50 A 18/2019

Rubrum

č. j. 50 A18/2019 - 30 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Michala Hájka, Ph.D., a soudkyň JUDr. Marie Trnkové a Mgr. Heleny Nutilové ve věci žalobce: P.J., narozen X bytem X zastoupený JUDr. Stanislavem Machkem advokátem se sídlem Hvězdova 1716/2b, 140 00 Praha 4 proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 1. 2019, sp. zn. OREG/140143/2018/adka, čj. KUJCK 149877/2018, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. 2 50 A 18/2019

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Stavební úřad Magistrátu města České Budějovice (dále jen „vyvlastňovací úřad“) rozhodnutím ze dne 10. 10. 2018, sp. zn. SU/7816/2017 Mar, čj. SU/7816/2017-12, rozhodl o omezení vlastnického práva žalobce a dalších spoluvlastníků k pozemku parc. č. x v katastrálním území x, zřízením inženýrské sítě za účelem provedení stavby SO 350 – Odkaliště, přeložka potrubí v km 136,650 v rozsahu vymezeném geometrickým plánem ze dne 13. 6. 2016, č. 2532-13-141-1/2016, ve prospěch společnosti Teplárna České Budějovice, a. s. Za toto omezení vlastnického práva stanovil náhradu a určil lhůtu k zahájení uskutečňování účelu vyvlastnění.

2. Žalobce nebyl při pokusu o doručení rozhodnutí ze dne 10. 10. 2018 zastižen, proto mu bylo rozhodnutí uloženo na poště dne 12. 10. 2018 s tím, že žalobci byla do schránky vložena výzva k vyzvednutí zásilky spolu s poučením o důsledcích, které její nevyzvednutí ve lhůtě následujících 10 dnů pro žalobce má. Žalobce si zásilku ve lhůtě nevyzvedl, načež byla zásilka dne 24. 10. 2018 vhozena do jeho poštovní schránky. Odvolání bylo podle podacího razítka na přiložené obálce podáno k poštovní přepravě dne 5. 11. 2018, adresováno bylo přímo žalovanému. Žalovaný obdržel odvolání dne 6. 11. 2018 a usnesením ze dne 7. 11. 2018, čj. KUJCK 136707/2018, je postoupil vyvlastňovacímu úřadu jako orgánu věcně a místně příslušnému dle § 86 odst. 2 správního řádu. Vyvlastňovací úřad obdržel postoupené odvolání dne 8. 11. 2018.

3. Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaný následně zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí ze dne 10. 10. 2018 dle § 92 odst. 1 správního řádu jakožto opožděné.

II. Shrnutí žaloby, vyjádření žalovaného a replika žalobce

4. Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce dne 16. 2. 2019 žalobu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích.

5. Žalobce vytkl žalovanému nesprávný procesní postup, neboť žalovaný nepostupoval v souladu s § 83 odst. 2 správního řádu. Žalobce byl nesprávně poučen o možnosti podat odvolání. Z tohoto důvodu zaslal své odvolání přímo žalovanému.

6. Žalobce uvedl, že žalobou napadené rozhodnutí bylo podáno k poštovní přepravě ještě před uplynutím odvolací lhůty 15 dnů. Žalobce tak měl za to, že vše učinil řádně a včas.

7. V příslušné části rozhodnutí vyvlastňovacího úřadu je uvedeno: „Proti tomuto rozhodnutí se lze odvolat do 15 dnů ode dne jeho oznámení ke Krajskému úřadu Jihočeského kraje, Odboru regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic v Českých Budějovicích, podáním u zdejšího správního orgánu.“ Žalobce jakožto právní laik rozuměl tomuto poučení tím způsobem, že pokud je ihned v úvodním ustanovení na prvním místě uveden žalovaný, má poslat odvolání jemu. To se žalobci jevilo jako logické, neboť očekával, že pokud mu vyvlastňovací úřad nevyhověl, měl by se obrátit rovnou na orgán nadřízený. Takto si jako laik vykládal princip odvolání. Závěr ustanovení „podáním u zdejšího správního orgánu“ si vyložil tím způsobem, že pouze zdůvodňuje místní příslušnost žalovaného. Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. 3 50 A 18/2019 8. Následně žalobce uvedl příklady různých – dle jeho názoru – správných a jednoznačných poučení, např. poučení Okresního soudu v Hradci Králové, Vrchního soudu v Praze či Krajského soudu v Plzni.

9. Nad rámec výše uvedeného žalobce připomněl závěry Ústavního soudu týkající se nepřípustného formalismu, který klade nerealistické nároky na právní laiky při psaní podání.

10. Závěrem žalobce uvedl, že na str. 2 napadeného rozhodnutí uprostřed je nesprávně uvedeno datum, kdy ve dvou případech nemá být měsíc listopad, ale říjen.

11. Žalobce navrhl, aby krajský soud žalobou napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.

12. Žalovaný ve vyjádření k žalobě stručně shrnul dosavadní průběh řízení. Následně zopakoval argumentaci uvedenou v žalobou napadeném rozhodnutí a závěrem navrhl žalobu jakožto nedůvodnou zamítnout.

13. V replice ze dne 9. 4. 2019 žalobce odkázal na argumentaci obsaženou v žalobě. Zároveň doplnil, že i opticky je v poučení identifikaci odvolacího orgánu (žalovaného) věnována polovina textu s detailním popisem včetně odboru, zatímco důležité části (kam odvolání adresovat) se věnují pouhá tři slova v samém závěru, navíc obecně, aby si jej žalobce musel sám určit.

14. Žalobce se domnívá, že žalovaný tato matoucí poučení používá záměrně, aby si zjednodušil práci, protože určité procento odvolání (podaných po nesprávném poučení) pak nemusí meritorně řešit.

III. Právní hodnocení krajského soudu

15. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.). Ve věci přitom rozhodl bez jednání postupem podle § 51 s. ř. s.

16. Žaloba není důvodná.

17. Mezi účastníky není sporný skutkový stav věci; krajský soud tedy při svém rozhodování vycházel z výše popsaných skutečností.

18. Dle § 68 odst. 5 správního řádu se „[v] poučení uvede, zda je možné proti rozhodnutí podat odvolání, v jaké lhůtě je možno tak učinit, od kterého dne se tato lhůta počítá, který správní orgán o odvolání rozhoduje a u kterého správního orgánu se odvolání podává.“ 19. Dle § 83 odst. 1 správního řádu „ [o]dvolací lhůta činí 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Odvolání lze podat teprve poté, co bylo rozhodnutí vydáno. Bylo-li odvolání podáno před oznámením rozhodnutí odvolateli, platí, že bylo podáno v první den odvolací lhůty.“ 20. Dle § 86 odst. 1 správního řádu se odvolání „podává u správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal.“ 21. Dle § 24 odst. 1 správního řádu „[j]estliže si adresát uložené písemnosti písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena, nevyzvedne, písemnost se považuje za doručenou posledním dnem této lhůty.“ Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. 4 50 A 18/2019 22. Rozhodnutí bylo připraveno k vyzvednutí dne 12. 10. 2018, posledním dnem lhůty, tedy dnem doručení, bylo pondělí 22. 10. 2018. Odvolací lhůta počala běžet následující den, tj. 23. 10. 2018. Posledním dnem odvolací lhůty bylo úterý 6. 11. 2018. Aby byla lhůta zachována, musel by žalobce učinit dne 6. 11. 2018 podání přímo u vyvlastňovacího úřadu, případně podat poštovní zásilku s odvoláním adresovanou vyvlastňovacímu úřadu. Žalovaný podání obdržel dne 6. 11. 2018, a ačkoliv jej bez zbytečného odkladu (následující den) postoupil vyvlastňovacímu úřadu, stalo se tak až po uplynutí odvolací lhůty.

23. Žalobce opakovaně tvrdil, že poučovací povinnost nebyla ze strany vyvlastňovacího úřadu řádně splněna. Tento názor krajský soud nesdílí. Poučení o možnosti podat odvolání bylo součástí rozhodnutí vyvlastňovacího úřadu a obsahovalo všechny náležitosti dle § 68 odst. 5 správního řádu a neobsahovalo věcně nesprávné údaje.

24. Ustanovení § 83 odst. 2 správního řádu, dle něhož „[v] případě chybějícího, neúplného nebo nesprávného poučení podle § 68 odst. 5 lze odvolání podat do 15 dnů ode dne oznámení opravného usnesení podle § 70 věty první, bylo-li vydáno, nejpozději však do 90 dnů ode dne oznámení rozhodnutí“, se zde neuplatní, neboť důvodem k prodloužení lhůty podle citovaného ustanovení mohou být jen objektivní vady podaného poučení, nikoliv skutečnost, že si žalobce jeden z bodů poučení chybně vyložil a subjektivně ho považuje za zavádějící (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 12. 2012, čj. 3 As 85/2012-20).

IV. Závěr a náklady řízení

25. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. Žalobce neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením před soudem vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené nad rámec běžné úřední činnosti. Z toho důvodu mu krajský soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.

27. Závěrem krajský soud poznamenává, že v důsledku změny rozvrhu práce ze dne 24. 7. 2019 rozhodoval v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Hájka, Ph.D., a soudkyň JUDr. Marie Trnkové a Mgr. Heleny Nutilové. Vzhledem k tomu, že účastníci řízení byli o možné účasti všech členů senátu na rozhodování v této věci již dříve poučeni, a to včetně možnosti podání případné námitky podjatosti, krajský soud jim již novou informaci o složení senátu nezasílal.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. 5 50 A 18/2019 lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. V Českých Budějovicích 24. září 2019 JUDr. Michal Hájek, Ph.D. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje J. P.