59 A 24/2018

Rubrum

č. j. 59 A 24/2018 - 54 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Terezy Kučerové a soudců JUDr. Věry Balejové a JUDr. Michala Hájka ve věci navrhovatele: WKNH s. r. o., IČO 251 58 937 sídlem K Zeleným domkům 1715, Kunratice zastoupen advokátem Mgr. Vlastislavem Kusákem, sídlem Národní 32, Praha 1 proti odpůrci: Obec Nové Hutě sídlem Kolářská 451/13, Opava zastoupen advokátem JUDr. Tomášem Samkem, sídlem Pražská 140, Příbram za účasti:

1. Ing. J. K. bytem O. X, P.- L.

2. Ing. H. K. bytem O. X, P.- L.

3. Ing. R. S. bytem R. X, P. X Pokračování -2- 59A 24/2018 o návrhu na zrušení opatření obecné povahy č. 1/2017, kterým se vydává územní plán obce Nové Hutě schválený usnesením zastupitelstva ze dne 20. 12. 2017, takto:

Výrok

I. Návrh na zrušení opatření obecné povahy č. 1/2017, kterým se vydává územní plán obce Nové Hutě schválený usnesením zastupitelstva ze dne 20. 12. 2017, se v části návrhu týkající se změnové plochy Z21 odmítá.

II. Návrh na zrušení opatření obecné povahy č. 1/2017, kterým se vydává územní plán obce Nové Hutě schválený usnesením zastupitelstva ze dne 20. 12. 2017, se ve zbývající části zamítá.

III. Navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Navrhovatel je povinen zaplatit odpůrci na náhradě nákladů řízení částku 8 228 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce.

V. Osoby na řízení zúčastněné nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

:

1. Návrhem doručeným Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dál jen „krajský soud“) se navrhovatel domáhá zrušení opatření obecné povahy č. 1/2017, kterým byl vydán územní plán obce Nové Hutě schválený usnesením Zastupitelstva obce Nové Hutě (dále jen „Zastupitelstvo“) dne 20. 12. 2017. Územní plán byl veřejnou vyhláškou uveřejněn na úřední desce obce dne 19. 2. 2018 a stal se účinným dne 7. 3. 2018.

2. Navrhovatel v prvé řadě namítá, že k návrhu územního plánu opakovaně zasílal připomínky, které však nebyly řádně vypořádány.

3. Územní plán, resp. jeho přijímání, je stiženo zásadními vadami zakládajícími nezákonný stav, spočívající ve vadách procesního charakteru, které navrhovatele i jiné subjekty zkrátily na jeho právech a dále v rozporu územního plánu s imperativními normami veřejného práva, zejména práva na ochranu přírody a krajiny, v důsledku čehož je opatření obecné povahy, kterým je územní plán přijímán, nezákonné.

4. Návrhem je konkrétně sporována plocha změny územním plánem označená jako Z22, která má být namísto dosavadní zemědělské plochy plochou smíšenou obytnou. Pozemek ve vlastnictví navrhovatele p. č. x v k. ú. x (dále jen „pozemek p. č. x“) byl v této souvislosti zahrnut do zastavěného území obce. Z uvedeného však dle navrhovatele není patrné, zda tato změna znamená pouze reflexi již existujícího stavu, který byl špatně Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. Pokračování -3- 59A 24/2018 zachycen, nebo zda jde o novou změnu, která se však jako změna nevyznačuje. Uvedené je dle navrhovatele podstatné s ohledem na možnost uplatnění práv vlastníka pozemku ve smyslu § 102 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“). S ohledem na skutečnost, že není zřejmé, zda a kdy k uvedené změně došlo, byla novým územním plánem založena právní nejistota ohledně postavení navrhovatele jako vlastníka pozemku p. č. x.

5. Navrhovatel dále namítá, že nebyla nijak vypořádána jeho námitka týkající se rozšíření sídelní oblasti směrem k ekologicky cenné lokalitě Pasecké slati, ke které dojde v důsledku změny plochy Z22. V této souvislosti navrhovatel poukázal na skutečnost, že v dotčené oblasti se vyskytují chránění živočichové. Z tohoto důvodu mělo být zpracováno odborné stanovisko, když sám odpůrce není oprávněn dopady uvedené změny posuzovat.

6. V souvislosti se změnou plochy Z22, kterou navrhovatel označil mimo jiné za nelogickou, bylo poukázáno na skutečnost, že tato změna fakticky vytváří nový stavební pozemek, ke kterému však neexistují žádné přístupové cesty, tyto má zajistit až navrhovaná změna plochy Z23. Vytvoření změny plochy Z22 ovšem neodpovídá požadavkům územního plánování, neboť navrhovaný pozemek nemá zajištěn přístup.

7. Návrhem je dále sporována změna plochy Z23, kterou navrhovatel označil za nekoncepční a nesmyslnou „silniční síť“, která svou hustotou ulic nemá věcného opodstatnění a neodpovídá naturelu horské obce, současný přístup ke stávajícím stavbám je dle navrhovatele dostatečný. V souvislosti s uvedenou změnou navrhovatel zmínil existenci chráněného památného stromu Novohuťský modřín. Bezprostřední blízkost komunikace památnému stromu jeho zachování nepřispěje, neboť dojde k narušení kořenového systému. Uvedený postup je v rozporu s § 46 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen „zákon o ochraně přírody a krajiny“). Ze zákona má ochranné pásmo tohoto stromu 8 metrů a v tomto pásmu nesmí být prováděna žádná stavba, proto je navrhovaná změna plochy Z23 protizákonná. V tomto směru nebyla řádně vypořádána námitka uplatněná navrhovatelem, když pořizovatel ani NP Šumava řádně nezjistili skutečný stav. Komunikace nemůže vést hned vedle kmene stromu, pročež lze mít pochybnosti o dostatku prostoru pro komunikaci. Stanovisko zástupce NP Šumava či architekta vyhotovujícího návrh územního plánu nejsou k dané otázce dostatečně erudovaná, a proto mělo být vyžádáno stanovisko dendrologa.

8. Navrhovatel dále napadá změnu plochy Z31 návrhem označené jako vytvoření silnice/komunikace mezi pozemky x a x, a dále po celé délce dolní hranice jižního okraje obce Nové Hutě. Uvedená komunikace návrhem označená jako „umělá jižní spojka“ je dle navrhovatele nepotřebná, není požadována obcí a neodpovídá historické realitě. Obslužnost pozemků je zajišťována páteřní průjezdnou komunikací obce a na ni navazujícími přístupovými cestami k zastavěnému území. Uvedenou změnou dojde k zásahu, rozšíření sídlení části směrem k ekologicky cenné lokalitě Pasecké slati, která je touto komunikací ohrožena. Vybudováním asfaltové cesty dojde k zásahu do biotopu, rovněž dojde k zvýšení hluku v dané oblasti a z důvodu pohybu vozidel dojde k navýšení rizika znečištění ropnými látkami či rizika vytečení náplní vozidel do krajiny. Navrhovaná Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. Pokračování -4- 59A 24/2018 změna proto povede k vytvoření základu pro vznik těchto rizik, která mohou vést k zásadnímu ohrožení dané lokality. Navrhovatel se domnívá, že není nutné zajišťovat další dostupnost pozemků v obci, která je dostatečná, stejně tak není nutná cyklostezka ani pěší cesta. Změna plochy Z31 byla vytvořena jako soukromý záměr pro účely přístupnosti plochy Z22. Uvedený zásah však nelze realizovat bez odborného posouzení dopadů na přírodu v dané lokalitě.

9. Závěrem navrhovatel poukazuje na změnu plochy Z21, která mění stavební určení části pozemku paní H. S. a pana J. S., kteří jsou vlastníci pozemků p. č. x a x a st. x v k. ú. x. Změna Z21 zásadním způsobem mění charakter jejich pozemku p. č. x v k. ú. x. Návrh uvedené změny nebyl nikdy s vlastníky projednán, v daném případě nepostačuje, že navrhovaná změna byla oznamována pouze vyhláškou. Z uvedeného důvodu nebyla při pořizování územního plánu respektována vlastnická práva, v důsledku čehož je územní plán stižen zásadními vadami.

10. Napadené opatření obecné povahy vydané odpůrcem pod č. 1/2017 by mělo být soudem pro jeho rozpor se zákonem zrušeno. Navrhovatel byl opatřením obecné povahy zkrácen na svých vlastnických a užívacích právech, neboť opatření obecné povahy mění charakter pozemků v jeho vlastnictví, respektive pozemků bezprostředně sousedících.

11. K návrhu byly dále připojeny kopie výpisů z katastru nemovitostí, osvědčující vlastnické právo J. S. k pozemku p. č. x v k. ú. x a vlastnické právo navrhovatele k pozemku p. č. x, dále kopie námitek a připomínek k návrhu územního plánu Nové Hutě Mgr. V. K. coby zástupce H. a J. S. ze dne 8. 12. 2017, dále kopie zápisu ze 14. zasedání Zastupitelstva ze dne 20. 12. 2017, kopie webové stránky obce Nové Hutě s údaji o zveřejnění 14. zápisu ze zasedání Zastupitelstva, dále kopie námitek a připomínek navrhovatele k návrhu územního plánu Nové Hutě ze dne 31. 8. 2017 a kopie textové části územního plánu obce Nové Hutě.

12. Dle vyjádření odpůrce není návrh na zrušení územního plánu důvodný, a proto by měl být zamítnut. Návrh dle názoru odpůrce nesplňuje náležitosti § 101b odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), neboť neobsahuje zákonem předepsané návrhové body. Navrhovatel v žádné části návrhu neuvádí, jaké právní předpisy měly být opatřením obecné povahy porušeny a jaký konkrétní zájem navrhovatele byl porušen. Z návrhu není zřejmé, jakým konkrétním způsobem by měl územní plán do práv navrhovatele jako vlastníka pozemku v dotčeném území zasahovat. Návrh neobsahuje konkrétní tvrzení ani důkazy, jeho obsah svědčí o tom, že se navrhovatel s návrhem územního plánu dostatečně neseznámil a v dotčené problematice se neorientuje.

13. Územní plán byl pořizován v souladu se zákonem, a to včetně řádného vypořádání všech uplatněných námitek a připomínek. Opatření obecné povahy bylo opakovaně projednáno s dotčenými orgány a bylo vydáno na řádném jednání zastupitelstva. Potřeba stanovisek dotčených orgánů odpovídala konkurujícím potřebám rozvoje turistického ruchu a ochrany přírody v dané lokalitě, čímž bylo dosaženo souladnosti požadavků na rozvoj obce a ochranu přírody. Odpůrce respektoval všechny požadavky orgánů ochrany přírody, Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. Pokračování -5- 59A 24/2018 které jsou v územním plánu zapracovány. Jeho součástí je i odůvodnění zamítnutí navrhovatelem uplatněných námitek.

14. K návrhem sporované změnové ploše Z22 odpůrce konstatoval, že navrhovateli bylo co do jeho požadavku na respektování vlastnické hranice plně vyhověno, když plocha Z22 na jeho pozemek již nezasahuje. Vzhledem k tomu, že změna určení využití daných pozemků byla stanovena již předchozí územně plánovací dokumentací, tedy více než 5 let před vydáním napadeného opatření obecné povahy, navrhovateli žádné nároky plynoucí z § 102 odst. 3 stavebního zákona nesvědčí. Je nesrozumitelné, pokud navrhovatel napadá nepřístupnost plochy Z22 a zároveň napadá její zpřístupnění nikoliv plochou Z31, jak nesprávně uvádí navrhovatel, ale plochou Z20.

15. K namítanému rozšiřování sídelní oblasti k lokalitě Pasecká slať odpůrce uvedl, že byla plně respektována stanoviska orgánů ochrany přírody. Změnová plocha Z31 je navržena jako přirozená hranice rozšiřování sídelní části a má sloužit výhradně pro pohyb pěších a cyklistů. Odpůrci není známo, jakým způsobem umístění uvedených ploch zasahuje do práv navrhovatele.

16. K námitkám týkajícím se změnové plochy Z23 odpůrce poukázal na mylný názor navrhovatele, dle něhož se jedná o plochu dopravní infrastruktury. Uvedená plocha je však plochou systému sídelní zeleně, která má sloužit k ochraně dřeviny a tuto doplňovat.

17. K namítané cestní síti, odpůrcem pravděpodobně identifikované jako plocha Z20, odpůrce uvedl, že jejím účelem je zabezpečit přístupnost jednotlivých nemovitostí v obci, a to nejen vlastníkům, ale i integrovanému záchrannému systému.

18. K namítané ochraně památného stromu odpůrce uvedl, že jeho ochrana je zajištěna zvláštním právním předpisem a nachází se mimo území plochy Z20. Při realizaci územního plánu budou příslušnými orgány ochrany přírody stanoveny konkrétní podmínky pro provedení staveb, aby byla zajištěna ochrana stromu. Řešení konkrétních opatření není úkolem ani účelem územně plánovací dokumentace. Ani v tomto případě odpůrce neshledal zásah do práv navrhovatele.

19. K návrhem sporované změnové ploše Z31 odpůrce uvedl, že má sloužit pouze pro pěší a cyklisty, z tohoto důvodu s ní nemohou být namítané dopravní problémy spojeny. Uvedená plocha bude realizována přírodě blízkým způsobem, tedy bez asfaltového povrchu, čímž bude zabráněno zkracování cesty vozidly. Uvedené řešení bude snižovat nebezpečí v obci, neboť jeho účelem je odklánět pěší a cyklistickou turistiku z obce. Ani v tomto případě odpůrce neshledal zásah do práv navrhovatele.

20. K závěrečné námitce týkající se změnové plochy Z21 odpůrce konstatoval, že v tomto bodě navrhovateli nesvědčí aktivní legitimace, neboť namítané skutečnosti nejen že nezasahují do práv navrhovatele, ale ten přímo uvádí, že jde o zásah do práv třetích osob, které navrhovatel nezastupuje. Návrh byl v této části odpůrcem označen jako nepřípustný. Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. Pokračování -6- 59A 24/2018 21. Z obsahu odpůrcem předložené spisové dokumentace, čítající toliko textovou a grafickou část územního plánu obce Nové Hutě, byly pro nyní projednávanou věc zjištěny následující rozhodné skutečnosti: Dne 20. 12. 2017 byl Zastupitelstvem obce Nové Hutě na jeho 14. zasedání schválen pod bodem 8) územní plán obce, který byl veřejnou vyhláškou uveřejněn na úřední desce obce dne 19. 2. 2018 a stal se účinným dne 7. 3. 2018. Součástí odůvodnění územního plánu je též vypořádání uplatněných námitek vznesených k tomuto návrhu, pod bodem 1) jsou uvedeny námitky navrhovatele, které obsahově odpovídají námitkám uplatněným v nyní projednávaném návrhu. K navrhovatelem namítané neúčelné nově plánované ploše Z31 – dopravní plocha, se uvádí, že tato plocha byla záměrně vymezena pod stávající zástavbou sídla obce v jižním směru k Pasecké slati se záměrem stanovit nepřekročitelnou hranici pro stávající i budoucí zástavbu tímto směrem a za účelem odklonění pěší dopravy z centra sídla. Uvedená dopravní plocha bude do budoucna sloužit pouze jako odpočinková trasa pro pěší a cyklisty se zákazem vjezdu pro motorová vozidla, čemuž bude uzpůsoben i přírodní povrch této plánované dopravní plochy. Z tohoto důvodu nedojde ani k navýšení hluku v dané oblasti. K zásahu do Pasecké slati touto plochou nedojde, k čemuž dospěl i orgán ochrany přírody. Vymezená plocha Z31 se nijak nedotýká práv či právem chráněných zájmů navrhovatele. Pozemek v jeho vlastnictví je od budoucí cesty vzdálen min. 16m v nejužším místě.

22. K navrhovatelem sporované ploše Z23 bylo upřesněno, že s ohledem na obsah námitek má navrhovatel na mysli nikoliv plochu Z23, nýbrž plochu Z20, jež má sloužit pro napojení na silnici III/1681 procházející obcí. Navrhovatel v této souvislosti poukázal na věcnou neopodstatněnost tohoto záměru, který s ohledem na vysokou hustotu ulic neodpovídá naturelu horské obce. Navíc je zcela opomínána existence památného stromu Novohuťský modřín, kdy cesta je zřizována přes tento strom. K uvedené námitce bylo konstatováno, že je nedůvodná. Ke vzniku plochy Z20 došlo z důvodu řešení dopravní situace v dané lokalitě, a to konkrétně k zajištění přístupové cesty k domu čp.

43. Z tohoto důvodu byl pozemek p. č. 1246/1, na kterém stojí památný strom, začleněn do dopravní plochy Z20. Uvedená plocha však byla vymezena v dostatečné šíři, aby v případě budování komunikace bylo možné strom obejít. K budování komunikace v místě, kde se nachází strom, dojde ručním výkopem, aby nebyl poškozen jeho kořenový systém a došlo k jeho zachování, což bude konkrétně zajištěno v navazujícím správním řízení. Správa NP Šumava se k budoucímu konkrétnímu řešení bude v otázce dotčeného památného stromu vyjadřovat.

23. V případě navrhovatelem uváděné plochy Z22, která dle navrhovatele nerespektuje vlastnické hranice, zasahuje na jeho pozemek a touto změnou dochází k rozšiřování sídelní části směrem k Pasecké slati a vytváří se tak nový stavební pozemek bez přístupové cesty, shledal pořizovatel územního plánu námitku jako částečně důvodnou s tím, že plocha Z22 je vymezena nesprávně, neboť nerespektuje hranice pozemku. Nově vymezená plocha Z22 tak byla zmenšena a pozemek navrhovatele byl zahrnut do zastavěného území obce. Ve zbytku námitek bylo pořizovatelem odkázáno na shora uvedené vypořádání.

24. V rámci opakovaného veřejného projednání dne 1. 12. 2017 byly projednány námitky navrhovatele ze dne 19. 11. 2017 opakovaně podané dne 8. 12. 2017. Námitky se týkaly dopravní plochy Z23, která dle navrhovatele zcela zbytečně zahušťuje silniční síť ve středu Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. Pokračování -7- 59A 24/2018 obce a nebere v potaz existenci památného stromu, dále úpravy zastavěného území na pozemku navrhovatele a vymezení navazující plochy smíšené obytné Z22, kdy podle navrhovatele není patrné, zda jde o nápravu existujícího stavu nebo zda jde o novou změnu, která se jako změna nevyznačuje, k tomu navrhovatel zopakoval, že uvedenou plochou dojde k rozšiřování sídelní oblasti směrem k Pasecké slati a tato plocha navíc nemá zajištěn přístup, závěrem potom navrhovatel namítl, že plocha Z31 neodpovídá historické realitě a není vymezena na žádost obce.

25. Uvedené námitky byly pořizovatelem zamítnuty, s odkazem na předchozí vypořádání totožných námitek pořizovatel ve vztahu k pozemku navrhovatele konstatoval, že na základě předchozího veřejného projednání došlo k úpravě chybně vymezeného zastavěného území, pozemek navrhovatele byl celý do tohoto území zařazen a došlo ke zmenšení plochy Z22. Přístup k této ploše bude zajištěn dopravní plochou Z20, tuto komunikaci lze na základě stanoviska NP Šumava vybudovat šetrným způsobem, i přes památný strom, který se zde nachází, konkrétní způsob výstavby bude řešen v navazujících správních řízeních. Správa NP Šumava ve svém stanovisku ze dne 20. 12. 2017 k dané otázce doplnila, že samotný strom se v ploše Z23 nenachází, nachází se zde pouze jeho ochranné pásmo, při budování komunikace dojde k nastavení podmínek tak, aby nedošlo k poškození tohoto stromu. Požadavku na zrušení plochy Z22 nemohlo být vyhověno, neboť by tím došlo k zásahu do chráněných zájmů jiného vlastníka, čímž by došlo k opětovnému veřejnému projednání s nejistým výsledkem. Pořizovatel dále poznamenal, že územní plán představuje koncepci rozvoje obce do budoucna, z čehož plyne, že některé plochy nemusí být realizovány ihned, ale počítá se s nimi do budoucna, to však neznamená, že dopravní plochy jsou ze strany obce nechtěné či neúčinné.

26. Rozhodnutím jsou dále vypořádány námitky, které podal navrhovatel coby zmocněný zástupce H. S. a J. S.

27. Návrhem jsou sporovány plochy změn, které jsou územním plánem ve formě přirozených (další rozvoj stávajících ploch) nebo nově navrhovaných rozvojových území umístěny uvnitř zastavěného území nebo v návaznosti na již zastavěné území sídla. Z obsahu odůvodnění územního plánu se podává, že do jeho návrhu byla převzata rozvojová území původního územního plánu sídelního útvaru Nové Hutě z roku 1996 a jeho následných změn jako kontinuální urbanizace území obce. Územní plán k návrhem sporovaným změnovým plochám uvádí nesledující: plocha Z20 územním plánem definovaná jako plocha pro dopravní infrastrukturu – místní nebo účelová přístupová komunikace min. š. 5,5m s min. š. uličního profilu 8,0m, napojení na silnici III/1681, umístění veřejné technické infrastruktury (požadováno bude technické řešení částečně zpevněné komunikace přírodního charakteru); plocha Z22 územním plánem označená jako plocha smíšená obytná – zastavitelné pozemky především pro bydlení a rodinnou rekreaci, napojených na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu (1 hlavní objekt); plocha Z23 územním plánem definovaná jako plocha systému sídelní zeleně – pozemky pro doplňující a ochrannou sídelní zeleň navržené výstavby na ploše Z22; a plocha Z31 plánem označená jako plocha pro dopravní infrastrukturu – místní nebo účelová přístupová, zklidněná komunikace min. š. 3,0m částečně zpevněného pojízdného tělesa, se Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. Pokračování -8- 59A 24/2018 sezónním využitím pro cyklistickou nebo lyžařskou trasu, s možností umístění veřejné technické infrastruktury (opatřena bude územní studie prověřující a upřesňující umístění účelové komunikace pro letní a zimní turistiku).

28. Účelová komunikace na ploše Z31 – Bokova Huť – Nové Hutě – České Chalupy byla dále územním plánem specifikována v části nazvané Místní komunikace – Navržené, kde se uvádí, že je uvažována jako zklidněná komunikace min. š. 3,0m se sezónním využitím pro cyklistickou nebo lyžařskou trasu, s možností umístění veřejné technické infrastruktury.

29. V rámci odůvodnění územního plánu je v části d) Soulad návrhu územního plánu Nové Hutě s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území zmíněn památný strom Novohuťský modřín Nové Hutě modřín opadavý 410 102753, 22 metrů vysoký rostoucí východně od bývalé školy. Ochranné pásmo památných stromů dle zákona č. 114/1992 Sb. činí kruh o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výšce 130 cm nad zemí.

30. Dne 12. 3. 2018 byla krajskému soudu k jeho žádosti doložena zbývající část spisového materiálu (zn. 1098/12) vztahujícího se k územnímu plánu Nové Hutě.

31. Obsahem uvedeného spisu je Stanovisko Správy Národního parku Šumava ze dne 9. 10. 2017 k upravenému návrhu územního plánu obce Nové Hutě, k jehož úpravě došlo na základě veřejného projednání. Po posouzení úprav dospěla správa k závěru, že dotčené úpravy nebudou mít významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost dotčeného území soustavy Natura 2000 – EVL Šumava.

32. Z obsahu Stanoviska Správy Národního parku Šumava ze dne 10. 10. 2017 k návrhu rozhodnutí o námitkách a návrhu vyhodnocení připomínek se podává, že uvedený dotčený orgán s návrhem rozhodnutí o námitkách a s návrhem vyhodnocení připomínek týkajících se návrhu územního plánu obce Nové Hutě souhlasí bez připomínek.

33. Součástí uvedené spisového materiálu je Stanovisko Odboru životního prostředí Městského úřadu Vimperk ze dne 27. 11. 2017 k opakovanému veřejnému projednání návrhu územního plánu, ze kterého se podává, že tento orgán ochrany přírody neuplatňuje k měněným částem návrhu žádné připomínky.

34. Součástí spisového materiálu je dále Stanovisko Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 18. 12. 2017 k návrhu územního plánu Nové Hutě z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu, kterým byl s předloženým návrhem územního plánu Nové Hutě udělen souhlas.

35. Ve spisu je dále založeno Stanovisko Správy Národního parku Šumava ze dne 20. 12. 2017 k návrhu rozhodnutí o námitkách a návrhu vyhodnocení připomínek. Uvedený dotčený Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. Pokračování -9- 59A 24/2018 orgán chránící veřejné zájmy dle zákona o ochraně přírody a krajiny vyslovil souhlas s návrhem rozhodnutí o námitkách a s návrhem vyhodnocení připomínek. Námitky a připomínky byly vyhodnoceny takovým způsobem, že nedojde k ohrožení zájmů chráněných zákonem o ochraně přírody a krajiny.

36. Krajský soud se návrhem zabýval podle dílu sedmého hlavy druhé zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) a dospěl k závěru, že návrh není důvodný. Rozhodoval přitom bez jednání za splnění podmínek § 51 odst. 1 s. ř. s.

37. Krajský soud se nejprve zabýval aktivní legitimací navrhovatele k uplatnění návrhu. Navrhovatel spol. WKNH, s. r. o. je vlastníkem nemovitosti v regulovaném území, jedná se o pozemek p. č. x v k. ú. x, jehož součástí je stavba st. 317, a proto je k uplatnění návrhu aktivně legitimován. Projednání návrhu se děje postupem podle § 101d s. ř. s. a napadeným územním plánem se soud zabývá se zřetelem k návrhovým bodům, pro jaké navrhovatel územní plán napadá a vychází ze skutkového a právního stavu v době jeho vydání ve smyslu § 101b odst. 3 s. ř. s.

38. Rámec přezkumné činnosti pak vymezuje § 101b odst. 2, který stanoví ve své větě první náležitosti návrhu na přezkoumání opatření obecné povahy. Krajský soud dospěl k závěru, že návrh uplatněný navrhovatelem tyto požadavky splňuje a přistoupil k jeho věcnému projednání.

39. V úvodu návrhu je poukazováno na nekoncepčnost, zmatečnost a neprofesionalitu při tvorbě nového územního plánu, aniž by byly navrhovatelem namítnuty konkrétní skutečnosti, které by proces přijímání nového územního plánu jakýmkoliv způsobem zpochybnily. S ohledem na obecnost uvedené námitky soud pouze v obecné rovině konstatuje, že z obsahu spisové dokumentace má za prokázané, že proces pořízení územního plánu proběhl v souladu s příslušnými ustanoveními stavebního zákona. Zastupitelstvo obce v souladu s § 44 stavebního zákona rozhodlo o pořízení územního plánu, a to usnesením ze dne 1. 2. 2012 vydaným pod č. 6/3 dne 14. 2. 2012 byl o zpracování územního plánu požádán Městský úřad Vimperk, odbor výstavby a územního plánování, který následně vypracoval návrh zadání územního plánu, který byl projednán s dotčenými orgány, sousedními obcemi a s krajským úřadem, a to v souladu s § 47 odst. 2 stavebního zákona, návrh zadání územního plánu byl následně předložen zastupitelstvu obce, které jej usnesením č. 10 dne 24. 9. 2012 schválilo, následně byl dne 14. 6. 2013 vybraným zpracovatelem vyhotoven návrh územního plánu, který byl dne 9. 4. 2015 v souladu s § 50 odst. 2 stavebního zákona projednán na společném jednání, na základě písemných připomínek a stanovisek dotčených orgánů byl návrh doplněn a předložen k novému projednání konanému dne 9. 6. 2016, na základě vyhodnocení dalších připomínek a požadavků dotčených orgánů byl nový návrh předložen dne 23. 11. 2016, následně bylo obdrženo kladné stanovisko orgánu ochrany životního prostředí a krajského úřadu, následně proběhl variantní výběr řešení odkanalizování a dne 12. 9. 2017 proběhlo veřejné jednání, návrhy a připomínky vůči návrhu vznesené byly vypořádány a zpracovány v novém návrhu, který byl opět podroben kontrole ze strany dotčených Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. Pokračování - 10 - 59A 24/2018 orgánů, po úpravě návrhu proběhlo dne 1. 12. 2017 opakované veřejné projednání, následný návrh rozhodnutí o námitkách a připomínkách byl opět zaslán dotčeným orgánům, výsledný materiál pak byl předložen zastupitelstvu obce, které rozhodlo o námitkách a připomínkách a územní plán dne 20. 12. 2017 schválilo, k jeho oznámení došlo v souladu s § 173 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád ve znění pozdějších předpisů veřejnou vyhláškou na úřední desce obce dne 19. 2. 2018, územní plán se stal účinným dne 7. 3. 2018.

40. Navrhovatel dále uvádí, že k návrhu územního plánu zasílal opakovaně připomínky, které nebyly řádně vypořádány. Z obsahu textové části územního plánu soud zjistil, že navrhovatel v průběhu přijímání územního plánu coby vlastník pozemku nacházejícího se v regulovaném území podal námitky ve smyslu § 52 odst. 2 stavebního zákona, jejichž vypořádání se stalo nedílnou součástí územního plánu.

41. K otázce nároků na odůvodnění vypořádání jednotlivých námitek vznesených v průběhu přijímání územního plánu soud poukazuje na nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 1669/11, v němž se tento soud do jisté míry korigoval dosavadní judikaturu Nejvyššího správního soudu. Ústavní soud v nálezu uvedl: „[p]ožadavky vznášené Nejvyšším správním soudem vůči zastupitelstvu obce, pokud jde o detailnost a rozsah vypořádání se s námitkami vlastníka pozemku uplatněnými proti územnímu plánu, nesmí být přemrštěné. Takové přehnané požadavky jsou výrazem přepjatého formalismu, který ohrožuje funkčnost územního plánování a přispívá k narušení stability systému územního plánování a právních jistot občanů; lze je hodnotit jako nepřípustný zásah do práva na samosprávu.“ 42. Krajský soud se neztotožnil s názorem navrhovatele, dle něhož pořizovatel územního plánu vznesené námitky navrhovatele vypořádal nedostatečně či je nevypořádal vůbec. Z obsahu rozhodnutí o uplatněných námitkách, které je součástí přezkoumávaného opatření obecné povahy, soud zjistil, že navrhovatel podal dne 31. 8. 2017 námitky, které byly rozhodnutím řádně vypořádány, a to na straně 59 a 60, stejně tak jako námitky navrhovatele ze dne 19. 11. 2017 a ze dne 8. 12. 2017 podané k opakovanému veřejnému projednání konanému dne 1. 12. 2017, vypořádání těchto námitek je zachyceno na straně 69 a 70 opatření obecné povahy. Veškeré uvedené námitky byly zamítnuty a toto zamítavé rozhodnutí bylo po věcné i právní stránce řádným a přezkoumatelným způsobem vyargumentováno. V intencích judikatury Ústavního soudu považuje krajský soud odůvodnění rozhodnutí o námitkách navrhovatele za dostatečné, neboť je z nich patrno, jakým způsobem a z jakých konkrétních důvodů pořizovatel tyto námitky posoudil.

43. Navrhovatel dále uplatnil námitky proti změnové ploše Z22, jejíž konečná podoba nezasahuje na pozemek navrhovatele, který byl celý zahrnut do zastavěného území obce. Uvedená změna dle navrhovatele založila právní nejistotu, kdy navrhovateli není zřejmé, zda jde o novou změnu nebo zda se jedná pouze o reflexi stávajícího stavu.

44. Předně je třeba uvést, že plocha Z22 je změnovou plochou smíšenou obytnou určenou pro zastavitelné pozemky především pro bydlení a rodinnou rekreaci, napojené veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. V rámci původního návrhu územního plánu plocha Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. Pokračování - 11 - 59A 24/2018 Z22 zasahovala na pozemek navrhovatele, na základě jím podaných námitek však došlo ke změně a pozemek navrhovatele byl z uvedené plochy vyčleněn, plocha Z22 nadále respektuje hranice pozemku navrhovatele a byla o tuto část zmenšena.

45. Pozemek navrhovatele p. č. x i nadále spadá pod zastavěné území obce, tak jako tomu bylo doposud na základě původního územního plánu obce Nové Hutě z roku 1996, neboť nový územní plán převzal rozvojová území původního územního plánu sídelního útvaru Nové Hutě z roku 1996. Z tohoto důvodu navrhovateli dle § 102 odst. 3 stavebního zákona žádná náhrada v důsledku změny určení využití jeho pozemku nenáleží.

46. Na tomto místě soud poznamenává, že odůvodnění vypořádání námitky navrhovatele ze dne 19. 11. 2017, potažmo ze dne 8. 12. 2017, které je obsaženo na straně 69 textové části územního plánu, je z hlediska zařazení pozemku navrhovatele do zastavěného území obce poněkud matoucí. Nicméně z celkového kontextu vyplývá, že pořizovatel územního plánu dotčenou změnou reagoval na námitky navrhovatele, které vyhověl a změnil původní umístění změnové plochy Z22, která původně zasahovala do pozemku navrhovatele, za této situace se mohlo jevit, že pozemek navrhovatele coby součást plochy Z22 do zastavěného území obce již nespadá, není tomu ovšem tak, pozemek navrhovatele parc. č. x do zastavěného území spadá i nadále a jak plyne z finální verze územního plánu obce Nové Hutě, pozemek navrhovatele není součástí změnové plochy Z22, která respektuje hranice pozemku navrhovatele.

47. K samotnému zdůvodnění vzniku změnové plochy Z22 – smíšené obytné, lze odkázat na odůvodnění obsažené v textové části územního plánu, ze kterého se podává, že uvedená plocha má sloužit pro bydlení a rodinnou rekreaci a jejím účelem je doplnit rozvoj zástavby v obci, která díky hranici vytvořené plochou Z31 nebude postupovat směrem k navrhovatelem namítané chráněné oblasti Pasecké slati. K tomu je třeba uvést, že realizace uvedené změnové plochy proběhla se souhlasem dotčeného orgánu ochrany přírody, územní plán plně respektuje stanoviska tohoto dotčeného orgánu. Právě zmíněná plocha Z31 tvořící přirozenou hranici zástavby v obci zabraňuje zásahu zástavby do chráněných oblastí poblíž obce. K tomuto soud poznamenává, že k opakovanému veřejnému projednání územního plánu bylo opatřeno stanovisko Správy Národního parku Šumava, v němž bylo konstatováno, že návrh je bez vlivu na soustavu Natura 2000 a rovněž Krajský úřad Jihočeského kraje ve svém stanovisku ze dne 11. 10. 2017 konstatoval, že návrh je bez vlivu na životní prostředí.

48. Z uvedeného je zřejmé, že odpůrce otázku vlivu změnové plochy Z22 na životní prostředí sám nehodnotil, když vycházel ze stanovisek dotčených orgánů, které si v souvislosti s pořizováním dotčeného územního plánu vyžádal. Otázka vlivu plánované zástavby na nedalekou chráněnou krajinnou oblast byla územním plánem dostatečně řešena. Odpůrce v odůvodnění námitky opakovaně navrhovatelem vznesené několikrát poukázal na skutečnost, že plocha Z22 bude od chráněné oblasti ohraničena plochou Z23, která bude tvořit přirozenou hranici zástavby, která za tuto hranici již pokračovat nebude a blízká Pasecká slať tudíž nebude nijak ohrožena. Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. Pokračování - 12 - 59A 24/2018 49. Změnová plocha Z22 se nedotýká práv ani právem chráněných zájmů navrhovatele.

50. K námitce týkající se nezajištěného přístupu k změnovému pozemku Z22 lze konstatovat, že uvedená námitka nijak nesouvisí s veřejnými subjektivními právy navrhovatele. Nicméně i přes tuto skutečnost soud poukazuje na vypořádání shodné námitky navrhovatele, které je obsaženo na straně 61 odůvodnění územního plánu. Jak z této textové části tak z jeho části grafické lze seznat, že pěší přístup k dotčené ploše je zajištěn přes plochu Z23 (plocha sídelní zeleně), dopravní přístup je pak zjištěn plochou Z20, přičemž je nerozhodné, zda uvedené plochy jsou plochami již existujícími či nikoliv, podstatné je, že v souvislosti se vznikem plochy Z22 bude zajištěn přístup na tuto plochu nově vzniklými plochami Z20 a Z23.

51. V případě změnové plochy Z23 je namítáno možné poškození památného stromu Novohuťský modřín, kdy tento strom by se měl nacházet přímo na trase uvedené cesty. Ani vedení této silnice v bezprostřední blízkosti stromu jeho zachování nepřispěje, neboť může dojít k narušení kořenového systému. Dle navrhovatele mělo být vyžádáno stanovisko dendrologa, zajímavé by dle navrhovatele bylo získat i vyjádření NP Šumava.

52. Předně je nutno konstatovat, že navrhovatelem zmiňovaná plocha Z23 není plochou dopravní, nýbrž se jedná o plochu systému sídelní zeleně – pozemky pro doplňující a ochrannou sídelní zeleň navržené výstavby na ploše Z22.

53. Z obsahu uvedené námitky soud dovodil, že navrhovatel měl zřejmě na mysli plochu Z20 - územním plánem definovanou jako plochu pro dopravní infrastrukturu – místní nebo účelová přístupová komunikace min. š. 5,5m s min. š. uličního profilu 8,0m, napojení na silnici III/1681, umístění veřejné technické infrastruktur.

54. V souvislosti s uvedenou námitkou lze plně odkázat na stranu 61 a 62 odůvodnění územního plánu, kde se pořizovatel totožnou námitkou rovněž zabýval. Plocha Z20 byla územním plánem nově vymezena, aby jejím prostřednictvím byl zajištěn přístup k některým stavbám, které doposud byly přístupné pouze omezeně.

55. Památný strom Novohuťský modřín se nachází na pozemku p. č. x v k. ú. x, uvedený pozemek se v jeho dílčí části stal součástí změnové plochy Z20. Správa NP Šumava se k otázce možného poškození památného stromu vyjádřila, a to ve svém stanovisku ze dne 20. 12. 2017, v němž konstatovala, že při budování pozemní komunikace budou stavební práce prováděny tak, aby nedošlo k poškození tohoto památného stromu, přičemž za tímto účelem budou stanoveny konkrétní podmínky pro realizaci komunikace. Pořizovatel k tomu v odůvodnění územního plánu dále uvedl, že dotčená plocha bude vymezena v dostatečné šíři, aby bylo možné strom obejít. Výkop bude prováděn ručně, aby nedošlo k poškození kořenového systému, což bude zajištěno v navazujícím správním řízení, kde se ke konkrétnímu způsobu řešení dané plochy bude vyjadřovat Správa NP Šumava jako dotčený orgán. Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. Pokračování - 13 - 59A 24/2018 56. Z uvedeného je zřejmé, že námitka navrhovatele týkající se možného ohrožení památného stromu nacházejícího se na změnové ploše Z20 (nikoliv na změnové ploše Z23, kam spadá pouze ochranné pásmo stromu) byla územním plánem řádným a přezkoumatelným způsobem vypořádána. Památný strom je orgány ochrany přírody evidován a při realizaci změnové plochy Z20 dotčené orgány určí konkrétní podmínky, za nichž bude budování plochy Z20 prováděno tak, aby nedošlo k poškození kořenového systému památného stromu. Orgán ochrany přírody v navazujícím správním řízení, v rámci něhož bude konkrétní způsob realizace plochy Z20 řešen, stanoví takové podmínky, které budou odpovídat podmínkám zakotveným v navrhovatelem poukazovaném § 46 zákona o ochraně přírody a krajiny. Úkolem územního plánu není stanovit konkrétní způsob realizace změnové plochy Z20, jeho cílem je pouze koncepční řešení regulované plochy. Řešení konkrétního opatření bude předmětem navazujících správních řízení.

57. Změnová plocha Z20 se nedotýká práv ani právem chráněných zájmů navrhovatele.

58. Námitky týkající se ohrožení životního prostředí, a to konkrétně přírodní památky Pasecké slati, navrhovatel uplatnil i ve vztahu ke změnové ploše Z31. Uvedená plocha byla územním plánem vymezena jako plocha pro dopravní infrastrukturu – místní nebo účelová přístupová, zklidněná komunikace min. š. 3,0m částečně zpevněného pojízdného tělesa, se sezónním využitím pro cyklistickou nebo lyžařskou trasu, s možností umístění veřejné technické infrastruktury.

59. Z popsaného účelu změnové plochy Z31 je zjevné, že se nejedná o komunikaci pro motorová vozidla, nýbrž o komunikaci sloužící pro pěší a cyklisty, o čemž svědčí taktéž její plánovaný přírodní povrch, nebude se tudíž jednat o komunikaci s asfaltovým povrchem, jak se mylně domnívá navrhovatel. Využití uvedené plochy pouze pro pěší a cyklisty bude zajištěno dopravním značením, postih případného porušení zákazu vjezdu motorových vozidel je v gesci příslušného orgánu policie.

60. I v případě plochy Z31 bylo zajištěno vyjádření dotčených orgánů ochrany přírody, které zaujaly kladné stanovisko. K ohrožení biotopu Pasecké slati plánovanou plochou Z31 nedojde, což je zjevné i z grafické části územního plánu, ze které se podává, že plocha Z31 je od oblasti Pasecké slati vzdálena cca 500m.

61. Stejné závěry byly učiněny i pořizovatelem v odůvodnění územního plánu, k tomu lze odkázat na stranu 59 a 60, kde se pořizovatel zcela konkrétně s totožnou námitkou navrhovatele vypořádává.

62. Úvahy navrhovatele o skutečném účelu změnové plochy Z31 je třeba označit za spekulativní, nijak nepodložené a zejména nijak se nedotýkající jeho veřejných subjektivních práv.

63. Změnová plocha Z31 se nedotýká práv ani právem chráněných zájmů navrhovatele. Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. Pokračování - 14 - 59A 24/2018 64. Závěrečnou námitku týkající se změnové plochy Z21 musí soud zcela odmítnout, neboť v jejím případě se navrhovatel pasuje do role zástupce vlastníků pozemku p. č. x v k. ú. x, jichž se má změna související se změnovou plochou Z21 dotýkat. Tyto vlastníky pozemku p. č. x v k. ú. x (H. S. a J. S.) však navrhovatel nezastupuje, z jeho strany nebyla předložena plná moc k tomuto zastupování, a proto soud v této části návrhu je nucen konstatovat jeho nepřípustnost z důvodu nedostatku aktivní legitimace navrhovatele ve smyslu § 101a odst. 1 s. ř. s. Z tohoto důvodu byla část projednávaného návrhu podaná navrhovatelem za manžele S. dle § 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s. odmítnuta.

65. Na základě shora uvedeného soud uzavřel, že nebylo prokázáno, že vydaným územním plánem došlo k porušení subjektivních veřejných práv navrhovatele. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 101 d) odst. 2 věta druhá s. ř. s. návrh zamítl.

66. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s. a vychází ze skutečnosti, že odpůrce měl v řízení úspěch. Odpůrci tudíž náleží právo na přiznání náhrady nákladů řízení. Náklady řízení jsou v tomto případě představovány odměnou advokáta. Náklady zastoupení spočívají v odměně za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření odpůrce) celkem v částce 6 200 Kč [§ 7, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu] a v náhradě hotových výdajů za dva úkony právní služby v celkové částce 600 Kč (§ 13 odst. 3 téže vyhlášky); celkem tedy 6 800 Kč. Jelikož advokát doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, přistoupil krajský soud ke zvýšení jeho odměny o tuto daň na částku 8 228 Kč. Celkovou částku náhrady nákladů řízení ve výši 8 228 Kč je navrhovatel povinen zaplatit odpůrci do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce.

67. O náhradě nákladů řízení osob na řízení zúčastněných rozhodl soud podle § 60 odst. 5 s. ř. s. Podle tohoto předpisu má osoba na řízení zúčastněná právo na náhradu těch nákladů řízení, které jí vznikly v souvislosti s plněním povinností uložených soudem. Jestliže osobám na řízení zúčastněným soud žádnou povinnost neuložil, nemají tyto osoby právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. Pokračování - 15 - 59A 24/2018 Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice 14. března 2019 JUDr. Tereza Kučerová v. r. předsedkyně senátu Shodu s prvopisem potvrzuje B. S.