5 Co 728/2024

Plný text

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Kamily Drábkové a soudců JUDr. Petra Fořta, Ph.D. a Mgr. Jiřího Straky ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 o určení, že nemovitost je v zaniklém společném jmění manželů účastníků, o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Písku ze dne 21.3.2024, č. j. 9 C 68/2023-112

I. Odvolací řízení proti odstavci I. výroku rozsudku soudu prvního stupně se zastavuje.

II. Rozsudek soudu prvního stupně se mění v odstavci II. výroku tak, že žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit na náhradě nákladů řízení částku 110 953,93 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 15 972 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně v odstavci I. výroku určil, že nemovitosti, a to parcela č. st. , číslo, , jejíž součástí je rodinný dům č.p. , číslo, , vše v katastrálním území , adresa, , náleží do zaniklého společného jmění žalobkyně a žalovaného a v odstavci II. výroku uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni náklady řízení v částce 205 334 Kč.

2. Proti tomuto rozsudku podal včasné odvolání žalovaný, který ještě před zahájením jednání odvolacího soudu vzal zpět své odvolání proti odstavci I. výroku o určení, že nemovitosti náleží do zaniklého společného jmění (dále SJM) účastníků a setrval pouze na svém odvolání do odstavce výroku II. o náhradě nákladů řízení mezi účastníky.

3. Ohledně zpětvzetí odvolání postupoval odvolací soud podle § 96 odst. 1, 2 a 4 ve spojení s § 211 o.s.ř. Odvolací řízení zastavil ještě před zahájením jednání.

4. Ve svém odvolání do výroku o náhradě nákladů řízení mezi účastníky žalovaný namítal chybné a skutkovými zjištěními nepodložené závěry prvoinstančního soudu, že žalovaný neprokázal existenci žádných důvodů pro nepřiznání práva na náhradu nákladu řízení žalobkyni (podání formálně neúčelné a nadbytečné žaloby, jejímž cílem bylo pouze získat náhradu nákladů řízení), nepředvídatelnost a pro něho likvidační dopad výroku, negativní dopad výroku na možné vyřešení vypořádání zaniklého SJM dohodou, svévolný postup soudu při stanovení výše odměny advokátky. Hodnotou sporu nemůže být pořizovací cena věci, respektive její část, kterou žalovaný uhradil z prostředků SJM. Chybný byl postup okresního soudu při určení tarifní hodnoty z průzkumu realitního trhu ze dne 8.2.2023 předloženého žalobkyní v řízení u téhož soudu pod sp. zn. 12 C 65/2023 obsahující (nerealizované) nabídky nemovitostí k prodeji, jejíž cenu soud zprůměroval. Tyto nemovitosti neodpovídají svou kvalitou, lokalitou i dalšími parametry sporné nemovitosti, o jejíž základní charakteristice neměl soud poznatky. Z nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 2688/15, ze dne 19.12.2017, nelze dovozovat oprávnění soudu doplňovat materiály pro stanovení hodnoty předmětu sporu pro verdikt o nákladech řízení bez vědomí účastníků z obsahu jiného spisového materiálu a po skončení dokazování v posuzované věci, a to ani s ohledem na zásadu hospodárnosti věci. Žalovaný se k těmto podkladům nemohl vyjádřit, dozvěděl se o nich až po doručení napadeného rozsudku, čímž mu bylo upřeno právo na spravedlivý proces. Mělo být postupováno v souladu s nálezem Ústavního soudu. sp. zn IV. ÚS 2688/15, ze dne 19.12.2017, podle něhož při „nepoměrných“ obtížích spojených s určením hodnoty sporu pro rozhodnutí o nákladech řízení, kdy má být proporcionálně poměřováno úsilí vynaložené na její zjištění a význam, které zjištění pro průběh sporu má, mohl soud postupovat při stanovení tarifní hodnoty pouze podle § 9 odst. 3 písm. b) ve spojení s § 9 odst. 4 písm. d) a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu a vycházet z tarifní hodnoty 50 000 Kč a z ní vypočítat hodnotu úkonu právní služby. Navrhoval, aby žaloba byla odvolacím soudem zamítnuta, případně aby byl odstavec I. výroku potvrzen a rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů, případně, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení vycházející z tarifní hodnoty 50 000 Kč.

5. Žalobkyně se s odstavcem III. výroku napadeného rozsudku zcela ztotožnila. Žalovaný neposkytl součinnost k uvedení zápisu v katastru nemovitostí do souladu se skutečným stavem, žalobkyní vynaložené náklady na vedení soudního sporu o určení vlastnictví, jehož prostřednictvím jedině se může domoci změny nesprávného zápisu v katastru nemovitostí, musí jít k jeho tíži. Předmětem řízení je nemovitá věc, jejíž hodnotu lze bez obtíží zjistit. V tomto směru soud prvního stupně vyšel z listin založených ve spisu 12 C 65/2023, kde je založena kupní smlouva ze dne , datum, , podle níž činila kupní cena předmětné nemovitosti 400 000 Kč. Již v žalobě z 26.2.2023 však žalobkyně uvádí cenu předmětné nemovitosti v rozpětí od 3 800 000 až po 5 000 000 Kč a osvědčuje to průzkumem realitního trhu. Žalovaný si musí být vědom růstu cen nemovitostí obecně i této konkrétní nemovitosti. Navrhovala, aby rozsudek byl v této části potvrzen, nesouhlasila se stanovením tarifní hodnoty podle § 9 odst. 4 písm. b) advokátního tarifu jako s postupem rozporným s jejím právem na spravedlivý (řádný) proces a zásadou předvídatelnosti soudního rozhodování a principem právní jistoty a ochrany legitimního očekávání dle nálezu Ústavního soudu ze dne 8.3.2023, sp. zn. I. ÚS 3281/22.

6. Odvolací soud projednal věc v mezích vyplývajících z odvolání (§ 212 o.s.ř.) a přezkoumal napadený rozsudek podle § 212a odst. 2, 3 a 5 a § 205 odst. 2 o.s.ř., přičemž přihlížel k vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci podle § 212a odst. 6 o.s.ř.

7. Po zpětvzetí odvolání žalovaného proti výroku ve věci samé zůstalo předmětem odvolacího řízení pouze jeho odvolání proti výroku o náhradě nákladů řízení mezi účastníky.

8. Okresní soud rozhodl v principu správně podle úspěchu ve věci, kdy přiznal plně úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Co se týká počtu a účelnosti jednotlivých úkonů právní služby, nebyly ze strany žalovaného nikterak rozporovány a ani odvolací soud, který výrok o náhradě nákladů řízení přezkoumává z úřední povinnosti, neshledal je neúčelnými či nepřiměřenými. Totéž platí i o náhradě paušálních výdajů právní zástupkyně, kde byla uplatněna sazba 300 Kč za úkon podle § 13 odst. 1 advokátního tarifu, náhradě cestovních výdajů, náhradě za ztrátu času a náhradě zaplacených soudních poplatků žalobkyní. V tomto směru lze odkázat beze zbytku na odůvodnění prvoinstančního rozhodnutí.

9. Odvolací soud se však neshoduje s prvoinstančním soudem v otázce tarifní hodnoty pro účely výpočtu odměny advokátky, kde okresní soud vyšel ze své úvahy opírající se o průzkum realitního trhu a na základě toho stanovené tarifní hodnoty, kterou je průměrná cena nemovitosti 4 400 000 Kč.

10. Předmět řízení je penězi ocenitelný, pro účely stanovení tarifní hodnoty je tak nutno postupovat podle § 8 odst. 1 advokátního tarifu, podle něhož platí, že není-li stanoveno jinak, považuje se za tarifní hodnotu výše peněžitého plnění nebo cena věci, anebo práva v době započetí úkonu právní služby, jichž se právní služba týká; za cenu práva se považuje jak hodnota pohledávky, tak i dluhu. Při určení tarifní hodnoty se nepřihlíží k příslušenství, ledaže by bylo požadováno jako samostatný nárok. Není tedy možno použít ustanovení § 9 odst. 4 písm. b), podle nichž nelze-li hodnotu věci nebo práva vyjádřit v penězích nebo lze-li ji zjistit jen s nepoměrnými obtížemi a není-li dále stanoveno jinak, považuje se za tarifní hodnotu částka 50 000 Kč. Postup podle § 8 odst. 1 advokátního tarifu je preferován i judikaturou Ústavního soudu, která k těmto otázkám jednoznačně uvádí, že všude, kde je to možné, je třeba cenu předmětu plnění určit. Právo na přiznání přiměřené a právním předpisem stanovené náhrady nákladů, které úspěšné straně v řízení vzniknou, je součástí práva na spravedlivý proces a také souvisí, pokud jde konkrétně o náklady právního zastoupení, s právem na právní pomoc ve smyslu čl. 37 odst. 2 Listiny, jak zmiňuje např. rozhodnutí Ústavního soudu, sp. zn. II. ÚS 2811/2008, z 11.6.2009. Od tohoto základního principu se lze odchýlit pouze v těch případech, kdy určení je skutečně nemožné, anebo je spojeno s nepoměrně velkými obtížemi, případně vznikem nákladů, které by převýšily význam předmětu sporu. Výkladem pojmu „nepoměrné obtíže“ se zabývá např. rozhodnutí senátu Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 30 Cdo 1021/2015, podle něhož o takovou situaci se jedná např. tehdy, pokud k ceně věci neexistuje ve spisu žádný právně relevantní podklad a její zjišťování by přivodilo prodloužení sporu a vznik neúčelných nákladů, které by musely být vynaloženy na odborné posouzení cenové otázky. Obdobně pak hovoří rozhodnutí Ústavního soudu - senátu sp. zn. IV. ÚS 2688/15-1 ze dne 19.12.2017, z něhož také výslovně plyne, že nejpřesnějším způsobem stanovení hodnoty předmětu sporu je znalecký posudek.

11. Odvolací soud měl k dispozici znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, , soudní znalkyně z oboru ekonomika ceny a odhady nemovitých věcí ze dne 6.8.2024, č. , číslo, který byl zpracován na základě zadání Okresního soudu v Písku a jehož předmětem bylo stanovení obvyklé ceny sporných nemovitostí ke dni 27.2.2020 (právní moc rozvodu manželství) a ke dni 6.8.2024 (vypracování posudku). Odvolací soud považuje za podstatnou pro další úvahy obvyklou cenu stanovenou ke dni 6.8.2024, tj. 2 295 000 Kč, a to s ohledem na datum podání žaloby (26.2.2023) a na advokátním tarifem zdůrazňovanou zásadu, že rozhodná je cena předmětu plnění při započetí úkonu právní služby (§ 8 odst. 1). Termínem provedení se účtované úkony právní služby blíží tomuto datu, nelze tudíž vycházet z ceny nemovitosti v r. 2020. Byť je předmětem určení, že věci spadají do společného jmění manželů účastníků (určení právního režimu) považuje odvolací soud za správné postupovat analogicky podle § 8 odst. 6 advokátního tarifu, který obsahuje pravidlo pro stanovení tarifní hodnoty ve věcech vypořádání společného jmění manželů, kdy se vychází z poloviny hodnoty všech jednotlivých věcí, pohledávek a dluhů, které strany učinily předmětem vypořádání. Z uvedených důvodů, neboť není zpochybňován podíl žalobkyně na společném jmění, vzal odvolací soud za základ výpočtu částku 1 147 500 Kč (tj. jedna polovina částky 2 295 000 Kč) z níž odměna za jeden úkon činí podle § 7 bod 6. advokátního tarifu 12 900 Kč, což při 6 úkonech právní služby je v souhrnu 77 400 Kč. K tomu náleží 6 režijních paušálních náhrad po 300 Kč, tj. 1 800 Kč, cestovné 3 033 Kč, náhrada za ztrátu času 1 200 Kč, DPH 21 % 17 520,93 Kč a zaplacené soudní poplatky 2x 5 000 Kč. Celkem tak náklady řízení činí 110 953,93 Kč, k jejichž náhradě žalobkyni je zavázán žalovaný.

12. V této části bylo rozhodnutí soudu prvního stupně změněno za použití § 220 odst. 1 o.s.ř.

13. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 ve spojení s § 146 odst. 2 o.s.ř. Odvolací soud musel zhodnotit procesní zavinění za zastavení řízení, pokud jde o výrok ve věci samé a dále úspěch a neúspěch účastníků ve věci výroku o nákladech řízení. S ohledem na to, že předmětem odvolacího řízení bylo takřka výlučně odvolání o náhradě nákladů řízení mezi účastníky, v němž byly obě strany úspěšné pouze zčásti, z tohoto titulu za toto odvolací jednání nebyla přiznána náhrada žádnému z nich. Procesní zavinění za zastavení odvolacího řízení ve věci samé však nese žalovaný, a tudíž bylo žalobkyni přiznáno právo na náhradu nákladů za jeden úkon právní služby, a to písemné podání – odvolání podle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu v sazbě 12 900 Kč zvýšené o paušální náhradu hotových výdajů 300 Kč podle § 13 odst. 1 a 3 advokátního tarifu a 21 % DPH 2 772 Kč podle § 137 odst. 3 o.s.ř.

14. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.