53 Ad 16/2018

Rubrum

č.j. 53 Ad 16/2018 - 23 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Balejovou v právní věci Žalobkyně: K. G. bytem proti Žalovaný: Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem Na Poříčním právu 1, Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí ze dne 10. 8. 2018 č. j. MPSV-2018/156814-913 takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 2 53Ad 16/2018

II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou dne 17. 8. 2018 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobkyně domáhala přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 8. 2018 č.j. MPSV- 2018/156814-913, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Úřadu práce ČR, Krajské pobočky v Českých Budějovicích o nepřiznání dávky státní sociální podpory ve formě příspěvku na bydlení ode dne 1. 4. 2018.

2. Nezákonnost napadeného rozhodnutí je spatřována v porušení § 24 odst. 5 zák. č. 117/1995 Sb. v novelizovaném znění. Rozhodnutí je nezákonné vzhledem k ustanovení § 125 stavebního zákona, protože byt je užíván na základě platného pasportu stavby. V té souvislosti se žalobkyně dovolává konkrétního rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Daný byt fyzicky i právně existuje a žalobkyně v něm bydlí. Existence bytu byla úředně potvrzena stavebním úřadem a pasport je platný. S vlastníkem domu není vedeno žádné řízení ohledně stavebních úprav nebo změny užívání domu.

3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že pasport stavby nelegalizuje stavbu podle stavebního zákona a ani jeho správnost. Pasport stavby je vydáván pouze ke stavbě legální, jakožto doklad za doklady nedochované. Pasportem nelze stavbu legalizovat. Vlastník stavby je pak povinen uchovávat stavební dokumentaci po celou dobu existence stavby. Není-li dokumentace stavby zachována či nebyla pořízena, je na vlastníku stavby povinnost pořídit dokumentaci podle skutečného provedení stavby. Při změně vlastnictví je povinností dosavadního vlastníka dokumentaci předat vlastníku novému. Pasport dané stavby byl stavebním úřadem ověřen s poznámkou, že stavbu podle stavebního zákona nelegalizuje a nepotvrzuje se správnost pasportu. K pasportu samému se uvádí, že představuje zjednodušenou dokumentaci podle skutečného provedení, proto nemůže v projednávané věci legálnost stavebních úprav a vytvoření tří bytových jednotek prokázat. Nemůže vést k závěru o účelovém určení obytných místností k trvalému bydlení v souladu se stavebním zákonem. Žalobkyní odkazovaný judikát řeší pasportizaci stavby v rámci ochrany před nezákonným zásahem. Sdělení stavebního úřadu, ze kterého bylo vycházeno, je úplné a přesvědčivé, takže bylo spolehlivě prokázáno, že konkrétní byt, na který se příspěvek na bydlení požaduje, není bytem podle § 24 odst. 5 zákona o státní sociální podpoře. Na základě odvolání žalobkyně pak žalovaný učinil závěr, že napadené rozhodnutí úřadu práce nebylo vydáno v rozporu s právními předpisy.

4. Ze spisů správních orgánů vyplynuly následující podstatné skutečnosti.

5. Žalobkyně podala dne 2. 5. 2018 žádost o příspěvek na bydlení od 1. 4. 2018. Současně se žádostí doložila doklad o výši čtvrtletního příjmu za druhé čtvrtletí 2018 společně posuzovaných osob, doklad o výši nákladů na bydlení za toto čtvrtletí a nájemní smlouvu uzavřenou mezi vlastníkem domu F. K. a žalobkyní na byt o velikosti 2+1 s příslušenstvím.

6. Ve spise je založeno vyjádření stavebního úřadu v Českých Velenicích ze dne 5. 5. 2016, ve kterém se uvádí, že v konkrétním domě nachází se zkolaudovaná jedna bytová jednotka Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 3 53Ad 16/2018 v prvním nadzemním podlaží o velikosti 2+1 se sociálním zařízením napravo od vstupu do objektu. Bytový dům stejně jako tři bytové jednotky jsou provedeny bez povolení či opatření stavebního úřadu. V podkroví nachází se kuchyň, dva pokoje, chodba a WC s koupelnou. Úpravy byly provedeny bez povolení nebo ohlášení stavebního úřadu. Bytová jednotka nebyla nikdy povolena a tudíž ani zkolaudována a nemůže splňovat funkci bytu podle stavebního zákona. Prostor v podkroví nesplňuje definici bytu podle § 24 odst. 5 zákona o státní sociální podpoře.

7. V dalším sdělení stavebního úřadu ze dne 26. 9. 2016 se uvádí, že v prvním nadzemním podlaží domu nalevo od hlavního vstupu se nachází byt 1+1 se sociálním zařízením, v podkroví byt o velikosti 2+1 se sociálním zařízením, kdy stavební úpravy a změna užívání stavby byly provedeny bez povolení nebo opatření stavebního úřadu. Stavba nemůže být podle stavebního zákona takto užívána. To vztahuje se i na bytový dům o třech bytových jednotkách. Poukazuje se na kupní smlouvu, kterou vlastník domu rodinný dům obsahující dvě bytové jednotky nikoli tři bytové jednotky nabyl. Se zřetelem k územnímu plánu města nelze dodatečně bytový ani rodinný dům povolit. Stavební úřad ke svému vyjádření připojil protokol o výslechu svědka E. U., který podal znalecký posudek pro účely prodeje domu. Svědek uvedl, že dům představuje bývalý objekt celnice přestavěný na rodinný dům se dvěma bytovými jednotkami o velikosti 1+2 a 1+3. V podkroví domu se nacházely dva pokoje bez kuchyně a sociálního zařízení.

8. Další informace o uspořádání bytů v domě podal svědek M. D., který v domě bydlel do léta roku 2009. Ten užíval služební byt o velikosti 3+1 se sociálním zařízením. V prvním nadzemním podlaží vlevo od hlavního vchodu se z koupelny vycházelo do kuchyně a dále do pokoje. Z kuchyně se vstupovalo do šatny a koupelny, WC se nacházelo v prvním nadzemním podlaží vpravo od zádveří. Součástí bytu byly dvě místnosti v podkroví. Podkroví bylo bez příslušenství a kuchyně. V prvním nadzemním podlaží se vstupovalo do dalšího bytu.

9. Subjekt, od kterého F. K. dům koupil, uvedl, že dům obsahoval dvě bytové jednotky. Existenci dvou bytových jednotek v domě dokládá zápis o fyzickém předání a převzetí domu č. 118 v Českých Velenicích, to vyplývá i z kupní smlouvy uzavřené dne 19. 5. 2010 mezi Českou republikou, Ministerstvem vnitra, jako prodávajícím a F. K., jako kupujícím.

10. Pastport stavby pořídil vlastník domu F. K. dne 9. 3. 2015. Pastport byl ověřen dne 21. 1. 2016 stavebním úřadem a je na něm vyznačena poznámka, že nelegalizuje stavbu ani nepotvrzuje její správnost podle stavebního zákona. Vlastník domu v pasportu uvádí tři byty, byt č. 1 o velikosti 1+2 se nachází v podkroví, byt č. 2 o velikosti 1+1 se nachází v přízemí po levé straně, byt č. 3 je o velikosti 1+2 a nachází se v přízemí po pravé straně.

11. Úřad práce i žalovaný před vydáním svých rozhodnutí u stavebního úřadu v Českých Velenicích ověřovaly, že na vyjádření z roku 2016 se nic nezměnilo a žádné nové skutečnosti nenastaly.

12. Úřad práce České republiky, Krajská pobočka v Českých Budějovicích rozhodl o žádosti žalobkyně dne 26. 6. 2018 tak, že žádosti žalobkyně o dávku státní sociální podpory nevyhověl. Rozhodnutí se opírá o stanovisko stavebního úřadu, podle kterého byt v domě nebyl zřízen v souladu se stavebním právem, a proto právně neexistuje. Neodpovídá proto definici bytu ve smyslu § 24 odst. 5 zákona o státní sociální podpoře. Jestliže se nejedná o byt podle stavebního zákona, nelze příspěvek na bydlení přiznat. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 4 53Ad 16/2018 13. Odvolání obsahově shodné se žalobou projednal žalovaný napadeným rozhodnutím, které odůvodnil tím, že hmotně-právní podmínky vzniku nároku na příspěvek stanoví § 24 zákona o státní sociální podpoře, přičemž pojem byt pro účely tohoto zákona je vymezen v § 24 odst.

5. V řízení bylo dostatečně prokázáno, že prostor, na který má žalobkyně uzavřenou nájemní smlouvu není bytem podle tohoto právního předpisu. To vyplývá ze stanoviska stavebního úřadu. Při hodnocení pojmu byt, je zapotřebí rozlišovat mezi definicí pro účely veřejného práva a pro účely práva soukromého. Pasportem stavby legalizace stavby podle stavebního zákona nenastala. Pasport stavby představuje zjednodušenou definici skutečného provedení stavby a nemůže být v projednávané věci dokladem o legálnosti stavebních úprav vytvořením tří bytových jednotek. Proto nemůže vést k závěru o účelovém určení obytných místností k trvalému bydlení v souladu se stavebním zákonem. Poukazuje se na poznámku stavebního úřadu o tom, že tento dokument stavbu nelegalizuje.

14. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

15. V projednávané věci je mezi účastníky sporné, zda žalobkyně splňuje kritéria pro přiznání státní sociální podpory ve formě příspěvku na bydlení. Podmínky pro poskytnutí takového příspěvku upravuje § 24 a násl. zákona o státní sociální podpoře. Ustanovení § 24 odst. 5 zákona obsahuje legální definici bytu právě pro účely zákona o státní sociální podpoře. Bytem se pro takové účely rozumí soubor místností nebo samostatná obytná místnost, které svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňují požadavky na trvalé bydlení a jsou k tomuto účelu užívání určeny podle stavebního zákona, nebo jsou kolaudovány jako byt.

16. Z citované právní normy je zřejmé, že byt buď musí být jako byt kolaudován nebo musí být pro trvalé užívání jako byt určen podle předpisů stavebního práva. Stěžejním důkazem v řízení o požadovanou dávku je proto stanovisko stavebního úřadu. Stavební úřad takové stanovisko podal a v zájmu zjištění stavebně technického uspořádání domu v době jeho koupě F. K. provedl řadu důkazů uvedených v předchozí pasáži rozsudku. Vyjádření stavebního úřadu je úplné, má oporu v jím opatřených písemnostech a je-li stavební úřad odborným orgánem pro výstavbu, pak je na správních orgánech rozhodujících o požadované dávce z tohoto vyjádření vycházet.

17. Důkazy opatřenými stavebním úřadem je prokázáno, že v roce 2010, kdy F. K. dům nabyl, se v domě nacházely dvě bytové jednotky. Ke stavebně technickému stavu domu právě v této době dokumentace zachována nebyla. Pokud by v této době byl pořizován pasport stavby dokumentující skutečné provedení stavby, pak takový pasport ve smyslu § 125 odst. 3 stav. zák. by musel obsahovat pouhé dvě bytové jednotky. Přitom jedna z těchto dvou bytových jednotek se nacházela částečně v prvním nadzemním podlaží domu, dva pokoje nacházely se v podkroví. Další byt byl situován v prvním nadzemním podlaží. Pasport domu pořízený pro účely vkladového řízení v roce 2015 však obsahuje tři bytové jednotky, přičemž porovnáním stavebně technického stavu bytů se současným stavem je zřejmé, že tři bytové jednotky tak, jak v současné době existují, musely vzniknout stavebními úpravami. Tyto stavební úpravy nebyly provedeny postupem, který předpokládají předpisy stavebního práva. To ostatně výslovně vyjádřil stavební úřad, který pro účely řízení u katastrálního úřadu pasport ověřoval. Stavební úřad na pasportu dne 21. 1. 2016 uvedl, že pasport nelegalizuje stavbu ani nepotvrzuje její správnost podle stavebního zákona. Je-li spisovou dokumentací jednoznačně prokázáno, že stavební stav se stavebními Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 5 53Ad 16/2018 úpravami změnil tak, že namísto původních dvou bytových jednotek obsahuje byty tři, skutečný stav stavby nelze dokládat dokumentací pořízenou podle § 125 odst. 3 stav. zák. Takový postup je v rozporu se stavebním zákonem. Změna stavby prokazatelně nastala až po té, co F. K. dům koupil. Proto bylo na něm, aby zamýšlené stavební úpravy realizoval procesně předepsaným postupem podle stavebního zákona. Jestliže tak neučinil, nemůže legalizace bytové jednotky dosáhnout vyhotovením pasportu. Změna stavební dispozice domu zřízením tří bytových jednotek místo původních dvou vyžadovala přivolení stavebního úřadu postupem, který předpokládá stavební zákon. Jde proto o nepovolenou změnu stavby. Nepovoleně zřízenou změnu stavby nelze kolaudovat a nepovoleně zřízená bytová jednotka není ani jednotkou podle stavebního zákona určenou k užívání jako byt. Pasport domu pořízený jeho vlastníkem je proto v rozporu s dalšími důkazy opatřenými stavebním úřadem a vyjádřením stavebního úřadu samého k vyhotovení pasportu a stavebně technické změně stavby spočívající ve zřízení tří bytových jednotek místo původních dvou jednotek.

18. Z toho, co bylo uvedeno, soud uzavřel, že vlastník domu v době po jeho koupi provedl stavební úpravy bez souhlasu či rozhodnutí stavebního úřadu. Proto nepřichází v úvahu doložit existenci bytu pasportem stavby podle § 125 stavebního zákona. Proto daný prostor označený jako byt č. 1 v domě nesplňuje kritéria stanovená § 24 odst. 5 zákona o státní sociální podpoře. To pak znamená, že v důsledku nesplnění tohoto kritéria nelze žalobkyní požadovaný příspěvek na bydlení poskytnout.

19. Za dané skutkové situace žalobkyně obývá byt, který nesplňuje podmínky legální definice bytu ve smyslu zákona o státní sociální podpoře, proto požadavek žalobkyně o daný příspěvek není se zákonem souladný. Bydlí-li žalobkyně v bytě, který zákonné požadavky nesplňuje, pak na požadovaný příspěvek dosáhnout nemůže vzdor tomu, že sama se žádného pochybení nedopustila, jak uvádí se v žalobě. Pochybení žalobkyně spočívá v tom, že obývá prostor, který nesplňuje kritéria bytu tak, jak je definuje zákon o státní sociální podpoře. Zůstalo rovněž nepovšimnuto, že pasport stavby byl potvrzen s výhradou, že jedná se o pasport, na kterém stavební úřad, jako příslušný orgán státní správy uvedl, že předložený pasport nelegalizuje stavbu a nepotvrzuje její správnost podle stavebního zákona.

20. V žalobě označený judikát Nejvyššího správního soudu vztahující se k pasportizaci staveb je na souzenou věc zcela nepřiléhavý, protože se tu nejedná o nastolení stavu právní jistoty ohledně technického provedení v minulosti povolené stavby. Je totiž zcela spolehlivě prokázáno, že tato stavba v minulosti zřízená, byla rekonstruována tak, že z původních dvou bytových jednotek byly stavebními úpravami zřízeny bytové jednotky tři. Jednou z takových bytových jednotek je jednotka užívaná žalobkyní, kdy v prostoru podkroví domu nacházely se původně pouze obytné místnosti bez sociálního zařízení a kuchyně, avšak v současné době se v tom samém prostoru nachází byt o velikosti 2+1 s příslušenstvím. Stavebně technické uspořádání domu se tudíž změnilo, přičemž stalo se tak po roce 2010, kdy F. K. dům koupil. Následně provedená změna stavby bez povolení není proto podřaditelná provedení v minulosti povolené stavby. Stavební úřad nevydal pasport stavby, ten pořídil vlastník domu a stavební úřad naopak na pasport stavby uvedl, že stavbu nelegalizuje a nepotvrzuje její správnost podle stavebního práva. Pasport stavby zadokumentoval nepovolenou změnu stavby, a proto takto nepovolená změna stavby není podřaditelná požadavku § 24 odst. 5 zákona o státní sociální podpoře o tom, že daný byt je k užívání určen podle stavebního práva. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 6 53Ad 16/2018 21. Právě z důvodu, že stavební úpravy a změna dvou bytových jednotek na bytové jednotky tři, byla provedena v rozporu s předpisy stavebního práva, pak byt právně vzniknout nemohl (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 7. 2018, č.j. 7 Ads 268/2017-28). Existence bytu byla stavebním úřadem naopak vyvrácena, přičemž stalo se tak ve vyjádření tohoto úřadu, který v zájmu zjištění původního stavu domu provedl obsáhlé dokazování, ze kterého vyplynulo, že dům původně obsahoval byty dva na rozdíl od současných tří bytových jednotek zřízených stavebními úpravami. Stavební úřad pouze na pasportu vyznačil skutečný stav, který však neodpovídá stavu právnímu, což jednoznačně vyjádřil dne 21. 1. 2016 na pasportu právě tím, že uvedl, že stavbu tento pasport nelegalizuje ani nepotvrzuje její správnost podle stavebního zákona. Obsahuje-li tento pasport takovou výhradu, pak nelze tvrdit, že pasport je platný. Byl sice pořízen, avšak jak soud uvedl v předchozí pasáži rozsudku, pořízením pasportu vlastník domu pouze obchází stavební zákon, přestože mu nic nebránilo v tom, aby zamýšlenou změnu stavby projednal postupem souladným s předpisy stavebního práva. Na skutečnosti, že konkrétní bytová jednotka vznikla nepovoleně, nemění nic ani okolnost zda s vlastníkem stavby je vedeno správní řízení vztahující se k provedené změně stavby. Je-li tu rozpor mezi původním stavebním stavem domu, který ještě v roce 2010 obsahoval dvě bytové jednotky a současným stavem, kdy vlastník domu zřídil bytové jednotky tři, pak v domě prokazatelně proběhly takové stavební úpravy, které znamenají změnu stavby. Proto nemůže se jednat o údajné úpravy či změny, jak je v žalobě tvrzeno.

22. Soud proto uzavřel, že napadené rozhodnutí není v rozporu s ustanovením § 24 odst. 5 zákona o státní sociální podpoře.

23. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl.

24. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 2 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že žalované nelze ve věcech sociální péče právo na náhradu nákladů řízení přiznat.

25. Podle § 51 odst. 1 s.ř.s. nebylo třeba k projednání žaloby nařizovat jednání, protože účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 7 53Ad 16/2018 V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice dne 10. ledna 2019 JUDr. Věra Balejová v .r. samosoudkyně Shodu s prvopisem potvrzuje G. K.