5 Co 1683/2024

Plný text

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Straky a soudců JUDr. Petra Fořta, Ph.D. a Mgr. Kamily Drábkové ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně A ., IČO IČO žalobkyně A sídlem Adresa žalobkyně A zastoupená zmocněncem Jméno zmocněnce bytem Adresa zmocněnce adresa proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení 18 930 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne 14.8.2024, č.j. 9 C 11/2024-93,

I. Rozsudek soudu prvého stupně se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 6 382 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl návrh, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 18 930 Kč s úroky z prodlení a současně žalobkyni uložil zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 18 295,20 Kč.

2. Soud prvého stupně zjistil, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo (§ 2586 a 2587 o.z.), jejímž předmětem byl prodej a montáž garážových sekčních vrat Hörmann, a to levých 2500 x 2250 mm za cenu 45 906 Kč a 2) pravých 3000 x 2250 mm za cenu 51 748 Kč. V nabídce, kterou žalovaná přijala, bylo sjednáno, že technické detaily řeší žalobkyně v předstihu přímo na stavbě, cena je včetně zaměření, dopravy, montáže a zaškolení. Žalobkyně přes upozornění žalované zaměřila rozměry vrat, aniž by zohlednila skutečnost, že podlaha garáže bude navýšena o vrstvu betonu. Při montáži zjistila, že objednaná garážová vrata mají rozměry, pro které se nevejdou do stavebního otvoru, do kterého měly být instalovány. Dle okresního soudu bylo chybou žalobkyně, že nepostupovala podle § 2594 odst. 1 o.z., podle kterého zhotovitel upozorní objednatele bez zbytečného odkladu na nevhodnou povahu věci, kterou mu objednatel k provedení díla předal. Pokud žalobkyně zjistila, že vrata se do připraveného stavebního otvoru nevejdou a nemohla se telefonicky spojit se žalovanou, aby vyčkala na její pokyny, které by jí byly uděleny později, neměla v provádění díla pokračovat. Pokud žalobkyně v provádění díla pokračovala a vrata umístila do otvoru provedeného panem Skálou, byl to chybný postup žalobkyně a není podstatné, zda pan , příjmení, rýhu provedl z vlastní iniciativy nebo na pokyn žalobkyně, protože výsledek, tedy, že rýha byla provedena, jde k tíži žalobkyně. Žalobkyně tedy neměla dílo dokončit způsobem, který zvolila. Soud považoval za nadbytečný důkaz výslechem svědka , příjmení, , protože ač by vypověděl k udělení nebo neudělení pokynu k vytvoření rýhy cokoliv, neměla žalobkyně do jím vytvořeného otvoru vrata instalovat. V dané věci bylo dílo ve smyslu § 2604 a § 2605 odst. 1 o.z. provedeno, bylo dokončeno a předáno. Dílo ale má vady ve smyslu § 2615 o.z. Znaleckým posudkem bylo prokázáno, že instalační sekční vrata jsou minimálně o 35 mm vyšší, než požadují technologické předpisy pro instalaci vrat výrobce. Osazení instalovaných sekčních vrat je provedeno v rozporu s citovanými normami, protože naprosto nesplňuje základní požadavky na dodržení těsnosti vrat, a to zejména v místě podlahy, aby nezatékaly srážkové vody do konstrukce objektu – podlahy a následně stěn. Dílo není provedeno bez vad. Vrata se sice otevírají a zavírají, ale mají vady, pokud jsou vsazena do nesprávného stavebního otvoru. Soud prvého stupně dále odkázal na ust. § 2001 a § 2002 odst. 1 a 2 o.z., kdy konstatoval, že žalovaná vyzvala dne 8.9.2023 žalobkyni k dokončení díla a také žalobkyni sdělila, že garážová vrata neodpovídají rozměrům stavebních otvorů a požádala o nápravu a dodání rozměrově správných vrat a rovněž upozornila, že žalobkyni vystavenou fakturu na doplatek ceny vrat uhradí až po řádném provedení díla. Žalovaná rovněž žalobkyni upozornila, že pokud nápravu nezjedná, bude nucena od smlouvy odstoupit. Dopisem ze dne 15.9.2023 žalovaná uplatnila odstoupení od smlouvy a učinila tak v souladu se shora citovanými ustanoveními. Podle § 2004 odst. 1 o.z. odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku, žalobkyně tedy provedla vadné dílo, které sice bylo žalované předáno, ale žalovaná bezodkladně vyzvala žalobkyni k odstranění vad, které odstraněny nebyly, a proto žalovaná od smlouvy důvodně odstoupila. Tím byl závazek mezi účastníky zrušen od počátku a v takovém případě nemá žalobkyně nárok na doplacení ceny díla a žaloba byla zamítnuta. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto s odkazem na § 142 odst. 1 o.s.ř.

3. Proti tomuto rozsudku se včas odvolala žalobkyně. Úvodem zrekapitulovala (ve shodě se žalobou) podstatné skutečnosti ve věci. Dále uvedla, že v době zaměření otvoru pro garážová vrata byla stavba ve stavu, kdy byla vybetonována podlaha garáže, na kterou měla být provedena montáž vrat. V období od zaměření otvoru do provedení montáže objednatel zvýšil podlahu garáže o další vrstvu betonu, aniž by zadal nebo zkontroloval výšku stavebního otvoru. Stavební otvor pro montáž garážových vrat tak neodpovídal rozměrům garážových vrat, která žalovaná objednala s důrazem na potvrzení rozměrů garážových vrat. Nedošlo tak k chybnému zaměření ze strany žalobkyně, ale k chybnému vybetonování podlahy ze strany žalované. Žalobkyně v okamžiku přípravy montáže zjistila, že montáž nelze provést pro neodpovídající výšku a hodlala montáž ukončit. V místě byla přítomna osoba, která se prohlásila za spolupracovníka žalobkyně (dle dalšího obsahu odvolání má odvolací soud za to, že žalobkyně v odvolání mínila uvést „za spolupracovníka žalované“) s tím, že provede výřez do betonu tak, aby výška odpovídala rozměrům vrat. Toto následně také samostatně učinil. Přitom nebylo možné věc před montáží nijak konzultovat se zástupcem žalovaného, protože nepřijímal opakované telefonické hovory jednatele žalobkyně. Navíc žalovaná byla o termínu montáže opakovaně informována předem, přesto nezajistila přítomnost svého zástupce o montáže. Žalobkyně žádným způsobem nezasahovala do stavby. Tyto úpravy provedla osoba spojená se žalovanou, případně s majitelkou objektu, pro kterou žalovaná realizuje stavbu včetně dodávky garážových vrat. Výslech této osoby soud prvého stupně nepovažoval za důvodný, žalobkyně jej v odvolacím řízení navrhla provést. V odvolání přitom zpochybnila i závěry znaleckého posudku, který se vůbec nezabývá posouzením výrobku garážových vrat z hlediska platných norem, ale řeší vztah stavebního objektu ve vztahu k montáži garážových vrat. Žalobkyně přitom nikterak neodpovídá za provedení stavby a za zásahy do ní. Vrata jsou funkční, nebyla na jejich provoz vznesena jakákoliv reklamace, zatékání vody do drážky lze řešit jejím odvodněním. Věc prověřovala policie, ale s odstupem času nedokázala výpis telefonních hovorů zajistit. Žalobkyně navrhla, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

4. Žalovaná naopak navrhla napadený rozsudek potvrdit. Ve svém písemném vyjádření i ve vyjádření před odvolacím soudem setrvala na svých závěrech před soudem prvního stupně. Dle jejího názoru především hodnocení důkazů soudem prvého stupně bylo provedeno logicky, systematicky, důkazy byly hodnoceny jednotlivě i ve svém souhrnu a každý závěr soudu je důkazně podložen a odůvodněn. Žalovaná poukázala na zjevnou nepravdivost tvrzení žalobkyně. Žalobkyně byla upozorněna na skutečnost, že podlaha v garáži bude vyšší, protože na ni bude kladena ještě vrstva betonu, což se stalo. Výpisem telefonických hovorů z telefonu jednatele žalované bylo prokázáno, že mu jednatel žalobkyně v dopoledních hodinách netelefonoval. Žalobkyně, resp. její jednatel sdělovali panu Skálovi, jaký otvor potřebují a jak má hluboko řezat, což bylo též prokázáno. Z hlediska vad lze odkázat na vypracovaný znalecký posudek, z něhož je zřejmé, že osazení sekčních vrat je provedeno v rozporu s normami s poukazem na jejich netěsnost. Uvedené odborné závěry potvrzuje také negativní zkušenost s fungováním vrat, neboť se v díře do betonu usazuje písek, listí, drolí se hrany betonu a v zimě vrata několikrát přimrzal, tj. nešla otevřít. Prostor se musí vymetat a když je tam více nečistot, tak vrata nefungují, jak mají. I pokud by čistě hypoteticky rýhy do betonu zcela nezávisle na vůli žalobkyně vyřízl a vyboural tzv. Samaritán, pak stejně neměla žalobkyně nikdy přistoupit při splnění zákonných povinností zhotovitele k instalaci vrat do takového otvoru, protože výsledkem je za všech okolností vadné dílo s podstatnými vadami, když bylo navíc objektivizováno, že žalobkyně žalovanou na jakýkoliv problém či nevhodnost stavebního otvoru neupozornila a žalovaná nikdy nedala žalobkyni pokyn k instalaci do žlabu v betonu.

5. Odvolací soud projednal věc postupem dle § 212a odst. 1, 3 a 5 o.s.ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.

6. Odvolací soud se ztotožňuje se skutkovými závěry soudu prvého stupně a odkazuje na ně; rovněž právní závěry odvolacího soudu (s jedinou výjimkou u důvodu odstoupení – viz níže) považuje odvolací soud za správné.

7. I dle odvolacího soudu žalobkyně nepřesně zaměřila stavební otvory v garáži, neboť přes upozornění ze strany žalované nevzala v potaz plánované navýšení podlahy. Soud prvého stupně s ohledem na provedené dokazování správně neuvěřil žalobkyni, že o tomto navýšení nebyla informována. Za důvodnou obranu nelze považovat ani skutečnost, že žalovaná potvrdila v akceptaci objednávky žalobkyní navržené rozměry vrat. Součástí nabídky žalobkyně bylo i zaměření vrat, přičemž dle § 2590 odst. 1 o.z. je povinností zhotovitele provést dílo s potřebnou péčí, tj. odpovědnost za řádné zaměření byla na žalobkyni.

8. Dále odvolací soud zcela sdílí závěry okresního soudu o tom, že bylo chybou žalobkyně, že aniž by před samotnou montáží upozornila žalovanou na nesoulad stavebních otvorů s rozměry vrat, vrata instalovala do vytvořených drážek v podlaze. Žalobkyně nepostupovala dle § 2594 o.z., a proto se tak nemůže zprostit odpovědnosti za vady takové instalace ve smyslu čtvrtého odstavce tohoto ustanovení. Je přitom nerozhodné, z jaké iniciativy byly drážky provedeny. Žalobkyně neměla vrata do takových drážek instalovat. Nebylo tak třeba vyslýchat pana Skálu, který drážky vytvořil. Tvrzení žalobkyně v odvolání o tom, že se jednalo o spolupracovníka žalované, je nepřípustnou novotou (§ 205a o.s.ř.). Provedeným dokazováním před soudem prvého stupně navíc nebylo zjištěno, že by pan , příjmení, byl zaměstnancem či jinou pověřenou osobou žalované (proto nelze aplikovat § 430 odst. 1 o.z.). Ve vztahu k telefonátům mezi účastníky před instalací soud prvého stupně řádně dokazováním zjistil, že k těmto nedošlo. Žalobkyně každopádně neměla vrata do drážek instalovat, a to i kdyby žalobkyně žalované před instalací telefonovala a žalovaná hovory nepřijala. Nemůže uspět ani námitka o nepřítomnosti žalované při instalaci vrat. Zjistila-li zkrátka žalobkyně před montáží uvedený nesoulad rozměrů, měla ve smyslu § 2594 odst. 2 o.z. provádění díla přerušit a vyčkat na přímé jednání se žalovanou o dalším postupu a bez takového projednání vrata vadně neinstalovat.

9. O tom, že provedení díla bylo ve smyslu § 2615 odst. 1 o.z. vadné, svědčí jak závěry znaleckého posudku, tak i výpověď vlastnice nemovitosti, do níž byla garážová vrata instalována. V žádném případě nelze dovodit jen stavební zásah do objektu, ale byly zjištěny i vady projevující se u samotných vrat, a to i v jejich funkčnosti. Data jsou nejméně o 35 mm vyšší, než vyžadují stavební otvory bez drážky. Byla-li obě křídla instalována do drážky, došlo k porušení znaleckým posudkem citovaných norem. V důsledku spadu nečistot do drážky (listí, prachu, písku a drolivého betonu z okrajů drážky) dochází k netěsnosti obou křídel vrat, k zatékání srážkové vody (i sněhu) do drážky (čemuž nemůže zcela zabránit žalobkyní zmiňované odvodnění drážky) a v zimním období i k přimrzání vrat ke dnu drážky.

10. Takové vadné plnění i odvolací soud považuje za podstatné porušení smlouvy ve smyslu § 2002 odst. 1 o.z.

11. V dané věci bylo dílo provedeno (dokončeno a předáno žalované), a to s vadami, a proto žalované náleželo právo z vad (§ 2617 o.z.). S odkazem na § 2106 o.z. ve spojení s § 2615 o.z. se konkrétně jednalo mimo jiné o právo na odstranění vady dodáním nové věci bez vady [(písm. a)], ale také právo odstoupit od smlouvy [(písm. d)]. Žalovaná vytkla žalobkyni dopisem ze dne 8.9.2023 vadu spočívající v neodpovídajících rozměrech vrat a vyzvala ji k dodání vrat řádných. Žalobkyně odmítla vady odstranit, a proto žalovaná od smlouvy v souladu s § 2106 odst. 2 o.z. odstoupila dopisem ze dne 15.9.2023, v němž znovu odkázala na chybné rozměry vrat a též na hrozbu zanášení žlabů (drážek) nečistotami či úlomky betonu ze zakončení žlabů a též na hrozbu zatékání a zamrznutí vody ve žlabech a zamezení funkčnosti vrat či jejich zničení.

12. Došlo tedy k řádnému odstoupení od smlouvy, tím se závazek dle § 2004 odst. 1 o.z. ze smlouvy o dílo zrušil od počátku, a proto žaloba na zaplacení doplatku ceny díla nemůže být důvodná.

13. Odvolací soud tak věcně správný rozsudek soudu prvého stupně podle § 219 o.s.ř. potvrdil včetně správného výroku o náhradě nákladů řízení.

14. V odvolacím řízení byla plně úspěšná žalovaná, které náleží právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř. za použití § 224 odst. 1 o.s.ř.). Tyto náklady jsou představovány odměnou advokáta za dva úkony právní služby, a to za vyjádření k odvolání ze dne 25.10.2024 a za účast u odvolacího jednání (§ 11 odst. 1 písm. g) a k) advokátního tarifu) ve výši 1860 Kč za úkon (§ 7 a § 8 odst. 1 advokátního tarifu), dále paušální náhradou hotových výdajů 300 a 450 Kč za tyto úkony (§ 13 advokátního tarifu ve znění před a po 1.1.2025), cestovným z Českého Krumlova k odvolacímu soudu a zpět ve výši 404 Kč, náhradou za ztrátu času na této cestě ve výši 400 Kč (§ 14 advokátního tarifu) a 21% DPH. Celkem se jedná o částku 6 382 Kč, kterou žalobkyně zaplatí žalované.