59 A 8/2019

Rubrum

č. j. 59 A 8/2019 - 17 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Terezy Kučerové a soudců JUDr. Věry Balejové a JUDr. Michala Hájka, Ph.D. ve věci navrhovatele: J. B. bytem X proti odpůrci: Město Třeboň sídlem Palackého náměstí 46/II, Třeboň o návrhu na zrušení opatření obecné povahy - Změna č. 1 Územního plánu města Třeboň, schválená usnesením zastupitelstva města ze dne 10. 9. 2018 pod č. 99/2019 - 31, takto:

Výrok

I. Návrh na zrušení opatření obecné povahy - Změna č. 1 Územního plánu města Třeboň, schválená usnesením zastupitelstva města ze dne 10. 9. 2018 pod č. 99/2019 - 31, se z a m í t á .

II. Navrhovatel n e m á právo na náhradu nákladů řízení. 2 59A 8/2019

III. Odpůrci se náhrada nákladů řízení n e p ř i z n á v á .

Odůvodnění

:

1. Návrhem doručeným Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dál jen „krajský soud“) dne 12. 4. 2019 se navrhovatel domáhá zrušení opatření obecné povahy – Změny č. 1 Územního plánu města Třeboň, schválené usnesením zastupitelstva města ze dne 10. 9. 2018, č. 99/2019 – 31 (dále jen „Změna“).

2. Návrhem je nejprve zpochybňován postup pořizování, projednávání a schvalování dotčeného územního plánu. Územní plán ve svém odůvodnění řádně nevypořádává námitky navrhovatele (tyto byly nesprávně zaměněny za připomínky) a nepřijatelným způsobem zasahuje do vlastnických práv navrhovatele, v důsledku čehož došlo ke znehodnocení nemovitosti v jeho vlastnictví. Konkrétně se jedná o pozemky p. č. x a p. č. x (dotčené pozemky se nacházejí v k.ú. x). V případě obou označených pozemků navrhovatel požadoval změnu jejich zemědělského využití, jeho záměrem bylo zřídit na pozemcích ovocný sad s technickým příslušenstvím, oplocením a vjezdem na pozemek. Napadený územní plán vlastnické právo k uvedeným pozemkům omezuje. Navrhovateli nebylo vyhověno v jeho záměru oplotit pozemek p. č. x z důvodu zachování krajinného rázu, aniž by bylo pořízeno stanovisko CHKO v průběhu celého řízení.

3. Návrhem je současně předestřen budoucí záměr navrhovatele v podobě žádosti o finanční náhradu za náklady vynaložené na údržbu pozemku p. č. x a za omezení zemědělského možného využití pozemku p. č. x.

4. K návrhu byly dále předloženy dokumenty označené jako: Průvodní vyjádření etapa I. „JPÚ Přeseka 1“ – Pozemkový úřad J. Hradec, Průvodní vyjádření etapa II.A – vyjádření úřadů II. stupně řízení, Průvodní vyjádření etapa II.B – foto oplocení pozemků v sousedství bez řádného stavebního povolení a na pozemcích jiného vlastníka, Soubor fotografií dokládající zachovalý krajinný ráz a oplocení pozemků.

5. Dle vyjádření odpůrce není návrh na zrušení územního plánu důvodný, a proto by měl být zamítnut.

6. K věci samé odpůrce konstatoval, že předmětem Změny bylo uvedení územního plánu do souladu s reálným stavem. Součástí této Změny bylo rovněž doplnění Územního plánu Třeboň o pozemky p. č. x, x a x, neboť pro tyto pozemky byl územní plán zrušen nadřízeným orgánem, a to rozhodnutím ze dne 29. 7. 2014, č.j. KUJCK 46076/2014/OREG. 3 59A 8/2019 7. K návrhem předestřenému záměru bylo uvedeno, že Změna předmětné pozemky vymezuje v nezastavěném území v „plochách zemědělských (PZ1)“, pro něž je jako hlavní funkční využití vymezen zemědělský půdní fond, který dle § 1 odst. 2 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu (dále jen „zákon o ochraně zemědělského půdního fondu“) tvoří mimo jiné i ovocné sady. Záměr navrhovatele týkající se zemědělského využití dotčených pozemků byl tudíž Změnou akceptován, neboť zřízení ovocného sadu je se Změnou v souladu.

8. Výstavba oplocení a doprovodných staveb ovšem Změnou povolena nebyla, a to s ohledem na ochranu zemědělského půdního fondu. Toto omezení však nebrání navrhovatelem plánovanému zemědělskému využití dotčených pozemků.

9. Navrhovatel v replice uvedl, že mu vznikly náklady za nepřiměřeně dlouhou dobu řízení, neodůvodněnou dobu průtahů a náklady na údržbu dotčených pozemků. Taktéž vyjádřil obavy z případných dalších neodůvodněných průtahů na straně Městského úřadu Třeboň.

10. Z obsahu odpůrcem předložené spisové dokumentace byly pro nyní projednávanou věc zjištěny následující rozhodné skutečnosti: Dne 24. 11. 2014 Zastupitelstvo města Třeboň (dále jen „Zastupitelstvo“) usnesením vydaným pod č. 40/2014-2 schválilo návrh na pořízení Změny v rozsahu pozemků p. č. KN x, p. č. KN x a p. č. KN x a v rozsahu území lokality velkochovu vepřů Gigant v k. ú. x.

11. Návrh na zadání Změny byl veřejnou vyhláškou vyvěšen na úřední desce Městského úřadu Třeboň dne 9. 10. 2015. Součástí uveřejněné vyhlášky bylo poučení o tom, že do 15 dnů ode dne doručení této vyhlášky může každý uplatnit u pořizovatele písemné připomínky.

12. Písemností Městského úřadu Třeboň ze dne 9. 10. 2015 bylo ve smyslu § 47 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., zákon o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“) oznámeno projednání návrhu zadání Změny, jehož součástí bylo poučení o tom, že do 30 dnů od obdržení návrhu zadání mohou dotčené orgány a krajský úřad jako nadřízený orgán uplatnit u pořizovatele vyjádření. V téže lhůtě uplatní krajský úřad stanovisko a sousední obce mohou uplatnit podněty. Nejpozději do 7 před uplynutím této lhůty byl příslušný orgán ochrany přírody povinen doručit své stanovisko podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen „zákon o ochraně přírody a krajiny“). Do 15 dnů ode dne oznámení o projednání může u pořizovatele každý uplatnit písemné připomínky.

13. Dne 29. 10. 2015 bylo k navrhované změně podáno vyjádření a stanovisko Městským úřadem Třeboň, odborem životního prostředí. K pozemkům navrhovatele (p. č. x a x) bylo uvedeno, že dotčený odbor nemá připomínek k požadované změně jejich funkčního využití z trvalého travního porostu na sad.

14. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (dále jen „Agentura“) ve svém vyjádření ze dne 30. 10. 2015 uvedla požadavek na zachování harmonické krajiny. Změna musí přispět k udržení a zlepšení přírodního stavu, ekologické stability a ekologických funkcí 4 59A 8/2019 v řešeném území. Mezi tyto funkce byla zařazena celistvost krajiny (omezení její fragmentace) a zachování migrační prostupnosti krajiny pro živočichy. Zdůrazněna byla taktéž skutečnost, že podle § 26 odst. 1 písm. i) zákona o ochraně přírody a krajiny je na celém území CHKO Třeboňsko zakázáno měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany CHKO Třeboňsko. Změna územního plánu tak musí být v souladu s posláním CHKO Třeboňsko a musí tedy mimo jiné respektovat i místní krajinný ráz. Zásahy lze provádět pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků 15. Dne 3. 11. 2015 zaslal vyjádření Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích, v rámci něhož vznesl požadavek, aby dotčené pozemky ve vlastnictví navrhovatele byly ponechány jako nezastavitelné. Zastavění pozemků by znamenalo narušení poměrně dobře dochovaného historického půdorysu sídla. Dotčené území je krajinou s významnými estetickými, kulturními a historickými hodnotami, které zasluhují ochranu, jejíž udržení je v zájmu státní památkové péče.

16. Usnesením ze dne 25. 1. 2016 č. 7/2016 – 36 Rada města Třeboň schválila zadání Změny. Usnesením z téhož dne schválilo zadání změny též Zastupitelstvo, a to pod č. 11/2016 – 11. V návaznosti na uvedený schvalovací proces byl Městský úřad Třeboň vyzván k vypracování návrhu Změny.

17. V měsíci dubnu 2016 byla pro účely společného projednání navržena Změna. Z textové části odůvodnění se pod bodem g) 3 v případě pozemků navrhovatele p. č. x a x podává, že jejich funkčním využitím je zemědělský půdní fond. Oplocením těchto pozemků by došlo k nežádoucímu a velmi necitlivému rozrůstání sídla východním směrem do volné krajiny, vznikla by enkláva zahrádkářské kolonie v zemědělsky využívané krajině.

18. Návrh Změny byl veřejnou vyhláškou vyvěšen dne 25. 4. 2017 na úřední desce Městského úřadu Třeboň.

19. Dne 29. 6. 2017 bylo v rámci společného jednání Agenturou podáno stanovisko k návrhu Změny. V případě plochy dotčených pozemků navrhovatele (plocha označená jako „PZ“) bylo navrženo doplnit podmínku nepřípustného funkčního využití „výstavby oplocení“. K textové části byl Agenturou v případě plochy PZ doplněn požadavek nepřípustného funkčního využití týkajícího se výstavby oplocení zdůrazňující nemožnost oplocování např. nově vzniklých sadů, které jsou v zemědělské krajině vítány. Oplocení sadů následně svádí k umístění dalších zařízení, jako jsou boudy na nářadí, přístřešky apod. a založení zahrady, která naopak do volné krajiny nepatří.

20. Dne 24. 5. 2017 obdržel Městský úřad Třeboň ke společnému jednání připomínky navrhovatele k II. odůvodnění Změny. V rámci těchto připomínek byl podrobně popsán a odůvodněn záměr navrhovatele na změnu funkčního využití pozemků p. č. x (trvalý travní porost) a x (orná půda) na ovocný sad. Navrhovatel současně setrval na svém záměru umístit na pozemek p. č. x jednoduchou technickou budovu pro účely zajištění provozu a údržby a dále oplocení do výše 1,6 m spolu s výjezdem z pozemku. V případě pozemku p. 5 59A 8/2019 č. x pak byl zopakován záměr na zřízení oplocení ve výši 1,8 m a technického zázemí pro účely zajištění provozu a údržby. Oplocení uvedených pozemků je základní podmínkou jejich využitelnosti. Ovocný sad nelze zřizovat bez zajištění ochrany produktů v sadu a před okusem dřevin zvěří. Názor CHKO Třeboň týkající se oplocení dotčených pozemků navrhovatel označil toliko za doporučující, nikoliv závazný.

21. Veřejnou vyhláškou Městského úřadu Třeboň vyvěšenou dne 5. 2. 2018 bylo oznámeno konání veřejného projednání návrhu Změny č. 1 územního plánu Třeboň, a to dne 14. 3. 2018. Obsahem veřejné vyhlášky je též poučení o možnosti uplatnit námitky a připomínky k rozsahu návrhu předmětné Změny.

22. Obsahem spisu je dále zápis z veřejného projednání návrhu Změny. V rámci tohoto projednání veřejně vystoupil navrhovatel, ze záznamu z diskuze mezi přítomnými se podává, že z jeho strany byla opakovaně připomínána historie pozemků v jeho vlastnictví, dále zpochybnil způsob pořizování územního plánu Třeboň a hlasování zastupitelstva a rovněž uvedl, že CHKO Třeboň má pouze poradní hlas, který není v dané věci závazný.

23. Dne 20. 3. 2018 obdržel Městský úřad Třeboň námitky navrhovatele směřující k projednávané Změně. Těmito námitkami navrhovatel heslovitě komentuje odůvodnění Změny, a to ve vztahu k pozemkům v jeho vlastnictví. Důvody, pro které nebylo připuštěno oplocení dotčených pozemků, navrhovatel v dotčené písemnosti shledává lichými.

24. Dne 13. 6. 2018 obdržel pořizovatel stanovisko Agentury k návrhu rozhodnutí o námitkách a k návrhu vyhodnocení uplatněných připomínek navrhovatele. Agentura uvedla, že se s pořizovatelem navrženým vypořádáním námitek a připomínek navrhovatele ztotožňuje. Stran námitek týkajících se navrhovatelem plánovaného oplocení pozemků p. č. x a x v jeho vlastnictví Agentura navrhla námitce a připomínce zcela nevyhovět. K funkčnímu využití uvedených pozemků v podobě zřízení ovocných sadů bylo uvedeno, že toto funkčním využití není v rozporu s funkčním využitím zemědělských pozemků, doporučena byla výsadba vysokokmenných ovocných stromů. Oplocení dotčených pozemků není v dané lokalitě žádoucí, neboť představuje technický prvek zakládající civilizační „hnízda“, která postupně vedou k neřízené urbanizaci volné krajiny. Umisťování objektů technického zázemí pak spolu s oplocováním snižuje estetickou a přírodní hodnotu krajinného rázu. Taková činnost se dostává do kolize se zákonnou ochranou krajinného rázu. K navrhovatelem rovněž zmiňovanému pozemku p. č. x se uvádí, že tento není ve vlastnictví navrhovatele, tudíž ten není oprávněn námitky ve vztahu k tomuto pozemku uplatňovat.

25. Dne 5. 9. 2018 Městský úřad Třeboň obdržel žádost navrhovatele o zastavení projednávání Změny č. 1 územního plánu města Třeboň a dále připomínky k této Změně. Navrhovatel opakovaně vyjadřuje nesouhlas s vypořádáním jím uplatněných námitek a připomínek. Ovocný sad nelze provozovat bez oplocení a technického zázemí 6 59A 8/2019 26. Usnesením Zastupitelstva ze dne 10. 9. 2018 č. 99/2018-31 byl schválen způsob vypořádání námitek a připomínek navrhovatele. Navrhovaná změna funkčního využití pozemků navrhovatele byla schválena s tím, že odpovídá funkčnímu využití zemědělského půdního fondu. Oplocení ani zřízení technického zázemí povoleno nebylo, neboť by tím došlo k narušení zásady ochrany zemědělského půdního fondu (odkaz na § 4 a 5 zákona o ochraně zemědělského půdního fondu). Oplocení ani technické zázemí není základní potřebou pro využití dotčených pozemků a rovněž není v souladu s návrhem změny ani s cíli a úkoly územního plánování. Rovněž navrhovatelem sporovaný proces přijetí Změny byl shledán souladným se zákonem. Navrhovatel byl dále poučen o tom, že jeho záměr funkčního využití dotčených pozemků lze realizovat okamžitě, poznamenána byla také skutečnost, že dotčené pozemky je nutno zemědělsky udržovat, přičemž k posečení těchto pozemků došlo naposledy v roce 2017. Změna nabyla účinnosti dne 9. 11. 2018.

27. Krajský soud se návrhem zabýval podle dílu sedmého hlavy druhé zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) a dospěl k závěru, že návrh není důvodný. Rozhodoval přitom bez jednání za splnění podmínek § 51 odst. 1 s. ř. s.

28. Krajský soud se nejprve zabýval aktivní legitimací navrhovatele k uplatnění návrhu. Navrhovatel J. B. je vlastníkem nemovitosti v regulovaném území, jedná se o pozemky p. č. x a x v k. ú. x, a proto je k uplatnění návrhu aktivně legitimován. Projednání návrhu se děje postupem podle § 101d s. ř. s. a napadeným územním plánem se soud zabývá se zřetelem k návrhovým bodům, pro jaké navrhovatel územní plán napadá a vychází ze skutkového a právního stavu v době jeho vydání ve smyslu § 101b odst. 3 s. ř. s.

29. Rámec přezkumné činnosti pak vymezuje § 101b odst. 2, který stanoví ve své větě první náležitosti návrhu na přezkoumání opatření obecné povahy. Protože návrh uplatněný navrhovatelem tyto požadavky splňuje, přistoupil soud k jeho věcnému projednání.

30. V úvodu návrhu je poukazováno na „pochybení a nedostatečné odůvodnění v průběhu etap řízení, a to ve věcné, obsahové a právní rovině a náplni ze strany pořizovatele“. S ohledem na obecnost uvedené námitky soud pouze v obecné rovině konstatuje, že z obsahu spisové dokumentace má za prokázané, že proces pořízení územního plánu proběhl v souladu s příslušnými ustanoveními stavebního zákona. Zastupitelstvo v souladu s § 44 stavebního zákona rozhodlo o pořízení změny územního plánu, a to usnesením ze dne 24. 11. 2014 vydaným pod č. 40/2014 – 2, následně byl o zpracování územního plánu požádán Městský úřad Třeboň, odbor územního plánování a stavebního řádu (dále též „pořizovatel“), který následně vypracoval návrh zadání územního plánu, který byl projednán s dotčenými orgány, sousedními obcemi a s krajským úřadem, a to v souladu s § 47 odst. 2 stavebního zákona, návrh zadání změny územního plánu byl následně předložen Radě města Třeboň, která jej usnesením ze dne 25. 1. 2016 č. 7/2016 – 36 schválila a usnesením z téhož dne schválilo zadání změny též Zastupitelstvo, a to pod č. 11/2016 – 11. V návaznosti na uvedený schvalovací proces byl Městský úřad Třeboň vyzván k vypracování konceptu Změny. Tento koncept Změny byl následně v souladu s § 50 odst. 2 stavebního zákona projednán na společném jednání, v rámci kterého bylo dne 29. 6. 2017 7 59A 8/2019 Agenturou podáno stanovisko k návrhu Změny, a to ve vztahu k pozemkům ve vlastnictví navrhovatele a k jeho záměrům týkajícím se těchto pozemků. Dne 14. 3. 2018 proběhlo veřejné jednání, námitky navrhovatele vůči návrhu vznesené byly zpracovány a vypořádány v nové verzi návrhu, která byla podrobena kontrole ze strany dotčených orgánů (Agentury). Konečný návrh rozhodnutí o námitkách a připomínkách byl předložen Zastupitelstvu, které schválilo způsob vypořádání námitek a připomínek a Změnu v této konečné podobě usnesením ze dne 10. 9. 2018 č. 99/2018-31 schválilo, k jeho oznámení došlo v souladu s § 173 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád ve znění pozdějších předpisů veřejnou vyhláškou na úřední desce obce dne 25. 10. 2018, Změna se stala účinnou dne 9. 11.2018.

31. Navrhovatel dále uvádí, že k návrhu územního plánu zasílal opakovaně připomínky, které byly úmyslně nesprávně označeny jako námitky a nebyly řádně vypořádány. Z obsahu spisové dokumentace zachycující proces přijímání Změny bylo zjištěno, že navrhovatel poprvé uplatnil dne 24. 5. 2017 dle § 50 odst. 3 stavebního zákona připomínky k návrhu územního plánu a vyhodnocení vlivů návrhu územního plánu na udržitelný rozvoj území, který byl veřejnou vyhláškou pořizovatelem uveřejněn dne 25. 4. 2017. Uvedené připomínky byly v textové části Změny vypořádány na straně 36 až 42 a staly se tak její nedílnou součástí. Následně dne 20. 3. 2018 uplatnil v rámci veřejného projednání návrhu změny námitky ve smyslu § 52 odst. 2 stavebního zákona, a to z pozice vlastníka pozemků nacházejících se v regulovaném území. Uvedené námitky byly pořizovatelem vypořádány na straně 20 až 25 Změny a staly se tak její nedílnou součástí. Pořizovatel nepochybil, pokud tyto námitky jako námitky v rámci jejich vypořádání označil, neboť ve smyslu § 52 odst. 2 stavebního zákona byl navrhovatel coby vlastník pozemků dotčených návrhem řešení oprávněn ve fázi jeho veřejného projednání uplatnit právě námitky. K pochybení v rámci označení připomínek a námitek uplatněných navrhovatelem v průběhu procesu pořizování Změny nedošlo. I pokud by ovšem byly navrhovatelem uplatněné námitky pořizovatelem nesprávně označeny, nebyl by takovým postupem navrhovatel nijak zkrácen na svých veřejných subjektivních právech, v tomto směru z jeho strany ani nebylo specifikováno, jakým způsobem by k takovému zásahu mělo dojít.

32. K otázce nároků na odůvodnění vypořádání jednotlivých námitek vznesených v průběhu přijímání územního plánu soud poukazuje na nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 1669/11, v němž se tento soud do jisté míry korigoval dosavadní judikaturu Nejvyššího správního soudu. Ústavní soud v nálezu uvedl: „[p]ožadavky vznášené Nejvyšším správním soudem vůči zastupitelstvu obce, pokud jde o detailnost a rozsah vypořádání se s námitkami vlastníka pozemku uplatněnými proti územnímu plánu, nesmí být přemrštěné. Takové přehnané požadavky jsou výrazem přepjatého formalismu, který ohrožuje funkčnost územního plánování a přispívá k narušení stability systému územního plánování a právních jistot občanů; lze je hodnotit jako nepřípustný zásah do práva na samosprávu.“ 33. Krajský soud se neztotožnil s názorem navrhovatele, dle něhož pořizovatel územního plánu vznesené námitky navrhovatele vypořádal nedostatečně či je nevypořádal vůbec. Z obsahu rozhodnutí o uplatněných námitkách, které je součástí přezkoumávaného opatření obecné povahy, soud zjistil, že navrhovatel v průběhu veřejného projednání 8 59A 8/2019 návrhu Změny opakovaně podal obsahově obdobné námitky, jejichž pro věc relevantním obsahem byla polemika o funkčním využití dotčených pozemků a dále jimi byla konstatována zejména nesprávnost závěrů, jimiž nebylo vyhověno záměru navrhovatele zřídit na dotčených pozemcích oplocení a technické zázemí pro provoz ovocných sadů. Z obsahu Změny se podává, že uvedené námitky byly rozhodnutím řádně vypořádány, a to na straně 20 až 25. Záměru navrhovatele týkajícímu se změny funkčního využití dotčených pozemků bylo vyhověno, zbývající námitky týkající se záměru oplocení a technického vybavení byly zamítnuty a toto zamítavé rozhodnutí bylo po věcné i právní stránce řádným a přezkoumatelným způsobem vyargumentováno. V intencích judikatury Ústavního soudu považuje krajský soud odůvodnění rozhodnutí o námitkách navrhovatele za dostatečné, neboť je z nich patrno, jakým způsobem a z jakých konkrétních důvodů pořizovatel tyto námitky posoudil.

34. Jak již soud předestřel, záměru navrhovatele na změnu funkčního využití dotčených pozemků, kterými by do budoucna měly být ovocné sady, bylo vyhověno. Předmětné pozemky jsou územním plánem vymezeny v nezastavěném území v „plochách zemědělských (PZ1)“, pro něž je jako hlavní funkční využití vymezen zemědělský půdní fond, který dle § 1 odst. 2 zákona o ochraně zemědělského půdního fondu tvoří mimo jiné i ovocné sady. Záměr navrhovatele týkající se zemědělského využití dotčených pozemků byl tudíž Změnou akceptován, neboť zřízení ovocného sadu je se Změnou v souladu.

35. Návrhem je sporován závěr pořizovatele týkající se nevyhovění požadavku navrhovatele na povolení vybudování oplocení ovocných sadů a technického zázemí k nim přináležející. Z návrhu se podává toliko nespokojenost navrhovatele s uvedenými negativními závěry, konkrétní důvody, pro které uvedený závěr není považován za správný, však z návrhu patrné nejsou. Podává se z něj toliko popis území, na kterém se dotčené pozemky nacházejí, a dále navrhovatel upozorňuje na skutečnost, že bez oplocení a technického zázemí ovocný sad provozovat nelze.

36. Změna územního plánu odůvodňuje zamítavé stanovisko k navrhovatelem plánovanému oplocení a zbudování technického zázemí odkazem na § 4 a § 5 zákona o ochraně zemědělského půdního fondu a uvádí, že oplocením a zbudováním technického zázemí by byly narušeny zásady ochrany zemědělského půdního fondu, který je především nutno co nejméně narušovat, přednostně by pak měla být odnímána půda méně kvalitní. Záměr oplocení a umístění technického zázemí není v souladu s návrhem změny, ani s cíli a úkoly územního plánování. Zmíněno bylo taktéž vyjádření Národního památkového ústavu ze dne 3. 11. 2015, v němž se vyjadřuje k zastavěnosti dotčených pozemků ve vlastnictví navrhovatele a uvádí, že jejich zastavění by znamenalo narušení poměrně dobře dochovaného historického půdorysu sídla. Dotčené území je krajinou s významnými estetickými, kulturními a historickými hodnotami, které zasluhují ochranu, jejíž udržení je v zájmu státní památkové péče.

37. Krajský soud se s uvedenými důvody, pro které nebylo vyhověno požadavku navrhovatele na povolení oplocení a technického zázemí zcela ztotožňuje. Uvedené závěry byly řádným a přezkoumatelným způsobem odůvodněny. Důvod, pro který nebylo záměru 9 59A 8/2019 navrhovatele vyhověno, spočívá především v respektování a dodržování základních zásad zemědělského půdního fondu, které plynou zejména z § 4 zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, zmínit lze písm. c) uvedeného zákonného ustanovení, které zakládá povinnost co nejméně narušovat organizaci zemědělského půdního fondu, odnímat přednostně půdu na zastavěném území a půdu méně kvalitní [písm. a) a b)]. Ustanovení § 5 zákona o ochraně zemědělského půdního fondu v intencích zásad obsažených v § 4 téhož zákona svěřuje jeho ochranu v případě územně plánovací činnosti pořizovatelům a projektantům územně plánovací dokumentace.

38. Kromě důvodu spočívající v ochraně zemědělského půdního fondu je nutno vycházet i z vyjádření Národního památkového ústavu ze dne 3. 11. 2015, které rovněž negativně reaguje na záměr navrhovatele týkající se výstavby oplocení a technického zázemí ovocných sadů. Navrhovatelem plánované, byť minimální, zastavění dotčeného území by významným způsobem zasáhlo do estetických, kulturních a historických hodnot dané oblasti.

39. Ačkoliv textová část odůvodnění Změny územního plánu v části vypořádání připomínek a námitek navrhovatele nijak nezmiňuje stanovisko Agentury ochrany přírody a krajiny ze dne 13. 6. 2018, krajský soud jej považuje rovněž za zcela rovnocenný podklad pro jejich vypořádání. K záměru navrhovatele Agentura výslovně zdůraznila, že oplocení dotčených pozemků není v dané lokalitě žádoucí, neboť představuje technický prvek zakládající civilizační „hnízda“, která postupně vedou k neřízené urbanizaci volné krajiny. Umisťování objektů technického zázemí pak spolu s oplocováním snižuje estetickou a přírodní hodnotu krajinného rázu. Taková činnost se dostává do kolize se zákonnou ochranou krajinného rázu. Závěry Agentury považuje soud za legitimní, odpovídající veřejnému zájmu na ochraně krajiny. Je tedy zřejmé, že záměr navrhovatele by představoval významný zásah do tohoto krajinného rázu, který by současně mohl znamenat vznik tlaku na pokračující skrytou zahrádkářskou zástavbu v dané oblasti a došlo by tak k založení nebezpečného precedentu, který by nebyl souladný s veřejným zájmem na ochraně krajiny. Předmětné stanovisko odpovídá požadavkům na závazný podklad pro projednání územního plánu podle § 4 odst. 2 písm. b) stavebního zákona.

40. Nad rámec krajský soud k tvrzení navrhovatele, dle něhož nebylo v průběhu pořizování Změny ze strany pořizovatele vyžádáno stanovisko CHKO Třeboň, uvádí, že státní správu, praktickou péči o přírodu a krajinu i další odborné činnosti (přírodovědné průzkumy, inventarizace, monitoring, shromažďování dat apod.) vykonává na území chráněné krajinné oblasti Třeboňsko Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, která stanovisko k záměru navrhovatele opakovaně podala, jak bylo soudem popsáno shora.

41. Na základě shora uvedeného soud uzavřel, že nebylo prokázáno, že vydanou Změnou územního plánu došlo k porušení veřejných subjektivních práv navrhovatele.

42. K návrhem předestřenému budoucímu záměru navrhovatele v podobě žádosti o finanční náhradu za náklady vynaložené na údržbu pozemku p. č. x a za omezení zemědělského 10 59A 8/2019 možného využití pozemku p. č. x soud uvádí, že tato skutečnost není a nemůže být předmětem přezkumu správního soudu. Z tohoto důvodu se uvedenou skutečností, která byla navrhovatelem zopakována znovu i v replice k vyjádření odpůrce, krajský soud nezabýval.

43. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 101 d) odst. 2 věta druhá s. ř. s. návrh zamítl.

44. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s. a vychází ze skutečnosti, že odpůrce měl v řízení úspěch. Odpůrci tudíž náleží právo na přiznání náhrady nákladů řízení, ten však tohoto práva nevyužil, když náhradu nákladů v řízení neuplatnil. Z tohoto důvodu mu krajský soud náhradu nákladů nepřiznal.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice 20. června 2019 JUDr. Tereza Kučerová v. r. předsedkyně senátu 11 59A 8/2019