51 A 22/2024

Plný text

č. j. 51 A 22/2024- 128 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka a soudců Mgr. Kateřiny Bednaříkové a JUDr. Terezy Kučerové, ve věci žalobce: J. B. zastoupen obecným zmocněncem Mgr. J. B., Ph.D., proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice za účasti: I) M. D. zastoupen obecným zmocněncem JUDr. J. F. II) P. H. o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 4. 2024, č. j. KUJCK 31775/2024 takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Za správnost vyhotovení: Bc.

V. L. 2 51 A 22/2024

IV. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění:

I. Vymezení věci

1. Stavebník M. D. [OZNŘ I)] prováděl dle zjištění stavebního úřadu Městského úřadu Suchdol nad Lužnicí nepovolené stavební práce popsané jako zeď tl. 100 mm z materiálu Ytong, příčka mezi kuchyní a sociálním zařízením a okénko ze sociálního zařízení do proluky (soutky) mezi domy č. p. X a č. p. X (dům žalobce), elektroinstalace, rozvody vody, obklady. Jelikož stavebník původně oznámil pouze udržovací práce, oznámil stavební úřad opatřením ze dne 24. 8. 2015 zahájení řízení o nařízení odstranění stavby označené jako „Stavební úpravy domu č. p. X“ na pozemku p. č. XA, k. ú.

X. Dům žalobce se nachází na pozemku p. č. XB, k. ú.

X. Rozhodné nemovitosti dle katastrální mapy Zdroj: katastr nemovitostí Fotografie u podání stavebníka ze dne 16. 8. 2023; Za správnost vyhotovení: Bc.

V. L. 3 51 A 22/2024 Zdroj: správní spis 2. Žalobce dlouhodobě namítá, že mezi jeho domem a domem stavebníka byla nezastavěná proluka, která byla v minulosti protiprávně zastavena. Na první fotografii výše je zachycena vnitřní místnost domu stavebníka, část nově budované stěny, za ní se nachází „(ne)zastavěná proluka“ a zeď domu žalobce, která byla z této strany i zdí místnosti. Na druhé fotografii je pohled zvenku, vpravo dům žalobce, po jeho obvodové zdi prochází dle správních orgánů hranice vlastnického práva (žalobcem rozporováno – cca 28 cm od jeho zdi).

3. Na následujícím situačním nákresu stavby je zachycena podoba dodatečně povolované stavby tak, jak ji zakreslil stavební úřad MěÚ Třeboň (kterému byla věc delegována) při kontrolní prohlídce dne 6. 12. 2022. Druhý snímek zachycuje řez A-A dle projektové dokumentace – viz zejména odstranění původní části střechy a podobu nové, dodatečně povolené podoby stavby. Situační nákres stavby; řez dle projektové dokumentace Za správnost vyhotovení: Bc. V. L. 4 51 A 22/2024 Zdroj: správní spis 4. Dne 23. 9. 2015 požádal stavebník o dodatečné povolení stavby, kterou označil jako „stavba dělící příčky ve stávajícím rodinném domě, p. č. XA, k. ú. X, obec X“. Stavební úřad MěÚ Suchdol nad Lužnicí rozhodnutím ze dne 4. 5. 2018 žádost stavebníka zamítl. Řízení o opakované žádosti o dodatečné povolení stavby bylo usnesením ze dne 6. 2. 2019 zastaveno. Stavebníkovi bylo následně rozhodnutím stavebního úřadu ze dne 27. 5. 2019 nařízeno odstranění stavby. Toto rozhodnutí o odstranění stavby žalovaný rozhodnutím ze dne 4. 10. 2019, č. j. 98940/2019 zrušil a věc vrátil stavebnímu úřadu k dalšímu řízení. Další řízení bylo z důvodu podjatosti všech úředních osob stavebního úřadu vedeno stavebním úřadem Městského úřadu Třeboň. Dne 22. 2. 2023 stavebník opětovně požádal o dodatečné povolení stavby.

5. Prvostupňovým správním rozhodnutím ze dne 13. 11. 2023, č. j. METR 18259 /2023RoMi, stavební úřad dodatečně povolil předmětnou stavbu. Předmětem dodatečného povolení je „změna vnitřního dispozičního upořádání, při němž došlo „v místech původní koupelny a kuchyně k vybudování koupelny, WC a prostoru bez využití“. S tím je navíc navrhován vstup do prostor bez využití „obnovení venkovních dveří v místech stávajícího zazděného ostění a nadpraží ve směru do stávající proluky (soutky) u budov č. p. X a č. p. X“. Ve výroku Rozhodnutí je také konstatováno, že „stavební úpravy koupelny a WC jsou stavebně zcela dokončeny, zbývá provést stavební úpravy střechy v části nad těmito prostory a obnovení venkovních dveří“.

6. Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaný k odvolání žalobce změnil prvostupňové správní rozhodnutí postupem dle § 90 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, tak, že upravil vyjádření povahy dodatečně povolovaných prací jako stavební úpravy budovy č. p. X. Samotný rozsah dodatečného povolení zůstal zachován. Za správnost vyhotovení: Bc. V. L. 5 51 A 22/2024 7. V rámci podaného odvolání žalobce namítal, že proluka mezi domy nebyla historicky zastavěna, namítal zhoršení pohody bydlení a nedodržení odstupové vzdálenosti, upozorňoval na otázky týkající se požární bezpečnosti a vlivu na CHKO Třeboňsko, namítal snížení hodnoty své nemovitosti a narušení její statiky, namítal podjatost stavebního úřadu a zdlouhavost řízení a dále i vady projektové dokumentace a hranic pozemku.

II. Obsah žaloby

8. Žalobce navrhuje, aby krajský soud žalobou napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Úvodem podané žaloby namítá žalobce v obecné rovině porušení zásad hospodárnosti, procesní ekonomie, legality, proporcionality, právní jistoty. Namítá i rozpor s principem veřejného zájmu. Konkrétně namítá porušení zásady rychlosti správního řízení, neboť správní orgány nejednaly bezodkladně a nevydaly svá rozhodnutí do 30 dnů, resp. 60 dnů v souladu s § 71 odst. 3 správního řádu. K prodloužení lhůty pro vydání rozhodnutí přitom nedošlo.

9. Žalobce namítá rozpory a nedostatky ve stavební dokumentaci. V půdorysu přízemí řez A- A, č. přílohy D1.1.2, namísto stávajícího domu č. p. X je uveden nesprávně dům č. p. X. Není zde vyznačená vlastnická hranice mezi pozemky p. č. XA a XB; chybí statický posudek; dům č. p. X navazuje na dům č. p. X. Žádné překlady žalobci na obvodovou zeď jeho domu nebudou ponechány; jde o hrubý zásah do jeho vlastnického práva. A obvodová zeď má šíři 45 až 60 cm, nikoli 20 cm. Viz daná dokumentace.

10. Hranice pozemku není tvořena obvodovou zdí domu žalobce; je to v rozporu s vytyčenými hranicemi, které jsou odsouhlaseny i stavebníkem.

11. Správní orgány rezignovaly na řádné zjištění skutkového stavu. Byla porušena zásada materiální pravdy. Zejména se žalobce vymezuje právě k otázce toho, že vlastnická hranice probíhá po obvodu jeho obvodové zdi. Žalobce navrhuje výslech Ing. R. a blíže neurčeného úředníka žalovaného. Ing. R. a žalovaný uvádějí úřady, policii v omyl. Jako důkaz dále žalobce označuje souhlasné prohlášení o shodě na průběhu hranic pozemků, 2015/2016; záznam podrobného měření změn č. z. 00834, č. GP 834-136/2015; souhlasné prohlášení na průběhu hranic v rámci pozemkových úprav 11. 8. 2005. Část IV. žaloby 12. Stavebník započal v roce 2024 s demoličními pracemi bez souhlasu žalobce, kterého předem o postupu prací neinformoval. V rozhodnutí o dodatečném povolení stavby nejsou uvedena přesná data prováděných prací, způsob provádění prací a další náležitosti dle zákona. Stavebník pracoval na obvodové zdi žalobce a na jeho pozemku p. č. XB tak, jak plyne z předložené fotodokumentace. Policie odmítla situaci řešit s tím, že jde o sousedský spor a že stavebník disponuje stavebním povolením. Žalobci nebylo doručeno ani doloženo žádné stavební povolení k demoličním pracím, ani žádné oznámení, že stavebník bude v červnu 2024 provádět demoliční práce v proluce mezi domy a na pozemku žalobce, pohybovat se a pracovat na pozemku žalobce a na jeho domě. Část V. žaloby 13. Žalobce opakovaně nesouhlasí s názorem žalovaného a stavebního úřadu, že vlastnická hranice probíhá po obvodu zdi jeho domu. To je v rozporu se záznamem podrobného Za správnost vyhotovení: Bc. V. L. 6 51 A 22/2024 měření změn č. 00834 ze dne 7. 12. 2015. Žalovanému nepřísluší měnit průběh vlastnické hranice. Shodně viz vytyčovací protokol č. 101-1/2007 ze dne 20. 2. 2007 a souhlasné prohlášení o shodě na průběhu hranic pozemků. Část VI. žaloby 14. Dle žalobce žalovanému nepřísluší stanovovat podmínku, že zůstane volná část na pozemku žalobce jen proto, aby si stavebník mohl zlegalizovat svoji stavbu. Žalovaný nemůže stanovit podmínky k tíži žalobce. Žalobce popisuje, že v minulosti byly na jeho části obvodové zdi prováděny nezákonné práce, zeď byla poškozena sousedem. Za zúžení proluky a její stísněné podmínky může stavebník a žalovaný, který dovolil dodatečným povolením zlegalizovat černou stavbu v proluce mezi domy, proluku nechal zastavit a zúžit o více jak 35 cm. Dochází k rušení pokojného užívání majetku žalobce, znemožnění provádění udržovacích prací ohledně zateplení fasády, je zasahováno do vlastnického práva žalobce a přímo dochází ke snížení hodnoty jeho majetku, což je v rozporu s mezinárodním právem. Stavba obvodové zdi, dle žalovaného příčky, která je 28 cm vzdálená od vlastnické hranice, je ve skutečnosti rozšířením stavby do proluky směrem k domu žalobce. Žalobce má pak garantovat stavebníkovi více než 30 cm, aby proluka byla sice 60 cm široká, avšak z toho 30 cm se nacházelo na jeho pozemku. Dle žalobce je nepřijatelné, „aby úřady stanovovaly podmínky poctivým německým občanům a černým českým stavebníkům se takovýmto způsobem pomáhal legalizovat jejich černé nepovolené stavby.“ Část VII. žaloby 15. Žalobce se vymezuje proti poslednímu odstavci strany 7 rozhodnutí o dodatečném povolení stavby, proti lživým vyjádřením žalovaného. Stavebník nestavěl v roce 2011 nebo v roce 2018, to není pravda. Stavebník prokazatelně stavěl až v letech 2020 a 2021, tudíž měl doložit nový statický posudek, to ale neučinil. Po žalobci je ale předložení statického posudku žádáno – výzva ze dne 14. 5. 2014, sp. zn. METR_S 1737/2024/OÚPaSŘ, č. j. METR 8538/2024RoMi. Část VIII. žaloby 16. Žalobce namítá, že stavebník nemůže být pevně napojen na jeho dům. Odkazuje k tomu na Sdělení MěÚ Suchdol nad Lužnicí ze dne 3. 9. 2020, č. j. 1365/2015/MěSú a na podání ze dne 27. 4. 2021. V uvedeném podání dle žalobce stavebník sděluje, že uzavření WC provede příčkou Ytong 7 cm na jeho pozemku, a to 60 cm od hranice vytyčených parcel tak, aby nenarušil prostor v proluce. To však stavebník dle žalobce nedodržel. Ve skutečnosti je příčka 28 cm od vlastnické hranice. Prokazatelně i vizuálně došlo k zúžení proluky. Žalovaný a stavební úřad lžou, hovoří-li o zástavbě v letech 2011 a 2018. Část IX. žaloby 17. Žalobce namítá, že žalovaný neobjasnil, proč v minulosti nařídil odstranění stavby z proluky, ale nyní stavbu v proluce dodatečně povoluje. Žalobce se dovolává principu legitimního očekávání, že v obdobných věcech a případech je postupováno obdobně. Část X. žaloby Za správnost vyhotovení: Bc. V. L. 7 51 A 22/2024 18. Žalobce poukazuje na to, že na straně 7, v posledním odstavci rozhodnutí o dodatečném povolení stavby se uvádí, že budova stavebníka není propojena s domem žalobce. Předtím ale stavebník tvrdí, že jeho dům je staticky provázán s domem žalobce. Jde o další rozpor. Část XI. žaloby 19. Žalobce namítá, že stavební úřady porušily § 1020 občanského zákoníku, neboť nelze umisťovat stavbu do těsné blízkosti vlastnické hranice a obvodové zdi domu žalobce formou příčky, ve skutečnosti obvodové zdi rekreačního domu stavebníka. Vzdálenost stavby stavebníka je 28 cm od hranice pozemku žalobce, jde o vybudovanou zeď stavebníka v proluce, kterou se snaží nyní legalizovat.

20. Porušeny jsou i § 1021 a § 1022 téhož zákona. Není možné, aby vlastník sousední nemovitosti volně vstupoval na pozemek souseda a prováděl stavební a demoliční práce. Žalobce je přesvědčen, že stavebník je povinen mu předem oznámit vstup na jeho pozemek, účel vstupu a seznámit jej se stavebními a demoličními pracemi. Tuto povinnost stavebník opakovaně porušuje, porušuje občanské soužití, jeho vlastnická práva a způsobuje žalobci škodu na obvodové zdi - zatékání, poškození zdi a základů zdi stavebními činnostmi. Vlastnická hranice neprobíhá po obvodu obvodové zdi domu žalobce. Žalobce znovu odkazuje na záznam podrobného měření změn ze dne 7. 12. 2015, ve kterém je znázorněná hranice, která je mezujícími sousedy odsouhlasena; obdobně vytyčovací protokol ze dne 20. 2. 2007.

21. Přestože dle žalobce dochází prokazatelně k narušování jeho domovní svobody, policie věc neřeší a odkazuje jej na občanskoprávní spor. Úředníci jsou nečinní. Část XII. žaloby 22. Stavební úřady obou stupňů se nezabývaly námitkami žalobce, čímž porušily jeho právo na spravedlivý proces. Na jeho námitky nereagovaly, případně vydaly pouze sdělení. Byly však povinny se s podanými námitkami řádně vypořádat formou rozhodnutí a nereagovat pouze formou sdělení. Část XIII. žaloby 23. Žalobce rovněž nesouhlasí se závěry stavebního úřadu na straně 4 dodatečného stavebního povolení, podle nichž byla proluka již zastavěná. To odporuje místnímu šetření v roce 1965 v rámci THM, při kterém byla proluka volná. Žalobce měl v proluce materiál na dostavbu zdi po požáru. Materiál mu ukradli sousedé. Nesouhlasí ani s tvrzením, že zástavba v proluce podle leteckých snímků odpovídá současné zástavbě. Ing. B. neprováděl žádné přeměření a nesdělil míry ve svém posudku. To, že byla proluka volná, dokládá žalobce kopií leteckého snímku, výsledky místního šetření a měřickým náčrte č. 29 a 1965-1968.

24. Pokud by proluka byla zastavěna již v letech 1965-1975, proč by poté sousedé H. v roce 1981/1982 žádali o povolení zbudování zdi v proluce. Manželé H. doznali, že proluku zastavili v 70., 80. letech. V té době byly vlastníky celé nemovitosti. Žalobce navrhuje, aby si soud tuto smlouvu obstaral jako důkaz. Část XIV. žaloby Za správnost vyhotovení: Bc. V. L. 8 51 A 22/2024 25. Žalobce namítá, že znalecké posudky z 70. let 20. století prokazují rozměry prodávané nemovitosti a vyvracejí tvrzení žalovaného o zastavění proluky; v kupních smlouvách není sjednána žádná služebnost ani omezení. Postup žalovaného a pana M. D. označuje za snahu legalizovat černou stavbu. Důkaz: ONV J. Hradec ze dne 14. 7. 1970, č. j. Výst. X.

26. Žalobce dále namítá, že z rozhodnutí JčKNV z r. 1983 plyne nepravdivé tvrzení manželů H., že jim dal souhlas k zastavění proluky. Zdůrazňuje, že pokud by proluka byla zastavěna, uplatnili by tuto námitku již manželé H. a D. v 80. letech 20. století, nikoli až jejich právní nástupci ve 21. století. Tvrzení proto označuje za účelové a rozporné s objektivní pravdou. Část XV. žaloby 27. Žalobce dále brojí proti závěrům stavebního úřadu na str. 4 dodatečného stavebního povolení, že ve spise není opora pro závěr Ing. Z, který není soudním znalcem, že proluka byla zastavěna 80 až 100 let; podle žalobce byla proluka vždy volná, což již bylo v minulosti prokázáno soudy. Současně vytýká žalovanému, že nerespektuje doporučení soudního znalce Ing. K., aby proluka zůstala volná, a účelově hodnotí listiny v rozporu s principem rovnosti účastníků řízení a materiální pravdy.

28. Dále uvádí, že stavební dokumentace z r. 1982 zachycuje domy jako samostatně stojící, a podle něj tak vyvrací tvrzení o jejich propojení; žalovaný přesto zpochybňuje pravdivost písemnosti „Situace“. Žalobce rovněž namítá, že p. M. D. v minulosti opakovaně uváděl soudy a správní orgány v omyl, mj. ve vztahu k fotografii a v řízení o údajném vydržení jeho pozemku a obvodové zdi, v němž nebyl úspěšný. To žalobce dokládá vyjádřením M. D. k předložené fotografii ze dne 13. 2. 2014 ke sp. zn. Krajského soudu 10 A 10/2014.

29. Žalobce dále uvádí, že p. M. D. byl opakovaně písemně vyzván, aby se zdržel zásahů do jeho vlastnických práv. Důkaz: Odpověď p. M. D. ze dne 7. 6. 2020. Uzavírá, že p. M. D. nakonec stavěl bez povolení na jeho pozemku a nadále způsobuje škodu na jeho obvodové zdi a v jejím okolí. Část XVI. žaloby 30. Žalobce poukazuje na vyjádření stavebního úřadu na str. 4 a 5, podle něhož konstrukce v proluce představují část starší stavby. Namítá však, že z fotografií ze dne 21. a 22. 6. 2024 plyne, že nejde o kamennou zeď mezi domy, nýbrž o cihlový přístavek vybudovaný sousedy. Odkazuje přitom též na listinu ONV J. Hradec ze dne 14. 7. 1970, č. j. Výst. X, z níž je podle něj patrné, co sousedé nabyli.

31. Dále uvádí, že tvrzení stavebníka a stavebních úřadů o starší stavbě již byla v minulosti vyvrácena. Připomíná, že v letech 2014 až 2015 stavebník v proluce bez povolení vybudoval okno, což podle něj zpochybňuje tvrzení, že tudy bylo dříve možno ze stavby procházet. Uzavírá, že argumentaci stavebních úřadů považuje za nevěrohodnou. Část XVII. žaloby 32. Žalobce nesouhlasí s tvrzením na str. 5 dodatečného povolení, že stavbou není zasaženo do jeho pozemku; zásah podle něj dokládají přiložené fotografie. Namítá, že stavebník zastavěl proluku mezi domy u jihovýchodního štítu, přičemž obvodová zeď se nachází přibližně 28 cm od hranice pozemku a další prostor o šíři přes 30 cm užívá k přístupu ke své obvodové Za správnost vyhotovení: Bc. V. L. 9 51 A 22/2024 zdi. Dále uvádí, že v takto zúženém prostoru nelze provádět údržbu ani zateplení jeho nemovitosti, čímž se snižuje její hodnota. Část XVIII. žaloby 33. Žalobce nesouhlasí se závěry žalovaného (str. 5 napadeného rozhodnutí), že byly přeměřeny projednané stavební úpravy a navazující konstrukce, neboť podle něj při zastavěné proluce nebylo možné ověřit její skutečnou délku ani vzdálenost od hranice sousedního pozemku. Namítá, že uvedené míry neodpovídají projektové dokumentaci ani skutečnému stavu a že do šířky proluky je nepřípustně započítávána i část jeho pozemku, včetně cca 30 cm. Tvrzení o 60 cm volného prostoru v proluce proto považuje za neodpovídající skutečnosti a navrhuje kontrolní měření na místě samém. Současně zpochybňuje právní základ omezení svého vlastnického a užívacího práva, zejména s ohledem na tvrzené snížení hodnoty majetku a údajné propojení staveb. Část XIX. žaloby 34. Žalobce dále brojí proti závěrům žalovaného na str. 5, odst. 3 - žalovaný bezdůvodně odmítá posudek Ing. K. s poukazem na různé varianty konstrukčního řešení, zatímco posudek Ing. B. bez dalšího přejímá jako relevantní. Současně uvádí, že žalovaný pomíjí ostatní důkazní listiny i genezi případu. Dále tvrdí, že p. M. D. předložil Ing. Z. selektivně pouze listiny svědčící v jeho prospěch, zatímco vědomě zamlčel jiné listiny, rozsudky soudů i pravomocná správní rozhodnutí, a tím maří spravedlnost a usiluje o dodatečné povolení stavby nepoctivým způsobem.

35. Žalobce v návaznosti na str. 6 napadeného rozhodnutí namítá, že nejsou splněny požárně bezpečnostní předpisy, neboť proluka je podle něj nebezpečně zastavěna a zúžena stavbou stavebníka, čímž vzniká požárně nebezpečný prostor. Uvádí, že v minulosti jeho dům vyhořel a právě volná proluka tehdy zabránila poškození sousedního domu; v prostoru o šíři 28 cm navíc podle něj nelze provádět údržbu zdí ani případný zásah při hašení.

36. Dále nesouhlasí s argumentací žalovaného v předposledním odstavci na str. 6 a namítá, že žalovaný nepřípustně hájí stavebníka. Tvrdí, že stavebník ústně i písemně potvrdil, že v době koupě proluka zastavěna nebyla, a že další argumentace žalovaného jen potvrzuje jednostranné vedení řízení ve prospěch černého stavebníka. Odkazuje přitom na protokol z místního šetření za účelem ohledání věci soudním znalcem ze dne 20. 11. 2008.

37. Žalobce namítá, že jednání Ing. R. je podjaté (str. 6 a 7); tomu podle něj nasvědčuje i to, že stavebníkovi byla k doložení podkladů pro dodatečné povolení stavby v proluce poskytnuta lhůta delší než 210 dnů, což považuje vzhledem k povaze věci za neodůvodněnou délku řízení.

38. Žalobce nesouhlasí s tvrzením žalovaného na str. 7 odst. 4 a namítá, že žalovaný opět postupuje ve prospěch stavebníka, který svéprávně opakovaně podepsal průběh vlastnických hranic. Zdůrazňuje, že k zástavbě proluky došlo v 80. letech 20. století, takže určení doby zástavby i stáří konstrukcí je pro věc podstatné. Opakovaně proto navrhoval vypracování oponentského znaleckého posudku, což žalovaný i p. M. D. odmítli. Uzavírá, že nejde o zástavbu starou 80 až 100 let a že si žalovaný ve svém rozhodnutí protiřečí. Za správnost vyhotovení: Bc. V. L. 10 51 A 22/2024 Část XX. žaloby 39. Žalobce nesouhlasí s tvrzením žalovaného (str. 7), že nedochází k narušení pohody bydlení, oslunění nemovitosti ani k zastínění pozemku. Uvádí, že v loňském roce podal žádost o stavební povolení k výstavbě místnosti u JV štítu, o níž dosud nebylo rozhodnuto.

40. Žalobce odkazuje na blíže neurčenou písemnost MěÚ Třeboň, v níž je vyzýván k doložení údajů o údajném napojení zdí na jeho obvodovou zeď, a namítá, že tím není řešena černá stavba spočívající v přepažení proluky. Nesouhlasí s postupem, podle něhož se povolují stavební úpravy uvnitř proluky s tím, že příčné zdi nejsou předmětem řízení a nelze určit jejich stáří. Tvrdí, že ve skutečnosti jde o novou obvodovou zeď v proluce mezi domy, kterou stavebník buduje protiprávně v letech 2020 a 2021; odkazuje přitom na jeho oznámení p. B. M. z Městského úřadu v Suchdole nad Lužnicí.

41. Dále namítá, že stavební úpravy brání pokojnému užívání jeho majetku a omezují jeho vlastnické právo, neboť v prostoru o šíři cca 30 cm nelze provádět údržbu staveb a vzniká požárně nebezpečný prostor. Odkazuje na snímky z 21. a 22. 6. 2024, z nichž podle něj plyne, že stavebník ke vstupu do proluky potřebuje jeho pozemek.

42. Žalobce nesouhlasí s tvrzením žalovaného (str. 7 a 8), že nedochází ke snížení tržní hodnoty jeho nemovitosti, a namítá, že nemožnost provést zateplení části obvodové zdi rodinného domu její hodnotu snižuje.

43. Žalobce namítá (str. 8 odst. 2), že projektová dokumentace zachycuje nepovolenou stavbu pevně spojenou se zemí na p. č. X, tvořící hlavní část stavby propojené s rekreačním domem na p. č. XA. Vytýká, že žalovaný schválil dokumentaci jako celek, ačkoli podle žalobce zahrnuje i tuto nepovolenou stavbu. To je podle žalobce zmatečné a zavádějící a představuje to další pokus o legalizaci černé stavby bez jeho souhlasu a bez stavebního řízení.

44. Dále uvádí, že ke přístavbě kuchyně se v závazném stanovisku vyjádřila CHKO Třeboňsko s odkazem na letecké snímky, z čehož dovozuje další legalizaci nezákonné stavby. Namítá, že žalovaný měl k dispozici celý spis, avšak rezignoval na svou zákonnou povinnost, a odkazuje na podané odvolání, v němž své námitky doložil. Proto nesouhlasí s tvrzením žalovaného, že svá tvrzení nedoložil.

45. Str. 9 odst. 1 napadeného rozhodnutí - žalobce nesouhlasí s tvrzením žalovaného, že vzdálenost 30 cm od hranice jeho pozemku nezasahuje do jeho požárního úseku; toto tvrzení, opřené o údajné sdělení CHKO Třeboňsko, považuje za nelogické a bez věcné opory.

46. Str. 9 odst. 2 napadeného rozhodnutí - žalobce dále namítá, že stavebník nežádal o dodatečné povolení všech původních konstrukcí a žalovaný nepostavil najisto, kdy vzniklo přepažení proluky; za této situace podle něj nelze povolit souběžnou zeď ve vzdálenosti 28 cm od hranice jeho pozemku jako příčku, jde-li ve skutečnosti o obvodovou zeď, a tím fakticky legalizovat zdi přepažující proluku mezi domy.

47. Str. 10 odst. 1 napadeného rozhodnutí - žalobce nesouhlasí s tím, že by se stavební úřady vypořádaly s jeho námitkami; namítá, že se úřady nevypořádaly ani s předloženými listinami a že jejich postup fakticky vedl k odmítnutí zabývat se jím předloženými materiály s odůvodněním, že jde o obsáhlé vyjádření. Za správnost vyhotovení: Bc. V. L. 11 51 A 22/2024 48. Str. 10 odst. 3 napadeného rozhodnutí - žalobce namítá, že předložené snímky z června t. r. vyvracejí závěr žalovaného o kamenné zdi a dokládají přepažení proluky mezi domy; nejde o ostění, nýbrž o překlady využité černým stavebníkem k nezákonné výstavbě v proluce.

49. Str. 10 odst. 4 napadeného rozhodnutí - žalobce uvádí, že doložil, že protipožární zdi byly sousedy H. a D. vybudovány v 90. letech 20. století před rozdělením nemovitosti na tři části, a to právě v místech p. č. XA a XC. Namítá, že zeď s traverzou je cihlová, nikoli kamenná, jak žalovaný mylně a zavádějícím způsobem tvrdí. Důkazem jsou fotografie z června 2024, z nichž je patrná cihlová zeď uvnitř proluky, která proluku mezi domy přepažuje.

50. Žalobce namítá, že žalovaný odmítl zabývat se jím předloženými důkazy, což dokládá i citované vyjádření v 6. větě 4. odstavce („Neopodstatněný je požadavek odvolatele …“). Dále uvádí, že právě v této době zřejmě nezákonně vznikla zeď s traverzou přepažující proluku mezi domy, která zasahuje na p. č. XB do domu žalobce, s čímž nesouhlasí.

51. Str. 12 odst. 2 - žalobce namítá, že v řízení bylo prokázáno rozšíření objektu č. p. X směrem do proluky mezi domy a na p. č. X, takže opačný závěr žalovaného nemá oporu ve spise. Dále uvádí, že tím dochází k zastínění pozemku, narušení pohody bydlení, omezení jeho vlastnického práva, nemožnosti provádět opravy a ke vzniku požárně nebezpečného prostoru; zdůrazňuje přitom rozdíl mezi vzdáleností 120 cm a 28 cm od hranice pozemku. Část XXI. žaloby 52. Žalobce nesouhlasí s odůvodněním žalovaného na str. 4 napadeného rozhodnutí a jeho odkazem na znalecký posudek Ing. B.. Jako důkaz žalobce označuje e-mailovou korespondenci s p. Ing. B.

53. Žalobce namítá, že pokud by proluka byla zastavěna již dříve, nebyl by důvod, aby manželé H. v 80. letech žádali o stavební povolení ani aby stavebník podával žádost o dodatečné povolení; tvrzení žalovaného o zástavbě staré 80 až 100 let proto považuje za rozporné. Dále uvádí, že stavebník přes zákaz p. B. M. z r. 2015 prováděl nezákonné stavební práce, což dokládají jeho písemná sdělení ze dne 29. 4. 2021 a 4. 9. 2020, a že byl opakovaně vyzýván, aby se zdržel výstavby v proluce a na jeho pozemcích; odkazuje zejména na Výzvu k bezodkladnému zastavení prací ze dne 4. 6. 2015, založenou opětovně dne 11. 12. 2023.

54. Žalobce namítá, že odkaz na průchodnost či neprůchodnost proluky je zavádějící a že správní orgány pominuly historickou genezi případu i základní zásady správního řízení, zejména princip materiální pravdy, hospodárnosti, procesní ekonomie, legality, proporcionality a právní jistoty. Odkazuje na důkaz v podobě e-mailová komunikace s Ing. B. ze dne 2. 1. 2024, v níž Ing. B. uvedl: „Myslím, že se jednalo o přístřešek, pod kterým zřejmě byl uskladňován nějaký materiál. To ale nevím.“ Z toho žalobce dovozuje, že proluka byla v minulosti průchozí.

55. Žalobce namítá, že manželé H. nezákonně zastavěli proluku mezi domy a stavebník v tomto protiprávním stavu pokračuje, přičemž opakovaně zasahuje do jeho práv a narušuje sousedské soužití. Dále uvádí, že správní orgány se nevypořádaly s jeho písemnými ani ústními námitkami ani s jím předloženými důkazy, zejména s pravomocnými rozhodnutími správních orgánů, soudů a notářsky ověřenými kupními smlouvami, a bezdůvodně tvrdí, že se část dokumentace nedochovala či že se obsahem spisu nemohly zabývat. Takový postup Za správnost vyhotovení: Bc. V. L. 12 51 A 22/2024 považuje za porušení práva na spravedlivý proces. Současně vytýká žalovanému selektivní hodnocení listin a jednostrannou důvěru stavebníkovi, který podle něj opakovaně neoprávněně vstupuje na jeho pozemek, naposledy dne 21. 6. 2024, 22. 6. 2024 a 25. 6. 2024.

56. Žalobce namítá, že Ing. B. pochybil, neboť neurčil převis střechy nad údajným objektem v proluce ani průnik stavby s terénem; z leteckých snímků je podle něj patrná pouze střecha, pod níž byl uložen stavební materiál určený k dostavbě části obvodové zdi po požáru na p. č. XB v k. ú. X. Současně uvádí, že stavební úřad nerespektuje notářsky ověřené kupní smlouvy RI 38/65 z r. 1965, RI 53/74 a RII 329/74 ze dne 9. 6. 1975 ani rozhodnutí KÚ, KP pro Jč. kraj ze dne 14. 2. 2022, č. j. OR-199/2017-303/46, podle něhož v proluce nebyla vyšetřena žádná stavba. Dále namítá, že přiložené fotografie prokazují cihlové, nikoli kamenné přepažení proluky a že p. M. D. ve dnech 21. 6. 2024 až 25. 6. 2024 proluku odkryl bez jeho vědomí a souhlasu. Konečně vytýká, že napadené rozhodnutí neobsahuje přesný postup prací, datum ani řádné vyrozumění ve věci odstranění nezákonného napojení stavby p. M. D., a považuje za vadný i odkaz na občanskoprávní řešení sporu, neboť správní orgány mají postupovat tak, aby spory nevznikaly; v dané věci podle něj naopak vyvolaly další spor, pro který byl podán podnět Policii České republiky.

57. Žalobce uvádí, že z doložených listin plyne nezákonné zastavění proluky manželi H.; odkazuje zejména na písemnost Stížnost na neoprávněný stavební postup souseda s. H. adresovanou MNV, odb. stavební komise v Suchdole nad Lužnicí, ze dne 27. 6. 1982, v níž namítal zastavění proluky a zavěšení střechy do jeho obvodové zdi. Dále poukazuje na pravomocné rozhodnutí Jč. KNV v Č. Budějovicích, odbor výstavby, ze dne 28. 6. 1983, zn. j. VÚP 2213/83-II/Li-330/2, z něhož podle něj plyne, že stavební úpravy v proluce mezi domy povoleny nebyly; tvrzení o zástavbě proluky staré 80 až 100 let proto považuje za nepodložené.

58. Současně odkazuje na pravomocná rozhodnutí o odstranění části nepovolené stavby v proluce, a to rozhodnutí MěÚ Suchdol nad Lužnicí, stavební úřad, ze dne 25. 2. 2009, č. j. MěÚSu: 1200/09/1562/08 K-24/2009 M., v právní moci od 24. 3. 2009, a rozhodnutí KÚ Jihočeského kraje ze dne 22. 5. 2009, č. j. KUJCK 10977/2009/OREG/4; namítá, že žalovaný se od těchto závěrů bez dostatečného odůvodnění odchýlil. Dále připomíná rozsudek zdejšího soudu ze dne 16. 3. 2015, č. j. 10 A 10/2014-63, zejména bod 54, podle něhož mají být domy řádně odděleny a proluka mezi nimi ponechána nezastavěná. Část XXII. žaloby 59. Žalobce v této Části žaloby brojí proti délce samotného správního řízení. Odkazuje na § 39 správního řádu, stanovisko veřejného ochránce práv a komentářovou literaturu. Zabývá se otázkou přerušení řízení dle § 64 odst. 4 správního řádu. Stavebník dle žalobce opakovaně podával žádosti o legalizaci černých staveb v proluce mezi domy, správní orgány řádně neodůvodnily lhůtu více jak 210 dnů na předložení dodatečného povolení. Jednání nebylo vedeno bez zbytečných průtahů. Část XXIII. žaloby 60. Žalobce namítá, že z doložených listin plyne, že proluka byla vždy volná, a její zastavění proto představuje černou stavbu; současně namítá další legalizaci nepovolených staveb, Za správnost vyhotovení: Bc. V. L. 13 51 A 22/2024 včetně kuchyně, a nemožnost provádět údržbu. Odkazuje na odvolání ze dne 7. 12. 2023 a jeho doplnění ze dne 11. 12. 2023.

61. Opakovaně poukazuje na písemnost Stížnost na neoprávněný stavební postup souseda s. H. adresovanou MNV, odb. stavební komise v Suchdole nad Lužnicí, ze dne 27. 6. 1982, v níž namítal zastavění proluky a zavěšení střechy do jeho obvodové zdi, a na pravomocné rozhodnutí Jč. KNV v Českých Budějovicích, odbor výstavby, ze dne 28. 6. 1983, zn. j. VÚP 2213/83-II/Li-330/2, z něhož podle něj plyne, že žádné stavební úpravy v proluce povoleny nebyly. Tvrzení o zástavbě proluky staré 80 až 100 let proto považuje za nepodložené.

62. Opakovaně odkazuje na pravomocná rozhodnutí o odstranění části černé stavby v proluce, a to rozhodnutí MěÚ Suchdol nad Lužnicí, stavební úřad, ze dne 25. 2. 2009, č. j. MěÚSu: 1200/09/1562/08 K-24/2009 M., v právní moci od 24. 3. 2009, a rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 5. 2009, č. j. KUJCK 10977/2009/OREG/4. Dále znovu připomíná pravomocný rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 16. 3. 2015, č. j. 10 A 10/2014-63, zejména bod 54, podle něhož mají být domy řádně odděleny a proluka mezi nimi ponechána nezastavěná. Část XXIV. žaloby 63. Žalobce požaduje, aby stavebník doložil prováděcí projekt stavby, stavební deník, použité materiály, řešení izolací a zateplení, průběh stavebního dozoru i dodržení technických norem; namítá, že stavebník tyto zákonem požadované listiny nepředložil a žalovaný tento nedostatek pominul.

64. Dále uvádí, že v důsledku stavby v proluce mezi domy je mu znemožněna zamýšlená renovace domu, zejména zateplení obvodové zdi a provedení hydroizolace, čímž dochází ke snížení hodnoty nemovitosti. Namítá též, že zúžením proluky vznikl požárně nebezpečný prostor a byla omezena možnost údržby, takže část rodinného domu se stává neobyvatelnou a dům je do budoucna znehodnocován. Část XXV. žaloby 65. Žalobce namítá, že stavebník přes písemný zákaz výstavby z roku 2015 a přes opakované výzvy žalobce prováděl nezákonné stavební práce v proluce mezi domy, což dokládají jeho písemná sdělení ze dne 29. 4. 2021 a 4. 9. 2020 a Výzva k bezodkladnému zastavení prací ze dne 4. 6. 2015, znovu doložená dne 11. 12. 2023. Dovozuje, že tím dochází k zásahu do jeho vlastnického práva, narušení sousedského soužití, snížení hodnoty jeho nemovitosti, vzniku požárně nebezpečného prostoru a k nedodržení minimálních odstupů staveb. V této souvislosti odkazuje na § 25 odst. 1, 2 a 3 vyhlášky č. 501/2006 Sb.

66. Dále uvádí, že ve spise předložil důkazy vyvracející tvrzení o zástavbě proluky staré 80 až 100 let, avšak žalovaný je pominul a nerespektoval ani pravomocná rozhodnutí soudů a správních orgánů, která má stavební úřad v Třeboni k dispozici. Takový postup považuje za nepřípustné nadržování protistraně. Část XXVI. žaloby 67. Žalobce namítá, že odkaz na posudek Ing. B. nelze přijmout, neboť posudek neuvádí délku údajného zastavění proluky mezi domy. Dále uvádí, že vzhledem k přesnosti vojenského mapování v měřítku 1:25 000, k výšce snímkování cca 4 000 m a k tehdejší analogové metodě Za správnost vyhotovení: Bc. V. L. 14 51 A 22/2024 snímkování a zpracování nelze z leteckých snímků bez dalšího vyvozovat rozhodné závěry o zástavbě proluky. Současně namítá, že žalovaný přisuzuje těmto podkladům nepřiměřenou váhu, zatímco jím předložené důkazní listiny, pravomocná soudní a správní rozhodnutí i notářsky ověřené kupní smlouvy pomíjí. Část XXVII. žaloby 68. Žalobce namítá, že žalovaný nemá právní důvod zpochybňovat pravomocná rozhodnutí orgánů; odkazuje na pravomocné rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 2. 2022, č. j. OR- 199/2017-303/46, jakož i na výsledky místního šetření a tehdejší letecký snímek, do něhož byly tyto výsledky zaznamenány. Současně zdůrazňuje, že osoby zpochybňující průběh vlastnických hranic nebyly přítomny při jejich šetření v rámci THM v letech 1965 až 1975 ani při pozemkových úpravách v letech 2005 až 2010. Část XXVIII. žaloby 69. Žalobce odkazuje na Oznámení o zahájení řízení ze dne 4. 1. 1982, č. j. Výst. X, vydané k žádosti ze dne 24. 12. 1981 o stavební úpravy č. p. X T., z něhož plyne požadavek na doplnění situačního plánku s vyznačením odstupů od sousední stavby a oken obytných místností souseda. Uvádí, že stavebníci následně předložili situační plánek „SITUACE“ v měřítku 1:200, opatřený prezentačním razítkem ze dne 28. 1. 1982, z něhož je podle něj patrná nezastavěná proluka mezi domy.

70. Dále namítá, že z protokolu o stavebním řízení ze dne 7. 12. 1982, zn. Výst. X, vyplývá, že směrem k č. p. X nebyly podle výkresové dokumentace a technické zprávy ke stavebnímu povolení ze dne 18. 3. 1982, č. j. Výst. X, povoleny žádné stavební úpravy; nepovolené měly být pouze úpravy úžlabí a oplechování. Z toho dovozuje, že proluka byla původně volná a její zastavění představuje černou stavbu. Odkazuje též na své odvolání ze dne 7. 12. 2023.

71. Současně zpochybňuje věrohodnost tvrzení stavebníka k fotografii, obsaženého ve vyjádření ze dne 13. 2. 2014; namítá, že fotografie nemůže pocházet z roku 1975, jak bylo uváděno vůči znalci Ing. K., neboť tomu neodpovídají okolnosti týkající se osoby na snímku. „Pan M. D. nebyl v r. 1975 ženatý a jeho manželka, paní D. nebyla s ním těhotná. Otěhotněla až v 80. letech 20. století, což se nesporně prokázalo svědeckou výpovědí u Okresního soudu v J. Hradci. V roce 1975 by jí v létě bylo 11 let a cca 8 měsíců! Pan Ing. R. nicméně dal důvěru p. M. D. který jedná perfidně a opakovaně v minulosti uváděl a uvádí úřady vědomě v omyl!“ Část XXIX. žaloby 72. Žalobce odkazuje na sdělení k ohlášení drobné stavby – dřevěná veranda ze dne 6. 8. 2003, č. j. výst. X M., včetně náčrtu, a uvádí, že tyto listiny jsou součástí spisu o dodatečném povolení černé zástavby v proluce mezi domy. Uvádí, že je v rámci odvolání již doložil, a odkazuje též na přílohu Půdorys přízemí řez A-A, č. j. 03126/JV/23. Část XXX. žaloby 73. Žalobce dále odkazuje na Protokol z místního šetření ze dne 20. 11. 2008, z něhož podle něj plyne výpověď stavebníka, že v době koupě domu proluka zastavěna nebyla; i z toho dovozuje, že pozdější žádost o dodatečné povolení se týká následně zbudovaných černých staveb. Odkazuje též na listinu ONV J. Hradec ze dne 14. 7. 1970, č. j. Výst. X, jako důkaz, co sousedé zakoupili. Za správnost vyhotovení: Bc. V. L. 15 51 A 22/2024 74. Současně namítá nezákonný postup pracovníků stavebního úřadu v Suchdole nad Lužnicí, konkrétně p. B. M. a p. Ing. V., kteří podle něj nereagovali na doložené podklady ani na tvrzenou škodu na jeho nemovitosti, ačkoli s nimi byli prokazatelně seznámeni; v této souvislosti odkazuje na kopii ze spisu – e-mail ze dne 1. 4. 2022, a na jím podané námitky k žalovanému. Část XXXI. žaloby 75. Žalobce namítá, že žalovaný v minulosti sám navrhl odstranění černé zástavby v proluce mezi domy a měl k dispozici veškerou dokumentaci; část této zástavby již stavebník odstranil. Současně uvádí, že manželé H. doznali zastavění proluky v roce 1982, přičemž stavebník nabyl p. č. XA až později; odkazuje na Vyjádření zúčastněné osoby ze dne 5. 5. 2010, sp. zn. 10 A 21/2010.

76. Dále tvrdí, že stavebník v dalších letech v nezákonných stavebních úpravách pokračuje, zejména zvýšením stavby v proluce, vybudováním příček a souběžných zdí při jeho obvodové zdi na p. č. XB, a že dosud zbývá odstranit část stavby v proluce. Zdůrazňuje, že v kupních smlouvách není sjednána žádná služebnost, domy stojí samostatně a jsou odděleny prolukou.

77. Konečně namítá, že stavebník dosud nebyl postižen za opakované zásahy do jeho práv, ačkoli mu podle žalobce vznikla škoda vyčíslená pojišťovnou. Současně doporučuje vyžádat celý správní spis včetně odvolání. Část XXXII. žaloby 78. Žalobce namítá, že úředníci územních samosprávných celků jsou podle § 16 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, povinni postupovat v souladu s právními předpisy, hájit veřejný zájem a rozhodovat nestranně. V projednávané věci však podle něj správní orgány vedou řízení jednostranně ve prospěch černého stavebníka, který opakovaně uvádí orgány veřejné moci v omyl a způsobuje trvalou škodu na jeho majetku.

III. Doplnění žaloby, vyjádření stavebníka, vyjádření žalovaného (chronologicky)

79. V prvním doplnění žaloby ze dne 29. 6. 2024, soudu doručeno dne 1. 7. 2024, se žalobce opakovaně vymezil proti rušení svého vlastnického práva stavebníkem (vstup na jeho pozemek a obvodovou zeď jeho domu). Stejně tak zopakoval některé své již uplatněné žalobní body. Nově žalobce odkázal na fotografie protiprávního postupu stavebních prací, audionahrávky. Žalobce uvádí, že stavebník mu měl odcizit betonové koryto z jeho obvodové zdi, k čemuž předkládá listiny; popisuje aktuální stavební práce.

80. Žalobce postrádá geometrické vytýčení staveb před výstavbou v proluce mezi domy a na pozemku p. č. X (kuchyň) a po výstavbě. To měl stavebník povinnost zajistit. Jedná se o potřebné listiny i pro kolaudaci, které stavebník nepředložil. Stavebník dle žalobce prokazatelně rozšířil rekreační dům na p. č. X a zastavěl proluku mezi domy, čímž zúžil volný prostor, jak plyne z předložených fotografií. Současně uvádí, že žalovaný pominul i podmínku předložení vytyčovacího náčrtu před zahájením výstavby, ač právě ten měl vymezit polohu stavby v terénu. Za správnost vyhotovení: Bc. V. L. 16 51 A 22/2024 81. Žalobce dále odkazuje na závazné stanovisko Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky a namítá, že nešlo o obnovu proluky o šíři 60 cm, nýbrž o její zúžení na 28 cm. Současně uvádí, že žalovaný schválením stavební dokumentace, zejména písemnosti Řez A‑A, č. přílohy D1.1.2, nový stav, fakticky legalizoval i černou zástavbu na p. č. X, a to s odkazem na letecké snímky pořízené před rokem 2000; s takovým postupem legalizace nepovolených staveb žalobce nesouhlasí. Důkaz: Závazné stanovisko Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky, písemnost Řez A‑A, č. přílohy D1.1.2, nový stav.

82. Žalobce setrvává na všech dosavadních tvrzeních a námitkách, s nimiž se žalovaný podle něj řádně nevypořádal. Požaduje odstranění nezákonné stavby v proluce mezi domy a zahájení řízení o odstranění stavby kuchyně na p. č. X, která s ním nebyla projednána, přestože je zachycena a podle něj fakticky povolena ve stavební dokumentaci (písemnost Řez A‑A, č. přílohy D1.1.2, nový stav). Namítá také, že se k této stavbě vyjádřila Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky v závazném stanovisku s odkazem na letecké snímky pořízené před rokem 2000, což považuje za nepřípustnou legalizaci nepovolené stavby a obcházení stavebního zákona i stavebního řízení.

83. Ve druhém doplnění žaloby ze dne 4. 7. 2024, soudu doručeno dne 4. 7. 2024, žalobce poukázal na aktuální, dle jeho názoru nezákonnou, stavební činnost stavebníka, kterou dokumentuje fotografiemi. Uvádí poškození zdi stavebníkem a předkládá vyčíslení nákladů na opravu. Žalobce opakuje, že nelze dodatečně povolit zástavbu proluky mezi domy s tím, že k údržbě stavebníkovy stavby má být využívána část jeho pozemku o šíři přes 32 cm na p. č. XB.

84. Stavebník ve svém vyjádření ze dne 24. 7. 2024 navrhl podanou žalobu zamítnout.

85. Popisuje, že po právní moci napadeného rozhodnutí v souladu se zpracovanou projektovou dokumentací postupně prováděl práce v rozsahu plánku „Půdorys přízemí“. Statické posouzení bylo do spisu založeno (posouzení Ing. Z. z 01/2018).

86. Stavebník přestal se žalobcem komunikovat na jeho výslovnou písemnou žádost ze září 2022, ve které mu žalobce sdělil, že si nepřeje být jakkoliv obtěžován a nebude reagovat na korespondenci.

87. Stavebník dále uvádí, že na pozemek žalobce nevstupoval; pracovalo se ze žebříku v jeho proluce nebo ze střechy. Jediné zaznamenané šlápnutí pracovníka na zeď žalobce bylo nechtěné a pracovník byl ihned upozorněn, aby to neopakoval. Sám stavební úřad odkázal žalobce ve vztahu k zásahům do jeho nemovitosti na civilní soud.

88. Stavebník popírá, že by obvodovou zeď žalobce podřezával či do ní jakkoliv zasahoval. K ochraně zdi před promáčením na ni provizorně umístil neukotvené plechy zatížené cihlami. Dříve instalovanou nopkovou fólii musel stavebník z vlastní iniciativy odstranit, protože si žalobce nepřál provádět úpravy na svém pozemku. S vyčíslenou škodou stavebník nesouhlasí.

89. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 13. 8. 2024 navrhl podanou žalobu zamítnout. Odkázal přitom na vydaná rozhodnutí.

90. Žalobce ve třetím doplnění žaloby ze dne 31. 1. 2025, soudu doručeno téhož dne, setrval na podané žalobě. Žalobce předložil soudu posudek č. 091/2024 ze dne 9. 1. 2025. Jedná Za správnost vyhotovení: Bc. V. L. 17 51 A 22/2024 se o znalecké posouzení poškození stěny domu žalobce, vypracoval jej Ing. H. Žalobce požaduje úhradu nákladů na jeho vypracování. Žalobce přikládá i fotografie aktuálního průběhu stavebních prací. Žalobce navrhl výslech Ing. Z. ohledně stavebně technického a statického posouzení objektu stavebníka – posudek ze dne 3. 1. 2018.

91. Žalobce nově namítá, že mu při místním šetření nebyl umožněn vstup do proluky mezi domy a že stavební úřad v Třeboni pod vedením Ing. R. vedl dne 6. 12. 2022 kontrolní prohlídku stavby (sp. zn. METR_S 4176/2022 OÚPaSŘ) po určitou dobu bez jeho přítomnosti; současně mu bylo odepřeno pořízení audionahrávky, ačkoli pro takový zákaz podle něj nebyl dán zákonný důvod. V tom spatřuje porušení rovnosti účastníků řízení a vadný procesní postup.

92. Dále namítá, že žalovaný neměl zákonný důvod povolit stavební práce na jeho obvodové zdi, neplnil poučovací povinnost ohledně způsobu a termínu prací v proluce a o jeho návrzích na vypracování znaleckých posudků z oboru stavebnictví a statiky nerozhodl usnesením, nýbrž pouze sdělením.

93. Současně žalobce namítá, že žalovaný nemohl přijmout ověřenou stavební dokumentaci zachycující i dříve nepovolené stavby, zejména kuchyni, a jejich existenci dovozovat jen z leteckých snímků. Uvádí, že stavebník v řízení opakovaně uvádí nepravdivé údaje, bez jeho vědomí a souhlasu prováděl práce na jeho nemovitosti, poškodil jeho obvodovou zeď, odstranil izolaci a způsobil škodu přesahující 300 000 Kč; za tuto škodu požaduje náhradu. Zdůrazňuje, že vlastnické hranice jsou nesporné a vymezené, správní orgány je nemohou zpochybňovat navzdory notářsky ověřené kupní smlouvě RI 38/1965. Dále nesouhlasí s vyjádřením obecného zmocněnce JUDr. F. a p. M. D., podle nichž k zásahům do jeho zdi a pozemku nedošlo; uvádí, že naopak fotografie dokládají stavební činnost p. M. D. na p. č. XA i p. č. XB v k. ú. X v období od 21. 6. 2024 do 4. 7. 2024 (důkaz: fotodokumentace), zúžení proluky na 28 cm a užívání jeho pozemku ke stavební činnosti, aniž by to bylo v dodatečném povolení výslovně uvedeno.

94. Žalobce v obecné rovině rozvíjí filozofické a etické úvahy o pravdě, lži, myšlení a soudnosti, přičemž dovozuje, že rezignace na kritické myšlení, záměna subjektivní pravdy za objektivní a slepé přejímání nepravd vedou k selhání jednotlivců i institucí a k banalizaci zla.

95. Žalobce ve čtvrtém doplnění žaloby ze dne 17. 2. 2025, soudu doručeno dne 19. 2. 2025, namítl neúplnost spisové dokumentace s tím, že ve spise chybí kompletní dokumentace z 80. let, kdy manželé H. nezákonně zastavěli proluku mezi domy. Listiny do spisu jsou vybírány selektivně a soud by měl zjistit objektivní stav věci. Žalobce požaduje, aby si soud vyžádal kompletní spisový materiál. Žalobce poté opakuje svoji verzi historického vývoje, odcizení betonového koryta v roce 2006 stavebníkem, poničení obvodové zdi stavebníkem v roce 2024. Již v roce 2015 stavebník prováděl stavební činnost – viz výzva k bezodkladnému zastavení prací ze dne 4. 6. 2015, č. j. 1621/2015/MěÚSu.

96. Žalobce v pátém doplnění žaloby ze dne 11. 8. 2025, soudu doručeno téhož dne, setrval na podané žalobě. Namítá, že stavebník neoprávněně zasáhl do jeho obvodové zdi jeho domu a že žalovaný následně nezákonně zlegalizoval černou zástavbu v proluce mezi domy. V této souvislosti odkazuje na znalecký posudek č. položky 091/2024 ze dne 9. 1. 2025, fakturu – daňový doklad č. 2024064 uhrazenou dne 26. 1. 2025 a uvádí, že požaduje náhradu nákladů řízení i vzniklé škody způsobené nezákonným rozhodnutím žalovaného. Dále Za správnost vyhotovení: Bc. V. L. 18 51 A 22/2024 přikládá DVD-R s audionahrávkami s Ing. B., z nichž podle něj plyne zpochybnění jeho znaleckého posudku (od 28. do 44. minuty), a s audionahrávkami zachycujícími vstupy stavebníka na jeho pozemek.

97. Žalobce namítá, že řízení je od počátku vedeno jednostranně v jeho neprospěch a nerespektuje pravomocná rozhodnutí orgánů, zejména rozhodnutí Katastrálního úřadu v J. Hradci. Dále uvádí, že stavebník bez stavebního povolení a statického posudku provedl stavební úpravy sousedního domu, spočívající ve zřízení nového krovu, rozšíření střešního pláště do proluky mezi domy a vybudování nového okna v proluce, aniž by s ním tyto zásahy projednal. Současně namítá nečinnost stavebního úřadu v Suchdole nad Lužnicí přes jeho opakované námitky podané ke Krajskému úřadu v Českých Budějovicích.

98. Žalobce dále namítá, že stavebník v souběžném řízení týkajícím se přestavby a výstavby domu na p. č. XD nepožaduje statický posudek, ačkoli stavba sousedí s rodinným domem p. R. M., přičemž v minulosti již bez povolení provedl stavební úpravy, které mu měly být na Městském úřadu v Třeboni dodatečně schváleny pouze formou sdělení. Současně uvádí, že sousedé nebyli za opakovanou černou výstavbu postihováni, což považuje za nepřípustný postup. Dále namítá, že stavebník přes jeho nesouhlas vyvážel materiál z proluky přes jeho pozemek s odkazem na stavební povolení žalovaného, a dovozuje proto odpovědnost stavebníka i žalovaného za vzniklou škodu.

99. Žalobce namítá, že tvrzení stavebníka o vlastnictví celé proluky je vyvráceno měřičskými náčrty a souhlasným prohlášením o průběhu vlastnických hranic podepsaným sousedy; požaduje proto, aby toto tvrzení doložili listinnými důkazy, zejména aktuálním geometrickým plánem se zastavěnou prolukou. Dále uvádí, že stavebník nebyl schopen provádět stavební práce ani údržbu bez vstupu na jeho pozemek p. č. XB v k. ú. X a nedoložil, jak práce v proluce prováděl bez přístupu osob a materiálu. Viz námitky k č. j. 2589/2024/MeUSu, záměr: Z/2025/30298.

100. Žalobce dále v obecné rovině filozoficky rozvíjí úvahy o vztahu myšlení a soudnosti, o pravdě a lži, o hodnotách a moci a o důsledcích rezignace na kritické myšlení pro jednotlivce i instituce.

101. Žalobce navrhuje provedení místního šetření za účelem posouzení stavu terénu. Opakovaně pak navrhuje výslech Ing. Z.

102. Žalobce namítá, že stavebník způsobil závažné poškození obvodové zdi jeho domu a zúžením proluky na 27 cm znemožnil provádění údržby. Dodatečné povolení připustilo zúžení prostoru mezi domy v rozporu s právními požadavky, zejména z hlediska požární bezpečnosti, pohody bydlení, odstupových vzdáleností a oslunění, ačkoli neobsahuje oprávnění užívat jeho pozemek ke stavební činnosti, což stavebník přesto fakticky činil; v této souvislosti odkazuje na rozporuplnou a matoucí stavební dokumentaci.

103. Žalobce v šestém doplnění žaloby ze dne 11. 8. 2025, soudu doručeno téhož dne, opětovně požádal o doplnění spisového materiálu.

104. Žalobce v sedmém doplnění žaloby ze dne 21. 8. 2025, soudu doručeno téhož dne, opětovně požádal o doplnění spisového materiálu tak, aby soud ověřil a postavil na jisto skutečný stav a genezi vzniku celé kauzy. Doplnění opakuje již uplatněné námitky, opakuje již předložená Za správnost vyhotovení: Bc. V. L. 19 51 A 22/2024 tvrzení. Postup orgánů státní správy přirovnává k době komunismu a vyjadřuje nespokojenost s tím, že soud nedoplnil spisový materiál.

105. Nejde o žádnou příčku, jde o povolení obvodové zateplené zdi domu stavebníka za pláštěm stěny jeho domu v proluce mezi domy, kterou stavebník nezákonně zastavěl a dodatečně mu byla černá stavba zlegalizována.

IV. Průběh ústního jednání

106.Dne 22. 4. 2026 proběhlo ve věci ústní jednání, na kterém účastníci setrvali na svých dosavadních podáních.

107. Žalobce při jednání navrhl doplnit dokazování předkládanými listinami. Dále navrhl obstarání revizního posudku k otázce zastavění proluky a přepažení, navrhl doplnit dokazování jím doloženými posudky k prokázání historického stavu, navrhl provést výslech stavebníka k rozporům v historickém zastavění a Ing. Z. k jeho posudku a podkladům, ze kterých Ing. Z. vycházel. Dále navrhl ohledání místa a přehrání audiozáznamu rozhovoru s Ing. B. k jeho posudku.

108. Tyto důkazní návrhy krajský soud zamítl, stejně tak zamítl návrhy na doplnění dokazování, jejichž cílem bylo zjištění historického zastavění proluky, eventuální škody způsobené nesprávným úředním postupem či eventuální škody způsobené stavebníkem. Doplnění dokazování v tomto směru shledal krajský soud nadbytečným, neboť předmětem soudního přezkumu je pouze samotné žalobou napadené rozhodnutí a jemu předcházející rozhodnutí o dodatečném povolení stavby. Předmět těchto rozhodnutí, konkrétní stavební úpravy, které byly dodatečně povoleny, tvoří meze toho, čím se krajský soud může v tomto řízení zabývat. Otázky historické podoby proluky a jejího historického zastavění nejsou předmětem tohoto soudního řízení, stejně jako otázky eventuální vzniklé škody, ať už škody způsobené nesprávným úředním postupem, tak i případné škody, které způsobil stavebník na domě žalobce. Současně soud vycházel z toho, že i tak, jak uvádí sám žalobce ve svých podáních, většina označených listin je součástí správního spisu.

109. Z obsahu správního spisu krajský soud připomněl zejména souhlasné prohlášení o shodě na průběhu hranic pozemků ze dne 7. 12. 2015 (18. 12. 2015), záznam podrobného měření změn č. 00834 z 7. 12. 2015, vytyčovací protokol č. 101-1/2007, vybrané fotografie, protokol o kontrolní prohlídce ze dne 6. 12. 2022 a samotnou projektovou dokumentaci. Jako důkaz soud provedl při jednání vyjádření Zeměměřičského a katastrálního inspektorátu ze dne 15. 11. 2018 založeném na č. l. 34 spisu zdejšího soudu sp. zn. 50 A 72/2018. Jako důkaz soud provedl i část fotografií předložených žalobcem při ústním jednání (dílem již ve správním spise).

V. Posouzení věci krajským soudem

110.Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších zákonů, dále jen „s. ř. s.“).

111. Žaloba není důvodná. Za správnost vyhotovení: Bc. V. L. 20 51 A 22/2024 112.Krajský soud považuje v úvodu svého právního hodnocení za potřebné uvést, že povinnost posoudit všechny žalobní námitky neznamená, že krajský soud je povinen reagovat na každou dílčí argumentaci a tu obsáhle vyvrátit. Jeho úkolem je totiž vypořádat se s obsahem a smyslem žalobní argumentace (srov. například rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 4. 2014, č. j. 7 As 126/2013-19). Tento závazek přitom nemůže být chápán tak, „že vyžaduje za všech okolností podrobnou odpověď na každý jednotlivý argument účastníka (srovnej např. rozsudek ve věci Van de Hurk v. The Netherlands, ze dne 19. 4. 1994, Series No. A 288). To by mohlo vést zejména u velmi obsáhlých podání až k absurdním a kontraproduktivním důsledkům jsoucím v rozporu se zásadou efektivity a hospodárnosti řízení. Podstatné podle názoru Nejvyššího správního soudu je, aby se městský soud ve svém rozhodnutí vypořádal se všemi základními námitkami účastníka řízení tak, aby žádná z nich nezůstala bez náležité odpovědi. Odpověď na základní námitky však v sobě může v některých případech konzumovat i odpověď na některé námitky dílčí a související “ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 4. 2009, č. j. 9 Afs 70/2008-130). Ostatně i Ústavní soud v této souvislosti konstatoval, že „[n]ení porušením práva na spravedlivý proces, jestliže obecné soudy nebudují vlastní závěry na podrobné oponentuře (a vyvracení) jednotlivě vznesených námitek, pakliže proti nim staví vlastní ucelený argumentační systém, který logicky a v právu rozumně vyloží tak, že podpora správnosti jejich závěrů je sama o sobě dostatečná“ (srov. nález Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 989/08, bod 68, a obdobně též například rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 3. 2013, č. j. 8 Afs 41/2012-50, ze dne 6. 6. 2013, č. j. 1 Afs 44/2013-30, a ze dne 3. 7. 2013, č. j. 1 As 17/2013-50). Ve světle výše uvedeného přistoupil následně krajský soud k posouzení žalobních námitek. Podaná žaloba včetně několika doplnění je poměrně rozsáhlá, repetitivní. Předkládaná argumentace často míří mimo předmět projednávané věci. Z tohoto důvodu se krajský soud zaměřil zejména na nosné důvody jednotlivých okruhů žalobních bodů, v jejichž světle bude i dílčí argumentace žalobce nedůvodná.

113. Krajský soud rovněž připomíná, že žalobce je oprávněn hájit pouze vlastní veřejná subjektivní práva. Žalobce může úspěšně uplatňovat proti projednávané stavbě námitky v rozsahu, v jakém může být jeho právo přímo dotčeno. Žalobce nemůže hájit práva třetích osob ani obecně dohlížet nad dodržováním zákonnosti, pokud zároveň nejsou dotčena jeho veřejná subjektivní práva (srov. rozsudky ze dne 11. 7. 2007, č. j. 2 As 10/2007-83, či ze dne 20. 12. 2012, č. j. 1 As 139/2012-40, bod 18, ze dne 27. 2. 2015, č. j. 8 As 135/2014-42, bod 18, a ze dne 29. 9. 2016, č. j. 9 As 238/2015-38, bod 37, nebo nověji ze dne 25. 2. 2022, č. j. 5 As 234/2020-35, bod 37). V.A Východiska 114.Dle § 129 odst. 1 písm. b) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění ke dni 24. 8. 2015, platí, že stavební úřad nařídí odstranění stavby vlastníku stavby nebo s jeho souhlasem stavebníkovi stavby prováděné nebo provedené bez rozhodnutí nebo opatření nebo jiného úkonu vyžadovaného stavebním zákonem anebo v rozporu s ním, a stavba nebyla dodatečně povolena.

115. Dle § 129 odst. 2 stavebního zákona byl stavební úřad povinen poučit stavebníka o možnosti podat si žádost o dodatečné povolení stavby. To stavebník učinil. Za správnost vyhotovení: Bc. V. L. 21 51 A 22/2024 116.Jak bylo naznačeno již v úvodu tohoto rozsudku, oznámením ze dne 24. 8. 2015 zahájil stavební úřad Městského úřadu v Suchdole nad Lužnicí řízení o odstranění stavby. Zde stavební úřad popsal, že „[d]ne 13. 8. 2015 Provedl stavební úřad kontrolní prohlídku na objektu č. p. X T. Kontrolní prohlídkou bylo zjištěno, že byla provedena zeď tl. 100 mm z materiálu Ytong, příčka mezi kuchyní a sociálním zařízením, provedeno okénko ze sociálního zařízení do proluky mezi domy č. p. X a X. Provedena částečná elektroinstalace, rozvody vody, odpadu. Proveden obklad zdí z materiálu Ytong.“ Dále se uvádí, že „[p]ři místním šetření bylo zjištěno, že nově provedená příčková zeď je umístěna na pozemku č. parc. XB v celkové šíři 100 mm. Vlastník domu čp. X nemá k pozemku č. parc. XB vlastnické ani jiné právo. Na základě těchto zjištění stavební úřad zahájil řízení o odstranění stavby.“ K takto vymezené stavbě bylo zahájeno řízení o odstranění stavby.

117. Dle protokolu z kontrolní prohlídky ze dne 6. 12. 2022 provedené stavebním úřadem MěÚ Třeboň (poté co tento stavební úřad věc převzal) byl rozsah odstraňovaných staveb dle rozhodnutí stavebního úřadu MěÚ Suchdol n. L. ze dne 27. 5. 2019, č. j. 1365/2015/MěÚSu, stanoven takto: „Předmětem řízení o odstranění části stavby domu č. p. X je část domu č. p. X zasahující do původně nezastavěné proluky mezi domy č. p. X a X v X, umístěná z části na pozemku p. č. XA a z části na poz. p. č. XB dle KN v k. ú. X. Jedná se o část domu č. p. X směrem k domu č. p. X a 5,50 délky, a to od vnějšího líce obvodové zdi domu č. p. X u jihovýchodního štítu domu, jenž sousedí s pozemkem p. č. X v k. ú. X, směrem do původně nezastavěné proluky (soutky) mezi domy č. p. X a X na poz. č. parc. XA a XB v k. ú. X.“ Součástí protokolu je i situační nákres.

118. Dle sdělení výsledků provedené kontrolní prohlídky stavby konané dne 6. 12. 2022 na místě stavby č. p. X v T., č. j. METR 21152/2022 RoMi, bylo účastníkům řízení o odstranění stavby oznámeno pokračování v řízení. „Změna stavby obsahuje stavební úpravy rodinného domu č. p. X, tj. vybudování koupelny, WC a uzavřeného nepřístupného prostoru za koupelnou a za WC. Předmětem řízení o odstranění stavby nebude obvodová konstrukce rodinného domu.“ V tomto rozsahu stavební úřad avizoval možnost stavebníka požádat si o dodatečné stavební povolení. Z podané žaloby včetně jejích doplnění plyne, že žalobce nesouhlasí se závěry stavebního úřadu MěÚ Třeboň, které zde úřad poprvé v řízení prezentuje. Stavební úřad odůvodňuje, proč bude vedeno řízení o odstranění stavby pouze v uvedeném rozsahu a odůvodňuje, proč nebude vedeno řízení o odstranění obvodových konstrukcí.

119. Je však nutné si na prvním místě ujasnit předmět tohoto soudního řízení, který vychází z předmětu žalobou napadeného rozhodnutí.

120. Účel řízení o odstranění stavby a s ním provázaného řízení o žádosti o dodatečné povolení stavby vyložil Nejvyšší správní soud například ve svém rozsudku ze dne 18. 11. 2019, č. j. 3 As 311/2017-31, ve kterém uvedl: „

20. Účelem řízení o odstranění stavby vedeného podle § 129 odst. 1 stavebního zákona je uvedení právního a skutečného stavu do souladu se stavem existujícím před provedením stavby. Řízení o odstranění stavby zahajuje z úřední povinnosti stavební úřad; ten také odpovídá za úplnost skutkových zjištění nezbytných k prokázání existence zákonných předpokladů k vydání rozhodnutí o nařízení odstranění stavby a zároveň na něm leží důkazní břemeno. Odstranění stavby jako důsledek nezákonného stavu však z vůle zákonodárce není nezvratný. Vtělením § 129 odst. 2 do stavebního zákona zákonodárce umožnil, aby nezákonně realizované stavby byly za Za správnost vyhotovení: Bc. V. L. 22 51 A 22/2024 splnění v zákoně stanovených podmínek dodatečně povoleny. Tyto podmínky jsou vymezeny v § 129 odst. 3 stavebního zákona.

21. Účelem řízení o dodatečném povolení stavby je tedy dodatečné zhojení stavu spočívajícího v nerespektování zákona stavebníkem pod podmínkou, že dodatečně povolená stavba není v rozporu s veřejným zájmem, územně plánovací dokumentací, ani s cíli a záměry územního plánování. Je na stavebníkovi, aby prokázal splnění podmínek stanovených v § 129 odst. 3 stavebního zákona, přitom podklady je povinen předložit ve stejném rozsahu jako k žádosti o stavební povolení (důkazní břemeno k prokázání splnění zákonných podmínek pro dodatečné povolení stavby leží na stavebníkovi). V řízení o dodatečném povolení stavby není stavebník nepovolené stavby oproti klasickému stavebnímu řízení zvýhodněn, práva účastníků řízení o dodatečném povolení stavby nejsou slabší než práva účastníků stavebního řízení probíhajícího v souladu se zákonem. Vlastníci sousedních pozemků a staveb na nich, jejichž vlastnické právo je prováděním nepovolené stavby dotčeno, mohou v řízení o dodatečném povolení stavby uplatňovat své výhrady proti nepovolené stavbě, okruh účastníků řízení o dodatečném povolení stavby je stejný jako ten v řádném stavebním a případně též územním řízení.“ 121.Jelikož se v případě dodatečného stavebního povolení jedná o řízení zahajované na základě žádosti stavebníka, je stavební úřad předmětem žádosti stavebníka vázán. „Žadatel o dodatečné stavební povolení nemůže svou žádostí takto vymezený předmět řízení překročit (nemůže úspěšně žádat o dodatečné povolení stavby nebo její části, která není předmětem řízení o odstranění stavby), avšak může jej zúžit. Záleží jen na jeho rozhodnutí, zda požádá o dodatečné povolení celé odstraňované stavby (příp. souboru staveb), či zda se jeho žádost bude týkat pouze některé její části.“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 11. 2014, č. j. 6 As 207/2014-36).

122. Z uvedeného plyne, že v rámci řízení o odstranění stavby stavební úřad identifikuje stavbu či její část, která byla provedena v rozporu se zákonem. Vlastník stavby, stavebník, má následně možnost požádat o dodatečné povolení stavby. Předmět žádosti o dodatečné povolení stavby může být užší než vymezený předmět řízení o odstranění stavby, nemůže jej však překročit.

123. V tomto případě se řízení o odstranění stavby poté, co jej žalovaný delegoval na stavební úřad MěÚ Třeboň, vedlo o vybudování koupelny, WC a uzavřeného nepřístupného prostoru za koupelnou a za WC, předmětem řízení o odstranění stavby nebyla obvodová konstrukce domu. Tento rozsah vymezení předmětu řízení o odstranění stavby, jeho správnost nebo preciznost nemůže krajský soud v tomto řízení hodnotit. Krajskému soudu nepřísluší se jakkoli vyjadřovat k tomu, o čem měl stavební úřad vést řízení o odstranění stavby, zda jej vedl ve správním rozsahu, či zda měl na základě svých zjištění rozšířit předmět řízení o odstranění stavby (srov. takovéto výzvy žalobce např. v jeho podání stavebnímu úřadu ze dne 27. 3. 2023).

124. Podáním ze dne 21. 2. 2023, stavebnímu úřadu doručeno dne 22. 2. 2023, požádal stavebník o dodatečné povolení stavby – změna dokončené stavby - „změna stavby rodinného domu č. p. X“. „Změna stavby stávajícího rodinného domu č. p. X obsahuje stavební úpravy objektu k rekreaci na parc. č. XA, k. ú. X v obci X obsahující úpravy koupelny a WC, poté kuchyně a stavební úpravy stropu vč. střechy a stavbu dělící příčkové zdi. Je řešena formou [přístavby - zaběleno] jako samostatně stojící, kotvena do zdi stávajícího objektu na parcele č. XA. Jedná se o Za správnost vyhotovení: Bc. V. L. 23 51 A 22/2024 zděnou konstrukci, skladba je řešena v projektu nově navrženého stavu. Touto realizací bude minimálně dotčeno vnitřních zdravotních a elektro instalací, nebude narušena ani statická část objektu viz stavebně technický průzkum“. Termín dokončení duben 2022.

125. Výzvou ze dne 23. 2. 2023 byl stavebník vyzván k odstranění vad své žádosti a řízení bylo přerušeno. Stavební úřad mimo jiné uvádí, že stavebník žádá o dodatečné povolení kuchyně, nicméně o kuchyni není vedeno řízení o odstranění stavby, kuchyně nebyla při kontrolní prohlídce zjištěna. Dále žádost uvádí, že stavba je přístavbou, nicméně vybudování přístavby nebylo zjištěno. Zjištěny při kontrolní prohlídce byly pouze vnitřní stavební úpravy, nikoli přístavba ani nástavba. Dále byla požadována i úprava průvodní a souhrnné technické zprávy. Mimo jiné se uvádí, že předložená zpráva hovoří o „výstavbě obvodové zdi“, dle projektové dokumentace však není obvodová zeď zakreslena, pouze dělící příčka o šířce 100 mm. Dle stavebního úřadu byla stavba již dokončena. Dále stavební úřad požadoval doplnění toho, jak bude řešena údržba sousedního domu žalobce. V obdobném duchu stavební úřad vyžadoval i úpravu projektové dokumentace. Stavební úřad rovněž uvedl, že jakkoli stavebník hovoří o „přístavbě“ a „obvodové zdi“, jakákoli nová přístavba ani nová obvodová zeď nebyla při kontrolní prohlídce zjištěna.

126. Podáním doručeným stavebnímu úřadu dne 16. 8. 2023 stavebník předložil projekt k žádosti o dodatečné povolení stavby. K tomuto podání jsou přiloženy fotografie z průběhu prací (viz vymezení věci shora tohoto rozsudku). Řez stavby A-A viz rovněž výše.

127. Oznámením ze dne 5. 9. 2023 svolal stavební úřad ústní jednání spojené s ohledáním na místě na den 3. 10. 2023. Předmět řízení byl nyní v návaznosti na doplnění stavebníkem stanoven takto: „Stavba obsahuje stavební úpravy rodinného domu č. p. X. Změnou vnitřního dispozičního uspořádání došlo k vybudování koupelny, samostatného WC a prostoru pro údržbu o šířce cca 600 mm mezi koupelnou, WC a sousedním rodinným domem č. p. X. Vstup do tohoto prostoru bude řešen vybouráním spodní části okna směrem do stávající soutky, která se nachází mezi rodinnými domy č. p. X, č. p. X a č. p. X. Změna stavby dále obsahuje stavební úpravy střechy rodinného domu č. p. X nad stávající soutkou (prolukou). Uvedené stavební úpravy byly provedeny výše uvedeným stavebníkem bez rozhodnutí […] Koupelna a WC jsou dle zjištění stavebního úřadu Třeboň stavebně dokončeny.“ 128.Rozhodnutím o dodatečném povolení stavby ze dne 13. 11. 2023 byla tato stavba dodatečně povolena (viz bod 5 tohoto rozsudku). V.B Průběh vlastnické hranice pozemku, šíře proluky, zastavění proluky v minulosti V.B.1 Historická zastavěnost proluky 129.V rámci podstatné části svých podání se žalobce zabývá tím, kdy byla proluka mezi jeho domem a domem stavebníka nezákonně zastavěna (před rokem 1975 či v 80. letech). Tato argumentace se však míjí s předmětem přezkoumávaných rozhodnutí. Geneze stavebního vývoje není v tomto řízení podstatná. Podstatná je výsledná podoba stavby, která je předmětem řízení o žádosti stavebníka o dodatečné stavební povolení. Stavební úřad MěÚ Suchdol n. L. posoudil řešenou podobu stavby stavebníka a zahájil řízení o odstranění stavby v rozsahu stavebních úprav provedených v rozporu se stavebním zákonem. Na zjištění tohoto stavebního úřadu následně navázal stavební úřad MěÚ Třeboň, který opětovně vymezil rozsah stavebních úprav provedených v rozporu se zákonem. Vycházel přitom Za správnost vyhotovení: Bc. V. L. 24 51 A 22/2024 z aktuálně zjištěné podoby stavby. Tyto nepovolené stavební úpravy měl možnost stavebník legalizovat. Předmětem tohoto soudního řízení je přezkum rozhodnutí žalovaného ve spojení s rozhodnutím o dodatečném povolení stavby. Úkolem stavebního úřadu v řízení o žádosti o stavební povolení nebylo zkoumat stavební genezi řešených staveb a není to ani úkolem soudu v tomto řízení. Historické úpravy, které byly nahrazeny aktuálním stavem, nemají v tomto řízení relevanci (srov. zachycení původního a nového stavu v projektové dokumentaci).

130. Jinými slovy, otázka vymezení historické stavby, historických stavebních úprav, novodobých stavebních úprav a posouzení toho, co bylo jak a kdy postaveno, a toho, zda a v jakém rozsahu má být vedeno řízení o odstranění stavby, není otázkou tohoto řízení. Případná pochybení správních orgánů při zjišťování rozsahu „nepovolené“ stavební činnosti jsou pochybení v rámci řízení o odstranění stavby, a proto je nemůže krajský soud v tomto řízení přezkoumávat. I kdyby žalobce měl pravdu, že některé historické konstrukce vznikly bez povolení, v tomto řízení lze přezkoumat jen to, zda nyní dodatečně povolené stavební úpravy splňují podmínky § 129 stavebního zákona. Závěr o zákonnosti napadeného rozhodnutí proto nestojí na tom, kdy a jak vznikly starší konstrukce v proluce.

131. Faktickému požadavku žalobce po nastolení stavu jako před prvotními stavebními úpravami v 70. či 80. letech nelze v tomto řízení vyhovět. V.B.2 Vlastnická hranice, katastr nemovitostí 132.Žalobce setrvale nesouhlasí se závěry stavebních úřadů, že vlastnická hranice jeho pozemku probíhá po obvodové zdi jeho domu tak, jak jim plyne ze stavu v katastru nemovitostí. Dle žalovaného je zřejmé, že stavebními úpravami není do pozemku žalobce zasahováno. Stavební úřad upozornil, že geodetické body hranice parcel jsou v daném místě v kódu kvality 3, což dle něho odpovídá souřadnicové chybě 0,14 m a absolutní přesnosti proto nelze v této lokalitě ani dosáhnout.

133. Žalobce odkazuje na celou řadu listin, ze kterých dovozuje jiný průběh vlastnické hranice, ze kterých však katastrální úřad ve své evidenci nevycházel a nevychází. Žalobce tvrzení stavebního úřadu, že vlastnická hranice probíhá po jeho obvodové zdi, označuje za lživý údaj a úmyslnou lež.

134. Aby žalobce vyvrátil náhled stavebního úřadu, staví proti němu konkrétní měřicské a vytyčovací dokumenty, které souvisejí s katastrálními postupy. Konkrétně argumentuje „Záznamem podrobného měření změn č. 00834“ z roku 2015 a „Souhlasným prohlášením o shodě na průběhu hranic pozemků“, které vlastnoručně podepsal i stavebník. Na základě těchto dokumentů žalobce tvrdí, že vlastnická hranice je v terénu řádně vytýčena a nesporná. Uvádí, že ve skutečnosti se hranice nachází zhruba 27 až 28 cm od jeho obvodové zdi, nikoliv přímo na ní.

135. Krajskému soudu je z jeho úřední činnosti známo, že žalobce dlouhodobě zpochybňuje průběh vlastnické hranice jeho pozemku a pozemku stavebníka, ev. její zákres v katastrální mapě. Stejně tak se žalobce dlouhodobě vymezuje proti stavební činnosti stavebníka, či jeho právních předchůdců.

136. Rozsudkem ze dne 22. 5. 2019, č. j. 50 A 72/2018-67, zamítl zdejší soud žalobcovu žalobu proti rozhodnutí Zeměměřičského a katastrálního inspektorátu v Českých Budějovicích ze Za správnost vyhotovení: Bc. V. L. 25 51 A 22/2024 dne 27. 7. 2018, č. j. ZKI CB-O-15/325/2018-4, ve věci účastenství žalobce v řízení o opravě chyby při vedení katastrálního operátu v zákresu severovýchodní hranice obvodu budovy č. p. X stojící na pozemku p. č. XA.

137. Aktuální katastrální mapa odpovídá dle hodnocení krajského soudu záznamu podrobného měření změn č. 00834. Hranice mezi pozemky je zakreslena stejně, přičemž záznam podrobněji (přesněji) zakresluje polohu domu žalobce (zastavěnou plochu).

138. Tento závěr krajského soudu koresponduje i s písemným vyjádřením Zeměměřičského a katastrálního inspektorátu v Českých Budějovicích, který v uvedeném řízení sp. zn. 50 A 72/2018 uvedl: „Celé správní řízení o opravě chyby je vedeno ohledně vyznačení slučky uvnitř parcely č. XA. Tato parcela není ve vlastnictví žalobce. Hranice mezi parcelami č. XA a parcely XB je evidována na podkladě GP č. 834-163/2015 včetně souhlasného prohlášení ze dne 7. 12. 2015. Po zápisu tohoto GP, vč. souhlasného prohlášení, již nadále nemůže být hranice mezi uvedenými parcelami měněna jinak než rozhodnutím soudu nebo ve vkladovém řízení. Hranice mezi uvedenými parcelami je tak před orgány katastru samotnými vlastníky nezpochybnitelná. […] …THM [bylo] zpochybněno natolik, že hranice parcel (vlastnictví) není na jeho podkladě vůbec evidována, ta je evidována na podkladě GP č. 834-136/2015. GP byl vyhotoven na podkladě záznamu podrobného měření změn (dále jen „ZPMZ“) č. 834 a z jeho grafického znázornění (náčrtu) je patrná nepřehlednost situace, hranice neodpovídají terénu, proluka se nachází i na pozemku p. č.XB…“ Zmiňované souhlasné prohlášení ze dne 7. 12. 2015 je žalobcem označované prohlášením ze dne 18. 12. 2015, neboť datum 7. 12. 2015 je datum podpisů vlastníků nemovitostí (B., D., H.), přičemž datum 18. 12. 2015 je datem potvrzení, že úředně oprávněný zeměměřičský inspektor, který ověřuje příslušný geometrický plán, potvrdil, že ověřil totožnost vlastníků pozemků, u kterých dochází ke zpřesnění geometrického a polohového určení.

139. Podle krajského soudu tak v tento okamžik ve skutečnosti nejde o to, kde probíhá vlastnická hranice pozemku žalobce a stavebníka (spor o vlastnické právo), ale o interpretaci umístění hranic dle katastrální mapy.

140. Vychází-li správní orgány v této věci čistě z katastrální mapy, nelze s jistotou dospět k závěru, že hranice pozemku stavebníka probíhá po vnější obvodové zdi domu žalobce. Taková úvaha vychází z neověřeného předpokladu, že dům skutečně kopíruje parcelu. Jak plyne z citace vyjádření inspektorátu, tak tomu zde není. Kde přesně v terénu hranice probíhá, správní orgány nezjistily. To se ostatně projevuje i v samotné projektové dokumentaci, při zákresu stávajícího stavu v příloze D.1.1.1 do fotografie není hranice pozemku zakreslena na obvodovou zeď domu žalobce, byť samotný půdorys ji takto zakresluje; zcela stejně pak příloha D1.1.3 zákres nového stavu do foto.

141. Žalobce napříč svými podáními uvádí různé údaje o tom, kolik centimetrů z nezastavěné proluky je v jeho vlastnictví a kolik ve vlastnictví stavebníka. Dle krajského soudu se jedná pouze o odhady.

142. Žalobcem předkládaný vytyčovací protokol z roku 2007 rovněž určitým způsobem zakresluje situaci v místě, avšak jak rovněž plyne z vyjádření inspektorátu v rozsudku zdejšího soudu ze dne 16. 3. 2015, č. j. 10 A 10/2014-63, „…nebyl určen pro zápis skutečností do katastru, ale sloužil pro potřeby stavebního úřadu“. Za správnost vyhotovení: Bc. V. L. 26 51 A 22/2024 143. Na základě uvedeného krajský soud shrnuje, že žalobce účinně zpochybnil tvrzení stavebního úřadu a žalovaného, že by hranice řešených pozemků probíhala po obvodu zdi žalobcova domu. Tato skutečnost nezákonnost napadeného rozhodnutí nezpůsobuje. Do práv žalobce tato vada nezasahuje. V tomto konkrétním případě se nejedná o vadu, která by měla vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí.

144. Je zásadní, že mezi účastníky přitom není sporné, že předmětné stavební úpravy jako takové se nachází v nemovitosti stavebníka na pozemku stavebníka bez jakéhokoli fyzického přesahu na pozemek žalobce. Takto žalobce své námitky nekoncipuje (srov. i následující bod 145). Námitky žalobce směřují především k důsledkům těchto úprav a související činnosti stavebníka. Žalobce následně spatřuje zásah do svých práv v nemožnosti údržby a zateplení, v požárním nebezpečí, v narušení pohody bydlení a poklesu hodnoty majetku. V těchto otázkách se krajský soud neztotožňuje s východiskem žalobce, že nelze vycházet z faktické šíře proluky. V.B.3 Šíře proluky, odstupové vzdálenosti 145.Žalobce vychází z jím tvrzeného průběhu hranice v terénu a v žalobě uvádí, že nová příčka se nachází pouze 28 cm od hranice pozemku. Jinde zase uvádí „[p]an M. D. vlastní v proluce jen 45 cm, my více jak 27 cm! Doložili jsme Vám vytyčovací protokol a měřičský náčrt. Jinými slovy p. M. D. má šíři objektu čp. X u JV štítů širokou 6.90 m + dalších 60 cm (viz napadené rozhodnutí o údajných příčkách), zbytek proluky je v mém vlastnictví!“ (doplnění žaloby ze dne 21. 8. 2025). Rozhodná je zde samotná faktická šíře proluky. Právě v jejím kontextu lze hodnotit možnost údržby, možnost realizace zateplení atd. (rovněž srov. § 1021 a § 1022 občanského zákoníku).

146. Samotný stavební úřad při kontrolní prohlídce dne 6. 12. 2022 zjistil dle pořízeného nákresu šířku proluky cca 60 cm (80 cm na str. 4 dodatečného povolení; 60 cm dle projektové dokumentace; 50 – 60 cm dle souhrnné technické zprávy). Naposledy se stavební úřad seznámil se stavem na místě samém při ústním jednání spojeném s ohledáním místa dne 3. 10. 2023. Zjištěných cca 60 cm není proto zpochybněno.

147. Důležitá je faktická šíře dle skutkového stavu dokumentovaného správními orgány. Pokračoval-li snad stavebník v dalších stavebních pracích, které vedly k zúžení proluky, jedná se o stavební činnost mimo rámec rozhodnutí o dodatečném stavebním povolení a krajský soud se takovouto stavební činností žalobce v tomto řízení nemůže zabývat (to platí o jakékoli stavební činnosti nad rámec dodatečného povolení stavby).

148. Má-li žalobce za to, že kvůli šířce prostoru nemůže být prováděna údržba nemovitosti, správní orgány se touto otázkou výslovně zabývaly a šířku proluky shledaly dostatečnou. Ostatně v této šířce byl i stavebník schopen provádět práce.

149. Co se týče namítané nemožnosti provést zateplení fasády domu žalobce, případné zateplení fasády domu stavebníka by jistě vedlo k zúžení proluky, nelze však činit absolutizující závěr o nemožnosti takového postupu. Je však nutno volit vhodné stavebně technické řešení. V tomto směru je nutno vycházet z fakticity daného místa. Projektová dokumentace v tomto případě předpokládá zateplení stěny stavebníka v tloušťce 30 mm a tato tloušťka je zohledněna v uváděné šíři proluky. Pokud by stavebník zateplení provedl v jiné tloušťce, Za správnost vyhotovení: Bc. V. L. 27 51 A 22/2024 než předpokládá projektová dokumentace, šlo by o otázku provádění stavby, kterou by se musel zabývat stavební úřad, nikoli krajský soud v tomto řízení.

150. Z fakticity místa je nutno vycházet i při úvahách ohledně požární bezpečnosti. Argumentace žalobce požární bezpečností je zcela obecná. Stavební úřad i žalovaný se touto otázkou zabývali. Správní orgány se s otázkou požární bezpečnosti vypořádávají primárně na základě požárně bezpečnostního řešení stavby, které bylo stavebníkem doloženo jako nedílná součást projektové dokumentace. Ze zpracovaného požárně bezpečnostního řešení vyplývá, že požárně nebezpečný prostor nijak nezasahuje na budovu žalobce. Zasahuje pouze na vlastní požární úsek (pozemek investora) a na plnou zděnou stěnu sousedního objektu, jež splňuje třídu reakce na oheň A1. Dodatečně povolované stavební úpravy tedy stávající požárně nebezpečný prostor nedotknou a nemají vliv na dosavadní poměry v území. Správní orgány vycházejí z toho, že posouzení splnění požadavků je tak v přímé kompetenci samotného stavebního úřadu, který vychází z autorizovaného požárně bezpečnostního řešení.

151. Žalobce odkazuje na § 25 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ohledně vzájemných odstupů staveb, které pouze parafrázuje. V této rovině obecnosti proto setrvává i krajský soud. V tomto případě se však nejedná o umístění nové stavby, ale o stavební úpravu již stávající stavby. Povolované úpravy nepřinášejí nové přiblížení domu stavebníka k domu žalobce, nýbrž naopak otevření prostoru mezi nimi. Jedná se o dílčí „odsun“ v historicky sevřené zástavbě (viz zákres původního a aktuální stavu v projektové dokumentaci). Dochází-li k „ústupu“ domu stavebníka od domu žalobce, materiálně nejde o nové zhoršení odstupových poměrů, ale o jejich zlepšení oproti předcházejícímu stavu. Za takového skutkového základu by bylo velmi obtížné dovodit, že právě tato dodatečně povolovaná úprava je v rozporu se smyslem § 25, jehož účelem je mimo jiné zachování kvality prostředí, možnosti údržby a užívání prostoru mezi stavbami. Stavební úřad a žalovaný se správně zabývali tím, zda se postavení žalobce nezhorší, byť s jeho závěrem žalobce nesouhlasí, dochází ke vzniku prostoru mezi stavbami. V.C Poškozování stavby žalobce, neoprávněný vstup na jeho pozemek, snížení hodnoty 152.Žalobce podrobně popisuje údajné narušování domovní svobody a vstupování na jeho pozemek p. č. XB při provádění demoličních a stavebních prací. Popisuje odstranění a odcizení betonového koryta (úžlabí) v roce 2006. Namítá faktické poškození zdi domu – podříznutí a zničení izolace, svedení srážkové vody na zeď žalobce. Nečinností správních orgánů se žalobce cítí být diskriminován.

153. Co se týče námitek neoprávněného vstupu stavebníka či jiných osob na pozemek žalobce a poškozování stavby žalobce, těmito námitkami se krajský soud nemůže zabývat, neboť se míjí s předmětem žalobou napadeného rozhodnutí. Krajský soud se ztotožňuje se stavebním úřadem a žalovaným, že odcizení žlabu není v kompetenci stavebního úřadu, stejně jako narušování občanského soužití a poškozování zdi žalobcova domu. Jedná se o rovinu občanskoprávní, případně přestupkovou či trestní. Došlo-li v souvislosti s činností stavebníka k poškození majetku žalobce, jedná se o skutečnost mimo samotné dodatečné stavební povolení.

154. Ve všech případech se jedná o skutečnosti, které se vymykají předmětu řízení o žádosti o dodatečné povolení stavby a předmětu tohoto soudního řízení. Krajský soud se jimi nebude Za správnost vyhotovení: Bc. V. L. 28 51 A 22/2024 více zabývat. Z tohoto důvodu jsou v tomto řízení zcela nadbytečné i předkládané znalecké posudky ohledně poškození domu žalobce, jakož i vyčíslení tvrzené výše škody.

155. Tvrzení žalobce o snížení hodnoty jeho domu nejsou podložená, stejně tak nepodložené je i tvrzení, že stavebníkovy úpravy činí část jeho domu neobyvatelnou. Co žalobce nyní míní tvrzenou „nezákonnou černou stavbou v proluce mezi domy v těsné blízkosti naší obvodové zdi“ není zřejmé. Z ničeho neplyne, že by dodatečně povolené stavební úpravy představovaly novou stavbu v proluce mezi domy. V určité podobě naopak dochází k obnově části proluky. V.D Porušení zásad činnosti správních orgánů 156.Jakkoli lze žalobci přisvědčit, že správní řízení má být vedeno v souladu se zásadou rychlosti a hospodárnosti správního řízení, samotná délka řízení nezákonnost správního rozhodnutí obecně nezpůsobuje. Měl-li žalobce za to, že v řízení dochází k nezákonné nečinnosti, mohl a měl se proti nečinnosti správních orgánů bránit postupem dle § 80 správního řádu a případně i žalobou na ochranu proti nečinnosti správního orgánu. Nynější opakovaná žádost stavebníka o dodatečné povolení stavby byla stavebním úřadem přijata v souvislosti se změnou místní příslušnosti stavebního úřadu, s provedenou kontrolní prohlídkou a s opětovným vymezením předmětu řízení o odstranění stavby. Lze pouze shrnout, že sám žalovaný odůvodnil délku řízení složitostí věci, delegací věci a velkým množstvím opakujících se námitek převážně ze strany žalobce, se kterými bylo nutné se vypořádat. K celkové lhůtě poskytnuté stavebníkovi správní orgány uvedly, že pro dodatečné povolení bylo nutno obstarat celou řadu listin, projektovou dokumentaci, stanoviska, k čemuž bylo nutno poskytnout dostatečný čas. Námitky žalobce proti vydanému usnesení o přerušení řízení neshledaly správní orgány důvodnými. Jelikož nyní v tomto směru žalobce neuvádí žádnou námitku, která by mohla vést k závěru, že správní orgány pochybily procesně takovým způsobem, že by to mohlo mít vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí, neshledal soud tuto námitku důvodnou.

157. Žalobce rovněž namítá porušení zásady legitimního očekávání, avšak porušení této zásady nic nenasvědčuje. Žalobce odkazuje „na pravomocná rozhodnutí o odstranění části černé stavby z proluky mezi domy p. P. H. („Napojení domu čp. X na dům čp. X na pozemcích č. pare. XB a XC dle KN v k.ú. X, provedené bez povolení stavebního úřadu") - viz Rozhodnutí z MěÚ Suchdol n./L., stav. úřad, č. j. MěÚSu: 1200/09/1562/08 K-24/2009 M. ze dne 25. 2. 2009 v právní moci ode dne 24. 3. 2009 a rozhodnutí z KÚ - Jč kraj, odbor reg. roz., úz. plán., stav. řádu a investic, odd. stav. řádu ze dne 22.5.2009, č. j.: KUJCK 10977/2009/OREG/4; ze dne 22. 5. 2009.“ a postrádá zdůvodnění, proč nyní nebylo nařízeno odstranění stavby. Postup správních orgánů v řízení o odstranění nyní řešených stavebních úprav není předmětem přezkumu soudem. Odkazovaná rozhodnutí z roku 2009 se týkají jiné části proluky u domu žalobce, rozhodnutí o odstranění stavebních úprav směřovala k vedlejšímu domu (viz shora výřez katastrální mapy), nikoli domu stavebníka. Nyní, došlo-li k dodatečnému povolení řešených stavebních úprav, pak v souladu s § 129 stavebního zákona není dán důvod pro nařízení odstranění řešených stavebních úprav. Je zřejmé, že žalobcem odkazovaná rozhodnutí se týkají jiných stavebních úprav a jejich závěry nejsou bez dalšího obecně přenositelné do nynějších řízení. Důvody rozhodnutí o dodatečném povolení stavby a důvody žalobou napadeného rozhodnutí jsou dostačujícím způsobem zřejmé z odůvodnění těchto Za správnost vyhotovení: Bc. V. L. 29 51 A 22/2024 rozhodnutí. Nesouhlas žalobce nevede ani k porušení zásady legitimního očekávání, ani k nepřezkoumatelnosti.

158. Ve vztahu k nyní řešeným stavebním úpravám lze shrnout, že v případě řízení o odstranění stavby stavební úřad MěÚ Suchdol n. L. původně nařídil odstranění stavby, toto rozhodnutí bylo následně žalovaným zrušeno. Poté byla věc přidělena k rozhodnutí stavebnímu úřadu MěÚ Třeboň. Co se týče v minulosti neúspěšných žádostí stavebníka o dodatečné stavební povolení, v obou případech byl neúspěch žádostí postaven na tom, že stavebník žádal o dodatečné povolení příčkové zdi, která však dle stavebního úřadu byla pouhou součástí stavby, o které bylo vedeno řízení o odstranění stavby a zeď proto nemohla dle stavebního úřadu existovat sama o sobě.

159. Hovoří-li žalobce o jednostranně vedeném řízení, krom konkrétních námitek ohledně délky samotného řízení, se jedná převážně o subjektivní nesouhlas s průběhem jednotlivých řízení a jejich výsledkem. Tento nesouhlas žalobce prezentoval i v celé řadě svých podání správním orgánům.

160. V případě řízení vedeného u stavebního úřadu MěÚ Třeboň, který ve věci nakonec rozhodoval, žalobce vznesl námitku podjatosti, která byla řádně vypořádána. „[U]snesením ze dne 02.02.2023 pod č.j. METR 2602/2023JaPe tajemnice MěÚ Třeboň, Ing. P. P. J., rozhodla o tom, že úřední osoba (vedoucí stavebního úřadu Třeboň, ing. R. M.), není vyloučena z projednávání a rozhodování ve věci uvedené stavby (problematika vznesené pochybnosti o nepodjatosti úřední osoby). V tomto usnesení (v jeho odůvodnění), je tajemnicí MěÚ Třeboň uvedeno, že „skutečnost, že konkrétní pracovní postup pracovníků stavebního úřadu nekonvenuje právnímu náhledu účastníka řízení, není sám o sobě ještě důvodem k pochybnostem o jejich nepodjatosti" a dále že „obranou proti nesprávné aplikaci práva není námitka podjatosti, ale procesním předpisem předvídaný opravný prostředek". Toto usnesení bylo v rámci podaného odvolání potvrzeno rozhodnutím Krajského úřadu Jihočeský kraj, odborem regionálního rozvoje, územního plánování a stavebního řádu ze dne 02.05.2023 č.j. KUJCK 55923/2023.“ (str. 3 rozhodnutí o dodatečném povolení stavby).

161. Žalovaný v reakci na námitky žalobce, který požadoval odebrání věci z MěÚ Třeboň z důvodu podjatosti a jednostrannosti vedeného řízení, uvedl, že věc byla již jednou místně příslušnému stavebnímu úřadu odebrána. Žalovaný hodnotil námitky žalobce jako obecné, avšak zkoumal, zda zde nejsou naplněny jiné možné znaky podjatosti. Dospěl k závěru, že činěné úkony odpovídají postupu dle § 129 stavebního zákona.

162. Se závěry žalovaného se krajský soud ztotožňuje. Námitky žalobce jsou obecného charakteru. Jediné konkrétní námitky žalobce soudu uvedl v doplnění žaloby ze dne 31. 1. 2025. Zde žalobce uvedl, že stavební úřad MěÚ Třeboň a stavebník mu neumožnili v rámci kontrolní prohlídky dne 6. 12. 2022 vstup do proluky mezi domy, čímž došlo k porušení rovnosti účastníků řízení; Ing. R. vedl kontrolní prohlídku bez přítomnosti žalobce několik desítek minut. Dále mu nebylo umožněno pořídit si audiozáznam z průběhu místního šetření, Ing. R. tak učinil na žádost stavebníka. Jakkoli se tato konkrétní argumentace objevuje až po lhůtě pro podání žaloby, považuje ji soud za rozhojnění již v minulosti včasně uplatněné argumentace týkající se nerovného postupu stavebního úřadu.

163. Z kontrolní prohlídky konané dne 6. 12. 2022 byl pořízen protokol. Z protokolu se podává, že se jej účastnila krom Ing. R. i další pracovnice stavebního úřadu. Žalobcův obecný Za správnost vyhotovení: Bc. V. L. 30 51 A 22/2024 zmocněnec nechal zaprotokolovat, že v určitém čase mu nebyl umožněn vstup na pozemek a budovy, zmocněnec stavebníka na to reagoval, že od prohlídky dne 31. 3. 2022 nedošlo k další stavební činnosti, takže jeho přítomnost nebyla nutná. O nemožnosti pořízení audiozáznamu se nic neuvádí.

164. Z protokolu plyne, že byl pořízen v rámci řízení o odstranění stavby, nikoli v rámci řízení o žádosti stavebníka o dodatečné povolení stavby. Soused jako účastník řízení není navíc ve smyslu § 133 odst. 4 stavebního zákona osobou, kterou by byl povinen stavební úřad ke kontrolní prohlídce přizvat (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 2. 2023, č. j. 4 As 192/2022-59, bod 19).

165. Jakkoli i postup stavebního úřadu v jiném řízení může sloužit jako indicie při hodnocení možné podjatosti úředních osob, zde závěrům žalobce nic nesvědčí. Zásadní skutečností je i to, že v rámci nyní přezkoumávaného řízení proběhlo dne 3. 10. 2023 ústní jednání spojené s ohledáním na místě, kterého se zúčastnil obecný zmocněnec žalobce. Vůči průběhu tohoto jednání a ohledání místa žalobce nebrojí. Zmocněnci žalobce byla v souladu se zákonem účast umožněna (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 11. 2014, č. j. 2 As 69/2014-54).

166. Žalobce poukazuje na konkrétní úřední osoby a dovolává se jejich osobní odpovědnosti za průtahy, nezákonné praktiky, způsobené škody, maření spravedlnosti, poškozování cizích práv. Tyto námitky žalobce se míjí předmětem tohoto soudního řízení, jímž je přezkum konkrétního rozhodnutí správního orgánu v mezích souvisejících žalobních bodů. Krajskému soudu v tomto řízení nepřísluší hodnotit, zda se někdo dopustil na žalobci škody či újmy, stejně tak zda se někdo dopustil přestupku nebo trestného činu. V.E Vady projektové a stavební dokumentace 167.Žalobce napadá výkres označený jako „půdorys přízemí řez A-A, č. přílohy D1.1.2“. Upozorňuje, že je v něm zcela chybně označen jeho stávající rodinný dům jako č. p. X, ačkoliv správně má jít o č. p. X. Krajský soud přisvědčuje žalobci, že projektová dokumentace skutečně uvádí č. p. jeho domu jako X. To považuje soud za zjevnou chybu v psaní bez jakéhokoli vlivu.

168. Žalobce dále namítá, že v dokumentaci chybí zakreslení vlastnické hranice mezi pozemky p. č. XA a p. č. XB. Tato hranice je však zakreslena jak na výkresu stávajícího stavu D1.1.1, tak na výkresu nového stavu D1.1.2.

169. K otázkám ohledně proluky krajský soud odkazuje na shora řečené.

170. Žalobce dále namítá, že projektová dokumentace v sobě protiprávně zahrnuje (a jako celek legalizuje) i další nezákonné části stavebníkova domu, konkrétně zděnou kuchyni (přístavbu) na pozemku p. č. X. Projektová dokumentace se však dle svého textu týká výhradně stavebníkova domu na pozemku p. č. XA. Rozsah toho, co je v přezkoumávaném řízení dodatečně povolováno, je dán předmětem samotného řízení o žádosti stavebníka. Z výrokové části rozhodnutí o dodatečném povolení stavby jednoznačně plyne, že se jedná o změnu stavby rodinného domu na pozemku p. č. XA. Žalobce v rámci správního řízení (např. námitka ze dne 13. 10. 2023; vypořádání viz str. 8 rozhodnutí o dodatečném povolení stavby) zmiňoval „kuchyň ve verandě“. Žalobce pravděpodobně brojí proti části domu Za správnost vyhotovení: Bc. V. L. 31 51 A 22/2024 označené v projektové dokumentaci jako „zádveří“. Tato místnost, tento prostor domu, ani „jiná nová kuchyně“ nejsou předmětem přezkoumávaného dodatečného povolení stavby.

171. Žalobce poukazuje na závazné stanovisko Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky ze dne 26. 6. 2023, č. j. 03126/JC/23, a to jednak v souvislosti „legalizací černé zástavby na pozemku p. č. X“, jednak nesouhlasí s tvrzením, že by se jednalo o obnovu 60 cm proluky mezi domy, jedná se o její zúžení na 28 cm. Otázce hranic řešených pozemků a šíři proluky se soud již věnoval. Stanovisko sice agentura dává mimo jiné i k „přístavku kuchyně“; tato část stavby (ať je její status jakýkoli) není předmětem tohoto řízení. Je zřejmé, že stanovisko se vyjadřuje ke stavebnímu záměru „stavební úpravy stávajícího rodinného domu k rekreaci č. p. X na parc. č. XA, k. ú. X […] obsahující úpravu koupelny a WC, poté kuchyně a stavební úpravy stropu vč. střechy a stavbu dělící příčkové zdi…“ (důraz doplněn). Projekt, průvodní a souhrnná technická zpráva doznala změn (srov. výzva ze dne 23. 2. 2023, bod 125 výše). Z popisu povolované stavby byla „kuchyň“ odstraněna. Tato část stavby č. p. X není předmětem rozhodnutí o dodatečném povolení stavby. Rozhodující je konečné vymezení předmětu řízení a výrok rozhodnutí o dodatečném povolení, nikoli širší formulace obsažená v podkladu pro rozhodnutí.

172. Žalobce dále namítá, že stavebník nedoložil základní podklady nezbytné pro jakoukoliv výstavbu či její legalizaci, zejména polohopisné a výškopisné zaměření pozemku a vytyčovací protokol. Žalovaný k tomuto požadavku na str. 8 napadeného rozhodnutí uvedl, že se jedná o požadavky nad rámec stavebního zákona a prováděcího předpisu na obsah projektové dokumentace (str. 8 rozhodnutí). Žalobce vychází z toho, že stavebník rozšířil nově dům o novou přístavbu na pozemek p. č. X. Takováto přístavba však není předmětem tohoto řízení. Toto východisko žalobce je mylné.

173. Dle § 129 stavebního zákona žadatel o dodatečné stavební povolení předkládá podklady předepsané k žádosti o stavební povolení; přiměřeně se postupuje dle § 110 až 115 téhož zákona. Vytyčovací protokol není v tomto případě povinnou součástí žádosti a takovýto požadavek neplyne ani z prováděcích předpisů. Jak má dále stavebník postupovat např. ve vztahu k žalobcem zmiňovanému katastru nemovitostí již není předmětem tohoto řízení.

174. Obdobný závěr učinil žalovaný i ohledně požadavku žalobce na předložení „prováděcího projektu stavby“. V podané žalobě tento požadavek žalobce opakuje a táže se, jaké byly použity materiály, jak stavebník řešil izolace a zateplení. Žalobce požaduje i předložení stavebního deníku. Nerozporuje-li žalobce to, jakým způsobem žalovaný vypořádal takovéto jeho požadavky, není zde nic, na co by mohl krajský soud reagovat. Projektová dokumentace v případě stavby, která byla již provedena, dokumentuje podobu stavby tak, jak je žádáno o její dodatečné povolení. Požadavek na předložení stavebního deníku neshledává soud důvodným, stejně tak nejsou důvodné ani požadavky žalobce na sdělení podrobností ohledně materiálů, izolace a zateplení domu stavebníka apod. Žalobce není povolán k všeobecné kontrole zákonnosti a jakékoli dotčení sféry žalobce volbou užitých stavebních materiálů se ze žaloby nepodává.

175. Žalobce rovněž napadá absenci statického posudku, který by prokazoval, že napojením staveb a zásahem do prostoru proluky nedojde k narušení statiky jeho domu. Stavební úřad na str. 7 uvádí, že „stavebník spis doplnil také statickým posouzením stavby vypracovaným autorizovaným inženýrem v oboru statika a dynamika staveb Ing. J. Z., ČKAIT 0100710. Toto Za správnost vyhotovení: Bc. V. L. 32 51 A 22/2024 statické posouzení bylo sice vypracováno v lednu 2018, ale v této době již byla koupelna s WC a s prostorem za nimi stavebně zcela dokončena a tento posudek je proto nyní možno stále považovat za relevantní doklad k posuzované stavbě. Z důvodů procesní ekonomie stavební úřad novější statický posudek od stavebníka již nepožadoval. K věci se jen doplňuje, že dle dokladů, které jsou součástí spisu, jsou lehké stropy nad posuzovanou částí budovy č.p. X (nad koupelnou, WC a nad posuzovaným prostorem) přes dřevěný stropní trám vyneseny do kamenných masivních obvodových zdí budovy č.p. X. Obavy ze statiky proto dle stavebního úřadu nejsou v daném případě důvodné.“ 176.Toto posouzení vychází ze stavu v roce 2018, popisuje stavbu z roku 2015 – výstavba dělící příčky z materiálu Ytong o tloušťce 100 mm, která byla zhotovena cca 50 až 100 mm od líce dělící stěny mezi nemovitostí stavebníka a žalobce – tj. od stěny žalobcova domu. Je zjevné, že statik se vyjadřoval k jiné podobě stavby (srov. odstup zhotovené stěny). Statik se dále vyjadřoval k možnosti odstranění příčných zdí mezi oběma domy; jejich odstranění nedoporučil, neboť při jejich odbourání by mohlo dojít k porušení ponechávaných zdí a dalších konstrukcí, výslovně pak zmiňuje možnou škodu na domu žalobce. Jakkoli pak zmiňuje statik i možnost posunu stěny domu stavebníka cca do aktuální podoby, problematiku statiky v takovém případě neřeší. Stejně tak ale statik neřeší ani otázky statiky tehdejší budované Ytong stěny. Statik v rámci své odbornosti výslovně hodnotí pouze příčné stěny. Tyto příčné stěny zůstaly i nyní zachovány a pouze jejich prostřednictvím dochází k propojení obou domů.

177. Žalobce argumentačně setrvává pouze na absenci relevantního statického posudku. Žalovaný při jednání krajskému soudu potvrdil, že vycházel z toho, že došlo k určité historické zástavbě proluky a nynější stavební úpravy znamenají „ústup“ stavebních částí stavebníkova domu od domu žalobce. Dle stavebních orgánů se jednalo o stavební úpravy.

178. Projektová dokumentace byla zpracována dle přílohy č. 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění do 31. 12. 2023. V části B 2.1 a) popisuje, že stavba mj. zahrnuje i stavbu nenosné zdi, která je řešena jako samostatně stojící, kotvena do zdiva stávajícího objektu na pozemku stavebníka, k narušení statické části objektu nedojde. Dále je odkazováno na statický posudek Ing. Z. Stavební úřad uvedl, jak soud cituje i výše, že „dle dokladů, které jsou součástí spisu, jsou lehké stropy nad posuzovanou částí budovy č.p. X (nad koupelnou, WC a nad posuzovaným prostorem) přes dřevěný stropní trám vyneseny do kamenných masivních obvodových zdí budovy č.p. X. Obavy ze statiky proto dle stavebního úřadu nejsou v daném případě důvodné.“ 179.S těmito skutečnostmi žalobce konkrétně nepolemizuje. Jakkoli krajský soud přisvědčuje žalobci, že posudek Ing. Z. vychází z odlišného skutkového stavu co do polohy budované zdi/příčky stavebníka, žalobce neuvádí konkrétní skutečnosti, z nichž by plynulo, že právě tato odlišnost může mít vliv na statiku jeho domu. Tento posudek zůstává účinně nezpochybněn co do úvah o významu příčných stěn, přičemž tyto příčné stěny nejsou předmětem tohoto řízení (tj. na rozdíl od jiných konstrukcí nedošlo v rámci nově budovaných úprav k jejich odstranění).

180. Se způsobem, s jakým přistoupil stavební úřad a žalovaný k hodnocení statického posouzení v podobě posudku Ing. Z., se krajský soud neztotožňuje, neboť vychází z jiné podoby stavby. Nicméně žalobci nenáleží role obecného dohledu nad zákonností. V situaci, Za správnost vyhotovení: Bc. V. L. 33 51 A 22/2024 ve které žalobce pouze setrvává na požadavku na řádné statické posouzení, přičemž správní orgány s ohledem na podobu projektové dokumentace a podobu stavby samotné dospěly k závěru, že obavy ze statiky nejsou důvodné, dospěl krajský soud k závěru, že pochybení správních orgánů nemá vliv na zákonnost žalobou napadeného rozhodnutí, resp. se nejedná o vadu, která by zasáhla do práv žalobce takovým způsobem, pro který by bylo nutné žalobou napadené rozhodnutí zrušit. Není zde zřejmé, jaký by měl být vliv na stavbu žalobce. Žalobce neuvádí konkrétní skutečnosti, z nichž by plynulo, že právě dodatečně povolené stavební úpravy mohou staticky ohrozit jeho dům.

181. Nepodstatná je i polemika žalobce ohledně toho, zda dodatečně povolená příčka – stěna z Ytongu je nebo není obvodovou zdí. Žalobce při jednání soudu argumentuje definicí obvodové zdi. V návaznosti na tuto žalobní argumentaci se z podané žaloby ani z jednotlivých doplnění nepodává, jakým způsobem bylo v tomto ohledu zasaženo do práv žalobce, v čem by dopad do práv žalobce byl jiný, bylo-li by hovořeno o „obvodové zdi“. Krajskému soudu nepřísluší, aby za žalobce domýšlel části argumentace. Případné pochybení stavebních orgánů při hodnocení charakteru příčky domu stavebníka u samotné proluky, dle žalobce obvodové stěny, nelze v kontextu vznesených žalobních bodů vnímat jako vadu, která by mohla mít vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí.

VI. Závěr a náklady řízení

182.Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

183. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. Žalobce neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením před soudem vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené nad rámec běžné úřední činnosti. Náhradu nákladů řízení při jednání ostatně žalovaný ani nepožadoval. Z toho důvodu mu krajský soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.

184. V případě osob zúčastněných na řízení zdejší soud odkazuje na § 60 odst. 5 s. ř. s. ve znění do 31. 12. 2025, podle něhož má osoba zúčastněná na řízení právo na náhradu jen těch nákladů, které jí vznikly v souvislosti s plněním povinnosti, kterou jí soud uložil. Vzhledem k tomu, že osobám zúčastněným na řízení žádné povinnosti soudem uloženy nebyly, rozhodl soud v jejich případě tak, že nemají právo na náhradu nákladů řízení. Osoby zúčastněné na řízení ani nenavrhly, aby jim z důvodů zvláštního zřetele hodných bylo přiznáno právo na náhradu dalších nákladů řízení. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. České Budějovice 22. dubna 2026 Mgr. et Mgr. Bc. Petr Jiřík v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Bc. V. L. 34 51 A 22/2024 Za správnost vyhotovení: Bc. V. L.