64 Az 3/2026

Rubrum

č. j. 64 Az 3/2026- 16 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Kučerovou ve věci žalobce: X zastoupený Mgr. Martinou Sklenskou advokátkou se sídlem Moravské náměstí 754/13, 602 00 Brno proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR sídlem Poštovní schránka 21/OAM, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 3. 2026, č. j. OAM-1310/ZA-ZA11-VL11- 2025, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Za správnost vyhotovení: Bc.

V. L. 2 64 Az 3/2026

Odůvodnění

I. Vymezení věci a obsah žaloby

1. Žalobce podal dne 16. 11. 2025 žádost o udělení mezinárodní ochrany v ČR. Jde o státního příslušníka X, etnické příslušnosti X. Z hlediska náboženského přesvědčení vyznává X. Je svobodný a bezdětný. Na území ČR vstoupil dne 16. 11. 2025, kdy před odchodem z vlasti naposledy pobýval ve svém rodném městě X v X, kde žil s rodiči a sourozencem. Není politicky aktivní a nikdy nebyl odsouzen či trestně stíhán. Důvodem žádosti je obava z krevní msty v rodině z majetkových důvodů.

2. Žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím rozhodl o podané žádosti žalobce tak, že mezinárodní ochranu podle § 12, § 13, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu („zákon o azylu“), neudělil. Vyšel přitom z toho, že žalobce opustil X z důvodu obavy z krevní msty ze strany příslušníků jeho rodiny, kterým dluží peníze z prodeje ústně přislíbeného společného majetku. Zdůraznil, že žalobce neuvedl žádné skutečnosti svědčící o tom, že by byl v zemi původu pronásledován za uplatňování politických práv a svobod, nebo že by měl odůvodněný strach z pronásledování z azylově relevantních důvodů. Naopak sám potvrdil, že není politicky aktivní a v minulosti neměl žádné problémy se státními orgány. Žalovaný proto uzavřel, že důvodem žádosti je spor se soukromými osobami, k jehož řešení jsou však příslušné vnitrostátní orgány země původu, na které se žalobce neobrátil. Nejedná se o spor s X státními orgány. Současně žalovaný s ohledem na nesrovnalosti v azylovém příběhu žalobce dospěl k závěru o jeho snaze legalizovat svůj pobyt na území ČR v zájmu možnosti zde pracovat a splácet dluhy.

3. Ve vztahu k doplňkové ochraně žalovaný posoudil bezpečnostní a politickou situaci v X na základě shromážděných informací o zemi původu. Neshledal přitom, že by žalobci mohl hrozit trest smrti či poprava, neboť takový trest země původu žalobce uložit neumožňuje a žalobce takovou hrozbu navíc netvrdil. Nedospěl ani k závěru o možnosti vzniku vážné újmy v podobě mučení, nelidského či ponižujícího zacházení, neboť žalobce sám uvedl, že potíže se státními orgány nikdy neměl. Konečně žalovaný rovněž neshledal hrozbu vážného ohrožení života nebo lidské důstojnosti žalobce z důvodu svévolného násilí při ozbrojeném konfliktu, neboť žádný takový konflikt na území X neprobíhá. Důvody pro udělení mezinárodní ochrany za účelem sloučení rodiny žalovaný taktéž neshledal.

4. Žalobce se žalobou podanou ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích („krajský soud“) dne 11. 5. 2026 domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného.

5. V žalobě předně rekapituluje dosavadní průběh správního řízení a uvádí, že z X uprchl z důvodu rodinných rozbrojů v souvislosti s dluhy z podnikání. K vyplacení dluhů prodal se svou rodinou pozemky, na jejichž podíl si vyhrazovala právo i další část jeho rodiny, která s prodejem pozemku nesouhlasila. Tato část rodiny po prodeji začala žalobci vyhrožovat újmou na životě a zdraví. Tamní policii nekontaktoval, neboť jeho rodina je tak rozsáhlá, že by to vyvolalo ještě větší spor.

6. Žalobce namítá porušení § 68 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Tvrdí, že žalovaný učinil podkladem rozhodnutí Informaci OAMP – X, bezpečnostní a politická situace v zemi, ze dne 28. 5. 2025 („informace OAMP“), aniž by v napadeném rozhodnutí uvedl úvahy o Za správnost vyhotovení: Bc. V. L. 3 64 Az 3/2026 tom, jak tento podklad vypořádal a zda považuje X za bezpečnou zemi. Napadené rozhodnutí tak zatížil vadou nepřezkoumatelnosti.

II. Vyjádření žalovaného k žalobě

7. Žalovaný ve vyjádření k žalobě navrhl žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

8. Uvedl, že není povinen z použitých podkladů pro vydání rozhodnutí doslovně citovat. Absence citací z použitých zpráv proto nezakládá nezákonnost napadeného rozhodnutí.

9. Žaloba dle jeho názoru rezignuje na jakoukoli polemiku s učiněnými závěry. Azylový příběh se týká rodinných sporů, přičemž žalobce nevyužil možnosti obrátit se s žádostí o pomoc na státní orgány své země. Místo toho se rozhodl prohloubit své zadlužení a nelegálně vycestovat z vlasti. Tvrzení o možné eskalaci rodinného konfliktu v případě využití pomoci státních orgánů žalovaný považuje za nepodloženou spekulaci. Uzavřel, že žalobce před podáním žádosti o mezinárodní ochranu nedostál své povinnosti domáhat se ochrany u příslušných orgánů ve své vlasti a současně neprokázal, že by mu tyto orgány nebyl schopny nebo ochotny pomoc poskytnout.

III. Posouzení věci krajským soudem

10. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích stanovených v § 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní („s. ř. s.“) a § 32 odst. 9 zákona o azylu. Ve věci přitom rozhodl bez jednání v souladu s § 51 s. ř. s., neboť účastníci řízení s takovým postupem vyjádřili souhlas (resp. žalobce se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřil) a současně byli seznámeni a měli možnost se vyjádřit ke všem písemnostem obsaženým ve spisovém materiálu.

11. Žaloba není důvodná.

12. Jedinou žalobní námitku představuje námitka nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí pro nedostatek důvodů. Tu žalobce spatřuje v absenci úvah žalovaného o tom, jak vypořádal použitou informaci OAMP a zda s ohledem na její obsah považuje X za bezpečnou zemi původu.

13. Krajský soud konstatuje, že napadené rozhodnutí neshledal nepřezkoumatelným či jinak nedostatečně odůvodněným. Je zřejmé, na základě jakých ustanovení, jakého skutkového stavu a jak žalovaný rozhodoval, jak hodnotil skutečnosti sdělené žalobcem a jaké závěry o nich učinil. Krajský soud s odkazem na správní spis, zejména na žádost o udělení mezinárodní ochrany, použité informace o zemi původu a výpověď žalobce uvádí, že v obecné rovině neshledal v postupu žalovaného vad. Žalovaný zjistil skutečný stav věci, případ posuzoval ve všech souvislostech a zabýval se všemi skutečnostmi, které žalobce v průběhu správního řízení uvedl, potřebné podklady a objektivní informace pro rozhodnutí si opatřil.

14. Žalovaný tak, jak popisuje v rámci napadeného rozhodnutí, zjistil skutkový stav věci, když při posuzování žalobcova případu vycházel z jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany ze dne 16. 11. 2025, protokolu o pohovoru k žádosti ze dne 21. 11. 2025 a informace OAMP ze Za správnost vyhotovení: Bc. V. L. 4 64 Az 3/2026 dne 28. 5. 2025, ale i z dalších podkladů, které jsou součástí spisového materiálu. Takto zjištěný skutkový stav hodnotí krajský soud jako dostatečný.

15. Ze žádosti o mezinárodní ochranu a navazujícího pohovoru vyplývá, že žalobce naposledy se svou rodinou pobýval ve městě X v X. Nebyl nikdy politicky aktivní a nebyl ani členem politické strany. Zároveň nikdy nebyl odsouzen nebo trestně stíhán. Důvodem žádosti je obava z krevní msty v rámci rodiny pro spory ohledně majetku. Tyto spory žalobce vysvětlil tím, že podnikal, ale nedařilo se mu a skončil v insolvenci. Za účelem splácení dluhů musela jeho rodina prodat pozemek, který vlastnili i další příbuzní, přičemž tak učinili bez jejich vědomí. Jako vlastník pozemku byl zapsán pouze žalobcův otec, příbuzní si však část pozemku nárokují z titulu ústní dohody. Zhruba měsíc po prodeji se začal stupňovat tlak uvedených příbuzných. Požadovali vyplatit svůj podíl, což však nemohl žalobce ani jeho otec učinit, neboť peníze použili na úhradu dluhů. Tento podíl má představovat zhruba polovinu pozemku. Hodnota podílu činí kolem X (1,2 milionu Kč). Členové rodiny žalobce k úhradě vyzývali stále častěji, přičemž postupně začalo docházet k ústním hádkám i ke rvačkám. Každý den mu vyhrožovali i telefonicky. Objevily se pomluvy, že rodina chce žalobce zabít. Za žalobcem docházeli stále ve větším počtu a v případě, že jim odmítl otevřít, ničili vstupní dveře či stříleli do vzduchu. Před policisty, které přivolali sousedé, utekli. Žalobce na ulici napadli skleněnou flaškou neznámé osoby, v důsledku čehož musel vyhledat ošetření v nemocnici, kdy i tento útok dává do souvislosti s rodinnými spory. Sám na policii uvedená napadení nehlásil, neboť se domnívá, že by tím spor zhoršil. Od doby jeho odchodu z vlasti má rodina klid. Odstěhování se v rámci X do jiné oblasti odmítá s tím, že by jej členové rodiny našli. Českou republiku si vybral proto, že zde v minulosti byl a moc se mu zde líbilo. Jiné rodinné příslušníky v tuzemsku nemá. Chce pracovat a splácet své dluhy. Další problémy v X neměl. V případě návratu se obává toho, že by byl zabit, nebo že by někoho zabil on sám.

16. V odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaný reagoval na všechny shora shrnuté okolnosti zmíněné žalobcem. Jediným důvodem žádosti je obava z útoků členů jeho rodiny v rámci sporu o výplatu podílu z prodaného pozemku, jehož část si někteří příslušníci jeho rodiny nárokují. Zároveň je zřejmá snaha žalobce setrvat na území ČR a pracovat zde, aby mohl splatit své dluhy. Žalovaný se těmito skutečnostmi zabýval a z vlastní iniciativy si obstaral dostatečné podklady, na základě nichž vyvodil srozumitelné a dostatečně odůvodněné závěry. Své úvahy přezkoumatelně odůvodnil ve vztahu ke všem formám mezinárodní ochrany dle § 12 až § 14b zákona o azylu. V tomto ohledu proto nelze žalovanému nic vytknout. Pouhý nesouhlas žalobce s odůvodněním napadeného rozhodnutí nezpůsobuje jeho nepřezkoumatelnost (srov. rozsudky NSS ze dne 12. 11. 2013, č. j. 2 As 47/2013-30, či ze dne 29. 4. 2010, č. j. 8 As 11/2010-163).

17. Lze dodat, že ustálená judikatura NSS vychází z toho, že primárním zdrojem informací podstatných pro udělení mezinárodní ochrany je samotný žadatel. Z obsahu jeho žádosti se pak v následujících fázích vychází a správní orgán zjišťuje skutkový stav v rozsahu možných důvodů udělení mezinárodní ochrany, které vycházejí právě z žadatelovy žádosti, respektive z dalších jím uváděných tvrzení (srov. rozsudek NSS ze dne 18. 12. 2003, č. j. 5 Azs 22/2003-41, a usnesení NSS ze dne 20. 6. 2013, č. j. 9 Azs 1/2013-38, či ze dne 2. 6. 2020, č. j. 10 Azs 448/2019-34). Takto žalovaný v souzené věci postupoval, když hodnotil, zda Za správnost vyhotovení: Bc. V. L. 5 64 Az 3/2026 žalobcem sdělené okolnosti lze podřadit pod některý z důvodů pro udělení azylu, příp. doplňkové ochrany.

18. Žalobce sám nerozvedl, v jakém ohledu měl žalovaný informaci OAMP při posuzování jeho žádosti podrobněji vypořádat. Krajský soud nemůže zcela obecnou žalobní argumentaci v tomto ohledu domýšlet a utvářet tak za žalobce znění žalobních námitek. Námitku proto neshledal důvodnou.

19. Zároveň není z ničeho zřejmé, proč měl žalovaný hodnotit bezpečnost v zemi původu, když žalobce žádné problémy s X státními orgány, příp. existenci válečného konfliktu a ohrožení svého života v souvislosti s ním, netvrdil. S ohledem na okolnosti sdělené žalobcem nebylo úkolem žalovaného hodnotit, zda je X bezpečnou zemí, nýbrž zda z žalobcovy žádosti plynou skutečnosti relevantní z hlediska § 12 až § 14b zákona o azylu.

20. Dle ustanovení § 28 odst. 1 zákona o azylu platí mezinárodní ochrana se udělí ve formě azylu nebo doplňkové ochrany; shledá-li ministerstvo, že jsou naplněny důvody pro udělení azylu, rozhodne o udělení azylu.

21. Dle ustanovení § 12 zákona o azylu platí azyl se cizinci udělí, bude-li v řízení o udělení mezinárodní ochrany zjištěno, že cizinec a) je pronásledován za uplatňování politických práv a svobod, nebo b) má odůvodněný strach z pronásledování z důvodu rasy, pohlaví, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro zastávání určitých politických názorů ve státě, jehož občanství má, nebo, v případě že je osobou bez státního občanství, ve státě jeho posledního trvalého bydliště.

22. Dle ustanovení § 13 odst. 1 a 2 zákona o azylu platí 1) Rodinnému příslušníkovi azylanta, jemuž byl udělen azyl podle § 12, se v případě hodném zvláštního zřetele udělí azyl za účelem sloučení rodiny, i když v řízení o udělení mezinárodní ochrany nebude v jeho případě zjištěn důvod pro udělení mezinárodní ochrany podle § 12. 2) Rodinným příslušníkem se pro účely sloučení rodiny podle odstavce 1 rozumí a) manžel nebo registrovaný partner azylanta, b) svobodné dítě azylanta mladší 18 let, c) rodič azylanta mladšího 18 let, d) zletilá osoba odpovídající za nezletilou osobu bez doprovodu podle § 2 odst. 1 písm. h), nebo e) svobodný sourozenec azylanta mladší 18 let.

23. Dle § 14a odst. 1 a 2 zákona o azylu platí 1) Doplňková ochrana se udělí cizinci, který nesplňuje důvody pro udělení azylu, bude-li v řízení o udělení mezinárodní ochrany zjištěno, že v jeho případě jsou důvodné obavy, že pokud by byl cizinec vrácen do státu, jehož je státním občanem, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, do státu svého posledního trvalého bydliště, by mu hrozilo skutečné nebezpečí vážné újmy podle odstavce 2 a že nemůže nebo není ochoten z důvodu takového nebezpečí využít ochrany státu, jehož je státním občanem, nebo svého posledního trvalého bydliště. 2) Za vážnou újmu se podle tohoto zákona považuje a) trest smrti nebo poprava, b) mučení nebo nelidské či ponižující zacházení nebo trestání žadatele o mezinárodní ochranu, nebo c) vážné ohrožení života civilisty nebo jeho lidské důstojnosti z důvodu svévolného násilí v situaci mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu.

24. Dle ustanovení § 14b odst. 1 a 2 zákona o azylu platí 1) Rodinnému příslušníkovi osoby požívající doplňkové ochrany se v případě hodném zvláštního zřetele udělí doplňková ochrana za účelem sloučení rodiny, i když v řízení o udělení mezinárodní ochrany nebude v jeho případě zjištěn důvod pro její udělení. 2) Rodinným příslušníkem se pro účely sloučení rodiny podle odstavce 1 rozumí a) manžel nebo registrovaný partner osoby požívající doplňkové ochrany, Za správnost vyhotovení: Bc. V. L. 6 64 Az 3/2026 b) svobodné dítě osoby požívající doplňkové ochrany, které je mladší 18 let, c) rodič osoby požívající doplňkové ochrany, která je mladší 18 let, d) zletilá osoba odpovídající za nezletilou osobu bez doprovodu podle § 2 odst. 1 písm. h), nebo e) svobodný sourozenec osoby požívající doplňkové ochrany, který je mladší 18 let.

25. Tak, jak žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí podrobně popisuje na straně č. 3- 8, ani krajský soud důvody pro udělení mezinárodní ochrany ve formě azylu nebo doplňkové ochrany neshledal, když z výpovědi žalobce učiněné v průběhu správního řízení, z evidence žadatelů o udělení mezinárodní ochrany v ČR, ze zjištění žalovaného učiněných v průběhu správního řízení, ani z úřední činnosti známých skutečností nevyplynul ani jeden důvod pro naplnění výše uvedených ustanovení.

26. Pokud jde o neudělení azylu podle § 12 zákona o azylu, soud se ztotožňuje se závěrem žalovaného, že žalobce v průběhu správního řízení neuvedl žádné skutečnosti, z nichž by bylo možno dovodit jeho pronásledování za uplatňování politických práv a svobod ve smyslu § 12 písm. a) zákona o azylu nebo odůvodněný strach z pronásledování z některého z důvodů uvedených v § 12 písm. b) téhož zákona. Žalobce opakovaně uváděl, že není politicky aktivní, nemá žádné politické přesvědčení a v zemi původu neměl žádné problémy s policií ani jinými státními orgány.

27. Krajský soud přitom v obecné rovině souhlasí se závěry žalovaného ohledně toho, že žalobce měl jím popisované spory se členy vlastní rodiny řešit nejprve s příslušnými státními orgány ve své vlasti. Teprve v případě jejich neschopnosti či neochoty poskytnout mu pomoc se mohl domáhat poskytnutí mezinárodní ochrany v jiném státě. Tvrzení o možném zhoršení situace v případě kontaktování těchto orgánů představují pouze ničím nepodložené spekulace. Bez významu nejsou ani žalovaným shledané nesrovnalosti ve výpovědi žalobce, kdy například tvrdí, že pozemky vlastnil a prodal jeho otec, zároveň však po vycestování z vlasti bližší rodina již dle žalobce dalším problémům nečelí. Žádný z těchto závěrů žaloba nesporuje, proto se jimi krajský soud nemohl podrobněji zabývat.

28. Jde-li o azyl za účelem sloučení rodiny podle § 13 zákona o azylu, ani zde soud neshledal pochybení. Ze správního spisu ani z tvrzení žalobce nevyplývá, že by některému z jeho rodinných příslušníků byl v ČR udělen azyl. Závěr žalovaného o nesplnění podmínek podle tohoto ustanovení je tudíž správný.

29. Krajský soud pak neshledal pochybení ani při hodnocení splnění podmínek pro udělení doplňkové ochrany podle § 14a zákona o azylu. Právě v této části odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaný vedle výpovědi žalobce vycházel též z informace OAMP. Lze uvést, že tyto žalovaným běžně využívané informace o zemi původu odpovídají základním požadavkům judikatury na jejich použitelnost. Informace o zemi původu musí být v maximální možné míře relevantní, důvěryhodné, vyvážené, aktuální a ověřené z různých zdrojů a současně transparentní a dohledatelné (srov. rozsudek NSS ze dne 12. 5. 2021, č. j. 6 Azs 236/2019-73 nebo rozsudek NSS ze dne 20. 9. 2021, č. j. 1 Azs 202/2021-33). Tyto požadavky žalovaný v nyní posuzované věci respektoval.

30. Pokud jde o možnost vzniku vážné újmy v podobě trestu smrti nebo popravy, žalovaný s odkazem na informaci OAMP uzavřel, že takový trest právní řád X neumožňuje a žalobci proto nemůže hrozit. Žalobce sám v rámci správního řízení okolnosti svědčící o hrozbě Za správnost vyhotovení: Bc. V. L. 7 64 Az 3/2026 takového trestu nezmiňoval a ani v žalobě závěr žalovaného v tomto ohledu nesporuje. Krajský soud tak pochybení v postupu žalovaného neshledal.

31. Shodně krajský soud hodnotí posouzení možné hrozby mučení a nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání žalobce. Žalovaný uvedl zejména, že vážná újma z daných důvodů žalobci nehrozí, neboť dle svého tvrzení nikdy neměl problémy s X státními orgány ani nebyl trestně stíhán. Dle žalovaného dále nevyplynulo, že by žalobce během pobytu ve vlasti byl přímo ohrožen na životě, když výhružky rodiny se omezily na ústní hádky či vyhrožování po telefonu. Napadení na ulici neznámými osobami, které žalobce dává do souvislosti s rodinnými spory, žalovaný považuje za nepodloženou spekulaci. Zopakoval také, že žalobce nikdy nevyhledal pomoc příslušných X orgánů. Ani tyto závěry žalovaného žaloba ničím nezpochybňuje a lze je tedy považovat za správné.

32. Konečně žalovaný neshledal ani hrozbu vážného ohrožení života žalobce nebo jeho lidské důstojnosti z důvodu svévolného násilí v situaci mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu. Také v tomto případě vyšel z obsahu informace OAMP, na základě které uzavřel, že v X žádný azylově relevantní konflikt odůvodňující udělení doplňkové ochrany neprobíhá. Shodně ani zde pak žalobce netvrdí, že by takový ozbrojený konflikt v oblasti jeho bydliště v X byl, resp. sám neuvádí, z jakého azylově relevantního důvodu by nemělo být X ve vztahu k jeho osobě bezpečnou zemí. Také v tomto ohledu krajský soud považuje závěr žalovaného za správný.

33. S ohledem na shora uvedené krajský soud uzavírá, že žalovaný dostatečně zjistil skutkový stav, opatřil si podklady odpovídající povaze věci, tyto podklady v odůvodnění přezkoumatelným způsobem vyhodnotil a individualizoval ve vztahu k osobě žalobce. Napadené rozhodnutí není nepřezkoumatelné ani netrpí jinými vadami, které by odůvodňovaly jeho zrušení.

IV. Závěr a náklady řízení

34. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

35. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. Žalobce neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením před soudem vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené nad rámec běžné úřední činnosti (§ 60 odst. 7 s. ř. s.). Z toho důvodu mu krajský soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Za správnost vyhotovení: Bc. V. L. 8 64 Az 3/2026 České Budějovice 5. června 2026 JUDr. Tereza Kučerová v. r. samosoudkyně Za správnost vyhotovení: Bc. V. L.