízení. Právní zástupce žalobkyně učinil v odvolacím řízení dva úkony právní služby, vyjádření k odvolání žalované ze dne 7.5.2025 a dále účast na jednání odvolacího soudu dne 5.6.2025. Za každý z těchto úkonů právní služby náleží odměna ve výši 2 340 Kč podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., dále dva režijní paušály po 450 Kč podle § 13 odst. 4 citované vyhlášky a k nákladům náleží i 21% DPH ve výši 1 171,80 Kč. Náklady odvolacího řízení tak celkem dosahují částky 6 751,80 Kč.