5 Co 1918/2024

Plný text

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Fořta, Ph.D. a soudců Mgr. Jiřího Straky a Mgr. Kamily Drábkové ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované A ., IČO IČO žalované A sídlem Adresa žalované A o zaplacení částky 87 391,04 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 14. 6. 2024, č. j 30 C 370/2023–236,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 12 088 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně vyhověl žalobě, přičemž uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 87 391,04 Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 473 664,19 Kč od 19. 5. 2022 do 22. 5. 2023, úrok z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 87 391,04 Kč od 11. 10. 2023 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (odstavec I.). V odstavci II. pak rozhodl o nákladech řízení, a to tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 63 028 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

2. Vyšel ze zjištění, že žalobkyně v řízení prokázala, že uzavřela dne 11. 6. 2018 se společností , právnická osoba, smlouvu o úvěru, jejímž předmětem byla úhrada předmětného vozidla (Mercedes Benz S63, AMG v částce 1 808 100 Kč) a že dne 19. 12. 2018 všechny závazky z této smlouvy se souhlasem žalobkyně převzala žalovaná, a to včetně ujednání o smluvní pokutě a o úroku z prodlení pro případ prodlení. Pasivní legitimace žalované je tak dána podle § 1888 odst. 1 o. z. V důsledku prodlení žalované s placením splátkového kalendáře došlo ze strany žalobkyně oprávněně k odstoupení od smlouvy s účinností ke dni 12. 10. 2021. Vzniklo tak i právo žalobkyně na sjednanou smluvní pokutu a úrok z prodlení. Smluvní pokuta byla dohodnuta ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení s dlužnou částkou 473 664,19 Kč, když za období od 19. 5. 2022 (vystavení bianco směnky) do 22. 5. 2023 (doplacení dlužné částky), činila tato pokuta částku 87 391,04 Kč. Žalobkyně se tak svého nároku domáhá oprávněně. Oprávněně se pak domáhá i úroku z prodlení ve sjednané výši 0,05 % z dlužné částky denně, což za stejné období ze stejné částky činí taktéž částku 87 391,04 Kč. Takto dohodnutý úrok z prodlení byl oprávněně požadován i z dlužné smluvní pokuty ve výši 87 391,04 Kč, jež byla splatná na základě předžalobní výzvy ze dne 10. 10. 2023, tedy od 11. 10. 2023 do zaplacení.

3. Soud prvního stupně pak v odůvodnění napadeného rozsudku podrobně rozebírá svoji argumentaci, proč není důvodná námitka žalované, že výše uvedené smlouvy nejsou platné, neboť dokumenty, na základě kterých žalovaná měla převzít dluh, nebyly podepsány tehdejší jednatelkou žalované , jméno FO, která byla jednatelkou do 5. 6. 2023, kdy se jednatelem stal , jméno FO, . Okresní soud pak dospívá k závěru, že pokud by veškerá jednání za žalovanou ohledně předmětných smluv týkajících se vozidel vedl , jméno FO, na základě plné moci od jednatelky žalované, došlo za žalovanou k platnému uzavření předmětných dohod, i kdyby , jméno FO, napodoboval podpis jednatelky (své manželky). Okresní soud přitom připouští, že tyto jeho úvahy nejsou zcela prokázané, neboť žalovaná disponuje příslušnými plnými mocemi či jinými listinami a nemá logicky vzhledem ke svému procesnímu stanovisku zájem na prokázání těchto skutečností. Nicméně pro právní zhodnocení zjištěného skutkového stavu vyšel okresní soud ze závěru, že dohodu o převzetí dluhu a další smlouvy s tím spojené uzavřela žalovaná minimálně konkludentně, což vyplývá z jejího chování po uzavření těchto dokumentů, kdy uzavřené smlouvy nerozporovala, ač byla o nich opakovaně žalobkyní informována, naopak přesně podle nich plnila. Proto pro okresní soud nebyly zcela rozhodujícími „někým“ vyhotovené podpisy s razítkem, a proto zamítl i důkaz dalšími znaleckými posudky ohledně podpisů. Současně soud prvního stupně nevylučuje ani to, že nejasnosti s podpisy zažalovanou mohly být způsobeny i úmyslně, aby platnost dohod mohla být později zpochybňována z formálních důvodů.

4. Z důkazů pak jednoznačně plyne, že žalovaná podle uzavřených dohod postupovala, nic nezpochybňovala, hradila dohodnuté splátky a až v souvislosti s tímto soudním řízením začala vše účelově zpochybňovat. Současný jednatel žalované , jméno FO, zcela přesně popisuje, jak za žalovanou vše dojednal a proč. Zároveň však rozporuplně tvrdí, že vůbec nic z toho neplatí jen proto, že podpisy na dohodách snad nejsou podpisy tehdejší jednatelky žalované. Žalovaná, její tehdejší jednatelka , jméno FO, a ani současný jednatel , jméno FO, , který měl vše ohledně aut z pověření jednatelky na starosti, po řadu měsíců žádné námitky nevznášeli k neplatnosti předmětných dohod, ani netvrdili, že by žalovaná neměla být z těchto dohod zavázána. Naopak se snažili vše dodržovat. Žalovaná obdržela od žalobkyně mnoho korespondence týkající se předmětného dluhu (výzvy ke splátkám, odstoupení od smlouvy, předžalobní upomínku apod.), nikdy však nereagovala tak, že se jí to netýká a smlouvy neuzavřela, jak začala tvrdit až v tomto řízení. Uvedené záležitosti byly též řešeny prostřednictvím e-mailu tehdejší jednatelky žalované. Ta tedy o tom musela minimálně vědět, přičemž v této komunikaci je opakovaně potvrzován jak dluh, tak existence směnek. Původní dlužník se z povinností vůči žalobkyni zcela prokazatelně vyvázal. Žalovaná v minulosti ostatně prostřednictvím dřívější zástupkyně poukazovala na to, že žalovaná uhradila platby a mělo by dojít k převodu auta na ni. To by jistě nepožadovala, pokud by neměla za to, že žalovaná dluh řádně převzala. Bylo by tak proti dobrým mravům, aby se žalovaná ze svých povinností vyvázala, i když je doposud uznávala jen na základě účelově vytvořených formálních námitek. Současný jednatel žalované navíc od počátku plánoval nejen to, že předmět leasingu neoprávněně poskytne k užívání jiné osobě (, právnická osoba, ), ale byl srozuměn i s tím, že i , jméno FO, auto pronajme další osobě. Jednatel , jméno FO, též vědomě nezařídil přepis vozidla v evidenci motorových vozidel na žalobkyni, což umožnilo jeho neoprávněný prodej do zahraničí. Žalovaná navíc tedy způsobila, že předmět leasingu není k dispozici a není tak možné, aby se žalobkyně z něho hojila. Žalovaná tak není poškozenou společností, ale ve spolupráci s , jméno FO, se podílela na podvodném neplnění úvěrových povinností, zejména ve vztahu k předmětu leasingu.

5. Soud prvního stupně za jeden z nejdůležitějších důkazů považuje dohodu o přistoupení k dluhu ze dne 12. 5. 2020, kterou podepsala tehdejší jednatelka žalované ověřeným podpisem. Schválila tak a stvrdila všechny skutečnosti uvedené v dohodě, tedy že 19. 12. 2018 byl převzat dluh z úvěrové smlouvy č. , číslo, žalovanou a že podepsala s tím související směnku. Potvrdila také, že žalovaná splní dluh popsaný v článku I. dohody i s příslušenstvím, tedy smluvními pokutami a úrokem z prodlení. Dále jednatelka tímto svým ověřeným podpisem uznala uvedený závazek i s příslušenstvím co do důvodů i výše ve smyslu § 2053 o. z. a potvrdila, že uzavření této dohody nemá vliv na zajištění dluhu formou vystavené bianco směnky. Potvrdila tak i převzetí závazku minimálně konkludentní formou, ale učinila i právní jednání o uznání dluhu. Též v dohodě s , jméno FO, žalovaná potvrdila, že bude hradit splátky ze smlouvy č. , číslo, ve prospěch žalobkyně společně s ním. Existenci dluhu ve vztahu k žalované potvrzuje i přistoupení , jméno FO, k tomuto dluhu dne 12. 5. 2020. To by jistě nečinil, kdyby měl za to, že žalovaná dluhem není vázána, přičemž měl k tomu všechny potřebné informace k posouzení. Konečně pak žalovaná dluh uznala i částečným plněním ve smyslu § 2054 odst. 2 o. z. Splátky hradila právě v takové výši, jak bylo stanoveno ve smlouvě, která zároveň určovala i celkovou výši dluhu včetně příslušenství tak, že žalovaná přesně věděla, na jakou smlouvu plní a jaký je zbytek dlužných splátek. V době převzetí dluhu byl zůstatek dluhu cca 1 610 000 Kč, pak k 4. 11. 2021 žalovaná uhradila výraznou většinu, když dluh byl jen cca 477 000 Kč. K zesplatnění dluhu pak došlo 6. 10. 2021 a poté byla ještě 4. 11. 2021 uhrazena částka 25 000 Kč.

6. Okresní soud pak poukazuje na § 1890 odst. 1 o. z. , podle něhož se převzetím dluhu nemění obsah závazku a převzetí se nedotýká ani vedlejších práv spojených s pohledávkou. Pokud tedy nebylo dohodnuto jinak (a v daném případě nebylo) převzetím dluhu žalovaná převzala celý dluh, tedy včetně všech vedlejších práv. Výslovně však převzala i příslušenství dluhu a jeho zajištění. Dotýká se jí tak úrok z prodlení a smluvní pokuta ve stejném rozsahu jako původního dlužníka. To plyne i ze smlouvy o zajišťovacím převodu práva ze dne 19.12. 2018 uzavřené se žalovanou, v níž se výslovně uvádí, že jsou takto zajištěny veškeré dluhy ze smlouvy o úvěru č. , číslo, , z jejího porušení atd., tedy především dluh z jistiny, z jeho příslušenství, ze smluvních pokut a jiných plateb v úvěrové smlouvě dohodnutých. Důvodná není pak námitka, že veškeré dluhy byly zlikvidovány úhradou směnečného platebního rozkazu, včetně úroku z prodlení do června 2022. Směnka se týkala pouze příslušenství předcházející jejímu vystavení dne 20. 5. 2022. Žalobkyně se v tomto řízení pak domáhá smluvní pokuty a úroků z prodlení za dobu od 19. 5. 2022 a na takto požadovaný nárok žalovanou dosud plněno nebylo.

7. Proti tomuto rozsudku podala odvolání žalovaná. V něm uvádí, že k úvěru č. , číslo, byly sepsány a podepsány související dokumenty, na jejichž základě vstoupil úvěr do platnosti. Žalovaná žádala okresní soud, aby tyto byly předány znalci v oboru písmoznalectví, jelikož na dokumentech a smlouvách nejsou podpisy statutárního zástupce žalované. Nelze uznat platnost smluvní dokumentace k předmětnému úvěru, dle které byl žalobci přiznán nárok na zaplacení smluvní pokuty a úroků z prodlení. Dále v odvolání poukazuje na to, že žalobci byla již dříve uhrazena celková pohledávka v rámci směnečného řízení, přičemž i v tomto řízení soud též zamítl vyhotovení znaleckých posudků a rozhodl ve prospěch žalobce. Žalovaná podala dovolání a čeká na vyjádření Nejvyššího soudu ČR. Žalovaná svůj dluh vůči žalobci uznala na základě smlouvy o uznání dluhu, kdy žalovaná tento dluh zcela uhradila na základě výše uvedeného směnečného příkazu. Z uznání dluhu nenáleží žalobci žádné úroky z prodlení či smluvní pokuta.

8. K podanému odvolání se vyjádřila žalobkyně. Ve svém vyjádření vyvrací opodstatněnost odvolacích námitek, přičemž poukazuje i na to, že podané odvolání nemá potřebné náležitosti a mělo by být odmítnuto. Pokud by soud takto nepostupoval, navrhla potvrzení napadeného rozsudku.

9. K vyjádření žalobkyně podala repliku žalovaná, a tu je možno považovat za doplnění odvolání. Poukazuje na to, že ani na jednom dokumentu není pravý podpis , jméno FO, či , jméno FO, . Dokumenty uváděné v bodu 1. až 6. nebyly podepsány statutárem žalované společnosti. Žalobkyně vychází z tvrzení jednatele , jméno FO, , který o převodu úvěrové smlouvy věděl, a tedy i na tomto základě žalovaná plnila splátky plynoucí z úvěrové smlouvy. Smlouva o uznání dluhu, která je podepsána úředně ověřenými podpisy, byla zaslána žalobci na důkaz nevyhýbání se dluhu pocházejícího ze zpronevěry , jméno FO, . Ze strany žalobce bohužel nebyla podepsaná a nebyla žalované doručena tak, aby věděla o její platnosti. Nadále pak tvrdí, že celý dluh byl zcela splacen a žalovaná nemá zákonný důvod požadovat smluvní úrok či smluvní pokutu.

10. Odvolací soud po zjištění, že odvolání je přípustné podle § 201 o. s. ř. v návaznosti na ustanovení § 202 o. s. ř. bylo podáno včas a osobou k tomu oprávněnou (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), projednal věc podle § 212 o. s. ř. a přezkoumal napadený rozsudek podle § 212a odst. 1, 3 a 5 o. s. ř.

11. Odvolání žalované není důvodné.

12. Odvolací soud se při svém rozhodnutí zcela ztotožňuje s tím, k jakým skutkovým zjištěním soud prvního stupně na základě dokazování před ním provedeného dospěl a těmto skutkovým zjištěním nemá čeho vytknout. Ztotožňuje se i s právním hodnocením věci tak, jak soud prvního stupně uvádí v odůvodnění napadeného rozsudku. Důkazy provedené v řízení před soudem prvního stupně tento hodnotil tak, jak mu ukládá ust. § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti. Z odůvodnění napadeného rozsudku pak vyplývá, že soud prvního stupně přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedly účastnice. Zabýval se přitom všemi námitkami účastnic, přičemž rozsah provedeného dokazování odpovídá předmětu řízení a jak již uvedeno, z takto zjištěného skutkového stavu odvolací soud při posouzení odvolacích námitek vychází.

13. Odvolací soud by pak s ohledem na výše uvedené mohl v zásadě toliko odkázat na odůvodnění napadeného rozsudku právě pro jeho přesvědčivé a úplné odůvodnění, tím spíše v situaci, kdy žalovaná v odvolání prakticky pouze opakuje svoji základní argumentaci z řízení před soudem prvého stupně, s kterou se však okresní soud v napadeném rozsudku komplexně a přesvědčivě vypořádal. S ohledem na odvolací námitky, tak odvolací soud pouze dodává: Základ pro to, aby žalobkyně byla se svou žalobou úspěšná a té tak mohlo být vyhověno, spočívá ve zjištění, že žalobkyně uzavřela dne 11. 6. 2018 se společností , právnická osoba, smlouvu o úvěru, jejímž předmětem byla úhrada vozidla , jméno FO, a dne 19. 12. 2018 všechny závazky z této smlouvy se souhlasem žalobkyně převzala žalovaná. Stalo se tak včetně ujednání o smluvní pokutě a úroku z prodlení pro případ prodlení. V důsledku prodlení žalované s placením splátkového kalendáře pak došlo ze strany žalobkyně k odstoupení od smlouvy s účinností od 12. 10. 2021. Tím vzniklo právo žalobkyně na sjednanou soudní pokutu a úrok z prodlení. Žalobkyně se tak žalobou v této věci důvodně domáhá úhrady smluvní pokuty ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení, když za období od 19. 5. 2022 do 22. 5. 2023 (doplacení dlužné částky) tato činila částku 87 391,04 Kč. Též se důvodně domáhá i úroku z prodlení v téže výši, což za stejné období činí taktéž částku 87 391,04 Kč. Konečně pak úrok z prodlení je důvodně požadován i z dlužné smluvní pokuty, jež byla splatná na základě předžalobní výzvy dne 10. 10. 2023, tedy od 11. 10. 2023 do zaplacení. Proto soudu prvního stupně nezbylo, než žalobě vyhovět a odvolací soud se s takovým rozhodnutím ztotožňuje.

14. Soudu prvního stupně nelze ničeho vytknout, ani co se týče úvah, kterými zdůvodnil, proč považoval za nedůvodnou námitku žalované, že výše uvedené smlouvy nejsou platné, neboť nebyly podepsány tehdejší jednatelkou žalované , jméno FO, , která byla jednatelkou do 5. 6. 2023, kdy se jednatelem stal , jméno FO, . Též na tyto úvahy soudu prvního stupně odvolací soud odkazuje a pouze zdůrazňuje, že není pochyb o tom, že tehdejší jednatelka žalované dohodu o převzetí dluhu ze dne 19. 12. 2018 uzavřela, neboť podle této smlouvy byla následně žalovanou žalobkyni plněno a žalovaná tak musela nepochybně vědět, že se předmětná transakce, z níž vznikl tento spor, uzavírá. Pokud současný jednatel žalované , jméno FO, v řízení tvrdí, že snad někdo napodobil podpis tehdejší jednatelky, tak z jejího tvrzení při výslechu v trestním řízení s , jméno FO, vyplývá podrobný popis toho, jak veškeré podnikatelské aktivity žalované probíhaly a jak vše ve společnosti fungovalo, totiž že veškeré záležitosti, týkající se zejména vozidel vyřizoval současný jednatel , jméno FO, , který tak logicky o všech záležitostech i ohledně předmětného vozidla logicky musel být informován, neboť tehdejší jednatelka , jméno FO, vypověděla, že se o tyto věci vůbec nezajímala a vše právě vyřizoval její manžel. K uvedeným úvahám pak přistupují zjištění, že žalovaná v průběhu trvání smluvního vztahu s žalobkyní obdržela na svou adresu od žalobkyně větší množství korespondence týkající se předmětného dluhu (výzvy ke splátkám, odstoupení od smlouvy, předžalobní upomínku a podobně). Není však zaznamenána žádná její reakce v tom směru, že by se snad necítila předmětnými dohodami vázána, jak začala tvrdit až v tomto řízení. Zásadní pro zjištění o převzetí dluhu žalovanou je i skutečnost, že značnou část tohoto dluhu vůči žalobkyni žalovaná řádně plnila, přičemž se jednalo o výraznou většinu dluhu. Závěru o tom, že žalovaná tak převzala celý dluh včetně zajišťujících instrumentů, nelze soudu prvního stupně ničeho vytknout.

15. Nedůvodná je pak i námitka žalované, že nárok vymáhaný touto žalobou byl již uhrazen ve směnečném řízení (směnka vystavená dne 19. 5. 2022), neboť žalobkyni byly dosud přiznány nároky jen za období do splatnosti této směnky. Nároky uplatněné touto žalobou jsou však za období pozdější, jak plyne z odůvodnění napadeného rozsudku.

16. S ohledem na výše uvedené tak byl věcně správný rozsudek soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. potvrzen, včetně výroku o náhradě nákladů řízení, v němž odvolací soud rovněž žádné pochybení neshledal a žalovaná ve svém odvolání proti této části napadeného rozsudku ani ničeho nenamítala.

17. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení má oporu v ustanovení § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy plně úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů i odvolacího řízení. Ty jsou tvořeny odměnou za 2 úkony právní služby po 4 620 Kč (§ 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátní tarif), a to za vyjádření k odvolání a účast při odvolacím jednání. Součástí nákladů řízení je dále paušální náhrada hotových výdajů advokáta za 2 úkony ve výši 300 Kč a 450 Kč (§ 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu v platném znění). K těmto částkám je nutné připočítat i 21 % DPH ve výši 2 098 Kč, a to podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., neboť právní zástupce žalobkyně je jejím plátcem.