5 Co 805/2024

Plný text

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Fořta, Ph.D. a soudců Mgr. Kamily Drábkové a Mgr. Jiřího Straky ve věci žalobkyně: právnická osoba IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupená opatrovníkem advokátem titul Jméno, příjmení Adresa , o zaplacení 48 837 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Prachaticích ze dne 29.1.2024, č.j. 1 C 114/2023-51,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se v odstavci I., o povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 44 093 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročněz částky 2 348 Kč od 16. 2. 2022 do zaplacení,z částky 2 348 Kč od 16. 3. 2022 do zaplacení,z částky 2 348 Kč od 16. 4. 2022 do zaplacení,z částky 2 348 Kč od 16. 5. 2022 do zaplacení,z částky 2 348 Kč od 16. 6. 2022 do zaplacení,z částky 2 348 Kč od 16. 7. 2022 do zaplacenís úrokem z prodlení ve výši 15 % ročněz částky 2 428 Kč od 16. 8. 2022 do zaplacení,z částky 2 428 Kč od 16. 9. 2022 do zaplacení,z částky 2 428 Kč od 16. 10. 2022 do zaplacení,z částky 2 428 Kč od 16. 11. 2022 do zaplacení,z částky 2 428 Kč od 16. 12. 2022 do zaplacení,z částky 2 428 Kč od 16. 1. 2023 do zaplacení,z částky 1 253 Kč od 16. 2. 2023 do zaplacení,z částky 14 184 Kč od 1.8.2023 do zaplacení,do tří dnů od právní moci rozhodnutí, potvrzuje.

II. Řízení se zastavuje pro částku 4 744 Kč se zbývajícími úroky z prodlení a rozsudek soudu prvního stupně se v tomto rozsahu zrušuje.

III. Rozsudek soudu prvního stupně se v odstavci II., o náhradě nákladů řízení, mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyní na náhradě nákladů řízení částku 11 711 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 48 837 Kč spolu s úrokem z prodlení z částek, které odstavci I. výroku specifikoval, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. V odstavci II. výroku pak uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 14 638,80 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

2. Vyšel ze zjištění, že žalobkyně s manželem žalované Jiřím Zemkem uzavřeli dne 11. 6. 2021 smlouvu o nájmu bytu na dobu určitou, a to tří měsíců, posléze dodatkem ze dne 30. 9. 2021 prodlouženou o další tři měsíce do 31. 12. 2021. Strany si též vyloučily obnovení nájemního vztahu (§ 2285 o.z.). Manžel žalované coby nájemce dne , datum, zemřel a žalovaná předmětný byt i po jeho smrti dále užívala až do 17. 1. 2023, kdy byl byt vyklizen v rámci výkonu rozhodnutí. Žalovaná sjednané platby nehradila řádně a včas a po provedeném vyúčtování ke dni 31. 1. 2023 činil dluh za období leden až červen 2022 celkem 23 424 Kč (6 x 3 904 Kč) a za období červenec 2022 až leden 2023 činil dluh 25 413 Kč (6 x 3 900 Kč a 2 013 Kč za leden 2023). Celková dlužná částka tak činila 48 837 Kč. O zaplacení dluhu byla žalovaná marně upomenuta. Nájemní vztah skončil uplynutím doby 31. 12. 2021 a od ledna 2022 do ledna 2023 žalovaná byt užívala bez právního důvodu. Právně věc soud prvního stupně posoudil podle § 2251 odst. 1 a § 2295 o.z. Nárok na zaplacení dlužných úhrad za služby pak byl posouzen podle § 2991 a násl. o.z. jako bezdůvodné obohacení žalované. Nárok na úrok z prodlení pak vyplynul z ust. § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

3. Proti tomuto rozsudku podala prostřednictvím svého opatrovníka odvolání žalovaná. V odvolání namítá, že soud prvního stupně jako bezdůvodné obohacení akceptoval žalobkyní celý uplatněný nárok, přičemž tento se skládal z měsíčních plateb po 3 904 Kč (leden až červen 2022) a po 3 900 Kč (červenec 2022 až leden 2023), nicméně tyto jednotlivé měsíční platby představují nájemné 2 098 Kč, resp. 2 178 Kč a ve zbytku jiné poplatky a zálohy na služby spojené s užíváním bytu. Vzhledem k tomu, že žalobkyně se domáhá zaplacení bezdůvodného obohacení za užívání bytu za dobu od 1. 1. 2022, kdy mezi účastnicemi neexistoval žádný smluvní nájemní vztah, tak může bezdůvodné obohacení představovat pouze výši skutečně spotřebovaných služeb spojených s užíváním bytu, nikoliv však účtované zálohy z předchozího smluvního vztahu a další poplatky, jak činí žalobkyně. Minimálně v této části tak nelze rozsudek soudu prvního stupně akceptovat. Navrhla zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu projednání.

4. K podanému odvolání se vyjádřila žalobkyně. V něm uvádí, že v době podání žaloby nebylo splatné vyúčtování služeb za rok 2022. K tomu došlo až 31. 7. 2023. Z vyúčtování je zřejmé, že náklad spotřeby činil 14 184 Kč. Předepsané, nikoliv však uhrazené zálohy v uvedeném období činily 18 168 Kč a došlo tak k přeplatku předepsaných záloh ve výši 3 984 Kč. Tento přeplatek byl započten na dlužné částky žalované, které nejsou předmětem tohoto řízení (dluh vzniklý v období březen až květen 2020). Vedle vyúčtování služeb ve výši 14 184 Kč, splatných k 31. 7. 2023, je žalovaná povinna žalobkyni vydat i bezdůvodné obohacení za užívání bytu a vybavení bytu. Výše tohoto bezdůvodného obohacení činí v období leden až červen 2022 částku 2 348 Kč za měsíc (2 098 a 250 Kč) a v období od července do prosince 2022 částku 2 428 Kč (2 178 Kč a 250 Kč). Bezdůvodné obohacení za období od 1. 1. do 17. 1. 2023 činí 1 253 Kč, tj. poměrnou část. S ohledem na uvedené tak žalobkyně vzala žalobu co do částky 4 744 Kč zpět a navrhla, aby řízení pro tuto částku i s příslušenstvím bylo zastaveno. Ve zbytku, pro částku 44 093 Kč spolu s úrokem z prodlení z jednotlivých částek, aby bylo žalobě vyhověno.

5. Odvolací soud po zjištění, že odvolání je přípustné podle § 201 o.s.ř. v návaznosti na ust. § 202 o.s.ř., bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou. (§ 204 odst. 1 o.s.ř.), projednal věc podle § 212 o.s.ř. a přezkoumal napadený rozsudek podle § 212a odst. 1, odst. 3, odst. 5 o.s.ř.

6. Odvolání žalované je částečně důvodné.

7. Při odvolacím jednání opatrovník žalované vyslovil s částečným zpětvzetím žaloby souhlas.

8. Odvolací soud konstatuje, že žalobkyně svým podáním reagujícím na odvolání žalované de facto uznala jako důvodnou odvolací námitku spočívající v tom, že bezdůvodné obohacení může představovat pouze výši skutečně spotřebovaných služeb spojených s užíváním bytu, nikoliv však účtované zálohy z předchozího smluvního vztahu či další poplatky. Na tuto odvolací námitku pak zareagovala částečným zpětvzetím žaloby a v situaci, kdy žalovaná s tímto částečným zpětvzetím žaloby vyslovila při odvolacím jednání souhlas, nezbylo odvolacímu soudu než podle § 222a odst. 1 o.s.ř. v rozsahu zpětvzetí žaloby zrušit rozhodnutí soudu prvního stupně a řízení zastavit. Proto takto postupoval, jak v odstavci II. výroku výše uvedeno.

9. Ve zbytku žalovaného nároku pak žalovaná tuto část napadeného rozsudku odvoláním ani přímo nezpochybňovala a odvolací soud se zcela ztotožňuje s tím, k jakým skutkovým zjištěním ohledně této části nároku (částka 44 093 Kč s příslušenstvím – úroky z prodlení) soud prvního stupně na základě dokazování před ním provedeného dospěl a těmto skutkovým zjištěním nemá čeho vytknout. Ztotožňuje se i s právním hodnocením věci tak, jak soud prvního stupně uvádí v odůvodnění napadeného rozsudku, když nárok na dlužné nájemné posoudil podle ust. § 2251 odst. 1 a § 2295 o.z. a nárok na zaplacení dlužných úhrad za služby podle § 2991 a násl. o.z., tedy coby nárok na vydání bezdůvodného obohacení.

10. S ohledem na výše uvedené tak byl v této části žalovaného nároku (v němž nebyla žaloba vzata zpět) věcně správný rozsudek soudu prvního stupně podle § 219 o.s.ř. potvrzen.

11. Výrok o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně pak byl za přiměřeného použití § 220 odst. 1 o.s.ř. změněn, neboť žalobkyně neměla v řízení plný úspěch, resp. zavinila, že část řízení musela být zastavena. Lze tak říci, že žalobkyně měla v řízení před soudem prvního stupně 90 % úspěch (pro částku 44 093 Kč příslušenstvím) a 10 % neúspěch (pro částku 4 744 Kč s příslušenstvím). Má tak právo ve smyslu § 142 odst. 2, § 146 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o.s.ř. na náhradu nákladů řízení ve výši 80 %. Ty činí částku 11 711 Kč, když vynaložené náklady řízení v odůvodnění napadeného rozsudku soud prvního stupně správně specifikoval.

12. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení má pak oporu v ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř., když se účastnice práva na náhradu těchto nákladů vzdaly.