57 A 16/2024

Rubrum

č. j. 57 A 16/2024–45 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Heleny Nutilové a soudkyň JUDr. Terezy Kučerové a soudce Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka v právní věci žalobce: Ing. F. T. bytem proti žalovanému: Ministerstvo dopravy se sídlem nábř. Ludvíka Svobody 1222/12, 110 15 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 4. 2024, č. j. MD-7406/2023-160/10, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

I. Vymezení věci a stručný obsah žaloby

1. Krajský úřad Jihočeského kraje v Českých Budějovicích dne 22. 2. 2024 rozhodnutím č. j. KUJCK 26929/2024 zamítl žádost žalobce o povolení obnovy řízení vedeného Městským Shoda s prvopisem: J. M. 2 57 A 16/ úřadem Vimperk pod č. j. MÚVPK – OD 252876/22 – SOSN ve věci pravomocného rozhodnutí o přestupku podle § 125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., kterého se žalobce měl žalobce dopustit tím, že jako provozovatel vozidla v rozporu s § 10 odst. 3 téhož zákona nezajistil, aby při využití vozidla na pozemních komunikacích byly dodržovány povinnosti řidiče, když nezjištěný řidič dne 1. 12. 2021 na silnici I. třídy č. 4 v obci Korkusova Huť, poblíž domu č. p. 16 , směr Strážný řídil motorové vozidla registrační značky X a překročil nejvyšší dovolenou rychlost v obci nejméně o 4 km, přestože je nejvyšší dovolená rychlost v uvedeném úseku stanovená na 50 km/hod., kdy při odečtení maximální možné odchylky měření zařízení +- 3 km/hod. byla určena výsledná rychlost vozidla nejméně 54 km/hod. a tím porušil ustanovení § 18 odst. 4 zákona o provozu na pozemních komunikacích.

2. Žalobce podal žádost o obnovu řízení s odůvodněním, že vyšly najevo dříve neznámé skutečnosti a důkazy, které existovaly již v době původního řízení, ale nebyly brány v potaz. Tyto skutečnosti vyplývají zejména z rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. 60 A 3/2023–54, ze žádosti o poskytnutí informace ze dne 17. 1. 2024 a rovněž tak z usnesení NSS č. j. 9 As 11/2024 – 19. Z pravomocného rozsudku krajského soudu č.j. 60 A 3/2023–54 vyplývá, že celý automatizovaný prostředek, tedy i úsek podrobený úsekovému měření, musí být umístěn tak, aby nezačínal a ani nekončil ve vzdálenosti menší než 100 m od svislého dopravního značení označujícího začátek a konec obce. V případě žalobce však bylo měřící zařízení umístěno několik desítek metrů před hranicí 100 m, tedy jednoznačně v rozporu se stanoviskem Policie ČR. Počátek měřeného úseku začíná ve vzdálenosti 85 m za značkou IZ 4a a je tedy v rozporu se stanoviskem policie. Žalobce dále poukázal na to, že sice důkazy jsou z jiného přestupku, ale jsou použitelné i pro jeho případ, a proto žalobce požadoval, aby řízení, které bylo vedeno u Městského úřadu Vimperk pod sp. zn. 23314/2022, bylo zastaveno a zrušeno v celém rozsahu.

3. Žalovaný tento návrh žalobce o povolení obnovy zamítl, neboť spisový materiál ohledně projednání přestupku žalobce od začátku obsahoval stanovisko Policie ČR pro provádění měření rychlosti Městskou policií Vimperk, nejedná se tak o skutečnost, kterou žalobce nemohl v původním řízení o přestupku znát. Dále bylo poukázáno žalovaným, že žalobce podal podnět k zahájení přezkumného řízení, ve kterém uvedl, že se již dne 7. 2. 2023 dověděl o zásadní skutečnosti na základě které považuje úsekové měření v osadě Korkusova Huť za nezákonné. Je proto otázkou, zda návrh na povolení obnovy řízení byl podán žalobcem včas, jestliže jím byl podán dne 31. 1. 2024.

4. Žalobce spatřuje nové skutečnosti v závěru správního soudu, ke kterému dospěl na základě posouzení jiného přestupku, že bylo měření rychlosti v rozporu se stanoviskem Policie ČR, kdy bylo měření zahájeno ve vzdálenosti menší než 100 m od označení začátku obce.

5. Správní orgán dospěl k závěru, že žadatel mohl již v původním řízení vyjádřit své pochybnosti o souladu měření rychlosti se stanoviskem Policie ČR, jelikož bylo toto stanovisko součástí spisového materiálu. Nejednalo se tak o skutečnost, kterou by žalobce nemohl v původním řízení uplatnit. Nejde tedy o dříve neznámou skutečnost. V souvislosti s tím pak krajský úřad odkázal na rozsudek NSS 8 As 18/2010 zde dne 31. 1. 2011, dle něhož je pojem dříve neznámé skutečnosti chápat v objektivním smyslu, tedy jako skutečnost, kterou účastník správního řízení skutečně znát nemohl a nemohl je v původním řízení uplatnit. Dále bylo poukázáno na to, že obnova řízení je určena k nápravě skutkových nesprávností, proto případná změna či ustálení judikatury NSS spadá do oblasti právního posouzení věci a není skutečností či důkazem, z něhož by bylo možné dovodit konkrétní skutková zjištění podstatná pro objasnění skutkové stránky případu. Žalobce proto Shoda s prvopisem: J. M. 3 57 A 16/ neuplatnil žádné dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy, které existovaly v době původního řízení a nemohl je v původním řízení uplatnit. Veškeré námitky žalobce vyplývají pouze z právního posouzení přiložených judikátů, tedy spadají do oblasti právního posouzení věci a nelze z nich dovodit nové skutkové zjištění.

6. Žalobce se proti návrhu na povolení obnovy řízení odvolal, o odvolání bylo rozhodnutu napadeným rozhodnutím tak, že rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 22. 2. 2024, jímž nebylo vyhověno žádosti žalobce o obnovu řízení ve věci sp. zn. 23314/2022 vedené Městským úřadem Vimperk, bylo potvrzeno a odvolání žalobce bylo jako nedůvodné zamítnuto.

7. Žalovaný přisvědčil krajskému úřadu, že spisový materiál obsahoval od počátku stanovisko Policie ČR s požadavkem na provedení vlastního měření ve vzdálenosti nejméně 100 m za dopravním značením označujícím začátek obce. Správnost provedení měření v souladu s tímto stanoviskem v rámci původního řízení žalobce nerozporoval.

8. K rozsudku č. j. 60 A 3/2023–54 Krajského soudu v Českých Budějovicích žalovaný poznamenal, že bylo v něm rozhodováno o přestupku, a to o otázce nedostatečného vymezení místa měření v jiném řízení, tedy o otázce, která nebyla předmětem řízení, v němž byl účastníkem řízení žalobce. Z právního hodnocení těchto judikátů nelze dovodit konkrétní skutkové zjištění pro posuzovanou věc žalobce. Ze žádosti žalobce o obnovu řízení i z odvolání žalobce nevyplývá, že byly splněny podmínky pro obnovu řízení, neboť nevyšly najevo dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy, které existovaly v době původního řízení, a které by žalobce nemohl v původním řízení uplatnit, a proto byla správně žádost žalobce o obnovu řízení zamítnuta.

9. Žalobce v žalobě zejména odkázal na rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 22. 12. 2023 č. j. 60 A 3/2023–24 a na usnesení NSS 9 As 11/2024–19 ze dne 24. 1. 2024 a uvedl, že se až dne 7. 2. 2023 dozvěděl o existenci stanoviska policie ze dne 29. 6. 2021, dle kterého se vlastní měření v daném úseku nesmí provádět ve vzdálenosti menší než 100 m od dopravní značky označující začátek /konec obce.

10. Žalobce si podal podnět na přezkum dne 27. 1. 2023, neboť měření v jeho přestupku neprobíhalo v souladu se stanoviskem police, když začátek úseku byl dle jeho měření umístěn cca 84 m od značky začátku obce. Ministerstvo dopravy však podnět žalobce na přezkum vyhodnotilo jako neopodstatněný s tím, že měření je se stanoviskem Policie ČR v souladu. Poté co vydal dne 22. 12. 2023 Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudek č. j. 60 A 3/2023–54, žalobce si podal opakovaný podnět na přezkum. Ministerstvo dopravy neshledalo důvody ke zrušení rozhodnutí, neboť se jedná o jiný případ.

11. Žalobce dále uvedl v žalobě, že podal odvolání proti rozhodnutí krajského úřadu, přestože uvedené stanovisko Policie ČR bylo obsaženo ve správním spise, protože správní orgány nesprávně opakovaně vyhodnocovaly měření jako souladné, teprve v obdobné věci byl vydán Krajským soudem v Českých Budějovicích rozsudek č. j. 60 A 3/2023–54, že nebyla dodržena podmínka ze stanoviska Policie ČR. V daném případě se žalovaný dle žalobce nevypořádal s odvolací námitkou nesprávného vyhodnocení stanoviska Policie ČR, tedy, že provedený důkaz se ukázal nepravdivým, což jednoznačně zakládá důvod k obnově řízení dle § 100 odst. 1 písm. a) správního řádu. Nesprávně proto žalovaný v odůvodnění rozhodnutí bez dalšího uvedl, že se provedené důkazy neukázaly být nepravdivými, aniž by tuto proklamaci jakkoli zdůvodnil, proto považuje žalobce napadené rozhodnutí za Shoda s prvopisem: J. M. 4 57 A 16/ nepřezkoumatelné a navrhuje, aby napadené rozhodnutí ministerstva dopravy ze dne 22. 4. 2024 bylo zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného

12. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby, neboť má za to rozhodnutí je přezkoumatelné, a že u žalobce nebyly splněny podmínky pro obnovu řízení. Rozsudek krajského soudu a rovněž tak i usnesení NSS nejsou novu skutečností, na základě které by bylo možno povolit obnovu řízení. Uvedené rozsudky nejsou důkazem, které by žalobce mohl jako důvod obnovy řízení uplatnit, neboť z těchto důkazů nelze dovodit konkrétní skutková zjištění pro objasnění skutkové stránky přestupku žalobce.

13. Důkazem předmětné věci bylo stanovisko Policie ČR, které byť mohlo být nesprávně aplikováno, ale neukázalo se být nepravdivým.

III. Právní posouzení věci krajským soudem

14. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích daných žalobními body dle § 75 odst. 2 s.ř.s. a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Soud rozhodl rozsudkem bez jednání, neboť účastníci projevili s takovým postupem souhlas (§ 51 o.s.ř.).

15. Podle § 100 odst. 1 písm. a) správního řádu se řízení ukončené pravomocným rozhodnutím na žádost účastníka obnoví, jestliže vyšly najevo dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy, které existovaly v době původního řízení a které účastník, jemuž jsou ku prospěchu, nemohl v původním řízení uplatnit, anebo se provedené důkazy ukázaly nepravdivými a pokud tyto skutečnosti, důkazy nebo rozhodnutí mohou odůvodňovat jiné řešení otázky, jež byla předmětem rozhodování. Podle § 100 odst. 1 písm. b) správního řádu je důvodem obnovy řízení, bylo-li zrušeno či změněno rozhodnutí, které bylo podkladem rozhodnutí vydaného v řízení, které má být obnoveno. Obnova řízení představuje mimořádný opravný prostředek, kterým je možné prolomit právní moc již vydaného rozhodnutí.

16. Povaha a účel tohoto institutu byl v minulosti správními soudy opakovaně vyložen. Stejně tak byly opakovaně vyloženy i podmínky jeho užití, kupříkladu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 4. 2010 č. j. 2 As 22/2009-83.

17. Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 28. 3. 2014 č. j. 4 Ads 125/2013-23 dospěl k závěru, že ustanovení § 100 odst. 1 správního řádu „slouží k odstranění nedostatků ve zjištění skutkového stavu, které byly způsobeny tím, že nebyly známy všechny skutečnosti a důkazy nutné pro náležité posouzení věci. Při uplatnění tohoto důvodu obnovy je tedy nutné označit skutečnosti a důkazy, které existovaly již v době původního správního řízení, avšak byly správním orgánům neznámé, a které by vedly k takovému zjištění stavu věci, jež by vzbudilo pochybnost o správnosti pravomocného rozhodnutí.“ 18. Jak uvedl Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 4. 6. 2014 č. j. 1 As 44/2014-33, „důvodem pro povolení obnovy tak nemůže být polemika s právními názory vyjádřenými v původních rozhodnutích, neboť tu lze uplatnit v rámci odvolání či ve správní žalobě a následně v kasační stížnosti. Pro povolení o ří jsou naopak rozhodné nové skutkové a právní okolnosti existující již v době původního řízení, které však vyšly najevo po právní Shoda s prvopisem: J. M. 5 57 A 16/ moci rozhodnutí. je však třeba vzít v úvahu, že ne každá dříve neznámá skutečnost či důkaz a nikoli každý důkaz, který se posléze ukázal být nepravdivým, automaticky znamená povolení obnovy řízení. Musí se totiž jednat o důkazy či skutečnosti, jež mohou odůvodňovat jiné řešení otázky, jež byla předmětem původního řízení (viz VEDRAL, JOSEF. správní řád. komentář. II. vid. Praha: RNDr. Ivana Heksnerová - BOVA POLYGON, 2012 s 859). Zároveň kasační soud připomíná, že pojem „dříve neznámá skutečnost“ nelze chápat subjektivně, tj. jako skutečnost neznámou tomu, kdo obnovu řízení navrhuje, ale v objektivním smyslu, tedy jako skutečnost, kterou účastník správního řízení znát nemohl a nemohl ji tak v původním řízení uplatnit (viz rozsudek NSS ze dne 31. 1. 2011 č. j. 8 As 18/2010-113).“ (důraz doplněn).

19. Obnova řízení podle § 100 odst. 1 písm. a) správního řádu je tedy určena k nápravě skutkových nesprávností. Případná změna či ustálení judikatury Nejvyššího správního soudu spadá do oblasti právního posouzení věci a není skutečností či důkazem z něhož by bylo možné dovodit konkrétní skutková zjištění pro objasnění skutkové stránky případu.

20. Žalobou napadené rozhodnutí se týká rozhodnutí o návrhu žalobce na povolení obnovy řízení pravomocně ukončené věci. Žalobce se dovolává zejména rozsudku krajského soudu a rovněž tak i usnesení Nejvyššího správního soudu, které se mělo týkat obdobné věci. Obnova řízení, v daném případě dle § 100 odst. 1 písm. a) správního řádu je na rozdíl od úpravy tzv. přezkumného řízení dle § 94 správního řádu určeno primárně k nápravě skutkových nesprávností. K nápravě právních omylů a vad slouží institut přezkumného řízení. Správní řád pak stanoví důvody pro povolení obnovy taxativním způsobem. Teprve za splnění zákonem stanovených podmínek má účastník řízení právní nárok na povolení obnovy řízení. Obnova řízení je totiž mimořádným opravným prostředkem prolamujícím účinek právní moci rozhodnutí. Do pravomocného rozhodnutí je proto možno zasáhnout jen za zcela mimořádných a zcela zákonem striktně specifikovaných podmínek.

21. Žalobce se v daném případě domáhá obnovy řízení podle § 100 odst. 1 písm. a) správního řádu, podle něhož se řízení před správním orgánem ukončeném pravomocným rozhodnutím ve věci na žádost účastníka obnoví, jestliže vyšly najevo dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy, které existovaly v době původního řízení a které účastník, jemuž jsou ku prospěchu, nemohl v původním řízení uplatnit a nebo se provedené důkazy ukázaly nepravdivými a pokud tyto skutečnosti, důkazy nebo rozhodnutí mohou odůvodňovat jiné řešení otázky jež byla předmětem rozhodování. Citované ustanovení tedy slouží k odstranění nedostatků ve zjištění skutkového stavu, které byly způsobeny tím, že nebyly známy všechny skutečnosti a důkazy nutné pro náležité posouzení věci. Při uplatnění tohoto důvodu obnovy řízení je tedy nutné označit skutečnosti a důkazy, které existovaly již v době původního správního řízení, avšak byly správním orgánům neznámé, a které by vedly k takovému zjištění stavu věci, jež by vzbudilo pochybnosti o správnosti pravomocného rozhodnutí. Citovaný rozsudek krajského soudu a rozhodnutí Nejvyššího správního soudu však lze považovat pouze za právní posouzení věci, nikoli za skutečnost či důkaz, z nichž by bylo možné dovodit konkrétní skutkové zjištění podstatné pro objasnění skutkové stránky případu. K tvrzení žalobce o podstatě nesprávnosti původního rozhodnutí o přestupku, pak lze jen uvést, že žalobce svým postupem neoznačil žádnou novou skutečnost, ale pouze správním orgánům vytkl nesprávné právní posouzení věci. V daném případě žalobce uplatnil jako důkaz shora citované rozsudky v jiné právní věci, což není možno jako důvod obnovy podřadit pod ustanovení § 100 odst. 1 písm. a) správního řádu. Soud se proto ztotožnil se žalovaným, že žádné nové skutečnosti žalobce jako důvod obnovy neuvedl. Shoda s prvopisem: J. M. 6 57 A 16/ 22. V napadeném rozhodnutí soud rovněž neshledává nepřezkoumatelnost, jak tvrdí žalobce, neboť žalovaný své závěry adekvátně, srozumitelně a přesvědčivě odůvodnil, když ve svých úvahách vycházel ze smyslu a účelu příslušné právní úpravy, že nevyšly najevo žádné skutečnosti či důkazy.

23. Soud poznamenává k pojmu důkaz, že je to prostředek prokazující určitou skutečnost, například průběh události, zdravotní stav určité osoby. Jako důkaz však nelze hodnotit právní předpisy či jejich výklad. Soud proto uzavřel, že nesprávný výklad právního předpisu může založit nezákonnost rozhodnutí, cestou k nápravě však není obnova řízení, nýbrž případný přezkum v přezkumném řízení či soudní přezkum.

24. Novou skutečností dle ustanovení § 100 odst.1 písm. a) správního řádu jsou nepochybně okolnosti skutkového charakteru. Jinými slovy v kontextu celého ustanovení a ustáleného významu institutu obnovy řízení se musí jednat o okolnosti, které nově vypovídají o skutkové stránce věci, neboť k tomuto cíli směřuje smysl a účel obnovy řízení.

25. Soud se ztotožnil se závěry správního orgánu, že žalobce mohl vyjádřit své pochybnosti o souladu měření rychlosti se stanoviskem Policie ČR, jelikož toto stanovisko bylo i součástí spisového materiálu. Tato skutečnost jer pak důvodem, že se nejedná o důkaz, který by žalobce nemohl uplatnit v původním řízení. Toto stanovisko Policie ČR ze dne 29. 6. 2021 ohledně měření rychlosti vozidel v lokalitě Korsova Huť silnice I. třídy č. 4 bylo součástí spisu ohledně přestupku žalobce. Platnost tohoto stanoviska byla pak omezena do dne 31. 7. 2022.

26. Soud proto učinil shodný závěr jako správní orgány, že žalobce neuplatnil žádné dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy, které existovaly v době původního řízení a které by nemohly v původním řízení uplatnit, když jeho námitky se týkají pouze právního posouzení věci a nelze na základě nich dovodit nové skutkové zjištění. Soud nesouhlasí s tvrzením žalobce, že provedený důkaz se ukázal nepravdivým, neboť stanovisko Policie ČR není důkazem, takže nemůže zakládat důvod k obnově řízení.

V. Závěr a náklady řízení

27. S ohledem na důvody uvedené shora soud dospěl k závěru, že námitky žalobce důvodné nejsou, neboť soud neshledal důvody obnovy řízení dle § 100 odst. 1 písm. a) správního řádu, a proto soud podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.

28. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle úspěchu ve věci v souladu s § 60 odst. 1 větou první s.ř.s. Žalobce v řízení úspěch neměl a nemá proto právo na náhradu nákladů tohoto řízení. Žalobce náklady řízení neúčtoval, neboť mu žádné uznatelné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. České Budějovice dne 28. srpna 2024 Shoda s prvopisem: J. M. 7 57 A 16/ Mgr. Helena Nutilová v. r. předsedkyně senátu Shoda s prvopisem: J. M.