50 A 62/2018

Rubrum

č. j. 50 A 62/2018 - 56 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Terezy Kučerové a soudkyň JUDr. Věry Balejové a Mgr. Heleny Nutilové ve věci žalobce: Statutární město České Budějovice, IČO 002 44 732 sídlem nám. Přemysla Otakara II. 1/1, České Budějovice proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice za účasti: I. RNDr. Z. Ž., bytem X, zast. Mgr. Ing. Veronikou Žánovou, advokátkou se sídlem Vodičkova 710/31, Praha 1, II. M. P., bytem X, zast. Mgr. Jaroslavem Hanusem, advokátem se sídlem Nemanická 440/14, České Budějovice, III. spol. OMEGA & partners s. r. o., IČO 251 77 028, sídlem Jana Růžičky 1143/11, Praha 4, zast. Mgr. Ondřejem Trnkou, LL. M., advokátek se sídlem nám. Přemysla Otakara II. 123/36, České Budějovice, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 6. 2018, č. j. KUJCK 59692/2018, Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 2 50 A 62/2018 takto:

Výrok

I. Rozhodnutí Magistrátu města České Budějovice ze dne 5. 2. 2018, č. j. SU/5418/2014-247 a rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 6. 2018, č. j. KUJCK 59692/2018 se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalobci se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

III. Osoby na řízení zúčastněné nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Včasnou žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) dne 16. 8. 2018 se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 6. 2018, č. j. KUJCK 59692/2018 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Magistrátu města České Budějovice ze dne 5. 2. 2018, č. j. SU/5418/2014-247, kterým byla s odkazem na § 79 a § 92 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“) umístěna stavba: Novostavba bytového domu 1. PP – 6. NP, přeložka teplovodu a kabelového vedení VN, NN, přípojka teplovodu, vody, kanalizace, včetně retenční nádrže na pozemku p. č. 2528/1, 2528/4, 2528/5, 2528/7 a 2536 v k. ú. České Budějovice 3 (dále též „Stavba“).

II. Shrnutí žaloby

2. Žalobce jako vlastník sousední nemovitosti Stavby nacházející se na pozemku p. č. 2528/1 v k. ú. České Budějovice 3 projednávanou žalobou sporuje zákonnost napadeného rozhodnutí, která je založena nesplněním zákonných podmínek pro umístění stavby z důvodu absence souhlasu vlastníka pozemku, na němž má být stavba uskutečněna (pozemek p. č. 2528/1 v k. ú. České Budějovice 3). Společnost OMEGA & partners s. r. o. jako stavebník (dále též „Stavebník“) byla dle § 86 odst. 2 písm. a) a § 86 odst. 3 stavebního zákona ve znění účinném do 31. 12. 2017 povinna pro účely vydání územního rozhodnutí disponovat smlouvou či dokladem o právu provést stavbu nebo opatření k pozemkům nebo stavbám, popř. místo nich byla povinna disponovat alespoň souhlasem vlastníka takového pozemku. V daném případě tedy souhlasem žalobce jako vlastníka pozemku p. č. 2528/1 v k. ú. České Budějovice 3. Souhlas měl být vydán konkrétně k zamýšlené stavbě rampy, která následně byla Stavebníkem vypuštěna, a tento záměr byl nahrazen vjezdem, který správní orgány posoudily jako sjezd ve smyslu § 79 odst. 2 písm. i) stavebního zákona. S ohledem na tuto změnu záměru dospěl žalovaný k závěru, že z veřejnoprávního hlediska realizaci sjezdu nic nebrání, neboť sjezd dle zmíněného zákonného ustanovení nemůže být předmětem vedeného stavebního řízení. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 3 50 A 62/2018 3. S ohledem na uvedený závěr žalovaný konstatoval, že v daném stavebním řízení se žalobce nemůže dovolávat ochrany svého vlastnického práva a pro tyto účely musí využít instituty práva soukromého. Žalobce se však nedomáhá pouze ochrany svého soukromého práva, nýbrž zejména ochrany svého veřejného práva na to, aby nebyla umožněna stavba, aniž by k ní žalobce coby vlastník dotčeného pozemku dal souhlas. Povinnosti stavebníka doložit soukromoprávní titul k pozemku, na němž má být dotčená stavba realizována, odpovídá právo vlastníka pozemku, na němž má být stavba realizována, aby soukromoprávní titul byl řádně a nezpochybnitelně zajištěn. Souhlas žalobce s realizací Stavby na pozemku p. č. 2528/1 v k. ú. České Budějovice 3 však z žádných vyjádření či stanovisek žalobce vydaných jím ve vztahu k záměru Stavebníka dovodit nelze. Žalobce souhlas obsažený ve svém vyjádření ze dne 7. 5. 2014 podmínil mimo jiné vybudováním parkoviště. Tato podmínka je dána, přestože žalobce v uvedeném vyjádření nedefinoval, v rámci jakého povolovacího režimu a v jaké fázi realizace projektu musí být parkoviště realizováno. Vzhledem k tomu, že uvedená podmínka nebyla Stavebníkem splněna, nebyl souhlas žalobce s umístěním Stavby dán. Na tom, že souhlas žalobcem nebyl udělen, nemůže změnit nic ani skutečnost, že silniční správní úřad svým rozhodnutím ze dne 4. 8. 2017 stanovil dobu pro dokončení parkoviště přede dnem konání závěrečné kontrolní prohlídky bytového domu. Rozhodnutí správních orgánů obou stupňů jsou proto z důvodu nesplnění zákonných podmínek pro jejich vydání nezákonná.

4. Oddělené posuzování sjezdu k domu od stavby bytového domu nemá s ohledem na jejich bezprostřední funkční souvislost oporu. Z tohoto důvodu se tak i na sjezd k domu musí vztahovat všechny podmínky stanovené zákonem pro stavbu domu, včetně výše uvedeného § 86 stavebního zákona. S touto argumentací se však správní orgány nijak nevypořádaly, pročež jsou jejich rozhodnutí nepřezkoumatelná.

5. Vydání územního rozhodnutí o umístění stavby je třeba považovat za porušení podmínky, na kterou byl navázán souhlas žalobce, bez ohledu na závěr žalovaného o odpovědnosti Stavebníka za realizaci parkoviště, bez jehož existence nebude možno užívání bytového domu povolit.

6. Rozhodnutími správních orgánů bylo zasaženo do veřejného subjektivního práva žalobce na to, aby na jeho pozemku nebyla bez jeho souhlasu, resp. bez splnění podmínek tohoto souhlasu, umístěna stavba. Pokud správní orgán v řízení nezajistil žádný a nepochybný souhlas žalobce dle § 86 odst. 2 písm. a) a § 86 odst. 3 stavebního zákona, pak postupoval v rozporu se zásadou obsaženou v § 3 správního řádu, když nerozhodoval na základě stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti.

7. S ohledem na shora uvedené proto žalobce navrhl napadené rozhodnutí v celém rozsahu zrušit.

III. Vyjádření žalovaného a osob zúčastněných na řízení

8. Žalovaný navrhl projednávanou žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Bylo setrváno na závěrech obsažených v napadeném rozhodnutí. K provedení sjezdu není potřeba disponovat veřejnoprávním povolením, provedení sjezdu nemůže být předmětem územního rozhodnutí a v tomto smyslu nemůže být součástí umisťované stavby bytového Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 4 50 A 62/2018 domu. Stavebnímu úřadu proto nepřísluší vyžadovat předložení soukromoprávního titulu k provedení sjezdu, je na žadateli, aby si případný soukromoprávní titul zajistil.

9. K podmíněnosti souhlasu žalobce žalovaný uvedl, že žadateli (Stavebníkovi) z žádných dokladů založených ve spisu nevyplývá povinnost předkládat návrh na umístění stavby bytového domu spolu s návrhem na umístění parkoviště. Souhlas žalobce s provedením bytového domu byl dán vyjádřením ze dne 7. 5. 2014, kde souhlas bez bližších podrobností podmínil výstavbou náhradních parkovacích míst. Teprve silniční správní orgán v rozhodnutí ze dne 4. 8. 2017 stanovil konkrétní termín dokončení tohoto parkoviště. Tento orgán dále ve svém závazném stanovisku ze dne 16. 6. 2017 uvedl, že v rámci stavebního řízení bude povolovat stavbu parkoviště včetně chodníkového přejezdu z ulice Hálkova, přístupový chodník k bytovému domu z ulice Hálkova a chodníkový přejezd na stávající komunikaci z ulice Nerudova.

10. Společnost OMEGA & partners s. r. o. (Stavebník) – osoba zúčastněná na řízení – ve svém vyjádření k žalobnímu návrhu uvedla, že tento nepovažuje za důvodný, zcela se ztotožnila se závěry žalovaného prezentovanými v napadeném rozhodnutí a ve vyjádření k žalobě. Bylo poukázáno na to, že jediným argumentem žalující strany je, že ze strany Stavebníka nebyl doložen řádný souhlas žalobce, resp. že nebyly dodrženy podmínky stanovené v souhlasu žalobce. Tento souhlas však žalobcem udělen byl a v řízení byl též opakovaně potvrzen, poukázáno bylo na vyjádření žalobce ze dne 7. 5. 2014, na dopis primátora města ze dne 8. 2. 2016, na sdělení vedoucí majetkového odboru ze dne 14. 2. 2018 a na sdělení náměstka primátora města ze dne 19. 2. 2018. Nelze mít pochyb o tom, že souhlas žalobce se stavbou je platný, jasný, srozumitelný a určitý a vztahuje se na stavbu bytového domu jako na celek. V návaznosti na podmíněnost souhlasu pak silniční správní úřad stanovil ve svém rozhodnutí ze dne 4. 8. 2017, kterým povolil napojení bytového domu na místní komunikaci, podmínku vybudování náhradního parkoviště a konkrétní termín jeho realizace. Bude to právě silniční správní úřad, kdo bude rozhodovat o povolení stavby předmětného parkoviště. Z žalobcem podmíněného souhlasu nelze dovozovat, že by náhradní parkoviště mělo být vybudováno před započetím výstavby bytového domu, resp. před vydáním územního rozhodnutí. Takový postup by nedával smysl, neboť by ve svém důsledku znamenal, že Stavebník by byl povinen vybudovat náhradní parkoviště ještě před tím, než zjistí, zda svůj záměr bude moci uskutečnit. Skutečnost, že souhlas žalobce či jiný podklad pro vydání územního rozhodnutí neobsahuje souhlas žalobce s realizací stavby sjezdu, je v otázce zákonnosti napadeného rozhodnutí a územního rozhodnutí zcela irelevantní, neboť rozhodnutí o povolení sjezdu vydané v režimu zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, povoluje přímé napojení sousední nemovitosti k místní komunikaci samostatným sjezdem, přičemž sjezdy a nájezdy od 1. 1. 2013 nepodléhají povolovacímu, ohlašovacímu ani jinému procesnímu režimu stavebního zákona. Z tohoto důvodu sjezd ani nemohl být součástí umisťované stavby.

IV. Obsah správního spisu

11. Stavebník podal dne 17. 3. 2010 žádost o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby bytového domu v k. ú. České Budějovice 3 (stavba o 6 NP s max. výškou 21,5m nad úrovní podlahy přízemí, 13 bytových jednotek). Dne 13. 7. 2012 byla uvedená žádost Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 5 50 A 62/2018 Stavebníkem vzata zpět a řízení bylo stavebním úřadem dne 18. 7. 2012 pravomocně zastaveno.

12. Dne 3. 7. 2014 podal Stavebník novou žádost o vydání územního rozhodnutí o umístění Stavby (jednalo se o zcela nový návrh s novými parametry stavby). K tomuto návrhu byl mimo jiné doložen souhlas tehdejší náměstkyně primátora statutárního města České Budějovice Ing. I. P. ze dne 7. 5. 2014, kterým byl ze strany žalobce vyjádřen souhlas s realizací stavby bytového domu, s umístěním domovních přípojek, přeložek inženýrských sítí, s přesahem požárně nebezpečného prostoru na pozemek p. č. 2528/1 ve vlastnictví města a s připojením na stávající komunikaci p. č. 2860 (ul. Nerudova) za předpokladu, že budou plně respektovány požadavky stanovené ve vyjádření odboru správy veřejných statků ze dne 10. 3. 2014 a v dalším stupni projektové přípravy bude provedení fasády konzultováno s útvarem hlavního architekta města.

13. Z vyjádření Magistrátu města České Budějovice, odboru správy veřejných statků ze dne 10. 3. 2014 se podává 5 konkrétních podmínek k akci „dopravní připojení BD Hálkova na MK, České Budějovice 3“. První podmínka stanoví, že připojení a vybudování náhradních parkovacích míst bude realizováno dle předložené projektové dokumentace zpracované v únoru 2014, bude však doplněno o přejezdové chodníky. V bodu 5 vyjádření je dále poznamenáno, že slouží jako souhlasné stanovisko k připojení komunikace v ulici Hálkova a Nerudova a není vyjádřením ke stavbě ani k budoucímu majetkoprávnímu vypořádání.

14. Stavební úřad rozhodnutím ze dne 31. 3. 2015 č. j. SU/5418/2014 Fi rozhodl o umístění stavby bytového domu a stanovil podmínky pro umístění a provedení stavby.

15. Proti tomuto rozhodnutí bylo podáno odvolání 38 subjekty, kteří mimo jiné namítli neplatnost souhlasu uděleného žalobcem. Souhlas byl vydán náměstkyní primátora, která k tomuto úkonu neměla oprávnění.

16. Žalovaný v odvolacím řízení opatřoval podklady, na základě kterých tehdejší náměstkyně primátora souhlas s umístěním stavby včetně parkoviště a příjezdové rampy vydala. Sdělením doručeným žalovanému dne 5. 8. 2015 žalobce konstatoval, že žádnými podklady, na základě kterých tehdejší náměstkyně primátora vydala souhlas, nedisponuje. Z toho, že v uděleném souhlasu nebyly uvedeny objekty parkoviště a příjezdové rampy, nebylo možno dovozovat, že statutární město s jejich umístěním na svém pozemku souhlasí s odkazem na stanoviska silničního správního úřadu, neboť v těchto řízeních vystupoval žalobce jako vlastník dotčené místní komunikace. Interpretace navrhovatele stavby je nedůvodná, z dostupných materiálů lze vyloučit, že by v době vydání stanoviska tehdejší náměstkyně primátora žalobce souhlasil s umístěním rampy a parkoviště na jeho pozemcích.

17. Žalovaný následně svým rozhodnutím ze dne 10. 8. 2015 rozhodnutí stavebního úřadu zrušil. V rámci nového projednání byl Stavebník stavebním úřadem dne 23. 9. 2015 vyzván mimo jiné k prokázání práva umístit parkoviště a příjezdovou rampu na cizím pozemku. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 6 50 A 62/2018 18. Po doplnění návrhu Stavebníkem proběhlo dne 14. 1. 2016 ústní jednání, v rámci něhož žalobce vyjádřil nesouhlas se stavbou a uvedl, že platí všechna stanoviska, vyjádření a připomínky jím vydané v průběhu celého územního řízení.

19. Dne 29. 1. 2016 obdržel stavební úřad vyjádření Stavebníka, v němž reagoval na námitky žalobce, k těmto uvedl, že vyjádření žalobce je v rozporu s tím, co město deklarovalo a v čem Stavebníka utvrzovalo v uplynulých šesti letech. Stavebník dále vznesl námitky vůči způsobu, jakým byl primátor města v řízení před správním orgánem zastoupen.

20. Dne 28. 1. 2016 oslovil Stavebník primátora města s upozorněním na možné škody, které mohou městu způsobit osoby, na které převedl část svých kompetencí, pokud dojde k zamítnutí stavby bytového domu. Primátor byl v rámci minimalizace škod vyzván k intervenci a k dodržení dřívějších dohod. Stavebník dále uvedl, že je připraven škodu neuplatňovat, pokud v termínu do 10. 2. 2016 bude ze strany žalobce jednoznačně potvrzeno, že město trvá na svých dříve vydaných souhlasech a se stavbou bytového domu souhlasí.

21. Primátor města v odpovědi ze dne 8. 2. 2016 uvedl, že nemá v úmyslu dosud udělené souhlasy zpochybňovat, avšak zdůraznil, že souhlas byl dán k tehdy předloženému projektu a účelu. Od roku 2009, kdy se město poprvé k záměru vyjádřilo, však došlo ke změnám návrhu a není možné říci, že město opakovaně vyjadřovalo souhlas se stavbou v rozsahu, v jakém je v současné době projednávána. To platí pro parkovací stání, kdy situační výkres předložený tehdejší náměstkyni primátora neobsahoval žádná parkovací stání, pouze územní rezervu parkování a k umístění nájezdové rampy souhlas vlastníka pozemku vůbec vydán nebyl. Primátor města dále zdůraznil skutečnost, že je třeba rozlišovat postavení města jako vlastníka pozemku a veřejnoprávní korporace, hájící oprávněné zájmy svých občanů, které spočívají v řádném rozvoji území, z odvolání, které v minulosti město vydalo je zřejmé, že tak učinilo právě z titulu tohoto postavení.

22. Písemností doručenou stavebnímu úřadu dne 17. 2. 2016 objasňuje náměstek primátora města důvody, pro které město vydalo nesouhlas ke stavbě. Bylo uvedeno, že dle jeho názoru nebyl městem vydán souhlas k umístění nájezdové rampy na pozemku města, pokud stavební úřad dospěje k jinému závěru, nebrání mu z hlediska doložení vlastnických práv územní rozhodnutí vydat, své rozhodnutí však musí řádně zdůvodnit. Stavební úřad pochybil, pokud nerozlišoval postavení města jako účastníka řízení z titulu vlastníka sousedních pozemků a subjektu hájícího zájmy obce a jejích občanů. Právě z hlediska uplatňování veřejných zájmů mělo město k návrhu výhrady, které v předchozích vyjádření uvedlo. Dosud vydaná vyjádření a souhlasy žalobce jsou i nadále platná, a to v rozsahu tehdy předloženého projektu a účelu, který je v nich uveden.

23. Stavební úřad rozhodnutím ze dne 9. 5. 2016 znovu rozhodl o umístění stavby a stanovil podmínky pro její umístění a provedení.

24. Proti tomuto rozhodnutí bylo podáno odvolání 13 subjekty, mezi nimi i žalobce. Jedním z důvodů odvolání bylo uvedeno neprokázání práv realizovat část stavby na cizím pozemku. Žalobce v obsahu odvolání ze dne 25. 5. 2016 výslovně uvádí, že souhlas udělený Ing. P. dne 7. 5. 2014 za Statutární město České Budějovice se vztahuje pouze Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 7 50 A 62/2018 k umístění přípojek a přeložek inženýrských sítí a k připojení na stávající komunikaci p. č. 2860 – Nerudova ulice a dále byl udělen souhlas s přesahem nebezpečného prostoru na pozemek p. č. 2528/1 v k. ú. České Budějovice 3. Rozsah uvedeného souhlasu odpovídal žádosti Stavebníka (jeho jménem jednal Ing. arch. M. K.) adresované žalobci dne 22. 4. 2014.

25. Právní zástupce Stavebníka ve vyjádření k odvolání žalobce uvedl, že stanovisko žalobce ze dne 7. 5. 2014 se vztahuje ke stavbě jako celku, kdy celý rozsah stavby je popsán v podkladech pro udělení souhlasu. Město znalo záměr Stavebníka, vědělo, na jakých pozemcích a co má být realizováno a se stavbou jako celkem bezvýhradně souhlasilo. Město svůj souhlas neodvolalo, pouze tvrdí, že má formální nedostatky, když v něm není uvedeno jedno parcelní číslo domu. Souhlas města se stavbou je zcela určitý, vztahuje se k celé novostavbě jako celku, to, že město svojí chybou opomenulo uvést parcelní čísla, nemůže způsobit neplatnost jeho právního jednání.

26. Žalovaný rozhodnutím ze dne 6. 9. 2016 rozhodnutí stavebního úřadu zrušil a věc stavebnímu úřadu vrátil k novému projednání. Žalovaný se ztotožnil se závěry žalobce obsaženými v jeho odvolání ze dne 25. 5. 2016, když uvedl, že žalobce jasně vyslovil svůj souhlas pouze s umístěním přípojek a přeložek inženýrských sítí a s připojením na stávající komunikaci p. č. 2860 – Nerudova ulice a dále byl udělen souhlas s přesahem nebezpečného prostoru na pozemek p. č. 2528/1 v k. ú. České Budějovice 3. Stavebnímu úřadu nepříslušelo vykládat obsah soukromoprávního aktu a práva z něj nabytá, výklad stavebního úřadu ohledně oprávnění realizovat část stavby na cizím pozemku neměl oporu ve spisu a odporoval základním principům právního státu a ochraně vlastnictví, garantovaného čl. 11 Listiny základních práv a svobod. Z pohledu žalovaného Stavebník neprokázal právo umístit část jím navržené stavby na cizím pozemku.

27. Výzvou ze dne 24. 3. 2017 vyzval stavební úřad Stavebníka k doplnění jeho návrhu, a to o prokázání práva umístit stavbu na pozemku p. č. 2528/1 v k. ú. České Budějovice 3 ve vlastnictví města.

28. Stavebník předložil dne 14. 8. 2017 stavebnímu úřadu upravenou projektovou dokumentaci (6 NP, 1 PP, 33 bytů, 32 odstavných stání v 1. NP a 1. PP s využitím autovýtahu). V projektové dokumentaci byla vypuštěna mimo jiné příjezdová rampa z ulice Nerudova, která byla nahrazena zcela novým řešením, a to vnitřním autovýtahem. Počet vnitřních parkovacích stání zůstal stejný. Upravený vjezd do 1. NP bude proveden ze zatravňovací dlažby. Venkovní veřejné parkoviště a veřejné chodníky včetně příjezdu z ulice Hálkova není součástí tohoto územního řízení a je řešeno v rámci samostatné projektové dokumentace a samostatným územním řízením.

29. V rámci navazujícího ústního jednání dne 19. 9. 2017 spojeného s místním šetřením žalobce uvedl, že platí všechna jím dříve vydaná stanoviska a vyjádření, nebyl však doložen doklad prokazující oprávnění stavebníka provést stavbu na cizích pozemcích, přestože byla rampa nahrazena příjezdovou komunikací, nemá Stavebník dořešena vlastnická práva s vlastníkem pozemku. S ohledem na to, že z důvodu dopravního napojení stavby a dodržení normových rozhledů bude nutno zrušit 8 parkovacích stání v ulici Nerudova, mělo by být vybudováno nové venkovní parkoviště pro 16 automobilů s přístupovým Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 8 50 A 62/2018 chodníkem z ulice Hálkova. S jeho separátním projednáním jako samostatné stavby město nesouhlasí a trvá na jeho projednání v rámci stavby bytového domu.

30. Stavební úřad požádal dne 29. 9. 2017 silniční správní orgán o součinnost ohledně klasifikace navrženého napojení stavby na pozemní komunikaci.

31. V odpovědi doručené stavebnímu úřadu dne 31. 10. 2017 silniční správní orgán uvedl, že ke stavbě bytového domu vydal rozhodnutí o připojení sousední nemovitosti k místní komunikaci navazující na ulici Nerudova, toto rozhodnutí však dne 2. 6. 2014 pozbylo platnosti. Novým rozhodnutím o připojení ze dne 4. 8. 2017 silniční správní orgán povolil připojení, přičemž oproti původnímu rozhodnutí došlo ke změně sjezdu, kdy namísto venkovní rampy, která tvořila vjezd do 1. NP a 1. PP, je pouze vjezd do 1. NP a příjezd do 1. PP je řešen autovýtahem v objektu. Příjezd osobních vozidel do garáží objektu je veden z ulice Nerudova přes pozemek p. č. 2528/1, jedná se o přímé připojení sousední nemovitosti k místní komunikaci samostatným sjezdem.

32. Ze zmiňovaného rozhodnutí odboru dopravy a silničního hospodářství Magistrátu města České Budějovice ze dne 4. 8. 2017 se dále podává, že jím bylo povoleno dopravní napojení parkovacích ploch novostavby bytového domu Hálkova na pozemcích p. č. 2528/5, 2528/4 a 2528/7 v k. ú. České Budějovice 3 k místní komunikaci navazující na ulici Nerudova na pozemku p. č. 2528/1 v k. ú. České Budějovice 3 a dále jím bylo povoleno napojení novostavby parkoviště – 16 parkovacích stání na pozemku p. č. 2528/1 v k. ú. České Budějovice 3 k místní komunikaci Hálkova na pozemku p. č. 2536 v k. ú. České Budějovice 3. Připojení mělo být provedeno v souladu s odsouhlasenou projektovou dokumentací dopravního připojení bytového domu Hálkova na místní komunikaci, kterou pro Stavebníka vypracovala spol. ZENKL CB, spol. s. r. o. Pod bodem 8 byla stanovena podmínka, dle níž zpevněné plochy sjezdu a odstavná stání musí být realizována do doby konání závěrečné kontrolní prohlídky bytového domu.

33. Žalobce v reakci na doplněné stanovisko silničního správního orgánu zopakoval skutečnosti jím uvedené během ústního jednání dne 19. 9. 2017.

34. Stavební úřad rozhodnutím ze dne 5. 2. 2018 rozhodl o umístění Stavby. K námitce rozhodnutím zařazené pod bode 1 e) prvostupňového rozhodnutí, týkající se nevypořádání práv vlastníků cizích pozemků, které Stavebník bude svou stavbou zpracovávat, stavební úřad ve vztahu k pozemku p. č. 2528/1 v k. ú. České Budějovice 3 ve vlastnictví žalobce uvedl, že Stavebník předmět své žádosti v průběhu stavebního úřadu zúžil a původně plánované objekty rampy a venkovního veřejného parkoviště, které se měly nacházet na pozemku žalobce, ze záměru vypustil. Rampa byla nahrazena vjezdem, který silniční správní orgán vyhodnotil jako sjezd a nájezd sloužící k přímému připojení sousední nemovitosti na pozemní komunikaci. Připojení bytového domu je tudíž vjezd a nikoli příjezdová komunikace. Námitka týkající se vjezdu se nedá uplatnit před stavebním úřadem, neboť sjezdy a nájezdy dle § 79 odst. 2 písm. i) stavebního zákona nevyžadují žádné opatření od místně a věcně příslušného stavebního úřadu. Stavební objekty SO 03, SO 04 a SO 05 jsou inženýrské sítě, na tyto stavební objekty má Stavebník od žalobce udělen souhlas, který žalobcem nebyl rozporován. V posledním vyjádření žalobce ze dne 19. 9. 2017 je zdůrazněno, že všechna předchozí vyjádření považuje žalobce za platná. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 9 50 A 62/2018 Stavebník k žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby doložil všechny doklady stanovené § 86 odst. 2 a 3 stavebního zákona. K námitce označené pod bodem 12 c) prvostupňového rozhodnutí, dle níž žalobce neeviduje žádnou žádost či jednání týkající se umožnění navrhovaných staveb na pozemku žalobce stavební úřad nejprve konstatoval, že tato námitka vznesená v zastoupení žalobce JUDr. Starkovou byla uplatněna osobou k tomu neoprávněnou, když k zastupování žalobce v dotčeném rozsahu byla pověřena Ing. I. P. (tehdejší náměstkyně primátora). Stavební úřad se i přes tuto skutečnost k námitce vyjádřil, když uvedl, že ve smyslu § 86 odst. 3 stavebního zákona je stavebník, který nemá vlastnické právo, smlouvu či jiný doklad o právu provést stavbu nebo opatření k pozemku nebo stavbě, povinen předložit souhlas jejich vlastníka, což neplatí, pokud lze pozemek vyvlastnit. V dané věci Stavebník k žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby doložil od žalobce zastoupeného Ing. P. souhlas s dotčenou stavbou i souhlas se vstupem na pozemek ve vlastnictví žalobce. Stavebník k žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby doložil všechny nezbytné doklady, které jej k umístění bytového domu včetně napojení na dopravní a technickou infrastrukturu opravňují.

35. Proti tomuto rozhodnutí bylo podáno odvolání 17 subjektů, mezi nimi i žalobce, který uvedl, že sjezd umístěný na jeho pozemku sice nevyžaduje územní rozhodnutí ani souhlas, jedná se ale o stavbu, pro kterou je nezbytné zajistit souhlas vlastníka pozemku, který navrhovatel nepředložil. Žalobce uvedl, že trvá na splnění podmínky uvedené v souhlasu Ing. P. o vybudování 16 parkovacích míst v dané lokalitě. Pokud bylo parkoviště vyjmuto z řízení o stavbě bytového domu, nebyla splněna podmínka, kterou žalobce podmínil svůj souhlas se stavbou bytového domu.

36. Žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 18. 6. 2018 bylo rozhodnutí stavebního úřadu potvrzeno a podaná odvolání byla zamítnuta. Žalovaný se k otázce, jež je předmětem sporu vyjádřil na straně 10 a 11 rozhodnutí. S odkazem na § 79 odst. 2 písm. i) a § 103 odst. 1 písm. a) stavebního zákona bylo konstatováno, že sjezdy a nájezdy na pozemní komunikaci sloužící k připojení sousední nemovitosti nevyžadují územní rozhodnutí, územní souhlas, stavební souhlas ani souhlas stavebního úřadu s provedením ohlášené stavby. Sjezdy tudíž nepodléhají povolovacímu režimu dle stavebního zákona, ale vyžadují získat povolení silničního správního úřadu k napojení stavby na pozemní komunikaci, které bylo navrhovatelem obstaráno. Silniční správní úřad byl dle § 10 odst. 4 písm. b) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích povinen před vydáním povolení o připojení sousední nemovitosti k dálnici, silnici či místní komunikaci vyžádat stanovisko vlastníka dotčené pozemní komunikace, a to z hlediska bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích. Z tohoto důvodu je vyžadováno stanovisko dopravního inspektorátu Policie ČR. Silniční správní úřad nebyl povinen posuzovat vliv povolení na vlastnická práva subjektů odlišných od žadatele o povolení připojení a vlastníka dotčené pozemní komunikace. Vlastníkovi pozemku, na němž má být připojení k pozemní komunikaci realizováno, nevzniklo oprávnění být účastníkem řízení před silničním správním orgánem o povolení tohoto připojení, neboť jeho vlastnická práva nemohla být v tomto řízení nijak dotčena. Žalobce tudíž byl účastníkem řízení před silničním správním orgánem pouze z titulu vlastníka pozemní komunikace Nerudova, resp. jejího slepého úseku na pozemku p. č. 2528/1. Vydání povolení o připojení sousední nemovitosti k pozemní komunikaci silniční správní úřad neaprobuje samotnou realizaci připojení, ale pouze konstatuje jeho soulad s požadavky prováděcí vyhlášky. Existence povolení Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 10 50 A 62/2018 připojení sama o sobě nemůže zasáhnout do vlastnických práv osob odlišných od žadatele o povolení připojení. Silniční správní úřad v daném případě nemůže a ani není oprávněn řešit otázku ochrany vlastnického práva k pozemku dotčenému budoucím sjezdem. Pokud zákon u stavby sjezdu nevyžaduje veřejnoprávní povolení k jejich umístění a provedení, pak se dotčené subjekty nemohou dovolávat ochrany v řízení podle stavebního zákona, nýbrž se musí domáhat ochrany cestou soukromoprávní, z veřejnoprávního hlediska realizaci sjezdu nic nebrání, na navrhovateli je, aby si k jeho realizaci opatřil potřebný soukromoprávní titul. K otázce samostatného projednání parkoviště žalovaný uvedl, že za situace, kdy parkovací stání pro daný záměr byla určena přímo v bytovém domě, neměla povinnost projednávat bytový dům společně s parkovištěm zákonnou oporu. Bylo pouze dispozičním právem Stavebníka, zda parkoviště z návrhu na umístění stavby bytového domu vyjme. Žalobce ve svém stanovisku z roku 2014 podmínil souhlas s realizací stavby bytového domu vybudováním náhradních parkovacích míst, žádnými souvztažnostmi k bytovému domu se však nezabývá. Dotčené orgány tuto podmínku nestanovily, až silniční správní orgán ve svém rozhodnutí ze dne 4. 8. 2017 určil, kdy musí být parkoviště realizováno. Stavebník si je této podmínky, bez níž by nebylo možné vydat povolení k užívání bytového domu, vědom, avšak má zájem na tom, aby toto parkoviště bylo projednáno v samostatném řízení, což zákonu neodporuje.

V. Právní hodnocení krajského soudu

37. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“). O věci krajský soud rozhodl bez jednání za splnění podmínek § 51 odst. 1 s. ř. s.

38. Žaloba je důvodná.

39. Předmětem sporu v nyní projednávané věci je otázka, zda byly v daném případě splněny podmínky pro vydání územního rozhodnutí o umístění stavby: Novostavba bytového domu 1. PP – 6. NP, přeložka teplovodu a kabelového vedení VN, NN, přípojka teplovodu, vody, kanalizace, včetně retenční nádrže na pozemku p. č. 2528/1, p. č. 2528/4, p. č. 2528/5, p. č. 2528/7 a p. č. 2536 v k. ú. České Budějovice 3. Žalobou je namítáno nesplnění podmínek § 86 odst. 2 písm. a) a § 86 odst. 3 stavebního zákona ve znění účinném do 31. 12. 2017. Žalobce coby vlastník pozemku p. č. 2528/1 v k. ú. České Budějovice 3 neudělil Stavebníkovi souhlas s realizací stavby na pozemku p. č. 2528/1 v k. ú. České Budějovice 3, Stavebník tudíž nebyl oprávněn provést stavbu na pozemku ve vlastnictví žalobce. Souhlas pak nebyl žalobcem udělen ani v rozsahu vymezeném žalobcem ve stanovisku Ing. P. ze dne 7. 5. 2014, neboť tento souhlas byl podmíněn dodržením podmínek plynoucích z vyjádření odboru správy veřejných statků Magistrátu města České Budějovice ze dne 10. 3. 2014, obsahující požadavek na vybudování náhradního parkoviště. Vzhledem k tomu, že k realizaci parkoviště nedošlo, nebyl souhlas v uvedeném rozsahu žalobcem udělen.

40. Ve věci nyní projednávané Stavebník původní žádostí ze dne 3. 7. 2014 požádal o vydání rozhodnutí o umístění stavby: Novostavba bytového domu 6. NP, parkoviště, chodník, přeložka kabelového vedení VN, NN, přeložka teplovodu, přípojka vody, kanalizace, teplovodu, vjezd – rampa do 1. PP a 1. NP navrhovaného bytového domu na pozemku p. č. 2528/1, p. č. 2528/4, p. č. 2528/5, p. č. 2528/7 a p. č. 2536 v k. ú. České Budějovice 3. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 11 50 A 62/2018 41. K uvedené žádosti byl připojen souhlas žalobce ze dne 7. 5. 2014 (za žalobce podepsána Ing. P., náměstkyně primátora). Žalobce souhlasí s realizací stavby bytového domu na pozemcích p. č. 2528/7, 2528/4 a 2528/8 v k. ú. České Budějovice 3, ulice Hálkova – Nerudova, dále s umístěním domovních přípojek a přeložek inženýrských sítí (vodovodu, kanalizace, elektro a plynovodu) na pozemku p. č. 2528/1 v k. ú. České Budějovice 3, dále s připojením ke stávající komunikaci p. č. 2860 (komunikace – Nerudova ulice) a dále s přesahem požárně nebezpečného prostoru na pozemek p. č. 2528/1 v k. ú. České Budějovice 3 v případě, že budou plně respektovány požadavky stanovené odborem správy veřejných statků Magistrátu města České Budějovice ve vyjádření ze dne 10. 3. 2014, ve kterém bylo dopravní připojení BD Hálkova na MK, České Budějovice 3 podmíněno mimo jiné připojením a vybudováním náhradních parkovacích míst dle Stavebníkem předložené projektové dokumentace.

42. S ohledem na následná vyjádření žalobce (sdělení žalobce ze dne 5. 8. 2015, vyjádření žalobce učiněné během ústního jednání dne 14. 1. 2016, vyjádření primátora města České Budějovice ze dne 8. 2. 2016, stanovisko náměstka primátora ze dne 17. 2. 2016, odvolání žalobce proti územnímu rozhodnutí o umístění stavby Stavebníka ze dne 9. 5. 2016), jimiž žalobce opakovaně deklaroval, že jeho původní souhlasné stanovisko ze dne 7. 5. 2014 i nadále za podmínek tam uvedených platí, avšak toto stanovisko se dle jeho obsahu nevztahuje na parkoviště a nájezdovou rampu, Stavebník stavebnímu úřadu předložil upravenou projektovou dokumentaci ze dne 14. 8. 2017 (6 NP, 1 PP, 33 bytů, 32 odstavných stání v 1. NP a 1. PP s využitím autovýtahu). V projektové dokumentaci bylo vypuštěno mimo jiné venkovní parkoviště s přístupovým chodníkem z ulice Hálkova a byla vypuštěna příjezdová rampa z ulice Nerudova. Tato příjezdová rampa byla nově nahrazena vjezdem přímo do 1. NP, odkud je do 1. PP veden autovýtah (parkovací místa k domu se nově nacházejí v 1. PP a 1. NP stavby). Tento vjezd označil silniční správní úřad za přímé připojení sousední nemovitosti k místní komunikaci samostatným sjezdem ve smyslu § 10 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích.

43. S ohledem na uvedenou skutečnost dospěly správní orgány s odkazem na dikci § 79 odst. 2 písm. i) a § 103 odst. 1 písm. a) stavebního zákona k závěru, že sjezd a nájezd nepodléhá povolovacímu režimu dle stavebního zákona, nýbrž vyžaduje získat souhlas silničního správního orgánu. Vlastníkovi pozemku však nevzniká právo být účastníkem řízení před silničním správním orgánem o povolení tohoto připojení, neboť jeho vlastnická práva nemohou být v tomto řízení dotčena. Žalobce byl tudíž účastníkem řízení před silničním správním orgánem pouze z titulu vlastníka pozemní komunikace. Žalobce se nemůže domáhat ochrany svých vlastnických práv, pokud zákon u stavby sjezdu nevyžaduje veřejnoprávní povolení k jejich umístění a provedení, ochrany svých vlastnických práv se žalobce může domáhat soukromoprávní cestou.

44. Krajský soud se s uvedenými závěry správních orgánů, které v řízení před soudem sdílí též spol. OMEGA & partners s. r. o., coby osoba na řízení zúčastněná, neztotožnil.

45. Z upravené projektové dokumentace ze dne 14. 8. 2017 i z územního rozhodnutí ze dne 5. 2. 2018 vyplývá, že stavba bytového domu včetně napojení na technickou a dopravní infrastrukturu má být umístěna mimo jiné na pozemku p. č. 2528/1 v k. ú. České Budějovice 3 ve vlastnictví žalobce. Žalobce tudíž měl v daném územním řízení postavení účastníka územního řízení dle § 85 odst. 2 písm. a) stavebního zákona, neboť na pozemku v jeho vlastnictví měly být umístěny přípojky vody a kanalizace, včetně retenční nádrže, Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 12 50 A 62/2018 přeložka kabelového vedení VN, NN, přeložka teplovodu a dále vjezd do bytového domu (konkrétně do 1. NP).

46. Žalobce měl postavení účastníka daného územního řízení mimo jiné z titulu vlastníka pozemku, na němž se má nacházet vjezd do novostavby, neboť pro danou stavbu bytového domu nelze vydat územní rozhodnutí, aniž by měla zajištěn přístup. Vzhledem k tomu, že tento přístup je zajištěn vjezdem umístěným na pozemku žalobce, byl Stavebník povinen k žádosti o vydání územního rozhodnutí připojit smlouvu či doklad o právu provést stavbu na pozemku žalobce ve smyslu § 86 odst. 2 stavebního zákona ve znění účinném do 31. 12. 2017 nebo souhlas žalobce jako vlastníka pozemku ve smyslu § 86 odst. 3 stavebního zákona v témže znění.

47. Skutečnost, že tento vjezd byl silničním správním úřadem k dotazu stavebního úřadu označen jako přímé připojení sousední nemovitosti k místní komunikaci samostatným sjezdem ve smyslu § 10 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, který dle § 79 odst. 2 písm. i) stavebního zákona nevyžaduje rozhodnutí o umístění stavby a územní souhlas, neznamená, že by žalobce coby vlastník pozemku, na němž má být sjezd zřízen, nebyl účastníkem územního řízení o umístění dotčené novostavby a že nebyl zapotřebí jeho souhlas s umístěním stavby, která se nachází mimo jiné i na pozemku žalobce. Bez vjezdu do bytového domu, přestože tento vjezd (sjezd) nepodléhá samostatnému povolovacímu řízení, by nebylo možné parkování umístěné přímo ve stavbě bytového domu užívat.

48. Řízení před silničním správním úřadem upravené § 10 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích je zcela samostatným řízením, jehož předmětem bylo v daném případě připojení sousední nemovitosti k pozemní komunikaci, k čemuž bylo dle odstavce 4 písm. b) tohoto zákonného ustanovení zapotřebí stanovisko vlastníka pozemní komunikace, nikoliv vlastníka nemovitosti, na níž se má připojení ke komunikaci nacházet. Žalobce se tudíž ochrany svého vlastnického práva k pozemku, na němž Stavebník zamýšlel umístit připojení na pozemní komunikaci, nemohl domáhat v řízení před silničním správním úřadem, nýbrž v řízení územním, v němž má žalobce postavení účastníka ve smyslu § 85 stavebního zákona. Stavebník pak byl dle § 86 odst. 2 písm. a) a § 86 odst. 3 stavebního zákona ve znění účinném do 31. 12. 2017 povinen k žádosti doložit smlouvu či doklad o právu provést stavbu na pozemku žalobce nebo jeho souhlas. Stavební úřad tudíž nemohl povolit stavbu na pozemku žalobce (vjezd do bytového domu nacházející se na pozemku žalobce), aniž by měl souhlas žalobce jako vlastníka pozemku, na němž má být vjezd do bytového domu realizován. Nic na tom nemůže změnit ani skutečnost, že sjezdy dle § 79 odst. 2 písm. i) stavebního zákona nevyžadují rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas. Podstatné je v daném případě to, že vjezd do bytového domu se nachází na pozemku, který je ve vlastnictví žalobce, nikoliv Stavebníka. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí o umístění stavby, v daném případě novostavby bytového domu, nelze vydat, bez toho aniž by tento bytový dům měl zajištěn přístup, je nezbytné, aby v případě, kdy je tento přístup zajišťován přes pozemek, který není ve vlastnictví stavebníka, disponoval stavebník titulem na základě, kterého bude oprávněn tento cizí pozemek užívat. Tímto titulem se ve smyslu § 86 odst. 2 písm. a) a § 86 odst. 3 stavebního zákona ve znění účinném do 31. 12. 2017 rozumí doklad či smlouva o právu provést stavbu nebo souhlas vlastníka pozemku. Žádným z těchto oprávnění však Stavebník v daném případě nedisponoval, jak vyplývá z průběhu stavebního řízení. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 13 50 A 62/2018 49. Souhlas žalobce, coby vlastníka pozemku p. č. 2528/1 v k. ú. České Budějovice 3, ze dne 7. 5. 2014, učiněný prostřednictvím Ing. P., tehdejší náměstkyně primátora, byl udělen výslovně pouze v následujícím rozsahu: umístění domovních přípojek a přeložek inženýrských sítí na pozemku žalobce a s přesahem požárně nebezpečného prostoru na pozemek žalobce. Žalobcem udělený souhlas s připojením ke stávající komunikaci představuje jeho stanovisko udělené vlastníkem pozemní komunikace ve smyslu § 10 odst. 4 písm. b) zákona o pozemních komunikacích., jak ostatně vyplývá i ze souhlasem odkazovaného vyjádření odboru správy veřejných statků Magistrátu města České Budějovice ze dne 10. 3. 2014.

50. Z uvedeného je zřejmé, že souhlas s umístěním tehdejší projektovou dokumentací Stavebníka plánovanou rampou, která měla sloužit jako vjezd do bytového domu, udělen žalobcem nebyl, jak ostatně vyplývá i z rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 9. 2016, v němž žalovaný výslovně uvedl, že „stavebnímu úřadu nepříslušelo vykládat obsah soukromoprávního aktu a práva z něj nabytá, výklad stavebního úřadu ohledně oprávnění realizovat část stavby na cizím pozemku neměl oporu ve spisu a odporoval základním principům právního státu a ochraně vlastnictví, garantovaného čl. 11 Listiny základních práv a svobod. Z pohledu žalovaného Stavebník neprokázal právo umístit část jím navržené stavby na cizím pozemku.“ 51. Souhlas s umístěním části stavby na pozemku žalobce p. č. 2528/1 v k. ú. České Budějovice 3 nebyl žalobcem dán ani k nově řešenému vjezdu, který upravenou projektovou dokumentací ze dne 14. 8. 2017 nahradil původně plánovanou rampu.

52. Pokud tedy Stavebník v dané věci nedisponoval žádným oprávněním ve smyslu § 86 odst. 2 písm. a) nebo odst. 3 stavebního zákona ve znění účinném do 31. 12. 2017, které by ho opravňovalo užít pozemek ve vlastnictví žalobce, na němž měla být umístěna část stavby v podobě přístupu k bytovému domu, nemohlo být stavebním úřadem vydáno rozhodnutí o umístění stavby.

53. Na tomto místě soud poukazuje na závěry Nejvyššího správního soudu učiněné v rozhodnutí ze dne 27. 1. 2011, č.j. 1 As 78/2011 – 58 (rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz), kde tento soud uvedl: „Silniční správní úřad v řízení podle § 10 odst. 4 zákona o pozemních komunikacích neřeší (a ani řešit nemůže, neboť to není v jeho pravomoci) otázky ochrany vlastnického práva k pozemkům dotčeným budoucí stavbou. To je úkolem stavebního úřadu. Domáhá-li se tedy žalobce ochrany svého vlastnického práva k pozemku, na němž osoba zúčastněná na řízení zamýšlela umístit připojení na pozemní komunikaci, mělo by se mu jí dostat v následném územním a stavebním řízení, v němž má stěžovatel postavení účastníka podle § 34 a § 59 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) či podle § 85 a § 109 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) (dále jen „nový stavební zákon“) – použití toho kterého právního předpisu se odvíjí od doby, kdy bylo příslušné územní či stavební řízení zahájeno. Podle § 38 stavebního zákona (a obdobně podle § 86 odst. 3 nového stavebního zákona), pokud navrhovatel nemá k pozemku vlastnické nebo jiné právo, lze bez souhlasu vlastníka územní rozhodnutí o umístění stavby vydat jen tehdy, jestliže je možno pro navrhovaný účel pozemek vyvlastnit nebo má-li se navrhovatel stát vlastníkem pozemku podle zvláštního předpisu. Obdobně podle § 58 odst. 2 stavebního zákona (resp. § 110 odst. 2 nového stavebního zákona) musí stavebník prokázat, že je vlastníkem pozemku anebo že má k pozemku jiné právo, které jej opravňuje zřídit na pozemku požadovanou stavbu. Není tudíž možné, aby příslušný stavební úřad povolil stavbu na pozemku žalobce bez jeho souhlasu. Nelze též Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 14 50 A 62/2018 přisvědčit argumentaci žalobce, že za situace, kdy bude připojení k pozemní komunikaci realizováno pouze na základě ohlášení stavebnímu úřadu, bude jeho vlastnické právo oslabeno. I v případě ohlášení stavebnímu úřadu, totiž stavebník musí prokázat vlastnické právo k pozemku, na němž má být stavba provedena (§ 10 odst. 2 vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona, resp. § 105 odst. 1 nového stavebního zákona), jinak nemůže obdržet souhlas stavebního úřadu s ohlášenou stavbou.” 54. Přestože uvedené rozhodnutí bylo vydáno v době, kdy sjezdy z pozemních komunikací na sousední komunikaci vyžadovaly ohlášení stavebnímu úřadu [§ 104 odst. 2 písm. o) stavebního zákona ve znění účinném do 31. 12. 2011] lze dospět k závěru, že i v nynějším případě, kdy sjezdy nevyžadují rozhodnutí o umístění stavby a územní souhlas ani stavební ohlášení, musí stavebník prokázat oprávnění umístit stavbu na pozemku, jehož není vlastníkem. Jestliže tedy Stavebník nedisponoval žádným oprávněním, na základě kterého mohl realizovat část stavby v podobě vjezdu do bytového domu na pozemku žalobce, nemohlo dojít k vydání rozhodnutí o umístění stavby. Pokud takové rozhodnutí bylo stavebním úřadem vydáno a následně žalovaným aprobováno, stalo se tak v rozporu se zákonem.

55. S žalobcem namítanou nepřezkoumatelností územního rozhodnutí a žalobou napadeného rozhodnutí se soud neztotožnil, neboť z obou rozhodnutí je zřejmé, z jakého důvodu se správní orgány titulem stavebníka opravňujícím jej k užívání pozemku ve vlastnictví žalobce coby vjezdu do bytového domu nezabývaly. Správní orgány na základě dikce § 79 odst. 2 písm. i) stavebního zákona dospěly k závěru, že souhlas žalobce coby vlastníka pozemku, na němž se vjezd do bytového domu nachází, není pro účely daného územního řízení o umístění stavby relevantní, neboť sjezd dle uvedeného ustanovení územnímu souhlasu ani rozhodnutí o umístění stavby nepodléhá. Rozhodnutí správních orgánů jsou tudíž v tomto směru přezkoumatelná, neboť jsou z nich zřejmé důvody, na základě kterých dospěly k učiněným závěrům. Ostatně i sám žalobce s těmito závěry obsáhle polemizuje, což samo o sobě svědčí o přezkoumatelnosti správních rozhodnutí v dané věci. Skutečnost, že žalobce s těmito závěry nesouhlasí, jejich nepřezkoumatelnost nezakládá.

56. Pokud jde o platnost souhlasu uděleného žalobcem dne 7. 5. 2014, ta byla žalobcem navázána na podmínky stanovené odborem správy veřejných statků Magistrátu města České Budějovice. Žalobce tedy svůj souhlas s umístěním domovních přípojek a přeložek inženýrských sítí na pozemku žalobce, s přesahem požárně nebezpečného prostoru na pozemek žalobce a s připojením ke stávající komunikaci ve smyslu zákona o pozemních komunikacích podmínil několika podmínkami blíže specifikovanými vyjádřením ze dne 10. 3. 2014. Pro projednávanou věc je podstatná podmínka spočívající ve vybudování náhradních parkovacích míst, která měla nahradit 8 stávajících parkovacích stání, k jejichž zrušení mělo z důvodu normových rozhledů dojít.

57. Žalobce tedy svůj souhlas udělený ve výše specifikovaném rozsahu navázal na splnění podmínky, dle které Stavebník vybuduje náhradní parkovací místa. Uvedenou podmínku žalobce nijak blíže nespecifikoval, není zřejmé, v rámci jakého povolovacího režimu má být parkoviště realizováno, ani časový horizont, v rámci něhož k jeho vybudování má dojít.

58. S realizací uvedených náhradních parkovacích míst Stavebník počítal, což je zřejmé z projektové dokumentace v jejím původním i změněném znění. Z této projektové Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 15 50 A 62/2018 dokumentace je zřejmé, že Stavebník má zájem na tom, aby náhradní parkoviště, které není parkovištěm určeným pro bytový dům, který má parkování zajištěno uvnitř stavby, bylo projednáno v samostatném řízení.

59. Výše uvedená podmínka žalobce, týkající se vybudování 16 náhradních parkovacích míst, která byla Stavebníkem obsažena též v projektové dokumentaci, byla přejata do rozhodnutí odboru dopravy a silničního hospodářství Magistrátu města České Budějovice (silniční správní orgán) ze dne 4. 8. 2017, který jako podmínku povolení dopravního napojení parkovacích ploch bytového domu Stavebníka a napojení novostavby parkoviště – 16 parkovacích stání určil, že zpevněné plochy sjezdu a odstavná parkovací stání musí být realizovány do doby konání závěrečné kontrolní prohlídky bytového domu.

60. Pokud tedy žalobce podmínil svůj souhlas se stavbou v jejím rozsahu blíže specifikovaném písemností žalobce ze dne 7. 5. 2014 tím, že Stavebník namísto zrušených 8 parkovacích míst vybuduje 16 náhradních, aniž by stanovil konkrétní podmínky realizace tohoto náhradního parkování, lze uvedenou podmínku považovat za splněnou za situace, kdy Stavebník náhradní parkoviště realizuje v souladu s rozhodnutím silničního správního úřadu, který svým rozhodnutím ze dne 4. 8. 2017 určil konkrétní časový horizont pro jeho vybudování. Pokud žalobce podmínku náhradního parkování určenou v souhlasu ze dne 7. 5. 2014 nijak blíže nespecifikoval, nemůže se nyní dovolávat jejího nesplnění za situace, kdy z projektové dokumentace Stavebníka je zřejmé, že tento s vybudováním náhradního parkování počítá a realizace tohoto parkování současně podmiňuje povolení silničního správního orgánu, kterým bylo povoleno dopravní napojení parkovacích míst bytového domu a napojení stavby náhradního parkoviště. Užívání bytového domu je tak bez dalšího navázáno právě na splnění podmínky vybudování náhradního parkoviště Stavebníkem. Je pouze věcí žalobce, že nestanovil žádný konkrétní povolovací proces, v rámci kterého má být náhradní parkoviště Stavebníkem realizováno a nestanovil konkrétní termín této realizace. Pokud byl tento termín realizace stanoven silničním správním úřadem, je třeba považovat podmínku udělenou žalobcem za splněnou právě v tom termínu, který určil silniční správní úřad, tedy nejpozději do doby konání závěrečné kontrolní prohlídky bytového domu. Žalobní spekulace, dle nichž žalobce fakticky předpokládal, že parkoviště bude realizováno před vlastní stavbou bytového domu nebo nejpozději souběžně s ním nemá oporu ve správním spisu, neboť tímto časovým horizontem žalobce v průběhu celého stavebního řízení stavbu náhradního parkoviště nepodmínil.

61. Stavbu náhradního parkoviště bylo s ohledem na dispoziční oprávnění Stavebníka možno projednat odděleně od návrhu na umístění stavby domu. Stavba náhradního parkoviště je stavbou samostatnou a zákon Stavebníkovi neukládá povinnost předkládat návrh na umístění stavby spolu s návrhem na umístění náhradního parkoviště za situace, kdy samotný bytový dům má parkovací místa zajištěna uvnitř stavby.

VI. Závěr a náklady řízení

62. S ohledem na konstatované vady napadených rozhodnutí krajský soud rozhodnutí žalovaného, jakož i rozhodnutí správního orgánu prvního stupně pro nezákonnost zrušil [§ 78 odst. 1 a § 78 odst. 3 s. ř. s.] a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s. ř. s.). Žalovaný je v dalším řízení právním názorem krajského soudu vázán (§ 78 odst. 5 s. ř. s.). Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 16 50 A 62/2018 63. O náhradě nákladů řízení krajský soud rozhodl ve smyslu § 60 odst. 1, věty první s. ř. s., podle kterého nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl.

64. Žalovaný, který neměl v soudním řízení úspěch, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalobce, ten v písemnosti ze dne 26. 10. 2018 krajskému soudu sdělil, že požadavek na náhradu nákladů řízení neuplatňuje, neboť mu žádné náklady nevznikly. Z tohoto důvodu soud žalobci náhradu nákladů řízení nepřiznal.

65. O náhradě nákladů řízení osob na řízení zúčastněných rozhodl soud podle § 60 odst. 5 s. ř. s. Podle tohoto předpisu má osoba na řízení zúčastněná právo na náhradu těch nákladů řízení, které jí vznikly v souvislosti s plněním povinností uložených soudem. Jestliže osobám na řízení zúčastněným soud žádnou povinnost neuložil, nemají tyto osoby právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. V Českých Budějovicích 14. března 2019 JUDr. Tereza Kučerová v. r. předsedkyně senátu Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 17 50 A 62/2018 Shodu s prvopisem potvrzuje G. K.