54 A 1/2023

Rubrum

č. j. 54 A 1/2023- 56 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Petrem Jiříkem ve věci žalobce: P. S., narozen dne bytem proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje sídlem U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 1. 2023, č. j. KUJCK 6337/2023, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 1. 2023, č. j. KUJCK 6337/2023, a rozhodnutí Městského úřadu Vimperk ze dne 26. 10. 2022, č. j. MUVPK-ŽP 222050/22-LAJ se zrušují a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 3 138 Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku k jeho rukám.

Odůvodnění

I. Vymezení věci a obsah žaloby

1. Žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) dne 27. 1. 2023 se žalobce domáhá zrušení shora uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým žalovaný podle § 90 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zčásti změnil rozhodnutí Městského Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 2 54 A 1/2023 úřadu Vimperk (dále jen „vodoprávní úřad“) ze dne 26. 10. 2022, č. j. MUVPK-ŽP 222050/22- LAJ (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), ve zbytku prvostupňové rozhodnutí ve smyslu § 90 odst. 5 správního řádu potvrdil. Prvostupňovým rozhodnutím byl žalobce uznán vinným: „1) ze spáchání přestupku podle § 116 odst. 1 písm. b) vodního zákona, který spáchal tím, že nakládal s povrchovými nebo podzemními vodami podle § 8 odst. 1 vodního zákona bez povolení k nakládání s vodami, když od února 2015 včetně do dnešního dne vypouštěl bez povolení odpadní vody z objektu na pozemku p. č. X v k. ú. X do vod podzemních, 2) ze spáchání přestupku podle § 116 odst. 1 písm. k) vodního zákona, který spáchal tím, že nepředložil na výzvu vodoprávního úřadu doklady o zneškodňování odpadních vod (odvozu odpadních vod za období posledních dvou kalendářních let – roky 2020 a 2021) z bezodtokové jímky z objektu na pozemku p. č. X v k. ú. X podle § 38 odst. 8 vodního zákona. Za výše uvedené přestupky pod bodem 1) a 2) se obviněnému podle ustanovení § 116 odst. 2 písm. a) vodního zákona a § 116 odst. 1 písm. k) vodního zákona ukládá souhrnný správní trest ve formě pokuty ve výši 3000 Kč.“ 2. Napadeným rozhodnutím byl výrok I. prvostupňového rozhodnutí změněn tak, že dále tento výrok zní takto: „uznán vinným 1) ze spáchání přestupku podle § 116 odst. 1 písm. b) vodního zákona, který spáchal tím, že nakládal s podzemními vodami podle § 8 odst. 1 vodního zákona bez povolení k nakládání s vodami, když od měsíce února 2015 do dne 5. 1. 2022 jednou za rok v přesně nezjištěný den roku vypouštěl odpadní vody v objemu minimálně 5 m³ z bezodtokové jímky umístěné na pozemku p. č. X v k. ú. X do vod podzemních, 2) ze spáchání přestupku podle § 116 odst. 1 písm. k) vodního zákona, který spáchal tím, že nepředložil na výzvu vodoprávního úřadu doklady o zneškodňování odpadních vod ode dne 1. 1. 2021 do dne 5. 1. 2022 z bezodtokové jímky z objektu na pozemku p. č. X v k. ú. X podle § 38 odst. 8 vodního zákona, přičemž dle § 43 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, se od uložení správního trestu za jednání uvedená ve výrocích I. 1. a I. 2. upouští.“ 3. V prvé řadě žalobce namítá nepřesvědčivost odůvodnění napadeného rozhodnutí, které mělo za následek nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, a tudíž rozpor s právem na spravedlivý proces. Podle žalobce v odůvodnění napadeného rozhodnutí není vysvětleno, proč bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výrokové části rozhodnutí. Žalobce se domnívá, že nebylo popsáno, jak měl být přestupek spáchán a správní orgány nedokládaly svá tvrzení konkrétními důkazy. Žalobce nesouhlasí s tvrzením žalovaného v odůvodnění napadeného rozhodnutí na straně 3, z něhož vyplývá, že byl vodoprávním úřadem proveden vodoprávní dozor v rámci šetření přestupku. Žalobce uvádí, že tato návštěva vodoprávního úřadu nijak nesouvisela se zjišťováním skutečností v rámci předmětného přestupkového řízení. Žalobce potvrzuje tím, že součástí správního spisu není žádný zápis z šetření.

4. Podle žalobce není součástí správního spisu záznam sepsaný v rámci ústního jednání o přestupku provedeného dne 25. 10. 2022, jehož se osobně neúčastnil, avšak jeho konání požadoval. Dalším žalobním bodem žalobce namítá nedodržení principu dvojstupňového správního řízení. Uvedené spatřuje žalobce v tom, že bylo vytvořeno zcela nové rozhodnutí, jež plně pozměnilo veškeré údaje, které měly údajné přestupky popisovat, změny doznal i Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 3 54 A 1/2023 výrok o sankci. V odvolání žalobce vznesl šest námitek, z nichž některé vedly žalovaného ke změně prvostupňového rozhodnutí, přesto však žalobce považuje způsob jejich vypořádání jako nepřesvědčivý. Konkrétně se jednalo o tyto odvolací námitky: 1) rozhodnutí není přesvědčivým způsobem odůvodněno, 2) přestupek není předepsaným způsobem vymezen, 3) není stanoven jednoznačný časový údaj, kdy měl být přestupek spáchán, 4) není přesvědčivě odůvodněna výše uložené sankce, 5) neproběhlo projednání přestupku, 6) nemorální přístup k obviněnému.

5. Podle žalobce nebyl dostatečně zjištěn skutkový stav, o němž nevyvstávají důvodné pochybnosti. V závěru žaloby žalobce shrnul, že napadené rozhodnutí je výsledkem řízení, v němž došlo k porušení zásadních procesních práv.

II. Vyjádření žalovaného a replika žalobce

6. Žalovaný ve svém vyjádření navrhl zamítnutí žaloby a v podrobnostech odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí. Žalovaný nepochyboval, že vodoprávní úřad správně zjistil skutkový stav, avšak dospěl k nesprávným právním závěrům, konkrétně k nesprávnému posouzení doby spáchání přestupků a nutnosti uložení sankce. V souladu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení žalovaný přistoupil ke změně prvostupňového rozhodnutí a z důvodu efektivity řízení sám zúžil časový rozsah a upustil od potrestání.

7. V souvislosti s první odvolací námitkou žalovaný předestřel podklady, z nichž vycházel. K druhé odvolací námitce žalovaný uvedl, že popis skutku byl uveden dostatečně. Dále konstatoval, že způsob čerpání či vypouštění jímky nebyl zjištěn, přičemž na tuto skutečnost se vodoprávní úřad žalobce dotazoval, avšak ten na to nijak neodpověděl. K třetí odvolací námitce žalovaný uvádí, že jí žalobce napadl tvrzení o tom, že se jedná o trvající přestupek, ani této argumentaci však žalovaný nepřisvědčil. Žalovaný je přesvědčen, že jednání žalobce bylo správně posouzeno jako jeden přestupek ve výroku I. 1. a jeden přestupek ve výroku I.

2. Odvolací námitkou pod číslem 4 žalobce namítal, že nebyla dostatečně odůvodněna výše uložené sankce, žalovaný však upustil od potrestání. K páté odvolací námitce žalovaný uvedl, že žalobce na své účasti na ústním jednání netrval, respektive ji nepožadoval. Vodoprávní úřad měl za to, že za takové situace není třeba ústní jednání nařizovat. Žalovaný ve vyjádření k žalobě poznamenal, že odvoz odpadní vody z jímky žalobce technicky řešitelné je. Nakonec sdělil, že se domnívá, že oba skutky byly dostatečně prokázány a nebyl opomenut žádný takový důkazní prostředek, který by svědčil žalobci.

8. Dne 15. 5. 2023 obdržel krajský soud repliku žalobce, v níž je hodnocena koncepce vyjádření žalovaného k žalobě, shrnuty závěry, které žalovaný ve svém vyjádření specifikoval, a vyjádřen nesouhlas žalobce s těmito závěry. Následně žalobce pouze rozhojňuje argumentaci vztahující se ke způsobu vypořádání jednotlivých odvolacích námitek.

III. Obsah správního spisu

9. Z obsahu správního spisu bylo zjištěno, že dne 3. 12. 2021 obdržel vodoprávní úřad podnět obce Svatá Maří k prošetření likvidace splaškových vod z objektu na pozemku p. č. x v k. ú. X ve vlastnictví žalobce a M. S. Vodoprávní úřad požádal oba vlastníky dne 22. 12. 2021 o podání vysvětlení ve věci likvidace odpadních vod z objektu pozemku na p. č. x v k. ú. X. Na to žalobce reagoval dne 5. 1. 2022 sdělením, v němž odpověděl na otázky položené vodoprávním úřadem. Na žádost o podání vysvětlení reagoval dne 17. 1. 2022 také druhý vlastník předmětného pozemku, a to M. S.. Vodoprávní úřad žádal o doplnění podání Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 4 54 A 1/2023 vysvětlení, a to v rozsahu specifikace přilehlých zemědělských pozemků, na které jsou odpadní vody vypouštěny a specifikace způsobu vypouštění odpadních vod. K závěru doplnění podání vysvětlení žalobce uvedl, že je na vodoprávním úřadu, zda jej uzná vinným z přestupku dle § 116 odst. 1 písm. k) vodního zákona, či bude postupovat jako v obdobném případě (č. j. MUVPK-ŽP 164206/21-BLA) a uloží mu napomenutí.

10. Dne 29. 3. 2022 byl vydán vodoprávním úřadem příkaz, jímž byl žalobce uznán vinným z nyní projednávaných přestupků a byla mu uložena úhrnná pokuta ve výši 3 000 Kč. Dne 6. 4. obdržel vodoprávní úřad odpor žalobce proti tomuto příkazu. Dne 2. 5. 2022 sdělil vodoprávní úřad žalobci, že se může seznámit s podklady pro rozhodnutí a vyjádřit se k nim. Uvedený postup učinil vodoprávní úřad usnesením, proti němuž se žalobce odvolal, avšak žalovaný jej dne 4. 7. 2022 zamítl a usnesení potvrdil. Dne 29. 8. 2022 uvědomil vodoprávní úřad žalobce o právu žádat nařízení ústního jednání. Dne 14. 9. 2022 žalobce sdělil, že žádá, aby bylo ve věci nařízeno ústní jednání, v rámci něhož by byly doplněny údaje popisující projednávaný skutek, aby byl předvolán svědek P. M. a proveden důkaz spočívající v praktické možnosti vývozu bezodtokových jímek do ČOV. Vodoprávní úřad nařídil ústní projednání přestupku na den 25. 10. 2022, k němuž žalobce řádně předvolal. V den konání ústního jednání se žalobce omluvil z ústního jednání. V zápisu z projednání přestupku ze dne 25. 10. 2022 vodoprávní úřad sdělil, že se obviněný k projednání přestupku nedostavil.

11. Následně dne 26. 10. 2022 bylo vydáno prvostupňové rozhodnutí, proti němuž se dne 7. 11. 2022 žalobce odvolal. O podaném odvolání rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím tak, jak je uvedeno shora v odstavci 2 tohoto rozsudku.

V. Právní názor krajského soudu

12. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“).

13. Žaloba je důvodná.

14. Krajský soud se v prvé řadě vypořádává s žalobní námitkou tvrdící nepřesvědčivé odůvodnění napadeného rozhodnutí, což mělo mít za následek nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí až rozpor s právem na spravedlivý proces, což žalobce spojuje mimo jiné s tím, o jaké důkazy se správní orgány při svém rozhodování opíraly. Tato námitka je ve vztahu k podkladům pro zjištěný skutkový stav důvodná.

15. Podle § 137 odst. 1 věty první správního řádu k prověření oznámení, ostatních podnětů a vlastních zjištění, která by mohla být důvodem k zahájení řízení z moci úřední, opatřuje správní orgán nezbytná vysvětlení.

16. Podle § 137 odst. 3 správního řádu o podání vysvětlení se pořizuje záznam, který obsahuje údaje umožňující identifikaci osoby, která skutečnost sděluje, uvedené v § 18 odst. 2, vylíčení předmětných skutečností, datum, jméno, příjmení, funkci nebo služební číslo a podpis oprávněné úřední osoby.

17. Podle § 137 odst. 4 správního řádu záznam o podání vysvětlení nelze použít jako důkazní prostředek.

18. Správní orgány vystavěly vinu žalobce pouze na základě sděleních ze dne 5. 1. 2022 a ze dne 7. 2. 2022 a podání vysvětlení od M. S. ze dne 17. 1. 2022. Tato sdělení, jejichž Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 5 54 A 1/2023 správné označení je podání vysvětlení, byla vodoprávnímu úřadu doručena v reakci na jeho žádost o podání vysvětlení ze dne 22. 12. 2021, č. j. MUVPK-ŽP 176303/21 – BLA v rámci prošetřování podnětu týkajícího se likvidace odpadních vod z objektu na pozemku p. č. x v k. ú. X.

19. Vodoprávní úřad v této žádosti o podání vysvětlení uvedl: „V souvislosti s prověřováním podnětu Vás žádáme jako vlastníka pozemku p. č. x v k. ú. X o podání vysvětlení podle § 137 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a to k následujícím otázkám: (…) Podání vysvětlení od Vás očekáváme písemně nebo osobně v úředních hodinách (…).“ (pozn. podtrženo soudem).

20. V reakci na tuto žádost ve fázi prošetřování podnětu, čili před zahájením správního řízení o přestupku, bylo žalobcem i M. S. sděleno, že žalobce vypouští odpadní vody bez povolení do podzemních vod. Žalobce ve sdělení ze dne 5. 1. 2022 výslovně uvedl „(…) S ohledem na tuto skutečnost mi tedy nezbývá než jednou do roka odpadní vody vypustit na povrch na přilehlé zemědělské pozemky, což je ostatně i způsob uvedený v Technické zprávě, která je součástí schválené projektové dokumentace (Příloha 2). Vypouštění provádím šetrným pozvolným způsobem na velké ploše svažitého terénu tak, aby voda setrvala pouze v mělké vrstvě a nemohla nikterak zasáhnout podzemní vody.“ 21. Po obdržení těchto sděleních vydal vodoprávní úřad příkaz ze dne 29. 3. 2022, č. j. MUVPK- ŽP 56399/22-BLA, jímž shledal žalobce vinným ze spáchání přestupku dle § 116 odst. 1 písm. b) vodního zákona a přestupku dle § 116 odst. 1 písm. k) vodního zákona, čímž jako prvním úkonem v řízení došlo k zahájení řízení o přestupku.

22. Krajský soud považuje za nepochybné, že předmětná sdělení byla učiněna v reakci na výzvu vodoprávního úřadu k podání vysvětlení, jenž výslovně uvedl jako možnost podání vysvětlení písemnou formu. Třebaže o těchto podáních nebyl pořízen záznam, jak předpokládá § 137 odst. 3 správního řádu, není pochyb, že obsah těchto písemností za podání vysvětlení ve smyslu § 137 správního řádu má být posuzován. Obdobná situace byla řešena již rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 2. 2021, č. j. 4 As 252/2020 – 19, jenž také vyhodnotil písemné doznání učiněné v reakci na výzvu správního orgánu I. stupně k podání vysvětlení jako podání vysvětlení ve smyslu § 137 správního řádu. V nyní projednávané věci navíc vodoprávní úřad žalobci výslovně umožnil, aby učinil podání vysvětlení v písemné formě.

23. Písemné doznání žalobce k jednání, v němž bylo spatřováno naplnění znaků skutkové podstaty přestupku učiněné v rámci podání vysvětlení bylo dostatečným podkladem pro vedení přestupkového řízení zahájeného z moci úřední vůči žalobci. S přihlédnutím k § 137 odst. 1 věty první a odst. 4 správního řádu bylo vyloučené zmíněné písemnosti (sdělení žalobce ze dne 5. 1. 2022 a ze dne 7. 2. 2022 a podání vysvětlení od M. S. ze dne 17. 1. 2022) použít jako důkazní prostředky, a proto v rámci řízení o přestupku z nich již nebylo možné vycházet (srov. i rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 4. 2019, č. j. 1 As 406/2018 - 34, a ze dne 10. 2. 2016, č. j. 1 As 204/2015 – 33). Nelze se proto ztotožnit s tvrzením žalovaného v napadeném rozhodnutí, že na předmětná sdělení učiněná před zahájením přestupkového řízení má být pohlíženo jako na listinné důkazy a nikoli jako na úřední záznamy či podání vysvětlení ve smyslu § 137 odst. 1 správního řádu.

24. Krajský soud poukazuje i na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 4. 2019, č. j. 1 As 406/2018 - 34, v němž se uvádí: „Byť je přestupkové řízení podstatně méně formalizovaným procesem než řízení trestní a zcela jistě v něm nelze uplatnit všechna pravidla Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 6 54 A 1/2023 vyplývající z trestního řádu, pro posouzení uvedené otázky lze připustit podpůrnou argumentaci § 2 odst. 5 trestního řádu, jak to učinil stěžovatel. Ani v přestupkovém řízení tak nelze zjištění o totožnosti pachatele přestupku založit pouze na doznání určité osoby učiněném před zahájením přestupkového řízení.“ 25. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uváděl, že kromě sdělení žalobce vycházel také z dalších podkladů založených do správního spisu, nicméně žádný z nich podle názoru krajského soudu nebyl s to prokázat vinu žalobce. Ostatně konkrétní podklady, ze kterých dle žalovaného bylo spáchání předmětného přestupku žalobcem bez jakýchkoli pochybností prokázáno, žalovaný neuvádí.

26. Podnět obce Svatá Maří k prošetření podaný před zahájením řízení nemůže být důkazním prostředkem usvědčujícím žalobce, ostatně ani nepoukazuje na žádné jednoznačné skutečnosti, které by přestupkové jednání měly prokazovat. Žádost žalobce o možnost vyvážet odpadní vody na ČOV Svatá Maří z roku 2015 a následné sdělení obce Svatá Maří z roku 2015 upřesňující podmínky takové možnosti vyvážení neposkytují žádné aktuální a průkazné informace o tom, že žalobce této nabídky nevyužil a dopouštěl se vypouštění odpadních vod do vod podzemních. Odpor žalobce proti příkazu ze dne 29. 3. 2022, č. j. MUVPK-ŽP 56399/22-BLA, jenž ani nemusel být nijak odůvodněn proto, aby zapříčinil zrušení příkazu, obsahoval citaci předmětných sdělení žalobce učiněných před zahájením řízení, ani ten nelze označit za usvědčující listinný důkazní prostředek. Žalobce citaci svých sděleních v odporu zopakoval proto, aby tím prokázal, že se v nich nepodává jeho přiznání k přestupkovému jednání. Ani žádost žalobce o nařízení ústního jednání či následná omluva z něj neobsahují žádný průkazný důkaz o spáchání projednávaných přestupků žalobcem. Stavební povolení Městského úřadu Vimperk ze dne 16. 6. 1999, č. j. OVÚP 330- 2658/808/99, ke stavbě rodinného domu s hospodářským stavením na pozemku parc. č. x v k. ú. X či část souhrnné technické zprávy k projektové dokumentaci pro stavební řízení z prosince roku 1998, nejsou listiny způsobilé prokázat přestupkové jednání žalobce popsané v napadeném rozhodnutí. Písemnost žalovaným označená jako záznam Městského úřadu Vimperk ze dne 25. 10. 2022, v níž vodoprávní úřad popisuje důvody nařízení ústního projednání přestupků, důvody jeho následného nekonání, zákonná ustanovení, k jejichž porušení ve věci mělo dojít, a nakonec v ní poznamenává, že spáchání přestupků má za prokázané, žádné skutečnosti poukazující na údajně přestupkové jednání žalobce neuvádí. Žalovaný ani vodoprávní úřad na tyto písemnosti v odůvodnění svých rozhodnutích neodkazují v tom smyslu, že by jimi prokazovali přestupkové jednání žalobce. Není zřejmé, jak by z těchto písemností správní orgány mohly dovodit spáchání posuzovaných přestupků žalobcem, neboť mnohdy pouze upravovaly průběh přestupkového řízení (žádost o nařízení jednání, omluva z ústního jednání, záznam vodoprávního úřadu ze dne 25. 10. 2022).

27. Žalovaný i vodoprávní úřad vzali za základ rozhodnutí takový skutkový stav, jenž byl v rozporu se správními spisy, neměl v nich oporu a vyžadoval zcela zásadní doplnění [§ 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s.].

28. Závěrem se krajský soud stručně vyjadřuje ke zbývající procesní námitce, když vypořádání všech ostatních námitek je z důvodu zjištěné vady již nadbytečné. Namítá-li žalobce porušení zásady dvojinstančnosti správního řízení, je nutné vycházet z toho, že řízení před správními orgány obou stupňů tvoří jeden celek. Splní-li odvolací orgán všechny své procesní povinnosti (srov. § 93 odst. 1 správního řádu), nic nebrání tomu, aby využil všech možností § 90 správního řádu a prvostupňové rozhodnutí změnil. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 7 54 A 1/2023 VI.Závěr, náklady řízení 29. V dané věci krajský soud uzavřel, že žaloba žalobce byla důvodná, a proto postupoval podle § 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s. a rozhodnutí žalovaného správního orgánu zrušil bez nařízeného jednání a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. S ohledem na skutečnost, že stejnými vadami bylo stiženo také prvostupňové rozhodnutí, zrušil soud postupem podle § 78 odst. 3 s. ř. s. také prvostupňové rozhodnutí. Žalovaný je v dalším řízení vázán závazným právním názorem krajského soudu podle § 78 odst. 5 s. ř. s. tak, jak byl vysloven shora.

30. Podle § 60 odst. 1 věta první s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce však uhradil soudní poplatek ve výši 3 000 Kč, za nějž mu náleží náhrada. Tak, jak plyne ze soudního spisu, žalobci dále náleží náhrada poštovného za podanou žalobu a vyjádření ze dne 27. 2. 2023 k výzvě soudu ve výši 2 x 69 Kč, celkem 138 Kč. Jiné náklady žalobce z obsahu soudního spisu neplynou a sám žalobce žádné náklady nevyčísluje. Žalovaný je povinen zaplatit celkovou náhradu nákladů ve výši 3 138 Kč ve lhůtě třicet dnů od právní moci rozsudku k rukám žalobce. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. České Budějovice 21. června 2023 Mgr. et Mgr. Bc. Petr Jiřík v. r. samosoudce Shodu s prvopisem potvrzuje G. K.