60 A 1/2022

Rubrum

Č. j. 60 A 1/2022-40 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem JUDr. Michalem Hájkem, Ph.D., ve věci žalobce: R.V., narozen dne X bytem X zastoupen advokátem Mgr. Václavem Voříškem se sídlem Pod kaštany 245/10, 160 00 Praha 6 proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 11. 2021, sp. zn. ODSH 91354/2021/paho1 SO3, čj. KUJCK 121966/2021, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 11. 2021, sp. zn. ODSH 91354/2021/paho1 SO3, čj. KUJCK 121966/2021, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 11 228 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce. Shoda s prvopisem potvrzuje: J.M. -2- 60 A 1/2022

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Městský úřad Trhové Sviny (dále jen „správní orgán prvního stupně“) rozhodnutím ze dne 21. 6. 2021, sp. zn. DOP/701/21/Kra, čj. MUTS/16042/21/Hal, shledal žalobce vinným z přestupku dle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu). Tohoto přestupku se dle správního orgánu prvního stupně žalobce dopustil tím, že řídil dne 12. 2. 2021 v čase 18:23 hod. motorové vozidlo továrny značky X registrační značky X po silnici II. třídy č. 156 ve směru od obce Trhové Sviny k obci Strážkovice, přičemž mu byla v obci Otěvěk, v prostoru před domem č. p. 62, změřena policejní hlídkou okamžitá rychlost jízdy v obci v hodnotě 68 km/h, respektive 65 km/h po odečtu odchylky, tj. překročil povolenou rychlost v obci o 15 km/h. Za tento přestupek uložil správní orgán prvního stupně žalobci pokutu ve výši 1 500 Kč a povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč.

2. Blanketní odvolání žalobce žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím zamítl a rozhodnutí správního orgánu prvního stupně potvrdil.

II. Shrnutí žaloby

3. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne 5. 1. 2022 žalobu u Krajského soudu v Českých Budějovicích.

4. Žalobce namítl, že rozhodnutí žalovaného je stiženo vadou nedostatečně zjištěného skutkového stavu, neboť správní orgány neprokázaly, že žalobce překročil povolenou rychlost, ani že byl vůbec změřen v obci. Místo měření správní orgány prokazovaly (byť tak výslovně neuvádějí) pomocí úředního záznamu policie. Zmínka o místě měření „Otěvěk 62“ je pak dále obsažena též na výstupu z rychloměru. Ani jeden z těchto podkladů není přípustným důkazem, neboť jsou pouze jednostranným záznamem policistů. K podpoře své argumentace žalobce poukázal na rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 5. 2015, č. j. 6 As 239/2016-39 (patrně měl však na mysli rozsudek z téhož dne čj. 6 As 239/2014-39), a ze dne 14. 3. 2019, čj. 3 As 231/2017-49.

5. V posuzované věci uvedené podklady pro rozhodnutí nemohou postačovat, jelikož fotografie z měření je černá, zrnitá, není na ní vidět nic, než zadní část automobilu a stěží čitelná registrační značka vozidla. Fotografie z rychloměru tedy neposkytuje oporu záznamu policistů o tom, že bylo měřeno v obci Otěvěk, u domu č. p. 62, ani nemůže vést k závěru, že bylo měřeno v obci, či na veřejné pozemní komunikaci.

6. Samotný výstup z rychloměru přitom zavdává pochybnosti o skutečném místě měření. Na výstupu z rychloměru, jak přímo na fotografii, tak v tabulce pod fotografií, je uveden GPS údaj o místě měření, resp. o poloze rychloměru. Tento GPS výstup však odkazuje na místo uprostřed pole, což je zároveň v rozporu s úředním záznamem. To správnost údaje o místě měření vyvrací. K tomu žalobce poukázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 2. 2014, čj. 4 As 118/2013-61.

7. Fotografie z měření je velmi nekvalitní a nelze tak přezkoumat ani správnost samotného měření. Za této situace je nutné, aby byl předložen alespoň takový důkaz, Shoda s prvopisem potvrzuje: J.M. -3- 60 A 1/2022 který rámcově umožňuje přezkoumat, zda byly dány důvody vzbuzující pochybnosti. Může-li žalobce – jako obviněný z přestupku – zpochybnit naměřenou rychlost jen tím, že prokáže existenci okolností nasvědčujících, že došlo k vadě měření, pak musí být předložený důkaz alespoň takové kvality, aby bylo možné tyto okolnosti zjistit. V opačném případě nelze o právu na spravedlivý proces ani hovořit, neboť se potom nejedná o presumpci správnosti důkazu, ale o fikci správnosti důkazu, což není možné. Jistě není bez významu, že místo měření tvrzené policisty (Otěvěk 62) a místo měření dle GPS údaje, jsou od sebe vzdáleny více než 400 m. V místech, kde přibližně mohlo měření proběhnout, se komunikace různě stáčí, v žádném případě není rovná. V této souvislosti navrhl žalobce provést důkaz vyznačením vzdálenosti obou míst na mapě.

8. Přenášet důkazní břemeno na obviněného, kterému je však objektivně zamezeno jej unést, je dle mínění žalobce nejen neetické, ale též nezákonné, neboť dochází ke zjevnému porušení práva na spravedlivý proces. I v případě takto nekvalitního snímku přitom mohl správní orgán prokázat rozhodné okolnosti i jinak (například předložením kontrolního snímku, který by měli policisté provést před každým měřením, nebo výslechem policistů).

9. Správnost provedeného měření nelze dovozovat z pouhého faktu, že vznikl snímek. K tomu žalobce poukázal jednak na výslech policisty v řízení vedeném Magistrátem hl. m. Prahy pod sp. zn. S-MHMP 930888/2020/Vav, a dále na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 17. 6. 2021, čj. 32 A 56/2019-31.

10. Žalobce navrhl, aby krajský soud rozhodnutí žalovaného, jakož i správního orgánu prvního stupě, zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.

III. Shrnutí vyjádření žalovaného

11. Žalovaný ve vyjádření předně odkázal na odůvodnění svého rozhodnutí. Skutkový stav věci přitom považuje za dostatečně prokázaný. K místu měření žalovaný poukázal na pořízený snímek a úřední záznam policejní hlídky, v nichž jsou příslušné údaje uvedeny (místo měření i místo zastavení vozidla). GPS souřadnice mají pouze orientační charakter a jejich přesnost může být ovlivněna řadou okolností. Ostatně uvedení GPS souřadnic k vymezení místa spáchání přestupku nevyžaduje ani soudní judikatura (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 6. 2015, čj. 9 As 290/2014-53).

12. K použitelnosti úředního záznamu jako důkazu žalovaný odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 9. 2017, čj. 4 As 135/2017-42, a rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 28. 2. 2018, čj. 53 A 13/2017-35.

13. Ze snímku pořízeného při měření je pak dle žalovaného zřejmé, že měřené vozidlo se nachází v radarovém svazku, a je též patrná registrační značka vozidla. Fotodokumentace z místa kontroly dále zachycuje měřené vozidlo včetně žalobce. Ve spisu je doložena i odborná způsobilost policistů provádějících měření.

14. Žalovaný namítl, aby krajský soud žalobu zamítl. Shoda s prvopisem potvrzuje: J.M. -4- 60 A 1/2022 IV. Právní hodnocení krajského soudu 15. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.). Ve věci rozhodl bez jednání dle § 51 odst. 1 s. ř. s.

16. Žaloba je důvodná.

17. Předně nelze přehlédnout, že žalobce veškerou svou argumentaci přednesl až v žalobě proti rozhodnutí žalovaného. Po celou dobu řízení zůstal žalobce (vyjma opakovaných žádostí jeho zástupce o odročení ústního jednání) zcela pasivní. Krajský soud se proto nejprve zabýval přípustností žalobní argumentace.

18. Nejvyšší správní soud s odkazem usnesení rozšířeného senátu ze dne 2. 5. 2017, čj. 10 As 24/2015-71, č. 3577/2017 Sb. NSS, již vícekrát judikoval, že „NSS s odkazem na toto usnesení opakovaně uzavřel, že „nová skutková tvrzení jsou v řízení u krajského soudu přípustná za předpokladu, že správní orgán porušil svou povinnost zjistit stav věci způsobem, který nevzbuzuje pochybnosti. Avšak využije-li obviněný ze spáchání přestupku svého práva mlčet, nelze extenzivním výkladem uložit správnímu orgánu povinnost ‚domyslet‘ za obviněného všechna myslitelná (i nepravděpodobná) tvrzení a v rozhodnutí se s nimi vypořádat. Správní orgán nedisponuje nekonečnou fantazií‘ a není povinen předvídat a v rozhodnutí vypořádat každou myslitelnou budoucí námitku obviněného z přestupku. […] Je nutno zdůraznit, že soudní přezkum správních rozhodnutí nelze vnímat jako jakési ‚odvolací řízení s úplnou apelací‘. Tento přezkum je koncipován až jako následný prostředek ochrany subjektivních veřejných práv, který nemůže nahrazovat prostředky nacházející se uvnitř veřejné správy“ (viz např. rozsudky ze dne 20. 9. 2018, čj. 10 As 19/2017-44, bod 23 a násl.; či ze dne 28. 11. 2018, čj. 10 As 209/2017-39, bod 23 a násl.; shodně již cit. usnesení rozšířeného senátu čj. 10 As 24/2015-71, bod 47).

19. Uplatnění skutkových novot lze tedy připustit za určitých okolností i v případě, kdy byl obviněný z přestupku ve správním řízení nečinný a žádnou obranu neuplatnil. Krajský soud dospěl k závěru, že v nynějším případě jsou takové okolnosti dány. Správní orgány totiž porušily svou povinnost zjistit stav věci způsobem, který nevzbuzuje pochybnosti.

20. Obecně lze konstatovat, že „[p]ro prokázání přestupku spočívajícího v překročení nejvyšší dovolené rychlosti je zpravidla dostatečné vycházet z oznámení o přestupku, záznamu o přestupku obsahujícího fotografii měřeného vozidla a údaje o provedeném měření a ověřovacího listu silničního radarového rychloměru“ (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 12. 2019, čj. 10 As 283/2019-36). To však platí pouze za předpokladu, že podklady pro rozhodnutí tvoří bezrozporný celek.

21. Žalobce v nynějším řízení primárně zpochybnil zjištěný skutkový stav stran místa spáchání přestupku. K tomu jsou ve správním spisu založeny pouze oznámení o přestupku ze dne 12. 2. 2021 a 18. 2. 2021, úřední záznam ze dne 12. 2. 2021 a záznam z provedeného měření a dvě fotografie zastaveného vozidla spolu s řidičem.

22. Nejvyšší správní soud již opakovaně vyslovil, že „podle ustálené judikatury nelze úřední záznam či oznámení přestupku použít jako rozhodující důkazy. Obsahem úředního záznamu je totiž jen jakási předběžná informace o věci, která slouží správnímu orgánu ke zvážení dalšího postupu. Ačkoliv tedy správní orgán může při svém rozhodování vzít informace obsažené v úředním záznamu či oznámení přestupku do úvahy pro jisté Shoda s prvopisem potvrzuje: J.M. -5- 60 A 1/2022 podpůrné dokreslení situace, jako rozhodující důkazy tyto dokumenty nemohou ze své povahy postačovat (viz např. rozsudky NSS ze dne 22. 1. 2009, č. j. 1 As 96/2008 - 115, ze dne 22. 5. 2013, č. j. 6 As 22/2013 - 27, bod 11; či ze dne 26. 1. 2015, č. j. 8 As 109/2014 - 70, bod 30). Úřední záznam sám o sobě, zvlášť za situace důkazní nouze, nemůže obstát, neboť se jedná o jednostranný úkon správního orgánu nemající charakter veřejné listiny, která by potvrzovala pravdivost toho, co je v ní osvědčeno nebo potvrzeno (viz rozsudek NSS ze dne 3. 3. 2011, č. j. 7 As 18/2011 – 54, či nález ÚS ze dne 11. 3. 2004, sp. zn. II. ÚS 788/02, N 38/32 SbNU 373)“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 3. 2019, čj. 1 As 391/2018-23).

23. Oznámení o přestupku a úřední záznam by tak mohly dokreslovat skutkový stav věci, pokud by se souladně opíral i o jiné důkazní prostředky. S tímto závěrem není v rozporu ani žalovaným citovaný rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích čj. 53 A 13/2017-35 a dokonce ani rozsudek Nejvyššího správního soudu čj. 4 As 135/2017-42. Správní orgány z těchto listin skutečně mohou vycházet, avšak je třeba mít na paměti, že jejich důkazní hodnota je pro jejich jednostranný charakter snížena a nemohou představovat důkazy klíčové či dokonce jediné.

24. Ze zbylých podkladů rozhodnutí však místo spáchání přestupku nelze nezpochybnitelným způsobem určit. Žalobce správně poukázal na to, že záznam o měření rychlosti vozidla specifikuje místo měření jednak textem „OTEVEK 62“ a dále souřadnicemi GPS, které však označují místo v polích poblíž obce Otěvěk (žalovaný tuto skutečnost ve svém vyjádření nerozporuje a krajský soud tudíž nepovažoval za nutné provádět v tomto směru navrhované dokazování; pouze k tomu poznamenává, že si správnost žalobcova tvrzení sám ověřil prostřednictvím veřejně dostupných aplikací na mapových portálech mapy.cz a maps.google.com). Z toho je patrno, že text „OTEVEK 62“ musel být vložen manuálně, neboť zobrazeným GPS souřadnicím jednoznačně neodpovídá. To by samo o sobě nemuselo být na závadu (lze v této souvislosti připustit určité nepřesnosti), pokud by alespoň ze snímku z měření bylo patrné, že k měření skutečně došlo v obci. Snímek je však natolik nekvalitní, že z něj vyjma obrysů vozidla žalobce a jeho registrační značky nelze seznat v podstatě nic. O místě měření pak nevypovídají ani další fotografie obsažené ve správním spisu, na nichž je stojící vozidlo žalobce zachyceno v noci na zasněžené vozovce v blízkosti stromového porostu. Podklady obsažené ve spisu tudíž ve výsledku netvoří bezrozporný celek.

25. Poukaz žalovaného na rozsudek Nejvyššího správního soudu čj. 9 As 290/2014-53 není přiléhavý, neboť závěry, jichž se žalovaný dovolává, se týkaly vymezení místa spáchání přestupku ve výroku rozhodnutí správního orgánu. V nyní posuzované věci je však sporná otázka dostatečně zjištěného skutkového stavu jako takového, přičemž GPS souřadnice nejsou v souladu s ostatními podklady rozhodnutí; místo spáchání přestupku tak z podkladů pro vydání rozhodnutí jednoznačně neplyne.

26. Za této situace je již nadbytečné zabývat se otázkou, zda snímek obsažený v záznamu je dostatečným dokladem přesnosti provedeného měření. V případě prokázání místa spáchání přestupku v dalším řízení by však bylo namístě věnovat se též otázce, zda zde nebyly prvky, které mohly způsobit reflexi (fotografie ze záznamu měření odpověď na tuto otázku neposkytuje). Shoda s prvopisem potvrzuje: J.M. -6- 60 A 1/2022 V. Závěr a náklady řízení 27. S ohledem na konstatovanou vadu krajský soud rozhodnutí žalovaného zrušil (§ 78 odst. 1 s. ř. s.) a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s. ř. s.). Žalovaný je v dalším řízení právním názorem krajského soudu vázán (§ 78 odst. 5 s. ř. s.).

28. O náhradě nákladů řízení krajský soud rozhodl dle § 60 odst. 1 věty první s. ř. s., podle kterého nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu důvodně vynaložených nákladů řízení před soudem proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl.

29. Žalovaný, který neměl v soudním řízení úspěch, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení.

30. Pokud jde o procesně úspěšného žalobce, v jeho případě jsou náklady řízení představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 3 000 Kč a odměnou advokáta za zastupování v řízení o žalobě ve výši 2 × 3 100 Kč za dva úkony právní služby (převzetí a příprava věci a sepsání žaloby) dle § 7 bodu 5., § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), a paušální náhradou hotových výdajů 2 × 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, celkem tedy 6 800 Kč. Jelikož je zástupce žalobce plátcem DPH, je nutno navýšit odměnu a náhradu hotových výdajů o sazbu této daně na částku 8 228 Kč. Celkové žalobčiny náklady řízení tedy činí 11 228 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. České Budějovice 3. ledna 2023 JUDr. Michal Hájek, Ph.D. v. r. samosoudce Shoda s prvopisem potvrzuje: J.M.