5 Co 1529/2025

Plný text

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Kamily Drábkové a soudců JUDr. Petra Fořta, Ph.D., a Mgr. Jiřího Straky ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného toho času neznámého pobytu zastoupený opatrovnicí Jméno opatrovnice, advokátkou sídlem adresa o 21 475 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Písku ze dne 27. 8. 2025, č. j. 8 C 168/2025-85,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje v odstavci I. výroku co do zaplacení částky 10 452 Kč ve lhůtě tři dny od právní moci rozsudku.

II. Rozsudek soudu prvního stupně se mění v odstavci I. výroku tak, že se zamítá žaloba co do úroku z prodlení 14,75 % ročně od 18. 5. 2024 do zaplacení z částky 21 475 Kč.

III. Rozsudek soudu prvního stupně se v odstavci III. výroku zrušuje a věc se v tomto rozsahu vrací k dalšímu řízení soudu prvního stupně.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 21 475 Kč s úrokem z prodlení 14,75 % ročně od 18. 5. 2024 do zaplacení ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (odstavec I. výroku), žalobu zamítl co do částky 90 684 Kč se zákonným úrokem ve výši 14,75 % ročně od 18. 5. 2024 do zaplacení z této částky s pohledávkou 38 766 Kč a s úrokem 74,01 % ročně z částky 93 714,64 Kč od 18. 5. 2024 do 10. 6. 2024 ve výši 4 429,44 Kč, s úrokem 14,75 % ročně z částky 93 714,64 Kč od 11. 6. 2024 do zaplacení, maximálně do doby, kdy celkový úrok za dobu od 18. 5. 2024 dosáhne částky 316 440 Kč (odstavec II. výroku) a dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (odstavec III. výroku). Předmětem posouzení byla smlouva o úvěru č. číslo, kterou spolu účastníci uzavřeli a na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému jako oprávněný poskytovatel nebankovních spotřebitelských úvěrů formou bezhotovostního převodu na účet č.Anonymizováno číslo částku 105 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni spolu s úrokem v sazbě 74,01 % p. a. ve 36 měsíčních splátkách po 8 347 Kč, splatných vždy k 12. dni kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž byl vyplacen úvěr. Pro prodlení žalovaného se splácením byl úvěr ke dni 16. 5. 2024 zesplatněn. Okresní soud posoudil tuto smlouvu podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále o. z.), jako smlouvu o úvěru, kterou se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky, shledal ji však absolutně neplatnou s odkazem na § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně před uzavřením smlouvy nedodržela zákonné povinnosti při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného tak, jak to plyne z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 9. 2023 sp. zn. 33 Cdo 1819/2023, kdy sice prokázala, že ověřovala výši příjmů žalovaného, avšak, pokud jde o výdaje, spokojila se pouze s údaji, které tento uvedl a již je nijak objektivně neověřovala. Při určování výše výdajů a životních nákladů žalovaného vycházela z výsledků analýzy regionálních dat a statistických modelů Českého statistického úřadu o výdajích za bydlení a energie v jednotlivých regionech, přičemž však žalovaný v době podání žádosti o úvěr zjevně pobýval v Rakousku, jak o tom svědčí výplaty mzdy, které docházely na jeho běžný účet. Z poskytnuté částky 105 000 Kč, která při neplatnosti úvěrové smlouvy představuje bezdůvodné obohacení žalovaného ve smyslu § 2991 odst. 1, 2 o. z., žalovaný žalobkyni uhradil 83 525 Kč a k úhradě tak zbývá částka 21 475 Kč. Soud prvního stupně vedle této částky přiznal žalobkyni právo též na úrok z prodlení z ní od 18. 5. 2024 do zaplacení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť neshledal žádný důvod pro její prodloužení. Ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl a o nákladech řízení rozhodl podle § 142 o. s. ř., kdy ve sporu byl úspěšnější žalovaný, který by měl na jejich náhradu právo, avšak jemu žádné náklady nevznikly.

2. Proti tomuto rozsudku se včas odvolal žalovaný, který souhlasil s prvoinstančním závěrem o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy, namítal však, že žalovaný uhradil žalobkyni nikoliv pouze 83 525 Kč, ale 93 977 Kč, takže měl soud žalobkyni přiznat právo na zaplacení pouze části 11 023 Kč. Brojil také proti přiznanému zákonnému úroku z prodlení z dlužné částky, jelikož žalovaný prozatím není v prodlení a dostane se do něho teprve v případě, že neuhradí dlužnou částku na základě rozsudku soudu a v jím určené lhůtě. Odkázal na ustálenou rozhodovací praxi zdejšího krajského soudu, například rozsudek sp. zn. 19 Co 968/2025.

3. Žalobkyně navrhovala potvrzení rozsudku, který považovala za věcně správný. Žalovaným zaplacená částka 83 525 Kč je vyčíslena správně. Pokud žalovaný tvrdil, že nad její rámec zaplatil žalobkyni ještě dvě platby po 5 226 Kč, celkem tedy 93 977 Kč, šlo ve skutečnosti o platbu 5 526 Kč, kterou žalovaný zaplatil omylem a která mu byla žalobkyní vrácena. Ve výčtu zaplacených plateb je tak tato částka uvedena 1 x s plusovým znaménkem a 1 x s mínusovým znaménkem.

4. Žalovaný namítal, že k této otázce nebylo vedeno dostatečné dokazování a že důkazní břemeno ohledně tohoto tvrzení spočívá na žalobkyni.

5. Odvolací soud projednal věc v mezích vyplývajících z odvolání (§ 212 o. s. ř.) a přezkoumal napadený rozsudek podle § 212a odst. 2, 3 a 5 a § 205 odst. 2 o. s. ř., přičemž přihlížel k vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci podle § 212a odst. 6 o. s. ř.

6. Odvolání žalovaného není důvodné.

7. Z výpisu z účtu žalobkyně č. číslo vedeného právnická osoba., vyplývá, že dne 7. 3. 2024 byla poukázána platba na vrub účtu žalovaného č. č. účtu s variabilním symbolem var. symbol, konstantním symbolem konst. symbol, v částce 5 226 Kč, označené jako „přeplatek jméno“.

8. Odvolací soud tak dospěl k závěru, že žalobkyně prokázala své tvrzení o tom, že uvedená částka byla přeplatkem ze strany žalovaného, který mu byl vrácen, takže ji nelze zahrnovat do celkové částky splacené jistiny úvěru, která tak činí pouze 83 525 Kč, jak správně vypočetl okresní soud, nikoliv žalovaným tvrzených 93 977 Kč. Co do částky bezdůvodného obohacení ve výši napadené odvoláním odvolací soud prvoinstanční rozsudek jako věcně správný potvrdil podle § 219 o. s. ř., včetně lhůty k plnění, která s ohledem na výši dlužné částky odpovídá kritériím § 87 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tj. možnostem spotřebitele, jakož i spravedlivému uspořádání práv mezi ním a poskytovatelem úvěru.

9. Pokud jde o okresním soudem přiznaný úrok z prodlení z dlužné částky, jeho rozhodnutí správné není, a to z toho důvodu, že nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. vznikne žalobkyni až v okamžiku, kdy by se žalovaný dostal do prodlení s vrácením dosud nezaplacené části jistiny v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, když lhůta k plnění je určena teprve tímto rozsudkem. V podrobnostech lze odkázat na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022 sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 a ustálenou praxi zdejšího krajského soudu. V této části odvolací soud proto věcně nesprávný prvoinstanční rozsudek změnil podle § 220 odst. 1 o. s. ř.

10. Ve výroku o náhradě nákladů řízení mezi účastníky však odvolací soud prvoinstanční rozhodnutí zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř., neboť částečnou změnou rozhodnutí došlo ke změně poměrů úspěchu a neúspěchu ve věci, takže bude nutno o otázce nákladů řízení nově rozhodnout, a to včetně nákladů řízení odvolacího.

11. Soud prvního stupně také neopomene rozhodnout o náhradě nákladů řízení státu zapříčiněných ustanovením opatrovníka žalovanému. Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců od doručení jeho písemného vyhotovení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně za podmínek § 237 o. s. ř., a to u Okresního soudu v Písku. Nesplní-li povinný řádně a včas povinnosti, které mu toto rozhodnutí ukládá, může se oprávněný na návrh jejich splnění domáhat soudním výkonem rozhodnutí či exekucí. Pouze proti odst. III. výroku tohoto rozsudku dovolání není přípustné.